Larry Johnson: USA a Izrael se připravují na nový útok na Írán tím, že vytvářejí narativ o chaosu ve vládě

Larry C. Johnson / 3. 1. 2026

Byla to jen náhoda, že v pondělí, kdy se Donald Trump setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, aby projednali budoucí útok na Írán, vypukly v několika íránských městech protesty, z nichž některé byly doprovázeny násilím? Já na náhody nevěřím. Po tomto setkání byla americká média – tištěná i elektronická – zaplavena zprávami, které protesty vykreslovaly jako mohutné povstání íránského lidu. Začala nová revoluce… alespoň tak to západní veřejnosti prezentují.

Jedním z hlavních šiřitelů tohoto příběhu je Národní rada íránského odporu (NCRI), což je íránská politická opoziční koalice v exilu založená v roce 1981 v Teheránu (později přesídlená do Paříže ve Francii, s aktivitami v Albánii). Prezentuje se jako parlament v exilu a hlavní demokratická alternativa k režimu Islámské republiky. NCRI se zasazuje o svržení současné vlády a založení sekulární, demokratické, pluralitní a nejaderné republiky v Íránu, přičemž klade důraz na oddělení náboženství a státu, rovnost pohlaví, lidská práva a práva menšin. A hádejte co? NCRI je výtvorem skupiny, kterou USA kdysi označily za teroristickou organizaci.

NCRI je přísně kontrolovanou organizací PMOI/MEK, která má v Íránu omezenou podporu. PMOI byla dříve označena za teroristickou organizaci USA (v roce 2012 byla z tohoto seznamu vyřazena) a EU, částečně kvůli minulým ozbrojeným akcím. Skupina byla obviněna z kultovních praktik a autoritářské vnitřní struktury, ačkoli její příznivci tato tvrzení odmítají a zdůrazňují její demokratickou platformu.

Íránská organizace lidových mudžáhedínů (PMOI), známá také jako Mujahedin-e Khalq (MEK) nebo Mojahedin-e Khalq Organization (MKO), je íránská opoziční skupina založená v roce 1965 s dlouhou historií terorismu v Íránu. Je hlavní složkou Národní rady íránského odporu (NCRI), kterou popisuje jako své politické křídlo. Organizace Íránských lidových mudžáhedínů (PMOI/MEK) má zdokumentovanou historii násilných aktivit, především od 70. let do počátku 21. století, což vedlo k jejímu označení za teroristickou organizaci Spojenými státy (1997–2012), Evropskou unií (do roku 2009) a dalšími.

Zde je shrnutí jejích teroristických aktivit od 70. let:

Před revolucí v roce 1979 (proti režimu šáha)

• Útoky na americký personál a zájmy v 70. letech: MEK zabila několik amerických vojenských důstojníků a civilních dodavatelů v Íránu (např. podplukovníka Louise Lee Hawkinse v roce 1973). Bombardovala také místa spojená s USA, včetně Pan-American Airlines, Shell Oil a hotelů.

• Další bombové útoky: Cílem byly policejní stanice, banky a nadnárodní společnosti (např. bombové útoky v Teheránu a Isfahánu v letech 1973–1975).

Tyto akce byly základem pro její původní označení americkou vládou jako teroristické organizace.

Po roce 1979 (proti Islámské republice)

• Bombové útoky v roce 1981: Masivní bomba v sídle Islámské republikánské strany (28. června) zabila ~73 úředníků, včetně předsedy Nejvyššího soudu ajatolláha Mohammada Beheshtiho. Druhá bomba (30. srpna) zabila prezidenta Mohammada-Aliho Rajaeiho a předsedu vlády Mohammada-Javada Bahonara.

• Pokračující atentáty: Cílem byli duchovní, úředníci a soudci (např. ajatolláh Abdol Hossein Dastgheib v roce 1981 prostřednictvím sebevražedného útoku).

• Operace v 90. letech: Koordinované útoky na íránské ambasády ve 13 zemích (duben 1992), včetně íránské mise při OSN v New Yorku. Zavraždění úředníků, jako byl zástupce náčelníka generálního štábu íránských ozbrojených sil (1999).

• Útoky v letech 2000–2001: Minometné útoky, útoky typu „udeř a uteč“ na vojenské/policejní cíle poblíž íránsko-irácké hranice během „Operace Velký Bahman“.

Spojenectví s Irákem (80. a 90. léta)

• Podpora Saddáma Husajna během irácko-íránské války, provádění přeshraničních útoků z Iráku.

• Údajná pomoc při potlačování šíitských a kurdských povstání v Iráku (1991).

Určitě neuhodnete, co se stalo dál. Po invazi USA do Iráku v březnu 2003 se vztah americké vlády k Íránské lidové mudžáhedínské organizaci (PMOI/MEK) dramaticky změnil. Proč? Protože USA se rozhodly využít PMOI/MEK k útoku na Írán. Je to jen další příklad toho, jak USA přijímají teroristickou skupinu, když to slouží jejich vlastním nekalým účelům.

USA zpočátku uvěznily členy MEK v táboře Ašraf a držely je tam až do července 2004, kdy USA udělily všem 3 400 obyvatelům tábora Ašraf status „chráněných osob“ podle Čtvrté ženevské úmluvy v červnu–červenci 2004 (často připisované ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi). Americké jednotky tábor střežily, bránily útokům a zabývaly se přeběhlíky (téměř 600 během americké kontroly). Na oplátku zdroje MEK poskytovaly informace o íránských aktivitách a hrozbách v Iráku, které americké vojenské úřady (např. podplukovník Julie Norman v roce 2006) popsaly jako „užitečné“ při odhalování íránských zásahů a záchraně životů vojáků.

Jedním z nejvýraznějších zastánců MEK je John Bolton, Trumpův bývalý poradce pro národní bezpečnost, který se dostal do nemilosti, a zapálený sionista. Bolton se účastnil akcí MEK již v roce 2008 a pokračoval v kontaktech i poté, co byla MEK vyřazena ze seznamu teroristických organizací (2012). Jeho podpora byla v souladu s jeho dlouhodobým jestřábím postojem k Íránu, včetně výzev k bombardování a změně režimu. Ve svém projevu na shromáždění Free Iran v Paříži v roce 2017 (často citovaném jako jeho nejslavnější projev o MEK) Bolton řekl:

Výsledkem přezkumu politiky prezidenta by mělo být rozhodnutí, že revoluce ajatolláha Chomejního z roku 1979 nevydrží až do svého 40. výročí… A před rokem 2019 budeme slavit v Teheránu! … Deklarovanou politikou Spojených států by mělo být svržení režimu mulláhů v Teheránu… Chování a cíle režimu se nezmění, a proto je jediným řešením změna samotného režimu.

Během summitu Free Iran Summit 2022 Bolton prohlásil:

Existuje schůdná alternativa, alternativa, na které MEK a NCRI pracují uvnitř Íránu.

Chápete to? Tady je to, co dnes zveřejnila NCRI (a co se mezi sionisty šíří jako důkaz, že se jejich sen o odstranění ajatolláha brzy splní):

Celonárodní povstání v Íránu vstoupilo 1. ledna 2026 do nové kritické fáze. To, co začalo 28. prosince 2025 jako protest obchodníků proti katastrofálnímu kolapsu měny, se pátým dnem proměnilo v plnohodnotné politické povstání. Ve čtvrtek 1. ledna se rozplynula jasná hranice mezi ekonomickými stížnostmi a revolučními požadavky. Od obsazení vládních budov v západních provinciích po bezprecedentní skandování proti duchovenstvu v jejich tradiční baště Qom naznačují události posledních 24 hodin, že zeď strachu chránící teokracii se rychle hroutí. . . .

V hlavním městě Teheránu se ekonomické nepokoje, které vyvolaly povstání, proměnily v politický odpor. Na centrálním trhu s ovocem a zeleninou (Meidan Tarebar), který je důležitým centrem distribuce potravin ve městě, obchodníci a demonstranti druhý den pevně stáli na svém. Bezpečnostní síly se pokusily stávku rozbít pomocí slzného plynu, ale trh zůstal paralyzován. Slogany se zde rozhodujícím způsobem posunuly od stížností na ceny k zásadním politickým požadavkům, přičemž dav skandoval „Smrt Chameneímu“ a „Žádný Gaza, žádný Libanon, obětuji svůj život za Írán“.

Faktem je, že PMOI/MEK/NCRI je od roku 2004 nástrojem amerických a izraelských zpravodajských služeb. MEK hrála v posledních dvou desetiletích důležitou roli, zejména pro Izrael, při identifikaci a vraždění íránských jaderných vědců. Současná role MEK spočívá v pomoci při organizování protestů v Íránu a poskytování přesvědčivého příběhu, že íránská vláda a mulláhové jsou v politických potížích a brzy budou svrženi, pokud jen Západ zasáhne. Tvrzení, že vláda ajatolláha Chameneího je na umělé podpoře života nebo že vláda prezidenta Pesezhkiana se potácí, není nic jiného než chytrá propaganda financovaná a šířená západními zpravodajskými kanály.

Ano, v Íránu existují skutečné protesty a opravdová nespokojenost s ekonomikou zpustošenou inflací, která je přímým důsledkem západních sankcí. Na základě mých nedávných rozhovorů s Nimou, který navštívil Írán poprvé po dvanácti letech, a profesorem Marandim však mohu říci, že západní příběhy vykreslující Írán v černých barvách nejsou ničím jiným než pokroucenou západní fantazií.

Za propagandou NCRI stojí obnovené úsilí Izraele, podporované USA, zahájit novou vlnu útoků proti íránským zásobám balistických raket. Před tímto týdnem jsem doufal, že červnová porážka Izraele Íránem ho odradí od dalšího pokusu… Mýlil jsem se. Setkání Trumpa s Netanjahuem bylo předehrou – a znamenalo začátek propagandistické kampaně k ospravedlnění nového útoku – k dalším krokům, které vyvrcholí novým útokem na íránský lid, který by mohl zahrnovat použití jaderné zbraně Izraelem.

Plukovník Lawrence Wilkerson a já jsme dnes diskutovali o této otázce s Nimou a Dannym Haiphongem:

Překlad Deepl

Zdroj

sdílet na