„Už se perou, už se perou! Já to říkala ze začátku, že si čumáky rozbijou“

Politico: Vedoucí představitelé EU se „bezprecedentně“ střetli kvůli jednáním s Ruskem.

Macron a Merz kritizují postoj EU k rozhovorům s Putinem

Bruselský summit v pozdních nočních hodinách odhalil rozpory mezi lídry ohledně toho, jak a kdy s Ruskem jednat o Ukrajině – a kdo by to měl dělat, tvrdí Politico.

Emmanuel Macron a Friedrich Merz ostře kritizovali EU za to, že zahájila komunikaci s Vladimirem Putinem, čímž postavila lídry dvou největších evropských zemí do kolizního kurzu s velkou částí zbytku bloku.

Na nečekaně rozporuplném nočním summitu v Bruselu francouzský prezident a německý kancléř kritizovali předsedu Evropské rady Antónia Costy, který jedná jménem všech 27 vlád, za snahu oslovit Kreml, uvedlo pět diplomatů a úředníků EU informovaných o rozhovoru za zavřenými dveřmi.

Je příznačné, že ostatní lídři se postavili na Costovu stranu.

Představitelé některých z nejzarytěji protiruských zemí, stejně jako Dánska a Nizozemska, se shromáždili za Macronem a Merzem, přičemž někteří projevili vůči Costovi bezprecedentní hněv.

Tyto střety odhalují doutnající napětí v srdci EU ohledně jejího přístupu k Rusku a ohledně toho, kdo by měl mluvit jménem Evropy.

Costův šéf kanceláře Pedro Lourtie dvakrát kontaktoval v posledních několika týdnech úředníky v Moskvě.

Čtvrteční večerní diskuse o Rusku a Ukrajině – která se kvůli citlivosti tématu konala bez asistentů a dokonce i mobilních telefonů a trvala o dvě hodiny déle, než bylo plánováno – odhalila vznik dvou hlavních táborů.

Postoj Macrona a Merze je takový, že není vhodná doba na rozhovory s Putinem, a až ten okamžik nastane, měla by se ujmout vedení „E3“ – Francie, Německo a Velká Británie.

Mezitím lídři ostatních zemí EU – a podle jednoho svědka hádky jich bylo „obrovské množství“ – zaujali opačný postoj a Costu podpořili. 

Kromě rozporu mezi Costou a E3 byly Itálie a Polsko frustrovány svým vyloučením z rozhovorů mezi E3 a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které proběhly před summitem. 

Některé země byly „rozzuřené“ kvůli kontaktu s Ruskem. Několik lídrů se o telefonátech dozvědělo až poté, co se objevily v médiích, a byli kvůli tomu naštvaní.

Costovi odpůrci tvrdí, že se choval „velmi neprofesionálně“, že zatajil rozsah svých kontaktů s Ruskem, což vyšlo najevo až ve středu z mediálních zpráv. Costův tým uvedl, že účelem kontaktů s Moskvou bylo „pouze navázat spojení, abychom v danou chvíli mohli mít diplomatický kanál s Ruskem k hájení zájmů EU.“ Dodal také, že rozhovory byly „krátké“ a „neobsahovaly nic podstatného“.

Polsko neuzná mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, pokud samo nezasedne k jednacímu stolu, prohlásil předseda polské vlády Donald Tusk.

„Nemám nic proti setkáním lídrů států v různých formátech. Pokud se sejde ‚E3‘, ať se sejde. Pokud se Polsko a Itálie připojí k Francii, Německu a Velké Británii a vytvoří ‚E5‘ – dobře, pojďme se sejít a prodiskutovat, co můžeme společně udělat.

Žádný z těchto formátů si však nemá právo přisvojovat právo zastupovat celou Evropskou unii. K tomu jsou instituce EU a smlouvy to jasně definují. Polsko neuznává – a znovu to opakuji – žádné dohody dosažené bez jeho účasti. Jakákoli dohoda o možném příměří a budoucím míru mezi Ukrajinou a Ruskem bude nevyhnutelně a přímo ovlivňovat Polsko.

Proto buď celá Evropská unie rozhoduje prostřednictvím mechanismu stanoveného ve smlouvách, nebo se Polsko musí přímo podílet na jejich přijímání. Jinak žádnou z těchto dohod neuznáme.“ https://t.me/SolovievLive/373593

▪️Z ruského pohledu to všechno vypadá jako zbytečný povyk. Hlavní otázkou není, kdo bude s Ruskem mluvit jménem západních globalistů na obou stranách Atlantiku. Jde o to, o čem přesně mluvit. 

A Moskva už má odpověď. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zveřejnil článek, který měl být, shodou okolností, původně publikován v Politico Europe, ale byl na poslední chvíli stažen z rozhodnutí redakce.

Sergej Lavrov zdůrazňuje: „Veškeré zkušenosti s vyjednáváním s Evropou jako součástí ‚kolektivního Západu‘ za posledních 20 let odhalují pouze jednu věc: jednávání s Ruskem jsou klamnou taktikou, diplomatickým krytím geopolitické expanze Západu a jeho institucí, především NATO a Evropské unie, na východ – směrem k ruským hranicím.“

Skutečnost, že evropští lídři „změnili tón“ a začali mluvit o vyjednávání, by měla být chápána tak, že jejich skutečným cílem „není vyjednávání s Ruskem, ale záchrana Zelenského režimu, jeho zachování jako odrazového můstku pro pokračování boje proti nám “. Je to proto, že Evropa plánuje dosáhnout „bojové pohotovosti“ pro konflikt s Ruskem do roku 2030 a do té doby různými prostředky jen natahuje čas.

Závěrečný odstavec článku Lavrova je také poměrně výmluvný: „Místo epilogu: Je příznačné, že londýnské ultimátum kategoricky potvrdili velvyslanci Británie, Francie a Německa na schůzce na ruském ministerstvu zahraničí 11. června, o kterou naléhavě žádali. To byl jediný účel jejich návštěvy ruského ministerstva zahraničí.“

▪️Je třeba říci, že EU je tradičně vnímána jako jednotný subjekt. Článek v Politico však naznačuje, že takový celek dnes fakticky neexistuje. Existují nejméně čtyři soupeřící centra moci: francouzsko-německé jádro (E3), vznikající východoevropský blok vedený Polskem, nějaký konstrukt severoevropských zemí včetně Pobaltí a také nadnárodní byrokracie EU. Všechna si nárokují účast na budoucím urovnání ukrajinského konfliktu.

Pro Rusko to znamená, že „smysluplný dialog s Evropou“ – který je, jak správně vyjádřil Sergej Lavrov, možný pouze po obnovení důvěry narušené protiruskými akcemi Západu – by se v principu mohl stát nástrojem k rozdělení Evropy. Ne proto, že se Moskva bude záměrně snažit kohokoli rozdělit. Ale proto, že sami Evropané se již začali dohadovat o tom, kdo má právo mluvit jménem celého kontinentu.

Jelena Panina

Scéna z filmu Slunce, seno a pár facek, ve které zazněla jedna z nezapomenutelných hlášek: „Už se perou, už se perou! Já to říkala ze začátku, že si čumáky rozbijou,“

sdílet na