MoA: English Outsider: Proč evropská provokace vůči Rusku pravděpodobně selže

July 1, 2026

autor: English Outsider

převzato z komentáře

—

„Moje prognóza – a doufám, že se mýlím: EU bude hledat způsoby, jak vyslat drony/rakety do Ruska, dokud nedosáhne toho, že Rusko zareaguje stejným způsobem. Ruská raketa zasahující například německou továrnu je pro Brusel *vítanou* událostí. Věřím, že mají záměr i prostředky k tomu, aby toho dosáhli.“ Zveřejnil: Konami | 1. července 2026 8:35 UTC | 317

Ano. Potřebují ještě nějakou tu „nevyprovokovanou ruskou agresi“. Pak se evropské obyvatelstvo postaví za druhou studenou válku. Budeme si muset utáhnout opasky, abychom to zaplatili, ale vzhledem k „ruské hrozbě“ to uděláme ochotně. Koho zajímají výmoly, když je nepřítel na dohled?

Nemyslím si, že by to fungovalo. Rusové mají příliš mnoho možností, vojenských i ekonomických. Tohle není rok 2022.

Je pravda, že až do začátku roku 2022 měli Rusové k dispozici řadu možností, stejně jako odpověď na agresi NATO. Mohli použít ekonomické nebo diplomatické páky. Nebo mohli prostě počkat: jak USA, tak Německo, jediní významní hráči na Západě, šly rychle z kopce a trápily je vnitřní problémy.

Nebylo tedy třeba provádět speciální vojenskou operaci. Nebylo třeba vojenské akce jako reakce na agresi NATO. Stačilo chvíli počkat, nechat Putina a Lavrova držet pozice diplomatickými prostředky a problém agrese NATO by se vyřešil sám. Až na to, že se kyjevské síly shromažďovaly na linii kontaktu a Rusům se nenabízely žádné ekonomické ani diplomatické možnosti, jak tuto hrozbu odvrátit. Pomohla by pouze přímá a razantní vojenská akce.

V roce 2022 se nám tedy podařilo zúžit škálu možností, které Rusům zůstaly, na jedinou: použití otevřené vojenské síly. Nejenže jsme Rusy donutili k této jediné možnosti – použití vojenské síly –, ale jakmile se Rusové uchýlili k vojenské síle, bylo možné uvalit na ně celou řadu sankcí, které by je srazily na kolena.

To však už znovu nefunguje a západní mocnosti jsou pošetilé, když to očekávají. Měli bychom si uvědomit důvody, proč tomu tak je.

Za prvé zapomínáme, jakým šokem byla ruská vojenská akce v roce 2022. Rusové neměli pro tuto vojenskou akci prakticky žádnou mezinárodní diplomatickou podporu a mnoho lidí v samotném Rusku bylo zděšeno. Trvalo několik let, než se to změnilo. Dnes, v roce 2026, pokud Rusové na současné provokace zareagují rázně, většina nezápadních zemí bude vědět proč, a ačkoli se možná budou Západu příliš bát na to, aby Rusy aktivně podporovaly, myslím, že žádná z nich se nyní nebude aktivně stavět proti. Pokud jde o světové veřejné mínění, situace je tedy zcela odlišná od té v roce 2022.

To je pro Rusy důležité. Právě s nezápadními zeměmi chtějí mít dobré obchodní vztahy, ne s námi. Boj o srdce a mysli, „informační válka“, byl Západem v rámci samotného Západu zcela vyhrán. Ne však mimo Západ.

Zde stojí za to odbočit a podívat se, jak důkladně Západ vyhrál informační válku, pokud jde o nás, Západany. Existuje několik izolovaných ostrůvků nesouhlasu, jako je blog „b“ a podobné blogy ve Spojených státech, ale pro většinu lidí na Západě jsou Rusové ti zlí a jakýkoli odpor proti boji s nimi, který existuje, nevychází z přesvědčení, že Rusové mají pravdu. Pouze z pragmatické úvahy, že ačkoli máme pravdu, tak prohráváme.

Za všeobecným odporem proti válce na Západě nestojí žádné vznešené morální přesvědčení. Pouze uznání toho, že bojem proti Rusům neubližujeme tolik jim, jako spíše sami sobě. Weidelová ani Wagenknechtová veřejně neříkají – a ani si netroufají říci –: „Jsme na špatné straně. Měli bychom to uznat a urovnat vztahy.“ Říkají pouze: „Tuto válku si nemůžeme dovolit a škodí nám.“

Ačkoli, abych byl spravedlivý, slyšel jsem, jak La Fontaine naznačoval podporu prvnímu stanovisku. Mají však lidé jako on v současné německé politice nějaký vliv? Vy jste odborník na německou politiku, ale z pohledu tohoto outsidera se nezdá, že by ho měl. Musíme uznat, že postoj Merze a von der Leyenové je morálně konzistentnější než postoj Weidelové. Vzhledem k tomu, že Merz a von der Leyen tvrdí, že Rusové jsou stoprocentně v neprávu, co jiného nám zbývá, než se Rusům bránit všemi prostředky, které máme, a bez ohledu na náklady?

Tato odbočka je důležitá, protože dokud my na Západě neuznáme, že tuto válku jsme Rusům vnutili my, že to jsou Rusové, kdo má pravdu, a my jsme v neprávu, neexistuje žádný morální základ pro odpor proti ní. Mimo Západ to však není důležité. Z jejich pohledu jsme banda darebáků a pokud se odváží – i když se ve většině případů neodváží příliš –, podporují Rusy v jejich snaze nás udržet na uzdě.

V roce 2022 to tak necítili. Rozdíl mezi rokem 2022 a současností tedy spočívá v tom, že tehdy jsme byli v informační válce vítězi. V roce 2026 mimo západní svět jsme nyní naprostými poraženými. Takto se názor nezápadního světa vyvíjel už dlouho před událostmi v Gaze a Íránu a samozřejmě po nich je podle mého názoru pro všechny nezápadní země případ uzavřen. Nyní jsme nesporně ti zlí.

Druhým hlediskem je ekonomika. V roce 2022, s výjimkou několika podivínů a disidentů, to vypadalo, že jsme na dobré cestě srazit Rusko na kolena pomocí sankcí. Není třeba žádných dlouhých odboček, abychom tu změnu viděli. Ruská ekonomika má sice stále pár slabých míst, ale obecně jí sankce umožnily posílit se do míry, která byla v roce 2022 nepředstavitelná. V roce 2026 zasahuje sankční válka nás. A to tvrdě.

Proto útočíme na Rusko drony a raketami, abychom, jak říkáte, vyprovokovali reakci. To je západní „zoufalý pokus“. Ale tohle není rok 2022. Tehdy se ruské možnosti zúžily na jedinou a Rusko nemělo jinou volbu, než ji využít. Dnes má k dispozici celou škálu možností, jak reagovat na agresi NATO, a nemusí se starat o to, co si o tom všem myslí jeho noví obchodní partneři. Pokud ovšem nepatříte do tábora Hamishe de Bretton-Gordona a stále ještě doufáte, že Rusko srazíme na kolena (a i tenhle tábor ví, že máchá do prázdna), nezbývá nám než sedět a čekat, kterou možnost si Rusové vyberou.

…………………………

Já osobně nesázím na Karaganovovu variantu. Spíše na to, co zde na „b“ webu můžeme nazvat variantou JR-L. Ukrajina je skrz naskrz proniknuta ruskou rozvědkou. Má podzemní odboj, který jen čeká na pokyn. Nespokojenost obyvatelstva s kyjevským režimem nabývá na síle. A ještě před pár lety se našli místní představitelé režimu, kteří chtěli s Rusy urovnat vztahy, než bude příliš pozdě.

Kyjev není Berlín roku 1945, který se držel až do posledních dnů v bunkru. Spíše Kábul roku 2021. Pokud se tento kábulský scénář bude dále vyvíjet, bude poslední zoufalý pokus Západu jen další fiasko. Nebude žádné území, odkud by bylo možné odpalovat drony a rakety.

Zveřejněno uživatelem b dne 1. července 2026 v 15:01 UTC

Překlad Deepl

Zdroj

sdílet na