Proč jen jedna strana?

31. 01 2026

  www.inadhled.live     Na neděli svolal předák pochybné politické neziskovky Minář demonstraci na podporu Petra Pavla. Místem setkání obdivovatelů této loutky bude Staroměstské náměstí. Půjde o další estrádu vytvořenou eurohujerskými liberály, na níž bude zastoupena opozice davem lepšolidí v čele s pětikoaličními politiky a s výkvětem umělecké komunity hrdě se hlásící k odkazu Václava Havla. Nu, jakým paradoxem je, že se demonstrace pořádá na podporu bývalé komunistické kádrové naděje mající za manželku tehdejší politručku.

  Celá takto akce nás nechává vcelku klidné. Myslím ty, kterým už eurohujerismus zahalený do modrožlutých barev EU a Ukrajiny leze tak nějak krkem. V podstatě je úplně jedno, kolik sympatizantů s militantním obsazením Hradu v čele s Petrem Kolářem se na pražském náměstí sejde, protože víme, kolik voličů dalo hlas bývalému vládnímu seskupení a více jich tam nebude. Jistě z pódia zazní mnoho již tolikrát omílaných frází, že není důvod je slyšet znovu. A kdo tu potřebu má, nechť uvolní místo na horách nám ostatním a klidně se na vydá na Staromák. Jde totiž o sbírku jedinců, kteří už dávno ztratili smysl pro realitu a nechají se houfovat osobou, která Milion chvilek s vizí vlastní úspěšné politické kariéry opustila, aby se po pár životních fackách zase vrátila k prounijnímu aktivismu.

  Slezina v centru Prahy má více zajímavých aspektů. Podporovat se bude prezident, který rozvířil hladinu a zdrhnul od všeho pryč. Kam, jak a co tam mimo práce s fotkami v režimu umělé inteligence dělá, není úplně důležité. Podstatnější je reakce našich mediálních obhájců generála naprosto ignorující některé skutečnosti kolem celé kauzy. Přehlížení toho, že Macinka komunikoval s Kolářem, nikoliv s Pavlem, je jednou z nich. Také to, že prezident náhle odletěl, aniž by před tím někde hovořil o dovolené, přesto měl náhle k dispozici svou partu motorkářů včetně své výbavy již přemístěné do Španělska, je zvláštní. Trochu trapná je kvalita fotek, kterými reagoval na podezření, v jakém resortu se nachází. A zvláštní je i zdokumentování místa pobytu údajně již rok nefunkčního. Ne, nehledáme pravdu. Všichni víme, že ta je ohebná, jen se nám zdá, že PR oddělení starající se o vytváření kultu osobnosti Petra Pavla tentokrát značně zazmatkovalo.

  Pozornost médií mířících na osoby Macinky a Turka je nyní extrémní. Kéž by takovou byla i ve skutečně zásadních případech Dozimetr, Kampelička a bitcoiny. Toho se asi nikdy nedočkáme. Macinkův způsob komunikace, nebyl li doslova záměrem, ukazuje na určitou politickou vulgaritu a namyšlenost, zároveň na jistou naivitu. Ale možná šlo opravdu o to rozvířit hladinu, na kterou třeba vyplavou další usazeniny. Všem mimo účastníků seance na Staroměstském náměstí už došlo, kdo vládne Hradu. Není to Pavel ani jeho manželka. Je to protokolář Kolář. Pavlová dostala držhubné 100 000,- měsíčně, Pavel možnost honit si ego a využívat hradní zážitkové agentury, to za nastavení tváře kamerám, ale v křoví v pozadí se jako lasička pohybuje Petr Kolář. Se svými kontakty na liberální část světa hýbe figurkami a vydělává si na živobytí. K tomu řídí republiku. Tedy řídil, než mu do toho hodily vidle prohrané volby. A má dobré parťáky. Napřímo Rychetského a Ústavní soud, ale kope za něj i Halík, komediantská lůza a politický neziskový sektor dosud bohatě financovaný. O médiích nemluvě.

  Akce na historicky významném místě má být velkolepá. Přeci jenom se Kolářovi povedl projekt Pavel na Hrad natolik, že se mu musí přiznat relativně dobrý vkus. Petr Pavel se líbí ženám, má blízko k adrenalinovým sportům a vynecháme li, co říká, tak i přednes má relativně sympatický. Nicméně 107 IQ bodů nestačí na žádné geniální myšlenky a ani na jejich pochopení. Kolář se musí hodně snažit, aby sladil své představy s možnostmi prezidenta. Někdy to skřípe, jindy je to až trapné. Smutnější je, že to fanatičtí obdivovatelé Pavla neregistrují. Věřím, že by se s ním dalo příjemné hovořit o autech, motorkách (proč tedy drží linii Green Dealu?), o vojenské technice i strategii, ale probírat s ním zákoutí politiky, makroekonomické záležitosti či jiné odborné věci by asi narazilo na jistou nepružnost mysli.

  Zajímá nás ještě jedna věc. Odkud plynou finanční prostředky na účet Milionu chvilek? Pokud to má vláda v hlavě pořádku, už podobné toky zastavila. Na organizaci má právo se podívat Finanční správa. Do politického neziskového sektoru tekly miliardy. Člověk v tísni, Lékaři bez hranic, Milion chvilek pro demokracii…. To je jen špička ledovce pracujícího pro liberály. Jistě, už víme, že si Evropská komise platila média, neziskovky a propagátory vlastních šíleností. Je toto součástí zdrojů uličních štváčů? Pokud ano, smrdí to pokusem o Majdan, byť doufáme, že na něj tu dosud není žádná vůle. Naopak je tendence vrátit České republice jistou hrdost. Má to snad nedělní Staromák zvrátit? A proč se vždy dokážou mobilizovat eurohujerští a proukrajinští liberálové a nikoliv jejich volební oponenti z řad voličů ANO, SPD a Motoristů? Možná důvod k zamyšlení. Na jedné straně nadšený aktivismus za lháře Pavla, Fialu či Rakušana (Piráti jsou unikát a mimo Prahu je skoro nikdo nemusí), na druhé obrovská tolerance, klid a snad i lenost. Pozor, to by se časem mohlo nevyplatit.

Jindřich Kulhavý

sdílet na