„Tendence podobné těm u SA.“ Jan Schneider varuje veřejnost před Foltýnem

Analytik Jan Schneider pořádně vyčinil ministru vnitra Vítu Rakušanovi. Zdůraznil, že politici by raději měli více mlčet a nerozmnožovat mnohé škody. Vedle toho zdůraznil, že „Česká republika není zavázána vydávat jedinou korunu na zbrojení. To je věcí naší úvahy“. Pár slovy se dotkl i války na Ukrajině. Vyložil, kde vidí kořeny současného konfliktu. Nakonec prozradil, co v něm vyvolává děs.

Foto: Aby bylo jasno
Popisek: Jan Schneider v Aby bylo jasno

Analytik Jan Schneider promluvil o Česku i světě kolem nás. Dotkl se smrti paní Šimůnkové, která spáchala sebevraždu více než rok poté, co se její dcera Eliška stala jednou z obětí střelby na Filozofické fakultě z prosince 2023. Paní Šimůnková měla za to, že Policie ČR i ministr vnitra Vít Rakušan mohli udělat víc.

Postup samotné univerzity by prý Schneider ponechal raději stranou.

„O funkcionářích univerzity bych se raději nezmiňoval, protože jsem pořad slušný a důstojný. U Policie ČR je to podle mého taková souhra nepříliš velkých chyb. Já si opravdu nemyslím, že se tam stala nějaká opravdu zásadní chyba, kterou kdyby někdo neudělal, tak se celá ta tragédie mohla odvrátit. To si nemyslím,“ poznamenal Schneider.

„Ale zásadní chybou byl přístup ministerstva. Oni se v tom pohybovali jako slon v porcelánu, a i když řekli věc, která mohla být pravdivá, tak byl důvod jim nevěřit. Takže oni lhali ve všem … Já bych především navrhoval politikům, aby se naučili být zticha, protože oni rozmnožili ty škody tím, jak se k tomu vyjadřovali. Já bych politikům doporučil, aby raději mlčeli, protože jinak ta společnost začíná být ostřejší a ostřejší a pak už vyžaduje nějakou oběť. A to už není dobře,“ zdůraznil Schneider.

Podle analytika by celé společnosti pomohlo, kdyby mohla sledovat vyšetřování střelby na fakultě krok po kroku, což by mohlo posílit důvěru občanů ve stát.

Podle Schneidera by bylo dobře, aby si i voliči na toto vzpomněli a u voleb to stávající koalici všechno sečetli.

Pár slov věnoval i české obraně a obecně řečeno české bezpečnosti. Má za to, že Česko by mělo zůstat součástí politické části NATO, která členy zavazuje k tomu, aby spory řešily jednáním. Jiné závazky podle Schneidera z Washingtonské smlouvy o NATO neplynou. „Česká republika není zavázána vydávat jedinou korunu na zbrojení. To je věcí naší úvahy,“ vyjádřil své mínění Schneider.

Pozornost věnoval také válce na Ukrajině a konstatoval, že útoky na nemocnice či na školy, kterých se dopouští Rusko, jsou zvěrstvem, ale podle Schneidera je otázka, zda v těch nemocnicích nebyli ukrytí ukrajinští vojáci. Pokud by tam byli, tak snad nikdo nebude očekávat, že se Rusové jen tak nechají ostřelovat z nemocnice. Tak to vidí Schneider.

Evropští politici nemají podle Schneidera plán, jak dál na Ukrajině. „Oni jsou naprosto vykolejeni. Nemají koncepci,“ kroutil hlavou Schneider. Naproti tomu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pronáší podle analytika výroky „naprosto pevné a rozmyšlené“.

Považuje za zcela přijatelné, pokud Ukrajina zůstane neutrální mimo NATO, protože Ukrajina v této pozici dlela dlouho. „A tím, jak se Ukrajina nechala zlákat k té pozici otevřené k NATO, tak tím začal celý tenhle problém,“ vyjádřil svůj názor Schneider.

Nakonec prozradil, z čeho má strach nejen v EU. Z napjaté atmosféry ve společnosti, která se projevuje i na výsledcích voleb, a v případě Rumunska např. zastavením již probíhajících voleb na základě informací tajných služeb, jak se to stalo v závěru roku 2024.

„Abych řekl pravdu, mám z toho skoro děs. Již delší dobu můžeme v různých státech zaznamenat volební výsledky, kdy to vychází, abych tak řekl fifty – fifty, ty strany se podezřívají z volebních podvodů, rétorika se vyostřuje a vzrůstá. Já to cítím tak, že napětí se skutečně vyostřuje. A já to cítím tak, že to napětí skutečně vzrůstá. A trpělivost těch lidí, no podívejte se, zatím jsme trpěliví, ale já bych tak řekl, že kolem toho Obersta (plukovníka, z něm. jaz.) Foltýna se začínají objevovat tendence podobné těm u SA,“ odkázal na nacistické jednotky, které vznikly ještě před tím, než se Hitler chopil moci. Lidem jako Foltýn se podle Schneidera lidé musí vzepřít. V tuto chvíli ale nevidí, že by se občanská společnost chtěla aktivně bránit.

Zdroj : Parlamentní Listy

sdílet na