Není on ten Izrael tak nějak agresivní?

14. 06 2025

www.inadhled.live    Vzniklo nám další válečné ohnisko a světe div se, zase v tom hraje roli Izrael s USA za zády. Přiznávám, nejsem žádným odborníkem na Blízký a Střední Východ, více mne zajímá dění u nás ovlivňující bezprostředně život Čechů a Moraváků, ale přeci jenom globální podstata současného světa napovídá, že se další konflikt může podepsat na naší životní úrovni.

  Arabský a muslimský svět je dlouhodobě v rozporu s vnímáním Izraelců. Židovský stát už svým vznikem uprostřed islámské enklávy a potřebou žít v neustálé obavě o vlastní existenci zaujímá zvláštní postavení. Navíc se dlouhodobě opírá o dvě jistoty. Jednou je bezbřehá podpora krajanů proslulých schopností vydělávat peníze, druhou je sounáležitost s Američany, kteří Izrael zásobují nejmodernějšími zbraněmi potřebnými jak obraně, tak i k expanzivním útokům na okolí. Izraelské tajné služby patří k nejlepším na světě, stejně tak speciální jednotky. Disciplína Izraelců z pohledu armády je ukázková, výzbroj i výcvik taktéž. Odolnost židovské komunity je zkoušena po mnoho staletí, a i přes značnou specifičnost spojenou právě se schopnostmi shromažďovat majetek a vliv je realitou, že se Židé významně podílejí na mnoha světových událostech.

  Okolí Izraele už tak poetické není. Arabský svět je pro nás Evropany prazvláštní směsí orientálního koření, nepříliš pozitivně chápané víry, vztahu k terorismu a násilí, obrovských třídních rozdílů. Pravdou je, že lidé žijící v tak příšerném ancáblu, jakým je Evropská unie, mají pramalé právo na cokoliv pohlížet s despektem. Přijměme to, že se u nás a v arabských zemích žije jinak. Přesto i samotní Arabové vnímají například Palestince s menším respektem než například obyvatele Emirátů. Naopak Íránci jsou potomky slavných Peršanů a jsou na to náležitě hrdí. Osobně jsem v Íránu byl. Je to už téměř 30 let, ale zcela upřímně mohu říct, že to byl příjemný zážitek a zůstalo plno krásných vzpomínek. Na pohostinnost, krásné ženy i na pouštní bouři. A na šok po přejezdu do Pákistánu. Naopak přímé setkání s Izraelci v hotelu na Kypru, kde se loučili se svobodou před nástupem na vojnu (kluci i dívky), bylo „zlé“. Po jejich týdenním pobytu musela jít budova včetně vybavení do částečné rekonstrukce a takovou zvěř mezi lidmi jsem už jindy nezažil. Nejen totální arogance, ale i nulová potřeba udržet pořádek vyhnaly plno dalších hostů od bazénů i ze společných prostorů.

  Můj subjektivní názor nikoho ale zajímat nemusí. To, jak v poslední době izraelská armáda přeměnila kdysi výstavní Gazu v oblast plnou trosek bez ohledu na cokoliv živé včetně dětí, je alarmující. Vynechme nyní vnímání Palestinců jako potencionálních teroristů. Náboženský fanatismus v jakékoliv podobě je nebezpečný, o tom není třeba diskutovat. Nenávist k Izraeli má své historické opodstatnění. A naopak. Nicméně úplná ztráta lidskosti a ruiny na místech, kde měly domov desetitisíce lidí, je výstrahou, kam až může neochota dohodnout se zajít. A nový útok na Írán zdůvodněný snahou o ukončení jaderného programu směřujícího k výrobě jaderných zbraní je už také „přes čáru“. Zvláště, když Izrael podobným arzenálem disponuje. Vražda íránských občanů, jinak útok nelze ani nazvat, je prostě nepřípustná. A reakce dle toho přichází. Peršané jsou hrdým národem, a i když momentálně žijí pod vládou přísných muslimských pravidel a z našeho pohledu jde o jistou cestu zpět v porovnání s dobou, kdy byl u moci šáh Réza Pahlaví, rozhodně si od Američanů a Izraelců nenechají nic diktovat. Považují li za nutné vyvinout jakoukoliv zbraň, která by jim pomohla zajistit bezpečnost, mají na to nárok. I s přihlédnutím k riziku toho, že ji bude vlastnit arabský stát.

  Spory v této části světa jsou krvavé, pro svět ekonomicky drahé a pro rovnováhu v oblasti nebezpečné. Za velkou částí stojí USA a Izrael. Američané je ospravedlňují bojem proti drogám (ne, ropa a zlato v tom určitě nehrají žádnou roli), Izraelci operují s vlastní bezpečností a ochranou proti terorismu a Evropa lidi z regionu Blízkého a Středního Východu přijímá, aniž by si připouštěla možné dopady. Vznikne li nedaleko nás další válečné ohnisko, bude to mít dosah na světovou ekonomiku. Což Izraelce nezajímá. Írán však není Palestina a ani Kurdistán. Je to velká země mající status místní velmoci s relativně dostatečně vyzbrojenou armádou. A dobrým vztahem s Moskvou. Izrael navíc může být ostřelován z více stran, je tedy otázkou, jestli tímto atakem moc nezariskoval. Ostatně noční vendeta ukázala, že ani proslulý raketový deštník není neprostupný a pár íránských raket zasáhnulo svůj cíl. Další dění může být impulsem k přechodu ve světový konflikt. USA a NATO na straně Izraele, Rusko, možná i Čína bližší  Íránu. Pokračující válka na Ukrajině, kde Zelenskému dochází, že už mu z USA moc zbraní a peněz nedorazí. Celé to tedy zapáchá velkým průšvihem. Tak velkým, že se nás to brzy může dotknout více než nepříjemně. Opravdu se těm elitám podaří válku spustit? Dělají pro to vše.

Jindřich Kulhavý

sdílet na