Zdeněk Koudelka: Středoevropská naděje

Ve dnech 24.-26. 10. 2025 proběhl v Praze 4. ročník svatovojtěšské konference pořádané spolkem Patrimonium Sancti Adalberti (Dědictví sv. Vojtěcha) zaměřené na středoevropskou spolupráci pod názvem Střední Evropa vlastní cestou.

Cena sv. Vojtěcha

Konferenci se záštitou kardinála Dominika Duky zahájilo předání Ceny sv. Vojtěcha za vynikající přínos pro středoevropskou spolupráci polskému profesoru filozofie Ryszardu Antoni Legutkovi. Dříve byl i polským ministrem školství a europoslancem.

Významní účastníci

Na hlavním panelu konference vystoupili významné politické osobnosti – kandidát na místopředsedu vlády ČR Karel Havlíček, zástupce maršálka Sněmu Polské republiky Krysztof Bosak, místopředseda vlády Slovenské republiky Tomáš Taraba, ministr informací Srbské republiky Boris Bratina, poslankyně rakouské Národní rady Susanne Fürstová, slovinský europoslanec Milan Zver, bývalý chorvatský ministr zahraničí Miro Kovač, velmi očekávaný rumunský prezidentský kandidát George Simion a řecký právník Dimos Thanasoulas. Další vystoupení byly ve třech sekcích: Společná infrastruktura jako nástroj pro národní hospodářský rozvoj, Institucionální model vhodný pro užší spolupráci zemí střední Evropy, kde vystoupila i bývalá maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová, a Role vzdělávacího systému a společná evropská doktrína.

Zajímavé myšlenky

Místopředseda slovenské vlády Tomáš Taraba ve svém vystoupení povzbudil naděje těch, kteří věří v reformu současné bruselské integrace. Uvedl, že i antický římský císař Konstantin Veliký povolením křesťanství udělal zásadní změnu, která se jen několik let před jeho nástupem na trůn jevila jako nemožná. Taraba však podotkl, že nelze očekávat, že změna přijde z Bruselu. Může přijít jen od silných členských států.

Dimos Thanasoulas z Řecka začal řeckým příslovím, že nejsmrtelnější je kousnutí umírajícího hada. U nás tomu odpovídá, že dodělávající kobyla nejvíce kope. Evropskou unii označil za neschopnou vyřešit problémy, protože je sama problémem a problémy vytváří. Poukázal však na fakt, že je nutné v rámci změny začít žít bez bruselských peněz. Tedy pavučiny dotací, kterými si bruselská unie vytváří ekonomický vliv za cenu, že se Evropa díky dotační ekonomice a přebujelé byrokracii stává globálně neschopnou konkurence.

V rámci sekce Institucionální model vhodný pro užší spolupráci zemí střední Evropy, kterou moderoval bývalý místopředseda Ústavního soudu v Brně Jaroslav Fenyk, vystoupili Judit Vargová z Maďarska, Rafal Dorosiński z Polska, Adrina Ahciarliu Kyriakidisová z Rumunska, Viktor Kostov z Bulharska a Zdeněk Koudelka z Moravy. V této právnicky zaměřené sekci byla odmítnuta jakákoliv podobnost středoevropské integrace se současnou byrokratickou Evropskou unii. Naopak je Evropská unie varovným příkladem, jak mezistátní spolupráci nečinit. Středoevropská spolupráce by měla být založena na neformální spolupráci státu či upravena vzájemnou mezinárodní smlouvou. Spolupráce nesmí překročit konfederační model, musí být vždy zachována jednomyslnost státu při přijímání rozhodnutí a právo na vystoupení. Spolupráce nesmí vést k vytvoření nového právního řádu a k tomu, že by případné společné orgány mohly rozšiřovat vlastní působnost nad rámec toho, co jim výslovně svěří mezinárodní smlouva.

Středoevropská spolupráce může fungovat v rámci Evropské unie, například koordinací zahraniční politiky, vztahů k Bruselu či společnému nákupu zbraní. Je však správné být připraven i na zhroucení Evropské unie, které nelze vyloučit vzhledem k bruselské politice vedoucí k hospodářskému zaostávání Evropy díky politice zeleného údělu vycházející z ideologie klimatického alarmismu a k razantní proměně společnosti v západoevropských státech kvůli bruselské promigrační politice po roce 2015. V případě zhroucení Evropské unie středoevropské státy mohou spolu uzavřít smlouvy o jednotném trhu zboží, služeb a kapitálu bez jakékoliv další byrokratické nadstavby.

Prohlášení konference

Změna globálního uspořádání od unipolárního k multipolárnímu systému a vážné krize na východě i západě Evropy ukazují, že státy střední a jihovýchodní Evropy jsou postaveny před historickou volbu. Nechceme se stát hříčkou osudu či rozhodnutí jiných, kde náš region bude tvořit pouze nárazníkové pásmo mezi Východem a Západem, kde nebude pro naše národy časem místo. Proto se chceme vydat po vlastní cestě obrany svých bytostných národních zájmů a zajistit přežití a rozvoj svých národů a národních států.

Proto vyzýváme politické reprezentace i privátní sektor našich zemí k posílení vzájemné spolupráce ve všech oblastech. Rozvoj vzájemného obchodu a podnikání, regionální bezpečnosti, kultury, vědy a vzdělání pouze posílí význam našich států a pozici našeho regionu vůči ostatním mezinárodním aktérům. Mnoho může být uděláno už dnes. Například obnova a rozvoj regionální dopravní a energetické infrastruktury jen posílí ekonomický rozvoj a prosperitu našich národních států.

Budoucnost našich národních států však nezajistí pouze ekonomický rozvoj. Potřebujeme, aby státy našeho regionu byly silné také morálně a duchovně a měly dostatek zdrojů zájmy národních států bránit, což je úkolem zejména pro nastupující generaci našich národů. Přišel čas, aby se státy střední Evropy začaly zamýšlet i nad možnou budoucí institucionalizací vzájemné spolupráce, která by dlouhodobě zajistila mírové soužití a ochránila naše zájmy ve světě, který k nám nebude přívětivý. Nevoláme po vzniku nového nadnárodního byrokratického subjektu, ale po užší mezinárodní spolupráci našich států.

Zdeněk Koudelka

sdílet na