Fedorov, architekt ukrajinské armády dronů, spouští armádu robotů

Následující článek je nějaká propaganda, se záměrem náboru inženýrů ze světa, aby se na tom jejich úsilí podíleli (konec článku s náborem jsem odstřihl, protože to je podpora terorismu)... Nevím, jak moc to je nafouknuté chvástání, každopádně to umožní získat lepší pochopení, s čím se Rusové na Ukrajině musejí potýkat a proč sice postupují, ale relativně pomalu... (Rusové také používají roboty, ať už jako drony nebo pozemní, čím dál víc...)
A ovšem - oni nyní vyvinou „super“ armádu robotů k zabíjení lidí, konflikt na Ukrajině brzy skončí, ale tyhle schopnosti se jim budou hodit, až tu armádu robotů obrátí „zlá elita“ (nebo AI samo?) proti nám, takže to je mnohem zlověstnější, než by to na první pohled vypadalo! (Protože lidský voják se může vzepřít zabíjet nevinné lidi, ale robot spíš poslechne toho, kdo ho naprogramoval...)
A ovšem - Fedorov je tam jenom agent, ale technologie a zkušenosti sklidí Alex Karp a Peter Thiel z Palantiru, ten, co je posedlý ideou Antikrista...
Že mají takové plány, neznamená, že se jim to povede...

Mychajlo Fedorov, bývalý ministr obrany Ukrajiny, bývalý první místopředseda vlády a ministr pro digitální transformaci, spustil 26. září 2026 na technologické konferenci IT Arena ve Lvově „Armádu robotů“. „Spouštíme Armádu robotů,“ napsal Fedorov na X. „V roce 2022 jsme spustili Armádu dronů. Dnes jsou drony zodpovědné za více než 95 % útoků na bojišti a Ukrajina má více než 700 výrobců bezpilotních letadel. Nyní potřebujeme další technologický průlom: robotizaci válčení.“ Cíl shrnul do jedné věty: „Bojovat by měli roboti, ne lidé.“

Humanoidní robot má do šesti měsíců zaútočit na svého prvního ruského vojáka, uvedl Fedorov. Do dvanácti měsíců mají ukrajinské síly dobýt ruskou pozici, přičemž roboti a drony budou spolupracovat s využitím společných algoritmů a při útoku nebude použita žádná pěchota.

Humanoidní stroje by zpočátku na frontě začínaly s jednoduchými, opakujícími se úkoly: přebíjením kulometu, výměnou baterie a instalací senzoru. Pozemní a humanoidní roboti by poté převzali blížící se nepřátelské pozice, kladením a odminováním, průzkumem, logistikou a evakuací zraněných – tedy právě v těchto úkolech ukrajinská pěchota v současnosti utrpěla největší ztráty.

„Budeme investovat do společností zabývajících se obrannými technologiemi, spustíme vlastní technologické projekty, vytvoříme výzkumné a vývojové kapacity, budeme testovat řešení společně s armádou a co nejrychleji rozšíříme programy, které skutečně fungují na bojišti,“ řekl Fedorov ve Lvově. Řekl, že iniciativa potřebuje „západní kapitál, nejlepší světové inženýry a soukromé iniciativy“ a Rusko „se zastaví, až mu zlomíme páteř a připravíme ho o veškeré prostředky na financování války“.

V den spuštění začal Fedorovův tým náborovat inženýry, technické ředitele, hlavní technologické ředitele a firmy na Ukrajině a v západních zemích. Robotická armáda je organizována jako síť soukromých společností zabývajících se obrannými technologiemi, které jsou přidruženy k firmě, kterou Fedorov zakládá s podporou generálního ředitele společnosti Palantir Alexe Karpa; testy budou probíhat společně s ukrajinskými vojenskými jednotkami.

Šest let ve vládě

Fedorov se do vlády připojil v srpnu 2019 ve věku 28 let a stal se tak nejmladším ukrajinským ministrem a vedoucím nového ministerstva digitální transformace. Funkci zastával více než šest let – na ukrajinské poměry dlouhé období – a v červenci 2025 se stal prvním místopředsedou vlády.

Systém Diia, „stát v chytrém telefonu“, který vytvořilo jeho ministerstvo, používá 23 milionů Ukrajinců a je nainstalován na 77 procentech chytrých telefonů v zemi. Vláda systému připisuje úspory ve výši 184 miliard hřiven během pěti let. Systém Diia City, speciální daňový systém pro technologické společnosti, který vytvořil, měl v roce 2025 více než 3 400 členských společností, které zaplatily na daních téměř miliardu dolarů. Pokrytí mobilním signálem 4G dosáhlo 97 procent populace.

Rozsáhlá ruská invaze v únoru 2022 přiměla Ministerstvo digitální strategie a rozvoje k přípravě na válku. V prvních dnech invaze Fedorov pořídil pro Ukrajinu terminály Starlink. 2. července 2022 spustil ve spolupráci s Generálním štábem a fundraisingovou platformou United24 tzv. „armádu dronů“. Jejich počáteční prioritou bylo pořízení 200 taktických průzkumných dronů schopných létat až 24 hodin a na vzdálenost až 160 kilometrů. Do 25. července 2022 program zajistil kontrakty v hodnotě 260,5 milionu hřiven na 78 multikoptér Matrice, 20 loiteringových munic Warmate a 20 průzkumných dronů Fly-Eye. Ukrajinci mohli darovat peníze prostřednictvím United24 nebo přispět vlastními drony prostřednictvím programu Dronate.

Brave1, státní klastr obranných technologií založený v roce 2023 ministerstvem obrany za Fedorova, poskytoval startupům granty, přístup k vojenským zkušebním polygonům a možnosti zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo obrany v září 2026 oznámilo, že vyplatilo 6,2 miliardy hřiven, což je zhruba 139 milionů dolarů, a udělilo více než 1 000 grantů. Jen jeho standardní program financoval 977 projektů v hodnotě 2,3 miliardy hřiven, v čele s 215 projekty dronů a 199 projekty pozemních robotů. Jednotlivé granty se pohybují od 500 000 do 8 milionů hřiven, nemusí být spláceny a umožňují vývojáři ponechat si vlastnictví a duševní vlastnictví. Podle Brave1 by 79 procent výrobců, které financoval, nenašlo srovnatelné financování jinde. Na platformě je registrováno více než 3 600 vývojů a přibližně 300 produktů získalo kodifikaci NATO.

Počet ukrajinských výrobců dronů vzrostl ze sedmi na více než 500, počet společností zabývajících se elektronickým bojem ze dvou na 200, počet výrobců raket z nuly na více než 20 a počet výrobců pozemních robotů z nuly na více než 100, jak vyplývá z vládních údajů zveřejněných v době, kdy se Fedorov stal ministrem obrany.

Ministr obrany

Parlament jmenoval Fedorova ministrem obrany 14. ledna 2026, přičemž hlasy byly 277 pro a žádný proti. „Nepřijímám roli ministra obrany jako ministr, který vybudoval digitální stát… ale jako člověk, jehož tým strávil od roku 2022 spoustu času prací na válce,“ řekl.

Fedorov přesunul kupní sílu na jednotky v první linii. V rámci armádního bonusového programu za drony jednotky získávají E-body za výsledky ověřené videi v systému řízení boje Delta a utrácejí je na trhu Brave1, ukrajinském katalogu zbraní. Do 29. ledna 2026 si jednotky prostřednictvím tržiště objednaly 240 000 dronů s průměrnou dodací lhůtou deset dní. „Vzorec je jednoduchý: armáda eliminuje nepřítele, stát poskytne financování a technologie je rychle dodána na frontu,“ uvedl Fedorov. Do dubna 2026 systém dodal více než 181 000 dronů, pozemních robotů a systémů elektronického boje v hodnotě přibližně 14 miliard hřiven. Zúčastnilo se ho asi 95 procent jednotek dronů a program byl rozšířen o posádky letectva, mobilní týmy protivzdušné obrany pro lov dronů Shahed a odstřelovací jednotky.

Ministerstvo plánovalo v první polovině roku 2026 podepsat smlouvy na 25 000 pozemních robotů, což je více než dvojnásobek počtu plánovaného na celý rok 2025, a do konce srpna již podepsalo smlouvy na více než 22 000 kusů. „Náš cíl: 100 % logistiky v první linii by mělo být zajišťováno robotickými systémy,“ uvedl v dubnu Fedorov.

Společnost Palantir a ministerstvo obrany spustily v lednu 2026 datovou místnost Brave1, bezpečné prostředí, kde ukrajinské firmy trénují umělou inteligenci pomocí skutečných bojových záběrů. Do 11. června 2026 ji využívalo více než 100 firem, které zpočátku pracovaly s vizuálními a tepelnými soubory dat o vzdušných cílech pro automatickou detekci a zachycení dronů Shahed. Jeden z účastníků vyvinul software, který automatizuje 95 procent procesu zachycení, uvedlo ministerstvo.

Ministerstvo obrany v červnu 2026 uvedlo, že 95 procent zakoupených dronů bylo vyrobeno na Ukrajině. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že nejméně čtyři z pěti úspěšných ukrajinských útoků na ruské síly jsou provedeny pomocí dronů. Mezi lednem a srpnem 2026 ministerstvo kodifikovalo 650 typů dronů pro vojenské použití, včetně 238 útočných dronů, 231 modelů s optickými vlákny, které nelze rušit, 42 stíhacích dronů, 32 útočných dronů středního doletu a devíti typů pro útoky v hlubokém moři. Z 1 526 modelů zbraní a vybavení schválených během těchto osmi měsíců bylo 91 procent vyrobeno na Ukrajině.

Zelenskyj odvolal Fedorova 15. července 2026 s odvoláním na konflikt mezi Fedorovem a tehdejším vrchním velitelem Oleksandrem Syrským ohledně tempa modernizace armády. „Velmi jsem si přál jednotu. Strany ji nemohly najít,“ řekl Zelenskyj. Tisíce Ukrajinců protestovaly v Kyjevě a dalších městech a požadovaly Fedorovovo znovuzařazení. Zástupce velitele letectva označil odvolání za „vážnou ránu pro obranné schopnosti země“ a manažer obranného průmyslu o Fedorovovi řekl: „Zcela změnil pravidla. Nebojí se podstoupit žádné riziko ani odpovědnost.“ O šest dní později Zelenskyj nahradil Syrského Mychajlem Drapatyim.

Investoři a spojenci

Alex Karp, generální ředitel společnosti Palantir, 1. září 2026 souhlasil, že se stane prvním investorem do společnosti zabývající se obrannými technologiemi, kterou založil Fedorov. Karp to popsal jako „projekt zásadního významu pro svět“, který by mohl převést ukrajinské válečné zkušenosti do produktů pro spojenecké země. Společnost Palantir, jejíž hodnota se odhaduje na přibližně 440 miliard dolarů, spolupracuje s Fedorovovými týmy již asi pět let a Karp navštívil Kyjev krátce po invazi v roce 2022.

Fedorov uvedl jako priority společnosti bojovou robotiku, nízkonákladové střely naváděné umělou inteligencí a stíhací drony s proudovým pohonem, spolu s investičním fondem pro ukrajinské obranné technologie. Před oznámením se ve Washingtonu setkal s investory a fondy rizikového kapitálu. „Čím více mezinárodních investic a odborných znalostí přilákáme do ukrajinského sektoru obranných technologií, tím rychleji budeme schopni vyvíjet a rozšiřovat technologie, které Ukrajině poskytnou výhodu na bojišti,“ řekl Fedorov. „Během rozsáhlé války náš tým získal jedinečné zkušenosti s prací s obrannými technologiemi na Ukrajině a byl na vlastní oči svědkem toho, jak technologie transformuje moderní válčení.“

Italský ministr obrany Guido Crosetto jmenoval 28. srpna 2026 Fedorova svým poradcem pro vojenské inovace, bezpilotní systémy a protivzdušnou obranu. Fedorov pracuje bez platu a zůstává v Kyjevě. Crosetto si ho vybral, aby v italské obraně zavedl ukrajinský krátkodobý přístup, v němž se nový produkt vyvíjí v reakci na problém hlášený z fronty, testuje se v boji a následně se zdokonaluje.

Roboti vpředu

Ukrajinští pozemní roboti ze systému Delta provedli v srpnu 2026 25 143 logistických a evakuačních misí, uvádějí údaje ministerstva obrany. To je více než trojnásobek 7 511 misí zaznamenaných v lednu. Měsíční čísla se neustále zvyšovala: 7 960 v únoru, 9 072 v březnu, 11 028 v dubnu, 14 059 v květnu, 16 664 v červnu a 19 940 v červenci. Za prvních osm měsíců roku bylo provedeno přibližně 112 000 misí. Počet jednotek nasazujících pozemní roboty se zvýšil ze 117 v roce 2025 na 230 v roce 2026. „Každá mise UGV má potenciál pomoci chránit životy a zdraví vojáků,“ uvedlo ministerstvo.

Na začátku roku 2026 se přibližně 47 procent misí pozemních robotů týkalo logistiky a evakuace, asi 25 procent technických prací, jako je kladení a odminování, a zbytek bojových operací. Roboti nyní dodávají munici, jídlo a vodu na pozice nepřístupné pro zásobovací vozidla pod dohledem dronů a vyprošťují zraněné a padlé vojáky.

Mezi jmenovitě zmíněné ukrajinské systémy patří:

• Termit, pásový transportér pro přibližně 200 kilogramů nákladu a nejpoužívanější logistický robot
• Bizon-L, logistický robot s užitečným zatížením 300 kilogramů a doletem 50 kilometrů, který byl v dubnu 2026 zařazen do katalogu NATO.
• Gnom L2 od společnosti Temerland, hybridní kolový a pásový transportér pro náklady do 210 kilogramů v obtížném terénu
• VORON od Smart Birds, vybavený až osmi odpalovacími zařízeními Pavuk pro zachycení útočících dronů
• Droid TW 12.7, platforma s těžkým kulometem používaná 3. samostatnou útočnou brigádou, která v prosinci 2025 vyřadila z provozu ruské obrněné vozidlo MT-LB.
• MAUL, obrněná evakuační kapsle postavená 1. samostatným zdravotnickým praporem, se po šesti neúspěšných pokusech jinými prostředky dostala ke zraněnému vojákovi, v rámci jedné mise urazila 64 kilometrů a má se vyrábět ve Švédsku.
• Sirko-S1 pro průzkum a evakuaci
• Pljušč, který po dobu čtyř dnů drží průzkumné a signální reléové stanoviště
• Ratel H, startovací platforma pro drony s optickými vlákny
• Trpasličí horník, platforma pro kladení min

Dálkově ovládané zbraňové stanice se stabilizovanými kulomety a termovizními zaměřovači jsou v ukrajinské výzbroji od roku 2024 a ovládají je operátoři pomocí tabletů z chráněných pozic vzdálených několik set metrů.

Ruští vojáci v opevněném krytu v Charkovské oblasti se v létě 2025 vzdali ukrajinským pozemním robotům poté, co robot prorazil vchod. V dubnu 2026 ukrajinské síly dobyly ruské pozice pouze s použitím dronů a pozemních robotů. Rusko nasadilo 32 modelů pozemních robotů, z nichž nejméně 20 má bojové zkušenosti, ale používá je výrazně méně: k dubnu 2026 byly zdokumentovány ztráty přibližně 71 ruských strojů ve srovnání s 207 ukrajinskými. Ruští operátoři ztratili v únoru 2026 přístup ke Starlinku a vrátili se k rádiové komunikaci krátkého dosahu, což je donutilo zůstat v blízkosti strojů.

Dne 2. července 2026 generální ředitel společnosti Brave1 Andriy Hrytsenyuk vyhlásil soutěž o financování humanoidních robotů pro obranné síly, čímž humanoidy zavedl jako samostatnou kategorii financování. Brave1 tvrdí, že Ukrajina je první zemí, která financuje humanoidní bojové roboty. Stejné kolo financování zahrnovalo granty na pěchotní exoskelety, munici pro prolomení zesílených ruských opevnění, evakuační drony, laserovou protivzdušnou obranu a systémy proti ruským klouzavým bombám. Dva humanoidi Phantom MK-1 od americké společnosti Foundation, každý přibližně 1,75 metru vysoký a 80 kilogramů vážící, byli na Ukrajině testováni pro zásobovací mise od února 2026; ukrajinské testy ukázaly, že jejich současné schopnosti jsou omezené. Humanoidi se dokáží pohybovat v zákopech, schodištích a budovách určených pro lidská těla, tedy v místech nepřístupných pro kolové a pásové roboty.

Umělá inteligence a protivzdušná obrana

Ministerstvo obrany oznámilo, že na cíle ukrajinských ozbrojených sil nyní útočí více než 70 systémů využívajících umělou inteligenci a počítačové vidění a dodalo, že plánuje nasadit počítačové vidění na každý dron v první linii. Software řídí drony bez satelitní navigace porovnáváním terénu s uloženými mapami, identifikací vybavení a personálu na videozáznamu a naváděním dronu k cíli poté, co ruské rušení přerušilo kontrolní spojení. „Konečné rozhodnutí o výběru cíle a jeho zapojení si ponechává lidský operátor,“ uvedlo ministerstvo.

Více než 200 ukrajinských společností vyrábí drony s umělou inteligencí a Brave1 Market uvádí 46 takových produktů. Avengers Labs, postavený na pěti milionech anotovaných snímků z videí z bojiště, rozpoznává asi 70 procent nepřátelské techniky, která se objevuje ve video streamech. Obranné centrum umělé inteligence A1, spuštěné v březnu 2026, koordinuje používání umělé inteligence v ozbrojených silách.

Ukrajinské společnosti vyrábějí denně více než 2 000 stíhacích dronů, uvedl Hryceňuk, a to od více než 150 výrobců, včetně společnosti Wild Hornets, výrobce rakety Sting. Záchytný dron stojí přibližně 1 000 dolarů, oproti více než 5 milionům dolarů za raketu Patriot. Ukrajinská protivzdušná obrana zasáhla během velkého ruského útoku Shahed v květnu 2026 97 procent přilétajících dronů, uvedl Hryceňuk.

Kybernetické síly

InformNapalm, ukrajinská dobrovolná zpravodajská komunita, reagovala na Fedorovovo oznámení otázkou, zda by Ukrajina měla také urychlit vytváření svých kybernetických sil. Návrh zákona 12349 o kybernetických silách ukrajinských ozbrojených sil byl předložen 19. prosince 2024 Oleksandrem Fediyenkem a 29 spolusignatáři. V prvním čtení prošel 9. října 2025 255 hlasy. Výbor pro národní bezpečnost jej doporučil k druhému čtení 15. prosince 2025 a znovu 25. února 2026. Parlament jej zařadil do kategorie čekajících na druhé čtení.

Návrh zákona 12349 by vytvořil Kybernetické síly jako nezávislou složku ozbrojených sil pod velením nejvyššího velitele. Jejími úkoly by bylo získání a udržení převahy nad nepřítelem v kyberprostoru, oslabení nepřátelských schopností operacemi v elektromagnetickém spektru a ochrana vojenských informačních systémů. Tato složka by zahrnovala velitelské struktury, bojové jednotky, výcviková a výzkumná zařízení, specializované laboratoře a testovací polygony pro analýzu malwaru. Generální štáb popisuje kyberprostor jako nezávislou dimenzi válčení vedle pozemní, námořní, vzdušné a vesmírné.

Operace zabraňující ozbrojené agresi na strategické úrovni by byla odměněna peněžním bonusem ve výši 400 úrovní životního minima, což je přibližně 1,33 milionu hřiven. Operace proti nepřátelským cílům by přinesly 100 úrovní životního minima, což je přibližně 332 800 hřiven, a taktické operace 25 úrovní životního minima, což je přibližně 83 200 hřiven. Základní plat by činil 1,8násobek standardní vojenské sazby.

Kybernetická záloha by zahrnovala ukrajinské občany, cizince a osoby bez státní příslušnosti s potřebnými dovednostmi, včetně mužů osvobozených od mobilizace. Záložníci by po podpisu smlouvy získali vojenský status a ochranu bojovníků a mohli by sloužit na dálku odkudkoli, pokud by to bylo technicky proveditelné. Velitelství kybernetických sil již funguje pod úřadujícím velitelem. „Bez zapojení civilních specialistů je vysoce profesionální kontrola kybernetické oblasti nemožná,“ uvedl Valerij Čurkin, koordinátor kybernetické bezpečnosti v Radě národní bezpečnosti a obrany.

Podle generálního štábu způsobily ukrajinské kybernetické jednotky Rusku v roce 2025 přímé škody ve výši přibližně 220 milionů dolarů a nepřímé ztráty ve výši více než 1,5 miliardy dolarů. Ukrajinská vojenská zpravodajská služba HUR uvedla, že v červnu 2025 infiltrovala systémy výrobce ruských strategických bombardérů Tupolev a ukradla 4,4 gigabajtů interních souborů. V prosinci 2025 HUR a hackerská skupina BO Team uvedly, že vymazaly více než 700 počítačů a serverů a zničily 165 terabajtů dat u společnosti Eltrans+, ruského celního makléře, který pro ruský obranný průmysl obchoduje se schválenou elektronikou.

Společnost Voltage, zakladatel dobrovolnické hackerské skupiny Team OneFist, reagovala serveru InformNapalm s tím, že práce na robotice a umělé inteligenci pro Ukrajinu „již probíhají“, že o nich brzy informuje jedna velká zpravodajská organizace a že „Centaur je cestou vpřed“. Neupřesnila, o kterém Centaurovi mluví, a jeho tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.

Mezinárodní právo

Ukrajina i Rusko jsou smluvními stranami Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám. Jakákoli zbraň použitá kteroukoli stranou, ať už robotická nebo s posádkou, musí splňovat její pravidla o rozlišování mezi bojovníky a civilisty, proporcionalitě a preventivních opatřeních v případě útoků. Článek 36 zavazuje každý stát k ověření legality nových zbraní před jejich zavedením. Dálkově ovládaný robot podléhá stejným pravidlům jako vozidlo s posádkou nebo dron a jeho provozovatel nese stejnou právní odpovědnost.

Žádná smlouva nezakazuje autonomní zbraně. Státy jednající v rámci Úmluvy o některých konvenčních zbraních jsou povinny předložit na revizní konferenci Úmluvy v listopadu 2026 návrh textu, který by vyžadoval lidskou kontrolu a úsudek nad zbraněmi, které vybírají cíle, schopnost je zneškodnit a omezení ohledně toho, kde, kdy a proti čemu mohou být použity. První výbor Valného shromáždění OSN schválil rezoluce o autonomních zbraních 5. listopadu 2024 poměrem hlasů 161 ku třem a 6. listopadu 2025 poměrem hlasů 156 ku pěti. Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že při každém útoku s využitím jeho systémů umělé inteligence činí konečné rozhodnutí lidský operátor.

Článek 41 Dodatkového protokolu I chrání vojáky, kteří se vzdají nebo jsou z jiného důvodu mimo provoz. Ruští vojáci, kteří se v roce 2025 vzdali ukrajinskému robotovi v Charkovské oblasti, spadali pod tuto ochranu.

Civilní hackeři, kteří útočí na nepřítele, ztrácejí ochranu před útoky, když se přímo účastní nepřátelských akcí, a Mezinárodní výbor Červeného kříže pro ně v říjnu 2023 stanovil osm pravidel, včetně zákazu útoků na civilní cíle, nemocnice a infrastrukturu, kterou civilisté potřebují k přežití. Návrh zákona 12349 by kybernetickým záložníkům udělil vojenský status a ochranu bojovníků. Článek 47 Dodatkového protokolu I vylučuje příslušníky ozbrojených sil strany z definice žoldáka, která zahrnuje i zahraniční specialisty, které by návrh zákona povolil.

Jak se připojit

Fedorov vysvětlil, že cílem robotické armády je zachraňovat životy. „Roboti by měli převzít ty nejnebezpečnější mise: evakuaci zraněných, dodávku munice, kladení a odminování, provádění průzkumu, obranu pozic a útoky na cíle,“ napsal.

Fedorov popisuje robotickou armádu jako ekosystém společností. Bude investovat do obranných technologických firem, spouštět vlastní technologické projekty, testovat je společně s armádou a škálovat ty, které fungují na bojišti.

Armáda robotů hledá firmy a inženýry zabývající se obrannými technologiemi, kteří pracují na robotických technologiích, ...

Zdroj, překlad InfoKurýr ...

---

Další článek na téma ukrajinských válečných robotů vydal dnes Michael Svatoš v MAP 2720 (operace Vivaldi), přetisknuto z ukrajinských zdrojů - ze sboru AZOV, jako příloha na konci článku, za analýzou map na začátku...

Má k němu mimo jiné hodnocení, že to je „Propaganda“, ale i tak je zajímavé se zamyslet, co a proč propagují...

Další zmínka o plánovaných ukrajinských válečných robotech byla včera v článku Simplicius Kyjev zachvátila panika ... Je to tedy dost aktuální téma...

sdílet na