Velikonoční rezonance

4. 04 2026

www.inadhled.live    Filip Turek po nějaké době opět rozvášnil část kontraproduktivní scény. Tentokrát odmítnul poskytnout státní finance spolku Duha tvářícímu se jako Děti Země a škodícímu velmi často například při udělování stavebních povolení. Nazval ho teroristickou organizací a věděl proč.

   Platné zákony bohužel umožňují této organizaci zasahovat do procesů schvalování stavby nových komunikací, objektů a areálů. Duha toho zneužívá a principiálně se vyjadřuje negativně ke všemu, kde může zastavit či zrušit vydání povolení. Mnoho potřebných staveb se tak buď zdržuje, odkládá, některé zdražují a výjimečně se i zruší. Financovat si hada na prsou je samozřejmě nesmysl. Představitelé Duhy se ohání tím, že jsou jejich aktivity blížící se rozpočtu 40 milionů (možná i více) ročně stejně hrazeny ze zahraničí a při výčtu dárců je na prvním místě fond spravovaní George Sorosem. A tím je potvrzeno, že jde skutečně o nebezpečnou organizaci, protože vše, v čem má Soros prsty, je škodlivé. I proto podporujeme vznikající zákon o kontrole financování neziskového sektoru a považujeme za potřebný a zásadní.

  Souhlasíme, že přírodu je třeba ochraňovat, ale zároveň se musí rozlišovat priority a potřeby nás všech. Duha by měla být aktivní tam, kde místo pěstování zemědělských plodin a pastvin vznikají solární a větrné parky, kde se hovoří o betonových podstavcích větrníků či likvidaci starých panelů a lopatek. Mělo by jí zajímat vysušování krajiny ve stínu obřích vrtulí, mrtví ptáci či konec života nad černými rozpálenými plochami solárních elektráren. Zajímat by se mohla i o dieselagregáty často dorovnávající výkony těchto parků v době, kdy nesvítí. Nebo o nabíječky elektromobilů fungující právě na podobných agregátech, které také existují. Možná by stálo za to zjišťovat, kde končí po svém období funkčnosti baterie z elektroaut nebo z elektrouložišť. Na to se ale Duha neptá. Je tedy zbytečná a jakákoliv koruna do ní vložená je vyhozená.

  Prezident České republiky Petr Pavel si po pár dovolených a návštěvách sportovních akcí vzpomněl, že je hlavou státu. Tady je třeba poděkovat kapitánu fotbalového národního týmu Krejčímu, že si při návštěvě Pavla v šatně mužstva z něho nesednul na zadek a nepodáním ruky de facto odmítnul přistoupit na hru hradního pána být populárním za každou cenu. Možná by si jinak velmi oblíbená Ledecká mohla uvědomit, jakého kašpara ze sebe na olympiádě udělala, když se mu omlouvala za svůj neúspěch v paralelním slalomu. A kovaný Sparťan Krejčí tak stoupnul v očích i každého Slávisty.

  Zpět k Pavlovi. Blíží se summit států NATO a hradní rozvědčík považoval za jisté, že si na něm poplácá po zádech s dalšími pohlaváry této organizace. Sám byl po odchodu z Varšavské smlouvy nejznámějším přeběhlíkem a dotáhnul to díky své bezpáteřnosti až do velínu NATO. Jenže od chvíle, kdy je členem a hlavou opozice v naší zemi, nemá nic jisté. Jestliže apanáž pro manželku stále běží, zahraniční cesty už mu schvaluje nenáviděný oponent Babiš a vyjadřuje se k nim Ministerstvo zahraničí. A to shledalo výjezd Pavla za neopodstatněný. Prezident vystupující jako nejaktivnější podporovatel ukronacistického defraudací a korupcí živeného režimu není prostě dostatečně kvalifikovaným zástupcem státu. I když ani Babiš s Macinkou nepatří k obdivovatelům Kremlu, v současné době je třeba mnohem zdrženlivější kritiky Ruské federace a přiblížení se reálnému stavu. Pevel tedy letadlo k dispozici nedostane a na motorce je to do Ankary daleko. I když autor článku tam na ní byl.

  NATO se díky USA stalo opět agresorem (Írán), v Evropě z jeho území (respektive minimálně přes něj) létají drony a rakety ohrožující Rusko a členské státy prokazatelně kradou ruskou ropu přepravovanou tankery. Navíc se připravuje psychicky na válku, přestože ekonomicky a materiálně na to úplně nemá. Oznamovací povinnost německých občanů-mužů místním vojenským úřadům při vycestování na dobu delší než 3 měsíce o tom naznačuje mnohé. Zatímco ukrajinská armáda dostává za vyučenou, i když je její odolnost díky podpoře Západu obdivuhodná, Američané zdaleka nevynikají nad Íránem natolik, jak Trump tvrdí, Ruská federace už nějakou dobu funguje v režimu válka a je na agresi ze strany NATO připravena. Navíc, přiznejme si otevřeně, k odolnosti ruského národa mají ty západoevropské směsi poměrně daleko.

  Summit NATO může mít navíc nádech loučení z USA. Nebo naopak dojde k tlaku na zbrojení, které by znamenalo obrovské ekonomické vysávání už tak přetížených národních rozpočtů členských států. Američané jsou na zadlužování zvyklí a Trump ho ještě po vzoru našeho Fialy výrazně zrychlil. Efektivita přezbrojení je velmi diskutabilní, ovšem razantní pokles životní úrovně je okamžitě patrný a vzbudí nejen nespokojenost, ale může zažehnout občanské nepokoje. Je větším rizikem vpád Ruska do zemí, kde už nyní není nic zajímavého, nebo je vhodnější prosperovat i na bázi dohod z Moskvou a riskovat odstřihnutí od EU? Je lepší spolupráce s Putinem, Trumpem nebo vazalství vůči Leyenové a Bruselu? Petr Pavel v tom má jasno, a právě ta jistota a neschopnost být realistickým politikem mu brání v jakékoliv zahraniční cestě mimo výjezdu na motorce či na lyže. Ohýbání páteře a vlastnost typu kam vítr, tam plášť u našeho prezidenta tak oblíbené k rozhodování o budoucnosti nestačí. Doufáme, že Babiš s Macinkou budou přemýšlivějšími.

Jindřich Kulhavý

sdílet na