Patrick Armstrong: Analýza na základě emocí

Patrick Armstrong / 2. 8. 2026

Před pár lety jsem byl na obědě s bývalým kolegou. Pracovali jsme spolu několik desetiletí a vždy jsem ho považoval za velmi dobrého analytika. Uměl najít důkazy, vyhodnotit je a sestavit fundovaně podloženou tezi, která vysvětlovala či popisovala objektivní realitu. Jak jsem již dříve zmínil, ani já, ani on jsme formálně nepatřili k zpravodajské jednotce, ale naše práce byla podobná: snažili jsme se přijít na to, co se děje v zemi X.

Tak jsme si povídali a já jsem poznamenal, že některé kroky Ruska na Ukrajině mi připomínají taktiku, kterou použil Brusilov v roce 1916 (viz můj článek zde). Okamžitě přišel výbuch – Rusko je zasraná země, Buča, nevyprovokovaná invaze, Buča, zasraná země. Docela vášnivě a znělo to téměř, jako by si to nacvičil a jen čekal na signál, aby to ze sebe vyklopil.

Skutečný analytik by na to reagoval tak, že by se zeptal, co tím myslím, poslouchal, kladl otázky, oponoval argumenty a tak dále. Na konci tohoto procesu bychom se o kousek přiblížili realitě. Nebo by prostě řekl, že o tom nechce mluvit.

Před nějakou dobou Paul Robinson poznamenal, že v dnešním světě existují dva přístupy k zahraniční politice. Jedním z nich je víra v „tradiční vestfálský řád, v němž jsou státy rovnocennými suverénními entitami“. Druhý je zcela odlišný:

„Naproti tomu argumentace založená na lidských právech tlačila Západ opačným směrem, k preferenci právní asymetrie. V tomto modelu nejsou spravedliví a nespravedliví, ti, kdo lidská práva respektují, a ti, kdo je nerespektují, právně ani morálně rovni.“

Podle mého názoru se jedná o velmi bystrou poznámku a já jsem napsal vlastní esej o tom, proč si myslím, že Rusko zaujímá „vestfálský“ pohled na věci. Můj argument v podstatě spočíval v tom, že Moskva sedm desetiletí prosazovala výjimečný a moralistický pohled – první socialistický stát na světě, zářivou budoucnost lidstva a podobné věci – a zjistila, že to byl naprostý neúspěch. Na vlastní kůži se naučila, že země jsou takové, jaké jsou, a je třeba s nimi jednat s takovými, jaké skutečně jsou. Moralistické postoje vedou k neúspěchu.

Čtenáři tohoto webu nepochybně došli k závěru, že se v této diskusi přikláním na „vestfálskou“ stranu. Možná nemáte rádi své sousedy, ale nezmizí, když zavřete oči a budete jimi pohrdat. Možná se budete chvíli cítit samolibě, ale až znovu otevřete oči, nic se nezmění. Abyste s nimi mohli jednat, musíte se je snažit pochopit; zkuste se na svět podívat z jejich úhlu pohledu. Závoj morální nadřazenosti brání jasnému pohledu.

Ale vraťme se k reakci mého kolegy – co tu vidíme jiného než nahrazení rozumu emocemi? Neobtěžujte se snažit se pochopit, jak to vidí Moskva, prostě řekněte, že je to zasraná země. Soud a odsouzení nahrazují přemýšlení a porozumění.

Podstatou zpravodajství je snaha vcítit se do pohledu toho druhého. Jak vidí věci on? O co se snaží? Jaké hrozby vnímá? Co s tím může udělat? O tom je celé zpravodajství, analýza, mezinárodní vztahy, diplomacie a všechno podobné. Je to obtížné a nikdy to nezvládnete úplně správně, ale musíte si své morální soudy nechat pro sebe a snažit se vidět realitu. A právě to mě na jeho tirádě zklamalo: myslel jsem si, že je lepší než toto. Zněl prostě jako nějaký „odborník“ z televize, který si jen tak přemýšlí a říká, že my jsme skvělí a oni jsou na hovno. Moralizování je snadné, analýza je těžká.

Prvním problémem moralistického pohledu na svět je, že člověk brzy zjistí, jak velmi je omezen v tom, s kým může mluvit. Koneckonců, Dobro nemůže uznat Zlo. Zvlášť poté, co jsou nasazena všechna ta pečlivě sestavená válečná slova: „tvrzení“ „režimu“ jsou „neověřená“, jde o „dezinformace“ šířené „státními médii“; jsou to „argumenty“ z „příručky“. Dobří a spravedliví naproti tomu mají demokratické vlády, mluví pravdu a mají svobodná média. Čím více Dobří zdůrazňují zlo těch druhých, tím méně toho mohou vědět nebo pochopit. A rozhodně nikdy nemohou poskvrnit svou čistotu setkáním se Zlými. Zde je podstata Robinsonovy právní asymetrie vyjádřená jedním z jejích hlavních zastánců: Putin je monstrum, „tady to máte“, „ruské argumenty“ a NATO je obranné. Co víc je třeba říkat nebo si myslet?

Když se morální nadřazenost upevní, brzy se zakoření i jiné formy nadřazenosti. Jsme morálně lepší a všechno, co děláme, je také lepší. Zlo selhává na celé čáře, ve válce i v míru. Naše nástroje fungují lépe a my je používáme lépe. Morálně podřadní jsou horší i ve válce. A tak se dostáváme, abychom citovali jistého rakouského akvarelistu, k očekávání, že „jediný pořádný kopanec do dveří a celá ta shnilá stavba se zhroutí“. Ale SSSR se v roce 1941 nezhroutil a Írán v roce 2026 také ne.

A válek je tolik, protože existuje tolik zla, s nímž nelze – a nemělo by se – rozumně jednat a které rozhodně nelze nechat na pokoji. A tak NATO, ta aliance morálně nadřazených, muselo zasáhnout na Balkáně, v Somálsku, Libyi, Iráku, Afghánistánu a na Ukrajině. Válka pořád a všude.

„V podstatě NATO nejen pomáhá bránit území svých členů, ale také se – kde je to možné a kdy je to nutné – angažuje v šíření svých hodnot do vzdálenějších oblastí, v prevenci a řešení krizí, ve stabilizaci situací po skončení konfliktů a v podpoře obnovy„

Je zajímavé, jak často toto „šíření hodnot“ zahrnuje bombardování, že?

Moralistický pohled je katastrofální pro ty, kdo ho praktikují (nemluvě o tisících a tisících těch, na které je zaměřen). Moralisté nikdy nevidí realitu – jak by také mohli, když je tak zlá!? Podceňují protivníka a přeceňují sami sebe.

Je těžké vidět realitu, ale realita má zuby, které nakonec kousnou. (Viz současná situace mezi Washingtonem a Íránem.)

Moralismus je osudný pro inteligentní rozhodování a zcela blokuje skutečný účel zpravodajské činnosti. Obávám se však, že moralismus na Západě převzal nadvládu a všichni dnešní „analytici“ musí souhlasit s Nulandovou, že Putin je monstrum. Každý, kdo plave proti proudu, je „obhájcem Putina“ (jak mě nazývali) a tudíž je alespoň trochu rovněž monstrum.

Není divu, že všechny války NATO skončily porážkou.

(A ještě že jsem před 16 lety odešel do důchodu.)

*********************************

A pak najednou zjistíme, že „argumenty“ z „příručky“ toho „monstra“ byly pravdou. Tady se RFE snaží zkreslit skutečnost, že USA prováděly po celém světě experimenty se zvýšením funkčnosti s opravdu nebezpečnými látkami. Přečtěte si to a pak se podívejte na skutečné odtajněné důkazy.

Překlad Deepl, P9

Zdroj

sdílet na