Existuje východisko pro Střední Evropu?
Ivo Šebestík
Německý kancléř, Friedrich Merz, navrhuje, aby členské státy Evropské unie čelily současným nátlakovým tendencím amerického prezidenta Donalda Trumpa větší jednotou uvnitř EU. Pokud přeložíme tento Merzův nápad do srozumitelné řeči, neříká nic jiného, než aby Evropská komise a členské státy EU, pokud možno, i nadále vršily jednu velkou strategickou chybu za druhou. A nejlépe, aby v oboru ohromně chybných rozhodnutí dosáhly dokonalosti.
Zároveň platí, že když některý německý kancléř rýsuje ideu „stmelené Evropy“, mělo by to být zejména pro národy nacházející na východ od německých hranic zřetelným varováním i výzvou: „Co nejrychleji pryč. A co nejdále od toho!“
Ve Střední Evropě, na půdorysu zatím jen malé části několika historických integračních procesů, které proběhly v blízkosti toku Dunaje (Velká Morava, přemyslovský, lucemburský a jagellonský královský státní útvar, a nakonec Habsburská monarchie) zformovaly Bratislava a Budapešť základ možné budoucí středoevropské integrace, která by se mohla či spíše měla rozšířit na území České republiky a později, co nejrychleji inspirovat k následování Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko (není členem EU), pokud možno i Černou Horu.
Česká republika za vlády Andreje Babiše a s jeho koaličními partnery učinila prozatím pouze malý krůček směrem k Budapešti a Bratislavě. Takže Praha stojí jaksi rozkročena, asi jako Rhodský kolos, ten div světa, s jednou nohou na bruselské Rue de la Loi, kde se nachází palác Berlaymont, sídlo Evropské komise (s oněmi červenými koberečky, po kterých před televizními kamerami pravidelně špacírují členové Evropské komise vítající své milé „lídry“ členských států EU), a druhou nohou se česká vláda zatím nesměle čvachtá někde při břehu v Dunaji mezi Bratislavou a Budapeští. No, ale aspoň něco, než to velké nebezpečné NIC za Fialy.
Pro současnou Evropskou komisi je ovšem představa rozšířeného vzdorujícího středoevropského jádra velmi nepříjemná. Trojici ve složení Budapešť, Bratislava a Praha by jistě ráda označila za „ruskou trojku“. (Je zvláštní, že ji tenhle nesmysl ještě nenapadl!) A tak se poradci českého prezidenta Petra Pavla snaží ze všech sil ustavení trojhlavého jádra možné příští středoevropské integrace zabránit. (Ostatně, ani Babiš se k tomuto rozumnému cíli příliš nežene.)
Dokud Bruselu (EU i NATO) vzdorují dvě vlády, Brusel to může považovat za anomálii, za drobnou chybičku v systému. Jakmile se vzdorující evropský střed, který stojí kulturně, historicky a tradičně úplně jinde, než kde celá staletí vězí staré evropské imperiální a koloniální mocnosti a Německo expandující metodou letokruhů do blízkého i vzdálenějšího okolí, začne upevňovat, hrozí, že získá jistou magnetickou sílu, která začne přitahovat i další partnery.
Přitom pro Střední Evropu je nejrozumnější cestou pravý opak toho, co by si přál německý kancléř, Merz. Ne se ještě více semknout k páchání dalších chyb, ale naopak se distancovat od politiky sil, se kterými středoevropské státy neměly ve svých dějinách většinou nic společného. Respektive byly vždy více oběťmi západních zájmů než příjemci nějaké pomoci, podpory.
Britská a francouzská meziválečná politika podpory Německa pro jeho příští očekávanou válku proti SSSR obětovala Hitlerovi Československo a česká státní hranice s Německem není de iure dodnes definována a garantována jinak než jako „hranice momentálně existující“. Ne jako polsko-německá hranice, která je definována de iure jako trvalá, definitivní. Ostatně, Německo Československu nikdy nevyplatilo ani válečné reparace. Z nich uhradilo jen směšný zlomeček. Václav Havel byl tak vděčný za německou podporu československé polistopadové transformaci (i její předlistopadové přípravy), že v nové česko-německé smlouvě nepožadoval po Německu vůbec nic.
Státy Střední Evropy nemají koloniální minulost, tím pádem jim chybí koloniální mentalita. Dokážou tedy budovat svoji existenci vlastními silami, nehledají kolonie, nepotřebují krást cizí přírodní zdroje a nesměřují k územní expanzi. Nemají tedy skutečně žádných styčných bodů s tradičně expanzívním a po dominaci toužícím Německem, ani s Velkou Británií, Francií, Španělskem, Portugalskem, Nizozemskem nebo s Belgií, které byly od počátků novověku vždy koloniálními mocnostmi, a po velkou část vlastní historie většina z nich usilovala o rozšiřování impéria. Také Itálie představuje jinou historickou tradici, než jakou má většina států Střední Evropy.
Integrace „dunajského prostoru“, oné vodní páteře Střední Evropy, je jednoduše naprosto logická. Stejně jako je logické, že k tomuto prostoru nepatří Polsko, které je orientováno velice konfliktně na expanzi severovýchodním i jihovýchodním směrem.
Jistě, je možné namítnout, že ke Střední Evropě patří také Rakousko, jehož habsburská dynastie řídila střed Evropy celá staletí. Stejně tak jako má imperiální tradici také Maďarsko. Lze ale soudit či alespoň doufat, že ony dva zmíněné nyní moderní státy, které vznikly rozpadem Habsburské monarchie, takto dvě jádra bývalého rakousko-uherského dualismu, přijala realistickou politiku opírající se o zvážení možností a národních zájmů včetně bezpečí více než o nějakou obnovu impérií. Jsou si snad vědoma (možná ne, ale doufejme, že ano) rizik vyplývajících ze spoluúčasti na nebezpečné strategii současné Evropské komise a evropské části NATO.
Z těsnějšího přimknutí se k von der Leyenové, Merzovi, Macronovi, Starmerovi, Ruttemu, a tím i nadále k momentální antitrumpovské části globální moci ve Spojených státech Střední Evropě plynou jedině vážná akutní rizika.
Zdaleka bez rizika samozřejmě není ani kooperace s Donaldem Trumpem, třebaže se takto Střední Evropa může alespoň vyhnout brzké jaderné válce s Ruskem. Ta s Donaldem Trumpem a jeho následovníky může přijít později, třeba za deset patnáct let. (Každý rok je dobrý, že?).
Úplné osvobození se Střední Evropy od washingtonské diktatury možné nebude. Odpoutání se od dezorientovaného Bruselu formou rychle se rozšiřující integrace V3 a později snad i V5 nebo V6, ale možné je. Vyskočit z vlaku, který nemáte možnost řídit, a o kterém víte, že jeho koleje vedou přímo do moře, není žádná zrada ani zbabělost. Je to obyčejný pud sebezáchovy.
https://noveslovo.eu/komentare/existuje-vychodisko-pro-stredni-evropu/
Na zdejší diskusi se vedou obsáhlé spory o tom jaký je Trump, Putin, Fiala, Rajchl, Okamura, Orbán, Fico jak všechno řídí „Velký Žid“, londýnští bankéří, jakou stranu zvolit, nezvolit, atd.
Mne by ale docela zajímalo kolik lidí JE OPRAVDU OCHOTNÝCH A PŘIPRAVENÝCH KE ZMĚNĚ SVĚTA A PŘEVZÍT KONTROLU A ZODPOVĚDNOST NAD SVÝM ŽIVOTEM a vystoupit tak ze současného systémového koncentráku. Přes dvacet let tvrdím a snažím se s tím i něco dělat, že režim stranických sekt je fašistická teroristická mafiánská sračka.
Údajná současná „Demogracyje“ má se SKUTEČNOU VLÁDOU LIDU společného asi tolik, jako obsah žumpy s LÉČIVOU VODOU V LURDECH. Jistě v SPD a možná i v pár jiných stranách je pár poctivých naivních obětavých idealistů (ti byli i v KSČ). ale systém stran je ve skutečnosti zrůdný a zvrácený zločinecký mafiánský režim který umí pouze krást a vraždit.
A tak bych navrhoval tady mezi námi udělat si malé orientační referendum, ať je jasno, kolik z nás je připravených KE ZMĚNĚ a kolik z nás o změně pouze s prominutím žvaní ale jinak jim jde pouze o kosmetickou fasádu. Podle výsledků totiž můžeme odhadnout zda naše společnost má vůbec šanci anebo jsme definitivně v hajzlu.
Takže KDO JE PRO INDIVIDUÁLNÍ VOLEBNÍ SYSTÉM OSOBNOSTÍ BEZ IMUNITY, PRO ZRUŠENÍ SENÁTU A PRO OBECNÉ REFERENDUM-ať klikne ano
Kdo je pouze pro zachování systému stran s politickou imunitou, bez referenda a se zachováním senátu s tím že čeká v iluzi až přijde nějaký „stranický spasitel“ který ten augiášův chlév za něj vykydá-ať klikne ne.
Na to jsem opravdu zvědavý na výsledek, jak uvažují takzvaní „alternativci“ protože pokud nezarachotí zrezivělé mozkové závity ani u nás, tak u mainstreamových konzumentů se už tuplem nedá čekat nějaký záblesk rozumu a tím pádem je naše společnost definitivně ve volném pádu nechci říct kam.
Stačí pouze oznámit jednoduché a stručné ANO či NE. Jakákoli výhrada typu, jsem pro, ale….znamená NE.
Lidi jsou líní přemýšlet. Jsou navíc dost blbí, aby pochopili, že jsou ovce ve stádě za ohradou. Máš pravdu, ale na stádo většinou platil bič. Nějaký spravedlivý volební systém? Co to je? Já si taky představuji lepší model, ale hafo kariéristů nedovolí, aby vznikl, i když o něm slyšet také museli. Kde je hodně lemplů, tam se poctivému řemeslníkovi nedaří. Pořád bude otrokem. Čest výjimkám, kteří se umí od stáda odtrhnout.
Ten volební systém hlavně musí být funkční, protože je pro nás existenčně nutný. Aby kapitánem Titaniku byl jmenován člověk, který zná a uvědomuje si rizika a dle toho přizpůsobí režim plavby. Pokud tam bude dosazen protekční blb, který neumí ani točit kormidlem, ovšem při nárazu do ledovce nařídí orchestr kapely a „šampaňské pro všechny cestující zdarma“ pak už nemá cenu cokoli řešit.
Pokuste se nám tady v krátkosti nastínit, jak a kdo bude vybírat kandidáty do parlamentu, nebo kde se tedy vezmou takoví lidé, jak se dostanou na volební kandidátku tak aby je někdo volil. Také jak a kde budou prezentovat své představy, tak aby se dostaly k voličům.
Jednoduchý, jak ve Sportce, kdo má zájem kandidovat, ten se přihlásí, z osudí se vytáhne (nejlépe obstará papoušek) určitý počet kandidátů a jdou do voleb. Žádné politické strany, žádné programy předem (stejně se neplní), zvolí se Parlament a bylo by to zajímavé. Hlavně že funkce poslance, zadarmo, bez vejplaty, pouze úhrada jízdenky do Práglu a zpátky domů. Stejně u europoslanců.
To je dikobraz nebo stupidita?
To je reálný návrh jak pokračovat ve stejném duchu v trendu, který tady funguje už roky a navíc by se ušetřily peníze. Bylo by na důchody, mohla by se snížit cena elektřiny, zvýšily by se přídavky pro rodiny s dětma. JINAK CO SE TÝKÁ ,,stupidity,, ta tady na místním foru od rána do večera má představení, včetně vašich osobních příspěvků. A Dikobraz už dávno nevychází, škoda, mohl by nahradit vládní usnesení a rozhodnutí poslanců.
Východisko pro země Evropy je jedinné. Okamžitě se zbavit zločinného spolku EU a nikým nevolených idiotů z komise EU. A vrátit se k cestě rozumu a vzájemně výhodné mírové spolupráci se zeměmi Euroasie ,návratu k levným surovinovým zdrojům. Rospustit zločinný útočný spolek NATO zneužívaný sionisty k rozrýpáváni světa a snaze o hloupé a pro Evropu nebezpečné zastrašování mocností východu , které přináší jen zbytečné investice do zbrojení a schánění krámů, které jsou pro konflikt s jadernými mocnostmi tak akorát pro srandu králíkům. A prosperitu opět založit na spolupráci a obchodu zemí, jako rovnocených partnerů. A hlavně vymýtit do posledního náznaku jakékoliv zvrácené myšlenky pohrobků nacismu a ideí neofašismu.
Vyskočit z vlaku, dokud se ještě nerozjel, umí pochopit každý, zvlášť když vidí na cestě rozbité koleje 🙂
Někteří stále věří, že „strojvůdce vlaku asi strhne volant bokem, nebo co“. Absence pudu sebezáchovy a základní logiky u mnoha lidí je zarážející.
Tos mi připomněl jednoho poslanečka z ODS, který kdysi řekl, že dokáže vlakem zatočit doprava… Jeho jméno mi už vypadlo z paměti, ale tehdy jsem se smál ještě týden 🙂
Jména blbů rychle upadají v zapomění, tím se netrap.
Tady jde spíš o vystoupení z vlaku, který se díky blbým náckům a zkorumpovanému Lejnu v budce
mašinfíry rozsypal.
Je celkem blbý, když se vlak rozjede, že dveře se za jízdy těžko otvírají. Na tom je založený systém, všichni ať chcete, či ne, jedete ve vlaku s námi. A mašinfíra má instrukce kam se jede.
Tak jsem se konečně dostal po dnu pauzy na počítač a jsem docela překvapen příznivým ohlasem. Ani jeden hlas proti. Tak snad ještě nejsme tak úplně ztraceni. Teď je jen otázka jak to realizovat?