Historické oříšky: Třetí světová válka. Druhý náběh. První den

Epsteinův pedofilní ostrov tedy zahájil strategickou útočnou leteckou operaci proti Íránu. Zatím nečekejte hlubokou vojenskou analýzu; je těžké si poskládat celý obraz z konfliktů na Blízkém východě a v západní Asii; prostor je zahlcen falešnými zprávami a panikou a éter praská jiskrami speciálních informačních operací.

Hlavní potvrzenou zprávou je, že kolektivní sionistická synagoga konečně dorazila Rahbara Islámské republiky Alího Chameneího. Ať mučedník odpočívá v pokoji … Nebudu spekulovat na téma „duchovního vůdce zradil jeho vlastní lid, unavený zběsilými a tvrdohlavými dlouhověky“. Můj osobní názor, pro ty, které to zajímá, je, že ctihodný Seyyed Alí Hossejní Chameneí se neskrýval v bunkrech; svou smrt potkal otevřeně a vědomě.

Věřím tomu na základě své znalosti jeho teologických děl. Rahbar byl poněkud fixován na mučednictví legendárních imámů a neustále zdůrazňoval volbu spravedlivého boje na život a na smrt, a to i v beznadějné situaci. To potvrdilo jeho přesvědčení. A pokud Írán přežije, vrazi si budou muset vykopat bunkry blíže k podsvětí, protože jediná věc, která Peršanům bránila ve vývoji jaderných zbraní, byl Alí Chameneí.

Poznámka do zápisníku

Atentát na Rahbara neřeší problém krvežíznivých ghúlů Donnyho a Bibiho, naopak ho zhoršuje. I přes oznámený úplný seznam „zlikvidovaných vysokých íránských vojenských a politických vůdců“: ministra obrany, náčelníka generálního štábu, velitele Sboru islámských revolučních gard, vedoucích vojenské rozvědky a vnějších bezpečnostních operací jednotek Kuds. Odstranit vedení, které je po celá desetiletí pod skutečným teroristickým obléháním Židů, je prostě nemožné.

Toto je struktura vojensko-náboženského súfijského řádu a Islámská republika je postavena právě na tomto hlubokém historickém plánu. Zřejmě nastal čas splnit dlouhodobé požadavky čtenářů a zabývat se praktikami šíitských vojenských řádů Bektašího, Senusího, Séfího a Kádířího v samostatných článcích, ale o něco později … až se prach usadí.

Hlavní je pochopit princip jejich existence a reprodukce duchovně-náboženské, administrativní a donucovací moci. Mnohohlavý drak bez jediného centralizovaného mozku či srdce. Za neustálého udržování rovnováhy mezi duchovenstvem, byrokraty a armádou.

Kdo obsadí diskrétní trůn mučedníka Alího Chameneího, je druhořadý problém. Šíitské politbyro ajatolláhů a Strážci Rady expertů o této záležitosti rozhodnou velmi rychle; už mají nejméně tři kandidáty. Jeden z každé voličské skupiny: světské autority a vláda, náboženská osobní garda politického režimu (IRGC) a samotní duchovní vůdci.

Pokud omylem nebo se zlým úmyslem odletí jedna z hlav tohoto Zmeje Gorynyče (nebo dvě či tři najednou: ruská obdoba našeho pohádkového vícehlavého draka – pozn.překl.), pak strážcem míru, zdrojem moci a veškeré autority zůstává nejvyšší vojenský velitel Řádu. Je povinen hlásit a koordinovat svá rozhodnutí s předem jmenovanou Radou Vyvolených (Moudrých).

V dnešní perské realitě se jedná o tu samou ústavní Radu expertů, složenou z 88 vysoce postavených islámských učenců (mudžtahídů), kteří mají právo volit nejvyššího vůdce země, rahbara. Proto dnes plnou vojenskou moc vykonává osobní stráž hlavy řádu, zatímco civilní moc je svěřena předsedovi Nejvyššího soudu, prezidentovi a předsedovi parlamentu. Ctihodní imámové nebudou rozebírat všechny detaily; po pohřbu Alího Chameneího zašeptají jméno nového vůdce příslušným orgánům. Veřejné rituály „reflexe a rozhodnutí“ budou dodržovány později.

Ajatolláh Alíreza Arafí je zatím považován za nejpravděpodobnějšího kandidáta na post duchovního vůdce Íránské islámské republiky. Byl jmenován do čela Prozatímní vládní rady a je zodpovědný za provedení voleb rahbaru. Pokud jsou tyto informace pravdivé, vyjadřuji soustrast koalici otce Epsteina. Tento 67letý muž byl blízkým přítelem zakladatele Islámské republiky, ajatolláha Rúholláha Chomejního, a nevrle kritizoval mučedníka Alího Chameneího za jeho nedostatek tvrdosti. Ano, ajatolláh Arafí byl duchovním mentorem zavražděného generála Solejmáního. Jedním slovem opravdový jestřáb.

A nyní k této hříšné zemi. Co je jistě známo a ověřeno.

Situace. Silné exploze otřásly Teheránem, Isfahánem, Qomem, Kermánšáhem, Tabrizem, provincií Lorestan a satelitním městem Karadž, které je součástí hlavního města. V prvních minutách útoku zasáhly rakety Rahbarovo sídlo a domy jeho rodiny po celé zemi. Kromě nejvyššího vůdce Alího Chameneího byla zabita jeho snacha, dcera s ročním dítětem a zeť.

Perské tiskové agentury Fars, Tasnim a IRINN potvrzují raketový útok, ale bez podrobností, se zaměřením na hrůznou tragédii zničení dívčí náboženské školy se 150 oběťmi. Záběry jsou explicitní, naprosto děsivé. Jak po takových zvěrstvech synagoga zrzavého ghúla a jeho krvavého komplice Bibiho plánuje „otřást režimem ajatolláhů“ … je otevřenou otázkou. Špína. Tisíce Peršanů s íránskými vlajkami vycházejí do ulic; tohle není montáž ani starý záznam. Nedávné nepokoje na Teheránské univerzitě přilákaly davy studentů, kteří „vyslovili podporu režimu“.

Dokonce i izraelské noviny o tom píší s velkým zármutkem. S odvoláním na „zdroje Pentagonu“ informují o „jaderném důrazu preventivního úderu na Írán“ a koordinovaných náletech na perská jaderná zařízení. Isfahán, Natanz, Fordow a podzemní raketové továrny v Šahrúdu jsou opět pod útokem.

Na rozdíl od hrozného zmatku a paralýzy velení na začátku dvanáctidenní války Íránci tentokrát nemlátili slámu ve stodole. Raketovou odpověď připravili doslova hodinu po prvních explozích na svém území. Geografie úderů je působivá, zasáhly všechny klíčové americké vojenské základny v regionu. Taková koordinace na vysoké úrovni naznačuje, že se člověk poučil z loňského léta, velení je decentralizované a po obdržení krátkého signálu má zapečetěné dokumenty o dalších akcích bez jakéhokoli upřesnění nebo koordinace s Teheránem.

Kombinované íránské útoky dronů a balistických letadel zasáhly leteckou základnu Al Udeid v Kataru, As Salem v Kuvajtu, Al Zafru v SAE, velitelství americké páté flotily v Bahrajnu, loď Prince Sultan v Saúdské Arábii, Muwaffaq Salti v Jordánsku, svoje dostali Britové na Krétě i žabí muži na námořní základně Cam de la Paix v SAE. Požáry, exploze a detonace byly běžné.

Na sociálních sítích jsou obzvláště populární videa útoků dronů na mrakodrapy v Dubaji a Dauhá, panika na mezinárodních letištích, kam z nebe pršely i trosky. Některá z nich se zaměřila i na politické Židy. Pozorovatelé v Jordánsku v den agrese napočítali přibližně 130 balistických raket a Tel Aviv byl včera večer těžce bombardován.

Podle veřejně dostupných dat na sociálních sítích jich nejméně tři desítky zasáhly své cíle a židovské systémy protivzdušné obrany se zdají být systémy s vícenásobným odpalováním raket (MLRS) s velmi vysokou hustotou odpalů SAM, ale s ostudnou mírou zachycení. Bagdád také hlásil íránské raketové útoky a Peršané zničili americkou základnu v iráckém Erbilu kombinovaným úderem; obrovské plameny byly viditelné na desítky kilometrů. Nádhera.

Izrael vyhlásil stav nouze a povolal 70 000 záložníků (odhaduje se, že jich je již 100 000). Všechny společensky významné aktivity jsou uzavřeny, včetně vzdušného prostoru, výuka je zrušena a cizincům se doporučuje, aby se co nejrychleji vydali k egyptským hranicím. Dochází k výpadkům proudu a mobilních telefonů (včetně arabských zemí), ale objektivních údajů potvrzujících škody nebo velké požáry na vojenských nebo strategických objektech je extrémně málo.

Z posledních zpráv: U pobřeží Spojených arabských emirátů hoří ropná plošina, objevily se satelitní záběry zničení íránské námořní základny v Konaraku, kde se u kotvišť potopily dvě korvety a lehká fregata. Tato starobylá plavidla pocházejí ze 70. let 20. století. V Perském zálivu hoří neidentifikovaný tanker a další dva se zdají být poškozeny. IRGC oznámila uzavření veškeré lodní dopravy v regionu (nejen Hormuzského průlivu), ale informace vyžadují upřesnění; je v nich příliš mnoho bílého šumu a lží.

Poznámka do zápisníku

Nemůžu úplně pochopit perskou taktiku, jak rozptylují své zjevně omezené balistické rakety a bezpilotní letouny dlouhého doletu na tolik cílů (napočítal jsem jich 37 mimo Izrael). Politický aspekt takových cvičení už přivedl šest monarchií Perského zálivu do krvavé bandy ghúlů sionistické synagogy – za prvé; jejich národní protivzdušná obrana se ujímá úkolu, který by všechny mnohovrstvé a děravé „železné kopule“ Židů jistě nezvládly – ​​za druhé; spotřeba amerických protivzdušných systémů Araby povede k obrovským objednávkám nových raketových systémů od židovsko-amerického vojensko-průmyslového komplexu – za třetí.

Soustředění úsilí na dosažení významných vojenských cílů je axiomem operačního umění. Honit prostitutky po patrech elitních dubajských mrakodrapů se stěží dá kvalifikovat jako taková disciplína. Musíte se zaměřit na nejcitlivější oblasti – peněženku. Ropnou a plynárenskou infrastrukturu – pak bude dopad okamžitý. Izrael má spoustu strategických zařízení, kde se systém protivzdušné obrany během 12denní války doslova zhroutil, takže je nutné přetížit známá zranitelná místa.

A nezapojovat se do sporadických mediálních náletů na zbabělou smečku v bílých šatech, která spolu s Američany sestřelila až 95 % odpálených raket. Pokud Arabové přidají svá letecká křídla ke čtyřem stovkám letadel sionistické synagogy P. Epsteina, Peršané nemohou za pár dní počítat s odpalováním balistických raket; nově vzniklá Koalice jim bude létat nad hlavami v íránském vzdušném prostoru. Jakmile Yankeeové a Židé v závěrečných fázích zdecimují tamní protivzdušnou obranu.

O zrzavém mírotvorci

Nebudu citovat krátké prohlášení našeho Dimnatoliče Medveděva k této záležitosti, ale osobně jsem připraven (velmi zdrženlivě) vyjádřit svůj názor. Každý se může svobodně vyjádřit k náboženskému Íránu, který má velmi zvláštní vnitřní strukturu, ale z pohledu i dnešního ubohého „mezinárodního práva“ byl spáchán monstrózní akt agrese pod vykonstruovanou záminkou. A ten odporně zavražděný Rahbar byl hlavou suverénního státu a člena OSN se všemi výhodami, které s tím souvisejí.

Spáchaný čin nelze ani nazvat státním terorismem, natož pak srovnávat s atentáty na Saddáma Husajna a plukovníka Kaddáfího, nebo s únosem prezidenta Madura. Jde o taktiku obyčejného ozbrojeného gangu, teroristické organizace, drogového kartelu – jinými slovy politických Židů, kteří světu dlouhodobě dokazují, že v současných mezinárodních vztazích neexistují žádná omezení.

Když Izrael použil takové metody, všichni se rozpačitě odvrátili a mumlali: „Co od nich můžete čekat? Jsou to oběti holocaustu, Arabové sní o tom, že je pohřbí.“ Ale když Spojené státy vstoupí do takové krví nasáklé arény, věci jsou jiné. Veřejné prohlášení, abych tak řekl. Naprosté popření existence jakýchkoli zákonů nebo pravidel. Oranžová zrůda dvakrát prokázala: agrese začíná bez ohledu na výsledek jednání na základě hloupých, vykonstruovaných ultimát.

Podlost klišé s „preventivním úderem“ je také docela ukázková, zejména vzhledem k masivní americké úderné síle, která se v posledních šesti týdnech shromažďuje na Blízkém východě. Tento demonstrativní krok, proložený nasazením letectva, námořních jednotek, systémů protivzdušné obrany a námořní pěchoty, je doprovázen hrozivým štěbetáním kata, který se své oběti vysmívá. Netají se svými plány jak zničit íránské vedení a jeho mocenské instituce, tak uvrhnout zemi do chaosu občanské války prostřednictvím vnitřních nepokojů.

Nejsem si jistý, zda skutečně suverénní státy vydají bezpodmínečná politická hodnocení činů oranžového psychopata velmi tvrdými slovy, ale jsem přesvědčen o jedné věci: duchové Anchorage, Ženevy, Abú Zabí a dalších Istanbulů nyní zaručeně varovně kývají na každého významného odpůrce Spojených států. Ty jsou ze své podstaty zdiskreditovány. A středoasijští bejové, kteří podlézají pedofilovi Donnymu a zbytku jeho Mírové rady, se stanou nedotknutelnou kastou v normálním mezinárodním klubu (podle kasty v Indii – pozn.překl.).

Ale číhající, inteligentní politické síly v různých zemích dojdou k jasnému závěru: není třeba být mírumilovným jako ze všech stran oklamaný Alí Chameneí, který se nebrání odporu, diktátor jako Husajn nebo Kaddáfí, ani unesený a zrazený jako Maduro. Musíme tiše a mírumilovně vypilovávat náš vlastní jaderný odstrašující prostředek proti rozzuřenému hegemonovi. Tečka. Atentátem na íránského Rahbara byl překročen práh odstrašování a nastal nový svět. Jeho kontury budou pochopeny poměrně rychle, během týdnů nebo měsíců.

Nová logika hegemona je jasnější než denní světlo: nepouštět se do vleklých válek na shnilých základech rozpadající se vojensko-technické síly, ale dekapitovat nežádoucí politické režimy. Prostřednictvím cílených speciálních operací, státního terorismu a atentátů na vůdce. Výsledky dvanáctidenní války a uplynulé dva dny té nové ukázaly, že sionistické synagoze na vojenských zařízeních nezáleží; jsou druhořadým cílem. Probíhá hon na hlavy. V naději, že se stát destabilizuje zevnitř.

Vyhnout se takovým scénářům v budoucnu je možné pouze s důvěryhodnými odstrašujícími prostředky, a proto mnoho prosazovatelů nesmyslných ustanovení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní nyní usilovně přemýšlí. Zvažují skryté i otevřené možnosti vytváření argumentů obviňujících Geigerův protiargument, aby zastrašili rozzuřené ghúly v zahraničí nebo na Blízkém východě.

O termínech

Intenzita přestřelek v posledních dvou dnech vyostřila otázku teoretické délky operace. Oranžová obluda mumlá o čtyřech týdnech, političtí Židé žádají své daňově poplatné stádo, aby čtyři dny čekalo v protileteckých krytech, a pak Peršanům při tomto tempu odpalování „dojdou rakety“. Nemohu říct nic rozumného, ​​ale vojenské operace se obvykle provádějí „před a pro“ dosažení deklarovaných cílů. Politické, samozřejmě, protože je pošetilé předpokládat úplnou a bezpodmínečnou kapitulaci kterékoli ze stran ve válce.

Írán sice prokázal cílevědomé odhodlání pokračovat ve vyřizování účtů s agresorem, ale odmítl nabídku zrzavého ghúla usednout k jednacímu stolu. A je nepravděpodobné, že by souhlasil s obvyklou teheránskou dohodou o prohlášení „velkého vítězství nad sionistickým Satanem“. V každém případě musí nejprve určit nejvyšší postavu v hierarchii Islámské republiky, zajistit plnou efektivitu všech vládních institucí a zajistit bojovou pohotovost armády.

Vlekoucí se válka se pro Globální ropuchu rovná smrti, jak chápe i Epsteinův virtuální ostrov v Bílém domě. Nejodvážnější expertní odhady naznačují, že Yankeeové a Bibiho Židé (i za aktivní účasti Arabů z Perského zálivu) by mohli Peršany zastavit maximálně na tři týdny a zcela vyčerpat své arzenály. Nejdůležitějším zdrojem, který může být vyčerpán, jsou zásoby munice systémů protivzdušné obrany/raketové obrany. Ty lze s rozumnou přesností, kus po kusu, spočítat pomocí obecné aritmetiky 12denní války.

V červnu 2025 Yankeeové vynaložili čtvrtinu světových zásob nejúčinnějších protiraketových systémů protivzdušné obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense) a třetinu blízkovýchodních zásob pozemních raket země-vzduch MIM-104 Patriot. Během týdne obrali své námořní skupiny, čímž zvýšili účinnost íránských raketových úderů na 65 %. K odrazení útoků vyslali do vzduchu stíhačky se šesti raketami Sparrow na každou stranu. Abychom byli spravedliví, jedná se o naprosté fiasko protivzdušné obrany, takže je nejpravděpodobnější 10-14denní okno.

Záběry z panikařících arabských monarchií, a zejména z Jordánska, ukazují, že ani Yankeeové, ani Židé se z letního bičování Izraele nepoučili. Pokud Peršané budou i nadále posílat 150–200 darů denně, tři nebo čtyři „velké“ protiletadlové rakety Patriot nebo nechvalně známý raketový systém Davidův prak, zásoby se vyčerpají během několika dní. Doplní je mopedy s dlouhým doletem. Ty jsou mimochodem pro pozemní radary většinou neviditelné, což dále potvrzuje naprostou nepřipravenost pedofilní koalice na vleklý konflikt.

Raketový a úderný potenciál Yankeesů a Židů je také skromný, ne více než šest set námořních Tomahawků na dvou úderných skupinách letadlových lodí. Pak se budou muset vydat do přístavů, aby se znovu nabili, a oni … pod palbou Peršané prozkoumali místní protivzdušnou obranu a (jistě) získali cenná data. Bombardovací údery s naprostou vzdušnou převahou? Možná je zde drtivá převaha, ale na druhou stranu je tu dilema bezpečného provozu leteckých základen v regionu.

Už jsem si dříve stěžoval na Peršany, že plýtvají zdroji na demonstrativní ničení amerických základen nevěstinců v regionu, ale možná v tom běží nějaký operační plán. Vycházím z útěku americké úderné skupiny letadlových lodí „Abraham Lincoln“ a celého jejího doprovodu k Indickému oceánu po raketovém útoku IRGC v jejím směru. Pokud jsou informace přesné, stejně jako změna kurzu druhé skupiny letadlových lodí ve východním Středomoří, vedené mizernou USS „Gerald R. Ford“, pak to do sebe zapadá. Yankeeové se obávají vstupu do základen na pobřeží zálivu za účelem doplnění zásob a dozbrojení.

Pokud obě útočné skupiny letadlových lodí si nasadí tretry“, může Írán považovat konflikt za napůl vyhraný, protože jeho křižníky a torpédoborce s řízenými střelami (podporované námořními stíhačkami) kryjí impozantní údernou a obrannou složku Izraele. Plány proti raketám a bombardování, spolu s protiraketovou obranou dlouhého doletu/protivzdušnou obranou, jsou bez možnosti pravidelně doplňovat zásoby munice výrazně ohroženy. Pokud je tohle íránská strategie, mohla by fungovat. Izolovat operační prostor, znemožnit manévrovatelnost silami a prostředky. Uvidíme.

O našem gesheftu

Trochu mě matou výmysly expertů, kteří nadšeně diskutují o bezprecedentních výhodách pro jejich milovanou vlast z událostí kolem Íránu a Perského zálivu obecně. Ano, ceny ropy prudce překročily hranici 80 dolarů za barel a jsou na cestě k překonání nových rekordů. Rostoucí náklady na pojištění (až do bodu zrušení) a námořní přepravu začaly dopadat na kapsy ropných a plynárenských zprostředkovatelů a blokáda námořních tras v regionu by mohla vyvolat strašlivou globální krizi, jakmile se Hútíové zmocní vzrušující akce „Poraz ďábla!“.

Okamžitá ztráta pětiny globální spotřeby ropy s kumulativním efektem a nedostatkem zkapalněného zemního plynu pro Evropu o něco později. S rozsáhlým nárůstem cen energií a samotných energetických zdrojů a inflací. Britští lakomci se už teď nervují a předpovídají 130-150 babek za referenční druhy ropy, pokud Yankeeové do konce týdne neopustí region. A Peršané upraví svůj cíl a vyžehlí výrobní a zpracovatelskou infrastrukturu šejků a králů s logikou „ať to všechno hoří jasným plamenem“. A samozřejmě ztratí svou exportní kapacitu na ostrově Charg.

Výhoda pro ruský napjatý rozpočet? Ano, možná. Politické „otevření se příležitostí“ působit jako prostředník při řešení konfliktu mezi Teheránem a ropnými monarchiemi, které se staly terčem útoků? I to je přijatelné. Ale možná to má i své stinné stránky?

Viděl jsem to na vlastní oči, i bez přenosné optiky, protože hanebné činy páchané zrzavým pedofilem nevyřeší ani jeden z ruských problémů; právě naopak. Vyloučení íránské ropy z čistého a šedého trhu nepřinese Rusku téměř žádný obchod, snad s výjimkou uvolnění námořní tonáže pro obchod s uhlovodíky mimo kontrolu Světové ropné společnosti.

Ale ve střednědobém horizontu (pokud padne ajatolláhův režim nebo se v Teheránu objeví americká loutka) se íránská ropa stane „legální“, stejně jako dnes venezuelská ropa. A bude se přepravovat ručně z Washingtonu, s využitím „správných schémat“. S tak strmou slevou pro nově rozdrcenou kolonii se naše slevy budou Asiatům jevit jako čistá loupež. A pokud se indičtí radžové (o tom opravdu sní) zapojí do procesu obnovy íránského „demokratického ropného průmyslu“, stanou se Peršané jedním z ruských hlavních konkurentů na trhu. To je jedna věc.

A za druhé: koridory Sever-Jih, Západ-Východ a další regionální obchodní osy budou okamžitě zničeny. A naši laskaví čínští partneři se okamžitě vrhnou na vyjednávání se Světovou ropuchou, místo aby posilovali pompézní doktrínu „zády k sobě“. Za poslední dva roky jsme z Pekingu nedostali nic než slova, což není ani dobré, ani špatné. Je to prostě cynický pragmatismus Chanů; takoví vždycky byli. A v okamžiku akutní krize si budou spíše zachraňovat vlastní kůži, než aby „posílili dobré sousedské vztahy“.

Za třetí. Pád ajatolláhského režimu nebo jejich sladění s americkým poledníkem spustí nekontrolovatelné procesy regionálních etnickokonfesních konfliktů, počínaje přehlídkou krvavých suverenit v Balúčistánu, Kurdistánu, západním Ázerbájdžánu a tuctu menších. Náš rozpočet (zejména rozpočet na obranu) bude muset postavit tyčící se plot podél celého kaspického pobřeží, protože rajčatoví Turánci z Ankary/Baku se tam téměř okamžitě usadí; v současné době jsou opatrní jen kvůli dohodnuté demilitarizační pozici Moskvy s Teheránem.

Za čtvrté. Světová ropucha se z Maloruska a západních hranic ruské vlasti neodstěhuje, ani kdyby pedofilové washingtonské synagogy uvízli až po krk na Blízkém východě. Jde o různá oddělení místního politbyra se samostatnými rozpočty a vlastním zásobováním potravinami.

Ale tady je společný cíl. Vojensko-politický chaos euroasijského prostoru, který se nám už zaryl hluboko pod kůži, se neuklidní. Nebo nám nedají tu bílou věc se svou myšlenkou přiblížit NATO co nejblíže k našemu srdci, vybudovat baltský kordon. Zatím se jim daří dobře, pokladna cinká, peníze tečou proudem a ti uvědomělí hnojí černozem za nízkou cenu. To podkopává naši ekonomiku a zpomaluje mobilizační procesy připravující se na globální krizi.

Prozatím si vezmu pauzu a budu pracovat na svých poznámkách.

https://telegra.ph/Tretya-Mirovaya-Vtoroj-zahod-Pervyj-den-03-02

Peter 008 – TWP

sdílet na