Povolební depka

Vyrojilo se mnoho analýz a dojmologií.

Nebudu se zařazovat do žádné kategorie – bude to pouhý popis, vycházející ze známých faktů.

Tedy – to, co se přihodilo ve velkých městech, se dalo čekat. Tam nejsou žádní lidé, kteří by řešili tíživé životní situace, zdá se na první pohled, a proto volí liberály, slibující nízké daně a za ty nízké daně vše, na co si vzpomenete. Jeden liberál – Portlík – napraví, co spáchal jiný liberál – Hřib, a aby to bylo sichr, tak se možná i spojí do koalice. Praze dají tempo, pokud tedy zprůjezdní alespoň část ulic.

Na druhý pohled je patrná jiná věc – ve velkých městech byla nízká volební účast. Já tedy volební účast 40 % a o něco málo více za nízkou volební účast považuju, když to srovnám s rodnou vískou, kde přišlo přes 60 % voličů. Samozřejmě velkým stranám, tohle vyhovuje – když lidé nechodí k volbám, neohrožují jejich vládnoucí monopol. Otázka by měla znít – proč lidé nechodí k volbám, když jsme za ně tak cinkali, za ty svobodné Dolby, jak zaznělo v nesmrtelné scénce Kaisera s Lábusem? Je to proto, že jim je tak dobře, že nechtějí nic měnit? Nebo prostě rezignovali poté, co minule možná volili změnu, a ono se ukázalo, že ať je tam Petr nebo Pavel, v případě prezidenta pak oba jmenovaní, jede se pořád stejně. Miliardářů přibývá, peněz v peněženkách a na kontech těch dolních 10 milionů ubývá. V průměru se máme asi čím dál lépe. Jen už to není ta Holzmannova statistika, že když já mám kuře a vy nic, tak v průměru máme každý půlku. Spíše je to dnes tak, že zatímco jeden má divočáka, tak deset dalších se postí.

Lidé nepřišli k volbám především na sídlištích. Alespoň v Budějovicích tomu tak bylo. Ti, co nepodlehli kouzlu dvojice Kuba – Škodová Parmová a jejich „výsledkům, které jsou vidět“, protože nejspíš žádné neviděli, nebyli bohužel osloveni nikým jiným. Možná že minule volili ANO, tedy konec výkrmny pro Ukrajinu a její masomlýnek, vyšší důchody, konec televizních poplatků, zákon FARA, konec plýtvání penězi na americký vojenský šrot. A ono ejhle – nic z toho se nestalo. Petr Pavel Babiš jede pořád podle stranických linií EU a USA. Kdyby nejel, zkrachovaly by mu v Německu pekárny a továrny na hnojiva a možná by ho Merrick i sesadil. Takže liberálové povedou velká města dále ke svým zářivým zítřkům a našemu nezářivému pozdnímu probuzení.

Na vesnicích a v menších obcích to v lepším případě vyhráli ti, co vládli dosud dobře, v horším ti, kdo vládli dosud špatně. Co jsem ale vysledovala ne svém okolí, většinou spíše dobře pro místní komunity a hůře pro místní panstvo.

Proč lidi, kteří nepřišli, nikdo neoslovil? Je těžké po několikerém zklamání někomu uvěřit, zvlášť když má člověk co dělat, aby poplatil vše, co mu megalomanské projekty zase zdražily. V kombinaci s válkami o zdroje a s Green Dealem – což je také válka o zdroje z peněženek obyvatel Evropy – je to smrtící a demotivační koktejl. Zároveň je zatím málo lidí, kteří by si dokázali připustit, že to zvonění klíči v roce 89 se hodně přeceňuje. Dnes už by tolik klíčů, co měli tehdy, neměli, takže by je nebylo tak slyšet. A ti, co mají stovky klíčů, ti zvonit nepůjdou.

Z „vedlejších“ vládních stran se stali přitakávači zbrojních programů, levicové strany jsou v kómatu. Myslím ty skutečně levicové, ne chovné stanice pro gender a neřízenou migraci. Bude to dlouhý pochod institucemi, pokud se podaří. Bude třeba, aby bylo hůř? Bude dost lidí, kteří se nezaseknou na složenkách? Bude dost lidí, kteří pochopí, že kapitalismus je to nejhorší, co je mohlo potkat? Marxovi se vytýká mnohé, ale kapitalismus a imperialismus popsal přesně. Doufám, že se lidi proberou dříve, než se i z běžných sídlišť stanou vyloučené lokality, které nikoho nezajímají, protože tam lidi nevolí správně. Že se proberou dříve, než budou muset posílat děti místo do školy do fabrik, protože jedině ty už budou moci konkurovat mzdám agenturních cizinců v Amazonu, například.

Přečtěte si Dickense, ať víte, do čeho s oligarchy v čele jdete. Jenže lidi dnes už moc nečtou.

Ano, bude to bolet. Ale jiná cesta než uvědomit si, kdo jsem a jaké mám zájmy, a porozhlédnout se, kdo by ty mé skutečné zájmy mohl zastupovat, není. A vypnout televizi. Alternativy jsou, stačí si přiznat, že nejsem předbohatý, ale prostě člověk s podprůměrným platem.

Poznámka:

Co se diskuse týče, opravdu netoužím číst, jak ten, kdo nemá na stále vyšší životní náklady, je nemehlo a lenoch, mně by se to stát nemohlo a vůbec. Na takový názor má právo jedině vyvolený sociální darwinista, budiž mu to přičteno k tíži.

sdílet na