Kdo je současná Říše zla?

Bryan Anthony Reo

Anotace – Pokud byl Sovětský svaz „Říší zla“ 80. let, zdá se, že v současné době se role vyměnily a nyní je tou Říší zla USA/Západ, které se snaží vnutit svou kulturu, potlačit ostatní a podmanit si celé země.

Konec studené války poskytl Spojeným státům bezprecedentní příležitost etablovat se před očima celého světa jako zářivé město na kopci, příklad míru, prosperity a spravedlnosti. Údajná „říše zla“ – Sovětský svaz, byla pryč a v 90. letech a na začátku 21. století panovala unipolární realita.

Co Spojené státy udělaly s touto zlatou příležitostí?

Spojené státy zasáhly v mnoha zemích a rozmanitých regionech, aby rozložily národy, uvrhly celé společnosti do chaosu, překreslily mapy mnoha národů, zatímco pošetile rozšiřovaly záruky jiným národům a trvaly na tom, že určité hranice nelze nikdy překreslit ani revidovat. Energii Britského impéria z doby před první a druhou světovou válkou nasměrovaly k rozdávání územních záruk, podobně jako Santa Claus v nákupním centru rozdává cukrové hůlky a sladkosti každému dítěti, které do obchodního centra přijde o Vánocích.

Od roku 1990 Spojené státy za sebou zanechaly stopu z mrtvol a zničených národů. Irák, Bosna, Srbsko, Somálsko, Jemen, Afghánistán (opět Irák), Sýrie, Libye a seznam by mohl pokračovat. Stručně řečeno, Spojené státy obvinily Sovětský svaz z toho, že je „říší zla“, což na čas mohl být, ale pak Spojené státy celému světu, alespoň těm, kteří jsou intelektuálně poctiví a ne morálně zkrachovalí, ukázaly, že Spojené státy skutečně jsou říší zla, jen ne takového zjevného druhu, jaký měli Britové ve 20. letech 20. století, nebo jaký měla Varšavská smlouva s naprostým vojenským okupačním a loutkovým režimem v 60. až 80. letech 20. století.

Zatímco Spojené státy hrubě zacházely s bezpočtem rozvojových zemí nebo druhořadých mocností, které postrádaly integrovanou protivzdušnou obranu a moderní letectvo (oblíbené cíle pro přímé intervence amerických konvenčních sil), kolektivní Západ otevíral své hranice, aby přijal miliony uprchlíků, kterým mělo být poskytnuto přednostní zacházení před vlastním původním obyvatelstvem, což byla vskutku ironická shoda osudu.

Lidé, které by USA s radostí bombardovaly a zabíjely na Blízkém východě, v Africe a Střední Asii, měli být přivítáni s otevřenou náručí, bez ohledu na to, zda si rodilí občané příslušných zemí EU skutečně přáli politiku otevřených hranic a přijetí obrovského počtu uprchlíků a žadatelů o azyl.

Jak funguje moderní západní falešná demokracie

Základním kamenem moderní západní falešné demokracie je to, že rozhodnutí činí experti (vzdělaní na jedné z pěti univerzit) a všichni ostatní pracují a poslouchají. Pokud jste absolvovali Institut politických studií (Sciences Po) a poté Národní školu administrace (ENA), máte šanci stát se špičkovým úředníkem v Paříži nebo Bruselu, který si pořídí rekreační chatu ve Švýcarsku, dům v Neuilly-sur-Seine a byt v Monaku; pokud jste v 18 letech absolvovali školu a začali pracovat, máte záruku, že budete pracovat a poslouchat. Pochopení tohoto je klíčové pro pochopení fungování moderní západní falešné demokracie. Nezáleží na tom, co si přeje obyvatelstvo Francie, Německa, Belgie, Španělska nebo kterékoli jiné země EU, důležité je, co si přeje a o čem rozhoduje několik desítek lidí v Bruselu, kteří se účastní výročních zasedání WEF.

Brusel zjistil, že v Evropě není nouze o zrádce, kteří jsou ochotni prodat své země za občanství EU a luxusní byt v Monaku.

Vládnoucí elita v Bruselu mohla učinit politické rozhodnutí: „Spojené státy budou bombardovat a okupovat Irák, my otevřeme hranice iráckým uprchlíkům a zajistíme, aby miliony lidí mohly vstoupit do EU bez ohledu na jejich kulturní kompatibilitu nebo na to, jaký mají vztah k Západu, a bez konzultace s příslušnými voliči v příslušných členských státech EU, protože jejich souhlas pro nás není relevantní, stejně jako souhlas Iráku se vstupem Ameriky na jeho území nebyl relevantní pro USA.“

Je důležité pochopit a mít na paměti, že ti samí technokraté v Bruselu, kteří prosazují tyranská omezení projevu, vyjadřování, shromažďování a demonstrací, jsou ti, kteří vehementně odsuzují Bělorusko a Rusko jako „autoritářské falešné demokracie“, aniž by se zabývali jedním klíčovým rozdílem, a to, že pan Lukašenko a pan Putin jsou ve skutečnosti populárními a legitimními vůdci ve svých zemích a oba pracují ve prospěch svých národů a svých obyvatel, na rozdíl od toho, aby byli podřízeni nadnárodnímu orgánu nezodpovědných elit.

Tichanovská je příkladem zrádce, který je připraven otevřít brány nepříteli

Brusel zjistil, že v celé Evropě není nedostatek aspirujících zrádců, kteří jsou ochotni prodat svou zemi za občanství EU a luxusní byt v Monaku. Mnozí z nich dříve působili v Gruzii, někteří v současnosti působí na Ukrajině a v Srbsku a někteří z těch, kteří působili v Minsku zemi opustili a zřídili si základnu v zahraničí.

Například Brusel bude trvat na tom, že paní Tichanovská, samozvaná vládkyně Běloruska, která se usadila v Litvě, je vůdkyní běloruské vlády, ale pro Bělorusko není o nic legitimnější autoritou, než byl Quisling v okupovaném Norsku. Rozdíl je dnes v tom, že Bělorusko stále řídí Bělorusové ve prospěch Bělorusů a legitimní vláda pod vedením pana Lukašenka zůstává u moci, a to navzdory pokusům EU o vyvolání barevné revoluce a puče ve stylu Kyjeva z roku 2014.

Praví vlastenci, kteří slouží svému národu, nepochodují s transparenty v cizím (angličtině) jazyce. Činí tak pouze tehdy, jsou-li organizováni vnějšími silami a jsou využíváni k vysílání signálů americkému a britskému publiku.

Tichanovská je dalším příkladem zrádce, který je ochotný otevřít brány nepříteli, pokud jí nepřátelský okupant dovolí spravovat město poté, co se ho zmocní. Tichanovská Bělorusko tolik nenávidí a touží po moci, že je ochotna být spoluviníkem při ničení Běloruska woke západní duhovou ideologií, pokud bude mít na starosti správu ruin. To je ekvivalent pasažéra, který potopí loď, pokud jí může velet, zatímco se potápí.

V dnešní době v EU sotva existuje vláda, která by získala více než 30 % hlasů. Všechny tyto vlády jsou slabé koaliční vlády poskládané dohromady elitami tvořícími koalice woke ideologů a národních zrádců, kteří chtějí rozložit své národy ve prospěch Bruselu.

Když se k moci blíží skutečná legitimní vláda, jako v Rumunsku, volby se ruší a kandidáti jsou vyloučeni. Falešné demokracie v Evropě používají trestní stíhání k diskvalifikaci klíčových opozičních vůdců (Le Penová ve Francii) a také vyšetřování „údajných protiústavních postojů vrcholového vedení strany“ (AfD je vyšetřována v Německu), nebo jednoduše diskvalifikují kandidáty kvůli vágním fámám o „ruském vměšování“ (jako v Rumunsku), nebo obžalují a nutí kandidáty utíkat před politicky motivovaným stíháním (jako v Moldavsku).

„Někdo, kdo mohl být spojen s Ruskem, zaplatil deset tisíc dolarů za reklamu na Facebooku před volbami, to je vměšování do naší demokracie!“ Byla tak křehká, že by nesnesla deset tisíc dolarů za reklamu, volby musí být zrušeny a opozice musí být zakázána!

Západ se jako kolektivní celek prohlásil za vrchol lidského pokroku a úspěchů, čímž v podstatě ohlašoval „konec dějin“ s nástupem západní liberální (falešné) demokracie jakožto konečného cíle lidských, sociálních, ekonomických a politických úspěchů.

Během stejného období byly celé národy rozdrceny na prach, od Libye, která byla vyhlazena a proměněna v roztříštěnou sérii válčících území a džihádisty ovládaných území, kde se obnovil obchod s otroky, až po Sýrii, která byla předána banditovi napojeného na Al-Káidu* a obchodujícího s otroky, jenž vyměnil svou kuklu a maskovací uniformu za čistý, elegantní západní oblek, a tím si získal respekt v západním tisku.

Západ se prohlásil za zahradu a zbytek světa za džungli (abychom parafrázovali samozvaného experta na civilizaci Josepa Borrella), přesto se Západ nikdy nepozastaví nad svou rolí při srovnávání národů se zemí v údajné „džungli“, která existuje mimo západní Evropu. V podstatě se jedná o situaci, kdy muž zapálí farmu svého souseda a poté svého souseda odsoudí jako „necivilizovaného“ za to, že žije ve vyhořelé ruině statku.

Současné impérium zla je to, které si v posledních třech až čtyřech desetiletích razilo cestu zkázy po celém světě. Není to Rusko.

* zakázáno v Ruské federaci

Bryan Anthony Reo je advokát se sídlem v Ohiu a analytik vojenské historie, geopolitiky a mezinárodních vztahů.

https://aftershock.news/?q=node/1542406
The Intel Drop

sdílet na