Veteráni z nich nebudou

1. 06 2026

www.inadhled.live   Éterem rezonuje poselství předsedy Senátu Vystrčila momentálně pobývajícího na Taiwanu směrem k Číně, ve kterém s drzostí sobě a ODS vlastní vzkazuje za Čechy, že ti si vybírají přátele dle svého, čímž opět neoprávněně vstupuje do tvorby naší zahraniční politiky a škodí. Také se znovu ozval rozvědčík Pavel s prosazováním eura na úkor naší koruny, čímž ne poprvé jen dokázal, že jeho pobyt na Hradu je omylem a zároveň už nyní dosahuje přílišné délky. Oba tito ústavní činitelé nejen překračují pravomoc danou jim Ústavou ČR, ale navíc jsou naprosto neužiteční a drazí. Nicméně o nich se dnes už vyjadřovat nebudeme.

  Chceme se zabývat jinými pošuky. V Holandsku chtějí již brzy zavést zákon, dle kterého mohou být firemní vozidla buď plně elektrická, nebo pokud budou vybavena spalovacím motorem, jejich majitelé odvedou státu ročně jakousi daň spočítanou z pořizovací ceny. Platí i pro hybridy. Evropská komise pro změnu koketuje s návrhem směrnice, dle které by firemní flotila musela obsahovat určitý procentuální podíl elektroaut. To vše v době, kdy se v USA vrací do aut pořádné osmiválcové motory a automobilky opět osazují své produkty spalovacími agregáty. Sektáři z provozovatelů EV jásají, rozplývají se nad rostoucími čísly prodaných pojízdných mixérů a pohřbívají k téměř dokonalosti dotažené „spalováky“. Při své argumentaci naprosto ignorují realitu, my si ji však připomeneme. Přitom netvrdíme, že by vše bylo černé či bílé, a to na obou pólech. Jen pro pořádek.

1. Elektroauta nejsou bezemisní, ekologická či čistá. K provozu potřebují elektřinu a jakékoliv její dodávce předchází výroba jejího zdroje. Ať je to kterákoliv elektrárna, každá má svůj původ, určitou ekologickou stopu. Platí to i pro solární panely či příšerné větrníky.
2. Výroba baterií těchto EV a jejich pozdější likvidace by měla být černou můrou pro všechny ekology, ale pro sociology. Těžba potřebných surovin probíhá často za podmínek, které by nebyly přijatelné ani pro ostravské horníky.
3. Požár EV je postrachem jak pro uživatele, kolem parkující, hasiče, tak i pro zdravotníky.
4. Stárnutí EV probíhá mnohem intenzivněji než u klasických aut, navíc ztrácí rychle hodnotu a nikdy se nestanou investiční záležitostí v takovém rozsahu, jako to vnímáme u spalovacích aut. K čemu by byl veterán, do něhož už neexistuje baterie a není možno ji znovu vyrobit?
5. Vývoj elektroniky je doslova zběsilý a platí to pro počítače i pro EV. Jen rozdíl v pořizovací ceně je značný. Kdysi sedmileté cykly jednotlivých modelů už jsou mimo realitu. Pět let staré elektroauto už nikdo nechce.
6. Prim ve vývoji hrají Číňané. Dovoz každého auta z Číny probíhající po moři znamená ve vzduchu tolik zplodin, že by takového množství nedosáhl ani zástup stejného počtu spalovacích aut jako je převážených EV na lodi, jen jedoucích tuto vzdálenost po ose. A ještě by vydržela jezdit nějakou dobu po Evropě.
7. Servis rychle stárnoucích vozidel je drahý, zásobování díly složité, vyvíjející se technologie bude náročná na opravárenské nářadí, příručky a zdatnost techniků. Bez ohledu na to, že řada úkonů je shodná s běžnými auty, jen mnohonásobně finančně náročnějších.
8. To vše umocňuje vědomí, že pneumatiky, brzdové obložení a většina podvozku i karoserie jsou víceméně shodné s klasickými auty, takže likvidace je podobně náročná, jen bude častější a spotřeba některých materiálů díky hmotnosti EV dokonce vyšší.

  EV jsou natolik skvělá, že musí být jejich prodej a užívání dotovány, majitelé zvýhodňováni a pobídky k nákupu často aktualizovány. Ani to nestačí, na řadu přichází zákazy pro spalovací motory, omezení, zákony, daně. Rozdílný přístup při parkování, v povolených rychlostech či vjezdech. Ne, netvrdíme, že by EV nemohlo mít někdy smysl, třeba vysokozdvižné vozíky v uzavřených prostorách mají odůvodnění, ale pokud si vezmete opravdu všechny pro a proti, zůstanete nestranní, koupíte si ten osmiválec. Nebo něco trochu menšího, mnohem praktičtějšího. Na závěr ještě poslední malé tajemství. Bezpohlavní EV neposkytující většinou nijak zvláštní emoce jsou často navíc pěkně hnusná. A abyste mne nekamenovali, prohlašuji: „Je věcí každého, v čem se mu dobře jezdí. Jen nám všem pískejte rovinu a teprve až poté se ukáže, kde je budoucnost“. Já si zase rád sednu do M4 nebo staršího Turba, zaposlouchám se do krásného soundu linoucího se ze čtyř koncovek výfuků a zůstanu rád, že zbytek života nebudu trávit v minitramvaji.

Jindřich Kulhavý

sdílet na