Spojení Epstein-Izrael, které nikdo nechce brát vážně

Odsouzený sexuální delikvent Jeffrey Epstein se zapojil do únosů mladých dívek a zároveň se podílel na snahách o export vojenských a bezpečnostních systémů z Izraele vládám po celém světě.

Rachel Marsdenová, publicistka, politická poradkyně a moderátorka nezávisle produkovaných talk show ve francouzštině a angličtině, píše svým typickým sarkastickým stylem o pozadí aféry Epstein, které, zdá se, nikoho nezajímá:

Když jsem se přestěhovala do New Yorku, vešla jsem do ordinace svého nového zubaře a vážně jsem přemýšlela, jestli jsem náhodou nenarazila na casting Victoria’s Secret.

Čekárna byla plná úžasných mladých žen. Nakonec jsem se dozvěděla, že zubař sdílí prostor s modelingovou agenturou. Až v polovině chodby jste poznali, kdo si nechává dělat fazety a kdo čeká na smlouvu.

Život Jeffreyho Epsteina fungoval podle stejného architektonického principu: dva podniky v jedné budově, jeden s nezletilými dívkami, druhý s mocnými politiky, některými s vazbami na izraelskou vládu. Nešlo zrovna o bělicí můstky a přehlídková mola, ale stejně matoucí.

Celá Epsteinova operace připomínala zvrácenou epizodu seriálu „Zákon a pořádek“ a „Dům z karet“. Veškerý vysílací čas získala ta chlípná část, ale geopolitický aspekt zřejmě skončil z velké části ve střižně.

Web Dropsite News Jeremyho Scahilla nedávno zveřejnil e-mailové důkazy, které ukazují, že v roce 2006 se Epstein spojil s právníkem Alanem Dershowitzem, aby zaútočili na knihu Johna Mearsheimera a Stephena Walta „Izraelská lobby a zahraniční politika USA“. Dershowitz sepsal protiargumentaci s názvem „Vyvrácení nejnovější – a nejstarší – židovské konspirace“ a Epstein ho rozeslal svým bohatým a mocným přátelům. Třeba lehké čtení cestou na Epsteinův ostrov nebo při masáži od jedné z členek Epsteinova harému.

O Epsteinových vazbách na Izrael se spekuluje už léta. Jeho pravá ruka, Ghislaine Maxwellová, která je v současné době uvězněna v jedné z izraelských věznic, je dcerou Roberta Maxwella, Brita, jehož životopis ho označuje za obchodního magnáta, mediálního magnáta a nechvalně známého „upíra“ s dostatečnými vazbami na izraelskou zpravodajskou službu. Jeho záhadná smrt na moři byla připomenuta vzpomínkovou bohoslužbou v Jeruzalémě a pohřbem na Olivetské hoře.

Pak tu bylo Epsteinovo přátelství s bývalým izraelským premiérem a ministrem obrany Ehudem Barakem. Oba spolupracovali na exportu izraelských nástrojů pro kybernetickou válku, maskovaných jako technologické a bezpečnostní startupy, mimo jiné do Washingtonu – kde někdo buď souhlasil s myšlenkou, že izraelská technologie bude špehovat USA, nebo byl příliš hloupý na to, aby nerozlišoval mezi prodejem aromaterapeutického difuzéru a plamenometu.

Nedávno zveřejněné e-maily ukazují, že Epstein také domlouval schůzky mezi izraelskými a ruskými představiteli během války v Sýrii. Oficiálně na tom však není absolutně nic podezřelého. Pokud ovšem někdo nekritizuje ruské vměšování do tohoto případu, v takovém případě je pravděpodobně jen bigotní fanatik.

Ale pokusy o ofenzivní a defenzivní vliv à la Epstein, díky němuž nyly podporovány investice izraelského premiér Benjamina Netanjahua, se v žádném případě neomezují pouze na USA.

Pěvecká soutěž Eurovision Song Contest je nejnovější institucí, která se objevila v epizodě „Twilight Zone“ sponzorované Izraelem. Euronews se nedávno ptaly: „Jaká jsou nová pravidla hlasování v Eurovision po obviněních ze „vměšování“ izraelské vlády?“ Protože zřejmě i každoroční evropská hudební a transvestitní podívaná potřebuje nyní volební pozorovatele.

Mezitím se v zákulisí připravují konkrétní plány.

Ve hře je politický vliv. NBC News zdůraznila „blízký vztah“ mezi izraelskými zpravodajskými službami a íránskou opozicí v evropském exilu, známou také jako Íránská lidová organizace mudžahedinů (DMG – v angličtině MEK). Mezi největší západní fanoušky „Lidových mudžahedinů“ patří izraelští roztleskávači: Rudy Giuliani, John Bolton a Mike Pompeo. Díky jejich úsilí již DMG není na seznamech teroristů USA a EU, což jim umožňuje hrát vedoucí roli v jakémkoli budoucím úsilí o změnu režimu v Íránu.

A takto to ve skutečnosti vypadá, když se Evropa pokouší o nezávislost. V září EU oznámila, že konečně zaujme tvrdý postoj vůči Izraeli ohledně pásma Gazy. „Královna“ Ursula von der Leyenová se promenovala a chovala se, jako by právě osobně vytáhla špunt Železné kupole. Ale pak se podíváte na čísla: šest milionů eur zde zkráceno, čtrnáct milionů eur pozastaveno tam. Brusel utratí daleko více než tolik za pečivo a vizitky pro účastníky konferencí.

.

Evropští úředníci se chovali, jako by šlo o ekonomické zemětřesení. Ve skutečnosti to byl spíše jemný vánek, protože sankce proti Izraeli sotva způsobily rozruch. Klíčová obchodní dohoda mezi EU a Izraelem zůstává v platnosti, ale je „revidována“, což byrokraticky jednoduše znamená, že doufají, že na ni už všichni zapomněli.

Izrael reagoval obviněním EU, že naletěla propagandě Hamásu a přehlížela humanitární úsilí Izraele v pásmu Gazy. Diplomaticky řečeno je to jako říct: „Ano, srovnal jsem váš dům se zemí, ale také jsem vám zalil rostliny, takže nedělejme z toho takový rozruch.“

Velkolepá podívaná hodná Eurovize. To vše odvádí pozornost od skutečnosti, že nejdůležitějším spojením EU s Izraelem jsou zbraně. Ty tvoří polovinu celkového izraelského vývozu zbraní. Izraelští zbrojní giganti jako Elbit a Rafael dokonce provozují továrny v Evropě a nedávno získali kontrakt na dodávku systémů elektronického boje pro nové fregaty NATO.

Zatímco se úředníci EU chlubí škrtáním několika symbolických programů, protestující po celé Evropě se zaměřili na skutečné páky zahraniční moci v rámci vlastních hranic: zbrojní průmysl. Protestující vtrhli do prostor společnost Elbit v Německu a její dceřiné společnosti byly zasaženy stávkami, ale úředníci odmítají obavy aktivistů, jako by to byli teenageři, kterým bylo řečeno, aby si raději uklidili pokoje.

Kancléř Friedrich Merz nedávno dokonce oznámil návštěvu Izraele a zároveň zcela zrušil zbrojní embargo. Nic nevyjadřuje morální pobouření lépe než obchod s raketami.

Královna Uršula proto může i nadále tvrdit, že EU vyvíjí na Izrael „tlak“. Ale dokud budou nadále podepisovat zbrojní dohody, má tato nátlaková kampaň zhruba stejný účinek jako připevnění silně formulovaného memoranda na tank.

Zatímco Epstein unášel mladé dívky, byl součástí iniciativy na export vojenských systémů s vazbami na Izrael pro vlády po celém světě – kdysi hluboce ponořeného ledovce, který se nyní stává stále viditelnějším. Aktivně pracoval na podkopání každého, kdo se odvážil byť jen naznačit takovou zradu, a vykresloval je jako konspirační podivíny, kteří si zaslouží být vyloučeni ze slušné společnosti a marginalizováni.

Kdo tedy má právo klást složité otázky ohledně toho všeho? Nikdo?

Pokud je kdokoli, kdo to dělá, odmítnut jako zaujatý a jen establishment a jeho zkorumpovaný egocentrismus mohou rozhodovat o tom, jaké otázky mohou být kladeny, pak existuje nebezpečí, že jediná zbývající svoboda a suverenita – od USA po EU a dále – zchátrá v kuriózní muzejní vitríně.

sdílet na