Vyškolení v tom, co chce Brusel a Washington. Profesor Drulák přeje politikům srážku s realitou

19.02.2025 20:40 | Monitoring

Profesor Petr Drulák v rozhovoru pro Svědomí národa kritizuje působení hlubokého státu v České republice, jeho vazby na zahraniční centra a ideologické zaměření současné vlády. Upozorňuje na kauzu dronů Nemesis, kterou označuje za možné spiknutí, v němž mohlo dojít k nezákonnému jednání vysokých vojenských a politických představitelů. Zároveň poukazuje na roli neziskových organizací jako zahraničních agentů, kteří prosazují zájmy Bruselu a Washingtonu na úkor české suverenity.

Profesor Petr Drulák v rozhovoru hodnotí stav současných vztahů mezi Českem a Slovenskem a přístup české vlády vůči našim východním sousedům. Podle něj se situace vyvinula do velmi smutného stavu, za který jednoznačně nese odpovědnost vláda Petra Fialy (ODS).  

Snaha zavděčit se Bruselu a Washingtonu 

„Na jednu stranu zde hraje roli oportunismus a snaha české vlády vypadat v Bruselu a Washingtonu lépe než Slovensko. To znamená, že se vůči Slovensku vymezujeme negativně a ukazujeme, že jsme v něčem lepší. Tento přístup je součástí nešťastného obrazu české politiky,“ říká Drulák.  

Zároveň však podle něj nejde jen o pragmatické postoje. Fialova vláda skutečně věří ve svou vlastní pravdu a je přesvědčena, že koná to nejlepší. „Když se na to díváme dnes, říkáme si, jak je něco takového možné. Protože základní ukazatele reality – ať už jde o stav hospodářství nebo o nešťastnou válku na Ukrajině –  jasně ukazují, že tato politická linie je naprosto destruktivní a sebedestruktivní.“  

Tento fenomén přirovnává k síle ideologie: „Když si lidé vytrvale lžou do kapsy, začnou tomu nakonec sami věřit. A pak mohou dělat kroky, které jsou nebezpečné a škodlivé. Čeští vládní představitelé jsou z části oportunisté a z části zajatci velmi nebezpečné sebedestruktivní ideologie. Ve vztahu se Slovenskem se to projevuje výrazně,“ uvádí bývalý diplomat.

Vliv „hlubokého státu“ a mezinárodních faktorů na českou politiku

Drulák se ve svém komentáři k současnému stavu české politiky odvolává na koncept „hlubokého státu“ a jeho propojení s mezinárodními vlivy. Poukazuje na to, že český politický systém nemůže být plně autonomní vzhledem k omezením, která přináší malá velikost země a její závislost na mezinárodních strukturách. Detailně rozvíjí, jak tato situace ovlivňuje chování a rozhodování politických představitelů. „Já bych osobní vklad těch našich politických představitelů nepřeceňoval. Oni jsou součástí určité širší administrativně zpravodajsko-diplomatické struktury. Někdy se tomu říká hluboký stát.

Když budeme mluvit o České republice, tak tam bych byl opatrnější, protože skutečně země velikosti České republiky nemá úplně na to, aby si vytvořila vlastní hluboký stát. Ale o to silnější je ta vazba na ta zahraniční centra. To znamená, že to, co by u nás představovalo něco jako hluboký stát, je v podstatě odnož Bruselu a Washingtonu. A ti lidé jsou do toho socializováni, když to řeknu odborně, tedy vtaženi. Je jim vysvětleno, co tak v tom Bruselu a Washingtonu očekávají, co se dělá, co se nedělá. Nechají se takto vyškolit. A to, co samozřejmě tomu školení pomáhá, je ta mylná představa, že na Západě je pravda a světlo, a cokoliv jiného než Západ je prostě od ďábla, ať už je to Východ nebo Jih,“ pokračuje profesor.

Nemyslí si, že by tito politici došli nyní k prozření. „Jejich prozření přijde, až se srazí s realitou, a doufejme, že se s ní srazí dřív než většina české společnosti, kterou vedou do záhuby,“ podotýká Drulák.

Hluboký stát (deep state) označuje nevolenou síť vlivných úředníků, bezpečnostních složek, politiků a korporací, kteří ovlivňují chod státu mimo demokratické procesy. Působí skrytě v pozadí a prosazují vlastní zájmy, často v rozporu s vůlí volených zástupců či veřejnosti. Tento pojem se používá zejména v souvislosti s tajnými dohodami, manipulací politického systému a vazbami na zahraniční mocnosti.

Kauza dronů Nemesis: Podezření na spiknutí

Stranou nezůstala kauza dronů Nemesis, kde podle informací měl herec Ondřej Vetchý se svým spolkem vybrat obrovské sumy na podporu vojenských akcí proti Rusku s potenciální účastí České armády bez schválení Parlamentem. Tuto kauzu nyní šetří vojenská policie a zúčastnění mohou čelit trestnímu stíhání. Profesor Drulák si všímá určitých momentů. „Nevím přesně, co vše se tam odehrálo. Vycházím z toho, co říká veřejně ministryně obrany Jana Černochová. Upozorňuje na to, že je tu vážné podezření z porušení zákonu, že došlo k ilegálnímu vývozu zbraní. To je první věc. To je něco, co je porušením trestního zákona. Za takovéto věci se chodí do vězení.

Další moment, o kterém mluví paní Černochová, je to, že lidé, kteří do toho byli zapojeni, dostali v rozporu s pravidly diplomatické pasy. Pan Jan Veverka, který to vše financoval a sbírku dával dohromady, dostal z nějakých důvodů diplomatický pas způsobem, který zase porušuje zákony České republiky.

Pak je tu ještě skutečnost, že ministryně obrany upozornila na to, že je tu nějaká osobní majetková vazba mezi náčelníkem generálního štábu a podnikatelem, který dostal neoprávněně diplomatický pas. Že snad bydlí i v jeho bytě. Takže neznám o té kauze nic víc, ale stačí mi to, co říká ministryně obrany. Říká, že na to upozornila prezidenta, ale ten nad nimi drží ochrannou ruku.

Tohle vypadá jako spiknutí uvnitř hlubokého státu nebo české odnože hlubokého státu. Jejich součástí je mimochodem nebo byla i paní Černochová. Je vidět, že ty struktury se tu trochu rozkládají. A to, že tam hraje nějakou roli osobní nevraživost, to je pravda. Protože se zdá, že s paní ministryní Černochovou nedokáže vyjít vůbec nikdo. A neřekl bych, že to je nutně problém těch generálů, ale té ministryně,“ míní profesor.

Zároveň zdůrazňuje, že kauza dronů Nemesis odhaluje možné systémové selhání, kdy si podle něj vlivní úředníci a vojáci dovolili jednat mimo rámec zákona, aniž nesli odpovědnost. „To, že si vlivní úředníci, vlivní vojáci dělali, co chtěli, tady, bez ohledu na české zákony, to je poměrně vážné podezření a nečekám od této garnitury, ale snad od příští garnitury, že bude schopná to vyšetřit a ty lidi prostě potrestat,“ uvádí Petr Drulák.

Podle něj tak nejde jen o ojedinělý incident, ale o širší problém porušování pravidel, který zatím současná politická reprezentace neřeší. Drulák proto vidí naději v budoucí změně politického vedení, které by mohlo situaci důkladně prošetřit a případně vyvodit trestněprávní důsledky.

Zahraniční agenti a nevládní organizace: Nástroj cizích velmocí?

Administrativa Donalda Trumpa oznámila kroky vedoucí k omezení nebo úplnému zastavení financování neziskových organizací, které prosazují progresivistickou agendu v různých zemích. Tento krok se má kromě agentury USAID nově dotknout i Rádia Svobodná Evropa. Pokud bude politika pokračovat, znamenalo by to výrazné omezení finančních toků pro nevládní organizace zaměřené na genderovou ideologii, podporu LGBT hnutí nebo jiné progresivistické aktivity.  

Profesor Drulák v této souvislosti upozorňuje na širší důsledky těchto změn a poukazuje na povahu nevládního sektoru v Česku. Dotýká se otázky zahraničních agentů a role nevládních organizací, které podle něj ve skutečnosti nejsou nezávislými entitami, ale spíše nástroji korporátních struktur podporujících zájmy cizích velmocí. Poukazuje na to, že jejich činnost může oslabovat českou občanskou společnost, přestože se tváří jako její součást. „Není to česká občanská společnost, to jsou skutečně zahraniční agenti. Lidé, kteří jsou často Češi, často cizinci, ale působí tu za peníze Washingtonu a Bruselu, dělají nějaké věci, které odpovídají tomu zájmu jejich dárců a jejich vlastnímu ideologickému přesvědčení. Ale s českým národem to nemusí mít vůbec nic společného. Oni se často dostávají do pozic, které jsou v radikálním rozporu s tím, co by představoval národní a veřejný zájem, ale protože mají za sebou ty obrovské finanční zdroje a často i diplomatické krytí, tak jim to dává možnost tyto věci prosazovat,“ poukazuje.

„Teď už, zdá se, máme paragraf na trestání součinnosti s cizí velmocí v neprospěch ČRL. Možná to příští garnitura použije na ty nevládky,“ dodává Drulák.  

Tato slova naznačují, že do budoucna může dojít ke změně přístupu k nevládním organizacím, pokud budou vnímány jako nástroj zahraničního vlivu. Podle Druláka by mohly čelit právním důsledkům v případě, že by se jejich činnost ukázala jako jednání proti českým národním zájmům.

Trumpova politika America First a její dopad na Evropu: Nový evropský projekt?

V souvislosti s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se diskutuje, zda jeho ekonomická doktrína America First povede k dalším clům vůči Evropské unii a jaké důsledky to bude mít pro Českou republiku. Již v minulosti uvalil cla na dovoz oceli a hliníku, nyní se spekuluje o rozšíření této politiky na další oblasti.

Profesor Drulák v této souvislosti upozorňuje na hlubší souvislosti a důsledky pro Evropu. „Těch dobrých zpráv od Trumpovy administrativy příliš nečekejme. Oni prostě říkají, že to, o co jim jde, je americká bezpečnost a americká prosperita. A uvědomme si, že tohle nejsou v Evropě už spojené nádoby. Jejich bezpečnost a jejich prosperita se v některých oblastech může překrývat s tou naší, ale ve většině oblastí se překrývat už nebudou. Kroky, které budou dělat, budou kroky, které nás budou poškozovat. Bude to test evropské životaschopnosti. Jsme schopni přijmout opatření, která jim na to odpoví? Jsme schopni skutečně fungovat jako aktér, který těm Američanům ukáže, že si s námi nemůžou dělat, co chtějí? Buď toho schopni jsme a pak má smysl v té Evropě něco společného budovat, nebo toho schopni nejsme a pak je potřeba struktury evropské, které tu jsou, opustit a začít na zelené louce.

Je zřejmé, že v Evropě se musíme nějakým způsobem propojit, sjednocovat, ale musí to být s respektem k naší svébytnosti a suverenitě a na základě smyslu pro realitu. A to, co dnes představuje Brusel, je opak. Není to na základě suverenity, ale popírání suverenity a centralizace a na základě ideologie, která popírá realitu. Proto si nemyslím, že by byl Brusel schopen reagovat, a pokud ano, tak kdo ví, jak to dopadne. Byl by potřeba nový evropský projekt,“ dodává profesor Petr Drulák.

Parlamentní listy

sdílet na