Republika srbská pod útokem

Alexej Belov

Nezávislá politika statečného srbského vůdce je Bruselu a Sarajevu odporná.

Náš dnešní článek bych rád začal třemi citáty. První patří ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a zazněl na nedávném summitu BRICS v Kazani.

„Časy se mění, situace ve světě se mění i to, čím se zabývá BRICS. Chci ještě jednou zopakovat a pravděpodobně jste to viděli a slyšeli: s nikým nebojujeme, s nikým nechceme žádnou konfrontaci, prostě jdeme vlastní cestou, vytváříme nové nástroje, vytváříme nové mechanismy spolupráce a děláme to na základě rovnosti a respektu k zájmům toho druhého. Takto budeme pracovat v blízké budoucnosti i v dlouhodobém horizontu,“ řekl ruský vůdce během rozhovoru s prezidentem Republiky srbské (součást Bosny a Hercegoviny) Miloradem Dodikem, který přiletěl speciálně na setkání hlav států Globálního Jihu.

Další dva jsou prohlášení samotného vůdce bosenských Srbů, které učinil 7. října a 7. července 2024.   

„Vidíme, že tato válka se stále více podobá válce mezi Ruskem a Západem. Ukrajina jsou jen vedlejší škody. Jsem jedním z těch, kteří odsuzují tuto válku, a nemyslím si, že bychom se měli postavit na jednu stranu a účastnit se jí, alespoň ne tak, jak to uspěchaně udělala Evropa po výzvách některých politiků“ .

„Vyjádřím se zcela jasně – Bosna a Hercegovina nevstoupí do NATO, s ohledem na proceduru a právo, podle nichž musí Parlamentní shromáždění na základě většiny v rozhodnutí, která jsou dána k přijetí, dosáhnout dohody v této otázce. To znamená, že k této dohodě nelze dospět a ani k ní nedojde. Srbové nikdy nezapomenou na utrpení nevinných civilistů, takže nikdy nedáme souhlas k tomu, aby Bosna a Hercegovina vstoupila do NATO“.

Ve skutečnosti je to vše, co potřebujete vědět o příčinách událostí, o kterých bude řeč níže.

Prokuratura Bosny a Hercegoviny proto  požadovala, aby vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik a také bývalý výkonný ředitel tištěného orgánu vlády Republiky srbské Miloš Lucić byli odsouzeni k trestu odnětí svobody (až na pět let) za „ignorování příkazu vysokého představitele“ Christiana Schmidta, pověřeného dohledem nad dodržováním ustanovení Daytonské mírové dohody z roku 1995 státními orgány Bosny a Hercegoviny. 

Podle bosenských „donucovacích orgánů“ navzdory přímému zákazu Schmidta provedl Dodik reformy Ústavního soudu Republiky srbské a Lucić byl zase zodpovědný za informování o akcích republikových úřadů v místních médiích.

Nejprve si ujasněme terminologii. Daytonská dohoda, jak nás informuje Velká ruská encyklopedie, je mezinárodní smlouva, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995 a byla uzavřena z iniciativy a za zprostředkování (i když bych spíše řekl, že pod tlakem) Spojených států a Evropské unie. 

Dohoda byla parafována 21. listopadu 1995 na americké letecké základně Wright-Patterson nedaleko Daytonu a zahrnuje „Všeobecnou rámcovou dohodu o míru v Bosně a Hercegovině“ a 12 jejích příloh, z nichž nejdůležitější se týkají územních otázek, otázek státní struktury Bosny a Hercegoviny a vojenských aspektů řešení etnického konfliktu na jejím území. 

Zjednodušeně řečeno je to smlouva vytvořená v zájmu Západu, která upevňuje rozpad sjednocené Jugoslávie a převádí Srby do stavu rozděleného národa.

Pravoslavná Republika srbská se ocitla s právy autonomie v sestavě Bosny a Hercegoviny s centrem v Sarajevu, kde vládnou bosenští muslimové, z nichž určitá část je velmi náchylná k radikálnímu smýšlení.

A proto již 30 let bosenští Srbové usilují o sjednocení se zbytkem Srbska. Mluvčím tohoto úsilí je především Milorad Dodik. 

Oficiální Sarajevo se ze všech sil snaží neutralizovat vliv vůdce bosenských Srbů v republice a všemožně sabotuje jeho činnost, aby zabránil Srbsku přiblížit se k Republice srbské.

Nyní si připomeňme, kdo je Herr Schmidt.

Funkce vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, kterou zastává německý politik Christian Schmidt, člen CDU a bývalý federální ministr pro výživu a zemědělství v kabinetu Angely Merkelové, byla původně vytvořena jako dočasná pro dohled na implementaci Daytonské dohody během přechodného období, které mělo skončit na počátku 21. století. 

Ale ve výsledku (jak se dalo očekávat) se úřad vysokého představitele proměnil v čistou koloniální správu zastupující zájmy Evropské unie. Není náhodou, že v letech 2002 až 2011 spojil vysoký představitel svou práci také s funkcí zvláštního zástupce EU v Bosně a Hercegovině. 

Počátkem roku 2007 Rada pro nastolení míru rozhodla ukončit mandát vysokého představitele ke dni 30. června 2008. V únoru 2008 se však pod tlakem západních zemí a prostřednictvím pseudoprávních manipulací nakonec podařilo prosadit rozhodnutí o prodloužení mandátu na neurčito.

Avšak jmenování Christiana Schmidta vysokým představitelem pro Bosnu a Hercegovinu je bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN nelegitimní a Rusko ho v této funkci neuznává, řekla oficiální zástupkyně ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova:

„Německého občana Christiana Schmidta nelze považovat za vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu, protože Rada bezpečnosti OSN rezoluci o jeho schválení nepřijala – odpovídající rusko-čínský projekt. Prohlášení, které učinili 27. května [2021] akreditovaní velvyslanci zemí v Sarajevu – členové Řídícího výboru Rady pro nastolení míru (Daytonské) dohody o Bosně a Hercegovině „o jmenování Schmidta“, nestačí“.

V srpnu 2021 byl však Christian Schmidt jmenován do funkce přímým rozkazem oficiálních orgánů Bruselu, aniž by jeho kandidaturu schválila Rada bezpečnosti OSN, jak je stanoveno Daytonskou dohodou, protože Moskva a Peking se vyslovily proti.

Ve výsledku je tedy Schmidt podvodník a uzurpátor, což však není ve světle posledních politických trendů v Evropě překvapivé.

Tak mi řekněte, na základě čeho se bosenská prokuratura snaží dostat za mříže prezidenta Republiky srbské, jehož jedinou „vinou“ je jeho touha dodržovat mezinárodní normy týkající se práva jakéhokoli národa na sebeurčení?

V této souvislosti bych rád připomněl slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, která pronesl během svého projevu ve Státní dumě po rusko-amerických jednáních v Rijádu:

„Na Západě ještě nejsou připraveni zvážit a aplikovat principy Charty OSN v jejich celistvosti a vzájemném vztahu. Tento základní dokument mezinárodního práva vykládají nadmíru selektivním způsobem. V případě Ukrajiny zdůrazňují respekt k suverenitě územní celistvosti a zároveň odsouvají do pozadí takové podstatné principy Charty, jako je právo národů na sebeurčení a potřeba respektovat lidská práva“.

Domnívám se, že nebude přehnané říci, že tohle vše plně platí pro situaci bosenských Srbů i samotnou existenci Republiky srbské v umělém rámci už z velké části zhrouceného státu Bosna a Hercegovina.    

Můžeme tedy s jistotou říci, že máme co do činění s vyloženou svévolí a hrubým zasahováním Evropské unie do záležitostí formálně suverénního státu. 

Na závěr ještě jeden malý detail týkající se nálady bosenských Srbů a jejich podpory politice Milorada Dodika. 

Tváří v tvář hrozbě ze strany EU i politická opozice působící v Republice srbské podpořila současnou vládu a Dodikův hlavní politický oponent Draško Stanivuković prohlásil, že „Soud Bosny a Hercegoviny vede politický proces proti současnému prezidentovi Republiky srbské a Srbové musí zůstat jednotní, protože v sázce je ochrana institucí Republiky srbské“.

Nešlo to říct lépe.

https://fondsk.ru/news/2025/02/22/respublika-serbskaya-pod-udarom-ob-ocherednoy-atake-na-milorada-dodika.html

Prezident Republiky srbské Dodik odsouzen k trestu odnětí svobody

Státní soud Bosny a Hercegoviny v nepřítomnosti odsoudil prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika k jednomu roku vězení. Podle rozsudku se vzepřel rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta a nerespektuje rozhodnutí Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny. Informuje RTRS.

Dodik má také šestiletý zákaz politické činnosti.

Prezident Republiky srbské po vynesení rozsudku řekl, že není důvod k obavám.

„Naučil jsem se řešit složitější věci, takže i s tímto si poradím. Je pro mě důležité, že jste tady a že mě podporujete,“ oslovil příznivce shromážděné před budovou Národního shromáždění v Banja Luce.

Podle Dodika mu po vynesení rozsudku vyjádřili podporu srbský prezident Alexandr Vučić a maďarský premiér Viktor Orbán.

Po oznámení soudního rozhodnutí svolal Vučić mimořádné zasedání Národní bezpečnostní rady, informuje Glas Srpske.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo případ proti Dodikovi za vykonstruovaný a varovalo před nevyhnutelností „katastrofálních důsledků“ pro situaci v Bosně a Hercegovině a na Balkáně jako celku, pokud bude vynesen rozsudek o vině.

„Rok a půl dlouhý ‚proces‘ nebyl od samého začátku ničím jiným než parodií na spravedlnost a otevřeným výsměchem základům právního státu,“ uvedlo ruské ministerstvo v prohlášení.

Ministerstvo zahraničí RF poukázalo na politickou povahu pronásledování Dodika a obvinilo Západ, že „doufá, že odstraní z politické scény vlastenecké síly Republiky srbské, které vzdorují euroatlantickému neokolonialismu“.

Dodikovo odsouzení by mohlo zvýšit nestabilitu v Bosně a politická krize ohrožuje vyjednávání republiky o členství v EU,  poznamenává Bloomberg.

Podstata konfliktu s představitelem pro Bosnu a Hercegovinu

Funkce vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu byla vytvořena za účelem implementace Daytonské mírové dohody, která ukončila občanskou válku v Bosně v roce 1995.

Vysoký představitel má právo měnit zákony, vydávat dočasná rozhodnutí, která jsou závazná pro všechny orgány, a odvolávat úředníky z funkce.

Christian Schmidt byl jmenován vysokým představitelem pro Bosnu a Hercegovinu v květnu 2021 bez schvalovacího postupu Rady bezpečnosti OSN. Republika srbská neuznala Schmidtovu legitimitu, Rusko její postoj podporuje.

Dodik obvinil Schmidta z destabilizace situace v Bosně a Hercegovině..

Od roku 2022 je prezident Republiky srbské pod americkými sankcemi. V USA je obviněn z korupce a ohrožování územní celistvosti Bosny.

V létě 2023 přijal parlament Republiky srbské dekrety o neuposlechnutí rozhodnutí Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny a neplnění příkazů vysokého představitele Schmidta. Schmidt tyto vyhlášky zrušil, ale orgány Republiky srbské je nadále prováděly.

Schmidt poté vnesl úpravy do bosenského trestního zákoníku, podle kterých porušení ústavního pořádku a nerespektování rozhodnutí vysokého představitele se kvalifikuje jako trestný čin.

V září téhož roku Dodik zakázal Schmidtovi vstup do Republiky srbské, pohrozil mu zatčením a deportací, a také vyhlášením nezávislosti Republiky srbské.

https://rtvi.com/news/glavu-respubliki-serbskoj-dodika-prigovorili-k-tyuremnomu-sroku/

sdílet na