A ví vůbec za co demonstrují?

RK, 1.11.2026, 16 Komentářů

Váženým čtenářům si dovolím předložit několik poznatků vztahujících se k Výzvě k aktivnímu protestu DAMU ohledně tzv. ohrožení svobody slova, tisku, uměleckého projevu, nezávislosti ČT atd.

Několikrát jsem ji přečetl a nevěřil vlastním očím. Nyní konkrétně k dvěma bodům dané výzvy:
1) Zakazujeme vstup ministru kultury ČR Oto Klempířovi a ředitelce kabinetu Ministra kultury Barboře Šťastné na akademickou půdu, jsou pro nás od dnešního dne persony non grata.
Členové akademické obce budou zakazovat přístup na akademickou půdu vybraným osobám??? To opravdu myslí vážně?

Tyto osoby musím důrazně upozornit, že stále platí zákon o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb.). Akademie múzických umění v Praze je dle tohoto zákona veřejnou vysokou školou v České republice. Tak co by např. měly dodržet dle tohoto zákona:

d) prosazují uplatňování rovného přístupu k právům a usilují o odstranění znevýhodnění a vyrovnání příležitostí znevýhodněných osob,

Pojďme dále:

Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně přístupná. (pozn. poslední zasedání AS AMU proběhlo v zasedací místnosti rektorátu, tj. zjevně na akademické půdě).
Tedy pár křiklounů se rozhodlo na základě vlastního uvážení omezovat zákonná práva občanů? Kdo je jedním z podepisujících výzvy? Michal Lázňovský, Ph.D., který by měl být předsedou akademického senátu AMU (odkaz zde https://www.amu.cz/cs/vse-o-amu/organy-amu/akademicky-senat/).

To je opravdu myšleno vážně, že akademický senát a jeho předseda schvaluje např. zákaz vstupu na akademickou půdu i když ví, že zasedání akademického senátu je ze zákona veřejné? A k tomu se přidávají další?

2) Stažení nového návrhu Státní kulturní politiky, připraveného bez řádného zapojení odborné veřejnosti, a zahájení implementace již schválené Státní kulturní politiky 2026–2030+.

Nahlédl jsem do daných návrhů. Nechť si každý udělá podrobný obrázek sám. Za sebe uvedu některé body z plánu 2026–2030+ (plán Fialovy vlády):

Cílem je získat hlubší pochopení návštěvníků, jejich zájmů, ale i bariér, které jim brání v zapojení do kulturního života. K tomu je nutné zvýšit rozsah i kvalitu dat o potřebách, motivacích a životním stylu stávajících i potenciálních návštěvníků a diváků. Zavedení centralizovaného systému sběru a analýzy dat o kulturní participaci umožní lépe porozumět potřebám různých skupin obyvatel a cíleně rozvíjet nabídku a efektivní provoz kulturních institucí.

* posílit digitální infrastrukturu a dovednosti kulturních organizací pro sběr, analýzu a využití dat o publiku

Ano nemám např. nic proti statistice anonymizovaného počtu návštěvníků na divadelním představení. Ale z výše uvedeného mi vyplývá, že se má jednat o detailní data (viz např. životní styl a to i potenciálních návštěvníků). No po staru se tomu také říkalo šmírování.

Dále:
* podporovat umělecké a komunitní aktivity zaměřené na omezení dezinformací, potírání manipulativního obsahu a zmírňování polarizace společnosti;

Za prvé. Jak jsme byli již v minulosti svědky, tak některé z tzv. dezinformací se ukázala pak jako fakt. A za druhé, toto je přeci jen jiný název pro cenzuru.

Dále v souvislosti s rozmachem AI pak daná politika uvádí:

* regulovat nová média, reakce na proměnu distribučních kanálů, spolupráce Ministerstva kultury a Ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti digitálních platforem a služeb (témata: odpovědnost služeb, porušování autorských práv atd.)

Nenápadné slovo „regulovat“, což také může být vlastně cenzura.

Dále:

* vypracovat doporučení pro prevenci násilí, obtěžování, extremismu a pro prevenci výskytu předsudečného, stereotypního nebo anticikanistického obsahu nebo sdělení ve veřejném kulturním prostoru

Kdo má pevné nervy, doporučuji si projít i přílohu k Fialovu plánu a pak také v něm odkazovaný materiál Příprava občanů k obraně státu (odkaz zde https://mocr.mo.gov.cz/…/koncepce-pokos-2025-2030_final.pdf). Jen krátká citace:

V rámci vysokoškolského studia zavést předmět k problematice obrany a zařadit jej mezi povinné studijní předměty pro akreditaci vysokoškolských studijních programů zaměřených na přípravu budoucích pedagogů.

Nemohu si pomoct, ale připomíná mi to silně dřívější vojenské katedry. Včetně lampasáků.
Tedy s tímto výše uvedeným demonstranti a protestující vůbec nemají problém a naopak to požadují??? Tak to pánbůh s námi.

Z návrhu současné vlády odcituji dva odstavce, které mne zaujaly:

Budeme podporovat rozvoj čtenářství jako celoživotního kulturního návyku prostřednictvím veřejných knihoven, literárních akcí, spolupráce s autory, nakladateli, školami a dalšími partnery. Zaměříme se na podporu čtenářských návyků napříč generacemi a na vytváření podmínek, aby se četba stala přirozenou součástí každodenního života. A pak také:

Budeme podporovat kulturní a vzdělávací programy zaměřené na předávání kulturních tradic, historické paměti a společných hodnot mezi generacemi.

Celkem by mne zajímalo, zda protestující si vůbec dané programy přečetli. Podle mne by se stačilo zeptat pár křiklounů na demonstracích a hned by bylo jasno.

Závěrem si dovolím malou úvahu, jak jednoduše a efektivně bojovat proti dezinformacím. A tou je podle mne právě ten stanovený cíl aby se četba stala přirozenou součástí každodenního života. Nikoliv aby přirozenou součástí bylo sledování stupidních tzv. zábavních pořadů, manipulativního zpravodajství, příp. slaboduchých seriálů a influencerů, profesionálních demonstrantů, kteří lžou. Číst, archivovat si informace, opětovně je srovnávat, porovnávat je s historií, která je zaznamenána, porovnávat s vyprávěním rodičů a prarodičů (to je ta historická paměť). Pak můžete také zjistit že, to, co je vám předkládáno, je lež.

31.10.2026 RK

Zdroj: D-FENS 

Veřejnoprávní nevolnictví

D-FENS, 1.11.2026, 37 Komentářů

Libtardi nám to tady trochu hrotí, tak hodíme na stůl na nějaká fakta.

Česká televize a Český rozhlas jsou tzv. veřejnoprávní média. Tento status by měl zajistit jejich nezávislost na státu a jakékoli ideologii. Nicméně realita je odlišná. Byla to státní moc, kdo vnutil občanům povinnost odevzdávat část příjmů těmto médiím. Státní moc je prohlásila de iure za koncesionáře, de facto však my „koncesionáři“ nemáme žádný reálný prostředek tato práva koncesionáře vykonávat. V podstatě se tak děje to, že parazitická média ČT a ČRo jsou financována z „příspěvku“, kterým ale není nic jiného než speciální daň zamaskovaná za „koncesionářský“ poplatek.

Vlastně ano, zapomněl jsem, naše práva „koncesionáře“ vykonáváme skrze Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), kterou volí sněmovna. Pravidelně propuká diskuse, jak sestavit tuto radu, aby byla ideově v pořádku a nedostal se do ní někdo nežádoucí, kdo se nachází mimo hlavní proud a mohl by narušovat zavedené pořádky.

Ten poplatek je účelový, lživý a cynický konstrukt. My jeho poplatníci nejsme koncesionáři, jsme mediální nevolníci, které měsíčně zotročuje Česká televize a Český rozhlas.

Kdyby to speciální daň nebyla, bylo by možné z ní provést opt-out. Prostě prohlásit, že služby „veřejnoprávního“ média nepoužíváme, díky moc, o být „koncesionářem“ nemáme zájem a tudíž že ani nebudeme platit „koncesionářský“ poplatek. Již tak silně omezené právo provést opt-out dále omezila a lidem fakticky upřela právě minulá neomarxistická vláda, když poplatek koncipovala jako daň ze způsobilého zařízení. Tím současně výrazně posílila další oprávnění veřejnoprávního média vydírat z fyzických i právnických osob poplatek, správněji daň, aniž by jakkoli posílila práva těchto vydíraných subjektů. Výměnou za to se jim „veřejnoprávní“ média zavázala sloužit, takže dnes obě instituce jedou na zeleném proválečném liberalismu jako smažka na perníku

Tolik na téma nezávislosti.

Současné libtardí protestování je velice komické. Je to asi poprvé v historii České republiky, kdy občané demonstrují za to, aby mohli platit nějaký poplatek. Tak to alespoň vypadá. Ve skutečnosti jim nikdo nebere jejich právo platit za službu, která se jim líbí, ani jim nebere právo platit za službu, která se jim nelíbí a nechtějí jí odebírat. Premiér Babiš jednoznačně prohlásil, že součástí konečného znění zákona bude i možnost platit poplatky dobrovolně, ale i kdyby nebyla, existují dnes různé ty dárcovské platformy, kde se lidé mohou složit na co uznají za vhodné. Oni ale ve skutečnosti nedemonstrují za to, aby poplatky mohli platit oni, oni demonstrují za to, aby poplatky museli platit jiní a pomohli jim financovat jejich oblíbené libtardské vysílačky.

Libtardi při výkonu práva shromažďovacího zacházejí poměrně daleko. Vzpomeňme napřed na událost, kdy právo shromažďovací vykonával jistý Dr. Ševčík, nyní poslanec parlamentu, tehdy děkan jedné z fakult VŠE. Připletl se do nějaké šarvátky poblíž muzea. Neprokázalo se, že by Dr. Ševčík někomu ublížil nebo něco poškodil, nicméně sama účast na protivládním shromáždění mu byla přičtena k tíži, byl shledán ideologicky nespolehlivým pro setrvání ve vedení vysoké školy a v jejím důsledku musel opustit svoji funkci, protože jsme nežili ve svobodné zemi, ale ve fialovské libtardské diktatuře.

Takže tahle hloupá a zamindrákovaná blbka je „režisérka“ Kateřina Dudová, s pod-titulem Facebookové stránky „lidi sou většinou jen automat na hovna“... Ostatně o záchodech natáčeli v roce 2024 nějaký film, je jí to téma blízké...

Minulý víkend došlo k protestům u sídla sněmovny. Libtardům se nelíbilo, že koaliční poslanci chtěli vykonávat svá oprávnění zastupitele ve 4:36, zatímco v libtardském podání se demokratický systém realizuje pouze od 10:00 do 14:00, což je zhruba tak pracovní doba v průměrné neziskovce. Libtardi byli vzteklí, že s nimi koalice vyjebala a nemohli v parlamentu obstruovat, protože o hlasování nevěděli a odjeli po vzoru hradního mírotvůrce na svou pátou, šestou či jedenáctou dovolenou. Vztek se přelil do násilných aktů, kdy se u sněmovny házelo dlažební kostkou.

Později se ukázalo, že pravdoláskovní riot s kostkou byla paní režisérka Kateřina Dudová. Své jednání vysvětlovala tak, že byla ve víru emocí. S výtržnicí Dudovou bylo zahájeno přestupkové řízení. Zde se opět vrátím k osobě Dr. Ševčíka, který nic neházel, nic nepoškozoval a nikomu neubližoval. Bude také paní režisérku někdo proskribovat v zaměstnání? Myslím si, že ne, protože paní režisérka je vcelku dobře postradatelná. Její dosavadní umělecká kariéra zahrnuje čtyři díla, která na ČSFD oscilují mezi 49 a 69% při počtu pár desítek hodnocení na snímek, takže paní Dudová asi nebude druhý Steven Spielberg.

Více než svou tvorbou ale v minulosti zaujala svými alkoholickými výstupy, kdy se společensky unavená válela na schodech Rudolfina poté, co její dílo nezaujalo na předávání cen Český lev. Jednalo se o dílo s názvem „Moje nebe je horší než tvoje peklo“ z roku 2023 je o jejím bývalém příteli Janu Kačenovi, jenž v roce 2019 inhaloval výpary z Ferdinandova pramene v Mariánských Lázních a spadl dovnitř, což mu přivodilo fatální poškození mozku. V jaké kondici se pan Kačena před tímto aktem sebedestrukce nacházel, se mi nepodařilo zjistit.

V říjnu 2018 na policii nahlásila, že „Byla v baru napadena čtyřmi muži a skončila v nemocnici s rozbitou hlavou“. Útočníky tehdy popsala jako „slušnočechy a orteláky“. Na základě vyšetřování se ukázalo, že lila jako carský důstojník, nikdo ji nenapadl a hlavu si rozbila sama. Jeden ze svědků doslova uvedl: „Rozbila si hlavu o fotbálek, měla skoro tři promile. Přišla nalitá a barman jí řekl, že jí nenalije, tak dělala bordel a vyhodili ji“

Účast na demonstraci na podporu výběru poplatků od jiných lidí bych si tedy rozmyslel, protože kdoví co tam přijde na lidi, zda také nebudou ve víru emocí, co předtím inhalovali a co budou zase vrhat.

Takže bacha na to.

Hodí se připomenout, že zrušit mediální daň chtěli Piráti v roce 2017 (chtěli je nahradit pevným podílem na výběru DPH) a v roce 2009 to samé navrhla ODS. To však byli ještě jiní piráti a jiná ODS, nyní oba subjekty frčí na vlně levicového liberalismu.

Oblíbený argument zastánců výběru poplatků je, že platby na liberálně levicové vysílačky zatíží dále státní rozpočet, který je už teď ve značném deficitu. Na tom je pravda jen ta část o výši deficitu. Konkrétně se hovoří o částce asi 6 miliard. Jen pro srovnání, ministerstvo vnitra vysaje na fízlování občanů něco kolem 120 miliard ročně, takže 6 miliard je rozpočet ministerstva vnitra na asi 17 dnů. Musíme však uvážit, co se přesně stane, když veřejnoprávnímu mediálnímu nevolníkovi zůstanou kapse tři stovky měsíčně. Předně musíme uvážit, že tyto tři stovky jsou již zdaněné, takže si stát již na své přišel. Nicméně, pokud si občan ušetřené tři stovky nezašije do strožoku nebo za ně nenakoupí na darknetu drogy, utratí je zase v regulérní ekonomice a stát si z nich vezme DPH, spotřební daně a daň z příjmu. Stát si tedy na část těchto prostředků opět sáhne, z hlediska státu se toho mnoho nemění, jen získá kontrolu nad hospodařením té enklávy na Kavčích Horách. Podle některých zpráv, které lze na internetu najít, má hospodaření zejména České televize… ehm… mnoho potenciálů k úsporám.

Vrátím se nyní speciálně k České televizi.

Za zmínku stojí postupy, kterými v České televizi ovlivňují veřejné mínění. Základní praxe je rámování. Televize si na základě politického měřítka a „hodnotové politiky“ stanoví, jakým způsobem se bude mluvit o různých událostech, osobách a jevech. Všechny ostatní výklady mimo tento rámec se označují jako kontroverzní, konspirativní apod. a o kontroverzních a konspirativních věcech není třeba informovat, protože jsou marginální. V tomto pojetí je úplně jedno, co je pravda, podstatné je, co je oficiální rámec a co je mimo něj. Mistrem světa v tomto způsobu prezentace skutečnosti byl již odešlý a nyní již dokonale postradatelný Václav Moravec.

Podle všeho existuje v České televizi ještě navíc interní cenzura. Na ideovou čistotu dohlíží vnitřní policie propojená s levicovými médii a neziskovkami jako Open society fund. Takto se nám minulý týden rozjel na sockách soudruh Jan Moláček:

Důvodem, proč se tomuto kovanému libtardovi (v jehož C.V se skví práce pro Aktuálně a Deník N) byl pořad Rozpleteno, kde se objevily nežádoucí a neschválené živly, jako Dr. Peková nebo Dr. Beran, a ideologicky nesprávným a závadným způsobem komentovali covid games. Soudruzi to prý budou muset zase začít sledovat, aby se z toho nevylíhlo kukaččí mládě. Komentář jako z roku 1985.

Kdo je to vlastně MY v podání pana Moláčka? A kdo JIM dal právo rozhodovat o práci ostatních? Kdo to „veřejnoprávní“ médium vlastně ovládá? Vypadá to, že jsou to zahraniční neziskovky skrze nastrčené ilegály. To by také vysvětlovalo ten kvikot v poslední době. Ztrátu tak významného assetu budou těžko vysvětlovat.

Ještě připomeneme, že tentýž soudruh Moláček byl v roce 2006 vyreklamován z Ruska, protože mu z neznámých důvodů nebyla prodloužena akreditace. Tento postup často používají zahraniční (nejen ruské) úřady v případě, kdy má „novinář“ vedle novinařiny ještě nějaký side business. Celkově nebyla ruskými úřady do roku 2022 prodloužena akreditace jen dvěma českým novinářům, takže se rozhodně nejednalo o rutinní krok.

Jednostranností a propagandou v České televizi se dokonce kdysi zaměstnávala moc soudní.

Na obdobnou situaci reagoval rozsudek Nejvyššího správního soudu z roku 2010 (7 As 23/2010-73). RRTV tehdy uložila České televizi pokutu 400 tisíc korun za hrubě nevyváženou reportáž pořadu 168 hodin o církevních restitucích. Televize se bránila a RRTV spor prohrála. Soud konstatoval, že veřejnoprávní média mají vytvářet pluralitní prostor, který odráží společenskou realitu včetně jejích kontroverzí. Připustil i angažovanou a názorově vyhraněnou publicistiku.

Jak vidno, s tímto právním názorem si vedení ČT a její jednotliví tvůrci vytírají každodenně prdele. Otázkou pak je, jakou svobodu médií má na mysli pan Minář, když svolává ty jeho demonstrace frustrovaných libtardů, kteří se tam chodí vzájemně přesvědčovat o své pravdě.

Upřímně nechápu, jaký je v dnešní době vůbec důvod k tomu, aby existovala nějaká veřejnoprávní média i média státní. Koho v dnešní době tyto mediální kanály ještě zajímají a proč vlastně mají občané přispívat ze svých daní, eventuálně dani zamaskovaných za poplatek na něco, co v pozadí pracuje proti nim, případně proti jejich zemi. Je to jako vyhlásit sbírku na znovuobnovení výroby parních strojů. Jsem pro zrušení televizních poplatků a jsem i proti tomu, aby Česká televize byla financována ze státního rozpočtu, a to z toho jednoduchého důvodu že funkcí státu není provozovat média, která stejně dobře nebo většinou lépe fungují na komerční bázi. Jestli je ta jejich tvorba, publicistika a zpravodajství natolik kvalitní, jak tvrdí, jistě nebude problém pro něj najít trh.

31.10.2026 D-FENS

Zdroj: D-FENS 

A k tomu jako bonus další článek na podobné téma:

Lidé se skládají po korunách a ČT se topí v miliardách. Za co je utrácí?

Milena Doušková, 1.11.2026

Možná si říkáte, že psát o tom všem je jen házení hrachu na stěnu. Že se nic nezmění. Jenže v okamžiku, kdy přestaneme mluvit a psát nahlas, vyhrávají ti, kteří spoléhají na naše ticho

Komentovat dnešní politickou scénu. Má to ještě smysl?

Hlavou se mi honí myšlenky, že je možná čas přestat psát a jen se tak dívat, kam to všechno spěje. Evropa se bouří, jako když se vichřice prohání mořem, a u nás? Tady vidíme jen maličké vlnky na rybníčku české politiky.

Poslouchám obě strany, jak se hádají kvůli poplatkům. Všichni mají své neotřesitelné důvody, proč to musí být tak a ne jinak. Přitom řešení je na dosah ruky, ale do toho se politikům nechce – ani vládním, ani opozičním. Moje rada je přitom tak jednoduchá: Referendum.

Ať se rozhodnou občané, jestli chtějí platit ČT, nebo nechtějí. V dnešní době je tolik možností, kde si můžeme najít to, co nás baví. Dávno není doba jednoho programu a jedné televize (a jaká to byla sláva, když tenkrát přibyla ČT2!). Protože referendum ale pořád nemáme, stačilo by změnit jediné slovo v zákoně: POVINNÉ na NEPOVINNÉ. Jak snadné.

Nevím, jak to vidíte vy, ale mně na České televizi vadí hodně věcí. Třeba sedmimilionový roční plat pana Chudárka. Někdo mi k tomu poznamenal, že manažeři mají takové platy, když jsou dobří. Jen jsem si povzdechla: Ať si v soukromých firmách berou třeba sto milionů, když na to mají. ČT si ale musí platit každá babička a každý dědeček ze své mizerné penze. Přitom jsou to peníze, za které by si mohly koupit třeba kuře a měly by čtyři obědy i s bramborami. Jednoduché počty.

Miliony lidí se skládají ze svých peněženek na nehorázné platy, a když si náhodou chtějí ověřit, za co všechno ještě platí, naskytne se jim pohled na začerněné smlouvy. To je vyloženě protiprávní. My, jejich plátci, máme přece právo vědět, kam jdou naše peníze. Kdepak, tyhle věci… Tihle bařtipáni nového věku jsou povýšená banda lumpů, kteří klidně uvalí exekuce, aby z lidí vydolovali každou korunku.

Skoro 42 000 exekucí má v evidenci ČT. Jen za rok 2024 zahájila televize soudní vymáhání u více než 20 000 neplatičů, přičemž celková dlužná částka v těchto případech dosahovala cca 55 milionů korun. Český rozhlas řeší své neplatiče podobným způsobem.

Zdroj:  Advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS s.r.o. zajišťovala exekuce pro ČT na základě smlouvy uzavřené 15. května 2023. A nějakou prapodivnou náhodou zrovna manžel Danuše Nerudové, JUDr. Robert Neruda, vede v této kanceláři tým právníků a ekonomů zaměřený na právo hospodářské soutěže. Ve smlouvě je přitom 9,4 % zisku pro advokátní kancelář. To znamená, že rodina Nerudova má přímý zájem na tom, aby se v ČT nic neměnilo. Je to zkrátka takové malé zlaté prasátko v jejich rukách.

Možná si říkáte, že psát o tom všem je jen házení hrachu na stěnu. Že se nic nezmění. Jenže v okamžiku, kdy přestaneme mluvit a psát nahlas, vyhrávají ti, kteří spoléhají na naše ticho. Dokud budeme mít sílu se ptát, kam mizí naše peníze, a dokud budeme pojmenovávat věci pravými jmény, mají naši vládci jedno velké nepohodlí: vědí, že se na nich pořád díváme. A to je pro začátek víc než dost.

Autor: Milena Doušková, politikarina.cz

sdílet na