Žehnání zbraním
Onehdá se tu v diskuzi objevovalo pohrdání Katolickou církví, že ještě před skoro stoletím žehnala zbraním mimo jiné i fašistů...
Církev si ovšem nemůže vybírat, ve kterém režimu žijí její věřící i kněží, a stavět se proti mocným autoritám nemá ani za úkol, ani by to nebylo prozíravé...
Nicméně pro podobné příklady ve světě nemusíme chodit „daleko“ ani tak hluboko do historie, když současnost nám dává příkladů dost...
Na ukázku tedy tři a kus krátkých článků, jak to mají v USA s indiánskými náčelníky, nebo v Rusku s Pravoslavnou církví...
(Kliknutím na obrázky by se měl otevřít prohlížeč obrázků...)
Pojmenovávání vražedných strojů po kmenech původních obyvatel Ameriky je prý degenerace
Onehdy jsem zveřejnil poměrně spontánní tweet, který se moc nelíbil idiotům z hnutí MAGA ani imperialistickým liberálům. Což potvrzuje, že byl dobře přijat. Tady ho máte, s milionem zhlédnutí na kontě.

Reakce se pohybovaly od „eurofobik“ (vtipný) až po „retardovaný“ (zásadní), včetně vysvětlení, že samotní kmenoví náčelníci schvalují, nebo dokonce podporují, tuto praxi pojmenovávání vojenské výbavy po sobě. [eurofobik: internetový slangový výraz používaný pejorativně nebo provokativně k označení osoby z Evropy nebo evropského uživatele].
To není špatné. Ale můj názor to vůbec nemění. Ta praxe je stále odporná. Naprosto odporná.
Praxe pojmenovávání vojenské techniky a munice po indiánských kmenech a jejich zbraních zřejmě začala ve 40. letech 20. století a neoficiálně byla kodifikována armádním předpisem v 60. letech 20. století, který vyžadoval, aby veškeré nově dodávané vybavení bylo pojmenováno tak, aby „evokovalo agresivní povahu“. Po konzultaci s kmenovými vůdci bylo toto nové vybavení – především vrtulníky – pojmenováváno po kmenech. V některých případech se konají obřady, při kterých kmenoví vůdci těmto ocelovým a plastovým obludám žehnají. Tato praxe, která trvá dodnes, znamená, že značná část americké vojenské techniky nese jména indiánských kmenů, od vrtulníků Apache Longbow a letadel s pevnými křídly C-12 Huron až po záchranné lodě třídy „Navajo“. V roce 2024 byla nová loď této třídy pojmenována Narragansett. A pak je tu samozřejmě raketa Tomahawk a Longbow Hellfire. Celkem téměř třicet kusů americké vojenské techniky nese jména indiánských kmenů.

Motivy pro tuto ohavnou praxi jsou zcela zřejmé: jména lidí, kteří se stali oběťmi genocidy a masových vražd, si jejich kati přivlastnili k páchání genocidy a masových vražd na jiných lidech.
To, že někteří kmenoví náčelníci této praxi žehnali, je obzvláště depresivní a rozhodně není ani radostné, ani ospravedlňující.
Raketa, která zasáhla dívčí školu první den útoku na Irán a zabila 156 lidí (168 lidí!), včetně 120 dětí, se nazývala „Tomahawk“.
Opravdu chtějí být domorodí obyvatelé Spojených států spojováni se zbraněmi k vraždění novorozenců? Je pro domorodé Američany skutečně ctí, že zbraň nesoucí jejich jméno, používaná těmi samými lidmi, kteří spáchali genocidu a zbavili je majetku, padá z nebe a zabíjí 156 lidí? Vzdává raketa odpálená stovky kilometrů od civilního cíle skutečně hold bojovému duchu Algonkinů, kteří původně vytvořili tomahawk? Samozřejmě, že ne. Raketa Tomahawk je zbabělá zbraň dlouhého doletu používaná k páchání chladnokrevné masové vraždy.
Neexistují žádné důkazy o tom, že by raketa Tomahawk byla někdy požehnána kmenovými vůdci, ani že by americké námořnictvo s kmeny konzultovalo. Je však nepopiratelné, že vybavení skutečně bylo požehnáno kmenovými vůdci a že kmeny tyto praktiky pojmenovávání zřejmě podporují (nebo se jim alespoň výrazně nestaví proti). V dubnu poté, co Tomahawkem zmasakrovali ránské děti, byl nový útočný letoun americké armády Cheyenne požehnán při ceremoniálu, kterého se zúčastnili severní Čejenové i kmeny Čejenů a Arapaho. (odkazovaný článek je připojen dále v textu, protože tam je citován ten indiánský náčelník, který to vidí úplně jinak, než ujetý autor tohoto prvního článku...)
Tato praxe zdůrazňuje obzvláště skličující aspekt asimilace domorodých obyvatel do společnosti jejich utlačovatelů. A samozřejmě, náčelníci zůstávají náčelníky bez ohledu na hierarchii. Nemusí to moc odrážet celkové sentimenty skupiny. Navíc to ignoruje stále hluboce nerovný vztah mezi těmito dvěma skupinami. Kmenoví náčelníci si mohou myslet, že nemají na výběr. Ale to, že tato praxe pokračuje se souhlasem, byť jen částečným, domorodých obyvatel, je otřesné, už jen kvůli obrovské nerovnosti ve Spojených státech mezi kmenovými a nekmenovými komunitami.
Domorodí Američané mají nejvyšší míru chudoby ze všech etnických skupin ve Spojených státech, a to mezi 25 % a 30 %. Jižní Dakota, domov národa Siouxů, který zahrnuje kmene Nakotů, Lakotů a Dakotů, má nejvyšší míru chudoby (45 %) ze všech skupin ve Spojených státech. Na jejich počest byly pojmenovány útočný vrtulník Siouxů a lehký užitkový vrtulník Lakotů a v roce 2012 je starší Lakotů požehnali při ceremoniálu konaném v rezervaci Standing Rock. V tomto konkrétním případě se kmenoví vůdci spokojili se symbolickými gesty, místo aby požadovali skutečnou spravedlnost. Koloniální společnost vnucovala kmenům domorodých Američanů asimilaci tím, že po nich pojmenovala válečné zbraně, místo aby jim nabídla pokrok, spravedlnost nebo rovnost. (autorova propaganda to naprosto překrucuje - jistě že dnes mají rovnost i spravedlnost, i ten pokrok - je spíš otázka, co s ním dělají...) Míra chudoby v rezervacích může dosáhnout 50 % a míra nezaměstnanosti se blíží 90 %.
Některé domorodé národy, a zejména někteří kmenoví náčelníci, si samozřejmě nemají moc důvodů stěžovat, jelikož si velmi dobře vedli díky dohodám s různými státními vládami prostřednictvím provozování kasin a herních komplexů.
A i když se zdá, že někteří toto přivlastnění akceptují, jejich podpora není absolutní. Aktivista Prvních národů Vernon Bellecourt vedl kampaň proti americkým sportovním týmům s přezdívkami inspirovanými kmenovými územími a také se postavil proti názvu „Blackhawk“ (Černý jestřáb) zvolenému pro vrtulník. V roce 2011 byl krycí název „Geronimo“, který byl přidělen operaci, jež zabila Usámu bin Ládina, také široce odsouzen kmenovými vůdci. Odpor domorodých skupin vůči americké koloniální společnosti navíc zdaleka nekončí, jak dokazují protesty ve Standing Rock v roce 2017 proti ropovodu DAPL, při nichž se zmobilizovalo 200 kmenů na ochranu posvátného zdroje vody.
Samotné přežití je také formou odporu.
Ve skutečnosti však mezi vyčerpáním, kooptací a brutalitou dominantní společnosti přetrvává hluboce nespravedlivý systém.
Tato praxe pojmenovávání proto není ani tak odsouzením utlačovaných, jako spíše odsouzením utlačovatelů.
A upřímně řečeno, je to naprosto v souladu s mentalitou Yankees.
od Natea Beara, český překlad InfoKurýr
Článek, odkazovaný z předchozího textu, jsem přeložil (strojový překlad Yandex Translate jsem zkontroloval o opravil) :
Armáda odhalila MV-75 Cheyenne s kmenovým požehnáním
REDSTONE ARSENAL, Ala. (20.4.2026) – Meet the MV-75 Cheyenne.
Na základě tradice křtění své letecké flotily jmény, která ctí dědictví amerických indiánů, ohlásila americká armáda „Cheyenne“ jako populární název pro své nejnovější Letadlo 15.dubna na Army Aviation Association of America 2026 Army Aviation Warfighting Summit v Nashvillu.
„S MV-75 ctíme odkaz, ukovaný v konfliktu, osvědčený v bitvě. Původně známý americké armádě jako jeden z nejpůsobivějších a nejdisciplinovanějších protivníků na bojišti, vztah se vyvinul ve válčení ke vzájemnému respektu a nakonec v nepřerušený odkaz vlastenecké služby ‒ s členy sloužícími v každém americkém konfliktu v každé větvi amerických ozbrojených sil,“ řekl Hon. Michael Obadal, náměstek ministra armády, který odhalil jméno během zahajovacího ceremoniálu konventu.
Tradice pojmenování letadel po indiánských kmenech sahá až do období po druhé světové válce, kdy generál Hamilton Howze, nespokojený s přezdívkami prvních armádních vrtulníků ‒ Hoverfly a Dragonfly ‒ nařídil svým vojákům, aby se inspirovali bojovým stylem kmenů během indiánských válek. Chtěl jméno, které by vyvolávalo válečnický étos, který by byl rychlý a hbitý ‒ útočící na nepřátelské boky a pak mizející do dálky.
Toto není první Cheyenne (Čejen) armády, původně byl název používán na konci 60. let pro AH-56, který byl vyvinut jako pokročilý vysokorychlostní útočný vrtulník. Program byl zrušen v srpnu 1972, jak se vietnamská válka utlumovala. Ačkoli nikdy nevstoupil do plné výroby, pokročilé technologie AH-56 Cheyenne byly začleněny do pozdějších útočných vrtulníků, jako je AH-64 Apache (Apač).
Později odpoledne se na sjezdu konalo kmenové požehnání a obřad pod maketou Cheyenne, který svedl dohromady vedoucí armádní vůdce se Severním kmenem Cheyenne (Čejenů) z Montany a kmeny Cheyenne a Arapaho z Oklahomy.
MV-75, vyráběný společností Bell Textron, způsobí revoluci ve vzdušných útočných schopnostech. Nabízeno „dvakrát tak daleko, dvakrát tak rychle“, je to středně velké tiltrotorové (se sklápěcími vrtulemi) letadlo s více misemi, které kombinuje všestrannost vrtulníku s rychlostí a doletem letadla. MV-75 může provádět různé mise, včetně leteckého útoku, lékařské evakuace a doplňování zásob, v náročných prostředích.
Ale obřad nebyl o tom, co letadlo udělá, ale o tom, čím bude.
„Tento okamžik není jen o technologii pokroku, ale také o ctění tradice, vytváření smysluplných vztahů a uznání příspěvků, které domorodé komunity udělaly a stále dělají pro Spojené státy americké,“ řekl Gene Small, prezident kmene Severních Čejenů.
Obřad byl zakončen tradičním Čejenským požehnáním nad maketou MV-75 od kmenů.
„Chceme se ujistit, že existuje bezpečnost, když jdeme ven, ať už je to domácí trénink nebo je to napříč vesmírem, po celé zemi, přes moře, přes ty vody, přes které někdy musíme někdy cestovat, abychom udělali naši zemi bezpečnou ... kmeny se vždy snažily zajistit, abychom byli chráněni jako lid. Byli jsme odolní, vrátili jsme se domů v bezpečí,“ řekl Reggie Wassana, guvernér kmenů Cheyenne a Arapaho.
„Takže toto bude ochránce našich vojáků ‒ a dostane je domů.“
Zdroj: Oficiální stránky U.S.Army, army.mil
Ale abyste si nemysleli, že to je jen „zlozvyk“ těch „ošklivých a zlých“ Američanů, tak ale asi nepřekonatelní specialisté na žehnání zbraním jsou především v Rusku:
Božská požehnání! Co se Rusové snaží posvětit
Otec Vasily, kněz ze Simferopolu a Krymské diecéze Moskevského Patriarchátu, posvěcuje Krymské území.
Lifestyle, 2.6.2017, Slava Petrakina, RBTH, Anastasiya Karagodina, Aizhan Kazak
Zatímco ruští kněží posvěcují nové kláštery, kříže a kostely, v zemi existuje zvláštní představa posvěcování věcí, jako jsou servery, obchody a zbraně.
Posvěcení je proces získávání svatosti, bytí nebo stávání se svatým. Etymologicky, jak „posvětit“, tak ruské „освящение (osvyascheniye)“ doslovně znamená „učinit svatým.“ Ruská pravoslavná církev obvykle posvěcuje nově postavené kostely, kříže a vodu, ale může být posvěceno i mnoho dalších objektů a projektů.
Nejzajímavější objekty, které jsou posvěceny, jsou stíhací letadla, tanky a rakety. Ačkoli jsou navrženy tak, aby zabíjely lidi ve válkách, pravoslavná církev je za určitých podmínek označuje za „nezbytné, i když nežádoucí“.
Kněz posvěcuje novou loď pobřežní stráže Ruské FSB /
Vitaliy Ankov, RIA Novosti
Slavnostní požehnání víceúčelového stíhacího letounu Suchoj 30SM, který se připojil k námořnímu letectvu Baltské flotily, na letišti v Černyakhovsku v Kaliningradské oblasti. /
Igor Zarembo / RIA Novosti
Ruský pravoslavný kněz před individuálním tankovým závodem během kvalifikačního kola ruského východního vojenského okruhu pro mezinárodní soutěž tankového biatlonu 2017 v Chabarovské oblasti. /
Yuri Smityuk / TASS
Otec z kláštera Tolga posvěcuje nové policejní auto v regionu Yaroslavl. /
Sergei Metelitsa / TASS
Kromě zbraní hromadného ničení mohou pravoslavní kněží posvětit ruskou vlajku, policisty a jejich hlídkové vozy i celá města.
Pravoslavný kněz žehná modelu bytového domu na jeho staveništi v jihoruském městě Stavropol. / Reuters
Mezi nepříliš unikátní posvěcení patří stanice metra a budovy.
Moskevský patriarcha posvěcuje nové oddělení ruského ministerstva vnitra. /
Tisková služba patriarchy Moskvy a celého Ruska
Ačkoli kombinace svěcené vody, která se používá k posvěcení předmětů, a drátů a dalších elektronických zařízení, nejde dobře dohromady, mnoho kněží nadále stříká vodu na servery a počítače.
Motorkáři Noční Vlci (Night Wolves) uspořádali obřad požehnání poblíž katedrály svatého Izáka v Petrohradě. /
Alexei Danichev / RIA Novosti
Posvěceny mohou být i ruské silnice, které mají nebezpečně vysokou míru automobilových nehod.
Tradiční posvěcení bílých plášťů lékařů v Simferopolu. /
rk.gov.ru
Nicméně mezi nejpodivnější věci a místa, která mají být posvěcena, patří bílé pláště lékařů nebo zjevně striptýzový klub.
Posvěcení domů, bytů a automobilů je pro náboženské Rusy běžným jevem. Cena se liší od kněze ke knězi, protože neexistují žádné ceníky a technicky lze posvěcení provést zdarma. Muslimští kněží mohou také posvětit byt, aniž by dostali zaplaceno. Přesto se považuje za zdvořilé zaplatit za posvěcení bytu nejméně 1 000 rublů (v přepočtu 250 Kč).
Zdroj: Russia Beyond, 2.6.2017
Další článek na proti-ruských The Moscow Times z 20.8.2018, spíš obrázková galerie skoro bez textu (kromě popisu obrázků), zmiňuje také svěcení toulavých koček, vesmírných raket Soyuz, raket S-400, stíhaček Sukhoi Su-30SM, tanků, vojáků, vagonů metra...
Ruský pravoslavný kněz, otec Sergej, žehná členům médií poté, co požehnal raketu Sojuz na odpalovací rampě kosmodromu Bajkonur, 10.10.2018
NASA / Bill Ingalls /Flickr
Kněz žehná novému stíhacímu letounu Suchoj Su-30SM, prvnímu svého druhu, který se připojil k Baltské flotile ruského námořnictva. Chernyakhovská letecká základna, prosinec 2016.
Vitaly Nevar / TASS
Metropolitní biskup žehná raketovému systému země-vzduch středního a dlouhého doletu s-400 Triumf na základně ruského Jižního vojenského okruhu, leden 2017.
Alexei Pavlishak / TASS
Patriarcha Kirill z Moskvy a celého Ruska každý rok posvěcuje velikonoční koláče v Katedrále Krista Spasitele.
Moskva News Agency
Vojenské vybavení je požehnáno před průvodem Dne vítězství 9. května.
Moskva News Agency
Kočky byly požehnány na Mezinárodní den zvířat bez domova v kostele v Lemeshově, malém městě jižně od Moskvy. Srpen 2018.
Alexander Avilov / Moskva News Agency
Opraváři se stuhami Svatého Jiří jsou požehnáni duchovenstvem na Den vítězství.
Moskva News Agency
Kněz zasvěcující vůz metra s vánoční tematikou v Moskvě.
Andrei Nikerichev / Moskva News Agency
18. srpna provedl Kostel v Lemešovo, malém městě jižně od Moskvy, Modlitební bohoslužbu k Mezinárodnímu dni zvířat bez domova.
Mikhail Tereshchenko / TASS
To aspoň lépe pochopíte, proč se v ruské hymně místo Soyuz něrušimyj, nyní zpívá Россия — священная ‒ Rossiya svyaščennaya ‒ Rusko je posvátné... Anebo posvěcené ‒ a to doslova...
Takové posvěcené zbraně sice nejsou o nic víc nebo méně vražedné, ale aspoň se k nim věřící z řad vojáků (což je v Rusku asi většina?) chovají uctivěji a snaží se je používat třeba čestněji...



Nedávno si mi tu jeden z nejukecanějších diskutujících (čímž narážím na obvyklou délku, ne na kvalitu – ta bývá celkem dobrá) stěžoval, že troj-článek o feminismu je prý moc dlouhý a proto ať to nikdo nečte…
Troj-článek je to obvykle proto, abych zbytečně nezacláněl na hlavní stránce se třemi kratšími články a neodsouval jiné, aby nebyly na podobné téma články moc často… Ruské weby to dělají často, že když rolujete nebo čtete v článku, podsouvají vám další a další,
což neznamená, že je musíte číst všechny – někomu třeba stačí ten první…
Zde ale je lepší ta třetí část o Rusku, možná stačí i jen obrázky…
Zde tři články dohromady jsou na počty znaků dlouhé jako jeden článek Simplicius… (je fakt, že v troj-článku o feminismu byly každý z nich tak dlouhý a dohromady troj-násobně, dohromady o kousek delší, než interview Alexander Dugin…)
πα½
Pánové, vy máte problémy 🙂
Ostatně, samostatný článek k jednomu tématu je vždy úderný a čtivý. Pozornost čtenáře je zachována, což je smyslem takového článku. Chápu, že většina autorů se snaží ohromit čtenáře množstvím indicií a událostí, ale ruku na srdce – není nic horšího pro autora, když článek nedočte do konce 🙂
Já ty svoje články určitě dočtu do konce, obvykle několikrát, protože to má taky gramatickou korekturu, někdy je v tom i tučně vyznačeno…
πα½
Pak je další důvod – že tu nechci dělat zbytečně moc článků, aby se nerozmělňovala diskuze… Jenže zase zajímavostí, a to i na dané téma, je dost…
(Třeba článek o klimatologii by sem šel dávat každých pár dní, k těm všem, co tu vycházejí, ale bude to zase téma dohromady – už mám asi 3 ve frontě… Jako jsme tu měli 5 článků najednou o větrnících… Protože zas v diskuzi – představte si, jak každých pár dní komentujete větrníky nebo co2 a opakujete se dokola…)
Opačný extrém je cz24.news, kde je cca 50 článků denně, dost z nich jsou „senzace“ z velmi pochybných zdrojů (třeba peoplesvoice.tv), dost z toho jsou banality, nebo o slovenské vnitro-politice, a když o něčem začnete diskutovat, druhý den to už je mimo hlavní stránku a nikdo si to nepřečte, v podstatě tam v diskuzi mohou akorát tak vést monology, něco si pro sebe poznamenat, ale že by si to někdo přečetl, když tam napíšete druhý den, je málo pravděpodobné…
πα½
Ale prdlajz 🙂 Nehledejme problémy kde nejsou. Pojmenovávání věcí po někom a po něčem je způsobeno z prozaického důvodu – nedostatečná slovní zásoba. Vymýšlet neologizmy nebo úplně neznáma loga, značky a pod… nelze donekonečna, protože počet písmenek v abecedě je dán a počet slov v každém jazyku to samé. Zbraně nejsou jediná věc, která se pojmenuje podle třeba mytologie a pod… dělají to zpěváci, automobilky, hudební kapely… a dokonce i diskutující na netu 🙂 A nic na tom nemění ani to, že je to moderní mezi duchem mdlými majiteli zbrojovek, kteří si lámou hlavu, jak pojmenovat raketu nebo kulomet. Co třeba automobilka Škodovka – tam se někdo na těch názvech nových modelů vyřádil 🙂 Prostě nelze chytat nová slova ve vesmíru 🙂
Angličtina má asi tak 4x větší slovní zásobu, než čeština, a velmi snadnou slovotvorbu… (na což narazíte při překladech, že třeba jsou použitá dvě nebo i tři slova, která se všechna překládají stejným českým, a pak to zní divně… leckterá slova vůbec nemáme, třeba disenfranchisement – zbavení volebního práva, nebo recuse – když se soudce vzdá případu z důvodu konfliktu zájmů…)
Třeba programovací jazyky jsou pojmenovávány podle řecké mytologie…
A americké zbraně jsou pojmenovávány podle indiánských kmenů, někomu to dost hystericky vadí, a přitom sami indiáni těm zbraním žehnají, a mimo jiné také bojují v americké armádě… Třeba za druhé světové nějaký šifrovaný jazyk pro vojenskou komunikaci byl navíc ještě v indiánském nějakém nářečí, takže to nikdo z nepřátel nikdy nedekódoval…
πα½
Češtin být nádcherná jazyka! Nějaké anglosasské skřeky se jí nemůžou rovnat a může jich být 4x víc a neobsáhnou ani 1/4 vyjádření pocitů. To jsi předvedl i na obou příkladech, kde jsi skřeky krásně a plnotučně vysvětlil v češtině. Kdyby Čechů bylo na světě jako stupidních, omezených anglosasů byla by čeština světový jazyk a po angličtině by nikdo ani nevzdechl! Pro japan a germ nesrozumitelné indiánské šifry, by se mohly klidně zaměnit za nářečí, málo známých afrických kmenů a úspěch by byl stejný.
To by teda nebyla (čeština světový jazyk) a dobře že tak…
Angličtinu se různí arabové a číňané a kde-jaký křovák naučí mnohem snáz, než by se učili češtinu s naší složitou gramatikou…
Takže máme tu výhodu, že kdo mluví česky, je náš… Kdežto v USA to neplatí, protože anglicky dnes mluví skoro každý křupan na planetě, až na výjimky…
A ohledně vyjadřování i pocitů a zejména technikálií – v lecčems je angličtina podrobnější, do češtiny se to musí okecávat několika slovy, nebo se postupně zavede anglikanismus (disk,disketa,router,unie), jako velká spousta českých slov je převedená z němčiny – zejména technické výrazy – namátkou šroub a roura, nebo košile z latiny, a pravděpodobně třeba i stolice – i když tam to mohlo být i obráceně, že by to germáni převzali od slovanů…?
A některá slova jsme si přinesli už od proto-indo-europanů (tedy od Iránců Aryánců?) – třeba myš mouse …
Zas třeba zdrobněliny máme lepší… A mnohem lépe se dá v češtině čarovat se slovosledem…
πα½
To, že se každý křovák naučí snadno anglicky má být známka její kvality, to si děláš kozy? Amíci nerozumí Angličanů a naopak. Že máme výrazy z němčiny není známkou její kvality, ale staletí příslušnosti k R-U a okupaci Německem. A to jsme hlavně před Habsburky ještě češtinu dost ubránili, tak si před ní nestoupej na špičky Koniáši! 😁😁😁😂🤺Navíc ty anglikanizmy zavedla éra mobilů a počítačů za nadšení mládeže, vidící se na stáži f Hollymwůdu. 🙂
Nejen. Každý zboží v blbým supermarketu je přeci popsaný anglicky. Tuhle jsem zoufale hledala nějakou obsluhu, aby mi řekla, jak se liší pytle na odpadky jedny od druhejch, protože to jsem fakt ingliš nepobrala. 🤓👊😫A víš, jak mě to séře? 😡
I mě, WOW, WOW (čti vaúúúúú, něco jako vlk)😁😁, počkej až to uvidí Slovan, to bude rachot🤺běžím se schovat pod postel! 😉😎👍👍🤫…..Bože já už se tam nevejdu….
Přežils? 😲😄
Jo brundibár mě asi ještě neobjevil.😁😁😁👍
Hele jaký brundibár, ty kundolízku!?!! 🤣🤣🤣🤣
Nějaks to zakřik 🥳🫨🙂↔️🫣
Wow osudu neunikneš!😂😂😂
Břichomluvče!!! 🤣🤣🤣🤣
To já zas rostu, že tady v DM je všechno popsané německy…
Místo Krtka mají Rohrreinigunggranulat (granulát na čištění rour) – ten tam kupuji nejčastěji… A že gumové rukavice klein nechci, ale potřebuji gross… Aspoň že mají němci také metrickou soustavu a ne imperiální palce a stopy…
πα½
No dobře, ale DMko aspoň je německý. Nevím o tom, že by veškerý ostatní zboží bylo anglický.
To když to má být „světový“ jazyk, tak to jako že se s tím v celém světě domluvíte, to znamená, že se to naučí i ten „křovák“…
(Což je známka toho, že gramatiku mají přiměřeně primitivní… Zase to nahrazují ustálenými frázemi, kterých má angličtina mnohokrát více…)
πα½
Ano je to o „pamatováku“, hodně frází, co se do nich nedá nacpat neexistuje, skvělý jazyk, něco jako u boty.
Proti Japoncům to nebyla šifrovaná vojenská komunikace, ale v jazyku kmene Navaho 🙂
„Angličtina má asi tak 4x větší slovní zásobu, než čeština,“
To přece není vůbec pravda. Každé naše sloveso má mnoho významů.jen změni přeponu nebo příponu. Angličtina je jeden z nejprimitivnějších jazyků, proto se tak dobře učí…
A přesto má angličtina asi tak 4 miliony slov a čeština asi tak milion – jsem někde před časem četl…
πα½
Předpokládám, že tam nezahrnuli zdrobněliny a jiné zpotvořeniny. Anglicky neumím, ale že nedokážou říct „jablíčko“ a furt je to prostě malý jabko, to jsem stihla zjistit. Nehledě k neuvěřitelné kreativitě češtiny – natožpak ruštiny.
Já bych nabídl jinej úhel pohledu. Ve většině rodokapsů jsou indiáni popisovaní jako krvelační rudokožci sdírající kůži z hlav ,,lidumilných“ bělochů. A tento fakt evokuje,v případě pojmenování zbraně jakýmkoliv názvem od Indiánů,to že se jedná o zbraň bojovnou a nebezpečnou. – Nebo co.
Taglencto vzato jo 🙂
Pomenovávanie vecí nejakými známymi názvami, aj názvami indiánskych kmeňov a pod., nepovažujem za nejaký vážny problém, je mi u r…i. Nakoniec, v usákove by možno mohli kmene v žalobách vytrieskať nejaké odškodné, v Európe asi nie. Čo považujem za oveľa horšie, ba priam zverskejšie a totálne amorálne, je „posväcovanie“ zbraní cirkvami. Aj „posväcovanie“ kadejakých hmotných statkov a pod.. To je podľa mňa kupčíctvo v praxi, kupčíctvo, ktoré Ježiš „odmenil“ trestnou akciou v jeruzalemskom chráme. Je to jedno z mnohých „ovocí“ organizovaných cirkví, ktoré sú pre mňa všetko iné, len nie tým, čím by podľa vlastných „božích slov“ mali byť.
S těmi konvertoplány MV-75 Cheyenne měli Američani dost problémy, takže to žehnání může být pouze nutná předletová příprava.
Když USA válčily ve Vietnamu a probíhaly demonstrace za ukončení války, tak se (údajně) ptali i nějakých zástupců Amerických Indiánů, „Jestli by měli Američané odejít z Vietnamu“ a dostali odpověď ve smyslu „Je nám jedno, jestli Američané odejdou z Vietnamu, zajímá nás, jestli a kdy odejdou z Ameriky“.
Co se církví a dalších institucí, etc, týká, tak existují, protože je po nich poptávka. Jak (i díky netu) víme, tak lidé jsou schopní věřit každé „blbosti“. Do jisté míry je (ekonomicky) mnohem výhodnější to podporovat, než „s tím“ bojovat.
Projevem inteligence je i to, že děláme to, co je pro nás za daných podmínek výhodné; hledání nějaké „Pravdy“, nebo dokonce „Spravedlnosti“ je hodně problematické a mnohdy je v rozporu s naším Egem, včetně našich zájmů, které jsou mnohem důležitější(?) :-).
Čechy jsou dost exotická země, v míře ateismu je před námi jen Čína a o desetinku procenta Severní Korea, za námi dlouho nic a pak Vietnam a Hongkong, pak dlouho nic a pak teprve další…
Všechny ostatní země Boha hloupě nepopírají…
Ostatně i bývalé socialistické země jsou dnes skoro všechny křesťanské – katolíci v Polsku na Slovensku a v Maďarsku, pravoslavní v Rusku, Bulharsku i Srbsku, i na Ukrajině… Germánské země v Evropě jsou protestanté, Francie, Španělsko, Portugalsko a Itálie jsou katolické…
To jen my jsme tu exot, a důvodem je, že nám Rakušáci vyhnali a ubili Husity (Utrakvisty), ale Katolictví tu nemělo mezi lidem kořeny, svhrli jsme to spolu s rakouskou totalitou 1918, ale naše vlastní CČSH (husitská církev) už také neměla kořeny a jako dům na písku nepřežila bouři bolševiků…
πα½
A kolik těch „Hospodinů“ vlastně existuje? Kolik jich řídí svět – a každý jinak? A kolik Jeho „kněží“ porušuje zákony, prý Jím stanovené, zatímco pro upřímně věřící existuje jen přísnost a trest?
Jistě že jen jeden, jen Mu různé národy říkají jinak…
(Když nepočítám různé anděly a čerty, astrální démony a egregory atd…)
To náboženství je přizpůsobené různým kulturním okruhům různě…
πα½
Takže – kdybych se nějakým řízením osudu ocitla např. v muslimské zemi, je dovoleno/přikázáno mě kamenovat, pokud se nepodřídím jejich „božímu zákonu“? Zatímco muslim, přicházející k nám, má stejným Bohem zaručena všechna práva evropská, ať křesťanská, tak ateistická a zároveň i Alláhova?
Proč ten jediný spravedlivý Bůh tohle nechal v rukou chybujících lidí?
A jak se mi zdá, dokonce preferuje věrouku islámskou.
Pardon, že se pletu do cizí debaty – před časem (10 – 15ti lety) nás navštívila kamarádka z mládí – dost samorost – a vyprávěla, jak vyrazila na vandr po Blízkém východě – Izrael, Libanon, Sýrie, Irán. Zíral jsem na ni s otevřenou pusou a vytřeštěným zrakem a pak se zmohl na otázku s kým jela a kolik jich bylo. Dorazila mě odpovědí, že sama. Pak mi řekla – hele, záleží, jak se tam chováš. Já jsem si sehnala střih na takový ten oblek (asi hidžáb), ušila si ho a cestovala tam v tom – a neměla žádný problém. Říkala, že v tom počasí co tam panuje, je to docela fajn, prý je to docela vzdušné, a místní to nijak neprovokovala. Kdyby chodila tak, jak jsme zvyklí my (kraťasy, tílko atd.) místní by ji považovali za ženu pochybných mravů a podle toho se k ní chovali. Pokud by se dopustila nějakého deliktu, za který je v místní společnosti trest kamenováním, tak by jí kamenovali. Protože má rozum a přizpůsobila se místním podmínkám a zvyklostem (něco si o tom zjistila předem) neměla nejmenší problém.
Pokud jde o svobodu vyznání v muslimských zemí, bude to různé – ale v řade muslimských zemí mohou křesťané být křesťany, nemohou veřejně konat obřady (pouze v kostelích a soukromě), ale především nesmí obracet na víru muslimy. Že to u nás v Evropě máme jinak, je jiná věc. Já osobně bych byl pro přístup „Jak vy k my, tak my k vy“ – jak se v té které zemi muslimové chovají ke křesťanům a jiným náboženstvím, tak se k muslimům z té země budeme chovat i my. Z pedagogických důvodů.
Se závětem souhlasím.
Přesto ale neustoupím od názoru, že za tím vším není nějaký všemocný, vševědoucí a spravedlivý Bůh, ale opět člověk.
A že to náboženství je jen způsob jak ovládat a vykořisťovat člověka bez obav před lidskou spravedlností.
To o čom točíš???? To mi chceš tvrdiť, že židovský boh je ten istý ako kresťanský, ako moslimský, ako božstvá Orientu, Ameriky,….???
Jistě, že je Bůh jen jeden, a není ani „židovský“ ani „křesťanský“ ani „muslimský“…
To jednotlivé církve a náboženství se liší, a všechny se více či méně pletou, jak to bylo přizpůsobené úrovni chápání a jednotlivým kulturám tehdejších lidí…
πα½
Není to originál Semi
Tohle tu už nezkoušejte, vydávat se za mě!
Systém to tu hlídá, i když to nehlídal dost, ale bude to důkladnější…
(Poznámka pro ostatní – zkoušel tu psát jako P.A.Semi … Je tu na to speciálně filtr – to když nepíšu já, tak to jde automaticky ke schválení…)
πα½
A proto taky musíme platit církevní restituce.To je na hlavu.Opravuji kapličku v dědině.Co sy myslíte z kterých peněz to jde?S našich daní obci.Kde je ta odluka od Užívat majetků však rekonstrukcí zas zaplatí obec.To už je moc.
A já žehnám Ruským 🇷🇺 vojákům a vojsku brzké vítězství nad sfanativanými nacisty v Banderozemi podporované Eurofašisty a válečnými gengstry usa.
Přes 35 sparchantělých statů světa válči skrytě proti 🇷🇺 a nás parchanty nevyjímaje.
Ostuda a hnus!