Tisková konference Vladimira Putina v Shenzhenu
Místo čtení si také můžete otevřít původní hodinové ruské Video ze stránek Kremlu... (345 MB)
V. Putin: Dobrý večer! Bez dalších okolků, pojďme rovnou k vašim otázkám. Prosím.
Otázka: Dobrý večer, Vladimire Vladimiroviči!
Nikita Korzun, televizní společnost NTV.
Vaše třístranná schůzka s Xi Jinpingem (Si Ťin-pchingem) a Donaldem Trumpem vypadá naprosto historicky. Měla podle vás takový obsah? O čem jste diskutovali a co bude dál?
Děkuji.
Vladimir Putin: Nikdo neví, co se stane dál. Jen Hospodin Bůh ví, co se stane dál.
Ale moc bych si přál, aby to pokračovalo, alespoň v tom smyslu, že po srovnání hodin, v řadě klíčových oblastí bylo podle mého názoru dosaženo, pokud ne dohody, tak vzájemného porozumění. Zaprvé, co se týče historičnosti, historického významu a tak dále: k takovým setkáním nikdy předtím nedošlo, ale teď proběhlo toto a to je nepochybně kapitola v dějinách diplomacie.
Co se týče toho, o čem jsme diskutovali, v podstatě se to od samotného plenárního zasedání jen málo lišilo. Vzhledem k tomu, že všechny naše země jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN, jsme se jistě zabývali reformou, potenciální reformou a zvyšováním potenciálu Organizace spojených národů. Všichni si uvědomujeme, že je nutné tak učinit a přizpůsobit práci této univerzální organizace realitě dnešní doby.
Diskutovali jsme o bezpečnostních otázkách v nejširším smyslu toho slova, o prevenci šíření zbraní hromadného ničení a jaderných zbraní. Diskutovali jsme také o některých otázkách týkajících se svobody plavby. Podporujeme dodržování všech norem mezinárodního námořního práva. Diskutovali jsme také o některých otázkách týkajících se činnosti některých organizací, jako je Mezinárodní trestní soud, který zjevně překračuje rámec svých kompetencí a činí rozhodnutí, která nejsou právní, nejsou soudní, ale politická. Celkově se všichni shodli.
Byla ještě řada otázek, o kterých jsme diskutovali. Ale víte, co se mi líbilo a co na mě zanechalo velmi pozitivní dojem – že po oficiálních prohlášeních, kdy jste byli vy, představitelé tisku a vaši kolegové v místnosti, pak po našich formálních, připravených projevech začala volná diskuse. A myslím, že to nikdo nečekal. Ale Předseda Čínské lidové republiky a iniciátor tohoto setkání dokázal vytvořit atmosféru, že začala svobodná výměna názorů na některé otázky společného, vzájemného zájmu. To byla asi nejzajímavější část. Tato diskuse proběhla v naprosto svobodném a velmi otevřeném režimu. Umožnila nám lépe se vzájemně porozumět a podle mého názoru vytvořila podmínky pro další dohody – ať už v tomto nebo jiném formátu, na tom nezáleží; celkově bylo toto setkání velmi užitečné.
Otázka: Dobrý večer!
Pavel Zarubin, televizní kanál Rossiya.
Pana Trumpa znáte téměř 10 let. Vaše setkání jsme poprvé sledovali na summitu G20 v Hamburku v roce 2017. Tato setkání obvykle vedla k důležitým a závažným prohlášením, ale výsledky nebyly, a byly obvykle jen nové sankce. Upřímně řečeno, ani v Trumpově druhém funkčním období, po bitvě v Anchorage, to tak jednoznačné nebylo. Myslíte si, že současné Spojené státy jsou vůbec schopny dosáhnout dohod a budou dodržovat jakékoli dohody, kterých by mohlo být dosaženo?
Vladimir Putin: Víte, my to pozorně sledujeme a média to také analyzují. Vaši kolegové, kteří pracují v politice, vidí a chápou, že vnitropolitická situace ve (Spojených) Státech a tamní politický systém jsou složité, dalo by se dokonce říct komplikované. Existuje mnoho protiváh, nejrůznějších nástrojů pro udržení rovnováhy politických sil. Proto se to, když se na to díváte jen zvenčí, zdá nedůsledné, ne tak docela, jak byste si to přáli.
Ale nejdůležitější je něco jiného. Nejdůležitější – o tom nepochybuji – je, že prezident Trump upřímně usiluje o řešení konfliktů, včetně ukrajinského, a upřímně usiluje o zlepšení bilaterálních vztahů v řadě oblastí, včetně, což je pro nás samozřejmě důležité, vztahů mezi USA a Ruskem.
Samozřejmě, že situaci sledujeme. Samozřejmě bychom chtěli, aby se věci dělaly rychleji a efektivněji. Ale vycházíme z reality života a doufáme, že tento přístup bude pokračovat.
Řekl jsem to během našich diskusí a mohu to zopakovat i nyní v multilaterálním formátu. Koneckonců, s prezidentem Trumpem jsme spolupracovali během jeho prvního funkčního období. Přestali jsme s ním spolupracovat poté, co ztratil pravomoci prezidenta v roce 2020. Ale celkově, jak nyní, tak i dříve, máme něco společného v našich přístupech k takzvaným civilizačním hodnotám. Je tu něco, co nás, ne-li spojuje, tak alespoň naznačuje určitou podobnost názorů.
Zrovna jsme diskutovali o demokracii, že? Ale co je demokracie? Co to je? Je to liberální řád, který se shromáždily určité kruhy a stále se ho snaží vnutit celému světu podle své vlastní šablony. Je to demokracie? Nebo je to liberální pokus o monopolizaci moci a je to skutečně liberální diktatura? Co to je?
Není snadné dosáhnout zde společného jmenovatele, natož pak implementovat stávající dohody. Ale samotný přístup našich spolubesedníků a partnerů nás dnes stále nastavuje k pozitivnímu výhledu. A je lepší mít nějaké dohody, i když nejsou implementovány do konce, než nemít žádné.
Otázka (v překladu) : Děkuji, pane prezidente.
Zuo Yun, China Media Group.
Pokud jde o historické setkání s předsedou Xi (Si) a prezidentem Trumpem, jaké otázky považujete za nejslibnější a ve kterých otázkách bylo dosaženo největšího pokroku? Co si myslíte o návrhu předsedy Xi (Si), aby velmoci spolupracovaly na udržení míru? A jak byste popsal roli Číny v dosažení potřebných výsledků?
Děkuji.
Vladimir Putin: V tomto případě je role Číny rozhodující, protože to byl Předseda Xi Jinping (Si Ťin-pching), kdo toto setkání inicioval, a já vidím, že bylo úspěšné. Opakuji, především proto, že se Předsedovi ČLR podařilo vytvořit uvolněnou atmosféru pro svobodnou diskusi. A on mimochodem udal tón této svobodné diskusi, protože se ujal role organizátora nejen samotného setkání, ale i člověka, který tuto svobodnou diskusi navrhl. Podle mého názoru je to velmi důležité a vytváří to podmínky pro další výměnu nejen informací, ale i pro přípravu některých rozhodnutí, možná již v jiné sestavě. I když tento formát je podle mého názoru aktuální a úspěšný, vezmeme-li v úvahu, jak jsem již řekl, že Čína, Rusko a Spojené státy jsou stálými členy [Rady bezpečnosti] OSN a, samozřejmě, na nás do značné míry závisí mezinárodní bezpečnost.
Proto bych chtěl zaprvé poblahopřát Předsedovi ČLR k úspěchu jeho iniciativy a zadruhé mu za tuto iniciativu poděkovat. Věřím, že všechny otázky – a témata, která byla vznesena k diskusi, jsem již zmínil – byly řešeny včas a samotná skutečnost, že se o nich diskutovalo a nalezla se společná řeč pro jejich řešení, je nepochybně pozitivní.
Otázka: Anastasia Savinykh, agentura TASS.
Vladimire Vladimiroviči, jsou naše výchozí pozice v evropských bezpečnostních jednáních nyní pevnější než byly vaše návrhy v roce 2021, které Západ odmítl? Budeme od Západu požadovat kompenzaci za ty škody, které Rusko utrpělo v důsledku sankcí a úderů západními zbraněmi na naši infrastrukturu? Panuje nějaký konsenzus ohledně územní otázky a otázky příměří, nebo se zde jednání dostala do slepé uličky?
Děkuji.
V. Putin: Co se týče našich požadavků a tak dále, tak jsme je neformulovali tak podrobně. Ale je to samozřejmě legitimní otázka. Koneckonců, někdo se snaží svalit veškerou, promiňte, „vinu“ za to, co se děje, na nás.
V rozhovorech s prezidentem Trumpem a v rámci třístranného formátu jsem si vzpomněl, odkud to všechno začalo. Všechno to začalo, pokud jde o ukrajinskou krizi, převratem, státním převratem v Kyjevě. Začalo to tím, že nové úřady zahájily vojenskou operaci v těch regionech jihovýchodní Ukrajiny, které neuznaly výsledky tohoto převratu.
Osm let, osm let jsme se snažili vyřešit tu krizi na tehdejší jihovýchodní Ukrajině. Osm let! A po celých těch osm let kyjevský režim prováděl jakási vojenská opatření, v podstatě rozpoutal válku na jihovýchodě Ukrajiny. A když veřejně – každý si to asi dobře pamatuje – veřejně prohlásili ústy svých nejvyšších představitelů, že nemají v úmyslu realizovat žádné mírové dohody, teprve poté jsme uznali do té doby neuznané nové republiky: Doněcké a Luhanské.
A mimochodem, chci ještě jednou připomenout: lidé, kteří na těchto územích žili a kteří tam dodnes žijí, tak učinili v plném souladu s článkem jedna – prvním článkem Charty OSN. Učinili tak v plném souladu s mezinárodním právem. Teprve poté, a dokonce i poté, po nějaké době – ne jen po nějaké době, ale po osmi letech – jsme uznali jejich nezávislost, uzavřeli s nimi smlouvu o vzájemné pomoci a začali jim tuto pomoc poskytovat v rámci naší mezistátní smlouvy. Odtud začal konflikt.
My jsme válku nezačali a vůbec žádnou válku jsme nezačali. Ale bojovalo se tam osm let a ve skutečnosti to byla válka. A my se ji snažíme ukončit tím, že poskytujeme pomoc těm státům, které jsme neuznávali, uznali a s nimiž jsme podepsali smlouvy o vzájemné pomoci. To jsem dnes našim kolegům připomněl.
Co se týče požadavků, život jde dál jako obvykle. Jsou tu některé otázky a některé požadavky z naší strany, které dnes nejsou aktuální. Ale diskutovali jsme o těch otázkách, které považuji za problematické, a jsme připraveni je s našimi partnery prodiskutovat pracovním způsobem.
Co se týče kompromisů, samozřejmě kompromisy existují, samozřejmě. Tyto kompromisy navrhla americká strana a my jsme s nimi v jejich původní podobě souhlasili, včetně setkání v Anchorage. Takže existují a my je podporujeme. Otázkou je: chtějí ostatní strany konfliktu – Ukrajina a řekněme v tomto případě jejich evropští sponzoři – s těmito kompromisy souhlasit, tedy chtějí mírovou cestou dosáhnout dohody o ukončení bojů, o ukončení války, nebo ne? Soudě dle toho, co v tuto chvíli vidíme – ne (nechtějí). Uvidíme; věci se vyvíjejí, věci se mění. Možná i k nim přijde poznání, že je lepší s těmito kompromisy souhlasit, než později čelit realitě, kterou bude nakonec nutné přijmout.
Už jsem řekl: zdá se, že současné kyjevské úřady nechtějí žádné ukončení nepřátelských akcí, protože bude třeba okamžitě jít k volbám. A udržení moci – pokud bude všechno hrubě zmanipulované, zajisté – je možné. Problém je ale v tom, že současní vládci v Kyjevu, současný režim, si svou moc udrží, ale znamená to, že nebudou schopni zachovat zdroje příjmů plynoucí z války. Drancujíce národní bohatství samotných ukrajinských občanů a drancujíce pomoci, kterou dostávají od Západu, tento zdroj vyschne. Proto nemají žádnou motivaci souhlasit s ukončením nepřátelských akcí a vytvořením podmínek pro dlouhodobý – jak jsem již řekl, neomezený – mír s výhledem do budoucnosti. To je přesně to, o co usilujeme. Pokud si ale ukrajinské úřady a jejich sponzoři tyto reality uvědomí, pak si myslím, že kompromisů, o kterých jsme diskutovali a které jsem zmínil, bude dosaženo.
Otázka: Ivan Blagoj, První kanál.
Řekněte mi prosím, co byste mohl vzkázat všem těm politikům na Západě, kteří nyní sledují zprávy a děsí je vyhlídka nové Jalty?
Vladimir Putin: Politici, pokud jsou to politikové, nejen sledují zprávy. Samozřejmě je sledují, aby byli informovaní. Ale obecně by politici měli zprávy vytvářet, ne jen sledovat, co se děje na mezinárodní scéně.
Co se týče té nové Jalty, víte, ale co bylo na Jaltě špatného? No, co bylo špatného?
Zaprvé,v Jaltě zafixovali vítězství nad nacismem. Nebyl bych proti tomu. Myslím, že by bylo správné zafixovat vítězství nad neonacismem, abychom mohli mluvit o vymýcení samotných ideologických kořenů xenofobie, rusofobie a dalších fobií, abychom mohli mluvit o vymýcení všeho, co souviselo s kolaborací během druhé světové války a se spoluprací s Hitlerem a jeho režimem. Co je na tom špatného? To je první věc.
Za druhé. Po Jaltě byly vytvořeny podmínky, v jejichž rámci byla založena Organizace spojených národů. A po 80 let díky těmto dohodám svět v podstatě žil bez velkých globálních vojenských otřesů. Ano, existuje mnoho regionálních konfliktů, i nyní k nim dochází, ale nedochází k žádným globálním otřesům. A to je díky jaltským dohodám. Co je na tom tak špatného?
A konečně, nikdo v Jaltě nerozděloval svět. Chci to zdůraznit a chci, aby to všichni pochopili. Jalta neznamenala rozdělení světa na zóny vlivu, Jalta jednoduše zafixovala realitu, která se vznikla po druhé světové válce. Co se tehdy mělo dělat? Pokračovat ve válce, nebo co? V Jaltě zafixovali realitu a v dnešních konfliktech se s touto realitou budeme muset vyrovnat.
Prosím.
Otázka: Elena Shiryaeva, televizní kanál Mir.
Na summitu v Shenzhenu (Šeň-čženu), jako v jednom z technologických měst světa, jak jsme se mohli přesvědčit, hodně hovořili o rozvoji digitální ekonomiky a umělé inteligence. Dosáhli jste dohody s americkými a čínskými lídry o případném zahájení společných projektů v této oblasti? A jaké místo v závodě těchto technologií nyní zaujímá Rusko?
Děkuji.
V. Putin: Vaše otázka zní znepokojující. Když se mluví o závodech, obvykle se tím myslí závody ve zbrojení, i když umělá inteligence a její rozvoj samozřejmě nabízí různé příležitosti a představuje různé hrozby.
Také jsme o tom dnes hovořili na třístranné schůzce a celkově se všichni shodli, že je třeba obrátit pozornost na určité oblasti související s využíváním umělé inteligence, abychom nedopustili jakékoliv hrozby z hlediska bezpečnostni. To je pravda.
Co se týče našich pozic, máme společnosti, které jsou nepochybně lídry nejen v Rusku, ale také aktivně rozvíjejí svoji činnost v mnoha zemích světa, aktivně pracují, máme co prezentovat, je co sdílet s našimi partnery a máme vše, co souvisí s technologiemi umělé inteligence, aktivně se rozvíjí.
Víte, co můžu říct, u nás Sberbank aktivně pracuje tímto směrem, „Yandex“ pracuje a existují i další společnosti, které rozvíjejí svou činnost stále aktivněji a aktivněji.
Máme globální výhodu v této oblasti. Chci to zdůraznit: globální. Řekl jsem to dnes na zasedání APEC… ne na zasedání, ale v rámci třístranného formátu: aby se rozvíjela umělé inteligence a datová centra, je třeba energie. Podle mezinárodních organizací budou do roku 2030, velmi brzy, dohromady všechna datová centra, která se rozvíjejí, potřebovat tolik energie, kolik dnes spotřebuje celé Japonsko, a to je technologicky vyspělá a průmyslově velmi rozvinutá země s rozvinutou ekonomikou.
Rusko má v tomto ohledu výhodu, protože jsme jedním z lídrů ve vývoji jaderných technologií a mírového atomu. Domnívám se, že z 36, nebo možná 33–35 jaderných elektráren, které se staví ve třetích zemích, jich asi 30 staví ruská společnost „Rosatom“. Jsme prostě očividným lídrem.
Pokud jde o malé elektrárny, nikdo jiný je nestaví ani nevyrábí. Jak víte, už jsme si nějaké postavili sami; momentálně fungují na severu a připravují se další dvě platformy. Mnozí to chtějí udělat, mnozí říkají, že jsou připraveni, ale nikdo jiný to zatím neudělal.
Kromě toho všeho máme obrovské zásoby uhlovodíků světové úrovně: ropu, plyn a uhlí. Máme obrovské možnosti hydroenergetiky. Mimochodem, obnovitelné zdroje energie zahrnují i solární energii a tak dále. Toto všechno máme a aktivně se to rozvíjí. V tomto smyslu má Rusko značné konkurenční výhody a jsme dobrým partnerem pro mnoho zemí, které chtějí rozvíjet umělou inteligenci. Vlastně to chce dělat prakticky každý. Proto jsme vyvinuli vynikající technologie – už jsem jmenoval dvě společnosti – a objektivní možnosti spolupráce jsou velmi významné a my jsme na tuto spolupráci připraveni.
Otázka: Olga Knyazeva, Vesti.
V posledních dnech došlo k vážným útokům, několik jich bylo na Krymském mostě, s hlášeními o vážném poškození. Rád bych slyšela vaši reakci.
Vladimir Putin: Tak co? Zaprvé chci říct, že Krymský most je čistě civilní objekt. My jsme už velmi dávno – vlastně jsem dal přímý pokyn – nepoužili Krymský most ani k přepravě vojenské techniky ani k přemisťování munice. Ani jsme přes most nepřepravovali ropu ani ropné produkty. Je to čistě civilní objekt.
Dovolte mi připomenout, že v červnu letošního roku šéf (hlava) kyjevského režimu oznámil, že v průběhu 40 dnů způsobí Rusku nenapravitelné škody a zničí naši energetiku. Ano, už jsem to řekl; škody napáchali. Ale 5. srpna, jak víme, těch 40 dní skončilo. Výsledek byl daleko od očekávání. Ano, začali útočit na naše tankery v Černém moři. V reakci na to, jak všichni dobře vědí, jsme začali jednat zrcadlově. Naše odvetné akce se však pro režim ukázaly jako mnohem bolestivější než pokus o poškození naší ekonomiky. A teď slyšíme ze všech stran: žádáme vás, abyste s tím přestali; dohodněme se: buď na moři zavedeme příměří, nebo na energetiku nebudeme útočit.
Upřímně řečeno, o této otázce jsem diskutoval se svými kolegy v Radě bezpečnosti a požádal všechny, aby si ji promysleli a znovu se k ní vrátili v naději, že se nám snad podaří dohodnout se. Ale po úderech na Krymský most se nebudeme domlouvat. Na tyto údery budeme odpovídat. A chci, aby to všichni věděli. Věřím, že naše reakce, jak jsem právě řekl, bude mnohem bolestivější než to, co kyjevský režim udělal s mostem.
A most samozřejmě obnovíme. Ve skutečnosti tam jsou dva mosty: silniční a železniční. Silniční most utrpěl vážné poškození, ale železniční most už byl, myslím, obnoven.
S moderními prostředky, přesnými zbraněmi to není tak těžké udělat. Otázkou jsou odvetná reakce. Nějaká budou.
Otázka: Ilja Ježov, RIA Novosti.
Rádi bychom, abyste upřesnil o důvodech summitu APEC. Koneckonců, akce se koná v Shenzhenu (Šeň-čženu). Měli jste velmi nabitý program. Jak hodnotíte toto fórum, které se zde konalo? Jaké byly jeho hlavní výsledky? A mohl byste se podělit o to, co považujete za hlavní výsledek pro Rusko?
Moc děkuji.
Vladimir Putin: Nejprve jsme se všichni seznámili s Shenzhenem (Šeň-čženem). Je to očividný úspěch pro Čínskou lidovou republiku – za 40 let je takový rozvoj kolosální. Jinými slovy, je to znovuzrozená megapole, a nejen megapole, ale je to centrum intelektuálního, high-tech rozvoje. Gratulujeme k tomu našim čínským přátelům.
Pokud jde o výsledky, v první řadě chci říct, že spolupráce v rámci APEC je pro nás velmi důležitá. Kdysi, jak jsem dnes zmínil, před několika lety jsme si stanovili cíl zvýšit náš obchodní obrat s tímto regionem o 40 procent – nyní je to přes 60 procent. A tento cíl jsme si stanovili ještě před jakýmikoli vážnými událostmi v ukrajinském směru. Proč? Protože tento region světa se aktivně rozvíjí a máme tam přirozené partnery. A události na Ukrajině a takzvané sankce, zavedené proti Rusku, nelegitimní a v rozporu s mezinárodním právem, nás k tomu dotlačily. Opakuji: stanovili jsme si cíl 40, nyní je to 60 a více. Takže je to pro nás důležité.
A věříme, že výsledky byly pozitivní, protože jsme nejen diskutovali o tématech, která zajímají všechny zúčastněné země nebo všechny zúčastněné ekonomiky. Dnešní akce se zúčastnilo dvacet jedna ekonomik, což znamená všechny ekonomiky v regionu.
A je velmi důležité, že jsme znovu zafixovali základní principy hospodářských vztahů. Je to svoboda hospodářských vztahů, předcházení různým druhům omezení, svoboda plavby – o tom jsme také diskutovali – a tak dále.
Toto vše, pokud to alespoň zde, alespoň v regionu, zavedeme, se nepochybně jeví velmi důležitým faktorem pro rozvoj světové ekonomiky a pro Ruskou federaci.
S. Vlasenko: Stanislav Vlasenko, TV Zvezda.
Slovní spojení „evropská bezpečnostní architektura“ se ozýva stále častěji. Jak vám osobně tato nová evropská bezpečnostní architektura připadá? Vrátí se NATO do hranic z let 1991, 1997 nebo 2021? Jak to osobně vidíte? A nebude kvůli tomu muset Rusko něco obětovat? Nebo nic obětovat nebudeme?
Vladimir Putin: Nic se obětovat nechystáme, chystáme se hledat kompromisy. Myslím, že jsou zcela možné.
Už jsem v odpovědi na jednu z předchozích otázek řekl, že život se mění, takže návrat k situacím, jaké byly ty z počátku 90. let, je zjevně nesmyslný, stejně jako je nesmyslné, aby někteří naši vyjednávací partneři hledali příležitosti, jak nás dotlačit na místo, kam se už nikdy nepřesuneme. Mám na mysli mimo jiné otázky teritoriálního charakteru (územní otázky). Všichni musí vycházet z reality: jak my, tak i ti, s nimiž se snažíme vyjednat ukončení všech krizí, včetně té na Ukrajině. Proto nemá smysl mluvit o nějakých obětech.
A kompromisy jsou zde jistě možné. Proto zde, jak víte, nevidím žádné nepřekonatelné překážky pro dosažení dohody. Zmínil jste se zde o kompromisech – my jsme k nim, k těm kompromisům, připraveni.
Je třeba, aby si i ostatní účastníci tohoto procesu uvědomili realitu, odehrávající se na zemi, a také by ze své strany přišli k těmto kompromisům, to je vše. Nevidím v tom nic přehnaně obtížného. Je třeba pouze politická vůle.
Otázka: Noviny „Vědomosti“, Elena Muchametšina.
Zvýšila se po dnešních jednáních pravděpodobnost, že přijmete Trumpovo pozvání a pojedete na G20?
Vladimir Putin: Ano, o tom jsme diskutovali. Jsem prezidentu Trumpovi velmi vděčný za toto pozvání; vrátil se k tomu během našich bilaterálních kontaktů, a to jak na samotném bilaterálním setkání, tak i po skončení třístranných rozhovorů.
Musím v první řadě zohlednit, co se děje v zemi. Příliš časté cestování do zahraničí pro mě není vždy pohodlné. Ale v každém případě jsem Donaldovi za toto pozvání velmi vděčný. To je první věc.
Za druhé. Víte, řeknu vám otevřeně: Američané nás pořád vyzývají ke zlepšení vztahů s Evropou, ale my jsme si naše vztahy s nimi nezničili – tenhle politický průjem musí přestat. Co to mluví o nějakých útocích na Evropu? Všichni chápou, že my o válku s Evropou neusilujeme. Co je to za nesmysl? To je zaprvé.
A za druhé, z toho vyplývající, je co? Je třeba s nimi navázat nějaký dialog a poté komunikovat, a to i na mezinárodních fórech, kde by místo uzavírání nějakýchdohod a nějakých rozhodnutí mohlo docházet k jakémusi smlouvání, nevhodnému pro ekonomickou organizaci.
Promyslím si to a uvidím. Ještě jsme se nerozhodli. Ale v každém případě děkuji americké straně za pozvání. Ruská delegace tam každopádně bude a bude zastoupena na vysoké úrovni.
Otázka: “Rossijskaja Gazeta”, Aysel Gereikhanova.
Mám otázku. Když jsme obnovili třístranný dialog s Ukrajinou a Spojenými státy, řekli (jsme?), že chceme hovořit o poválečných bezpečnostních zárukách. Proč o nich chceme hovořit, když je konflikt v plném proudu a jako by byl ještě daleko od završení?
Vladimir Putin: Víte, o co tu jde? Jde o bezpečnost i Ruska i Ukrajiny. Uznáváme, že Ukrajina má právo na bezpečnost, stejně jako Rusko, jen nikdo nechce diskutovat o bezpečnosti Ruska. A to je pro nás, mírně řečeno, závažná otázka.
Musím vás vrátit do roku 1991, kdy nám slíbili, že nebude rozšiřování NATO na východ. Tehdejší generální tajemník řekl, že Rusko si může být naprosto jisté jednou věcí, že ani jeden krok na východ nebude udělán z hlediska rozšiřování NATO. Mimochodem, generálním tajemníkem byl představitel Spolkové republiky Německo, nepamatuji si jeho příjmení, ale to není důležité. Ale tehdy jsme byli oklamáni a pak to pokračovalo a pokračovalo – pět nebo šest vln rozšiřování. Nakonec dorazili až na Ukrajinu.
Proč se neustále zaměřujeme na státní převrat na Ukrajině? Můžete si vystupování prezidenta Janukovyče posuzovat, jak chcete – mimochodem, souhlasil s předčasnými volbami sotva o tři měsíce později – ale byl proti vstupu Ukrajiny do NATO. Sesadili ho pomocí státního převratu a najednou se objevila teze o vstupu Ukrajiny do NATO. A co rok 2008? Rozhodnutí bylo učiněno s cílem otevřít Ukrajině cestu ke vstupu do NATO.
Mimochodem, o tom jsem už nejednou mluvil. Když Ukrajina získala svou nezávislost, v Deklaraci nezávislosti bylo předepsáno, že Ukrajina je neutrální stát. Najednou – bum! – vstup do NATO. Jak ze strany NATO, tak ze strany samotné Ukrajiny po převratu.
Ale tisíckrát jsme říkali: počkejte, nedělejte to, je to pro nás nepřijatelné. Odpusťte mi nezdvořilost, chtěli naplivat na naše mínění, protože věřili, že s Ruskem už není o čem vyjednávat, je třeba jen nátlak. A tak tlačili na věc, tento tlak eskaloval k vojenským akcím a válce. Můžeme za to my? Ne. Na vině jsou ti, kteří to udělali, kteří tuto politiku prováděli. Jen si to nechtějí přiznat a pravděpodobně si to nikdy nepřiznají.
Ale každý bude muset vycházet z reality, o které jsem mluvil, a na základě této reality doufám, že se nám přesto podaří na něčem dohodnout, že to dokážeme.
Otázka: Steve Rosenberg, BBC News.
Pokud jde o třístranné setkání, čeho jsme dnes svědky? Je to vznik nového formátu globální bezpečnosti, je to počáteční stádium nového světového řádu, nebo je to prostě jen hezký obrázek tří lídrů za stolem?
Pokud jde o přijatou deklaraci – nazývá se „Deklarace o míru“. A myslím, že jsem vás slyšel říkat, že USA, Rusko a Čína sdílejí odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Zároveň však Rusko nadále útočí na Ukrajinu – což je rozpor. Takže po dnešních jednáních, po dnešní deklaraci, jste připraveni ukončit válku? A nesnažil se vás o tom Donald Trump během dnešních jednání přesvědčit?
Vladimir Putin: Začněme první částí vaší otázky. Takže první část vaší otázky: byl to jen obrázek, nebo začátek nového formátu? Ani jedno z toho. Není to jen obrázek, je to seriózní společná práce. Je to začátek nového formátu? Zatím ne. Ale už jsem to řekl a naši partneři na dnešním setkání v podstatě se vším souhlasí, všichni se shodují, že je to užitečný formát.
Může být prodloužen, nebo ne? Možná. Tento formát si ale nestanovuje žádné zastřešující cíle ani se nesnaží kohokoli podřídit našim rozhodnutím. Jeho cílem je najít vzájemně přijatelná řešení pro nás tři, především v oblasti bezpečnosti. A pokud to bude přijatelné i pro ostatní účastníky mezinárodního dialogu, budeme jen rádi. Ale nedohodli jsme se na pravidelných setkáváních v tomto formátu. Takže se nejedná o nový formát. Zatím neexistuje. A říkat, že je to jen obrázek, je také špatně, protože to bylo užitečné a smysluplné.
Nyní k našim úderům. Nevšimli jste si úderů na Krymský most, čistě civilní cíl? Jak jste si jich mohli nevšimnout? Žádám vás, abyste tomu věnovali pozornost. Taktéž na 40denní údernou operaci oznámenou 4. června tohoto roku proti ruským energetickým zařízením a našim tankerům. Nejsou to údery? A jsou to vážné údery. Proto říkat, že se jedná o čistě ruskou iniciativu, by bylo přinejmenším nekorektní a nepřesné.
A nyní ohledně jednání, včetně jednání o Ukrajině. Ano, jak Předseda Čínské lidové republiky, tak prezident Trump hovořili o zájmu Číny, Spojených států i celého světa na ukončení konfliktu na Ukrajině. Rusko má také zájem na ukončení konfliktu na Ukrajině. Ujišťuji vás, že nemámežádné přání prodlužovat tento ozbrojený konflikt.
Ale otázka se dnes netýká jen nás, nebo dokonce primárně – otázka se týká ukrajinské strany. Chci zopakovat: pokud chtějí konflikt ukončit, ať souhlasí s těmi kompromisy, které byly předloženy Američany ještě před Anchorage. My jsme s nimi souhlasili a teď je to na Ukrajině.
Ukrajina říká: udržíme si zbývajících 10 procent území Doněcku ještě nějaký čas. Ale pokud si to i na nějaký čas udrží a pak už to nedokážou, má smysl si držet těch 10 procent ať to stojí cokoliv? Je to jednoduchá, ale myslím, že naprosto legitimní otázka.
Proto se nejedná jen o naši otázku, ale také o otázku pro režim, který se nastolil svého času v Kyjevě a jehož původ sahá až k státnímu převratu. Jsme ale připraveni na dialog i s těmito lidmi.
Prosím.
Otázka: Dobrý den!
Agentura „Interfax“. [Pavel Minakov]
Dotaz o třístranných jednáních o urovnání na Ukrajině s američany i s ukrajinskou stranou. Otázka zní takto: Nedávno Američtí vyjednavači oznámili, že další (pravidelné) kolo se uskuteční v blízké budoucnosti. Je znám čas dalšího kola? Může v něm být místo i pro Evropany? V jakém formátu?
A je pro Kreml přijatelný Kushnerův tříbodový plán, který nedávno zveřejnil? Do jaké míry se tento plán zdá přijatelný?
V. Putin: Zaprvé, o plánu bych teď nemluvil, protože jakýkoli plán je předmětem diskuse.
Co se týče termínů, žádné jsme nestanovili. Jsme připraveni v tomto dialogu pokračovat, ale nestanovili jsme si žádné termíny.
A co se týká přítomnosti Evropanů v těchto rozhovorech, americká strana nás naléhavě – ano, naléhavě – žádá, abychom souhlasili s účastí evropanů v těchto rozhovorech. Ale slyšíme každý den, co nám vysílají evropští lídři: válka, válka, je třeba se připravit na rok 2030. Nechystáme se nikoho napadat, abychom se na rok 2030 připravovali, ale odtamtud to slyšíme pořád. Je to normální? Myslím, že ne.
Chápeme však, že diskutovat o otázkách spojených s bezpečnostní, včetně bezpečnosti v Evropě, je bez Evropanů zbytečné. Proč to teď zmiňuji v souvislosti s Ukrajinou? Odpověď je velmi jednoduchá: protože jednou z klíčových složek urovnání je z pohledu ukrajinské strany zajištění jejich bezpečnosti. A souhlasíme s tím, že stejně jako musí být zajištěna bezpečnost Ruska, musí být zajištěna i bezpečnost Ukrajiny. To je pravda. Jak by měla být zajištěna, to je otázka.
Proto jsme souhlasili s návrhem amerických vyjednavačů, s návrhem o tom, aby bezpečnost Ukrajiny musela být integrována do celoevropské bezpečnosti. Co je na tom špatného? Jakou hysterii nyní vidíme v některých evropských hlavních městech? Co je na tom špatného? Bezpečnost Ukrajiny by měla být integrována do evropské bezpečnosti.
Ale je známo, že diskutovat o evropské bezpečnosti bez Evropy by bylo také zvláštní, že? Nejsme proti tomu. Ale musíme pochopit, s čím Evropa přijde na tato jednání. Proto jsme diplomatickými kanály navrhli Evropanům přijet do Moskvy, aby si stanovili svůj postoj. Poté se rozhodneme, v jakém formátu budeme pokračovat v dialogu s Ukrajinou.
Otázka: Dobrý večer!
Noviny „Kommersant“. [Andrey Kolesnikov.]
Vladimire Vladimiroviči, o Donaldu Trumpovi říkáte, že máte dojem, že upřímně usiluje o mír. Říkal jsem si, že ho Rusko možná konečně nominuje na Nobelovu cenu míru?
V. Putin: Víte co? Napůl žertem jsme o tom diskutovali. Nelze zapomínat, že Nobelův výbor zpočátku používá peníze, které Nobel vydělal svým podnikáním v Rusku. Prvotním zdrojem akumulace jsou peníze, které Nobel získal z obchodních projektů v Rusku. Vždyť se tady zabýval ropou a všemi možnými dalšími věcmi. A pak vykonal ušlechtilý čin: založil nadaci (fond) a tato nadace dnes rozděluje peníze svým laureátům. A lidé si už nemyslí, že tyto peníze jsou původně ruského původu, a nechtějí s námi mít žádné obchodní vztahy ani žádné ekonomické vztahy, ale penízky dostávají, kasírují s radostí prostřednictvím Nobelova výboru.
Proto nevím, zda má dnešní Nobelova cena míru nějakou hodnotu. Zvláště proto, že podle mého názoru existovaly případy, kdy byla rozhodnutí jasně učiněna na základě politických úvah, nikoli na základě skutečného přínosu toho nebo jiného laureáta k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti.
Nevím, jestli za to dnes vůbec stojí za to bojovat. Jsme sami připraveni pracovat v tomto směru. Víte, že máme svá vlastní ocenění a existuje velmi reprezentativní výbor složený z vážených lidí, kteří činí neutrální rozhodnutí o konkrétních dílech v oblasti zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti a humanitární práce.
Otázka: Alexandr Junašev, Life.
Na třístranné schůzce jste mimo jiné diskutovali o reformě Mezinárodního trestního soudu a OSN. Ale co…
V. Putin: Nejednali jsme o reformě Mezinárodního trestního soudu.
Replika: Situaci kolem něj.
V. Putin: Ano, ale žádné reformy Mezinárodního trestního soudu tam není.
Odpověď: A co další organizace? Například WTO, kterou navrhl Xi Jinping (Si Ťin-pching, Si Cziňpin).
Vladimir Putin: Víte, já tak chápu našeho přítele a Předsedu ČLR, že reforma WTO se chápe v tom smyslu, že je třeba naplňovat ty normy, které tam jsou. Ty jsou už velmi dlouho anulovány a prakticky jim nikdo nevěnuje pozornost. Nejeví se nástrojem, který se používá pro mezinárodní obchod. To je špatné, protože to podkopává celý systém mezinárodních obchodních vztahů.
Jedním z nástrojů určených k ochraně norem vyvinutých v rámci této mezinárodní univerzální organizace je arbitrážní řízení. Západní partneři bohužel blokují normální fungování tohoto orgánu a nedávají možnost řešit spory v této organizaci.
Ve skutečnosti je v průběhu mnoha, mnoha let činnost WTO paralyzovaná. Myslím si, že nemusíme cokoli podstatného měnit; musíme jednoduše zajistit to, aby všechny normy tam napsáné, nastíněné a zakotvené, byly uplatňovány.
Otázka: Valery Sanfirov, rozhlasová stanice „Vesti FM“.
Vladimire Vladimiroviči, před 25 lety jste byl v Číně na summitu APEC, setkal jste se s prezidentem Spojených států a pak jste v noci odletěl do Tádžikistánu, abyste projednal…
Vladimir Putin: Víte všechno. Už jsem na to zapomněl.
Otázka: Nyní jste zpátky v Číně na summitu APEC a opět v noci letíte do Tádžikistánu, abyste projednali nějaké otázky. Zase Afghánistán?
V. Putin: To byla samozřejmě jen náhoda.
Jak víte, nedávno byl Emomali Šaripovič Rachmon v Moskvě, ale pracovali jsme v rámci CSTO – Organizace kolektivní bezpečnosti, a program byl takový, že nebylo možné projednat jiné otázky, které pro nás byly bilaterálně důležité.
To zahrnuje samozřejmě především i Afghánistán. Jak jste viděli, naše vládní delegace vedená místopředsedou vlády (vice-preimérem) Overčukem byla v Afghánistánu a rád bych informoval Emomaliho Šaripoviče o výsledcích této cesty, o tom, jak vidíme perspektivy rozvoje spolupráce v Afghánistánském směru.
Jak víte, máme tam 201. vojenskou základnu, která je podle mého názoru velmi dobrým, skutečným garantem bezpečnosti v regionu. A na toto téma je třeba pohovořit, tedy je třeba diskutovat o bezpečnostních otázkách, včetně pokračování fungování této základny.
A konečně, dvoustranné vztahy. Je jich mnoho, těch otázek. Dostatečně dobrým tempem se rozvíjejí naše tržně-ekonomické vazby a máme slibné významné společné projekty. To vše bude předmětem našeho setkání v Dušanbe.
Otázka: Anton Zolotnickij, MIC „Izvestija“.
Vladimire Vladimiroviči, během summitu se konala vaše bilaterální jednání s Předsedou ČLR. V současné době velmi aktivně spolupracujeme v široké škále oblastí a obrat zboží roste. Nedávno jste navštívil společnou univerzitu. Také společně natáčíme filmy. Nedávno byl zveřejněn trailer k novému rusko-čínskému filmu „Černé hedvábí“, pokračování filmu „Rudé hedvábí“.
Co je podle vašeho názoru nyní nejdůležitějším na programu našich bilaterálních vztahů?
Vladimir Putin: Především , a o tom neustále mluvíme, jak já, tak Předseda Xi Jinping (Si Ťin-pching, Si Cziňpin), mluvíme o tom, že rusko-čínské vztahy, nebo v těchto případech hovoří o rusko-čínském spojení, jsou jedním ze základních kamenů dnešního systému mezinárodní bezpečnostni. Je to důležitý faktor zadržování (odstrašující prvek) a důležitý faktor rovnováhy ve světě. To nejsou prázdná slova, tak to je. A to je jedna z klíčových oblastí naší spolupráce.
Za druhé, ekonomické vazby. Loni jsme dosáhli rekordu – 240 miliard dolarů byl tržní obrat. V tomto roce bude nový rekord, myslím, že se přiblížíme ke značce 280 miliard dolarů. To je stále úctyhodné číslo a stále roste, neustále roste.
Kromě toho máme dobré významné společné projekty v oblasti energetiky a logistiky. Jak víte, první loď se vydala po Severní mořské cestě. A jsme připraveni tuto práci rozšířit.
Mimochodem, řekl jsem našim partnerům z APEC: jsme připraveni se všemi zeměmi, které chtějí s námi spolupracovat v tomto směru, navázat obchodní kontakty a realizovat tyto projekty.
V oblasti humanitární práce, podívejte, je výrazný nárůst turismu (cestovního ruchu). A víte, nejjednodušší způsob, jak to zjistit, je mluvit s lidmi. Pro lidi je to velmi dobrý způsob, jak si mohou založit malé podniky, i ty střední také, a lépe se navzájem poznat. Už u nás podstatně roste příliv turistů jedním i druhým směrem. Myslím, že je to pozitivní. (Zde, zdá se mi, je jeden plus.)
A konečně, v oblasti kultury a umění. Zmínil jste „Rudé (červené) hedvábí“ a nyní vychází „Černé hedvábí“. Naše přední koncertní skupiny, a naši hudebníci a divadelní profesionálové si neustále vyměňují zkušenosti navzájem. A jen si vzpomeňte na výměny za roky vzdělávání, kultury a tak dále! To velmi silně sbližuje lidi a zvyšuje důvěru mezi zeměmi.
Otázka: Gleb Ivanov, „Argumenty a fakta“.
Vladimire Vladimiroviči, nedávno jste měl dialog, rozhovor s norským premiérem a finským prezidentem a obecně po tomto rozhovoru hovořili o potřebě nějakým způsobem rozvíjet svět, vést rozhovory s Ruskem, o tom hovořil finský prezident.
Finsko ale nedávno zakázalo ruským sportovcům přijet do Finska účastnit se soutěží. Zdá se to jako maličkost, ale zejména v době, kdy se údajně zintenzivňovala jednání… Zdá se, že tu něco nesedí. Co si myslíte o těchto krocích finských úřadů?
A s tím souvisí i druhá otázka. Hodně jsme od západních zemí slyšeli o nutnosti dodržovat mezinárodní pravidla. Existují mezinárodní organizace, které rozhodují, a my se musíme jejich rozhodnutími řídit. Zdá se, že Sportovní soud rozhodl, že našim sportovcům umožní soutěžit, a pak tyto západní země najednou odmítají to dělat.
Jak se to dá okomentovat?
Velmi děkuji.
V. Putin: Komentáře jsou velmi jednoduché.
Co se týče našeho telefonického rozhovoru s finským prezidentem, vskutku naši partneři hovořili obecně, ale jasně dali najevo, že je nutný určitý dialog atd. Následné kroky, včetně sportu, jako je odmítnutí účasti našich sportovců na mezinárodních soutěžích, jsou krokem opačným směrem. Je to nedůslednost a snižuje to úroveň důvěry. Co jiného se zde dá říct? To samozřejmě okamžitě přechází do jiné oblasti – do politiky. Jak můžeme vést dialog, když úroveň důvěry neroste, ale klesá?
A co se týká neprovedení rozhodnutí Mezinárodního sportovního soudu, je to ještě horší. Znamená to jednoduše opovržení normami práva, v tomto případě k normám mezinárodního sportovního práva. Je to flagrantní porušení Olympijské charty a kroky směrem ke zničení olympismu jako celku. Sport, stejně jako umění, by měl lidi spojovat. Ale zjevně někteří toto sjednocení nechtějí, ale chtějí nárůst napjaté a konfliktní situace v oblastech svého působení, v oblastech své odpovědnosti a možná i jinde.
Někdy se mi zdá, že bez změny politických elit v některých evropských zemích nebude možné nic udělat pro plnocennou normalizaci vztahů. Zároveň vidíme, že lidé v těchto evropských zemích a veřejné organizace nechtějí realiaci těch plánů, o kterých nyní v některých evropských zemích slyšíme. Nechtějí militarizaci, nechtějí žádné války, zejména s Ruskem.
M. Simonyan: (v textu chybí „Otázka:“, takže místo „Otázka“ je tučné její jméno, ale není zmíněno, že Margaret Simonyan je šéfredaktorkou RT, a jediná Putinova odpověď je tu podstatně kratší, než otázka... v čase 56:20 ... Protože ostatní se ptali, ale M. Simonyan se snažila školit Putina, nejdelší vyprávění místo otázky...)
Děkuji, Vladimíre Vladimiroviči.
Zmínil jste ušlechtilost a to je právě otázka, která je podle našich odhadů tou hlavní, která právě teď trápí naše odběratele a diváky.
Zmínil jste Nobelův ušlechtilý čin. Nobel si o své smrti přečetl krátce předtím, než skutečně zemřel, a v nekrologách stálo, že zemřel ten darebák, co vynalezl dynamit. Byl rozrušený a řekl: Musím nějak uhladit dojem lidstva o mně – a vymyslel tuto cenu.
Lidé se ptají: to, že jsme nyní začali zaujímat tak tvrdý postoj k Ukrajině, a přitom stále ještě ne tak tvrdý, také Trump řekl doslova před dvěma dny: „Asi jste viděli, že jednáme mnohem jemněji, než bychom mohli.“ Je to naše ušlechtilost, že pouze reagujeme? Zmínil jste problém s ropnou rafinerií a my reagujeme. Právě jste řekl, což myslím potěší naši zemi, že udeřili na Krymský most, nijak s nimi nebudeme vyjednávat – udeříme je (budeme je bít) ještě tvrději.
Skutečnost, že k nim nejsme tak drsní, jak bychom mohli, je to taková naše pravá šlechetnost ruského člověka, která byla již za Velké vlastenecké války: vlkodav má právo, ale lidojed ne? (волкодав – прав, а людоед – нет, Эту формулу в своей колонке «Оправдание ненависти» от 26 мая 1942 года вывел Илья Эренбург., a také to prý často používal Solženicin...) Nebo jsou to nějaké jiné úvahy? Například, co když Hospodin, kterého jste připomínal na začátku, jenž jediný ví, co bude dál, co když On rozhodne tak, že to všechno bude naše? Proč rozbíjet (dlabat) to, co je naše? To se může stát. A nemluvíme jen o Donbasu.
Mnoho lidí se na to ptá: proč tomu tak je?
V. Putin: Nejde o otázku ušlechtilosti, i když to je dobrá vlastnost. Co je na tom špatného? Ale tady jsou možná především otázky pragmatického charakteru. Jsou zde především otázky související s tím, že chceme zachovat alespoň nějaké možnosti dosažení mírových dohod. V tom je především otázka. Ale na podniknuté akce protivnou stranou, v přímém i přeneseném smyslu toho slova, vždy budeme reagovat.
Otázka: Valentin Alfimov, Komsomolskaja Pravda.
Vladimire Vladimiroviči, v návaznosti na otázku ohledně útoku na Krymský most. Zatímco se bude patřičně opravovat, je zastaven. Ale jsou tam lidé, miliony jich je. Jak je budeme krmit?
V. Putin: No, už jsem říkal, že jsme přes tento most nepřepravovali nic z vojenských nákladů a ani jsme nepřepravovali ropné produkty. Nějak jsme je tam dopravili. Dopravíme tak i ostatní náklady, to je vše.
Otázka: A co produkty (potraviny) ?
V. Putin: I produkty (potraviny). Řekl jsem „ostatní náklady“, myslel jsem tím i produkty (potraviny). A jak že? Bude tam třeba něco zvýšit.
Mimochodem, vždycky jsme říkali, že musíme Krym se zbytkem území Ruské federace propojit po souši, protože představitelé kyjevského režimu vždycky mluvili o tom, že chtějí zničit Krymský most. Vytvořili jsme takovou příležitost – pohybovat se po souši přes Záporožskou a Chersonskou oblast – a budeme tam pouze posilovat naši přítomnost, a to i v reakci na útoky na Krymský most, to by mělo být pochopitelné všem, a vynaložíme veškeré úsilí na ochranu této trasy, která se nazývá „Novorossiya“ (Новороссия).
Mimochodem, tohle není snadná práce. Trochu mi to dokonce připomíná Cestu života za války po ledu Ladožského jezera. A máme tam i ztráty. Obvykle se jedná o civilisty, řidiče. Chovají se hrdinsky. Uděláme vše pro to, abychom je ochránili, ochránili tuto trasu a zatlačili protivníka dále dozadu na tomto směru, stejně jako v jiných směrech, a vytvořili bezpečnostní zóny podél našich hranic. Takže i tohle bude důsledek úderů na Krymský most. Ale železniční most, myslím, funguje; doprava tam, myslím, byla obnovena.
Otázka: Děkuji mnohokrát.
Nassr Hassan, Russia Today.
Pane prezidente, nedávno jste mluvil o tom, že bezpečnostní zóny, které byly vytvořeny ve třech regionech, se nestanou předmětem jednání o mírovém urovnání.
V. Putin: Znovu jsem o tom řekl, přesně o tom jsem řekl.
Otázka: Znamená to, že ruská vojska tam zůstanou až do konce SVO s důsledkem, že se tato území mohou v budoucnu připojit k Rusku?
Vladimir Putin: Víte, prozatím je to pro nás bezpečnostní zóna. Ale žijí tam lidé a my uděláme vše pro to, aby se tam životní podmínky nijak nelišily od podmínek na jiných územích Ruské federace. V každém případě o to budeme usilovat. Jak to právně formalizovat, to je samostatné téma čekající na pečlivý výzkum našich právníků.
Otázka: Alena Nefedová, noviny „Izvestija“.
Kyjev pokračuje ve svých pokusech o vstup do Evropské unie, ale toto spojení se nyní stává spíše vojensko-politickým než ekonomickým.
Jak realistické je podle vás toto sjednocení Evropské unie a Ukrajiny v blízké budoucnosti? A změnil se postoj Moskvy k této otázce vzhledem k transformaci tohoto bloku?
V. Putin: Zatím tam není žádná zjevná transformace, ale je po ní touha. A pro nás je to samozřejmě vážná výzva a otázka, v tom máte naprostou pravdu.
Co se týká hospodářské spolupráce: pokud chtějí národy Evropy krmit Ukrajinu, je to, prosím, jejich věc. Nakolik je nyní reálný připojení Ukrajiny k EU v plném formátu, je v první řadě otázkou EU a samotné Ukrajiny. Potenciální vojenská spolupráce v jakékoli formě je však samozřejmě problémem, na který budeme muset obrátit naši zvláštní pozornost.
Tak co se děje? Stále opakujeme jedno a totéž: že se pro nás jeví nepřijatelným vstup jakýchkoli vojsk na území Ukrajiny. Co slyšíme od Evropanů? Chceme ukončení války, ale potom okamžitě pošleme vojska. Tak co to je? Znamená to, co nám to říkají? Že nedopustíme mír na Ukrajině – to nám říkají. Musíme to vyřešit.
Proto jsme pozvali zástupce Evropské unie, aby přijeli do Moskvy a projednali všechna tato témata, včetně otázek zajištění bezpečnosti Ukrajiny, Ruska a Evropy jako celku.
Je čas končit. Velmi děkuji.
Všechno nejlepší! Na shledanou.
(Zdroj oficiálního textu – Kancelář Prezidenta Ruska. )
Český strojový překlad (nebo spíš nepřesné strojové převyprávění, pravděpodobně pomocí Yandex translate) Michael Svatoš MAP 2762, opraveno „ručně“ podle ruského originálu (s použitím slovníku a občas i Yandex translate na méně jasné fráze, odhadem 12 hodin práce) ...
(na té stránce Michaela Svatoše si ale můžete třeba přečíst překlad souběžného prohlášení celé skupiny „Eurofašistů“ z Berlína, publikované Ukrajinou, jak také mají plnou pusu míru a touhy po vyjednávání, ale jejich prohlášení zní velmi falešně...)


Fragmenty z této tiskové konference má také VK na AeroNet, včetně pár kratších videí s titulky…
Zde kompletní text je dlouhý, ale asi to Rusům nepřipadá nepřiměřené, mít hodinovou tiskovou konferenci…
(já jsem to četl de-facto 3x, jednou u Svatoše, a pak větu za větou česky, rusky, přeformulovat českou větu podle originálu, a další… ten překládací robot je velmi nepřesný, někdy to převypráví, někdy to úplně překroutí…)
V textu je to v poznámce, ale ještě to zvlášť uvedu: V textu je vždy tučně „Otázka:„, jméno tázajícího a jeho noviny a pak otázka, a pak je tam „V. Putin:“ a odpověď… Jediná Margaret Simonyan tam má tučně své jméno „M. Simonyan:“ a neuvedeno, z jakých je novin (je šéfredaktorka RT)… Nejdřív jsem myslel, že ji tím „šikanují“, nebo proč to tak je? Jenže je to proto, že mluvila z tázajících nejdéle, vlastně školila Putina i diváky, a ten jí jen krátce odpověděl – nejdelší otázka a nejkratší odpověď… A graficky ji v tom přepisu v Kremlu postavili na úroveň Putina, že tam měla tučné jméno, když všichni ostatní novináři měli tučné „Otázka:„…
(Takže možná to je pokárání, protože ona není na úrovni Putina, a všimne si toho, co jsem tu popsal, tak ji kárají – „hele Simonyan všichni se krátce ptali a vy jste tam vyprávěla místo Putina…“ … Ale také byla zajímavá…)
Ve videu je M. Simonyan od času 56:20
A ještě poznámka: Vlkodav má právo, ale lidojed ne (волкодав – прав, а людоед – нет) – odkaz na Ilju Ehrenburga 1942, v knize „Ospravedlnění nenávisti“ – jako že mají právo nenávidět a zničit „fašisty“, když je napadli, také to prý často citoval Solženicyn… Tohle marxistické heslo dnes používají levicově-liberální fanatici všech perverzí, že oni smějí napadat a nenávidět ty druhé, protože ti druzí jsou chápáni jako „vlci“ a „lidojedové“…
(bez větší souvislosti s tiskovou konferencí, také na tu frázi Putin neskočil, aby to potvrzoval nebo vyvracel…)
πα½
Jako třeba když v původním překladu bylo: „Odpusťte mi mé špatné vychování, ale na našem názoru jim nezáleželo“ – co je na tom „špatné vychování“ ?!
Protože správný překlad je: „Odpusťte mi nezdvořilost, chtěli naplivat na naše mínění, “
Originál: „Простите за моветон, плевать хотели на наше мнение“
Jako třeba SVO přeložil robot „ruské jednotky tam zůstanou až do konce existence Centrálního vojenského okruhu„, správný překlad „ruská vojska tam zůstanou až do konce SVO„, originál: „российские войска останутся там до конца СВО“ …
a tak podobně…
πα½
A je třeba podotknout, že úvodní proslov Xi Jinpinga (Si Ťin-pchinga) byl také velmi dobrý, v překladu VK na AeroNet …
A také je třeba podotknout, že VK používá nějaký podstatně lepší překladač… Třeba rozlišuje, že Xi je „Předseda“ kdežto Trump je „Prezident“… Ten na Yandex Translate a to, co použil M.Svatoš, má nesprávně oba jako prezidenty, a místo přívlastků vyprávěcí vedlejší věty, atd…
Pak tam u VK sekce „Koncepce globálního resetu“ jsou neskutečné kecy, ale do komentářů by to tam napsat nešlo, protože by to VK zcenzuroval… Tam se autorovi odmítat neodpouští a ještě dlouho by pak nesouhlasícího komentujícího blokoval, proto tam všechny komentáře ručně schvaluje…
(to jak někde vidíte slovo „prediktor“, je zřejmé, odkud vítr fouká – původně Pjakinovské a KOB bludy a výmysly, nyní často i VK… V těch údajných domech „Sion“ a „Chabad“ a „Jeruzalem“ má naprostý hokej…)
πα½
Na porovnání překladů:
VK:
…
M. Svatoš s použitím asi Yandex Translate:
(je to dost podobné, ten překladač, co používá VK, má trochu hezčí češtinu…)
Pak třeba VK: „v Jaltě bylo stvrzeno vítězství nad nacismem.“ (asi nejlepší verze), Svatoš: „Jalta oslavila vítězství nad nacismem“, moje korekce: „v Jaltě zafixovali vítězství nad nacismem“, originál „в Ялте зафиксировали победу над нацизмом“ …
Především Jalta nic neslavila ani nestvrdila, ale spojenci v Jaltě to učinili… Takových nepřesných „převyprávění“ tam byla spousta…
πα½
https://www.michalapetr.com/map-2763-vladimir-putin-v-noci-na-dnesek-neprimo-otevrel-otazku-zahajeni-druhe-velke-vlastenecke-valky-proc-a-proti-komu-analyza/
Dnes měl ovšem M. Svatoš mnohem lepší rozhovor Putina s Kusturicou…
(To sem možná i převezmu zas někdy později…)
πα½
Už jsem to psal dřív.Je možné že se,mimo zfašizované bandy,Ukrajinci s Rusy spojí proti západním demokratozlodějům a poženou je jako prašivce do svých brlohů.A budou,s potěšením sledovat jak je budou dochtoři a inženýři přeš*kávat.
Ovšem asi blbá otázka – ALE _ proč nám ten Putinův projev nezprostředkuje ČT? A tak je to každý den. Světové události zamlčují, aby se je člověk nedozvěděl. O setkání Trumpa, Si a Putina mektají celý týden jejich vyvolení „experti“, ale aby se diváci dozvěděli cokoliv autentického a udělali si názor sami? NIKDY. Tohle už není jen na zrušení ČT, ale na veřejnou popravu deseti nejhorších moderátorů ČT + všechny ředitele.
Zavřít je do cely a celý den jim pouštět ty jejich bláboly.Kombinovat to s koňskými střiky.Nečekat na to až zmoudří ale na to až sípnou.