Je docela možné být šťastný a zároveň dobře informovaný

To není otázka, ale věta oznamovací, aneb trocha naděje v dnešní době mezi lží a válkou.

Napsala Caitlin Johnstone:

Koluje virální tweet, který říká, že je „těžké najít rovnováhu mezi vzděláváním se v aktuálním dění a tím, abyste z toho nebyli tak nepopsatelně smutní, že nemůžete správně fungovat.“

Je to tvrzení, se kterým se dá polemizovat, ale je založeno na nesprávném pochopení.

Klíčem není nalezení rovnováhy mezi blaženou nevědomostí a bolestivým uvědoměním, ale naučit se nacházet štěstí ve zdrojích, které nezávisí na bludném přesvědčení, že je vše v pořádku.

Je docela možné být šťastný a zároveň dobře informovaný. Žijeme v explozivně krásném vesmíru a možnost zažít cokoli je úžasná. Skutečnost, že náš svět je sužován lidským masakrem a degradací, neruší majestátnost ptáků na obloze ani extázi větru na vaší kůži.

Je pravda, že žijeme v civilizaci nepochopitelné krutosti. Je pravda, že naše biosféra je škrcena, zatímco lidské i nelidské bytosti jsou vystaveny hrůznému zneužívání ve společnosti, která povyšuje nejhorší umění, nejhorší hodnoty a nejhorší lidi na nejvyšší úroveň.

Je také pravda, že prožít byť jen jediný okamžik na této úžasné modré planetě je dar hodný nesmírné radosti a vděčnosti.

Obě tyto věci jsou zároveň plně pravdivé. Navzájem se nepopírají.

Nenacházejte své štěstí ve víře, že je všechno v pořádku, protože všechno v pořádku není. Pokud strávíte svůj život zoufalou snahou odvrátit pohled od pravdy a psychologicky se oddělovat od reality, nikdy nepoznáte skutečné štěstí.

Místo toho najděte své štěstí v tom, co nemůže být zkaženo touto podvodnou dystopií.

Vaše spojení s vašimi blízkými. To je skutečné a autentické.

Zář přírodního světa. To je skutečné a autentické.

Hmatatelná živost smyslů. To je skutečné a autentické.

Nezměrný klid hluboko v srdci vaší bytosti, který se vám odhalí, pokud dostatečně pozorně nasloucháte. To je skutečné a autentické.

Tyto věci mohou přinést nekonečné štěstí, i když svět hoří, a i když pláčete nad jeho požárem. Protože je zcela možné ctít zármutek a tragédii tohoto světa a zároveň se těšit z jeho krásy.

Můžete plakat pro umírající oceány a zároveň žasnout nad hvězdami.

Můžete zuřit pro Gazu a zároveň se kochat zemí pod vašima bosýma nohama.

Můžete otevřít své srdce veškerému utrpení a všemu úžasu.

Můžete padnout na kolena v úzkosti i vděčnosti.

Můžete tyto věci dělat, protože pocity vámi procházejí, pokud se jim nebráníte. Cítíte je plně bez odporu, zvete je, aby se vyjádřily, a pak je necháte odejít, když skončí.

Obvykle to netrvá dlouho; pár minut, možná i sekund. Pak vstanete a znovu se vrátíte k obdivování zázraku.

Pocity jsou od toho, aby se cítily. Pokud je prostě procítíte až do konce, když se objeví, místo abyste je potlačovali nebo se je snažili zvládat, projdou vámi poměrně rychle, aniž by si ve vaší hrudi vytvořily trvalé bydliště.

Ale musíte je opravdu nechat promluvit. Musíte se jim plně odevzdat. To vyžaduje praxi, pokud nevíte, jak na to, a kvůli způsobu, jakým naše kultura lidi podmiňuje, to bývá pro muže těžší než pro ženy. Ale je to dovednost jako každá jiná a každý se ji může naučit.

Oceňování krásy této pozemské zkušenosti také vyžaduje praxi. Ze všeho neustále tryská krása, ale my si toho nevšímáme, protože naše pozornost se zamotá do mentálních příběhů. Stačí si vědomě zvyknout všímat si krásy při každé příležitosti a váš otvor pro oceňování krásy se bude rozšiřovat a rozšiřovat. Můžete se naučit žít celý svůj život tímto způsobem, z okamžiku na okamžik.

Pokud si osvojíte tyto dvě dovednosti – oceňování krásy a prožívání svých pocitů naplno – pak vám nic nebude bránit v tom, abyste žili radostný a naplňující život a zároveň měli vztah s realitou založený na pravdě.

sdílet na