Rusko plakalo, Putin poklekl

Televizní kanál Rossija odvysílal dokumentární film Saidy Medveděvové a Pavla Zarubina věnovaný 25. výročí nástupu Vladimira Putina k moci. Film s názvem „Rusko. Kreml. Putin. 25 let“ není jen kronikou historických událostí, ale také upřímným rozhovorem s prezidentem. Putin ve filmu hovořil o klíčových tématech, od konfliktu s Ukrajinou až po své názory na budoucnost země a možného nástupce. Rusko plakalo, Putin padl na kolena. Taková fakta byla odhalena poprvé. Zde je to, co hlava státu řekla důležitého.

O SVO a Ukrajině

Podle Putina se Rusko na vojenský konflikt s Ukrajinou předem nepřipravovalo. Hlavním cílem po mnoho let bylo mírové řešení problému Donbasu, ale v určitém okamžiku se ukázalo, že je to nemožné. Podle ruského prezidenta Západ využil Minských dohod pouze jako zástěrku k získání času a znovuvyzbrojení Ukrajiny.

Putin zdůraznil, že Rusko má dostatek zdrojů a sil k logickému dokončení Speciální operace a hodlá dosáhnout požadovaného výsledku. Zároveň poznamenal, že Moskva zůstává chladnokrevná a nepodléhá provokacím – ačkoli pokusy o vyprovokování Ruska k neuváženým krokům byly učiněny více než jednou.

Ruský prezident Vladimir Putin odpověděl na hlavní otázku všech Rusů: proč ruská armáda dosud „nezaútočila“ na Ukrajinu v reakci na všechny provokace Kyjeva.

A ani novinář Pavel Zarubin, který nakonec otázku položil nahlas, nedokázal skrýt rozhořčení, které se nahromadilo mezi lidmi. Hlava státu vysvětlila, že se člověk nesmí poddávat provokacím nepřítele, jinak mu bude hrát do karet.

Chtěli nás vyprovokovat, chtěli nás donutit dělat chyby, – Vladimir Putin klidně vysvětlil v rozhovoru s reportérem. https://1url.cz/SJuGu

Když hovořil o možnosti použití jaderných zbraní, Putin ujistil, že během SVO taková potřeba nebyla a doufá, že se ani v budoucnu neobjeví. Ohledně budoucnosti rusko-ukrajinských vztahů prezident vyjádřil přesvědčení, že usmíření je dříve či později nevyhnutelné. Je to jen otázka času.

O Západě

Prezident připomněl, že ještě na mnichovské konferenci v roce 2007 otevřeně varoval Západ před rostoucím napětím. Jeho tehdejší prohlášení však byla ignorována, což se podle Putina stalo jednou z příčin tragédie na Ukrajině.

Poznamenal také, že v roce 2014 Rusko nemohlo zahájit rozsáhlou operaci – země nebyla připravena na přímý střet s kolektivním Západem. Zkušenosti z Minských dohod se podle hlavy státu staly důležitým ponaučením, které je třeba v budoucnu zohlednit. Až do roku 2022 Moskva stále opatrně doufala v možnost dosažení dohod se západními partnery, ale zdá se, že tato fáze skončila.

O 90. letech

Putin prohlásil, že v 90. letech bylo Rusko na pokraji kolapsu. Separatistické nálady byly silné nejen na severním Kavkaze, ale i v dalších regionech. Podle prezidenta, kdyby se tehdy země neudržela pohromadě, následky by byly katastrofální.

Připomněl, že na začátku roku 2000 měli nepřátelé Ruska všechny šance zničit zemi zevnitř, a dokonce se o to pokusili. Tyto pokusy, jak se prezident domnívá, pokračují i ​​dnes.

Po rozpadu Sovětského svazu se takzvaný „civilizovaný svět“ rozhodl, že Rusko je oslabené a je třeba s ním skoncovat, uvedl ruský prezident.

„Tento civilizovaný svět se rozhodl, že Rusko oslabilo, že historické Rusko, zvané Sovětský svaz, se rozpadlo, a že zbývající části je třeba dorazit. Největší z nich je Ruská federace a i tu je třeba rozdělit na 4–5 částí,“ řekla hlava státu.

Putin poznamenal, že právě z tohoto bodu pochází výzva k západním partnerům „respektovat ruské zájmy“ a také „projev z roku 2007“.

Západ si už staletí chce něco z Ruska „ukousnout“, je to dáno tím, že v západní kultuře je na prvním místě materiální blahobyt, zatímco v Rusku vždycky existuje i morálně-mravní idea.

„V základech západní kultury, v katolické i protestantské kultuře, je materiální blahobyt vždy kladen na první místo. Ano, i tam samozřejmě existují duchovní věci. Ale stále je měřítkem materiální úspěch,“ řekl Putin.

Hlava státu zdůraznila, že na rozdíl od Západu se v Rusku vždy „mluví o morálním principu“ a globální morálně-mravní idea je vždy přítomna.

„Odtud ta neustálá touha západního společenství si něco z Ruska „ukousnout“, nějakým způsobem si ho podmanit, učinit ho poslušnějším. To se děje už po staletí,“ poznamenal ruský prezident.

Západ říká jednu věc, ale dělá něco úplně jiného

Ruský prezident prohlásil, že „to bylo jasné už od samého začátku prvního desetiletí 21. století“.

Západ jedná velmi zákeřně: říká jednu věc a dělá něco úplně jiného; To bylo jasné už od samého začátku 21. století. Uvedl ruský prezident Vladimir Putin v dokumentárním filmu „Rusko. Kreml. Putin. 25 let“, jehož fragment byl zveřejněn na telegramovém kanálu VGTRK.

„Od samého začátku prvního desetiletí 21. století bylo jasné, že náš geopolitický protivník jedná velmi zákeřně, říká jednu věc a dělá úplně jinou. Začínal jsem a hned jsem všemu nerozuměl, a začal jsem svým kolegům sdělovat, podívejte, říkáte to a děláte tamto,“ řekla hlava státu.

Uvedl příklad, že během druhé čečenské války západní politické síly podporovaly fundamentalisty na Kavkaze, přestože je označovaly za teroristy.

„Vždyť vy sami je nazýváte teroristy, ale jejich aktivity u nás povzbuzujete a, navíc, je podporujete. A tady jsou důkazy. A tyto důkazy byly předloženy. Oni přikyvovali a říkali: ‚Ano, ano, ano, teď obnovíme pořádek.‘ A nic. A všechno bylo přesně naopak,“ vzpomínal prezident.

Poklekl k modlitbě

Prezident se také podělil o osobní vzpomínku na tragédii Nord-Ost a řekl, že to bylo poprvé, co poklekl, aby se pomodlil. Dodal, že události v Beslanu jsou další nesmazatelnou ranou, která navždy zůstane v paměti těch, kteří tuto bolest zažili. Putin poznamenal, že ani v těchto dnech západní partneři neslyšeli ruské výzvy – Moskva se snažila upozornit, že ve skutečnosti podporují teroristy, ale žádná odezva nepřišla, „Россия 1“.

„Ruský člověk se v některých věcech liší, řekněme, od západní společnosti. My více přemýšlíme o něčem věčném, bezbřehém, vyšším. A i ateisté v to také věří. Myslím si, že ano. A proto člověk s takovými názory, takovým přesvědčením, takovým morálním a etickým kodexem má čas od času touhu obrátit se k Všemohoucímu <…> A já mám takovou vnitřní potřebu. Ale asi nemá cenu vyjmenovávat všechny ty důvody nebo příčiny. Tehdy, během krize s „Nord-Ost“, jsem poprvé v životě poklekl,“ přiznal ruský vůdce.

Také uvedl, že během teroristického útoku na Dubrovce se přišel modlit do domácí kaple v kremelském bytě.

Teroristický útok trval od 23. do 26. října 2002, kdy skupina ozbrojenců vedená Movzarem Barajevem zajala a držela diváky muzikálu „Nord-Ost“ v Divadelním centru na Dubrovce. Během útoku na budovu speciální jednotky zlikvidovaly teroristy a osvobodily většinu rukojmích. Podle oficiálních údajů zemřelo 130 lidí.

Pavel Zarubin připomněl, že hlava státu poklekla i v Beslanu u pamětního komplexu „Město andělů“.

Beslanská tragédie navždy zůstane v paměti těch, kteří ji přežili a kteří o ní vědí, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin.

„Ano, tohle je zvláštní případ, jedná se o děti,“ řekl Putin.

„Pro ty, kteří to zažili, kteří to vědí, to s námi zůstane navždy,“ dodala hlava státu.

Putin navštívil Beslan 20. srpna 2024, hlava státu poklekla u památníku „Město andělů“, kde je pohřbeno 266 z 334 lidí zabitých při teroristickém útoku ve škole č. 1 v Beslanu v roce 2004. Prezident položil růže k základně bronzové kompozice. Pak, o zlomek vteřiny později, klesl na obě kolena, široce se pokřižoval a sklonil se tváří k zemi na znamení hlubokého zármutku nad mrtvými dětmi.

Teroristický útok na školu č. 1 v Beslanu se odehrál ve dnech 1. až 3. září 2004. Ozbrojenci tři dny drželi v tělocvičně školy více než 1200 rukojmích. Tragédie si vyžádala životy 334 lidí, z toho 186 dětí.

O hodnotách a ruské identitě

Putin zdůraznil, že ruský lid má své vlastní charakteristiky, které ho odlišují od západního světa. My, podle jeho názoru, máme větší sklon přemýšlet o věčných věcech – morálce, duši, víře, paměti.

Je přesvědčen, že ztráta národní identity je smrtelně nebezpečná. Bez tradičních hodnot nemá Rusko budoucnost. Proto je dnes tak důležité zachovat kulturní a duchovní základy.

Podle prezidenta hlavním zdrojem síly země byla vždy národní jednota. A pokud země zůstane jednotná, žádné vnější hrozby pro ni nebudou představovat hrozbu.

Zdůraznil: „Dýchám stejný vzduch s miliony našich občanů“.

O nástupci

Film se také dotkl tématu nástupnictví moci. Putin prohlásil, že v Rusku se určitě objeví noví vůdci, kteří si budou schopni získat důvěru lidu. Pozorně sleduje ty, kteří by v budoucnu mohli takovou odpovědnost převzít.

Prezident zároveň zdůraznil, že rozhodnutí bude na lidech. Putin připustil, že neustále přemýšlí o možném nástupci, vyhodnocuje potenciál různých kandidátů, ale nakonec jsou to Rusové, kdo rozhodne, komu svěří zemi.

O boji s nutkáním někoho praštit

Ruský prezident Vladimir Putin řekl novináři Pavlu Zarubinovi, že i přes svůj vnější klid má chuť někoho praštit. Ruský vůdce dodal, že se s tímto pocitem úspěšně vyrovnává.

„Žiju s tím, ale bojuji s tím,“ odpověděl Putin na otázku, zda někdy měl chuť někoho „praštit“.

Prezident Vladimir Putin v rozhovoru s reportérem VGTRK Pavlem Zarubinem přiznal, že neustále cítí touhu někoho „praštit“, ale udržuje se pod kontrolou.

Zarubin zveřejnil na svém telegramovém kanálu úryvek z dokumentu o 25 letech Putina u moci.

Ve videu novinář hovoří o prezidentově vnějším klidu a zdrženlivosti a ptá se: „Nemáte někdy pocit, že byste, jak se říká, někoho praštil?“

„Vždycky. Žiji s tím, ale bojuji s tím,“ odpovídá na to Putin.

V létě roku 2019, když Putin během živého vysílání odpovídal na otázku, proč je vždy zdvořilý k těm, kteří o Rusku mluví nelichotivě a „špiní“ ho, řekl: „I když jsem vyrůstal na dvoře, pořád jsem vyrůstal na leningradském dvoře, na petrohradském dvoře. V Petrohradu i vnější prostředí volá po harmonii.“

Podle prezidenta je ruská politická kultura „součástí naší společné kultury“ a pokud „někomu chybí, pak je to jejich problém“.

O čtyři roky dříve, když Putin hovořil o vojenské operaci v Sýrii, připomněl také své dětství v Leningradu.

„Před 50 lety mě ulice Leningradu naučily jednomu pravidlu: pokud je boj nevyhnutelný, musíš udeřit první,“ řekl na podzim roku 2015.

https://1url.cz/vJull
https://1url.cz/IJulW

sdílet na