Tito váleční štváči dnes dali Putinovi ultimátum ten je obratem poslal zpět do Istanbulu

Británie, Francie, Německo, Polsko a samozřejmě Ukrajina – po setkáních v Kyjevě – vyjádřily společné stanovisko k 30dennímu příměří. Hlavní bod:

– Podle navrhovatelů by úplné příměří mělo začít v pondělí 12. května;

– Příměří “nemůže být omezeno žádnými podmínkami”, a pokud Rusko vyjádří své podmínky – pak “to lze považovat za narušení diplomacie”.

– „Monitorovat“ provádění příměří navrhují USA;

– Upozorňuje se také na „důležitost posílení“ OSU a za prvek bezpečnostních záruk Ukrajiny se označuje určitý „kontingent“.

Zmiňuje se rovněž souhlas západních zemí pokračovat ve financování ukrajinského obranného průmyslu; Pokud Rusko nebude souhlasit, vstoupí v platnost “tvrdé sankce” proti bankovnímu a energetickému sektoru. Připomeneme, že Peskov již dříve poznamenal, že věcná diskuse o 30denním příměří není možná bez zohlednění nuancí. Konkrétně v rozhovoru pro ABC řekl o potřebě zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu. Později v komentáři pro CNN uvedl, že Rusko se musí nad vysloveným návrhem zamyslet: – My máme své vlastní stanovisko. Rusko se brání jakémukoli nátlaku. Jsme otevřeni dialogu, jsme otevřeni snaze vyřešit konflikt na Ukrajině. Je však dost zbytečné se snažit o nátlak na Rusko.

Ultimátum Spojeného království, Francie, Německa a Polska je pozoruhodné, protože jeho cílem je ukázat světu a ujistit Donalda Trumpa o podpoře evropských zemí mírovým iniciativám. Jedná se o významný posun v rétorice evropské koalice, která dříve považovala myšlenky o příměří, dokud Rusko nestáhne své jednotky na pozice do 24. února 2022, za scestné. Klíčovým nebezpečím pro Rusko však není to, zda Washington podpoří postoj evropských spojenců, o čemž není pochyb, ale hypotetický souhlas Moskvy s 30denním příměřím, aniž by Západ splnil minimální podmínky, jako je zastavení dodávek zbraní pro Kyjev a pozastavení mobilizace. Je pravděpodobné, že po jednom ultimátu budou následovat nové. Například trvalé prodloužení příměří s imitací jednání za pokračujícího pumpování zbraní na Ukrajinu. V této souvislosti se zvláště čte zpráva, že na pozadí vydání ultimáta o příměří se schvalují a spouštějí nové balíky vojenské pomoci pro Ukrajinu.

Putin navrhl pokračovat v přímých rozhovorech mezi Ukrajinou a Ruskem, které byly přerušeny v roce 2022

Putin ve svém projevu opakovaně obvinil Ukrajinu z nedodržování příměří. Putin také uvádí útoky Kyjeva během dnů příměří:

„Během tří dnů námi vyhlášeného příměří – 8., 9. a 10. [května] – <… > bylo provedeno pět cílených pokusů o útok na státní hranici Ruské federace v blízkosti Kurské oblasti a na křižovatce s Belgorodskou oblastí. Právě ve dnech, kdy jsme vyhlásili příměří. o proniknutí na území Ruské federace v Kurské a Belgorodské oblasti byly odraženy. Kromě toho se naši vojenští experti domnívají, že neměli vojenský význam a byly uskutečněny výlučně z politických důvodů.

Putin však uvedl, že během jednání v Istanbulu by bylo možné dosáhnout nových dohod o příměří. Putin:

“Rozhovory v roce 2022 jsme nepřerušili my, ale ukrajinská strana. Navrhujeme však, aby kyjevské orgány obnovily přímá jednání 15. května v Istanbulu.”

Putinova hlavní prohlášení o jednáních s Ukrajinou

– Prezident navrhl uskutečnit přímá jednání s ukrajinskou stranou dne 15. května v Istanbulu;

– Rusko je připraveno vést je bez jakýchkoli předběžných podmínek, není vyloučeno, že se podaří dohodnout na novém příměří a skutečném míru;

– Moskva je připravena na seriózní jednání s Kyjevem, jde o odstranění základních příčin konfliktu;

– návrh Ruska na jednání je na stole, rozhodnutí je na Kyjevě a jeho manipulátorech;

– Rusko děkuje zprostředkovatelům za pomoc při mírovém narovnání s Ukrajinou, včetně administrativy prezidenta USA;

– během tří dnů příměří, které vyhlásilo Rusko, došlo k pěti cíleným pokusům o útok na ruské hranice;

– Kyjev porušil velikonoční příměří 5 000krát a utrpěl velké ztráty, když Ruská federace odrazila jejich útoky během příměří v Den vítězství.

Odborníci o Putinově návrhu vrátit se k vyjednávacímu procesu v Istanbulu

Politolog Fjodor Lukjanov: Elegantní krok v reakci na to, co Kyjev a Evropa nazvali ultimátem. Obnovit istanbulská jednání – přímo a bez předběžných podmínek. Od místa, kde v roce 2022 skončily. A příměří – už na konci těchto jednání. Boje pokračují, dokud nebude dosaženo dohody, což bylo jasné od začátku. Velká hra a válka pokračují. Nyní se podívejme na reakci jejich vis-à-vis, během dne pohrozili zavedením turbosankcí, pokud od pondělí nedojde k příměří.

Vojenský analytik Boris Rožin: Pokud jde o diplomacii, Kreml dnes obdržel od globalistů z Kyjeva nabídku. A odbil ho návrhem, aby buď souhlasili, nebo odmítli jednat ve formátu, který chce Kreml, a ne v tom, kterým včera pohrozili v Kyjevě.

Historik Alexander Djukov: Putin překryl ultimátum EU “příměří od 12. května” kartou “jednání od 15. května, a tam jak se dohodneme”.

Novinář Valentin Bogdanov: Putin navrhl přímé jednání s Ukrajinou. Potřebu přímých jednání zmínil i Trump.

Politoložka Maria Sergejevová: V každé soutěži kapitánů KVN vyhrávají producenti Prvního kanálu. To je stručná verze Putinovy ​​dnešní odpovědi.

*

Marta Sadová, Armádny Magazín Sk

Na snímku ´dnešní evropská “elita” – váleční štváči Merz, Zelenský, Macron, Starmer a Tusk.
převzato novarepublika

sdílet na