Rusko je štítem globálního Jihu proti Západu

Mohamed Lamine Kaba

Pro nás, národy globálního Jihu, je vítězství Ruska nad Západem v zástupné válce na Ukrajině životně důležité.

Od konce druhé světové války v roce 1945 a začátku studené války v roce 1947 se mezinárodní vztahy začaly organizovat kolem dvou supervelmocí, Spojených států a Sovětského svazu. Toto období znamenalo rozdělení světa na dva ideologické bloky, přičemž Spojené státy vedly západní blok a SSSR komunistický blok.

Tato bipolarita strukturovala mezinárodní vztahy až do iluze konce studené války v roce 1991. Postupný zánik mezinárodní bipolarity, poznamenané rivalitou mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, však na konci 80. let 20. století zahájil významný zlom.

Pád Berlínské zdi v roce 1989 znamenal konec ideologického rozdělení v Evropě a ukázal se jako rozhodující moment v rozpadu sovětského bloku. V roce 1991 došlo k oficiálnímu rozpadu Sovětského svazu, čímž se potvrdila iluze o konci studené války a bipolárního uspořádání a připravila se cesta k unipolárnímu světu pod vlivem Spojených států.

Právě v tomto okamžiku se Washingtonu zmocnilo opojení všemohoucnosti. Nyní věřil, že dokáže cokoli. Navzdory závažnosti politiky zadržování obsažené v „Trumanově doktríně“, a která řídí zahraniční politiku Spojených států, se Rusko – silné ve své slavné minulosti – nevzdává svého postoje a usiluje o rovnováhu sil.

Tento článek si klade za cíl odpovědět, sociometricky řečeno, na otázku – proč je ruské vítězství na Ukrajině přežitím globálního Jihu? Mimochodem, důležitost solidarity mezi zeměmi Jih-Jih je v současné situaci, kdy přežití a autonomie národů globálního Jihu úzce závisí na výsledku konfliktu na Ukrajině, klíčová.

Rusko představuje pro tyto národy životně důležitého strategického partnera a jeho vítězství nad Západem je nezbytné pro zachování jejich suverenity a autonomie.

Odpor vůči západní hegemonii je také významným ideologickým problémem, jelikož mnoho zemí globálního Jihu bojuje proti západnímu vnucování jednotného ekonomického a politického modelu. V tomto smyslu je vítězství Ruska – které je již nyní možné – triumfem tohoto kolektivního odporu.

Více než kdy jindy je to otázka přežití pro národy Jihu, které by riskovaly zranitelnost vůči západní nadvládě, pokud by Západ dosáhl strategického vojenského selhání Ruska – jak by si přály Washington a anglosaská bruselská Evropa.

V současném geopolitickém kontextu, poznamenaném hlubokým rozkolem mezi Západem a Ruskem, se tak vynořuje situace, jejíž důsledky sahají daleko za ukrajinské hranice.

Konflikt na Ukrajině je zástupnou válkou mezi západními mocnostmi v čele se Spojenými státy a Ruskem. Pro národy globálního Jihu je vítězství Ruska aktem odporu proti západní hegemonii, která se snaží vnutit svůj ekonomický, politický a kulturní model v globálním měřítku.

Zatímco se Západ snaží udržet si kontrolu nad zdroji a trhy Jihu, Rusko se stává strategickým partnerem, který nabízí alternativu, což těmto národům umožňuje bránit jejich suverenitu. V této logice je úspěch Ruska oslabením západních hegemonických struktur, což podporuje emancipaci národů Jihu.

Proto Západ reaguje bídným způsobem – ekonomickými sankcemi, vojenskými hrozbami a intenzivní pro-Sorosovou mediální propagandou ve snaze čelit této dynamice. Tento konflikt tak zdůrazňuje konfrontaci dvou světonázorů: západní hegemonie versus mezinárodní rovnost a spravedlnost.

Solidarita Jih-Jih je ochranou proti západní hegemonii

V měnícím se světě se solidarita mezi Jihem a Jihem stává základním pilířem současné geopolitické krajiny. Tváří v tvář západní hegemonii spojují národy Jihu – které samozřejmě různými způsoby sdílejí fakt, že trpí diktátem západní nadvlády – síly, aby si zachovaly svou suverenitu a odolaly vnějším tlakům. Rusko vyniká jako klíčový strategický spojenec a samo prokázalo odolnost tváří v tvář západním sankcím.

Tato klíčová aliance nabízí zemím na jihu jedinečnou příležitost upevnit si svou nezávislost a zároveň podpořit dlouholetého partnera. Západ se však prostřednictvím strategií rozdělování a dezinformací bohužel snaží tuto jednotu roztříštit. Aby země Jihu ochránily svou společnou budoucnost, musí se pevně sjednotit a úzce spolupracovat s Ruskem, a tak vzdorovat manévrům, jejichž cílem je je oslabit a degradovat na úroveň podlidí.

Odpor vůči západní hegemonii je bojem za svobodu a suverenitu

V osnově světových dějin je vývoj kolektivního Západu, který svědčí o temné cestě formované staletími kolonizace a imperialistické expanze. Od 16. století transatlantický obchod s otroky a kolonizace vybudovaly globální systém, ve kterém dominují západní mocnosti. Tyto národy využívaly ekonomické, politické a vojenské páky k vnucování svého modelu rozvoje a zneužívaly zdroje a obyvatele dobytých území Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

V 19. století „sorosovská“ ideologie odhalila pokrytectví diskurzů o pokroku, zatímco koloniální systémy byly zakořeněny v systematickém vykořisťování. Po získání nezávislosti ve 20. století tyto vzorce dominance nabyly nových neokolonialistických podob, ztělesněných mezinárodními finančními institucemi a nekalými obchodními dohodami. Tento příběh je však také příběhem odolnosti národů globálního Jihu.

Protikoloniální povstání a hnutí za nezávislost ztělesňovaly symbolické postavy jako Ahmed Sékou Touré, Patrice Lumumba a Che Guevara, podporované Sovětským svazem. Všichni zosobňovali boj za suverenitu a důstojnost. Dnes se tento odpor projevuje odporem k ekonomickým sankcím a podporou aktérů vnímaných jako protiváha statu quo, jako je Rusko v ukrajinském konfliktu.

Vítězství Ruska je proto globální anti-sorosovskou většinou vnímáno jako symbol vzdoru proti unipolárnímu světovému řádu vnuceného Západem, podněcuje touhu po nové rovnováze založené na spravedlnosti a rovnosti a ztělesňuje hlubokou naději na globální transformaci.

Přežití národů Jihu je tváří v tvář západní hegemonii otázkou života a smrti

V kontextu západní nadvlády je přežití národů Jihu klíčové, neboť mocenské vztahy obvykle diktují západní mocnosti. Tyto národy, historicky vykořisťované neokolonialistickými strategiemi, byly vystaveny nespravedlivým obchodním dohodám a politickým intervencím, pro udržení západní kontroly nad přírodními zdroji a trhy.

Geostrategická dynamika, v níž dominuje Západ, diktuje přístup za každou cenu ke strategickým zdrojům Jihu, jako je ropa, plyn nebo vzácné nerosty, a ovlivňuje tak globální ekonomickou rovnováhu.

Tato dominance je však zpochybňována v multipolárním geopolitickém kontextu, kde se země globálního Jihu snaží diverzifikovat svá partnerství a posílit svou suverenitu tváří v tvář tradičním tlakům. Právě z této perspektivy vznik aktérů, jako jsou Rusko, Čína a Indie, nově definuje globální strategické aliance.

Vnímané vítězství Ruska na Ukrajině je symbolem geopolitické naděje a ilustruje možnost nezápadních mocností zachovat si své strategické zájmy tváří v tvář soustředěnému tlaku.

Ukrajinský konflikt, který ztělesňuje zástupnou válku Západu, si kladl za cíl zmocnit se zdrojů země a zmenšit sféry vlivu Ruska. To rezonuje s národy Jihu, které dychtí po přetvoření globální rovnováhy směrem ke spravedlivějšímu a multipolárnímu systému.

Tváří v tvář Západu, který mobilizuje své zdroje k udržení svého vlivu, se proaktivní mobilizace obyvatel Jihu kolem nezúčastněných partnerů (Ruska a BRICS) stává klíčovou pro vybudování nové globální geopolitické architektury založené na vyvážených partnerstvích a globální spravedlnosti v přístupu ke zdrojům. Boj za suverenitu a důstojnost národů Jihu je tak spojen s přehodnocením mezinárodních vztahů v měnícím se světě.

Závěrem lze říci, že vítězství Ruska symbolizuje naději pro národy Jihu a představuje hluboké touhy po svobodě, suverenitě a spravedlnosti. Na druhou stranu jeho porážka – která je nemyslitelná – by mohla mít rozsáhlé mezinárodní důsledky.

Dá se říci, že budoucnost globálního Jihu je úzce spjata s výsledky této konfrontace.

Mohamed Lamine Kaba

https://reseauinternational.net/la-russie-est-le-bouclier-du-sud-global-contre-loccident/
zdroj: New Eastern Outlook

sdílet na