Vystoupení Česka z NATO. „Vyčkejme chvíli, než se rozpadne,“ radí Drulák

14.03.2025 7:25 | Monitoring

Opustit NATO? Počkejme, než se rozpadne, radí profesor Petr Drulák. Česká republika by podle něj raději měla vytvářet bezpečnostní společenství na regionální úrovni s Maďarskem, Slovenskem a Rakouskem. Rusko pro Českou republiku nepředstavuje vojenskou hrozbu. Drulák dále kritizuje přetvářku evropských politických elit a poukazuje na nebezpečí, která přináší ztráta národní identity ve prospěch nejasné evropské integrace. Slovo dodal i k manipulaci s průzkumy veřejného mínění jak v kontextu německých, tak i českých voleb.

Foto: Repro: YouTube
Popisek: Profesor Petr Drulák

Německou stranu Aliance Sahry Wagenknechtové profesor Drulák považuje za jednu z nadějí pro evropskou levici. 

„Je to autentická levice. Hájí jednak sociální spravedlnost, ale také mír. Má rozumná stanoviska k migraci. Je to levice, která není progresivistická,“ hovořil o straně političky Sahry Wagenknechtové, která po odchodu z německé Die Linke vytvořila svou Alianci (Bündnis Sahra Wagenknecht, BSW). Strana se v nedávných německých parlamentních volbách s 4,97 % těsně nedostala do Spolkového sněmu. Drulák připomněl, že Wagenknechtové chybělo přibližně pouhých 14 tisíc hlasů. Německá stanice ZDF udává dokonce jen 13.400 hlasů, které chyběly na překonání pětiprocentní hranice. Wagenknechtová proto bude podávat žalobu ke Spolkovému ústavnímu soudu s cílem přepočítání hlasů ve volbách. I Petr Drulák v kontextu německých voleb mluvil o „volebních přehmatech“, včetně porušení volebních procedur.

„Postavila se (Wagenknechtová) jako radikální alternativa vůči těm zavedeným stranám a tomu co představuje Brusel… přesto jako by se lekla toho, když jí začali říkat, že je ve stejné skupině jako AfD a začala se proti nim vymezovat,“ řekl Drulák, podle kterého měla strana BSW potenciál získat až 10 %.

O tragédii Německa

Wagenknechtové uškodilo podle Druláka právě „přejímání nálepek mainstreamu“ proti pravicové Alternativě pro Německo (AfD). „Démonizace AfD mi přijde hloupá, protože samozřejmě v každé straně najdete pár šílenců, kteří občas pronesou naprosto nehorázný výrok, a AfD rozhodně není výjimkou,“ řekl Drulák s tím, že vedení AfD v čele s Alice Weidelovou a Tino Chrupallou není nic, co by ty, kteří chtějí demokratické Německo, mělo znepokojovat. Za větší extremisty Drulák považuje německé Zelené. To je dle jeho názoru strana, která poškodila nejen Německo, ale i Evropu. „Jednoznačně extremistickou stranou jsou Zelení, nikoliv AfD,“ prohlásil Drulák v rozhovoru s Antonínem Dolákem.

Wagenknechtové se zpočátku v průzkumech veřejného mínění dařilo docela dobře, pak přišel pokles. Drulák připomněl, že průzkumy, které Wagenknechtové pár dní před volbami předpověděly méně než 5 %, pocházejí z agentury Forsa, která již v minulosti byla obviňovaná z manipulativního jednání. Takové chování průzkumných agentur Drulák pozoruje ale i v České republice. „Každá agentura má možnost té manipulace, a manipuluje. To, co předvádí Kantar? To, co občas vidíme i u STEMu? Tam vidíme velké manipulace,“ řekl Drulák.

Drulák dále kritizoval vývoj německé národní identity po druhé světové válce. Podle něj Německo, v důsledku převýchovy v 50. a 60. letech, překonalo období nenávistného nacionalismu, ale nevrátilo se k zdravému patriotismu. Místo toho, tvrdí Drulák, Němci popřeli své národní cítění a přijali evropskou identitu spolu s progresivistickými hodnotami. Že by nyní SPD měla být dále ve vládě, je podle něj nepochopitelné. Koalice vítězné unie CDU/CSU s AfD by dle jeho názoru byla lepší v tom smyslu, že by se německá politika alespoň nějakým způsobem změnila.

Macron coby hlavní válečný štváč Evropy

„Svolává do Paříže jednu schůzku za druhou, kde se setkávají ti, kteří říkají, jak je třeba dál podporovat válku na Ukrajině,“ hovořil Drulák o francouzském prezidentovi Emmanuelu Macronovi a označil ho za jednoho z hlavních válečných štváčů Evropy. Konkurují mu pouze Britové. „Je to také dáno tím, že Macron všechno prohrál na domácí scéně. On ztratil veškerý respekt. I jeho příznivci ho opouštějí. No tak se snaží hrát velkou roli na evropské scéně. Francouzi si libují v politice prázdných gest, a on je v tomhle mistr,“ řekl Drulák.

Za pravdu dal profesor Macronovi pouze v tom, že s Amerikou již Evropa nemůže počítat. Zkritizoval naopak jeho nabídku „jaderného deštníku“ pro Evropu. Francie by dle jeho názoru měla problém ubránit i sama sebe. „Macron to říká z toho důvodu, že by mu to dávalo právo veta nad základními otázkami evropské politiky,“ vysvětlil Drulák. Francie navíc i nadále ztrácí schopnost vyrábět kvalitní zbraně. Její průmyslová základna se rozkládá a podle Druláka se to dotýká právě i vojenského průmyslu.

Chvíli se Drulák věnoval i vnitřní politice Francie, kde je levice rozhádaná. Jakmile budou moci být ve Francii nové volby, předpokládá Drulák, že Národní sdružení Marine Le Pen v čele s Jordanem Bardellou o ně bude usilovat. Cíl Marine Le Pen je pak jasný – je jím právě Elysejský palác.

I Francie, podobně jako Německo, zažívá velký problém s kriminalitou nelegálních migrantů. Lidé jsou ve Francii dle slov Druláka kriminalitě vystaveni na denní bázi, do médií se dostanou pouze vážnější věci. „Bezmocnost toho státu je děsivá, a samozřejmě, že to Francouze frustruje,“ poznamenal Drulák ke skutečnosti, že pachateli trestných činů jsou ve spoustě případů migranti, o jejichž vyhoštění již francouzské migrační úřady dávno rozhodnuly. Takzvané „no-go zóny“ jsou již ve Francii běžné, nebezpečným se stává i užívání francouzského metra. „Není to bezpečné místo k žití, kterým Paříž ještě před třiceti lety byla,“ dodal Drulák.

Rusko pro nás není vojenskou hrozbou

V Evropě mezitím vzniká tzv. koalice ochotných, zatím pouze neformální iniciativa zemí podporujících Ukrajinu a zvyšování výdajů na obranu. Mezi těmito ochotnými zeměmi jsou právě i Francie, Německo a Velká Británie. Podle Druláka je to nesmysl. „Já si nemyslím, že Putin má zálusk na střední Evropu,“ prohlásil Drulák. Putin podle něj již poznal, že pokud má být respektován, musí Západu ukázat sílu. „Ale ten, kdo tohle roztočil, to nebyli Rusové. Byl to Západ,“ řekl Drulák.

A že Rusko ani nestojí o kontrolu území bývalého východního bloku a nemá na to ani schopnost a sílu. Tomu, že chce Putin ovládnout svět, podle něj nic nenasvědčuje. „Rusko nepovažuju za vojenskou hrozbu pro nás. Je to velmoc, v jejímž okolí může být někdy nepohodlné žít,“ poznamenal Drulák.

Zdůraznil však, že je dobře, aby Evropa měla ozbrojené síly, které jsou své teritorium schopny bránit. „Tomu se ale ani vzdáleně neblížíme. A ti lidé na ministerstvu obrany nás k tomu nepřiblíží,“ řekl Drulák. Motivace české vlády je pak podobná, jako ta, kterou Drulák zmínil u francouzského prezidenta. „Na domácí scéně všechno ztratili. Jediný argument, který dnes mohou pro mobilizaci veřejnosti použít je, že nás budou bránit před Putinem. A bohužel, část veřejnosti je zatím natolik poblouzněna, že je schopna na to skočit,“ podotkl profesor s tím, že podobně jako Macron ve francouzské politice, ani premiér Petr Fiala nedokázal v té české vůbec nic.

Prezident USA Donald Trump, podle Druláka, k eskalaci situace na Ukrajině také přispěl. A to již ve svém prvním prezidentském období od roku 2016, když Ukrajině začal dodávat zbraně. „To, že otočil kormidlo směrem k míru bych mu nevyčítal. A zrada může být v politice někdy úspěšná,“ řekl Drulák. Podle profesora je potřeba se srovnat s myšlenkou, že USA opouštějí Evropu a že evropské státy by měly začít formovat svou vlastní politiku.

Trump, ačkoliv válku podle Druláka nechce, je ve složité situaci. Z války na Ukrajině je nyní pro něj těžké se vyvázat se ctí. Přiblížení se možnosti jaderného konfliktu mezi mocnostmi Drulák klade za vinu administrativě bývalého prezidenta USA Joea Bidena. „(Trump) se snaží svět oddálit od přiblížení se nukleární válce, kam svět dopravila Bidenova administrativa,“ řekl Drulák, že z tohoto hlediska tak Trump zastává pozitivní roli. Problém je v jeho nepředvídatelnosti, která dle Druláka zvyšuje geopolitická rizika.

Budoucnost NATO v ohrožení

Pokud by rozhodnutí bylo na něm, Drulák by požadoval okamžité vystoupení České republiky z vojenských struktur Severoatlantické aliance. Už jen proto, aby Česko ukázalo, že s tím, co NATO v posledních letech dělá, nechce mít nic společného. „Samotné opuštění NATO… no, vyčkejme chvíli, než se rozpadne,“ navrhuje Drulák, že vlastně namísto plýtvání energií při výstupu z Aliance lze vlastně jednoduše počkat na její rozklad.

Na druhou stranu Drulák uvedl, že ho děsí alternativa. Tedy, že by evropskou bezpečnost vedli lidé typu Macrona či předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen. „Když říkáme, že NATO neplní svoji roli a je potřeba hledat jiné řešení, tak otevřeně říkám, že řešení není evropské, ale řešení je regionální,“ upozornil profesor Petr Drulák, že Česko by mělo začít vytvářet bezpečnostní společenství s Maďarskem, Slovenskem a Rakouskem. A že do tohoto společenství záměrně nezahrnul Polsko.

Celý rozhovor profesora Petra Druláka je ke zhlédnutí zde:

Zdroj : Parlamentní Listy

sdílet na