Nic se už nikdy nevrátí a neusadí. Co se stane se světem po konci progresivismu.

Andrej Fursov

Sovětská nomenklatura, která se zapojila do globalistických procesů a struktur, sehrála v 60.-70. letech velkou roli v tom, s čím se nyní potýkáme. Protože strategickou iniciativu ztratil v letech 1965-75 Sovětský svaz, ještě ne Ruská federace, ale Sovětský svaz.

Éra, která začala průmyslovou revolucí ve Velké Británii na konci 18. století a po níž následoval exponenciální růst světové ekonomiky, skutečně skončila. A ti lidé, kteří svého času tvrdili, že technická civilizace žije 340 let, a víc ne, měli podle mě pravdu. Mám na mysli debaty, které se vedly na bjurakanských konferencích o problému komunikace s mimozemskými civilizacemi.

Bylo to v sovětských dobách v arménském městě Bjurakan, ve hvězdárně. Spisovatelé a vědci se tam scházeli pravidelně, tuším jednou za dva roky. A jednou z hlavních otázek, které se tam probíraly, bylo, zda jsme ve vesmíru sami. Hlavními oponenty byli Stanislav Lem a Josif Šklovskij. Josif Šklovskij – sovětský astronom, astrofyzik – matematicky dokázal, že ve vesmíru nemůžeme být sami. Lem řekl: „Matematicky lze dokázat cokoli, ale my jsme absolutně sami, protože neexistují žádné kontakty a všechna ta UFO jsou nesmysl.“

Ale pokud nejsme sami, protože matematicky to tak vyšlo, proč nedochází ke kontaktu? A jednou z hlavních hypotéz byla ta Kardašova. A Kardašov svého času vypracoval, jak vždy říkal, „čistě teoretickou typologii mimozemských civilizací“. Jedním z vysvětlení bylo, že technická civilizace existuje velmi, velmi krátce – „vyčerpá“ své možnosti a zastaví se. A Kardašov měl schéma mimozemských civilizací. Civilizace prvního typu jsou civilizace, které ovládly energetický potenciál planety, druhého – celé sluneční soustavy, třetího – galaxie a čtvrtého – metagalaxie. Pokud se však podíváme na planetu Zemi, naše civilizace využívá pouze 16 % potenciálu energetických zdrojů planety. Zřejmě je možné vytěžit až 20 %, ale tím to končí. To znamená, že v zásadě opravdu technická civilizace je na určité hranici.

To neznamená, že nebude existovat žádná technika, ale že budou existovat enklávy. Boj, který se nyní odehrává a začíná novou třicetiletou válkou, je na dlouhou trať. Je to nová epocha, do níž jsme již vstoupili, ale která se stále podivně podobá světu, v němž jsme žili na konci dvacátého a na počátku jednadvacátého století. Mnoho lidí si dělá iluze, že se vše nějak ustálí a vrátí. Nevrátí a neustálí, budeme muset žít v úplně jiném světě. A právě teď se odehrává boj o to, kdo koho odřízne od této éry, kdo v ní nebude mít místo. Ti, kdo všechny tyto hry začali, se domnívají, že Rusko, Rusové, původní národy Ruska (a Slované vůbec – pozn.překl.) v ní nemají místo. Ani pro Araby tam není místo (to je to, co se nyní děje v pásmu Gazy a „kolem ní“ – pozn.překl.).

A druhý bod. Jaká bude struktura tohoto systému? Je zřejmé, že sociální, politická a mocenská struktura asymptotického světa nemůže být stejná jako v době exponenciální, není to potřeba. To neznamená, že se budou opakovat předkapitalistické systémy, ale něco podobného. Jaké typy organizace existovaly v předkapitalistickém světě? Feudální, protiotrokářské a různé asijské varianty. Feudální se asi nebude líbit ultraglobalistům. Protože feudální společnost byla jednou z nejrevolučnějších společností v dějinách. Jádrem feudální společnosti jsou čtyři revoluce. Zemědělská revoluce v VII.-VIII. století, dále senátní revoluce v IX.-X. století, komunální revoluce v X.-XI. století a první průmyslová revoluce v Evropě – XI.-XIII. století, to je doba, kdy cisterciáni pokryli celou Evropu vodními mlýny, čímž dramaticky zvýšili její energetický potenciál. A pak narazili na limity a nastala třetí doba temna v evropských dějinách, od černé smrti až po Vestfálský mír. Feudalismus je tedy příliš dynamická společnost.

Další možností je otroctví. Ale otroctví je v moderním světě už tak dost. A existují tři východní varianty. Klanová společnost, to je Čína. Nyní ji úspěšně budují s pomocí elektroniky, je to systém hodnocení. Další. Klan a kmen, to je muslimský svět. A svět kast, to je indický svět. Podle toho, co píší Buström, Schwab a další ideologové globalismu, se jim kastovní systém velmi líbí. Mimochodem, Buström je podstatně zlověstnější a zajímavější než Schwab. Protože Schwab je takový napůl klaun, napůl romantik a Byström je velmi konkrétní.

Boj, který se nyní odehrává ve světě, je bojem o zásadně nový systém a o rovnováhu moci, o to, jak budou upravovat své vztahy obyčejní lidé a vyšší třídy. Protože ze starého systému nikdy neexistuje jen jedno východisko. Například od předtřídní společnosti v Evropě až po antiku existovaly až tři východy. Existoval demokratický, oligarchický – athénský. Existovala aristokratický – Sparta. A existovalo východisko, které je spojovalo dohromady – Řím se svými patriciji a plebejci. Existovala také tři východiska z antiky: v závislosti na syntéze barbarských a antických počátků. Stejný počet výstupů z feudalismu: francouzský, německý a anglický.

Myslím, že východisek z kapitalismu bude ještě více. Protože antika a feudalismus byly lokální systémy, ale kapitalismus je světový systém. Proto bude existovat více cest ven. A téměř vše bude záviset na tom, nakolik budou řadoví občané a střední vrstvy schopni vytrhnout zuby nové nastupující třídě „existů“ (mající v rukách exekutivní moc – pozn.překl.), jak se jim na Západě říká. Právě to určí uspořádání světa budoucnosti. Již nyní se začínají rozvíjet zásadně nové sociální boje, a to ve stejné podobě jako dříve.

Hlavním je boj za tradiční hodnoty. Na první pohled je to čistě otázka kultury, každodenního života a hodnotového obsahu. A z hlediska odcházející epochy je to skutečně pravda. Ale z pohledu epochy, která přichází, je to úplně jinak. Jde o to, že hlavním předmětem přivlastňování v postkapitalismu na rozdíl od kapitalismu nebudou materiální faktory, ale duchovní, tj. informace, vzdělání, sociální chování. Proto je z hlediska politické ekonomie, kterou nikdo nezrušil, boj o tradiční hodnoty v zastřené podobě prvním třídním či sociálním, chcete-li, bojem nové epochy. Jsou to boje o to, co zbude z duchovní sféry člověka. To, co mu nelze vzít. Proto je třeba brát boj za tyto hodnoty velmi vážně a uvědomit si, že už to je začátek boje o budoucnost. Nejedná se o zadní voj minulé éry, ani o něco zastaralého, jak se často snažíme představit. Ne! Toto jsou první bitvy nové éry a zde se musíte postavit na život a na smrt.

Poznámka: V mnohem širší a ve velmi podobné podobě to bylo dosud známo jako praktika USA, kdy si vyhledávali přímo odborníky na jednotlivé problémy po celém světě a přetahovali je k sobě vytvářením „lepších“ podmínek pro jejich práci a život. Zároveň je to nutné – v „jejich“ představách – sloučit s dobou, kdy vzdělání a skutečné znalosti byly jen pro vyvolené.

Proto i ty registrované patenty, které se stávají jako nedostupné pro „zbytek světa“ bez pořádného balíku poplatků a nebo je možné úplně zakázat jejich využití v určitých zemích (např. obchodní válka Číny a USA), což se vztahuje i na výrobky podle těchto patentů.

Rozdíly v průběhu kapitalismu v Anglii, Francii a Německu se lišily v tom, kolik si toho dokázali vybojovat pracující hned na samotném počátku na svých zaměstnavatelích. Nejkrutějším byl anglický model, kde se s člověkem zacházelo doslova a do písmene jen jako s inventářem. A právě z anglosaského světa vychází to, co se snaží najít „svou vlastní cestu“ z kapitalismu. Mají zkušenosti. Přes všechny proklamace a vnější pohled se toho, kromě výrobních prostředků, v Anglii během přechodu od feudalismu ke kapitalismu mnoho nezměnilo. Krutost a lhostejnost vůči těm „dole“ zůstala stejná. To, co mnozí považují za přirozený výběr v kapitalistickém světě …

Z toho vyplývá, co nás případně čeká, zůstaneme-li v tomto typu společnosti. Západní myšlení zůstává stejné po staletí, tisíciletí a není závislé na formě hospodářského a sociálního systému.

Užijte si, už jen možná ještě pár celých let … protože historie (ve smyslu nyní i dále probíhajících událostí a ne dějin minulosti) NIKDY neodpouští, nepromíjí nepochopení svých procesů. Rovnou jedná. Nelítostně.

I to je  jeden z důvodů, proč západní „civilizace“ dnes stojí před obrovským krachem. Začali zavádět všechno potřebné hned a u sebe, aniž se dívali jinde po „zbytku světa“, aniž pochopili, že otrok už nemá co ztratit, že otroci  nechtějí být otroky, že ne každý otrok je civilizovaným otrokem, aby svým otrokářům líbal z vděčnosti nohy každý den ráno, v poledne i večer …

Amerika má potenciál se stát jedním z velkých center, ale sama se oslabuje zevnitř, sama ničí své spojence, své otrocké „elity“ jinde a to především v Evropě. Strarý svět odchází a kdo nebude bojovat, skončí tam, kde všichni, kdo nebojoval za svou identitu, což znamená za své hodnoty, za své tradice, za svou samostatnost, za svou suverenitu.

Sami si můžete představit, kam směřujeme i my.

Vítejte mezi kastou „nedotknutelných“ a  lá Indie … !

https://dzen.ru/a/aCz7n4n4xgTl4jZQ

Překlad Peter 008

sdílet na