Máme oběti politických procesů, celý náš stát i národ je přetvářen v terč, kritizuje koordinátor oslav osvobození Richard Štěpán

Richard Štěpán je student na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), obor bezpečnostní právo, člen Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) a koordinátor oslav osvobození ČSR (web: www.1945osvobozeni.cz). »Je potřeba nejen bagatelizovat, ale pošpinit a pak vymazat všechna fakta o osvobození. Pošpinit a pak srovnat Sovětský svaz s nacistickým Německem,« kritizuje Štěpán v aktuálním rozhovoru. »Nejde jen o to, abychom vnímali jako osvoboditele Američany, jde především o to, aby se obecná znalost vlastních dějin kriticky blížila nule,« dodává.

Rozhovor vedl Ioannis Sideropulos:

Letos slavíme 80 let od vítězství Velké protihitlerovské koalice nad nacismem a fašismem. V čem tkví význam tohoto výročí?

Za dnešní mezinárodní i domácí situace je toto výročí důležitější než kdykoliv předtím. V otázce stojí sousloví protihitlerovská – jinými slovy: mírová koalice. Právě toto spojení je mementem i pro dnešek jak v globálním slova smyslu, tak pro naši domácí politiku. Potřebujeme Velkou národní i mezinárodní promírovou koalici. Pokud se vrátíme do naší minulosti, ve třicátých letech dokázala Komunistická strana Československa přispět k sestavení široké lidové fronty proti fašismu. Dnes, kdy jsou mnozí lidé obětí politických procesů, celý náš stát i národ je přetvářen v terč, nebo dokonce kanónenfutr, když si zahraniční i domácí zbrojaři cpou kapsy penězi a zemi vládnou místodržící – či jinými slovy protektoři, kteří připravují lidi na válku, potřebujeme takovou koalici.

Nezapomenout na osvobození naší země od fašismu je elementární vlastnost pro to, zůstat člověkem, který má možnost chápat a měnit budoucnost, a ne být pouhou vějičkou ve víru globálních události a zájmu kolektivního Západu. I když tato kolektivnost je založena na značném individualismu zájmových skupin a podle toho se také nesourodá »koalice ochotných« rozkládá do neakceschopnosti. Ale nenechme se ukolébat, všichni dobře víme, že když tento systém dozraje do skutečné krize či ohrožení své existence něčím spravedlivějším, je schopen plodit právě nacisty a jim podobné. O to nebezpečnější se mi dnes jeví právě např. německá politika odbrždění systému zadlužení německého státu pro výdaje na »obranu« a také prohlášení takových gigantů, jako je Volkswagen, kteří tvrdí, že mají zkušenost s válečnou výrobou. Položme si otázku, kdo ukončil válečnou výrobu tohoto koncernu – naposledy Rudá armáda. Proto jsou na místě znovu i mezinárodní koalice. V Evropě můžeme vidět třeba takové země jako Maďarsko, Slovensko nebo Srbsko. Doufejme, že se k nim i naše země brzy přidá.

Dnes se přínos Sovětského svazu k osvobození ČSR dosti bagatelizuje, dokonce i o »západních« spojencích a jejich přínosu toho moc nevíme… a jaksi se nám to vše protiví… (alespoň tak nás chtějí někteří naladit). Kde jsou příčiny této situace?

Myslím si, že pokud by lidé pamatovali příčin a jejich následků, pokud by jim nebylo zamezováno pochopit jednotlivé vztahy a paralely minulosti s dneškem, nemohlo by se dnes dít to, co jsem již popisoval, to, co každý nemůžeme nevnímat. Osobně zastávám postoj, že se čekalo na to, až staré generace odejdou. A mezi těmi, kteří ještě vědí, byl vytvořen příkop k těm, kteří nemají ponětí o tom, v čem a pro co žijí. Proto je potřeba nejen bagatelizovat, ale pošpinit a pak vymazat všechna fakta o osvobození. Pošpinit a pak srovnat Sovětský svaz s nacistickým Německem.

Nevědomost je silná zbraň. Nejde jen o to, abychom vnímali jako osvoboditele Američany, jde především o to, aby se obecná znalost vlastních dějin kriticky blížila nule. Nad tlacháním liberálních médií, vládních politiků a arogantní pravice, se často mávne rukou, či si ulevíme zemitými výrazy. Nicméně uvědomme si, že všichni tito přisluhovači si tímto zdánlivě pouhým tlacháním, připravují půdu, do které budou sít jejich páni. Hrozí ale, že to, co se pokusí zasít i u nás, budeme sklízet my všichni. Proto je naší společnou povinností, připomínat pravdu o osvobození, pravdu o úsilí Sovětského svazu a pravdu o samotném vzniku nacismu a jeho dopadech v naší zemi. Pracovat pro mír naší země a pracovat sami na sobě a našich schopnostech pro tyto úkoly.

Jste aktivně zapojen do koordinace řady memoriálních akcí k 80. výročí osvobození naší republiky. Jaké jste z toho všeho získal nové podněty?

S přáteli a mnoha spřízněnými organizacemi, mezi které patří i právě Český svaz bojovníků za svobodu, jehož součástí mám tu čest být, jsme společnými silami rozjeli iniciativu Osvobození Československa. Tato iniciativa byla založena právě z popudu blížícího se 80. výročí osvobození naší země od fašismu. Byl vytvořen web www.1945osvobozeni.cz, který je plný informací právě proto, aby mohli mladí i ti starší najít koncentrované informace na jednom místě. Od kultury, přes filmy až po články a další příspěvky popisující historická fakta. V této osvětové činnost hodláme kromě připravovaných akcí nadále pokračovat a násobit je.

Boj proti fašismu a nacismu byl pro řadu národů bojem o přežití. Fakt holocaustu se týkal Slovanů, Židů, Romů-Sintů… Jaké zkušenosti jste měl s touto látkou ve škole a na univerzitě?

O holocaustu a vyhlazování židovského etnika v Evropě se obecně mluví a mluvilo hodně. Nicméně, co se týká i vyhlazování slovanských národů, tam se s výrazem o genocidě či vyhlazování šetří, či se vůbec nepoužívá. Obecně je podotýkáno, že národy SSSR ztratily tolik lidí ve válce, protože neuměly bojovat a vlastně Němce ubili takřka holýma rukama, nebo vítězství na východní frontě přinesla americká technologická pomoc, atd. To že tato »pomoc« byla dána oběma stranám nejrůznějšími cestami a že byla těžce výdělečná, už je ignorováno. O jejím množství nemluvě. Na základní škole jsme se k tématu takřka nedostali a na střední škole jsem měl to štěstí, že někteří učitelé byli natolik benevolentní, že jsem některé znalosti svým spolužákům mohl doplnit. Avšak faktem zůstává, že většinová znalost těchto záležitostí je naprosto tristní. Heslo »již nikdy Mnichov« běžnému mladému člověku nic neřekne.

Skutková podstata fašismu spočívá především v obrácení lidí proti svým i obecně všelidským přirozeným zájmům každého člověka – proti životu, míru a spravedlnosti. Vědomý a akceschopný člověk je největším nepřítelem pro původce těchto myšlenek. Současný stát a jeho protektoři v této věci budou pokračovat nastaveným kurzem, teď je řada na každém z nás – umět dlouhodobě pracovat ve svém zájmu, v zájmu světové většiny.

Rozhovor původně vyšel na iportaL24.cz

sdílet na