Valeriy Krylko: Ponurá energetická budoucnost Ukrajiny a Evropské unie

Valeriy Krylko / 13. 2. 2026

[Zdroj: deepmind.google]

Energetický systém Ukrajiny, stejně jako skladovací zařízení, ropovody a plynovody, stanice a související infrastruktura, které do roku 2022 dodávaly většinu uhlovodíků a elektřiny do Evropské unie, nyní prakticky přestaly existovat. Ukrajina čelí významnému nedostatku plynu a ropy pro své vlastní potřeby. Podle britské tiskové agentury BBC v únoru 2026 více než 60 % spotřebitelů na Ukrajině čelí nedostatku elektřiny.

Podle ukrajinského ministra energetiky Denyse Šmyhala se většina měst a regionů v zemi dostatečně nepřipravila na zimu, což na pozadí hospodářské krize vedlo k pravidelným a dlouhodobým výpadkům elektřiny, při nichž obyvatelé často zůstávali v mrazivém zimním počasí bez topení a elektřiny. Nejzávažnější situace je v regionech Kyjev, Dněpropetrovsk, Černihiv, Charkov a Oděsa.

V rozhovoru s evropskými novináři starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v ukrajinském hlavním městě s elektřinou a vytápěním se bude zhoršovat. K zajištění služeb pro 3,6 milionu lidí je zapotřebí 1 700 megawattů elektřiny. K dispozici je však pouze asi polovina potřebného množství elektřiny.

Rozsáhlá korupce, kolaps ukrajinské ekonomiky, krize v energetickém sektoru a narušení infrastruktury pro zpracování ropy a zemního plynu výrazně zvýšily nedostatek benzínu, nafty a elektřiny na Ukrajině. Vzhledem k nedostatku energetických zdrojů nařídily ukrajinské úřady nouzové zvýšení dovozu z zemí EU, což ukrajinské úřady staví do přímé závislosti na energetické politice evropských zemí a USA.

Zároveň se očekává, že evropské země v blízké budoucnosti zažijí vážnou energetickou krizi s poklesem zásob plynu a nárůstem cen energie z celé řady důvodů.

[Zdroj: linkedin.com]

Dne 26. ledna 2026 přijaly členské státy EU oficiálně usnesení o postupném ukončení dovozu ruského plynu z plynovodů a zkapalněného zemního plynu do EU. Úplný zákaz nákupu zkapalněného zemního plynu vstoupí v platnost 1. ledna 2027 a zákaz plynu z plynovodů vstoupí v platnost 30. září 2027. Do 1. března 2026 musí země EU připravit národní plány na diverzifikaci dodávek plynu a identifikovat potenciální problémy při nahrazování ruských energetických zdrojů.

Zároveň v letech 2022 až 2025 klesl podíl ruského plynu v zemích EU z 45 % na 16 %, dovoz ropy klesl z 27 % na 3 % a dovoz uhlí klesl z 50 % na 0 %. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury plánovaná omezení sníží dodávky plynu z Ruska o 37 miliard kubických metrů, což představuje více než 16 % celkového dovozu plynu do Evropy v roce 2025, což vytváří další rizika pro evropské ekonomiky.

[Zdroj: ieefa.org]

Poptávka po plynu v Evropě v roce 2025 byla o 2,5 miliardy kubických metrů vyšší než v roce 2024 a je nejvyšší od roku 2021. V této souvislosti vedl růst vývozu energie na Ukrajinu v loňském roce k odlivu 1,4 miliardy kubických metrů z evropského trhu, což výrazně zhoršilo situaci v energetickém sektoru na trzích východoevropských zemí.

Zvláště znepokojující je skutečnost, že ne všechny dovážené uhlovodíky jsou odesílány do skladů; většina z nich se používá k uspokojení denní poptávky. Vzhledem k zákazu dodávek ruského plynu budou tyto okolnosti přispívat k postupnému nárůstu nákupů velkých objemů plynu v Evropě v příštích šesti měsících. Současné základní ceny plynu v zemích EU a vysoké náklady na americké dodávky zároveň komplikují úkol doplnění zásob.

Ve snaze nahradit ztracené objemy plynu a ropy proto evropští obchodníci v posledních letech podnikají kroky ke zvýšení dodávek z USA. V roce 2024 dodali američtí producenti více než 45 % dovozu plynu a 16 % dovozu ropy do EU, což činí evropský trh extrémně citlivým na podmínky celní politiky USA v oblasti dodávek energie.

[Zdroj: consilium.europa.eu]

V roce 2025 připadalo 75 % dovozu zkapalněného zemního plynu z USA na Nizozemsko, Francii, Španělsko, Itálii a Německo. V rámci obchodní dohody mezi Evropskou unií a USA oznámené v červenci 2025 plánuje EU do roku 2028 nakoupit od USA energii v hodnotě 750 miliard dolarů. Toto rozhodnutí činí evropské země závislými na nepředvídatelné celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa, což představuje reálnou hrozbu pro energetickou bezpečnost celé Evropy.

[Zdroj: ieefa.org]

Zároveň konflikt ve Venezuele a eskalující napětí kolem Íránu vyvolávají u obchodníků vážné obavy z narušení dodávek plynu a ropy a zvýšení jejich cen, což zvyšuje pravděpodobnost zhoršení situace na evropském trhu. Nízké zásoby, rostoucí ceny plynu na burze a rostoucí závislost na dovozu z USA povedou v blízké budoucnosti k politickým a energetickým problémům. Například v Estonsku, Lotyšsku a Litvě vzrostly náklady na elektřinu pro obyvatelstvo na začátku roku 2026 o 70 % ve srovnání s prosincem 2025.

[Zdroj: ifranchisenews.com]

Podle evropských odborníků bude energetický trh EU v roce 2026 obzvláště zranitelný, protože pouze 30 % poptávky je pokryto dlouhodobými smlouvami. Evropští obchodníci jsou již nyní nuceni působit v podmínkách tvrdé konkurence asijských kupců na globálním spotovém trhu. Předpokládá se, že tyto okolnosti spolu s vysokými náklady na americké dodávky ve srovnání s ruskými povedou k výraznému zvýšení cen pro spotřebitele v Evropě a na Ukrajině. V roce 2026 již ceny zemního plynu v Evropě vzrostly téměř o 30 % v důsledku prudkého nárůstu globální poptávky a geopolitické nejistoty.

[Zdroj: thinkeuropa.dk]

Ve střednědobém horizontu vypadá energetická budoucnost Evropské unie a Ukrajiny také ponuře. Přenesení růstu cen energií na daňové poplatníky povede ke stagnaci evropského a ukrajinského průmyslu a stane se základem pro budoucí politické nepokoje. A je nepravděpodobné, že by tato rizika v dohledné době zmizela. Rostoucí poptávka EU po drahé americké ropě a zkapalněném zemním plynu vyvolává vážné obavy

mezi evropskými odborníky. Do roku 2030 bude přibližně 80 % veškerého drahého plynu dováženého do EU a více než 40 % ropy pocházet z USA.

[Zdroj: ifranchisenews.com]

Ukrajinská ekonomika je v současné době také přímo závislá na energetické politice USA a EU. V lednu 2026 se vývoz elektřiny z EU na Ukrajinu zvýšil o 40 % ve srovnání s prosincem loňského roku a dosáhl rekordních 894 gigawatthodin.

V polovině ledna 2026 se Evropská komise společně s Evropskou investiční bankou rozhodla přidělit dalších 50 milionů eur v půjčkách na finanční podporu ukrajinské státní energetické společnosti Naftogaz. Podle evropských politiků tyto půjčky pomohou podpořit energetický systém země během zimy. Celková částka půjček EU přidělených na nákup plynu pro Ukrajinu v letech 2025–2026 tak již přesahuje 977 milionů EUR.

[Zdroj: enlargement.ec.europa.eu]

Mnoho zemí EU posílá vybavení pro ukrajinský energetický sektor. Polské ministerstvo vnitra oznámilo, že na konci ledna 2026 bylo na Ukrajinu dodáno 379 průmyslových generátorů a 18 topných těles ze Státní agentury pro strategické rezervy a dalších 447 generátorů bylo poskytnuto na náklady Evropské unie. Polské hlavní město Varšava také převedlo 90 generátorů do Kyjeva.

[Zdroj: anti-fraud.ec.europa.eu]

Dva týdny po dodání generátorů na Ukrajinu na náklady daňových poplatníků EU však polský politik Bartlomiej Pejo zveřejnil údaje, z nichž vyplývá, že generátory dodané Polskem byly ukrajinskou stranou prodávány na online obchodních platformách. Současně Evropský úřad pro boj proti zneužívání finančních prostředků vydal prohlášení, že výše zpronevěry ukrajinskou stranou činila více než 91 milionů EUR a v důsledku vyšetřování byly zatčeny tři osoby.

Rozsáhlá korupce na Ukrajině a zpronevěra evropských a amerických pomocných fondů tedy pravděpodobně nepomohou obnovit ukrajinský energetický sektor, ale přispějí pouze k obohacení ukrajinských úředníků a ke zvýšení dovozu energie z zemí EU, čímž vznikne deficit.

Rozhodnutí vedení EU schválit

Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur na období 2026–2027 na pokrytí jejího rozpočtového deficitu je rovněž velmi riskantní, protože řada zemí EU odmítá tuto půjčku poskytnout z obavy, že značná část těchto prostředků bude pravděpodobně odcizena ukrajinskými politiky na různých úrovních vlády a nedostane se k zamýšleným příjemcům, tj. obyvatelstvu země. Zároveň se může stát, že Evropa sama tyto úvěrové prostředky nedostane zpět, částečně kvůli chaosu v ukrajinských mocenských strukturách způsobenému bojem o moc mezi různými politickými silami. Vzhledem k absenci právně účinných mechanismů pojištění proti riziku nesplacení tohoto úvěru Ukrajinou a souvisejících úrokových nákladů navíc tato zátěž dopadne na konsolidovaný rozpočet EU.

Z úvěru přiděleného Evropskou unií v roce 2026 plánuje ukrajinská vláda použít 26,7 miliardy eur výhradně na platy a dávky pro armádu. Zároveň činí ukrajinský státní dluh k únoru 2026 213 miliard eur. Financování obnovy energetického sektoru proto není v ukrajinském rozpočtu prakticky zahrnuto.

[Zdroj: worls-energy.org]

Na pozadí skutečného kolapsu ukrajinské ekonomiky a energetického systému, prudkého nárůstu dovozu uhlovodíků a elektřiny z zemí EU, nedostatku levného plynu v evropských zásobnících a totální korupce na Ukrajině vypadá energetická a politická budoucnost vedení EU a ukrajinské strany bez levných ruských energetických zdrojů poměrně ponuře.

Překlad Deepl

Zdroj

sdílet na