Friedrich Merz Vyzval EU, aby donutila Moskvu kompenzovat Kyjevu škody, způsobené konfliktem.

Jaroslav Štefec fb

Podle serveru Fox News prohlásil německý kancléř Friedrich Merz, že Rusko by mělo Ukrajině zaplatit 500 miliard eur válečných kompenzací. Vyzval EU, aby donutila Moskvu v této výši kompenzovat Kyjevu škody, způsobené konfliktem. Navíc zdůraznil, že Rusko by nemělo mít přístup k tzv. „zmrazeným“ aktivům (což je pojem, který se v mezinárodním právu definuje jen velmi obtížně), dokud kompenzaci nezaplatí.

Na jednu stranu Merze chápu. Jako představitel země, poražené ve druhé světové válce, si samozřejmě s velkou chutí kopne do národa, který ho v této válce porazil a jehož příslušníky (spolu s Židy, Cikány a obecně s obyvateli všech východoevropských zemí včetně Čechů a Slováků) jeho předkové považovali celá staletí za „Untermenschen“. Co ale nechápu, je nabubřelá drzost, s níž se pokouší diktovat bez jakéhokoliv legitimního oprávnění jednomu členském státu OSN, aby jinému členskému státu OSN cokoliv platil.

Bez ohledu na de facto nepřátelské vztahy ČR s Ruskou federací bychom měli rozhodně zpozornět. Zdá se totiž, že Merz se pokouší plynule navázat na staré dobré německé praktiky z 30. a 40. let minulého století. A co je zvláště pikantní, pokouší se o to na pozadí hrozeb použití jaderných zbraní vůči Rusku ze strany Británie a Francie, stále otevřenějších příprav vstupu spojených vojsk „koalice ochotných idiotů“ (že by reminiscence na Napoleonovu „Grande Armée“?) na území Ukrajiny (tedy mimo území „hájení“, vymezené Severoatlantickou smlouvou) a otevřených dodávek německých zbraní ukrajinské válkychtivé klice.

Tendence považovat obyvatele zemí na východ od německých hranic za podlidi, hodné pouze diktátu, poručníkování a trestání „ohněm a mečem“, se z německých (a obecně z anglosaských) politických kruhů ani po 80 letech nevytratila. Svědčí o tom i způsob, jakým se takzvaná „koalice“ chová k Polsku, které nejenže nebylo přizváno k poslednímu jednání jejích samozvaných šéfů, ale až „ex post“ se dozvědělo, co všechno bude proudit přes jeho území (především přes letiště v Rzeszově) na Ukrajinu, aniž se jeho představitelů kdokoliv obtěžoval zeptat. Takhle naštvaného jsem prezidenta Dudu, který to komentoval, ještě neviděl.

A je tu ještě jeden ne zcela zanedbatelný aspekt. Německu bylo v prosinci 1945 na konferenci v Paříži uloženo vyplatit ČSR, jako signatářskému státu pařížské Dohody o reparacích od Německa, válečné reparace ve výši tehdejších 306 miliard Kč. Německo ale našemu státu reparační nároky nikdy nevyplatilo a z jeho strany jsme dostali jen „žebráckých“ 230,1 mil. Kč. A když pátráte po dalším osudu tohoto nároku, dočtete se na oficiálních stránkách MZV, že Česká republika a Německo uzavřely česko-německou deklaraci, která „směřuje k překonání minulosti a nezatěžování vztahů politickými nebo právními otázkami z minulosti“, a jakékoliv nároky ČR jsou tudíž bezpředmětné.

To je sice hezké, ale když se s deklarací seznámíte, zjistíte, že o vzdání se nároků na reparace ze strany ČR tam není ani slovo. Ani ČSR, ani ČSSR a ani ČR spolu se SR se tak nároků na reparace nikdy nevzdaly, protože deklarace nemá charakter mezinárodní smlouvy a nároky, plynoucí z pařížské Dohody o reparacích, logicky nikdy nikdo nezrušil. Informace, uvedené na stránkách MZV, se proto nezakládají na pravdě a jsou čistou dezinformací. Což je samozřejmě na pováženou.

Takže jestli chce pan Merz řešit válečné kompenzace a reparace, měl by si nejprve zamést před vlastním prahem. Nové vládě České republiky by se pár stovek miliard Euro, na které nepromlčitelný německý dluh díky úrokům mezitím narostl, rozhodně hodilo. Pevně věřím, že po volbách se informace na webu českého zamini, týkající se otázky německých reparací, výrazně změní.

sdílet na