Pokračuju ve zprávách z Bohnic…

Zatímco ve Francii chystají lidem brožury, co mají dělat v případě války a radí jim, aby v případě jaderné havárie zavřeli okna a dveře (asi také nemají žádné kryty), u nás se prověřuje ruská a íránská stopa, která má prý zasáhnout do voleb svými nekalými dezinformačními kampaněmi. Jako první to (jak jinak) vytáhla Slonková a zřejmě se zase celá pražská kavárna domluvila, protože v poslední době kolem nás novináři krouží jako smečka hladových (a hloupých) vlků.

Nějak se ten rumunský scénář nachystat musí, nicht wahr?

Ne, že bych se nějak chtěl zastávat Macrona, nepovažuju ho za nejostřejší tužku v penále a od té doby, co jsem viděl, jak sahá Trumpovi na koleno, jsem pochopil, proč má Putin v pracovně ten dlouhý oválný stůl, ale tak nějak mám pocit, že on přece jenom pochopil lépe, co nám od Ruska hrozí…. Nějaký Orešnik, nebo tak něco.

Za deset let strašení ruskou hybridní hrozbou dokázali novináři najít jen Voice of Europe, který nikdo nečetl a Slonková teď přišla na to, že když má u nás Írán ambasádu, tak s nimi občas taky někdo mluví, protože spolu nejsme ve válečném stavu. Tak nějak se rychle musí vyrobit nová hrozba, když to teď vypadá, že na východě bude příměří a možná i (nedej Bože) mrzký mír.

Trump totiž po dvou telefonátech s Putinem vypadá spokojeně a Putin vlastně také. Diplomaté si notují, vypouštějí informace, jak jde všechno pozitivním směrem, ještě je toho hodně na vyřešení, ale optimismus je na místě. U nás sice komentátoři pořád nemohou pochopit, proč Trump Putinovi ustupuje, že takhle se přece nevyjednává, není možné nechat všechno Rusku… Ale oni to blbě chápou… Trump Putinovi neustupuje z amerických pozic. On ustupuje z ukrajinských pozic a to je pro běžné Američany úplně něco jiného. Trump nerozdává ze svého a Ukrajina už přišla tak jako tak o všechno…

Evropa dál pokračuje ve válečném šílenství, ale už teď se jednota drolí… Nejprve řekli Španělé a Protugalci, že se jim nechce šmátrat lidem do kapse a dávat prachy na zbrojení a teď už něco podobného říkají i Holanďané. A přes všechny proklamace o tom, jak zvítězíme nad Ruskem sami, pořád se mluví o maximálně třiceti tisících vojácích, které by ta naše hodnotná Evropa mohla na Ukrajinu poslat. To je tak polovina počtu padlých Ukrajinců v Kurské oblasti. Jinými slovy, evropská armáda by dokázala udržet jeden východní okres po dobu tří měsíců. Pak by byli všichni mrtví…

Poslanec za STAN, Jan Letocha, se přidal k NeanDr. Jakobovi a prohlásil, že senioři řezání důchodů kvůli obraně pochopí. No, jak napsal Richard Perman, většina důchodců prošla povinnou vojenskou službou a mají o tom, jak vypadá skutečná armáda mnohem lepší představu, než Řehka s Černochovou dohromady. Takže to fakt nepochopí. V jejich době bylo na důchody, zdravotnictví, armádu i bydlení. K tomu se stavěly přehrady, tři trasy metra, jaderné elektrárny a stát nebyl zadlužený. Věřte milí Dozimetři, tohle důchodci fakt nepochopí. Uvidíte za šest měsíců…

A fakt to nebude nutné vysvětlovat ruskou hybridní válkou. Člověk by nikdy neměl hledat zlý úmysl tam, kde ke zdůvodnění postačí obyčejná lidská blbost. Ve volebním roce si zvyšovat platy, snižovat důchody, zavádět digitální daň a ohlašovat masivní zbrojení, které bude zaplaceno ožebračováním seniorů, kteří jsou největší a nejdisciplinovanější voličskou skupinou… jak se říká politikům, kteří něco takového dělají?

Blbí politici!

A to vůbec nemluvím o třicetiprocentní inflaci, nemluvím o drahých energiích a nemluvím o nedostupném bydlení… Kdybych do své úvahy zahrnul i toto, tak by Jan Letocha měl hlavu tak prázdnou, že by si v ní mohl nosit do práce svačinu. Vůbec jsem netušil, že má Danuše u Dozimetrů takovou konkurenci…

Pravdu má Ivo Budil, který píše o tom, že Fiala a spol. už vlastně jen volají o pomoc. Všechno, co se v životě naučili a na co vsadili, to se jim porouchalo a doteď to všechno opravovali Američané, kteří se k tomu tentokrát nemají. Naopak, nechávají Evropu uprostřed rozbitých hraček, přičemž nikdo tady neumí vzít do ruky nářadí, aby to začal spravovat. Umějí o tom jen diskutovat… nebo nadávat… nebo nenávidět. Ale všechny ty emoce se teď míjejí účinkem, protože je nikdo nikdy nenaučil, jak se starat sami o sebe.

Už je to jen marný vztek na všechno a všechny kolem. Fáze přijetí ještě nenastala. Ještě běhají kolem své rozbité politiky, opakují rituály, které ještě před několika měsíci bezvadně fungovaly, ale teď už se nic neděje. Ještě si čtou staré a bezcenné manuály a aby se nezbláznili, ještě schvalují zákony, které byly určeny pro úplně jinou dobu a úplně jiné lidi (třeba ten o napomáhání cizí moci), ačkoliv už budou jen použity proti nim.

Hele, existuje ještě ta koalice ochotných? Nebo už je to jen Kallasová sama? A jak jsem se ptal včera, kde je Orbán? Je Maďarsko ještě vůbec v EU? A co Poláci? Oni jediní mají nějakou bojeschopnou armádu, ale pod britskou korouhev se nehrnou a na Ukrajinu se jim vojáky posílat nechce. V posledních dnech slyšíte už jenom Merze, který si chce půjčit na zbrojení a ještě víc na to, aby to bylo zelené (a tím pádem velmi drahé) zbrojení.

Pokrok prostě nezastavíte. Kdysi, když se zbrojilo, tak průmysl rostl. Dnes, když se zbrojí, tak průmysl klesá. Nordstrýmy si prý převezmou Američané, ukrajinské jaderné elektrárny také, prý to bude bezpečnější…

Ona by to byla vlastně docela legrace, kdybychom v tom nežili.

A vláda prý už v půlce března vyčerpala rozpočtovou rezervu…

*

Daniel Sterzik – Vidlák, Litterate

sdílet na