Philip Giraldi: Co bude dál se Spojenými státy na Blízkém východě?
Náznaky, že válka s Iránem bude obnovena, ale načasování je nejasné
Existuje řada věcí, o kterých víme, že jsou pravdivé ohledně současné relativně klidné války mezi Spojenými státy a Izraelem proti Iránu. Zaprvé, tento klid odráží skutečnost, že USA nebyly schopny dosáhnout žádného ze svých vojenských ani strategických cílů ve třech předchozích iteracích konfliktu, přestože prezident Donald Trump a jeho pomocníci opakovaně tvrdili, že iránská válka fakticky skončila. Je to proto, že podle jejich přehnaného názoru byl Irán poražen ve všech aspektech svých ozbrojených sil a byl mu odepřen vývoj jaderné zbraně, která by mohla destabilizovat celý region a ohrozit Izrael.
Samozřejmě je ironií, že Izrael již disponuje impozantním jaderným arzenálem a také systémy pro doručování bomb na cíl. Pohrozil útokem na Evropu, tzv. Samsonovou možností, pokud se ocitne čelit porážce od kteréhokoli ze svých sousedů. (Poznámka - podle internetových pověstí jsou údajně izraelské jaderné bomby umístěné na jejich ambasádách a musí pravidelně dostávat bezpečnostní kód z Tel Avivu, aby nevybuchly... Toto je ta tzv. „Samson option“...) Realita potvrzená americkými i izraelskými zpravodajskými službami je taková, že Irán zastavil jakékoli snahy o vývoj vlastních jaderných zbraní již v roce 2003. Válka tedy nedávala smysl kvůli jakékoli hrozbě vycházející z Teheránu a měla by být vnímána pouze jako spiknutí Izraele s cílem eliminovat jediný zbývající stát, který skutečně zpochybňoval jeho vojenskou nadvládu v oblasti Perského zálivu, přičemž USA by dělaly těžkou práci, co se týče obětí a výdajů na vojenské zdroje, a také by platily účty a poskytovaly politické krytí.
Jistě, pauza v bojích je z velké části způsobena neočekávanými výsledky nedávných voleb v Izraeli i ve Spojených státech. (Poznámka - Příčinou původní pauzy v létě 2026 s falešnou návnadou Memoranda o Porozumění bylo těžké poškození v Izraeli, tak aby se Izrael mohl z bojů vyvléci a další boje by vedli již jen jejich lokajové z USA...) Extrémně nepopulární „Iránská válka“ nebyla na žádném hlasovacím lístku, ale evidentně silně zasáhla voliče, kteří obrátili americký Kongres k odstranění republikánské většiny a možná se zbavili premiéra Benjamina Netanjahua, který si z války udělal svůj raison d’être (důvod být). Ti, kteří chtějí vidět rychlejší změny, musí také zvážit skutečnost, že Netanjahuova pravděpodobná nahrada koalicí je bývalý generál Gadi Eisenkot, který bude pravděpodobně také jestřábem v otázkách národní bezpečnosti a podpoří obnovení války proti Peršanům.
Co bude dál? Trump prohlásil, že již nemá zájem o jednání s Iránem, a nařídil viceprezidentovi J. D. Vanceovi, aby ukončil a zdržel se jakýchkoli iniciativ v tomto směru a místo toho využil své dobré služby k řešení pouze domácích otázek. Spolehlivé zdroje naznačují, že napomenutí a degradace viceprezidenta byly z velké části způsobeny jeho veřejným prohlášením, že je čas přehodnotit vztahy USA s Izraelem, které více než jakýkoli jiný faktor vedly k válce. Trump není ochoten takový rozsudek ani provést, ani ho dovolit, bez ohledu na to, jak moc je po něm voláno, a je pod silným tlakem nesmírně mocné Izraelské Lobby od doby, kdy Vance tuto otázku nastolil. Existují také zprávy, že šéf Mossadu Roman Gofman je v současné době ve Washingtonu a předkládá různé argumenty, proč musí být Irán napaden, a čím dříve, tím lépe. Možná také šíří příběh, že Irán plánuje použít „atentátní drony“ k zabití vysokých amerických vládních úředníků, možná včetně prezidenta, a proto se někteří úředníci přesunuli do bezpečných prostor na vojenských základnách.
I když je Trump jakkoli hloupý, nemůže si nevšimnout, že to, jak Izrael ovládá Bílým dům, vážně poškodilo republikány ve volbách. Netanjahu se snaží vyplatit ze svého politického selhání ve vlastních volbách obnovením války a na prezidenta vyvíjí tlak, včetně každodenních telefonátů, z nichž některé Trump odmítá přijmout. Minulý týden se údajně mezi oběma muži stal křičící „zápas v hulákání z pekla“, protože Trump nesouhlasil s obnovením bojů.
Mnoho znalých pozorovatelů v USA i na Blízkém východě se domnívá, že válka proti Iránu znovu vypukne do konce roku. Toto přesvědčení zakládají na přesunu vojsk a lodí Pentagonu do oblasti Blízkého východu, což zahrnuje nejméně tři skupiny letadlových lodí a několik bombardérů a letadel pro doplňování paliva. Poukazují také na skutečnost, že ačkoli demokraté vyhráli tím, že byli nominálně proti válce, vedení Kongresu, které se má v lednu ujmout moci, zdaleka není protiválečné a je naopak vášnivě oddáno Izraeli a penězům AIPAC.
Hakeem Jeffries již jasně uvedl, proč by se neměl stát příštím předsedou Sněmovny reprezentantů, a je sice zpochybňován, ale má za sebou stranický establishment. Byl dotázán novinářem, zda podporuje odstranění několika ustanovení, která prohlubují spolupráci USA v oblasti obrany a sdílení zpravodajských informací s Izraelem, ze zákona o zmocnění k národní obraně (NDAA) – samozřejmé ano vzhledem k výsledku voleb! – ale odmítl se na otázku vyjádřit a místo toho odpověděl stylem z 90. let o dvoustátním řešení problémů na Blízkém východě. Jeffries velmi dobře ví, že dvou-státní odpověď je již dávno mrtvá kvůli izraelským akcím, zaměřeným na proměnu Palestiny ve stát pouze pro Židy bez jakýchkoli práv pro Křesťany a Muslimy. A k Jeffriesovi se připojuje senátor Chuck Schumer, který je také zpochybňován jako většinový vůdce Senátu, který se již dávno prohlásil v hebrejštině za „šomera“ neboli ochránce Izraele a nikdy nehlasoval proti poskytování zbraní, peněz a politické podpory Židovskému státu. Oba muži jsou hlavními příjemci peněz AIPAC a povedou Kongres, který má jasnou většinu v Demokratické straně i mezi Republikány, kteří podporují Izrael a jeho chování.
A nedávný vývoj ve Washingtonu, kdy bylo naplánováno hlasování o návrhu poslance Thomase Massieho (poznámka - zdaleka nejspravedlivější mezi americkými kongresmany, nyní bohužel v lednu 2027 ve funkci končí, protože proti němu nyní uspělo mocné spiknutí vlivných dárců včetně lobbování Trumpa u voličů, aby jej nahradili, kvůli Massieho odporování Izraeli...) na odvolání ministra války Pete Hegsetha, a to především kvůli jeho sponzorování války v Iránu, ukazuje, jak demokraté pravděpodobně vyřeší všechny otázky, i jen okrajově související s Izraelem. Hlasování o schválení rezoluce ze Sněmovny Reprezentantů pro předání Senátu ke konečnému schválení bylo naplánováno na časové okno, které bylo určeno a oznámeno všem kongresmanům. Jedenáct kongresmanů, včetně Nancy Pelosiové, se však k hlasování nedostavilo a bez těchto hlasů návrh ve Sněmovně neprošel. Ukázalo se, že alespoň někteří z chybějících kongresmanů, všichni předními příjemci peněz od AIPAC a lobbyistů, tvrdili, že uvízli v dopravní zácpě v Kapitolu a jeho okolí a nemohli se včas vrátit, aby se zúčastnili. Ukázalo se také, že v té době mohl být v okolí Kapitolu skutečně určitý dopravní problém, zřejmě proto, že se konala demonstrace skupiny, kterou někteří spojují s AIPAC. Je zvláštní, jak se to odehrálo, ale znamenalo to, že pro-iránskou-válku a tím i pro-izraelský Hegseth přežil!
Co Hegsethův incident odhaluje, je, že na Demokraty, kteří budou mít od ledna jasnou většinu v Kongresu, se nelze spolehnout, pokud se tato záležitost byť jen okrajově týká trestání nebo dokonce jen napomínání Izraele. Pokud bude schválen paragraf 219 NDAA a související zpravodajská oprávnění, americké ministerstvo obrany a zpravodajské služby se stanou partnery Izraele a rozpočet Pentagonu bude k dispozici i Mossadu a Izraelským obranným silám (IDF). Trump prohlásil, že současná finanční dohoda, která vyprší v roce 2028 a podle níž Izrael každoročně dostává 3,8 miliardy dolarů na financování své „obrany“, skončí. Nezmiňuje však, že Izrael a USA nyní diskutují o zahájení nové, ještě větší platby, která bude probíhat do roku 2033. Ve Washingtonu koluje vtip o tom, že ať už si v USA někdo zvolí jakéhokoliv prezidenta, vždycky dostane Johna McCaina. Vtip by ve skutečnosti měl být takový, že ať už si v USA někdo zvolí kohokoli, vždycky dostane Izrael.
Philip M. Giraldi, Ph.D., je výkonným ředitelem Rady pro národní zájem, vzdělávací nadace s daňově uznatelným statusem 501(c)3 (federální identifikační číslo #52-1739023), která usiluje o zahraniční politiku USA na Blízkém východě, která je více zaměřena na zájmy...
Český strojový překlad InfoKurýr, zde s korekturou...

