Mrchožrouti: Francie nám dává lekci o třídě drancování

V průběhu let jsem často psal o tom, co nazývám „třídou rabovačů“ a „třídou producentů“, abych prozkoumal důvody, proč se někteří lidé, skupiny a kultury soustavně uchylují k rabování a ničení, místo aby si sami vybudovali něco hodnotného.

Je to hrozba, s níž se Západ potýká již tisíce let: Vyvíjíme, tvoříme a plánujeme budoucnost a místo toho se drancující třída rozhodne, že je snazší vzít si to, co máme. Někdy to dělají diskrétně, jako parazit, a někdy zcela otevřeně, jako roj kobylek.

Existuje mnoho teorií, proč se to děje. Někteří se domnívají, že to vyplývá z genetiky, jiní poukazují na nízké IQ, další to považují za čistě kulturní jev a někteří tvrdí, že jde jednoduše o reaktivní odpověď na chudobu. Mám podezření, že jde o kombinaci všech těchto věcí. Nakonec se však zdá, že určité skupiny se s instinktem sběrače prostě rodí; podmnožina populace trvale uvízla v jakémsi mrchožroutském limbu.

Dobrou analogií k pochopení je klasické dilema výherců loterie. Data naznačují, že přibližně 70 % všech výherců loterie ztratí každý vyhraný desetník do pěti let. Nezáleží na tom, zda se jedná o tisíce nebo miliony; prostě si nedokážou své bohatství udržet.

Z bohatství se dostanou do bankrotu a finančního krachu tak rychle, že výhra v loterii je často vnímána spíše jako kletba než požehnání. Děje se to proto, že nejsou schopni plánovat na zítřek. Jejich myšlení je zjevně zakrnělé a dokáží myslet pouze na přítomný okamžik. Jsou odsouzeni k životu v chudobě, protože se nemohou povznést nad své nejnižší touhy.

Třída rabovačů je velmi podobná. Můžete je vyvést ze světových ghett, přivést domů a dát jim všechny myslitelné příležitosti ke zlepšení jejich životních podmínek – a přesto budou vždy preferovat krádeže a barbarství. V nejlepším případě se může změnit sofistikovanost jejich zločinů.

Somálské podvody denních center a poskytovatelů zdravotní péče v USA jsou ukázkovým příkladem. Falešné vysokoškolské tituly a H-1B krádeže amerických pracovních míst indickými podvodníky jsou dalším. Muslimský „tichý džihád“ – strategie invaze prostřednictvím předstírané integrace, je také akutní hrozbou.

Tito lidé nejsou vděční za příležitosti, které se jim dostávají. Věří, že mají nárok. Každopádně tvrdí, že Američané by měli být vděční migrantům na naší půdě, protože „vybudovali naši zemi“ (Imigrace ze zemí třetího světa do USA byla až do poloviny 60. let přísně omezena, a proto je toto tvrzení nesmyslné). Je jim jedno, že jejich invaze nakonec zabijí zlatou husu. Někteří z nich zlatou husu zabít CHTĚJÍ.

Ve Francii v současné době bouřící migranti tvrdí, že rabují a pálí, protože chtějí víc. Větší přístup ke vzdělání. Vyšší životní úroveň. Větší vliv ve vládě. To všechno je lež; ve skutečnosti chtějí záminku ukrást vše, co není přišroubované, a zbytek roztrhat. Je zajímavé, že morálně ospravedlňují své rabování Paříže tvrzením, že mají nárok na více bezplatných služeb – v zemi, která je již přijala. To nám říká vše, co o nich potřebujeme vědět.

Za tendencí průměrného rabovače prahnout po tom, co Západ vlastní, existuje i konspirační prvek, který přiživuje příliv multikulturalismu. Ve svém článku „Plenitelé vs. producenti: Existují pouze dva způsoby, jak zachránit západní svět “ zkoumám zejména spojenectví mezi kulturami třetího světa a marxistickým aktivismem. Toto spojenectví je zdrojem radioaktivního kalu, který způsobuje Západu rakovinu. Toto partnerství pohání rostoucí příliv migrantů do západního světa.

Ti z nás, kteří se snaží bojovat proti organizovanému rozkladu naší společnosti, jistě nejsou první, kdo vidí hrozící nebezpečí. Nedávno jsem narazil na knihu, kterou mohu označit jedině za prorockou – knihu, která popisuje téměř vše, co se dnes ve světě děje, a která byla vydána již v roce 1973.

Kniha „Tábor svatých“ od francouzského autora Jeana Raspaila byla v mnoha knihovnách po celém světě zakázána a spisovatel byl obviněn z „rasismu“ a „xenofobie“ za své fiktivní zobrazení přílivu migrantů do Evropy, který začíná ve Francii a vede k pádu Západu. Příběh se odehrává v blízké budoucnosti a čte se jako časová osa aktuálního dění.

Základní premisou románu „Tábor svatých“ je démonické partnerství mezi liberální levicí a drancujícími zeměmi třetího světa. Nihilističtí progresivisté, kteří se oddávají ateismu, marxismu a globalismu, jsou ztělesněni postavou „Ballana“, arogantního a bezbožného levicového filozofa, který se velmi podobá francouzskému marxistovi Jeanu-Paulu Sartrovi.

Ballan cestuje do špíny Indie pod rouškou „humanitární mise“, aby poslal desítky tisíc dětí migrantů k adopci do Evropy. Skupina je nakonec obviněna ze zneužívání lítosti a viny se zlým úmyslem podkopat Západ. Ballan se v podstatě k plánu přiznává a křičí na své žalobce, že hranice, národy a kultury jsou „odpadkem“, který musí být zničen.

Ve svém vzteku Ballan pochoduje ulicemi Kalkaty a narazí na Inda označovaného jako „Pojídač Trusu“ (Hovnožrout) – naprosto ubohý exemplář lidské bytosti. Pojídač trusu je součástí „nedotknutelné“ kasty v Indii a pracuje jako „váleč trusu“: osoba, která sbírá lidské exkrementy z ulic a roluje hnůj do cihel k použití jako palivo do ohňů. Je také známo, že cihly jí v době hladomoru (to vše je bohužel založeno na velmi reálných praktikách v nedávné indické historii).

Požírač Trusu je velký muž, který se musí starat o svého znetvořeného syna a často ho nosí na zádech. Dítě nemůže mluvit a vydává pouze nesrozumitelné zvuky. (Ještě do posledního desetiletí tvořila pokrevní nebo incestní manželství v Indii přibližně 23 % všech manželství v zemi. Toto procento nyní údajně kleslo na 11 %, ale ve venkovských oblastech zůstává přetrvávajícím problémem.)

Ballan vnímá toto setkání jako zázrak, hluboký okamžik. Dochází k závěru, že tento muž a jeho dítě zažili vrchol utrpení, a proto disponovali nejvyššími znalostmi lidstva (Toto je běžný klam mezi levičáky – představa, že „utlačované třídy“ disponují nadřazenými znalostmi života, a proto by s nimi mělo být zacházeno jako s cennými, nebo dokonce uctívanými).

Požírač Trusu sní o cestě na Západ a Ballan se mu snaží pomoci. V průběhu udělá Ballan z muže demagoga, vůdce migrujících mas. Filozof šeptá muži do ucha temnou rétoriku, kterou pak opakuje, míchajíce východní a křesťanské náboženské koncepty do teosofického blábolu o Východu přicházejícím zachránit křesťanský Západ. Jeho znetvořené dítě se stává mesiášským symbolem hnutí, „inspirací“ pro masovou imigraci.

Opět, je to brilantně prorocké. Dnes politická levice neustále krmí své argumenty lidem z třetího světa učíce je apelovat na naše křesťanské a ústavní principy. Jak často jsme v USA slyšeli zástupce imigrantů mluvit o prvním dodatku Ústavy, svobodě vyznání, Americe jako „tavicím kotli“ a konzervativní „křesťanské povinnosti“ pomáhat těm, kteří to potřebují?

To vše jsou pečlivě promyšlené manipulace navržené k použití našich vlastních ideálů proti nám a zničit nás. Jak jsem vysvětlil v předchozích článcích, tato tvrzení jsou založena na falešných a zkreslených interpretacích biblického učení a zkreslování záměrů otců zakladatelů. Západní dědictví nás v žádném případě nevyzvalo k odpovědnosti za drancující třídu.

Nakonec se postava Ballana stane obětí svého vlastního výtvoru. Masivní armáda migrantů pod velením Pojídače Trusu se vydává do Francie v armádě flotil a Ballan se k nim snaží přidat. Místo toho ho zbijí a utopí ve špinavé a nechutné Ganze – jednoduše proto, že je bílý.

Mezitím levicoví politici a aktivisté v Evropě vítají invazi migrantů s otevřenou náručí – ve jménu empatie a humanitarismu. To vede k záplavě ještě víc flotil a karavan na Západ. Nakonec jsou lidé Západu kulturně nahrazeni jakooběti genocidy. Ti, kteří se snaží vzdorovat, jsou obviňováni z rasismu a jejich úsilí je podkopáváno nedostatkem silného vedení.

Levice považuje zničení Západu za oprávněné a oslavuje jeho nahrazení, jen aby byla sama nahrazena také. Tento příběh je o ideologické sebesabotáži Západu prostřednictvím liberalismu. Je to varování z doby před 50 lety, které se dnes naplňuje.

Co Tábor svatých přehlíží, je realita skryté, zlovolné agendy – vliv globalistů, financování nevládních organizací, podpora OSN a všechny mocenské faktory, které pohánějí a usnadňují nahrazení třetím světem. Nevytvářejí plenitelskou třídu; ta již existuje a vždy existovala. Globalisté spíše rozpoznali plenitelskou třídu jako užitečnou zbraň a směřují hordu barbarů k USA a Evropě, aby realizovali marxistickou vizi bezhraniční, homogenizované socialistické říše.

Podle progresivistů je to spravedlivý čin kvůli koloniální minulosti Západu. V jejich očích jsou lidé Západu drancovači. Jak kdysi řekl marxista Jean-Paul Sartre:

„ Ale abychom se stali skutečně domorodými, musí být naše země osídlena dříve kolonizovaným lidem a my musíme trpět hladem…“

„ Přesvědčíte se, že by bylo lepší být domorodcem v naprosté bídě než bývalým osadníkem.“

Démonizace západního osídlení pramení z neznalosti historie a romantizovaného obrazu „domorodých obyvatel“. Západ přinesl technologie, infrastrukturu a alternativu k divošství starověkého světa. Existuje mnoho znepokojivých zpráv o těchto archaických kulturách napsaných objeviteli, misionáři a domorodými svědky. Čtou se jako ty nejgrotesknější hororové příběhy, jaké si lze představit.

Brutální otroctví, mučení, masové vraždy, dětské oběti, řeky krve, zápach smrti prostupující vzduchem – to vše pácháno mocnějšími kmeny podmaňujícími si menší kmeny. Starověký svět byl pohanským peklem na zemi. Průměrný levičák, vychovaný v nebývalém bezpečí a racionalitě moderního Západu, nedokáže pochopit noční můry, které panovaly před příchodem osadníků na břehy Afriky, Asie a Ameriky.

Když jsme některá z těchto míst opustili ve jménu „sociální spravedlnosti“, zanechali jsme po sobě působivou infrastrukturu: miliardy a miliardy dolarů ve vysoce pokročilých zařízeních a infrastruktuře, čistou vodu, nakládání s odpady, zdravotnictví a dopravu.

Místní obyvatelé nakonec všechno z chamtivosti rozebrali nebo to nechali shnít z lenosti. Mnoho zemí se ekonomicky i technologicky vrátilo zpět. Dokonce i země jako Indie, které udržují úzké obchodní a politické vazby se Západem, jsou jinak obrovské haldy hnoje s horami odpadků a exkrementy v ulicích. Prostě nedokážou správně spravovat své civilizace, a proto všichni chtějí cestovat na Západ.

Je načase skoncovat se západním sebenenávistí a nihilismem, které šíří politická levice. Je třeba přijmout fakt, že naše kultura je strukturálně nadřazená – nebo alespoň byla, dokud se jí nezmocnili progresivisté. A v konečném důsledku musíme přijmout filozofii výběru, zásluh a odmítnutí kompromisů. Pokud to znamená deportaci velkého množství lidí z třetího světa, budiž. Pokud to znamená vyhnání militantních levičáků a jejich poslání na nějaký ostrov, budiž.

Vyhlásili nám válku jako první. Neexistuje žádné pravidlo říkající, že je musíme nechat vyhrát. Jak uvádí Jean Raspial v knize „Tábor svatých“:

„ V podivné válce, která měla přijít, vítězství bude patřit těm, kteří se nejvíce milovali…“

Román zobrazuje zánik Západu jako sebevraždu z empatie; odsouzení liberální tendence vnímat spodinu světa jako naši morální odpovědnost. Západ však nemá odpovědnost za záchranu světa. Pokud bychom ho měli zachránit, jedinou praktickou metodou by byl kolonialismus.

Přivést Západ do třetího světa je jediný způsob, jak ho vytáhnout z bídy. Přivést třetí svět na Západ je jistá cesta, jak nás všechny uvrhnout do bídy. Po dekádě invaze drancující třídy do USA a Evropy, po nedávném zamoření španělské enklávy Ceuta, po riotech a rabování, kterých jsme tento týden svědky ve Francii, je  hrozný konečný výsledek předvídatelný a nepopiratelný.

Pravda je: Pokud úpadek naší civilizace pokračuje, je to jen proto, že jsme mu dovolili zajít tak daleko.

Od Brandona Smitha

Zdroj alt-market.us, český překlad InfoKurýr opraven podle anglického originálu...

(Poznámka k titulnímu obrázku - uprostřed je umístěn černoch, aby se vytvářel dojem, že to je skupina migrantů, ale skoro všichni ostatní jsou bílí levicoví anarchisté...)

---

A s tím souvisí i následující článek, také od Amerických patriotů:

Mnoho západních vlád nepřežije

Vlády Západu se samy vložily do smrtelného nebezpečí.

Aktivně dělají věci, které ničí jejich země: (1) nahrazují své původní občany neasimilovatelnými cizinci; (2) centralizují vládní moc v nevolených a nezodpovědných byrokraciích; (3) cenzurují a kriminalizují veřejný nesouhlas; (4) outsourcují průmyslová a výrobní pracovní místa; (5) zhoršují náklady na energie a celkovou inflaci démonizací uhlovodíků a šířením bludů o „globálním oteplování“; (6) neudržitelně zvyšují daně, vládní výdaje a dávky veřejného sociálního zabezpečení; (7) demolují historické identity, tradice, víry a sdílené kultury svých národů; (8) nabízejí cizincům „bezplatné“ bydlení, jídlo a vzdělání, zatímco původní občany označují za „rasisty“, „xenofoby“ a „bílé supremacisty“; (9) odrazují od zdravých manželství a stabilních rodin; a (10) indoktrinují nejmladší generace, aby věřily, že válka, „klimatická změna“, přelidnění a ekonomický kolaps jim zabrání v šťastné, nadějné a smysluplné budoucnosti.

Toto je jen deset příkladů toho, jak západní vlády škodí svým občanům. Existuje jich mnohem více. Každý rozumný člověk by si však měl být schopen přečíst výše uvedený odstavec a pochopit, že národy nemohou přežít pod takovým ničivým náporem škodlivých politických opatření.

Vlády Západu vedou válku proti svým vlastním národům. Průběh těchto válek může vypadat poněkud jinak ve Spojeném království, Francii, Španělsku, Německu, Austrálii, Kanadě a Spojených státech, ale co se děje v jedné zemi, se brzy rozšíří na celý zbytek. Je to, jako by se před mnoha lety západní vůdci sešli a dohodli se, že jejich země vypijí Kool-Aid smíchaný s kyanidem a na dlouho si zdřímnou ve špíně.

Možná tuto sebevražednou smlouvu uzavřeli na „elitním“ setkání Světového ekonomického fóra, Světové zdravotnické organizace nebo Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu. Možná unisono skandovali „Build back better“ (Obnovme lépe), zatímco hlasovali o euthanázii Západu.

Soupeřící politické strany zdánlivě soutěží o kontrolu nad západními vládami, ale ve skutečnosti je stranický systém divadlem Kabuki, v němž tytéž zájmové skupiny ovládají politiky na obou stranách. Dokud se na Západě neobjevily tzv. „populistické“ strany, voličům byla nabízena pouze iluze volby.

Konečně, Konzervativní strana byla u moci ve Spojeném království čtrnáct let a ačkoli její vedení opakovaně slibovalo, že tak učiní, nedokázala ani ochránit britské hranice před zahraniční invazí, ani osvobodit království z regulačního zotročení Evropskou unií.

Ve Spojených státech prezident George W. Bush nazval prezidenta Billa Clintona svým „bratrem“ a Hillary Clintonovou svou „sestrou“ a jednou označil Michelle Obamovou za svou „nejlepší přítelkyni“. Republikáni z establishmentu jako senátoři chromé kachny Mitch McConnell, John Cornyn a Thom Tillis, tráví více času útoky na prezidenta Trumpa a 95 % republikánských voličů, kteří podporují jeho politiku MAGA, než varováním Američanů před rostoucím počtem komunistů v Demokratické straně.

Západní národy mají politické Establishmenty, které veřejně předstírají boj, ale do značné míry konspirují za zavřenými dveřmi a shodují se téměř na všem. Víme, že je to pravda, protože jsme byli svědky toho, jak tyto politické establishmenty spolupracují, aby zabránily politickým kandidátům „zvenčí“ dosáhnout vyšších funkcí nebo uchopit moc.

V Evropě politický Establishment často vynucuje tzv. „sanitární kordony“ neboli „firewally“ (protipožární zdi), aby zabránil vůdcům „nepřijatelných“ politických hnutí v získání moci. V Nizozemsku politický Establishment zabránil Geertovi Wildersovi stát se premiérem kvůli jeho odporu k masové imigraci, islámské nadřazenosti a Evropské unii – a to i přes značnou podporu veřejnosti straně, kterou vede. Ve Francii udělal politický Establishment totéž Jean-Marie Le Penovi, jeho dceři Marine a jejich straně Národní shromáždění kvůli jejich politice ve prospěch národní suverenity a proti imigraci. Ve Spojeném království politický Establishment zabránil zastánci brexitu a vůdci Reform UK Nigelu Farageovi ve vedoucích pozicích v parlamentu. V Německu se politický Establishment pokusil delegitimizovat populární protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD) tím, že její členy hanobil jako „domácí teroristy“, „ruské agenty“ a protiústavní „hrozby pro národní bezpečnost“.

Ve Spojených státech udělal Establishment demokratů a republikánů vše, co mohli, aby zabránili zvolení prezidenta Trumpa a poté aby ho po jeho rozhodující porážce Hillary Clintonové v roce 2016 odvolali z funkce. Republikánský prezidentský kandidát z roku 2012, Mitt Romney, v roce 2016 aktivně vedl kampaň proti Trumpovi. Takzvaní „konzervativní“ političtí komentátoři jako Bill Kristol a George Will odmítali republikánské voliče a podpořili kandidaturu Hillary Clintonové. Ačkoli republikáni ovládali Kongres, bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan vedl operaci Clinton-Obama-zpravodajských-služeb obvinit prezidenta Trumpa jako ruského špiona. Senátor Romney dvakrát hlasoval pro odstranění Trumpa z úřadu. Demokratičtí prokurátoři se roky snažili odsoudit Trumpa na doživotní a republikáni Establishmentu se zoufale snažili zabránit Trumpovi stát se opětovným prezidentským kandidátem strany v roce 2024. Americký politický Establishment se snažil Trumpa odstranit z hlasovacích lístků, zastrašit ho vyšetřováním a vykreslit ho jako „diktátora“ v podněcovací kampani, která povzbuzovala potenciální vrahy k jeho zabití.

Čeho dosáhlo toto rozsáhlé úsilí Establishmentu po celém Západě o podkopání voleb a umlčení veřejného disentu? Západní instituce – vládní agentury, univerzity, zpravodajská média, banky, korporace a nevládní organizace – nebyly nikdy více nedůvěřovány. To dává smysl. Západní instituce jsou nepřátelské vůči Západním občanům.

Zatímco obyčejní lidé na Západě jsou hrdí na své země, západní instituce jim říkají, že by se měli stydět za své předky a historii svého národa. Zatímco obyčejní lidé na Západě chtějí pracovat, koupit si dům a založit rodinu, Západní instituce podporují politiku masové imigrace, která nahrazuje západní pracovníky, zvyšuje poptávku po bydlení a výrazně ztěžuje lidem na Západě podporu a ochranu jejich rodin. Když Západní občané namítají proti otevřeným hranicím politických Establishmentů, Západní média je démonizují jako „rasisty“ a „bílé supremacisty“. Když se západní občané organizují kolem svých národních vlajek a pokojně pochodují ulicemi svých měst, politický Establishment je hanobí jako „fašisty“, „pravičáky“ a „nacisty“. Když se západní občané snaží chránit před násilnými cizinci, Západní donucovací orgány odsuzují obyvatele Západu a brání násilné cizince.

Politické Establishmenty Západu by raději dovolili cizincům zapalovat kostely, radnice, obchody, školy a soukromé domy, než aby přijaly opatření na ochranu západních občanů před smrtícími důsledky politik Establishmentu. Britský Establishment dovolil Islámským supremacistům beztrestně znásilňovat desetitisíce britských dívek . Francouzský Establishment dovolil Islámským supremacistům beztrestně pronásledovat policisty , rabovat obchody, zapalovat budovy a vozidla a terorizovat francouzské občany.

V Německu 87 % podezřelých s nevyřízenými zatykači tvoří cizinci. Navzdory všem důkazům o opaku Londýnský náčelník policie Sir Mark Rowley tvrdí, že je zásadní nahradit nábor na základě zásluh preferenčním zacházením s černošskými a muslimskými uchazeči (a kritiku své politiky „diverzity“ označuje za „toxickou“). Západní nevládní organizace absurdně tvrdí , že kapitalismus a „klimatická změna“ jsou zodpovědné za sklon Islámu k sexuálnímu otroctví a dětským sňatkům. Ve Spojeném království připadá 80 % pracovních míst zahraničním imigrantům. V USA demokratická senátorka Elissa Slotkinová slibuje, že bude politicky stíhat stoupence prezidenta Trumpa, aby je odradila od odporování politice Establishmentu.

Ačkoli Západní vlády útočí na Západní občany, stále očekávají, že tito občané obětují své životy v hrozící globální válce. Velitel britské armády, generál sir Roland Walker, nedávno vojákům řekl : „Velmi brzy budou političtí vůdci této země vést s občany této země otevřený rozhovor o tom, co se skutečně děje.“ V té době budou muset občané „souhlasit s oběťmi, aby upřednostnili obranu a bezpečnost“.

Téměř polovina Britů ve vojenském věku říká, že nejsou „žádné okolnosti“, za kterých by bránili Spojené království. To není žádné překvapení. Proč by měli Západní občané bránit vlády, které je zneužívají? Pokud Západ už „patří“ cizincům, co tam zbývá bránit?

Rostoucí selhání Západních vlád vedou k jejich pádu. Občané jim nic nedluží.

Napsal J. B. Shurk

Zdroj americanthinker.com, český překlad InfoKurýr opraven podle anglického originálu...

K tomu poznámka - je tu někdo dost inteligentní na to, aby pochopil, že Netanyahuovo nahnání Trumpa do Iránské války sloužilo v USA především k diskreditaci Trumpa a vlasteneckých a populistických hnutí obecně a k návratu globalistického Establishmentu k moci v USA po nejbližších volbách? A následně do zbytku světa, který začal zvedat hlavu podpořen vlastenci v USA, třeba jejich zrušením USAID... Když už se Trumpa nemohli zbavit jinak... Podobně jako nahnali Britové (tedy lokajové Rothschildů) Hitlera do války proti Rusku, aby zdiskreditovali a zničili Národní Socialismus...

sdílet na