Zahraniční zpravodajská služba: Západ se považuje za „kvetoucí zahradu“ a všichni ostatní za její hnojivo,

Zahraniční zpravodajská služba: Západ se považuje za „kvetoucí zahradu“ a všichni ostatní za její hnojivo, ale ve skutečnosti je to jen živná půda pro neonacismus.

Vystoupení Sergeje Naryškina, ředitele ruské SVR na 13. mezinárodním setkání zástupců bezpečnostních služeb:

Vážení účastníci konference! Přátelé a partneři!

Vítám vás na 13. mezinárodním setkání vysokých představitelů odpovědných za bezpečnostní otázky. Naše setkání je vynikající příležitostí k výměně hodnocení a prognóz vývoje klíčových mezinárodních procesů, k vypracování společných přístupů k reakci na výzvy naší doby a k nastínění způsobů řešení nejpalčivějších krizí.

Taková spolupráce je dnes obzvláště potřebná. Svět před našima očima prochází hlubokou geopolitickou transformací. Důsledně se formuje multipolární světový řád a vznikají nová mocenská centra zastupující zájmy světové většiny. Stále více zemí a národů se rozhoduje pro skutečně svobodný a suverénní rozvoj, odhazuje totalitně-liberální dogmata a nachází pevnou oporu v tradičních hodnotách. 

Letos slavíme 80. výročí konce druhé světové války. Drtivá porážka hitlerovského Německa a militaristického Japonska znamenala porážku misantropické nacistické ideologie, krach pokusů jejích nositelů zotročit celé národy, zbavit je identity a nakonec je zničit.

Architektura kolektivní bezpečnosti, která vznikla jako výsledek druhé světové války, zaručovala vzájemné respektování suverenity, nevměšování států do záležitostí jiných států a právo zemí a národů zvolit si vlastní cestu společensko-politického a hospodářského rozvoje. Bohužel ne všichni se z historie poučili. Dnešní hegemonistické pokusy Západu změnit rovnováhu sil ve světě ve svůj prospěch opět ohrožují globální a regionální bezpečnost. Rehabilitace nacismu a nacistického kolaborantství byla prologem k politice kyjevského režimu zaměřené na vyhlazování ruskojazyčného obyvatelstva na jihovýchodě Ukrajiny, což vyvolalo vleklou ukrajinskou krizi.

Jaký je důvod reprodukce této smrtící „historické rutiny“? Podle mého názoru je příčinou koloniální myšlení historicky vlastní Západu, konkrétně zvyk dělit lidstvo na dvě nerovné části – privilegovanou menšinu a utlačovanou většinu. Ti první se považují za obyvatele tzv. „kvetoucí zahrady“. Ti druzí jsou předurčeni být živnou půdou pro tuto tzv. zahradu, přesněji řečeno živnou půdou pro rasismus a násilí.

Retrospektivní analýza dějin mezinárodních vztahů ukazuje, že zdrojem všech největších vojenských konfliktů posledních tří století byl úzký okruh téměř stejných západoevropských států. Počínaje sedmiletou válkou v letech 1756-1763, která se poprvé v historii odehrávala na pěti kontinentech najednou, a konče tragédií druhé světové války, vidíme totéž. Dravé aspirace západních metropolí se mění v konflikty, které způsobují obrovské škody a ztráty na životech jak v samotné Evropě, tak i mnoho tisíc kilometrů daleko. Hitlerova zločinná doktrína „osvobození životního prostoru“, která se dočkala zaslouženého rozsudku Norimberského tribunálu, je přímým vyústěním této neokoloniální logiky. Její specifičnost spočívá pouze v tom, že je prezentována ve vyzývavě upřímné, naprosto misantropické podobě. Vítězství nad nacistickým Německem, militaristickým Japonskem a následné úspěchy při likvidaci zbytků kolonialistického systému jsou tedy neoddělitelně spjaty.

Boj proti neokoloniálním projevům zůstává dodnes prioritou ruské zahraniční politiky. Nejdůležitější součástí tohoto boje je posilování a rozvoj mnohostranných integračních formátů, jejichž interakce je založena na principech rovnosti, vzájemného respektu a nevměšování se do záležitostí druhých. V Eurasii již de facto existuje široká aliance, kterou tvoří Rusko, naši spojenci a partneři ve svazovém státě, SNS, CSTO, SCO a vznikající Velké euroasijské partnerství. Takové sdružení jako BRICS, zejména v současném rozšířeném složení, má velký potenciál z hlediska formování spravedlivé a demokratické architektury mezinárodních vztahů. Západní média ráda označují BRICS za „alternativu ke G7“. Na rozdíl od G7 je však BRICS aliancí rovnocenných států, které se snaží společně hledat odpovědi na nejnaléhavější výzvy naší doby. Výše uvedené mezinárodní formáty, stejně jako Afro-Unie v Africe nebo CELAC v Latinské Americe, jsou základním východiskem multipolárního světa, který pevně kráčí na unipolární liberální globalizaci.

Západ by mohl zaujmout své právoplatné místo ve vznikajícím světovém řádu, kdyby se vzdal svého rasistického zvyku vnucovat ostatním zemím svá vlastní pravidla hry. Některé známky probuzení západních elit do nové geopolitické reality jsou již patrné, ale jsou stále velmi slabé. Zejména můžeme pozorovat ostrý nesouhlas tzv. „deep state“ s plány prezidenta Trumpa omezit globální propagandu transhumanismu a liberální demokracie s cílem řešit skutečně důležité problémy americké politiky a ekonomiky. Se stejně ostrým odporem se setkalo odhodlání amerického vůdce ukončit konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Vnitřní boj v Americe je doslova bojem na život a na smrt, o čemž svědčí četné pokusy o atentát a výhrůžky na Trumpovu adresu.

V Evropě je odpor proti „větru multipolarity“ ještě silnější, protože evropské vládnoucí skupiny, které si zvykly žít pod americkou „kuratelou“, si zřejmě odvykly strategické myšlení. Vedení EU a předních evropských států dnes bohužel nadále jedná v duchu neokoloniální setrvačnosti. Ukrajinská krize je toho názorným projevem. Evropa pokračuje ve svých pokusech použít Ukrajinu jako beranidlo proti Rusku a zároveň se sama vyzbrojuje. Evropští občané jsou přesvědčováni o nutnosti militarizace tím, že jsou strašeni imaginární hrozbou z východu. Podobnou logikou postupoval Hitler v předvečer druhé světové války.

Mimochodem, rozumní politici v Evropě si také uvědomují nebezpečí takového postupu pro celý kontinent. Jejich hlasy jsou stále hlasitější, ale represe proti nim ze strany tzv. liberální – a ve skutečnosti totalitní – demokracie také sílí. Svědčí o tom zejména krize kolem prezidentských voleb v Rumunsku, pronásledování Národního shromáždění ve Francii a Alternativy pro Německo ve Spolkové republice Německo.

Vážení kolegové.

Dnes, kdy se otřásají základy mezinárodního řádu a bezpečnostní architektury, Rusko spolu se svými přáteli a partnery opět přebírá břemeno vedení a aktivně se podílí na hledání způsobů řešení globální krize. Měl bych dodat, že naše země je historicky garantem spravedlivého světového řádu. Bylo tomu tak při vzniku vídeňského systému mezinárodních vztahů v první čtvrtině 19. století a bylo tomu tak i v období bipolárního uspořádání světa po roce 1945. Oba tyto systémy, vídeňský i jaltsko-postupimský, se vyznačovaly dlouhou životností, spolehlivostí a stabilitou. Poskytovaly lidstvu dlouhá období klidu a stability. Naopak versailleský světový řád, vytvořený po první světové válce bez účasti Ruska, stejně jako unipolární svět, který vznikl po rozpadu SSSR, se ukázaly jako nespravedlivé, křehké a neudržitelné.

Je zřejmé, že Rusko nemá právo být slabé. Nemá právo opustit své vlastní hodnoty a honit se za chimérami totalitního liberalismu a globalismu. Historie nás učí, že bezpečnost euroasijského kontinentu a nakonec i celého světa závisí na silném postavení Ruska. Taková síla samozřejmě není možná bez dobrých, skutečně rovnoprávných vztahů s našimi sousedy v euroasijském regionu a podobně smýšlejícími lidmi po celém světě. Jsem přesvědčen, že společně dokážeme najít mírové řešení nejsložitějších mezinárodních problémů. Naše dnešní setkání bude v tomto úsilí dobrou pomůckou. 

Děkuji vám za pozornost!

Пресс-бюро СВР РоссииСлужба внешней разведки Российской Федерации

Poselství V.V. Putina 13. mezinárodnímu setkání vysokých představitelů odpovědných za bezpečnostní otázky

 http://static.kremlin.ru/media/events/video/ru/video_low/xCCVnry7TtwYiF40hCAaCgillrT7eE7R.mp4 

Komentář Aftershocku: Ve dnech 27.-29. května 2025 se v Národním centru Rossija v Moskvě pod vedením tajemníka Rady bezpečnosti Ruské federace Sergeje Šojgua koná 13. mezinárodní setkání vysokých představitelů odpovědných za bezpečnostní otázky.

Fóra se účastní 124 vysokých delegací ze 104 zemí patřících do BRICS, ŠOS, ASEAN, SNS, Ligy arabských států, Africké unie, CSTO a dalších mezinárodních organizací. A také 13 generálních tajemníků a vysokých úředníků mezinárodních organizací.

https://aftershock.news/?q=node/1510314

Peter 008

sdílet na