Nebezpečí násilím prosazované diverzity
Sýr Zdarma, O progresivních pošetilostech - Na obranu zdravého rozumu a o páchání dobra
Helen Andrews je spisovatelka a napsala knihu o feminizaci společnosti. Za oceánem vzbudil velkou pozornost její článek o tom, jak nucená diverzita v některých oborech ohrožuje samotné základy svobodné společnosti.
Článek Helen Andrews vyšel v říjnu loňského roku v časopise Compact. Píše v něm:
Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor.
Konsenzus versus rozkazy
Dynamika ženských skupin dává přednost konsenzu a spolupráci. Muži dávají svým kolegům rozkazy, ale ženy pouze navrhují a přesvědčují. Jakákoli kritika nebo negativní pocity, pokud už musejí být vyjádřeny, jsou zabaleny do několika vrstev lichotek. Výsledek diskuze je méně důležitý než fakt, že diskuze proběhla a každý se jí mohl zúčastnit. Největším rozdílem mezi skupinou mužů a žen je postoj ke konfliktu. Muži jej vedou otevřeně, zatímco ženy se snaží za pomoci zákulisních akcí vyšachovat nepřátele.
Nemíchejte věci dohromady!
Muži jsou oproti ženám většinou lepší v „oddělování věcí”. Politická korektnost je z velké části rozšířená neschopnost oddělovat některé věci od sebe. I v minulosti měli například lékaři své názory na palčivé politické otázky doby, ale považovali za profesionální, aby je oddělovali od výkonu svého povolání. Po feminizaci zdravotnictví je běžné, že lékaři nosí odznáčky, kterými vyjadřují svůj postoj ke kontroverzním tématům, počínaje Gazou a konče imigrací. Jsou dokonce ochotni obětovat svoji profesionalitu na oltář politiky, neboť jsou schopni tvrdit, že protesty Black Lives Matter mohou pokračovat i během pandemických uzavírek, protože rasismus je mimořádným ohrožením veřejného zdraví.
Pozn. autora: Příklad dvou vědeckých studií z té doby zde.
Jeden válčí, druhý se stará
V roce 2014 vydala Joyce Benenson knihu, ve které se zabývala rozdíly v instinktivním chování mužů a žen, které jim během evoluce pomohlo přežít. Kniha nese název „Warriors and Worriers” neboli „Válečníci a Starostlivé”.
Podle její teorie optimalizovala evoluce chování mužů pro vítězství v boji. U žen naopak podpořila skupinovou interakci, která v maximální míře zajišťuje ochranu potomků. To by vysvětlovalo rozdílné chování skupiny mužů a žen při laboratorních experimentech, které autorka knihy popisuje.
Muži, kteří mají vyřešit nějaký problém, se napřed hlasitě pohádají, aby následně ve shodě implementovali řešení, které se jim zdá nejlepší. Skupina žen, která dostane stejný problém k řešení, stráví většinu času zdvořilými diskuzemi.
Válkou život nekončí
Cílem války bylo vyřešit spor mezi dvěma znepřátelenými kmeny. Život ale mohl pokračovat pouze tehdy, když byly oba tábory po urovnání sporů připravené na ně zapomenout. Proto se u mužů vyvinula schopnost žít v míru s někým, s kým ještě nedávno vedli válku. Ženám, podobně jako samicím u primátů, trvá urovnání sporů déle. Je to proto, že ženské spory byly typicky vedeny v rámci jednoho kmene o přístup ke zdrojům a byly řešeny spíše prostřednictvím tiché konkurence uvnitř skupiny.
Hrozba korektnosti
Hrozba, kterou představuje politická korektnost, může být malá nebo velká podle oboru lidské činnosti. Na univerzitních fakultách literatury již převládají ženy, ale dopad do praktického života je zanedbatelný. Možná nejvážnější dopad má politická korektnost v oblasti práva.
Každý člověk je závislý na fungujícím právním systému, ale ten nepřežije, pokud v něm bude pokračovat feminizace. Vláda zákona neznamená jen zapisování pravidel do paragrafů. Znamená také to, že pravidla jsou striktně dodržována, i když je výsledné rozhodnutí v rozporu s pocity soudce a vychází z něj vítězně strana, která je soudci méně sympatická.
Sexuální obtěžování
Feminizovaný právní systém se bude podobat pravidlům pro vyšetřování sexuálního obtěžování, která zavedl Barack Obama v roce 2011. Systém se řídil podle sepsaných pravidel, a proto se technicky jednalo o „vládu zákona”. Pravidla ale neobsahovala standardní pojistky pro zajištění spravedlivého procesu.
Obviněný nesměl být konfrontován s obětí nebo nesměl vědět, z jakého zločinu je obviněn. Chyběl klíčový koncept, že vina je určena posouzením objektivních skutečností souvisejících s domnělým činem, a ne subjektivními pocity ve zpětném pohledu. Pojistky proti zneužití procesu hledání pravdy byly zrušeny, protože autor nařízení sympatizoval s oběťmi, kterými byly většinou ženy.
Když Christine Ford obvinila kandidáta na post Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha ze sexuálního deliktu, který se měl odehrát před více než třiceti lety, lišil se v Senátu „mužský” a „ženský” pohled. Podle mužského pohledu musí Christine Ford alespoň dokázat, že v době před třiceti lety byl kandidát na soudce na stejném večírku jako ona, jinak jí nemůže být dovoleno, aby mu zničila život. Podle ženského pohledu byla dostatečným důkazem emotivní výpověď domnělé oběti.
K tomu poznámka Pokec24: Christine Blasey Ford byla vynikající ukázkou, jak ženy umí velmi přesvědčivě lhát a lkát nad smyšlenou 30 let starou křivdou, buď aby se pomstily, nebo když je někdo zaplatí... A to třeba i pod přísahou... Téměř jistě si své nespravedlivé nařčení soudce Breta Kavanaugha vymyslela, ale i kdyby ne, tak zcela jistě nemá mít žena nárok si po 30 letech stěžovat, že údajný tehdejší sex nebyl dobrovolný... Protože bývají mstivé, zvláště po uraženém rozchodu...
Nepřirozený proces
Problémem není, že by ženy byly méně talentované nebo jejich způsoby komunikace horší. Problémem je, že ženský způsob interakce není vhodný k dosažení cílů, ke kterým byly společenské instituce vytvořeny. Když nebudou univerzity agresivně hledat pravdu během bouřlivých diskuzí, ale budou dávat přednost uhlazenému konsenzu, budou sloužit dobře svému účelu?
Moderní feminizace není výsledkem přirozeného procesu, ve kterém ženy překonávají muže. Je umělým výsledkem sociálního inženýrství a bez palce, který tlačí na jednu stranu vah, nepřežije.
Snadné řešení
Řešení přílišné feminizace je přitom jednoduché. Stačí zavést dřívější férová pravidla, podle kterých rozhodují schopnosti bez ohledu na pohlaví. Stačí zrušit pravidlo, že méně žen v nějaké skupině je výsledkem diskriminace. Stačí zrušit pravomoce, které mají v mnoha korporacích personální oddělení vedená ženami.
Autorka na závěr uvádí: Říkám to proto, že nejsem jen žena. Jsem také osoba s mnoha kontroverzními názory a nechci být umlčována, protože jsou kontroverzní. Jsem matkou synů, kteří v současné společnosti nebudou moci dosáhnout svého potenciálu.
Kontroverzní názory na syrzdarma můžete podpořit dle vlastního uvážení. Reklamy zde nejsou. Děkujeme, odkaz níže.
G. Sitař, 9. 3. 2026
O politické korektnosti

Sýr zdarma, O progresivních pošetilostech - Na obranu zdravého rozumu a o páchání dobra
Ministr zahraničí USA řekl na konferenci v Německu, že jedním z problémů západní civilizace je všudypřítomná politická korektnost. Několik postřehů z diskuze v USA a politicky nekorektní projev novinářky o nebezpečí feminizace.
Co si myslí lidé, kteří se nebojí říci svůj názor. Odkaz na projev novinářky na konci článku. Souhrn projevu Marca Rubia zde.
Diverzita a inkluze
Vše objímající koncept západní politické korektnosti se skrývá po zkratkou „DEI” neboli „Diverzity - Equity - Inclusion”. Zahrnuje v sobě požadavek na nedefinovatelnou diverzitu, nedosažitelnou rovnost ve výsledku a bezobsažnou inkluzi. Inkluze je povinnost společnosti zajistit, aby se každý člen minoritních skupin cítil respektován.
Inkluze se podle znalců politické korektnosti liší od diverzity. Diverzita znamená, že jsou různé minoritní skupiny adekvátně zastoupeny kdekoli, kde nějaký expert řekne, že by to tak mělo být. Inkluze se spíše soustředí na to, aby se minority „cítily ve společnosti dobře”.
Instituce a funkce
Politická korektnost v podání DEI ničí samotnou strukturu společnosti a její instituce. Společenské instituce byly vytvořeny, aby plnily nějakou funkci. Cílem armády je vyhrát válku a cílem univerzit by mělo být hledat pravdu. Soudní systém zajišťuje spravedlnost podle historicky známých principů a cílem firem je vytvářet hodnotu. Hodnota pro společnost vzniká tím, že jsou firmy schopné vyrobit něco, co lidé chtějí, za cenu, kterou jsou ochotni zaplatit. Zjednodušeně řečeno, čím lepší výrobek, tím vyšší hodnota, protože si jej lidé ochotně kupují.
DEI zcela ignoruje léty prověřené poslání institucí a nahrazuje je nechutným a pokryteckým morálním divadlem. Pravda se stává nepodstatnou. Místo toho je důležité, jak věci vypadají a zda sledují nějaký vznešený cíl. Nevítězí ten lepší, ale ten, o kterém někdo rozhodne, že by zvítězit měl, protože před stovkami let jeho předci trpěli. Pokud nelze nalézt historickou újmu, je tady koncept inkluze, podle kterého záleží na tom, jak se kdo cítí. Lidé neodpovídají za to, co dělají, ale za pocity, které má druhá osoba.
Zástupy nástěnkářů
Společenské instituce neslouží svému původním účelu, ale ideologii. Jakmile se tak stane, končí diskuze. Lidé jsou nuceni se podřizovat despotickým vůdcům, protože proti nim stojí armády institucí, jejichž jediným cílem je prosazení dané ideologie, se kterou není možné diskutovat, protože s morálně vyšší hodnotou diskutovat nelze. Ideologie lze navíc flexibilně měnit.
Společenské náklady jsou astronomické. Procento lidí, kteří nevytvářejí žádnou hodnotu, rychle roste. Ve firmách vznikají útvary nástěnkářů, jejichž jedinou činností je předstírání souladu s nějakou fantasmagorií, aktuálně s ideologií udržitelnosti. Absolventi vysokých škol, které poskytují v praxi neuplatnitelné vzdělání, se hrnou do státní správy, kde bez jakýchkoli zkušeností zavádějí regulace, jejichž stupiditu budou studovat ještě generace příští. Produktivita pracujících lidí klesá, protože místo smysluplné činnosti vyplňují formuláře pro nástěnkáře a regulovčíky. V čele firem a institucí nestojí ti nejschopnější, ale ti, kteří vyhráli v loterii momentálně preferované diverzity.
Západní civilizace je postavena na osobní odpovědnosti. Každý zodpovídá za to, co dělá on sám, ne za to, co dělají ostatní příslušníci jeho rasové nebo genderové skupiny, mrtví či živí. Právě proto musí politika DEI znásilňovat jazyk a vyvolávat neustálé pocity viny, které přivádějí liberální elity společnosti do hypnotického transu kultovního rázu.
Tyranie současnosti není tyranií železné ruky, nýbrž objetí, které dusí, ale z něhož se nelze vymanit.
O feminizaci
Helen Andrews je autorkou knihy, která se jmenuje „Boomers: Muži a ženy, kteří slibovali svobody a způsobili katastrofu”. Před několika měsíci přednesla provokativní přednášku na téma feminizace společnosti.
Překlad, mezititulky autor.
Feminizace je v případě mnoha institucí špatným krokem. V některých případech je natolik devastující, že může přivodit konec civilizace. Vláda zákona je křehkou věcí. Vyžaduje naprostou oddanost objektivitě a jasným pravidlům, i když taková pravidla vedou k závěrům, které nejsou příjemné. Já nechci soudce, kteří dávají větší přednost kontextu než tomu, co říká zákon.
Personální oddělení překážkou
Pokud je jediným způsobem, jak ve firmě postupovat po kariérním žebříčku, být co nejvíce v souladu s požadavky HR oddělení, odradí to zejména lidi, kteří mají největší pravděpodobnost, že se mohou stát skutečnými lídry a inovátory.
Největším problémem současnosti je imigrace. Jedná se o dobrý příklad politického problému, u něhož je společenský konsensus vysoce „feminizován”. Společnost má k dispozici všechny zákony o občanství a hranicích, ale nesmí je vynucovat, pokud to někomu připadá nesprávné.
Bez vlády zákona, bez inovací a bez hranic si myslím, že je adekvátním tvrzením, že se přehnaně feminizovaná společnost vydala na cestu ke kolapsu.
Otázka na závěr
Druhým kontroverzním tvrzením je otázka: Mohou být ženy zastoupeny na různých pozicích ve větší míře, aniž by došlo k feminizaci „myšlenkové”? Existuje spousta žen, které mají dostatek schopností vyhovět „neutrálním” standardům. Obávám se však, že jich není dostatek.
Otázkou není, zda mohou být ženy vynikajícími profesorkami. Otázkou je, zda je možné, aby na univerzitách převažovaly ženy a univerzity hledaly nepopulární pravdy se stejnou odhodlaností jako v dobách předchozích. Já se domnívám, že to možné není.
Tolik Helen Andrews před několika měsíci.
Post scriptum
Pozn. redakce: Dokud se lidé neodváží nazvat nástěnkáře nástěnkáři a politicky korektní personální oddělení brzdou pokroku ve firmě, nic se nepohne. Svoboda slova je extrémně důležitá. Musí-li společnost čekat na to, až se nevinné dítě z neznalosti odváží vykřiknout, že král je nahý, jsou náklady mlčení astronomické pro všechny. S výjimkou nástěnkářů a jim podobných. Ti sosají jako čmeláčci, dokud mohou.
Projekt syrzdarma na obranu proti sosajícím čmeláčkům můžete podpořit dle vlastního uvážení. Reklamy zde nejsou. Děkujeme, odkaz níže.
Redakce (Sýr Zdarma), 17. 2. 2026
Deset zásad bruselské demokracie

Sýr zdarma, O progresivních pošetilostech - Na obranu zdravého rozumu a o páchání dobra
Deset principů moderní demokracie, podle kterých se občané musí řídit. I kdyby třeba nechtěli, protože svoboda je poznaná nutnost, jak říkal Friedrich Hegel.
Něco na pomezí satiry a popisu vývoje společnosti za poslední dvě desítky let. Slovo „paraziti” je v textu uvedeno úmyslně, protože technicky přesné vyjádření je základem pro správné pochopení problému.
(1) Multi-kulti
Základním principem moderní demokracie je nutnost vytvořit multikulturní různorodou společnost. Různorodost je nejvyšší hodnotou a platí ve všem. Ani v ženském sportovním týmu nemohou být pouze ženy. Existuje jediná výjimka, a to jsou názory. Různorodé názory jsou největším nepřítelem různorodé společnosti.
(2) Rozděl a panuj
Multikulturní společnosti, kde spolu různé skupiny obyvatel budou žít v harmonii, lze nejlépe dosáhnout tím, že lidmi placení parazité budou neustále upozorňovat na to, čím se různé skupiny od sebe liší, a návodně se ptát, zda tyto rozdíly nemohou být způsobeny tím, že většina utlačuje menšiny.
„Divide et impera,” říkali Římané. Rozdělená společnost se totiž snáze ovládá. Moderní návod dala Frankfurtská škola a Barack Obama.
(3) Univerzální rasismus
Je zcela přijatelné obvinit příslušníka většinové části společnosti z rasismu bez jakéhokoli důkazu a následku. Příslušníka většinové rasy totiž nelze obvinit z rasismu neoprávněně, protože pokud jeho jednání nevykazuje žádné známky rasismu, jedná se pouze o perfektně maskovaný rasismus.
(4) Voltaire? Zapomeňte!
V rámci všudypřítomného a každodenního boje proti nenávisti je nutné označit každý jiný názor za nenávistný, neboť Voltairova výzva k toleranci je považována za známku slabosti.
Co řekl slavný básník?
„Je jasné, že bychom měli být tolerantní jeden k druhému, protože jsme všichni slabí, nestálí a náchylní k přelétavosti a chybám. Má rákos ohnutý větrem k samému bahnu říci druhému rákosu ohnutému opačným směrem: Ohni se jako já, nebo budu žádat, abys byl vytržen z kořenů a spálen?”
Moderní demokracie v tom má jasno: Ano, vytrhnout a vypálit! Nenecháme si demokracii kazit nějakými osvícenskými poučkami.
(5) Ničit je program
Historické osobnosti z minulosti, které změnily chod dějin k lepšímu, musí být uvrženy v zapomnění a zatracení, protože zastávaly názory, které sice byly v minulosti součástí hlavního proudu, ale nyní je považujeme za nepřijatelné, nenávistné či jinak pomýlené.
Právo ničit sochy má každý bruselský demokrat, i kdyby v životě ani jednou stéblo nepřeložil, protože boření je podle posledních vědeckých poznatků známkou pokroku. Ničit cizí majetek klikyháky může každý, pokud má pocit, že mu společnost nedává dostatek peněz na rozvoj jeho dosud skrytých schopností.
(6) Dejte mi jméno, najdu zločin
Vše, co člověk v životě udělal, řekl nebo dokázal, je méně důležité než jeden špatný vtip nebo nevhodný příspěvek na internetu bez ohledu na to, z jak hluboké minulosti pochází. Tak, jako trumfová sedmička přebíjí eso, přebije jednořádková hláška po noci v baru celoživotní dílo.
Bruselská demokracie odvrhla zpátečníka Voltaira a inspirovala se starým lišákem kardinálem Richelieu: „Když mi dáte šest řádek napsaných rukou nejčestnějšího z mužů, najdu něco, co ho dostane na šibenici.”
(7) Důkaz hlasováním
Vědecké poznání se dostalo do nové fáze svého vývoje. Podle nových poznatků je zvažovaná hypotéza vědecky prokázána, pokud s ní souhlasí dostatečný počet vědců. K tradičním vědeckým metodám dedukce a indukce přibyla moderní metoda zvaná hlasování.
(8) Propagace
Propagace bruselské demokracie musí být součástí všech aspektů společenského života. Není možné, aby si od ní občané odpočinuli ve svém volném čase třeba u sportu nebo nevinné televizní zábavy. V žádném pořadu nesmí chybět přímé či nepřímé, agresivní nebo podprahové připomenutí nutnosti oddat se ideologii diverzity, inkluze a udržitelnosti, i když se to občanům může zdát již neudržitelné.
(9) Největší lež v historii
Silný stát je řešením všech neduhů ve společnosti. Stát, který nedokáže zajistit, aby měly jeho úřady otevřeno přes polední pauzu nebo každý pracovní den, natož třeba v sobotu dopoledne jako službu občanům, tvrdí, že vyřeší násobně složitější problémy. Bruselskou demokracii řídí lidé, kteří vystudovali obory, u nichž si nikdo nedokáže ani při nejlepší vůli představit, co se během studia učí. Je pro ně nepředstavitelné, aby seděli v práci v pátek po třetí hodině, a lidem, kteří se ráno budí stresem, jestli jim dopadne zakázka, nařizují, kolik papírů musí vyplnit a kolik parazitů je přijde zkontrolovat.
(10) Trumfové eso
Poslední zásada bruselské demokracie je zásadou nejdůležitější. Je nutné navždy vymazat z paměti lidí, že prvotním a nejdůležitějším úkolem státu je chránit přirozená práva občanů. To je právo na život, na majetek a vlastní názor. Za tohle poznání zavřeli španělského mnicha Juana de Marianu do vězení a spálili jeho knihy. Slavný autor osvícenství John Locke musel utéci z Anglie.
Právo na vyjádření vlastní myšlenky bylo a je historicky nejsilnější zbraní západní civilizace. Snižuje pravděpodobnost, že společnost přijme špatné rozhodnutí, a pokud jej přijme, zkracuje dobu od omylu k nápravě. Umožňuje lidem svobodně diskutovat o kvalitách vlády, které předali moc.
Proto je nejdůležitější zásadou bruselské demokracie zadupat toto právo do země. Každá záminka dobrá. Slovo „paraziti” tady nikdo používat nebude.
Post scriptum
V roce 1575 vyšlo tajně dílo francouzského spisovatele a politologa Etienne de La Boétie s názvem „Rozprava o dobrovolném otroctví”. Autor lidem vzkazuje:
„Postavíte si domy a vybavíte je nábytkem, aby vám měli co brát. Trápíte svoje těla tvrdou prací, aby se mohli oddávat svým radovánkám. Odhodlejte se přestat sloužit a budete najednou svobodní. Nežádám, abyste svýma rukama postrčili tyrana k pádu, ale jen, abyste ho přestali podporovat, a pak ho uzříte, že jako velký Koloseus, kterému sebrali piedestal, padá na zem vlastní tíhou, rozpadaje se na kousky.”
Každá vláda v historii, která zakazovala lidem mluvit, byla obrem na hliněných nohou. Doba jejího přežití je nepřímo úměrná počtu občanů, kteří se nebojí říkat, co si myslí.
Občanský projekt syrzdarma můžete podpořit dle vlastního uvážení. Reklamy zde nejsou. Děkujeme, odkaz níže.
Redakce (Sýr Zdarma), 10. 5. 2026



Krásný příklad je Uršula a Kaja a jim podobné ve vedení EU…no a u nás „mladá a krásná“ Danuše a jim podobné…a tím se to vše vysvětluje(mají velkou konkurenci u mužských protějšků viz. Jacob, Zdechovský, Hřib, aj…) to jsou dnešní „rádoby“ elity, ty drží směr…
I my máme svoje inteligentní poslankyně. To se fakt nevidí. Takové hezké čokle.
t-zCQXTpghk
Místo krávo tak fíčo.
`Kdo má psíka, tak dobře ví, že ten pokud je zdravý, tak je nadšený z fenek, a i když na něho fenka zavrčí, tak psík ustoupí.
Pes, který napadá feny není prostě v pořádku což vám potvrdí každý kdo o psech něco ví.
Stejné je to s pánem, který tento článek uveřejnil.
Naopak si troufnu tvrdit, že například ten kdo vymýšlí dnes populární videa o naší **Krásné a mladé Danuši**, je v pořádku až až, vlastní přítelkyni, kterou mu pár dalších chlapů závidí a tato mu se smíchem říkà jak je s těmi vídei pitoma.😃.
Je trapné, jak si zde,SEMI,léčíte mindráky ze své zjevné neschopnosti chovat se k ženám jak je třeba.
A i když jste sečtělý, buď vám čest, s tou vaší inteligenci to pravděpodobně bude slabší, když zde svoji duševní nahotu neustále vystavujete.👎
A dodatek k tématu:
Ten binec co nám v současné době ženy předvádí, ať už je to Lejnová, zděšená Myrka, čarokrásná věčně mladá Danuše nemají z feminismem mnoho společného.
Jsou to prostě tupé megery,které strkají ti co rozhodují o politice z temných koutů.
Duhoví pošuci, různé náboženské sekty, feministická hnutí jsou jen doplňky, které mají lidem sužovat život. Pochybuji, že budou mít vliv na světová dění.
Co se týká druhé stránky jsou i ženy hodné obdivu,učitelka Bednářová, dámy:Marušky Zacharová a Penová, paní doktorka Peková,paní Lenka Procházková a mnohé další.
Dnes je mnoho způsobů jak sexuální nedostatečnost řešit, Admine.
Nejblbějším způsobem ovšem je,se navážet do žen.
Pokud máte se ženami problém, začněte hledat chyby hlavně u sebe.
A soustavné napadání žen, protože většina žen je stejně normálních je tak na úrovni LGBT, i ostatních takových vlivů, které má narušit soužití muže a ženy i vytvoření standartní todiny.
Zdravý chlap na feministky kašle, orá půdu, staví domy a zasazuje stromy.
Není nedochůdčetem, prskající na ženy.
A teď pravdu, co sis mumlal o těch co ti „nedaly“??😁😁😁😁😁🤺🤫😂
🤣 🤣 🤣 😂 😲 😲 Nemumlal, ale leštil………příde nepříde, přídé nepřídééééé,přídééééé nepřídéééééé, oach, ech, už nemušíííííí!!!!
😝😝😝😝😝😝😝😝😝
Jsou to ujwi urefskí. 😀
Po pravdě co s takovou?😜
A že jich bylo těch lakomejch taky dost.
Ale i tak zbylo dosti, aby měl potom dědek co vykládat v Domově důchodců, až to jednou přijde.😊
Až dorazí pobyt f DD, budeme si už ze skutečností houwno pamatovat, ale lhaní a přibarvování nám stále půjde na 1**! A Pavla nečti, je to místní prasák a mysti-fikátor! 😁😁😁😁😁👍👌?
🤣😂😅
No a co jsme nezažili, doplníme bujnou fantazií.
Třeba se v tom domově nakonec sejdeme na jednou pokoji a sestřičky budou o nás mluvit jako o starých plasácích.😆
Že se chovají jako sportka. – Každému dá jenom mně ne. Sfině jedna…
Velice hezky a výstižně popsané chovaní a jeho důsledky těchto zvrácených ideologii zvrácenými lidmi.
U nás jich máme, co by se vešlo pod STAN.
No právě proto je STAN, aby se měly ty lemry kam vejít. STAN je to dobrý identifikátor…. hned víme kdo je kdo.
Vzhledem k faktu, že těch zkažených přibývá Pijacku, tak bych se nedivil kdyby založili JURTU.