Projekt Alchemy

Neúspěšný plán na dobytí Krynki byl Kyjevu vnucen britskou tajnou službou, píše The Grayzone. Touha Londýna za každou cenu pokračovat v zástupné válce na Ukrajině vedla ke krveprolití. A to vše kvůli britské aroganci.

Uniklé dokumenty odhalují, že za katastrofální invazí do Krynki na Ukrajině stojí britské tajné služby.

Kit Klarenberg a Wyatt Reed

Uniklé dokumenty, které prostudoval server The Grayzone, odhalují, že plán neúspěšného pokusu Ukrajiny na dobytí vesnice Krynki sestavil Projekt Alchemy – Alchymie, tajná vojenská zpravodajská buňka vytvořená britským ministerstvem obrany, která se „za každou cenu“ snažila „udržet Ukrajinu v boji“. Jejich záměr v Krynkách vedl ke krveprolití, které zůstává jednou z největších katastrof války.

Ráno 30. října 2023 desítky ukrajinských komand na malých člunech přepluly řeku Dněpr, aby ovládly vesnici Krynki v Ruskem okupovaném Chersonu. Předchozí dva měsíce vojáci strávili v odlehlých oblastech britských ostrovů s podobným terénem, ​​kde pod dohledem britských generálů prováděli cvičení. Nyní věřili, že se jejich tvrdá práce brzy vyplatí. Britští i ukrajinští představitelé byli přesvědčeni, že operace zvrátí průběh války a vytvoří předmostí, které umožní kyjevským silám pochodovat na Krym a dosáhnout naprostého vítězství.

Místo toho byli Brity vycvičení ukrajinští mariňáci jako beránci vedeni na porážku. Katastrofálně naplánovaná operace zahrnovala nekonečný proud přetížených ukrajinských lodí, které se pokoušely dosáhnout Krynek bez letecké ochrany, pod neúnavnou palbou ruského dělostřelectva, dronů, plamenometů a minometů. Mariňáci, kteří se na cestu vydali, byli špatně vybaveni, doplňování zásob těchto jednotek se ukázalo jako prakticky nemožné a jejich evakuace nepřipadala v úvahu.

Jelikož se slíbené raketové krytí v následujících týdnech nepodařilo realizovat, ukázalo se, že vynaložené úsilí se rovnalo katastrofě. Přesto po dalších devět měsíců byla vlna za vlnou Brity vycvičených ukrajinských mariňáků vysílána téměř na jistou smrt do Krynki. Pomalu postupující masakr byl doprovázen takovými lidskými a materiálními ztrátami, jaké by žádná armáda NATO nikdy nedopustila. Rozhodnutí realizovat tento plán se začalo považovat za jednu z nejhorších taktických chyb války – a zdá se, že za to mohou špičkoví britští generálové.

Uniklé dokumenty, které prostudoval server The Grayzone, odhalují, jak Britové nejenže dohlíželi na výcvik zúčastněných mariňáků, ale také od základu vybudovali „Námořní útočné síly“, které byly nakonec obětovány během sebevražedné mise v Krynkách.

Britští špioni přesvědčili Kyjev k invazi do Sevastopolu

Počátky neúspěšné operace výsadku v Krynkách lze vysledovat až k uniklému souboru, který byl vytvořen jen několik měsíců po vypuknutí rusko-ukrajinské zástupné války tajnou vojensko-rozvědnou buňkou vytvořenou britským ministerstvem obrany s názvem Projekt Alchemy.

Grayzone dříve odhalil Projekt Alchemy jako hybridní vojenské partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi špičkovými britskými akademiky a vojenskými stratégy s deklarovaným cílem pracovat „za každou cenu na tom, aby Ukrajina zůstala v boji“.

V dokumentu z června 2022 s názvem „Budování ukrajinské námořní útočné kapacity“ navrhli plánovači Alchemy „nové námořní útočné síly“, které by „byly speciálně vycvičeny pro operační oblast jižního pobřeží [Ukrajiny] až po Kerčský průliv“.

Projekt Alchemy předpovídal, že Ukrajinci dostanou „vysokorychlostní RIB“ [pevné nafukovací čluny] spolu s „autonomními plavidly, leteckými drony a přepravními vozidly Swimmer Delivery Vehicle [SDV]… speciálně navrženými pro útoky na přístavy, ponorky a hladinové válečné lodě“.

Po výcviku ve Velké Británii by ukrajinská námořní komanda „zaměřila radarové stanice a prostředky protivzdušné obrany na Krymu a podporovala pravidelné jednotky bojující v Chersonu útoky z řeky Dněpr“, přičemž některé jednotky by byly „speciálně vycvičeny v horském boji a útoku na útesy“. Konečným cílem, jak uvedli, bylo „zlomit [Sevastopolskou] obranu… s cílem provést rozsáhlý komandový útok na raketový komplex“.

„Nepřátelské prostředí diktuje vysoce mobilní útočné síly, které operují převážně v noci a provádějí operace typu „útoč a uteč“, aby se vyhnuly odhalení,“ prohlásila Alchemy. Buňka zjistila, že v oblasti sahající „od rumunské hranice po Kerčský průliv“ nebyly ukrajinské „pobřežní oblasti“ dosud dostatečně „využity“.

Navíc – ruské síly „nevidí riziko útoku z moře nebo říčních oblastí podél pobřeží,“ tvrdila buňka Alchemy. Interně skupina vyjádřila politování nad tím, že sevastopolské přístavy, na kterých bylo ruské námořnictvo „zcela závislé“, bylo od začátku zástupné války vystaveno „velmi malému množství přímých akcí“. 

Vzhledem k „nedostatku kapacit a/nebo zdrojů… na Ukrajině k provádění takových misí“ bylo na britských vojenských a zpravodajských veteránech, aby jim poskytli to, co potřebovali. Buňka Alchemy proto vysvětlila, že „souběžně s výcvikem bude působit společný meziresortní tým pro plánování operačních kampaní“.

Skupina „se bude skládat z aktivních i bývalých vojáků se specializovanými znalostmi ve svých oborech, včetně odborníků z Ukrajiny, kteří provedou plánování a cílovou analýzu ruských pobřežních aktiv,“ uvedli.

Pokud jde o technické detaily, rozhodli, že „by měli být zahrnuti i akademici, kteří by využívali nejmodernější technologické zdroje k zajištění úspěchu náletů prováděných zejména s ohledem na ničení klíčové infrastruktury“. Proto bude nutné podat „formální žádost“ britskému ministerstvu obrany o nejnovější zpravodajské snímky a „plány týkající se silně opevněného podzemního komplexu na Krymu naplánovat extrémně podrobně“.

Britská posedlost vyrváním Sevastopolu z rukou Moskvy sahá až do Krymské války v letech 1853-1856, ale uniklé dokumenty jasně ukazují, že dobytí města je z pohledu Londýna stále považováno za zásadní a dosažitelný cíl. Ačkoli Projekt Alchemy popsal vojenský přístav jako domov „největší koncentrace protilodních střel“ na světě a bunkrového komplexu „imunního vůči leteckému nebo raketovému útoku“, agenti skupiny stále věřili, že oblast je „zranitelná vůči speciálním silám“.

Vyšetřování listu Ukrajinska pravda potvrdilo, že Británie – „možná nejaktivnější a nejodhodlanější spojenec Ukrajiny“ – od začátku zástupného konfliktu vyvíjela tlak na Kyjev, aby použil námořní pěchotu „pro operace na vodě a klamné manévry“. Tyto návrhy však údajně „nerezonovaly“ s tehdejším vrchním velitelem Valerijem Zalužným ani s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

To se změnilo začátkem roku 2023, kdy Británie vyslala do Kyjeva vysoce postavenou delegaci na setkání se Zalužným, kde londýnský kontingent slíbil, že Ukrajincům poskytne vše, co potřebují k provedení „vodních operací“, od čehož se Spojené království dosud zdrželo. Podle Ukrajinské pravdy se tak stalo v květnu 2023, kdy „britský tým přesvědčil Zalužného a on řekl: to je vše, vytváříme námořní pěchotu“.

To, co následovalo, bylo přesně nastíněno v uniklých spisech Projektu Alchemy. V uniklých dokumentech britská buňka předpokládala, že ukrajinská námořní komanda budou „připravena k nasazení do operací“ za pouhé tři měsíce. Doprovodné tabulky uváděly, kolik ukrajinských mariňáků bude vycvičeno, kde, v jaké oblasti boje a jak dlouho. „Pokud bude náš výcvikový program schválen,“ britské ministerstvo obrany „nám musí dát přednost v Otterburnu a dalších nastíněných výcvikových oblastech.“

„Kandidáti vybraní pro konkrétní obory“ by absolvovali „další 4 týdny dalšího výcviku,“ napsal Projekt Alchemy. Tyto síly by se skládaly z 60 „horských vůdců“, 20 „odstřelovačů/pozorovatelů“, 40členné minometné sekce, 20členné skupiny protivzdušné obrany, protitankových a střeleckých jednotek, 70 demoličních ženistů, 36 bojových spojařů, 16 pilotů ponorných plavidel potřebných k přepravě potápěčů, 124 bojových plavců, 10 členů-kormidelníků útočné letky, 10 střelců a 10 navigátorů pro pilotování švédských rychlých útočných člunů třídy CB90, 40 bojových zdravotníků a 20 tajných vedoucích speciálních operací.

Britové poznamenali, že „ukrajinské úřady v současné době zakazují mužům v bojovém věku opouštět Ukrajinu“, takže „je pravděpodobné, že budeme potřebovat, aby kyjevské úřady toto pravidlo zmírnily, aby nám náš program pomohl s náborem cílového počtu 1 000 rekrutů pro zahájení výcviku“. Kromě toho „nábor státních příslušníků Ukrajiny bude muset být schválen britským ministerstvem vnitra,“ vysvětlili.

Ukrajinci měli být cvičeni na různých místech v Británii, včetně odlehlých bojových táborů rozmístěných po celé skotské divočině, včetně Otterburnu, Garelochheadu, Loch Long a Cape Wrath, nejseverozápadnějšího bodu Británie. Všechny cvičné nájezdy měly být „prováděny v noci“ a po dokončení programu „bude rozhodnuto, zda jsou někteří rekruti vhodní pro výcvik komand z důvodu zranění nebo jiných faktorů“.

Jak se ukázalo výcvikový program Alchemy se zdá být potvrzen ukrajinskými bojovníky vyslanými do Krynki, kteří Ukrajinské pravdě řekli, že „Britové nám poskytli stejný druh oblasti k výcviku, v jaké jsme nakonec úkoly skutečně plnili“. Tam „si uvědomili, že jsou připravováni na něco velkého a odlišného od svých předchozích úkolů“.

V srpnu 2023 britští a ukrajinští představitelé oznámili, že téměř 1 000 mariňáků „dokončilo výcvik… k provádění obojživelných operací na malých člunech, včetně nájezdů na pláže“.

Projekt Alchemy prohlásil, že toto úsilí „by mohlo být špičkou kopí k větší ofenzívě s cílem znovudobytí Krymu… něco, co mnozí, včetně Kremlu, považují za nemožné, a co by mohlo vést k jejich zkáze“.

Předchozí zprávy serveru The Grayzone o tajných aktivitách Projektu Alchemy odhalily, do jaké míry bylo plánování této buňky ovlivněno mylnými představami o historické britské vojenské slávě, jako například o Úřadu pro speciální operace z doby druhé světové války, předchůdci operace Gladio řízené CIA/MI6.

Vzhledem k agresivní bravuře, s níž Projekt Alchemy přistupoval ke svým projektům schválených ministerstvem obrany, je až příliš snadné si představit, jak jeho členové plní hlavy ukrajinských stážistů fantaziemi o zopakování „dne D“ prostřednictvím operace Krynki.

Britští packalové vytvořili zónu smrti v Krynkách

Od října 2023 začali špatně vycvičené a špatně vybavené ukrajinské mariňáky hromadně převážet do Krynki. Jak píše Ukrajinská pravda „téměř okamžitě největší chyba operace – její plánování – začala pracovat proti invazním silám“. O dva měsíce později jeden z účastníků operace popsal BBC noční můru, která na kyjevské síly čekala. Mluvil o „neustálé palbě“ po celém říčním přechodu, přičemž lodě s jejich „spolubojovníky“ byly potopeny a „navždy ztraceny v řece Dněpr“:

„Museli jsme si s sebou vzít všechno – generátory, palivo a jídlo. Když stavíte předmostí, potřebujete hodně toho všeho, ale zásoby pro tuto oblast nebyly plánovány. Mysleli jsme si, že až se tam dostaneme, nepřítel uteče a pak budeme moci klidně přepravit vše, co potřebujeme, ale nedopadlo to tak. Když jsme dorazili… nepřítel čekal. Rusové… byli informováni o našem vylodění, takže když jsme tam dorazili, věděli přesně, kde nás najdou“.

Jinde Ukrajinská pravda zdokumentovala, jak hexakoptérou shazovali životně důležité zásoby a záchranné vesty těžce zraněným ukrajinským mariňákům. Další zranění vojáci se kvůli nedostatku dostupných člunů museli vrátit na ukrajinské území pomocí „automobilových pneumatik“ a „kvůli nedostatku logistiky pili vodu přímo z Dněpru“. Někteří se dokonce uchýlili k „sebevraždě, protože nedošlo k žádné evakuaci“.

Mezi „vážně zraněnými“ byl jeden voják, kterému bylo něco málo přes 40 let, „který utrpěl v prosinci 2023 zranění paže“ a „dvakrát se pokusil opustit Krynki lodí“, přičemž mu cestu blokovaly ruské drony FPV. Podařilo se mu uniknout „plaváním jen s jednou rukou“ a poté strávil „šest hodin chůzí tam a zpět po břehu“ blízkého ostrova, „promočený… aby neumrzl“. Při útěku do bezpečí „přišel o ruku“.

Mezitím další mariňák, který prošel britským výcvikem, hlásil: „Pokaždé, když náš prapor vstoupil [do Krynki], situace se zhoršovala a zhoršovala. Lidé se tam dostali, jen aby zemřeli. Netušili jsme, co se děje. Všichni, koho jsem znal a kdo byl nasazen do Krynki, jsou mrtví“.

„Situace [v Krynki] se začala skutečně zhoršovat s nástupem zimy,“ uvedl ukrajinský zdroj. Rusové podle něj přesunuli do oblasti značné útočné síly, použili klouzavé bomby „ke zničení velké části vesnice“ a „vymysleli, jak nejlépe zaměřit říční trasy ukrajinských sil, zejména v zatáčkách, kde musely lodě zpomalit, a na místa přistání.“ Výsledný dělostřelecký útok zanechal Krynki „pokryté krátery jako Měsíc“.

Takže se stalo, že „někteří“ ukrajinští mariňáci se „záměrně ztratili“, aby se vyhnuli přistání v zóně smrti u Krynki. Nejméně dva přeživší účastníci operace, s nimiž vedla rozhovor Ukrajinská pravda, „dostali rozkaz zaujmout pozice… blíže k Rusům“, ale „odmítli rozkaz vykonat… protože by to byla sebevražda“. S příchodem zimy se kyjevské síly začaly „postupně stahovat“. Do května 2024 byla situace „katastrofální“, ačkoli poslední přeživší mariňáci byli staženi až o dva měsíce později:

„Většina lidí, se kterými jsme mluvili… je přesvědčena, že operace se protáhla nejméně o několik měsíců déle, než měla. Museli jsme se stáhnout nejpozději na jaře, během mlhavého období. V tu chvíli jsme mohli dostat ven všechny naše vojáky. Zachránilo by to lidské životy. Místo toho jsme ale čekali, až se už nedalo nic dělat. Až do poslední chvíle,“ stěžoval si jeden důstojník námořní pěchoty.

Zatímco hlavní mediální kanály teď podrobně rozebírají vojenské selhání Kyjeva, v reportážích soustavně zdůrazňují klíčovou roli britského ministerstva obrany při plánování některých z největších válečných katastrof. Každý z těchto neúspěchů si vyžádal tisíce mrtvých nebo zraněných Ukrajinců, přesto se zdá, že nikdo v Londýně nečelil žádným profesním důsledkům. Pro zahraniční důstojníky, kteří je poslali do zóny smrti, byli ti, kteří přišli o život, nic než proxy.

https://1url.cz/NJr9c
Původní článek

sdílet na