Opravdu jsou starší lidé nepotřební?

28. 12 2025

www.inadhled.live   Trendem posledních dvou desetiletí je obsazování vedoucích funkcí mladými lidmi, jejich kooptování do politických funkcí a další upřednostňování. S rostoucím sebevědomím, většinou neoprávněným, rostou i jejich nároky. Přitom jejich vědomosti, znalosti a um zdaleka neodpovídají tomu, kde se nachází. Přesto jsou arogantní a starší spoluobčany a seniory považují za přebytečný odpad. V extrému se to týká i jejich rodičů.

  Dnešní padesátníci a starší si prošli výchovou v socialismu. Ta doba měla z dnešního pohledu svá specifika, která jsou mladším generacím předkládána značně zkresleně. Dalo se žít různě. Někdo se podřizoval, prošel Jiskřičkami, Pionýrem až do SSM, občas i v nějaké funkci, přičemž později vstoupil aktivně do KSČ (že soudruhu generále Pavle), jiní tím prošli spíše jako jakousi součástí školství a s SSM to skončilo. Nu a pak byli tací, kteří nikde nebyli, nikam nevstoupili a ještě rebelovali. Ve třídě jsem to byl já, na základce ještě Dežo a na střední mimo mne ještě můj soused z lavice. To je ale asi jediný zásadní rozdíl mezi tehdejšími dětmi a pubescenty. Jinak totiž všichni sportovali, chodili do škol Lidového umění, učili se zeměpis, biologii, dějepis, češtinu, ruštinu, často němčinu či angličtinu, také matematiku a fyziku.

  Tehdejší absolventi základních škol znali často stejně, jako dnešní středoškoláci a maturanti by v mnohém převálcovali současné absolventy humanitních vysokých škol. A také poslance a poslankyně za Piráty…například. Rozdíl v míře a kvalitě vzdělání zdá se být propastný a současné zjednodušené osnovy prostě ničemu nenapomáhají. Podobně ani nesmyslné obory nahrazující kdysi praktické učňovské. V praxi se nám tak ukazuje, že vyšší množství dostudovaných vysokoškoláků na úkor maturantů z učebních oborů a odborných středních škol zdaleka neznamená větší IQ národa. Ostatně na Hradu sedí proslulá stosedmička, která by kdysi jen těžko dosáhnula takové pozice. Podobně profesorka Nerudová, hlupák Zdechovský či militantní úřednice Černochová.

  Říká se, že čím víš, tím jsi skromnější, protože Ti dochází, kolik toho ještě neznáš. Sebevědomí nynějších mládežníků často zastírá jistou tupost. Její projevy jsou stále častějšími. Ohání se svými znalostmi jazyků, potřebou cestovat, ale jaksi jim nedochází, že i za socialismu jsme se učili cizí řeči včetně ruštiny, němčiny či angličtiny, jen jsme je tolik nepotřebovali. A ano, cestování nebylo zrovna snadné, ale jestliže je nyní běžné, pak proto, že jsme se vzepřeli. Ve skutečnosti tedy zásluhy na tom, že se mohou mladí nyní cítit aspoň v něčem svobodní, pak za to nechť poděkují svým rodičům a prarodičům. Ne je ponižovat, ale být jim vděční. Otázkou zůstává, stojí li ta možnost toulat se za výprodej, která tu proběhla v uběhlých 30 letech.

  Jen pro informaci, kterou junioři asi nemají. Všichni ti starší lidé žili v době, kdy se v Československu vyrábělo vše od jehel a sirek až po turbíny, letadla, traktory či automobily několika značek. Měli jsme rozvinuté zemědělství, potravinářství, průmysl a patřili jsme k nejméně zadluženým zemím. Naše školství a zdravotnictví bylo na natolik solidní úrovni, že nám je záviděl i Západ. Stavěly se přehrady, elektrárny a bydleli všichni, i na chaty zbylo a byli jsme tak velmocí v rekreačním bydlení. Televize a tehdejší tisk či rozhlas byly stejně prolhané jako nyní, jen k tomu stačily dvě televizní a několik málo rádiových stanic. Kdo chtěl být balamucen z druhého břehu, poslouchal Hlas Ameriky.

  A teď je třeba se zeptat. Co dokázali ti mladí arogantní? Tvrdí, že mají zájem zachránit planetu, aniž by znali její historii, zabývali se průběhem její existence, cyklickými jevy týkajícími se klimatu. Za covidu bez znalostí verbovali důchodce a starší generaci na očkování a odsuzovali ty z nás, kteří se opět vzepřeli. Mají plná ústa demokracie, aniž by tušili, jak skutečně vypadá. Nenávidí Rusko, ale netuší, kolik  Sovětů, tedy i Rusů a Bělorusů, umřelo při porážce nás okupujících nacistů. Adorují Ukrajinu bez vědomí, že Bandera k nim patřil také a pracoval pro fašisty. A v podstatě nejen, že neví, co to fašismus a nacismus je, ale často už ani nevědí, co znamenaly roky 1918, 1938, 1948, 1968 a 1989. Sami sebe chtějí připravit o svobodu a mobilitu, protože jim bylo nakukáno, že jedině tak se Země bude nadále točit i s lidstvem na palubě.

  Technologický pokrok je úžasný, rychlý, možná také ale smrtící. Jestliže je jeho součástí výchova k neúctě k předkům, seniorům a ke klasickému vzdělání, nemůže to dopadnout dobře. Pokud si nastupující generace myslí, že vše za ní udělají roboti, umělá inteligence, že války se budou odehrávat ve stylu počítačových her s možností mít více životů, pak budoucnost lidstva je nejistá. Nám starším totiž dochází díky zkušenostem mnohem více věcí, než jsou mladí schopni vnímat.

Jindřich Kulhavý

sdílet na