Trump nemá duši
Trump je nebezpečný nejen kvůli své imbecilitě a nespoutanému narcismu, ale také proto, že mu chybí základní vlastnosti empatie a porozumění, které definují lidskou duši.
Chris Hedges
Obr.: Císař nemá duši – od pana Fishe
Nejhlubší reality lidské existence jsou často ty, které nelze nikdy změřit ani kvantifikovat. Moudrost. Krása. Pravda. Soucit. Odvaha. Láska. Osamělost. Zármutek. Boj čelit vlastní smrtelnosti. Smysluplný život.
Ale možná největší hádankou je koncept duše. Máme duši? Mají společnosti duši? A v podstatě, co je duše?
Filozofové a teologové, včetně Platóna, Aristotela, Augustina a Arthura Schopenhauera, se všichni potýkali s konceptem duše, přičemž Schopenhauer dává přednost definování mystické síly v nás jako vůle. Sigmund Freud použil řecké slovo psychika. Ale většina lidí přijala, ať už je definice jakákoli, nějakou verzi existence duše.
Zatímco koncept duše je neprůhledný, bezduchost ne. Bezduchost znamená, že něco v nás je mrtvé. Základní lidské city a spojení jsou uzavřeny. Ti bez duše postrádají empatii. Viděl jsem bezduché ve válce. Ti, kteří jsou uvnitř tak zakalení, zabíjejí bez jakéhokoli prokazatelného pocitu nebo lítosti.
Bezduší existují ve stavu nenasytného sebeuctívání. Idol, který si sami vztyčili, musí být neustále živen. Vyžaduje to nekonečný proud obětí. Vyžaduje to naprostou poslušnost a podřízenost, veřejně vystavenou na zasedáních Trumpova kabinetu.
Psychologové by, jak předpokládám, definovali bezduché jako psychopatické.
Nepíšu to proto, abych se pustil do ezoterické debaty o duši, ale abych varoval, co se stane, když se chopí moci ti bez duše. Chci psát o tom, co se ztratí, a o důsledcích této ztráty. Chci vás varovat, že smrt, naše smrt – jako jednotlivců i jako kolektivu – pro ty bez duše nic neznamená.
To činí bezduché velmi, velmi nebezpečnými.
Ti, kteří nemají duši, nemají ponětí o svých vlastních omezeních. Živí se bezedným a sebeklamným optimismem a svým nejkrutějším činům a nejtrpčím porážkám dávají patinu dobra, úspěchu a morálky.
Ti, kteří nemají duši – jak píše Paul Woodruff ve svém malém mistrovském díle „Úcta: Obnova zapomenuté ctnosti“ – nemají schopnost úcty, bázně, respektu a studu. Věří, že jsou bohové.
Bezduší nemohou racionálně reagovat na realitu. Žijí ve vlastních echo komorách. Slyší jen svůj vlastní hlas. Občanské, rodinné, právní a náboženské rituály a obřady, které přenášejí ty s duší do říše posvátného, do prostoru, kde uznáváme naši sdílenou lidskost a který nás nutí alespoň na okamžik se pokořit, jsou pro ty, kteří nemají duši, bezvýznamné. Ti, kteří nemají duši, nemohou vidět, protože nemohou cítit.
Bezduší, zotročení narcismem, chamtivostí, touhou po moci a hédonismem, nejsou schopni činit morální volby. Morální volby pro ně neexistují. Pravda a lež jsou totéž. Život je transakce. Je to pro mě dobré? Dává mi to pocit všemohoucnosti? Přináší mi to potěšení? Tato zakrnělá existence je vyhání z morálního vesmíru.
Lidské bytosti, včetně dětí, jsou pro bezduché komodity, objekty k vykořisťování pro potěšení nebo zisk, nebo obojí. Tuto bezduchost jsme viděli v Epsteinových spisech. A nebyl to jen Epstein. Obrovské části naší vládnoucí třídy, včetně miliardářů, finančníků z Wall Street, prezidentů univerzit, filantropů, celebrit, republikánů, demokratů a mediálních osobností, nás považují za bezcenné.
Thúkýdidés to chápal. Úcta není náboženská ctnost, ale morální ctnost. Woodruff zašel tak daleko, že ji definoval jako politickou ctnost. Úcta ke sdíleným ideálům, píše Woodruff, je jediná věc, která nás může spojovat. Je to jediný atribut, který zajišťuje vzájemnou důvěru. Úcta nám umožňuje pamatovat si, co znamená být člověkem. Připomíná nám to, že existují síly, které nemůžeme ovládat, síly, kterým nikdy neporozumíme, síly života, které jsme nestvořili a musíme je ctít a chránit – včetně přírodního světa – a síly, které nám umožňují okamžiky transcendence, neboli to, co v náboženské terminologii nazýváme milostí.
„Pokud toužíte po míru ve světě, nemodlete se, aby všichni sdíleli vaši víru,“ píše Woodruff. „Modlete se místo toho, aby všichni byli uctiví.“
Trumpova oslava sebe sama se projevuje v jeho zakrnělé slovní zásobě superlativů a v jeho rebrandingu národních památek. Zbourá východní křídlo, aby postavil svůj okázalý a nadrozměrný taneční sál za 400 milionů dolarů. Navrhuje 76 metrů vysoký pamětní oblouk, ozdobený zlacenými sochami a orly, na svou počest, oblouk, který bude větší než Vítězný oblouk postavený severokorejským diktátorem Kimem Ir Senem v Pchjongjangu. Plánuje „Národní zahradu amerických hrdinů“, která bude zahrnovat sochy celebrit, sportovních osobností, politických a uměleckých osobností v životní velikosti, které Trump, aby byl politicky korektní, doplní samozřejmě i sám sebou. Jeho tvář zdobí boky federálních budov na obrovských, dobře osvětlených transparentech. Změnil název Pamětního centra Johna F. Kennedyho pro performativní umění na Pamětní centrum Donalda J. Trumpa a Johna F. Kennedyho pro performativní umění. Přidal své jméno k ústředí Amerického institutu míru. Oznámil novou flotilu amerických námořních plavidel s názvem bitevní lodě třídy Trump.
Toto jsou pomníky nejen Trumpovi, ale i zvrácené etice, nenasytnému sebeuctívání, které definuje vnitřní prázdnotu bezduchých. Památníky, modlitebny a národní svatyně zasvěcené spravedlnosti, sebeobětování a rovnosti, které od nás vyžadují pokoru a introspekci, které vyžadují schopnost úcty, matou bezduché.
Bezduší nemají smysl pro estetiku. Nemají smysl pro rovnováhu, symetrii a proporce. Čím větší, čím křiklavější, čím více pokryté zlatými listy, tím lépe. Snaží se oddělit všechno a všechny ostatní, aby nás naháněli s obětinami k nohám Molocha.
Když bezduší vedou válku, je to součástí jejich zvrácené snahy postavit si památník. Když válka dopadá špatně, jako je tomu v Íránu, bezduší, neschopní číst realitu, požadují větší míru násilí a ničení. Čím více selhávají, tím více jsou přesvědčeni, že je všichni zradili, tím více propadají tyranskému vzteku.
Trump, který potenciálně čelí ponižujícímu debaklu v Íránu, se bude kolem sebe mlátit jako zraněnézvíře. Nezáleží na tom, kolik lidí bude trpět a zemřít. Nezáleží na tom, jaké zbraně, včetně jaderných zbraní, musí být použity. Musí zvítězit, nebo alespoň zvítězit pro publikum.
„Otcové a učitelé, přemýšlím: ‚Co je peklo?‘“ ptá se otec Zosima v románu Fjodora Dostojevského „Bratři Karamazovi“. „Tvrdím, že je to utrpení z neschopnosti milovat.“
To je úděl bezduchých. Ve svém utrpení se snaží učinit své peklo naším vlastním.
Trump jedná na Blízkém Východě pod tlakem vydírání…
Primitivové vidí jen to, co se jim ukáže na pódiu…
Bezdušší, satanská monstra jsou ti, kteří jej ze zákulisí ovládají a vydírají…
πα½
Tak nějank. Ale ještě má možnost tu duši v sobě najít a ukázat loutkařům kteří ho vodí že není jako oni. Když vsedne do prvního vyloďovacího člunu s třesoucími se vojáky a nadstaví své břucho hrdinně nepříteli – a pokud tu duši má, lidé z celé zeměkoule by sledovali ze zatajeným dechem její let do – teď nevím, do nebe nebo do pekla?
Copak duši, ale nemá mozek a ta onuce co mu ho v hlavě nahrazujej je sionistická a tak je jen
pouhým šaškem a loutkou těch sionistických gaunerů. A k tomu být poslušným u něj pomohla i jreho hloupost, chorobný narcismus, touha po nějaké moci, psychopatie a navíc pedofilie. Ten šlověk je nemocný a nemá co dělat v žádné funkci státu, který má jaderné zbraně.
Chlapi, všichni máte v něčem pravdu. Ale ten člověk opravdu nemá duši a empatii. Ale takových je zde dnes mnoho. To jsou výtvory tohoto zvráceného systému, honbou za ziskem a poctami. Takto to většinou končí. Jen málokdo je schopen na tom výsluní moci zůstat sám sebou. Žijete li v žumpě, kde zlodějna, podvod a loupež se stávají normou, společnost to přejímá. Ti, kteří zůstanou věrní svým morálním hodnotám jsou potom považováni za hlupáky a neschopné. Vždyť přece kapitalistická mantra je ta , peníze leží na ulici, stačí je zvednout. A je zde návod, udělej jakoukoliv křivárnu, když budeš úspěšný, budeš v našem středu. Bohužel, poctivé podnikání již zemřelo.
Jo, je to hodný, mírumilovný strejda, který je vydíráním donucen k výroku, že Íránci „uřezávají hlavy miminkům, rozřezávají ženy napůl…“ Mimochodem Witkoff a Hegseth za ním v tom videu PŘIKYVUJÍ.
Běž do halzlu.
No.Vono vládnout Americe v téhle době, může jenom blázen,
To se nemusí vylučovat – ať byl účel toho korejského jakýkoliv, ten Trumpův musí být v každém případě vyšší, kdyby o pouhý decimetr šlo.
Ne každý má duši. Duše nikde nestojí ve frontě na tělo. Ve světě se ti bez duše, kteří mají pouze vědomí, přemnožili. Je jich již 70%. Nemyslí, reagují jen na jakoukoliv dostatečně silnou propagandu. Někdo to ví a využívá je k rozpoutání válek a k rozbití světa Lidí.
Jedině poznámka prezidenta Pavla týkající se Trumpa, že totiž je to odpudivá bytost a že by mu ruku nepodal, je příčinou, proč ho strpět na Hradě. V této věci se ukázal být prozíravým. Odbarvený blonďatý narcis v bílém domku na břehu Potomaku se ukázal jako zločinně nevyzpytatelný. Poté, co se mu hnulo v mysli, zahájil válku, kvůli které již zahynuly ne stovky, ale tisíce lidí, spousta hodnot byla zničena a v životě mnoha obyvatel světa zavládla bída a mizérie. Zasáhl tam, kde jsou ohroženy zájmy USA. Kam až sahají zájmy USA? Po celém světě. On je vlastně takový Světapán, the Lord of the World. Chce, aby ho všichni poslouchali. Je to stejně stupidní, jako iránský nápad vybírat za proplutí Hormuzského průlivu miliony. Proč se na ten průliv nevztahuje třeba suverenita naproti ležících emirátů? Jeden blbec škrábe svůj hranatý podpis fixem pod státní dokumenty za Atlantikem, zatímco druzí blbci za Zálivem píšou zprava doleva. Blbost jako blbost.