Divíte se, že je EU tak zvoraná? Jen se podívejte na její nejvyšší diplomatku

„Překvapení“ Kaji Kallasové nad rolí Sovětů a Číňanů ve druhé světové válce odhaluje ošklivou nekompetenci Západních elit
(Poznámka překladatele - to není jenom Ka.Kála, ale je jedním ze symptomů...
Celý článek by šel shrnout do věty: „Kallasová je blbka náramně reprezentující EU.“ a je reakcí na žvásty Kakály na nedávné konferenci, viz níže odkaz "drží mikrofon"...)

Kaja Kallasová (Ka.Kála), de facto ministryně zahraničí Evropské unie (a bývalá premiérka Estonska), je neobvykle, groteskně neschopná, a to i na nevoleného aparátčíka EU (Evropského svazu).

Podobně jako bývalá německá ministryně zahraničí Annalena „360 stupňů“ Baerbocková (v Davosu poněkud prorocky-vyšinutě prohlásila, že aby byla Ukrajina v dlouhodobé perspektivě bezpečná, musel by se Putin „změnit o 360°“ - což vlastně udělal, když se obrátil dokola na celý svět, jehož většina nyní Rusko podporuje, ale nijak nezměnil zcela spravedlivé ruské požadavky...) – která nyní instagramuje jako nadšená teenagerka z vyšší společenské vrstvy ze své podloudné trafiky v OSN v New Yorku – i Kallasová projevuje obrovskou schopnost být sama se sebou spokojená. Nikdy se nezdá být šťastnější, než když drží mikrofon pro své vlastní otřepané fráze, prezentované v ponižujícně primitivní formě velmi namáhavé angličtiny, zatímco je patolízalsky tázána snadnými otázkami (*) podlézavým tazatelem.

V obou případech je kontrast mezi sebeobrazem a realitou znepokojivý: Kallasové a Baerbockové zjevný a křiklavý nedostatek intelektuálních schopností, základního vzdělání a základních odborných znalostí by měl jejich zavádějící kariérní ambice ukončit už dávno.

A přesto, místo toho Kallasová jako i Baerbocková, nejenže rychle spadla vzhůru po kluzkém žebříku kariéry a privilegií. Udělala to v obzvláště viditelné oblasti. Například vysocí úředníci odpovědní za ekonomiku mohou způsobit – a způsobují – obrovské škody. Ale ti, kteří mají na starosti zahraniční politiku, nejsou o nic méně nebezpeční, zatímco doslova veřejně reprezentují desítky nebo stovky milionů lidí.

Profesionální a inteligentní ministr zahraničí – jako například čínský Wang Yi, indický S. Džajšankar nebo ruský Sergej Lavrov – může posílit respekt k zemi nebo bloku i mezi jeho kritiky či odpůrci. Nicméně, amatérský a mdlý špičkový diplomat se však stává ostudou, za kterou je třeba se stydět před světem, a to i mezi rozpačitými přáteli. Jsou možná ještě horší: terčem posměchu, který signalizuje, že kdokoli se rozhodne být reprezentován hlupákem, musí být také hlupák.

S funkčním obdobím Kajy Kallasové jako vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zděšení i výsměch jsou hojné. Mezi její nedávné vrcholné výkony patří skutečně pošetilý pohled na historii druhé světové války, hloupé a poněkud rasistické úvahy o obecných schopnostech „Rusů“ a „Číňanů“ a, samozřejmě, absurdní pokus obvinit je – plus Írán a Severní Koreu – z narušení našeho chrabrého starého světa (parafráze názvu dystopického románu „Brave New World“ (Chrabrý Nový Svět) od Alduse Huxleyho, v češtině vyšel pod názvem „Konec civilizace: aneb Překrásný nový svět“, akorát zde je tedy Západ zástupcem spíš toho Starého světa) řádu vázaného pravidly, který zahrnuje genocidu v Gaze, zásluhou Izraele a Západu.

Ohledně toho, co si Kallasová plete s historií, tato vysoce postavená osobnost z Estonska se vyjádřila, že ji překvapila tvrzení, že Rusko a Čína bojovaly společně ve druhé světové válce a vyhrály ji. To je samozřejmě prostě fakt: obě země byly a jsou všeobecně uznávány jako prominentní členové aliance, která porazila globální fašismus v Evropě a Asii.

Pokud by Kallasová byla schopná říct stážistce, aby si tuto záležitost vygooglila nebo konzultovala online verzi Encyklopedie Britannica, rychle by zjistila, že Čína a Rusko (tehdy jádro Sovětského svazu) jsou zahrnovány mezi „velkou čtyřku“ jádra aliance (vedle Velké Británie a USA). Toto místo bylo zaslouženo řekami krve: Čína a Sovětský svaz byly dvěma nejbrutálněji zdevastovanými zeměmi druhé světové války. Čína bojovala proti masivním japonským silám a Rusko zlomilo páteř Wehrmachtu nacistického Německa. Ani pilní estonští kolaboranti nedokázali Führera zachránit.

Jinými slovy, Kallasová veřejně vyjádřila svůj úžas nad tím, že voda je mokrá a naše planeta je koule.

Ve světle této historické (a smutným způsobem i dějinné) imbecility je zajímavé zjištění, že teprve loni Kallasová hovořila na stejné estonské konferenci jako historik Tim Snyder. Ale na druhou stranu, možná není, vezmeme-li v úvahu Snyderův žalostný sestup do demagogie spolehlivě rusofobní a chorobně znovu-ustanovující studenou válku. Bylo to samozřejmě také totéž setkání, kde Kallasová nenuceně breptala o rozpuštění Ruska. Kdo ví? Možná její přítel Tim povzbudivě přikyvoval v publiku.

Pokud jde o různé schopnosti „Rusů“ a „Číňanů“ v „technologiích“ a „společenských vědách“, bylo těžké říct, o jakých přesně provinciálních stereotypech se Kallasová snažila blouznit. Kromě toho, že se nějak v její hlavě sčítají do ďábelské schopnosti rozpoutat „velké, velké požáry“ v Evropě NATO-EU. Tímto poněkud badabumovým (bumbácovým) výrazem jasně míní, že ti velcí zlí Rusové a Číňané podněcují jinak proslule šťastné a spokojené masy Evropy. Žluté vesty, farmářské protesty, nová pravice vzdouvající se přinejmenším ve Velké Británii, Francii a Německu? Obviňujte vnější agitátory!

A pak je tu samozřejmě globální úhel pohledu. Mysl tak prostorná jako Kallasové musí myslet ve velkém: Tam se ukazuje, že to nejsou tři dekády po studené válce arogantního a velmi násilného Západního unilateralismu (servírované s či bez žvástů o „hodnotách“), operace změny režimů válkou a podvratnou činností, ekonomické válčení (dnes již také bratrovražedné) a v neposlední řadě naprostá genocida, jako nyní v Gaze, které zdiskreditovaly Západní představu o mezinárodním „řádu“. Je to všechno vina těch, kteří se odváží vzdorovat této ohavnosti maskované jako založená na „pravidlech“, konkrétně v tomto případě Číny, Íránu, Severní Koreje a Ruska.

Kallasová je jednou z těch veřejně známých osobností, u kterých je těžké uvěřit, že se slyší mluvit, tak vyšinutý, nepatřičný a absurdní je jejich výkon. Ale ona se evidentně slyší a dokonce to miluje. Vysvětlení toho je vlastně jednoduché: Z politického hlediska máme očividně co do činění s bezohledným oportunistou a kariéristou; z intelektuálního hlediska s bigotním ideologem; a z psychologického hlediska se zuřivým narcisem. (a ovšem je to zlá nenávistná stupidní blbka a lhářka, neschopná souvislého vyjadřování)

Co je těžší odpovědět, je mnohem důležitější otázka: Jak je možné, že mezi téměř 450 miliony občanů EU byla právě Kaja Kallasová vybrána, aby je všechny reprezentovala, a to otřesně, trapně a hanebně? V povrchním, i když stále důležitém smyslu je takové šílenství výsledkem toho, že EU není demokratickou „zahradou“, o které její aparátčíci tak rádi fantazírují, ale režimem byrokratického autoritářství.

Na občanech nezáleží, rozhodují sebezmocněné a sebevybírající „elity“. Všechno. V tomto případě to, co „kvalifikuje“ stejnou Kallasovou, je její fanatická rusofobie, stejně jako provinční sinofobie a spolehlivá jednoduchost a strnulost jejích polovičatých názorů z třetí ruky.

V hlubším smyslu, který je ještě důležitější, však vzestup a úpornost tak zničující, smutně komické neschopnosti samozřejmě vypovídají o něčem jiném: o hluboké, všudypřítomné sociální a kulturní dekadenci Evropy v rámci EU-NATO. Dokud budou Evropané – ať už na úrovni EU nebo na národní úrovni – reprezentováni lidmi jako Kallasová, Baerbocková, nebo – ostatně – von der Leyenová, Macron, Starmer nebo Merz, nezastaví rychlý úpadek Evropy.

(jenže tahle svině je nejenom očividně hloupá, ale je nejhorší nenávistná lhářka, jakou si Evropský Svaz mohl vybrat ke své reprezentaci před světem, takže vlastně dobře „reprezentuje“ tuhle euro-nacistickou Říši Lží a Nenávisti...)

Z článku Tarik Cyril Amar a strojového překladu v InfoKurýr přeložil P.A.Semi πα½ 2025-09-11

sdílet na