Ratingová agentura S&P zlepšuje Česku ratingové hodnocení na nejpříznivější v historii, k lepšímu jej mění po více než patnácti letech

Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank), Makroekonomika  |  25.09.2026 20:58:00

Ratingová agentura S&P zlepšuje Česku ratingové hodnocení na nejpříznivější v historii, k lepšímu jej mění po více než patnácti letech. Babišova vláda dostává důležitý signál důvěry ze zahraničí: „dluhového armagedonu“ se nebojíme

Ratingová agentura S&P Global Ratings dnes potvrdila České republice dlouhodobý rating zahraničních závazků na stupni AA−, přičemž současně zlepšila jeho výhled ze stabilního na pozitivní. To je pro Česko nejvýraznější pozitivní ratingový signál od roku 2011. Tehdy S&P zvýšila český rating z A na AA−, tedy o dva stupně, a na této úrovni jej země drží nepřetržitě dodnes. V souhrnu tak má nyní Česko nejpříznivější rating v historii, neboť hodnocení AA−, dosavadní nejvyšší dosažené, se nově snoubí s pozitivním výhledem. Od roku 2011 byl výhled nepřetržitě „jen“ stabilní.

Více, MFČR: Ratingová agentura S&P zlepšuje výhled České republiky na pozitivní a potvrdila špičkové hodnocení AA- / AA

Nynější změna výhledu samozřejmě ještě není samotným zvýšením ratingu. S&P ale výslovně uvádí, že by mohla rating během příštích jednoho až dvou let zvýšit, pokud česká ekonomika prokáže odolnost a bude pokračovat růst HDP na obyvatele i přes geopolitické a obchodní otřesy. Pozitivní výhled podle agentury odráží právě zvýšenou pravděpodobnost, že české veřejné finance a finanční pozice vůči zahraniční zůstanou v příštích 12 až 24 měsících ve stávajícím solidním stavu.

Pro vládu Andreje Babiše je zvlášť podstatné, jak S&P její ekonomickou politiku hodnotí. Agentura počítá s tím, že nová vláda povede uvolněnější rozpočtovou politiku a zvýší sociální výdaje i investice, přičemž vnímá, že rozpočtový rámec byl proti minulosti citelně rozvolněn. Zároveň ale očekává, že hospodářská politika zůstane obezřetná a nedojde k odklonu od tradičně podnikatelsky orientovaného nastavení české ekonomiky. Ve vztahu k Evropské unii S&P v základním scénáři předpokládá „široce konstruktivní kontinuitu“.

To je důležitý vzkaz právě v době domácí debaty o vysokém rozpočtovém schodku. I když S&P není k českým veřejným financím úplně nekritická. Očekává, že deficit veřejných financí vzroste z 2,6 procenta HDP letos na více než tři procenta v roce 2027. Babišova vláda sama podle agentury počítá příští rok s deficitem sektoru vládních institucí 3,5 procenta HDP. S&P je ale optimističtější a předpokládá, že deficit bude nakonec nižší, protože podle ní v Česku stále přetrvává širší společenský a politický konsenzus ve prospěch rozpočtové obezřetnosti.

Česko si totiž může dovolit určité fiskální uvolnění díky relativně nízkému zadlužení. Čistý vládní dluh – tedy dluh státu po odečtení jeho finančních rezerv – podle S&P letos činí zhruba 32 procent HDP a do roku 2029 by měl narůst přibližně na 38 procent. To je výrazný nárůst proti dvaceti procentům před pandemií, avšak stále nízká úroveň v evropském i celosvětovém srovnání. Agentura proto očekává, že i při průměrných rozpočtových deficitech kolem tří procent HDP zůstane český dluh do konce prognózovaného období pod 40 procenty HDP.

Velmi silná je podle S&P také zahraniční finanční pozice země. Česko zůstává čistým zahraničním věřitelem a devizové rezervy ČNB dosahovaly na konci loňského roku přibližně 45 procent HDP. Agentura jako důležité ochranné štíty výslovně vyzdvihuje efektivní měnovou politiku České národní banky a zdravý bankovní sektor. České banky jsou podle ní vysoce ziskové, dobře kapitalizované a financované především domácími vklady; podíl problémových úvěrů se navíc v polovině letošního roku dostal na rekordně nízkých zhruba 1,5 procenta.

S&P přitom není optimistická jen kvůli veřejným financím. Očekává, že česká ekonomika poroste v letech 2026 až 2029 v průměru o 2,3 procenta ročně. Za posledních pět let se podle agentury český HDP na obyvatele v dolarovém vyjádření zvýšil přibližně o 40 procent a za deset let reálný HDP vzrostl o více než pětinu. Právě pokračující konvergence k bohatším státům je jedním z hlavních důvodů změny výhledu.

V evropském srovnání už nyní patří Česko mezi velmi kvalitní dlužníky. Rating AA−jej řadí výrazně nad většinu zemí střední Evropy. Současně je stále pod absolutní evropskou špičkou, například Německem či severskými ekonomikami s nejvyšším hodnocením AAA.

Naposledy S&P změnila český výhled ze stabilního na pozitivní v srpnu 2010. O rok později následovalo samotné zlepšení ratingu, kdy se rating zvýšil z A na AA−. Dnešní situace pochopitelně nemusí skončit stejně, ale precedent ukazuje, že pozitivní výhled není pouze kosmetickou změnou.

Pro investory tedy páteční zpráva znamená, že jedna z nejvýznamnějších ratingových agentur světa považuje českou ekonomiku za natolik odolnou, že ani očekávané uvolnění rozpočtové politiky zatím nepovažuje za důvod ke zhoršení úvěrové důvěryhodnosti. Naopak otevírá možnost jejího dalšího zlepšení.

V tom tkví paradox celé situace. Babišova vláda rozvolňuje fiskální politiku a plánuje poměrně vysoký schodek, opozice dokonce hovoří o „dluhovém armagedonu“ či o „cestě k bankrotu“, S&P však současně posouvá výhled českého ratingu směrem vzhůru. Agentura tím neříká, že na deficitech nezáleží. Říká spíše, že česká ekonomika vstupuje do tohoto období s natolik silnou bilancí státu, bank, centrální banky i celé ekonomiky, že si podle ní určitou míru fiskálního uvolnění zatím může dovolit.

Zdroj: Kurzy.cz , zvýraznění přidáno

---

20 důvodů, proč je nový ratingový posudek Česka od S&P vysvědčením současné Babišovy vlády

Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank), Makroekonomika  |  28.09.2026 06:41:00

1) Posudek vznikl až po nástupu Babišovy vlády. S&P nerozhodovala před volbami ani při sestavování kabinetu, ale 25. září 2026, tedy s několikaměsíční zkušeností s novou vládou a její politikou.

2) Agentura Babišovu vládu v textu jmenuje přímo, a to celkem 15krát (Fialova vláda je zmíněna jednou, další vlády ani jednou). Nejde tedy jen o anonymní hodnocení „České republiky“. S&P píše o vládě vedené ANO a o návratu Andreje Babiše do premiérské funkce.

3) S&P přímo posuzuje hospodářskou politiku nové vlády. Doslova očekává, že „economic management will remain prudent under the ANO-led government“. Agentura tedy předpokládá rozvážné hospodářské řízení právě za současného kabinetu.

4) Pozitivní výhled přichází navzdory tomu, že S&P dobře ví o fiskálním uvolnění. Agentura nepřehlédla vyšší výdaje ani rozvolnění rozpočtového rámce; naopak je výslovně zapracovává do prognózy. Přesto výhled zlepšila.

5) S&P zná vládní návrh deficitu na rok 2027. Výslovně uvádí, že vláda projektuje deficit sektoru vládních institucí 3,5 % HDP. Pozitivní rozhodnutí tedy nebylo učiněno bez znalosti vládního rozpočtového kurzu.

6) Agentura počítá s realizací vládního programu. Vyšší sociální výdaje, investice a uvolněnější fiskální politika nejsou pro S&P hypotetickým rizikem; jsou součástí jejího základního scénáře. Přesto neočekává rozpad české úvěrové kvality.

7) S&P předpokládá, že Babišův kabinet nepřekročí dlouhodobě fiskální mez. Agentura očekává, že schodky po roce 2027 opět klesnou pod 3 % HDP. To znamená, že nevychází ze scénáře nekontrolované fiskální expanze.

8) S&P je v jednom bodě dokonce optimističtější než vláda. Pro rok 2027 počítá s nižším deficitem, než jaký projektuje samotná vláda, protože očekává, že tradice fiskální obezřetnosti bude dál působit.

9) Agentura neočekává odklon od podnikatelsky orientované politiky. Přímo píše, že neočekává „break from Czechia's traditional pro-business policies“. To už je výrok velmi konkrétně vztahovaný k nové politické reprezentaci.

10) S&P neočekává roztržku s EU. Přestože zmiňuje suverénnější, na Česko zaměřenou, orientaci koalice, základní scénář počítá s „broadly constructive continuity“ ve vztazích s evropskými partnery. To je hodnocení politického rizika současné vlády.

11) Pozitivní výhled znamená důvěru v následujících 12 až 24 měsíců – tedy hlavně v období mandátu této vlády. S&P píše, že očekává zachování silných veřejných a vnějších bilancí právě v tomto horizontu.

12) Možné zlepšení ratingu má nastat rovněž během této vlády. Agentura výslovně připouští zvýšení ratingu během jednoho až dvou let. Pokud se tedy naplní její základní scénář, rozhodující období připadá na působení Babišova kabinetu.

13) S&P nevidí změnu vlády jako institucionální zlom. Ratingové agentury jsou citlivé na změny institucí a pravidel; S&P sice upozorňuje na rozvolnění fiskálního rámce, ale nevyvozuje z něj zásadní pokles kvality českých institucí.

14) Agentura považuje existující fiskální polštář za dostatečný i pro politiku nové vlády. Píše, že dosavadní rezervy a předchozí historie obezřetnosti poskytují „cushion for this policy shift“. Tedy: nový kurz je volnější, ale podle S&P ho české finance zatím unesou.

15) Vládní investiční politika je součástí pozitivního makro scénáře. S&P očekává průměrný růst 2,3 % v letech 2026–2029, přičemž domácí poptávku má podporovat i fiskální expanze. Fiskální uvolnění tedy agentura započítává je jako jeden z faktorů růstu.

16) Není to jen hodnocení zděděného roku 2025. S&P modeluje dluh, deficity, investice i hospodářskou politiku až do roku 2029. Velká část tohoto období tedy leží před současnou vládou, nikoli za ní.

17) Do prognózy je započten i jeden z největších projektů Babišovy nynější éry – Dukovany. S&P počítá s financováním dvou nových jaderných bloků a přesto hodnotí český dluh jako umírněný i na konci horizontu.

18) Agentura testuje současnou vládu i proti nepříznivému scénáři. Upozorňuje na drahé energie, geopolitiku, slabší zahraniční poptávku a problémy autoprůmyslu. Pozitivní výhled tedy nevychází z bezrizikového prostředí.

19) Kdyby S&P považovala politický obrat po nástupu Babiše za zásadní kreditní riziko, logičtější by bylo výhled nezlepšovat. Agentura sama uvádí, že výhled by mohla zhoršit, pokud by fiskální expanze signalizovala méně obezřetný institucionální rámec. Právě to nyní neudělala. Naopak.

20) S&P neříká pouze „v Česku je nač navazovat“, ale „očekáváme, že politika zůstane obezřetná pod vládou vedenou ANO“. Zároveň však agentura samozřejmě připisuje část síly Česka dlouhodobě nízkému zadlužení, ČNB, devizovým rezervám, bankám a předchozímu vývoji už od 90. let.

Zdroj: Kurzy.cz , zvýraznění přidáno

K tomu poznámka - možná občasné pesimistické fňukání některých zdejších komentujících o „zničené ekonomice“ jsou jen mylné dojmy?

sdílet na