Nic není zadarmo

2. 05 2025

www.inadhled.live    Ukrajina pro pokračování války s Ruskem nutně potřebuje zahraniční pomoc. Momentálně všude prohrává a denně přichází jak o další kus území, tak i o své vojáky a techniku. Evropa tou svou už moc nepomůže, žádná jí nezbývá, Američané už zadarmo nic dávat nechtějí.

  Pro Zelenského natolik prekérní situace, že podepsal s Američany smlouvu, dle které se víceméně vzdává značné části nerostného bohatství, které se na zbytku Ukrajiny vytěží. Tím by měla být uhrazena dosavadní pomoc USA Ukrajině, kterou ohodnotil Trump na 350 mld dolarů. Logicky z toho vyplývá, že Evropa také dotující ukrajinskou válečnou mašinérii nedostane nic, maximálně bude dále pumpovat peníze do obnovy země, ovšem proč, to je ve hvězdách. Nic z toho mít nebude, protože jakýkoliv přebytek z hospodaření, pokud nějaký vznikne, skončí i díky nově vytvořenému fondu v Americe. Opět se tak ukázala neschopnost evropského vedení, které české občany s přihlédnutím k Fialově podřazenosti Leyenové a jejím zájmům stálo již minimálně 300 mld. korun. Sbohem školky, školy a důchody, lepší zdravotnictví a plno dalšího.

  Otázkou zůstává, nebudou li nyní cítít Američané příležitost a nezapojí se aktivně do bojů. Přeci jenom Donbas je zajímavým ložiskem mnoha nerostů, je to trochu výzva. Pokud by se to stalo, vrátil by Trump Spojené státy zpět na světová bojiště. Doufáme, že slova Donalda Trumpa o touze po míru nejsou jen zástěrkou a skutečně mu jde jen o vrácení utracených peněz Bidenem a jeho předchůdci za ukrajinské dobrodružství trvající minimálně od roku 2014. Můžeme doufat, že nikoliv. Jisté je, že absolutní většina států světa uznává nelegitimního prezidenta Ukrajiny Zelenského jako hlavu této země, takže v podstatě jednají oficiálně s diktátorem. Včetně Trumpa.

  Klid na Ukrajině nebude ještě dlouho. I kdyby utichnuly zbraně, vášně budou bublat ještě dlouho. Nicméně Zelenskyj a jeho suita bude chtít válčit dále. Krym je pro ně ztráta jak územní, tak i psychologická, most na něj doslova výzvou a spojení po pevnině nesmírně dráždivé. Podobně lze vnímat největší evropskou jadernou elektrárnu v Záporoží. Ta samozřejmě bude chybět v nově budované energetické síti, která byla ve velké míře poškozena. Nicméně Rusové ji ovládají a brání. Pravdou je, že Ukrajinci na ní několikrát zkoušeli zaútočit, takže vcelku logicky nemohou tvrdit, že ji nutně potřebují. A snaha Američanů ji spravovat je doslova úsměvná.

  Rusové momentálně oslavují výročí konce 2.světové války, dokonce navrhnuli příměří, ale Zelenskyj ho odmítnul. Trochu s obavou očekáváme, nebude li mít snahu narušit nesmyslným útokem slavnosti pořádané na Rudém náměstí. Jisté je, že ruské vzdušné a protiletecké síly budou v plné pohotovosti. Zároveň je velmi smutné, jak k výročí přistupují západní státy bojující tehdy v koalici proti nacismu. Nyní adorují jejich pokračovatele včetně ukrajinských a ignorují zásadní vítěze, tedy tehdejší Rudou armádu. Místo toho strhávají pomníky na padlé či vítězné vojáky a hrdiny. Legitimizují tím návrat nacismu do Evropy.  Bataliony Azovu a Pravého prostoru považují za součást pravidelné ukrajinské armády, přehlíží symboly používané Němci i jednotkami Ukrajinců, v tu samou chvíli hovoří a konají s despektem vůči těm, kteří  nacismus už jednou porazili. Květen znamenal definitivní konec snahy Němců získat nadvládu nad evropskými národy. Ne, že by ji neměli v Berlíně dosud, ostatně migraci a devastaci Evropy ve velkém spustila právě jejich kancléřka Merkelová, ale zásadní krok k likvidaci fašistického režimu představovaného Hitlerem udělal tehdejší Sovětský svaz. A těm, kteří to popírají, vzkazujeme: „Přestaňte lhát o minulosti a nepřipravujte horší budoucnost“. Protože to se právě děje.

Jindřich Kulhavý

sdílet na