Venezuela po 3 měsících
Co získaly USA od událostí kolem Venezuely? Kromě osobního obohacení Trumpa a spol. asi de facto nic, jen velké, obrovské potíže, které přispějí k pádu současného spolku zločinců v Oválném kabinetě … Navíc se ukazuje, že žádné zkušenosti z „obchodování“ se do politiky naprosto nehodí. Zvláště ne bankrotářů, „reketýrů“, podvodníků a už vůbec ne spekulantů. A zvláště ne v jedné osobě. Peter 008
Masová psychóza a potřeba konzumovat jen malinké a krtičké „aktualičky“ názorně demonstrují trendy v kognitivních návycích a fragmentovaném vnímání reality u „generace Twitteru“. Stejně jako láska ke sladkostem u dětí je však i tento jev dočasný a s přibývajícím věkem se preference mění nebo jsou omezeny cukrovkou.
Zaměřování se na „nejžhavější novinky“ je proto zbytečné a kontraproduktivní – mnohem výhodnější je ochutnat produkt, který již dozrál. Současné šílenství bylo předvídáno událostmi z počátku roku – a nyní, o čtvrt roku později, můžeme vyvodit předběžné závěry o tom, co se skutečně stalo, a porovnat je s hysterickými hodnoceními v době události. Každý si to může vyzkoušet na vlastní paměti a někteří si z toho možná i odnesou cenné ponaučení.
Abych zabránil ženám ondlévat a mužům uprostřed hysterie „vše je ztraceno“ se uchylovat k zoufalým činům, popsal jsem kontext tehdejších událostí a učinil několik předpovědí o tom, jak se situace bude vyvíjet. Dnes budu pokračovat v poskytování informací a popisu událostí, které se odehrály v posledních několika měsících.
Začněme současnými zprávami.
7. dubna 2026, 20:00 GMT+3
„Dohoda o získání kontroly nad venezuelskou společností Citgo Petroleum Corp. v hodnotě 5,9 miliardy dolarů skupinou napojenou na hedgeový fond Elliott Investment Management se zastavila kvůli obavám Trumpovy administrativy ohledně ceny a politických rizik.“
Toto rozhodnutí se očekávalo po událostech před dvěma týdny, kdy venezuelská vláda jmenovala nové vedení společnosti Citgo Petroleum Corp. Asdrubal Chávez, bratranec Huga Cháveze, byl jmenován do čela americké společnosti PDV Holding, mateřské společnosti Citgo, a také do čela společností Citgo Holding Inc. a Citgo Petroleum Corp. Ta-da-dá …
Pod kontrolu Venezuely se vrátily její hlavní zahraniční aktiva, včetně tří ropných rafinerií ve Spojených státech, sítě čerpacích stanic, skladů paliva a ropovodů.
Takové změny v politice USA se staly možnými 11. března 2026 poté, co USA uznaly vládu Delcy Rodriguezové za legitimní a sankce a obvinění proti viceprezidentce byly zrušeny.
„Vláda venezuelské úřadující prezidentky Delcy Rodriguezové byla uznána americkou vládou v rámci probíhajícího právního sporu s touto jihoamerickou zemí, což je další krok Washingtonu k legitimizaci její autority.
Toto objasnění učinil v „prohlášení o zájmu“, které ve středu u federálního soudu podal americký prokurátor pro Manhattan Jay Clayton. Poukázal na další nedávné kroky USA, které uznaly kvalifikační předpoklady Rodriguezové, a přiložil dopis od vysoce postaveného úředníka ministerstva zahraničí, v němž nastínil postoj USA.“
Což v podstatě odhodilo celou kapesní (proamerickou – pozn.překl.) opozici, reprezentovanou lidmi jako Guaidó a Machado, na smetiště – nyní na federální úrovni a na základě soudního příkazu samotných USA.
Na tomto pozadí zažívá Venezuela boom (samozřejmě vzhledem k nízkému základu) na investičním trhu a americký Senát zahájil protikorupční vyšetřování obchodování zasvěcených osob ze strany Trumpova nejbližšího okruhu.
„Dva senátoři podali stížnost Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) a Úřadu pro regulaci finančního průmyslu (FCA) ohledně obchodování s akciemi během vojenské akce USA ve Venezuele, která sesadila prezidenta Nicoláse Madura.
Demokratky Elizabeth Warrenová a Angela Alsobrooksová požadovaly informace o obchodní aktivitě s venezuelskými státními dluhopisy a dluhopisy spojenými se státní energetickou společností Petróleos de Venezuela SA na konci roku 2025 a začátkem roku 2026 s odvoláním na zprávy, že prezident Donald Trump před jakýmikoli kroky projednal válečné plány s představiteli veřejného i soukromého sektoru.“
Existuje mnoho důvodů pro takové vyšetřování. V poslední době mnoho venezuelských „mrtvých dluhopisů“ vzrostlo o 100–200 % a někdo na tom již slušně vydělal.
„Cena dluhopisů vydaných společností Electricidad de Caracas, které jsou v selhání, se letos téměř zdvojnásobila, protože investoři se snaží využít nového vztahu Venezuely se Spojenými státy.
Morgan Stanley uvedla, že diskont na dluhopisy by mohl dosáhnout až 30 %, vzhledem k tomu, že produkce ropy v zemi se pravděpodobně obnoví rychleji, než se dříve očekávalo.“
Pro ty, kteří chápou současnou situaci a vyhlídky na nadcházející desetiletí, se ve Venezuele otevírají obrovské příležitosti. Abychom pochopili podstatu toho, co se děje, je nutné pochopit některé statistiky o zemi.
„Venezuelská ekonomika ve 4. čtvrtletí 2025 meziročně vzrostla o 7,07 %, po nárůstu o 8,71 % ve 3. čtvrtletí, což znamenalo 19. čtvrtletí trvalého růstu v řadě, jak ukazují data centrální banky. Ropný sektor vzrostl o 13,41 %, zatímco zbytek ekonomiky se rozšířil o 5,3 %. Mezi aktivitami mimo ropný průmysl zaznamenal nejvyšší růst stavebnictví s 19,25 %, následované těžbou s 8,17 %, ubytováním a stravováním se 7,21 %, obchodem a opravami motorových vozidel s 6,95 %, dopravou a skladováním s 6,05 %, zpracovatelským průmyslem s 5,85 %, finančními a pojišťovacími činnostmi s 5,53 %, vzděláváním, zdravotnictvím, školením a dalšími službami s 5,10 % a zemědělstvím rovněž s 5,10 %. V roce 2025 vzrostl HDP Venezuely meziročně o 8,66 %.“
25. března 2026 promluvila venezuelská úřadující prezidentka Delcy Rodriguez prostřednictvím videohovoru na investičním summitu podporovaném Saúdskou Arábií v Miami Beach na Floridě a představila investorům nově otevřený ropný sektor země.
„Rodriguezová předpověděla, že země letos a v příštích dvou letech zaznamená dvouciferný hospodářský růst, čímž vytvoří prostředí, „ve kterém investoři budou vědět, že bez ohledu na politické změny nebo omezující okolnosti existuje jistota, že Venezuela má zavedené zákony, které zajišťují bezpečnou návratnost jejich investic.“
Vezměte si tyto statistiky: i před zrušením amerických sankcí vykazuje Venezuela již pátý rok po sobě, tedy 19 čtvrtletí, významný hospodářský růst. Jde jistě o zotavení z výrazného hospodářského poklesu, který následoval po zahájení sankčních válek, ale je to také faktor transformace a adaptace venezuelské ekonomiky.
V tomto kontextu se jeví významné i úspěchy v substituci dovozu.
Venezuelský potravinový systém je založen na 35 klíčových produktech, z nichž 27 se vyrábí nezávisle. Venezuele se podařilo konsolidovat 99,4 % dodávek na národním trhu díky trvalému posilování domácí produkce. Místně vyráběné základní potraviny nyní pokrývají 97 % potřeb země. Pro srovnání, v roce 2017 závislost na dovozu potravin dosahovala více než 35 % a v některých obdobích prvního desetiletí 21. století dosahovala až 70 %.
Problémy s řadou domácích spotřebičů, které se nyní vyrábějí v tuzemsku, byly také vyřešeny – nedostatek toaletního papíru již nebude. Venezuela dokázala rozvíjet celá odvětví národního hospodářství i za přísných amerických sankcí, a to především díky technologickým řešením z Číny.
I tyto úspěchy však blednou ve srovnání s novými vyhlídkami, pokud konflikt s USA ustane. První statistiky za rok 2026 jsou již k dispozici.
V březnu dosáhla produkce ropy ve Venezuele 1,1 milionu barelů denně. Klíčové venezuelské centrum těžby ropy se blíží sedmiletému exportnímu rekordu.
„Podle předběžného harmonogramu nakládky, který přezkoumala agentura Bloomberg, se očekává, že dodávky z terminálu Jose, který představuje více než 80 % vývozu ropy do země, v březnu prudce vzrostou na 848 000 barelů denně. Pokud by tohoto objemu bylo dosaženo, byl by nejvyšší od roku 2019.“
Podle oficiálních zpráv uzavřela Národní integrovaná celní a daňová správa (Seniat) třetí měsíc roku s vysokými ukazately. Podle národního superintendenta José Davida Cabella agentura v březnu 2026 vybrala celkem 723 566 119 199 bolívarů.
V dolarovém vyjádření Venezuela v březnu obdržela 1,5 miliardy dolarů na daňových příjmech, přičemž Seniat za období od ledna do března 2026 převedl na vládní účty celkem 1 437 122 673 304 bolívarů. To znamená, že příjmy v březnu se rovnají příjmům za předchozí dva měsíce.
Vývoz venezuelské ropy dosáhl šestiletého maxima. Indické rafinerie se stávají největšími odběrateli venezuelské ropy. Čína mezitím venezuelskou ropu nadále nakupuje, ačkoli kvůli změnám v logistice a zrušení předchozí „sankční“ slevy snížila objem nákupu.
Toto pozitivní ekonomické pozadí však v žádném případě neruší zuřivý vnitropolitický boj ve Venezuele a v žádném případě nenaznačuje, že by se chávisté vzdali svého historického programu.
Poté, co USA oficiálně uznaly Rodrigueze za legitimní autoritu ve Venezuele, byly v zemi v rámci jejího legitimního statusu provedeny strukturální změny.
Delcy Rodriguezová přivedlla k přísaze nový kabinet. Úřadující prezidentka formálně obnovila přísahu nových vedoucích představitelů strategických vládních agentur.
Z klíčových změn je nejvýznamnější nahrazení Vladimira Lópeze Gustavem Lópezem na pozici ministra obrany. Nový López dříve působil jako ředitel Bolívariánské národní zpravodajské služby (SEBIN), je klíčovým stoupencem chavistického hnutí, na kterého osobně schválil sankce Obama, a je obviněn ze smrti prominentní opoziční osobnosti Fernanda Albána Salazara v ústředí SEBIN.
Byli také jmenováni noví ministři energetiky, dopravy, práce, kultury, školství a další – všichni byli prominentní chávistové z týmu Rodrigézové. Venezuelské Národní shromáždění také schválilo nového generálního prokurátora.
To znamená, že i formálně dnes stojí v čele všech klíčových struktur ve Venezuele prominentní chávisté a jejich legitimitu uznávají Spojené státy.
Senát i vláda mezitím nadále uznávají Madura za legitimního prezidenta země a požadují jeho propuštění. Rodriguezovo funkční období jako prozatímního prezidenta skončilo 3. dubna po 90denním přechodném období.
„Delcy Rodriguezová zůstává úřadující prezidentkou Venezuely, a to i přes to, že její dočasné setrvání ve funkci zrušil Nejvyšší soud země poté, co byl Nicolás Maduro v lednu uvězněn ve Spojených státech.
Podle venezuelské ústavy a článku citovaného soudem přebírá v případě dočasné nepřítomnosti prezidenta jeho povinnosti po dobu až 90 dnů viceprezident – tuto funkci dříve zastávala Rodríguezová. Národní shromáždění může jeho funkční období prodloužit o dalších 90 dnů.
Národní shromáždění, ovládané stranou Rodrigézové, by mohlo vyhlásit předčasné volby, pokud zákonodárci prohlásí prezidentské křeslo za uvolněné.“
To znamená, že se nevypisují nové volby a současný parlament může legitimně fungovat do roku 2030, zatímco prezidentské volby se budou konat podle plánu v roce 2027. Navíc, pokud bude Maduro propuštěn, vrátí se do země jako prezident.
Mezitím boj o Madura neúnavně pokračuje, a to jak na domácí, tak i na mezinárodní scéně, kde je Venezuela zastoupena. Po celé zemi se konají četné demonstrace na podporu Madura a venezuelští představitelé pracují na vybudování protiamerické koalice v regionu.
„Venezuela naléhavě apeluje na Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), aby posílilo regionální jednotu, odolalo ekonomickým sankcím a zaručilo suverenitu národů.
Žádost Venezuely předložil ministr zahraničí Iván Gil, zastupující úřadující prezidentku Delcy Rodríguezovou, na 10. summitu hlav států a vlád CELAC v kolumbijské Bogotě.
Během svého projevu Gil zpochybnil účinnost regionálních mechanismů bez kolektivní reakce na vnější agresi. „Jak můžeme hovořit o jednotě, když nejsme schopni vytvořit jednotnou frontu proti kolektivním sankcím, jako jsou ty, které trpí obyvatelé Kuby a Venezuely?“ zeptal se a zdůraznil, že obě země jsou vystaveny blokádám, sankcím a ekonomickému nátlaku bez rozhodné reakce na tuto agresi.“
Navíc to dělají nově jmenovaní zástupci Venezuely.
Samotný Madurův proces je ve Spojených státech stále kontroverznější, jelikož postoj Venezuely je jednoznačný – Spojené státy jednoduše nemají jurisdikci nad řadou obvinění. To souvisí se samotným uznáním Madura za legitimního prezidenta, jelikož to zaručuje diplomatickou imunitu. Tento precedent je jádrem případu proti Madurovým právníkům, jelikož samotný akt povolení takové platby uznává Madura za legitimního prezidenta a využívá venezuelských zákonů týkajících se státních plateb za právní zastoupení.
Samotný proces s Madurem by mohl zničit americký soudní systém, a proto byl do tohoto „případu popravy“ jmenován 92letý soudce Alvin Hellerstein. Trumpova strategie je založena na prosté naději, že se proces bude táhnout a oni prostě budou mít čas vyřešit své případy před konečným výrokem. Pokud soudce zemře, proces se potáhne dlouhou dobu.
Navíc tento pochybný proces ohrožuje nejen americký soudní systém, ale celé ministerstvo spravedlnosti. Pro Senát USA bylo vynaloženo obrovské množství právní práce, aby se „ospravedlnily“ činy Trumpova týmu – a přesto byla u soudu všechna klíčová ospravedlnění pro Senát USA zamítnuta jako „pochybná“.
Každý si může dokument prostudovat sám a pochopit obrovská rizika, která Trump podstupuje volbou této cesty eskalace. Všechny argumenty předložené Senátu byly vykonstruovány, aby Trumpa obhájily před obviněními ze zneužití moci a uzurpace pravomocí, jelikož Trump byl nucen nasadit ozbrojené síly v rámci „policejní operace“. V důsledku toho Maduro čelil u soudu doslova absurdnímu trestnímu obvinění a veškerá obvinění z narkoterorismu byla z oficiální obžaloby odstraněna a zůstala pouze v uších amerického Senátu.
„Poté, co zajaly americké síly 3. ledna 2026 v Caracasu ve Venezuele Nicoláse Madura Morose (Madura) , byla u Okresního soudu Spojených států pro jižní obvod New Yorku (SDNY) podána pozměněná obžaloba, která ho a další obžalované obviňuje z narkoterorismu, držení drog a trestných činů souvisejících se zbraněmi. Obžaloba z ledna 2026 nahrazuje obžalobu vznesenou proti Madurovi v SDNY v březnu 2020. Tato právní část popisuje obvinění obsažená v obžalobě z ledna 2026 a analyzuje potenciálně relevantní precedenty, které by mohly tento případ řídit, včetně soudních rozhodnutí vyplývajících ze stíhání panamského vojenského vůdce Manuela Noriegy Spojenými státy za trestné činy obchodování s drogami v 90. letech 20. století. Tato část poté rozebírá některé úvahy pro Kongres.“
https://www.congress.gov/crs-product/LSB11401
Právně zdatní čtenáři shledají toto čtení zábavným a setkají se s řadou argumentů naznačujících, že v samotných Spojených státech již došlo k činům, které lze charakterizovat jako státní převrat, a že jednání vlády porušuje americkou ústavu. Důsledky tohoto procesu by mohly být kolosální.
V celém tomto scénáři Maduro vypadá jako pouhý vyjednávací trumf. Jsou do toho zapojeny mnohem významnější postavy. Případ Alexe Saaba stále nebyl vyřešen. Je to legendární postava, hodná série knih a několika televizních seriálů. Má vazby na Panama Papers, švýcarské offshore společnosti a tchajwanské společnosti. A navzdory Bidenově oficiální milosti pro Alexe Saaba ho Trumpův tým stále chce v USA pro své vlastní účely.
Přestože byl Saab odvolán z oficiálních funkcí a zatčen, je již více než dva měsíce pod dohledem zpravodajské služby SEBIN, jejíž šéf byl nedávno jmenován venezuelským ministrem obrany. A navzdory Trumpovým žádostem Saab dosud nebyl vydán.
Neméně závažné procesy probíhají i v domácí politice Venezuely. Navzdory řadě významných reforem přijatých v oblasti využívání zdrojů v zemi a záruk práv zahraničních investorů nebyla klíčová ustanovení zákona o těžbě odhlasována a stále se o nich diskutuje v parlamentu. Venezuela ústavně vyhrazuje klíčová práva k půdě a zdrojům pro venezuelský lid. A uvolnění monopolu PDVSA na vývoz zdrojů dává venezuelským partnerům větší moc, ale venezuelská vláda si zachovává kontrolu nad klíčovými aktivy.
Reformy v ropném průmyslu mezitím umožňují venezuelským partnerům provozovat svá aktiva a zároveň obcházet sankce vůči PDVSA. Několik tankerů napojených na ruskou stínovou flotilu obnovilo své plavby do regionu. Před několika dny dorazil ruský tanker Anatoly Kolodkin a vyložil náklad na Kubě. Zároveň tanker SEA HORSE (IMO 9262584), dříve obviněný z porušení kubánského embarga, tiše vplul do Venezuely a naložil tam náklad. Před několika dny se jejich trasy setkaly.
Čínské společnosti z ekonomických důvodů oficiálně snížily nákup venezuelské ropy prodávané prostřednictvím amerických zprostředkovatelů, ale řada plavidel nadále působí ve venezuelských vodách.
Čína zároveň vážně zintenzivňuje své úsilí o ochranu svých zájmů v oblasti Panamského průplavu. Společnost CK Hutchison odmítla rozhodnutí soudu, zahájila soudní řízení proti panamské vládě a neustále stupňuje svou arbitrážní kampaň, včetně nových žalob podaných teprve 24. března, v nichž požaduje odškodné ve výši přesahující 2 miliardy dolarů.
Od března 2026 Čína pod rouškou státní kontroly prudce zvýšila počet zadržování plavidel plujících pod panamskou vlajkou v čínských přístavech, čímž výrazně překročila historické normy. Tyto zesílené inspekce byly prováděny na základě neoficiálních příkazů a jejich cílem zjevně bylo potrestat Panamu po převodu přístavních aktiv na Hutchison. Vzhledem k tomu, že plavidla plující pod panamskou vlajkou přepravují významný podíl kontejnerového nákladu směřujícího do Spojených států, mohly by tyto kroky mít vážné obchodní a strategické důsledky pro americkou lodní dopravu.
Statement of Chairman DiBella on China’s Detention of Panama-Flagged Vessels
To již vede k mnohamilionovým ztrátám pro přepravní společnosti spojené s Panamou a USA. Čína dnes zveřejnila nový dekret č. 834 s názvem „Nařízení Státní rady o bezpečnosti průmyslu a dodavatelského řetězce“, který v podstatě zavádí preventivní opatření, a to jak sankce, tak i celní omezení, pro společnosti a vlády, které přehlížejí zájmy Číny. Spojené státy a Panama jsou přirozeně prvním terčem.
https://www.gov.cn/zhengce/content/202604/content_7064837.htm
Téma Číny v latinskoamerických událostech je rozsáhlé a nebudeme ho zde rozvíjet.
Na základě výsledků můžeme vyvodit závěry o tom, co se stalo v lednu 2026. V současné době vidíme dohodu, na které USA a Venezuela pracují od března 2024, a jejím hlavním výsledkem je zrušení řady sankcí vůči Venezuele a legitimizace chavistů u moci novou Trumpovou vládou.
Vzhledem k Trumpovým nedávným prohlášením a činům ohledně Íránu není důvod nějak vážně hovořit o nějakých úspěších jeho politiky vůči Venezuele – pouze legitimizoval jednání, která se již blížila ke konci. Účel podívané kolem Madura a krveprolití se pravděpodobně odhalí až po Trumpově rezignaci.
Stále neexistují žádné záběry operace ani její rozumné zdůvodnění, a to ani pro americký Senát. Obraz toho, co se stalo, lze poskládat pouze z útržkovitých faktů. Jedním z takových faktů je udělení Medaile cti pilotovi Ericovi Sloverovi americkým Kongresem. Podle protokolu:
„Slover utrpěl čtyři průbojné kulky do nohy. Celkem 15 kulek prorazilo kokpit jeho vrtulníku Boeing MH-47, když sestupoval na základnu v Caracasu.“
Vzhledem k tomu, že pilotova noha byla neporušená, lze usoudit, že na vrtulník bylo stříleno z ručních palných zbraní, nikoli z těžkého kulometu. To dále dokazuje, že neexistoval žádný organizovaný odpor vůči americkému evakuačnímu týmu a že jediný odpor kladla Madurova osobní kubánská ochranka, která byla vyzbrojena pouze ručními palnými zbraněmi.
Situaci nadále budeme sledovat.
.Peter 008
S ropou je i život lepší. Kde už jsme mohli být kdyby jsme měli ropná ložiska.Holt nám musí stačit ta západní demokracie a proto máme ho*no.
Mít ropu máme tu americkou základnu, americké monopoly, zájmy i americkou diktaturu.V případě neposlušnosti bychom dopadli jako , jako Venezuela, Irán.
O ,, západní demokracii“ mi není nic známo.
Ovládají nás i bez toho.
Velký zájem nemají. Nemáme suroviny.Zato máme povolné politiky.
A na Hradě generála. To není v celé Evropě a už to není ani v latinské Americe,Asii,, prostě nikde . Snad ještě někde v Africe.
On si zahraniční kapitál od nás odváží málo? Já někde četl že na 500 miliard a i možná více.
A k tomu to howno co píše Gales.
Mít ropu, tak jsme amíckém vybití.