Ian Proud: Vražda Chameneího zničí Trumpovo prezidentství

Ian Proud / 1. března 2026

Pokud se tato vojenská akce bude táhnout bez výsledku, pak mohou být pro Trumpa katastrofální výsledky voleb v polovině funkčního období.

Ajatolláh Seyyed Ali Chameneí byl zavražděn při akci, kterou západní média popisují jako společný letecký úder. I když izraelské letectvo provedlo letecké údery v Teheránu a jeho okolí, je zřejmé, že byly podporovány americkou armádou. USA se tak podílejí na vraždě hlavy suverénního státu.

A tato jednostranná vojenská akce opět dokázala, že Charta OSN ztratila svou hodnotu a že Rada bezpečnosti OSN je nyní nefunkční.

Ve svém úvodním projevu před Radou bezpečnosti generální tajemník António Guterres odsoudil vojenské údery USA a Izraele a zároveň odsoudil íránskou reakci s odvoláním na článek 2 Charty OSN.

„Všichni členové se ve svých mezinárodních vztazích zdrží hrozby nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu nebo jakéhokoli jiného jednání, které je v rozporu s cíli Organizace spojených národů.“

Obrovské a pokračující vojenské údery proti Íránu byly jasným porušením tohoto článku.

Ve své odpovědi Radě bezpečnosti citoval zástupce Íránu článek 51 Charty OSN, který stanoví, že „nic v této Chartě neomezuje přirozené právo jednotlivců nebo kolektivní sebeobrany v případě ozbrojeného útoku proti členovi Organizace spojených národů, dokud Rada bezpečnosti nepřijme opatření nezbytná k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti.“ Článek 51 je jednou ze dvou výjimek z obecného zákazu použití síly členskými státy OSN stanoveného v článku 2.

Útoky byly o to cyničtější, že se odehrály uprostřed jednání zprostředkovaných vládou Ománu. Guterres na to ve svém prohlášení narážel slovy:

„Útoky USA a Izraele se odehrály po třetím kole nepřímých jednání mezi USA a Íránem zprostředkovaných Ománem.

Byly připraveny technické rozhovory ve Vídni na příští týden, po nichž mělo následovat nové kolo politických jednání.

Hluboce lituji, že tato diplomatická příležitost byla promarněna.“

Zástupce Pákistánu v Radě byl ještě přímější, když řekl, že „diplomacie byla opět zmařena, protože k těmto útokům došlo přímo uprostřed jednání“.

Útoky skutečně potvrdily, že Rada bezpečnosti OSN se stala zcela neschopnou přijímat opatření nezbytná k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti.

U příležitosti 80. výročí založení OSN varoval generální tajemník Guterres, že „křehká“ legitimita Rady bezpečnosti by mohla ohrozit světový mír, pokud zůstane v patové situaci a nesplní svůj primární účel.

Všechny západní národy kolem stolu Rady bezpečnosti OSN se včera večer ukázaly jako slabé a mlčenlivé tváří v tvář americké vojenské moci.

Jednotně kritizovaly neprovokované útoky Íránu na státy Perského zálivu, při nichž íránské balistické rakety zasáhly americké vojenské základny v Bahrajnu, Kataru, Spojených arabských emirátech a Kuvajtu a také Izrael. Je zřejmé, že Írán mířil na americké vojenské základny ve všech těchto zemích. Velitelství páté flotily USA v Bahrajnu bylo zasaženo nejméně jednou balistickou raketou. Zasažena však byla i civilní zařízení, mimo jiné ve Spojených arabských emirátech a v Bahrajnu.

V prohlášeních západních zemí v Radě bezpečnosti však nebyly vůbec zmíněny útoky USA a Izraele na Írán, jako by se obávaly odvetných opatření USA, pokud by se k tomu vyjádřily. Ani slovo od Francouzů, Lotyšů, Dánů, Řeků, dokonce ani od Bahrajnců, pouze to, že Írán zavraždil své občany a nemůže mu být dovoleno získat jadernou bombu.

Nakonec úřadující stálý zástupce Spojeného království James Kariuki, o kterém z vlastní zkušenosti mohu říci, že je to nejarogantnější a nejnamyšlenější britský diplomat, jakého jsem kdy potkal, řekl, že

„Írán se musí zdržet dalších útoků a svého otřesného chování, aby se mohla obnovit cesta k diplomacii“.

Předseda Rady bezpečnosti OSN, Velká Británie (USA dnes přebírá předsednictví), neřekl ani slovo o USA nebo Izraeli. Jako země, která svolala zasedání, se nepokusila najít společnou řeč a dohodu o dalším postupu.

Přístup Británie spočíval pouze v obviňování Íránu, což zástupce Ruské federace ve svém vystoupení označil jako „obviňování oběti“. Věděl jsem již, že Británie se v roce 2014 vzdala diplomacie, ale toto se jevilo jako další hřebík do rakve, kterou Spojené království odmítá pohřbít, protože předstírá, že je země diplomacie. Není tomu tak. Británie je nyní zemí válečníků bez vojáků, kteří by bojovali.

Ačkoli v té době ještě nebylo možné tuto informaci definitivně potvrdit, izraelský premiér a prezident Trump již oslavovali možnou smrt Chameneího. „Diktátor je pryč,“ jásal Netanjahu.

Ve svém prohlášení na sociálních sítích prezident Trump vyzval íránský lid, aby povstal a převzal kontrolu nad svou zemí.

Během několika hodin však zdroje uvnitř CIA již prosákly zprávy, že Chameneího mohou jednoduše nahradit tvrdí stoupenci IRGC.

Jak jsem již dříve poukázal, jednostranná vojenská akce proti Íránu může mít spíše opačný účinek a mobilizovat íránský odpor, než podnítit revoluci.

Tuto myšlenku velmi jasně vyjádřil profesor Robert Pape z Chicagské univerzity, který řekl:

„S každým dalším dnem leteckých útoků zaměřených na režim ztrácíme kontrolu nad politickou dynamikou, kterou tyto útoky vyvolávají.

Stává se to méně otázkou jednotlivých vůdců a více otázkou národního přežití. Menší roli hraje nesouhlas a důležitější je odpor.

Představte si, že by cizí mocnost zaútočila na Washington a vyzvala Američany, aby svrhli svou vládu. Vzbouřili by se občané proti svým vůdcům – nebo proti cizímu útočníkovi?“

Írán je země s 92 miliony obyvatel a armádou čítající přes 610 000 vojáků. Je to přísně kontrolovaný stát a jak jsme viděli v lednu, je více než schopný a připravený potlačit vnitřní nesouhlas, a to i násilnými prostředky. Také nemá připravenou opozici, která by mohla bez odporu nastoupit a zázračně převzít vládu nad zemí. Naznačovat, že tomu tak je, nás zavádí do oblasti Zátoky sviní.

Spojené státy americké, které již letos unesly hlavu státu jedné suverénní země, nyní zavraždily dalšího, ajatolláha Chameneího. To vyvolá asymetrické hrozby proti USA a všem jejich spojencům, které Donald Trump nebude schopen kontrolovat. Pokud se tato vojenská akce bude táhnout bez výsledku, a já předpovídám, že tomu tak bude, pak se pro Trumpa mohou volby v polovině funkčního období ukázat jako katastrofální. Předpovídám, že íránský režim vydrží déle než ten jeho.

Translated with DeepL.com (free version)

sdílet na