Neautorizováno!

(Schůze zahájena ve 14.02 hodin.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 33. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám.

Aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nejprve odhlásím a přihlaste se všichni svými hlasovacími kartami, identifikačními kartami, a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. S náhradní kartou číslo 2 hlasuje pan poslanec Tureček a s náhradní kartou číslo 8 hlasuje pan poslanec Munzar.

Schůzi jsem svolal podle § 84 jednacího řádu Poslanecké sněmovny a pozvánka vám byla rozeslána v pátek 25. září tohoto roku elektronickou poštou.

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Barboru Rázga a poslance Toma Philippa. Má někdo jiný návrh?

Jiný návrh nevidím, takže zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 1, přihlášeno 136 poslanců, pro 125, proti 2. Návrh byl přijat.

Konstatuji, že jsme ověřovateli 33. schůze Poslanecké sněmovny určili poslankyni Barboru Rázga a poslance Toma Philippa.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci a poslankyně: Adámková Věra od 14 hodin do 17 hodin – pracovní důvody, Ančincová Hana od 14.30 do 17.30 – pracovní důvody, Barták Jiří celý jednací den – zahraniční cesta, Bartoš Ivan celý jednací den – zahraniční cesta, Baxa Martin celý jednací den – pracovní důvody, Brzesková Monika celý jednací den – zahraniční cesta, Doksanský Denis do 20 hodin – zahraniční cesta, Doležal Tomáš od 15 hodin – pracovní důvody, Dražilová Lenka do 21 hodin – pracovní důvody, Ferčíková Konečná Irena celý jednací den – zahraniční cesta, Fiala Petr celý jednací den – pracovní důvody, Fridrich Stanislav celý jednací den – zdravotní důvody, Hanzlíková Jana od 14 hodin do 19.30 hodin – pracovní důvody, Horák Jiří celý jednací den – osobní důvody, Janulík Miloslav do 17.30 – pracovní důvody, Mádlová Ivana od 14 hodin do 20 hodin – zahraniční cesta, Majerová Zuzana do 20 hodin – pracovní důvody, Nacher Patrik od 20.30 do 23 hodin – osobní důvody, Němečková Crkvenjaš Zdenka celý jednací den – osobní důvody, Okleštěk Ladislav celý jednací den – zdravotní důvody, Pastuchová Jana celý jednací den – zahraniční cesta, Peštová Berenika celý jednací den – zdravotní důvody, Pošarová Marie celý jednací den – pracovní důvody, Skopeček Jan od 20 hodin do 23 hodin – osobní důvody, Stržínek Robert celý jednací den – pracovní důvody, Šmída Martin celý jednací den – rodinné důvody, Talíř František, celý jednací den – osobní důvody, Vondráček Radek od 14 hodin do 19 hodin – zahraniční cesta, Zajíčková Renáta celý jednací den – zahraniční cesta, Žáček Pavel celý jednací den – zahraniční cesta, Žbánek Miroslav do 19 hodin – pracovní důvody, Ženíšek Marek celý jednací den – osobní důvody.

Plaga Robert od 18.30 – pracovní důvody, Šebestyán Martin od 17.30 – zahraniční cesta, Vojtěch Adam, celý jednací den – zahraniční cesta.

Ještě předtím, než přistoupíme k projednání jediného bodu 33. schůze, chci upozornit na novelizované znění § 67 odst. 2 našeho jednacího řádu. Podle tohoto ustanovení vystoupení poslanců s přednostním právem nesmí překročit 30 minut, pokud vystupují mimo rozpravu. Mimo rozpravu mohou tito poslanci vystoupit vždy pouze jednou s tím, že další vystoupení je přípustné až po dokončení projednávání následujícího bodu pořadu. Členů vlády se toto omezení netýká. Opakuji, že naše schůze má jediný bod, to znamená, že pokud poslanci vystoupí s přednostním právem mimo rozpravu po zahájení bodu, nebudou moci vystoupit s přednostním právem po ukončení bodu. To znamená, jak se po tom závěrečném hlasování často třeba předsedové opozičních stran hlásili, aby vyhodnotili to hlasování, tak, krátce řečeno, to je moment, který nebude možný, pakliže by vystoupili teď před otevřením bodu lidé s přednostním právem.

V souladu s čl. 72 odst. 2 Ústavy České republiky můžeme nyní přistoupit k projednání jediného bodu pořadu 33. schůze a tím jediným bodem je

1.
Projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky

Skupina 92 poslanců využila svého práva a podle § 84 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, podala návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Návrh předložili zástupci poslaneckých klubů Občanské demokratické strany, Starostové a nezávislí, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09. Takže prosím, aby se nyní ujal slova zástupce navrhovatelů, což je předseda ODS Martin Kupka.

Jinak pořadí řečníků jsem poslal všem předsedům klubů, mají ho, elektronicky jsem ho poslal, abyste se mohli zorientovat.

Tak, pane předsedo... (Hluk v sále.)

Já vás požádám ještě jednou o klid v jednacím sále. Prosím o klid v jednacím sále. (Hluk neutichá.) Ještě vás požádám jednou o klid – tak prosím o klid. Diskutuje se na všech stranách, tak prosím o klid.

Prosím pane předsedo, máte slovo.

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené paní ministryně, páni ministři, milé kolegyně, vážení kolegové, vyvoláváme hlasování o nedůvěře vládě. V žádném případě to nebereme na lehkou váhu, v žádném případě to není divadlo, a když Andrej Babiš nedávno reagoval, že se na to těší, tak ho budeme muset zklamat, protože budeme velmi ostří a zároveň věcní. Budeme ukazovat, kde vláda selhává, protože ve skutečnosti, přestože před volbami lidem slibovala, že bude líp, je ve skutečnosti hůř. Slibovala například levnější hypotéky – úroky na hypotéky významně rostou. Slibovala kdeco. Slibovala, že zruší Green Deal, slibovala, že zastaví povolenky ETS2 i 1, slibovala spoustu dalších věcí, na které nedošlo. Ve skutečnosti jste svoje voliče obelhali tím, že bude líp. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(14.10 hodin)

(pokračuje Martin Kupka)

Máme pro vyslovení nedůvěry tři velmi vážné důvody. Důvod první – rozpočtový armagedon, druhým je střet zájmů Andreje Babiše a to, že zájmy státu ve skutečnosti podřizuje svým vlastním ekonomickým zájmům, a třetím vážným důvodem jsou dennodenní útoky na všechny, které si neumíte podmanit nebo se podmanit nechtějí, ať jsou to soudy, neziskový sektor, nezávislé instituce, ať jsou to veřejnoprávní média.

Pojďme se těm jednotlivým bodům věnovat podrobně, ale ještě předtím důležitá poznámka právě k tomu, v jaké situaci se teď nacházíme, protože kdyby se Andrej Babiš zbaběle neschoval za imunitu, velmi pravděpodobně bychom dnes měli v roli premiéra odsouzeného dotačního podvodníka, který následně hovoří o tom, že to byly politické procesy a že je možné kvůli soudcovské mafii si v České republice objednat trestní řízení. Neuvěřitelná věc! Za takových okolností bych očekával – a my všichni a všichni občané České republiky – že premiér předloží důkazy a zahájí, podá návrh na trestní řízení. Nic z toho neudělal, tak se pak má omluvit a okamžitě rezignovat, protože jinak si to nedovedu představit. Ale zapadá to do mozaiky všech dalších kroků, kdy útočíte na média, kdy útočíte na novináře, kdy zároveň ukazujete, že jste vládou nekompetence, chaosu a arogance, ale důležité je, že ty účty a ty změny, které přinášíte i v přístupu k veřejnosti, zaplatí všechny budoucí generace. Zaplatí to ti, kteří teď (Vzhlédne a ukáže k levé galerii.) třeba tady sedí na balkoně a poslouchají – mladí lidé.

Hned spustím podrobnější pohled na to, kde vnímáme to selhání jako nejvážnější, nejviditelnější a jasně vyčíslené – rozpočtový armagedon. Máme tady paní ministryni financí, která se rozhodla předložit schodek, který je druhý největší nominální v historii České republiky – 386 miliard korun – a to tam ještě není započtena důležitá půjčka na Dukovany ve výši dalších 30 miliard korun. Tedy ve skutečnosti, pokud by předtím nevyhodili do vzduchu pravidla rozpočtové odpovědnosti, tak by vykazovali schodek 416 miliard korun. Tohle je reálný návrh.

Jenže dnes nemáme covid, nečelíme žádné dramatické krizi, naopak, těšíme se z poměrně slušného ekonomického růstu 2,6 procenta, máme velmi slušnou inflaci, která se pohybuje pod 2 procenty, máme velmi nízkou nezaměstnanost, tak proč najednou v téhle situaci ordinujete České republice takový dramatický deficit a vedete ty kroky jenom k další rozpočtové pasti?

Říkáte, že příště už to bude lepší. To jsme slyšeli na začátku roku, že příště se bude šetřit, akorát děláte přesně pravý opak. Slibujete, že by se měly dostat sem do Poslanecké sněmovny návrhy na konsolidaci, návrhy na úspory státního rozpočtu, ale zatím jsme jenom svědky toho, že utrácíte víc a víc a zvyšujete mandatorní výdaje. Taková je realita. Spolu se zákonem o EET 2.0 přibylo několik dalších kroků, které buď snižují úspory, nebo přímo vydávají ze státního rozpočtu víc.

Tady opravdu připomínáte toho řidiče, který se řítí městem sedmdesátkou místo padesátky, vidí před sebou křižovatku, kde svítí červená, a vy říkáte: Ještě přidáme, vytáhneme to na stovku, pak se nám bude líp brzdit. To přece nedává smysl, to přece vůbec nedává smysl, a každý, kdo se na to podívá, přece nemůže věřit, že to myslíte vážně. A když zároveň říkáte: Příště to bude, tak je tu celá řada ekonomů, včetně Národní rozpočtové rady, kteří upozorňují na to, že politický cyklus, pokud se můžou podívat zároveň všude jinde po Evropě, tak říká, že v letech těsně před volbami málokterá vláda přinesla důležité strukturální změny a úspory, takže to všechno vypadá, že se řídíte jenom heslem: Rozhazovat, zadlužit a zdanit.

Zároveň se snažíte vysvětlit veřejnosti, že je to proinvestiční rozpočet. Tak v tom proinvestičním rozpočtu je kapitálových výdajů, tedy převážně prostředků na investice, 290 miliard korun, ale ten schodek je téměř o 100 miliard vyšší. To znamená, (že) o téměř 100 miliard víc jenom projíme, neproinvestujeme. O žádném proinvestičním rozpočtu se nedá hovořit. Ve skutečnosti přidáváte ke každé stokoruně, kterou stát získá v příštím roce na příjmech víc, 200 korun na výdajích. To je cesta do zdi, to jsou kroky, které přesně nemá dělat odpovědná vláda v situaci, kdy ekonomika roste.

A já jsem tady zaznamenal opakovaně slova Motoristů o tom, že v roce 2027 bude schodek 165 miliard. Tohle jste slíbili svým voličům a místo toho je 386 a jako by se nechumelilo. Předseda rozpočtového výboru říkal: Rok 2026, rozpočet na ten rok, jsme vlastně dílem zdědili, ale rok 2027, podle toho nás můžete soudit. Tak jestli můžeme soudit, jak nás vyzývá pan předseda Pikora, tak to ale znamená přesně to, o čem hovořím – armagedon.

Nejvýznamnější výhrada: i kdybychom stokrát chtěli, pokud chceme brát vážně naši opoziční roli, tak prostě nemůžeme udělat jiný krok než v tomto směru navrhnout hlasování o nedůvěře vládě. Proč? Protože vy jste sem do Poslanecké sněmovny přišli s programovým prohlášením a v tom programovém prohlášení stojí doslova, že budete pečovat o zdravé veřejné finance, a zároveň se tam taky píše, že budete bezpečně držet schodek pod 3 procenty: Bezpečně budeme držet schodek veřejných financí vůči HDP pod 3 procenty. Jaký je ten schodek, jaký bude v roce 2027? 3,5 procenta, tak je jasné každému, kdo aspoň trochu zavadil o matematiku, že 3,5 je fakt víc než 3 procenta. Tak kde je tenhle slib? Kde je to, co jste napsali černé na bílém do programového prohlášení vlády, že budete bezpečně bezpečně držet schodek pod 3 procenty HDP? Je přece jasné, že máte přijít před Sněmovnu a obhájit si jeden z dalších nesplněných, zrazených slibů, a tady je to úplně zřejmé.

Abychom si řekli, co to znamená ve skutečnosti, proč se tomu bráníme: jsem přesvědčený, že nikdo z vašich voličů nechtěl, aby se Česká republika vydávala tímhle způsobem rychleji a rychleji do dluhové spirály. Jsem přesvědčený o tom, že nikdo nechtěl, abychom v příštím roce jenom na úrocích zaplatili o dalších víc než 20 miliard víc. 130 miliard korun budou jenom splátky úroků – ty Česká republika zaplatit musí, ale nezíská za ně nic – nevybuduje 1 kilometr dálnic, nevybuduje jedinou novou nemocnici, školu nebo domov seniorů, ale přesně tohle jsou věci, které ta země potřebuje a které jste také slibovali svým voličům, a místo toho tady rozpoutáváte dluhovou spirálu. Přece tohle, pokud nic jiného, je jasný důvod, proč máte přijít sem vy sami a žádat o důvěru. Samozřejmě že to neuděláte, tak přicházíme my, abychom vám v tomhle spolu s veřejností vystavili účet. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(14.20 hodin)

(pokračuje Martin Kupka)

A zdaleka nejde jenom o jeden jediný slib. Těch slibů, které jste porušili a které jste dávali lidem před volbami – také jste říkali, že budete lépe hospodařit. Lépe hospodařit? V době ekonomického růstu se schodkem 386 miliard korun a s jediným krokem, který by státu zajistil úspory, který by mu zajistil, aby hospodařil lépe? Z toho plyne, že jste Českou republiku touhle politikou fakt odsoudili do rozpočtového pekla, a je také naše role, abychom tomu aktivně bránili, a přirozeně připravíme konkrétní návrhy úspor tak, aby Česká republika v příštím roce s tak dramatickým schodkem nemusela vystupovat. Ale to, že jste přes všechny svoje sliby české občany vystavili tomu schodku, že to takhle myslíte vážně, nepochybně si žádá jasné vyslovení nedůvěry, a to není jenom slovo ke všem zdejším opozičním poslancům, to je přece i jasné slovo vůči těm, kteří to také takhle nechtěli a jsou dneska součástí vládní koalice. Vy jste si představovali, že budete zvedat ruku pro rozpočet, který má schodek 386 miliard korun, a že každým dnem zadlužíte Českou republiku o víc než 1 miliardu? Tohle jste chtěli? Tohle jste měli na mysli, když jste vyslovovali důvěru vládě? Určitě ne. Tak myslím, že teď je důvod, abyste se zastavili nad těmi sliby a v tomto směru tedy dali také reálnou odpověď, ne naučenou, ne koaličně povinnou, ale svoji vlastní odpověď na to, jak to myslíte se schodkem.

Druhý vážný důvod: všechno pro Agrofert, střet zájmů Andreje Babiše. Všichni si pamatujeme ten dramatický projev Andreje Babiše, který říkal: Jednou provždy jsem ten problém vyřešil. Akorát se ukazuje, že vůbec a že naprosto nedávno Evropská komise řekla, že ten svěřenský fond, kam převedl Agrofert, není tím pravým slepým fondem a že je premiér České republiky dále v potenciálním střetu zájmů, tedy není vyřešeno vůbec nic. A reakce Andreje Babiše? Nezajímá mě to a ani to neřeším. Totální projev arogance. Nezajímá mě to a ani to neřeším. Akorát z toho plyne, že pokud české úřady dál budou ty dotace vyplácet a evropské instituce ale je nebudou proplácet zpětně České republice, soukromý byznys Andreje Babiše zaplatí každý jeden český daňový poplatník, takhle to je. A tady je přece na místě, aby platila férová pravidla pro všechny. Proto v případě střetu zájmů nejde jenom o peníze. Jak říká Andrej Babiš, o peníze jde vždycky, ale tady jde i o to, aby ten stát fakt měřil každému stejně, a jak má uvěřit kdokoliv další, že o jeho dotacích bylo férově rozhodnuto, když najednou vnímá, že tady Andrej Babiš v roli premiéra zároveň řídí celou vládu a své jednotlivé ministry, kteří mu můžou nahrávat? Jak je možné, že Ministerstvo zemědělství nevymáhá ty nezákonně vyplacené dotace? A vrchol drzosti je, že vládní poslanci přijdou s návrhem změny zákona, který by reálnou délku pro uplatnění té vratky, pro uplatnění nároku vůči státu, měl zkrátit z deseti let na čtyři roky. To už nemůžete myslet vážně.

Tady už to není jenom tak, že Andrej Babiš přizpůsobuje zákony tomu, jak on by si je představoval, když je není schopen naplnit, ale vy mu v tom tedy na plný plyn sloužíte, a tohle je potřeba všem občanům jasně říct, protože o to tu jde. A pokud má Andrej Babiš svůj soukromý byznysový problém, nechť ho řeší, ale nemůže tím zatěžovat každého jednoho občana České republiky, každého, kdo platí daně a má přirozeně právo na to, aby se s jeho daněmi férově zacházelo. Znovu vidíme to, že když nějaký zákon Andreji Babišovi nevyhovuje, tak zatímco všichni ostatní by změnili chování, přizpůsobili by se mu, Andrej Babiš přichází s tím, že ten zákon upraví. Neuvěřitelná věc! Když nevyhovoval zákon o rozpočtových pravidlech, přišla vláda a vyhodila jej do vzduchu. Když nevyhovuje zákon o střetu zájmů, přijdou vládní poslanci a snaží se ho změnit tak, aby stát reálně nemohl vyplácet neoprávněně vyplacené dotace Agrofertu. Takhle to je, takhle ostře a jasně pojmenované.

Jestli takhle má fungovat Česká republika, tak se fakt posouváme někam, kde jsme nikdy nikdo z nás být nechtěli, protože tohle není o právní jistotě. Tohle je o tom, že někoho na někoho se vztahují ta takzvaně rovnější pravidla a na někoho vůbec. A o co běží? Aby bylo jasno, Agrofertu se má měřit úplně stejně, ne méně nebo ne víc než ostatním, ale úplně stejně, na tom stojí právní stát. A pokud tady najednou platí pravidla jinak, tak je to přece špatně. A jak je možné, že některé instituce se pouštějí do vymáhání nesprávně vyplacených dotací a jiné ne? Je tady ministr zemědělství od toho, aby uplatňoval soukromé zájmy Andreje Babiše, nebo je tu od toho, aby všem měřil stejným metrem? No přece od toho, aby měřil všem stejným metrem, ne proto, aby hájil zájmy předsedy vlády. A pokud to dělá, tak to znamená, že se víc a víc zaplétá Česká republika do pavučiny střetu zájmů Andreje Babiše.

Bohužel, tohle není všechno, není to jenom Agrofert, který je teď ve svěřenském fondu, a Evropská komise říká, že nesplňuje podmínky skutečného slepého fondu, protože veškerý prospěch logicky připadne dětem, a každý otec má přirozeně zájem na tom, aby jeho děti nestrádaly. Ale znovu říkám, není to jenom Agrofert. Je tu ještě SynBiol, který drží významný podíl ve skupině Hartenberg, 87,75 procenta, a tady je potřeba zdůraznit, že jenom v roce 2025 z veřejného zdravotního pojištění konkrétní reprodukční kliniky, ale například i genetické laboratoře čerpaly z veřejného zdravotního pojištění 2,8 miliardy korun. Jakým způsobem se rozhoduje o tomhle objemu peněz pro společnosti, které vlastní předseda české vlády? No, na základě třeba úhradových mechanismů, o kterých rozhoduje jeho ministr zdravotnictví. A nebuďme slušní, řekněme jména: Adam Vojtěch, ten je pod ním a rozhoduje třeba o tom, na koho se bude vztahovat úhrada z veřejného zdravotního pojištění, konkrétních zákroků, a stačí rozšířit věkovou skupinu a hned vzápětí se peníze z veřejného zdravotního pojištění významně zvyšují, řádově klidně o desítky procent. Tohle není teoretický problém, tohle je reálný střet zájmů s jackpotem a je úplně jasné, že tohle, přestože o tom vlastně nebyla doposud příliš řeč, zůstává zatím i v pozadí mediálního zájmu. Ale tady ten střet je naprosto jednoznačný a znovu říkám, nejde o ten, pro někoho možná příliš akademický pojem střet zájmů. Jde o peníze daňových poplatníků, ale jde také o pravidla, která mají platit pro všechny stejně, a ministři rozhodují o těch pravidlech, a na druhé straně výtěžek z těch pravidel a z úpravy podmínek čerpá Andrej Babiš. Tohle přece není fér, tohle není věc, pro kterou byste na začátku hlasovali, když jste vyjadřovali důvěru vládě, a tehdy vám všem, české veřejnosti i prezidentovi, sliboval Andrej Babiš, že svůj střet zájmů vyřeší, že ho vyřeší jednou provždy – a kde to je? Skutek utek a ukazuje se to naprosto jednoznačně. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(14.30 hodin)

(pokračuje Martin Kupka)

Dostávám se do třetí oblasti, do třetího zásadního důvodu, proč navrhujeme hlasování o nedůvěře vládě. Útoky na veřejné instituce, útoky na soudy, útoky na veřejnoprávní média, útoky na každého, kdo se nechce podřídit vládnutí Andreje Babiše – ano, používám velmi silný výraz. Bráníme tady tomu, aby se Česká republika proměnila v Babišistán.

Když Andrej Babiš – protože se mu nelíbí nezávislé rozhodnutí soudu – řekne, že je možné si v České republice objednat trestní stíhání a že tu funguje soudcovská mafie? Tohle není řeč v hospodě, tohle jsou slova premiéra České republiky. Pak bych očekával, že fakt dá jasně na stůl důkazy a ministr spravedlnosti okamžitě začne podnikat vážné kroky, aby něco takového, pokud to platí, vymýtil, ale nic takového se neděje. Takže jenom výstřel do tmy, ale v situaci, kde si to žádná země z úst svého vlastního premiéra přece nemůže dovolit. Takže máme tolerovat to, že premiér zpochybní nezávislost soudů, že to prostě máme vstřebat jenom tak, že to zaznělo, a jdeme dál? No, neexistuje. Přece není možné tímto způsobem pro občany znevěrohodnit fungování právního státu.

Hned do toho další vstup: ministr spravedlnosti Tejc píše dopis státním zástupcům a říká jim, jakým způsobem mají postupovat – popření nezávislosti státních zástupců. Jistě že vláda může vyjádřit svoji představu, ale tímto způsobem úkolovat státní zástupce – stejně jako Andrej Babiš útočí na nezávislost soudů – je naprosto neuvěřitelná věc a rozkomíhání základů právního státu.

Do toho se můžeme podívat, jak relativně nedávno rozhodly soudy ve staré kauze – ve staré kauze, kdy Andrej Babiš s Alenou Schillerovou někoho označili a řekli: Na ně zaklekněte – a ohrozili jejich existenci. Ty firmy, přestože do té doby platily miliardy na daních, se najednou ocitly nejenom na lavici sprostých obžalovaných, ale ocitly se rázem v hledáčku Celní a Finanční správy. Teprve po letech soudy rozhodly, že k tomu vlastně nebyl důvod, že ten přímý apel směřoval od tehdejšího ministra financí a následně od ministryně financí v další vládě. Neuvěřitelná věc – jestli tohle není útok na základy právního státu, pak už nic.

Když hovořím o Babišistánu, říkám to s veškerou vážností. Stát, který je schopen ústy premiéra zpochybnit nezávislost justice, tak je přece věc fakt naprosto nevídaná. Říkám znovu: Buď předložte důkazy, anebo se omluvte a rezignujte. Žádná jiná dobrá varianta pro Českou republiku není.

Útoky na soudy? Zažili jsme také útok dokonce na Ústavní soud. Stačilo, aby vydal předběžné opatření, které se nelíbilo vládní většině. Týkalo se věci, sporu, který vůbec neměl existovat – sporu o to, jestli má prezident jet do Ankary na summit NATO, nebo nemá jet. Vyústil tenhle spor ze strany vlády, úplně žabomyší, v to, že najednou podle slov vládních představitelů Ústavní soud by měl skončit. Někteří dokonce hovořili o ústavním puči. Tohle pokládáte za způsob standardního demokratického vládnutí? Já tedy v žádném případě ne.

Tady se ukazuje, že ty útoky směřují opravdu k podstatě českého státu. Směřují k tomu, co nejenom pokládáme za důležité, ale co nastavuje podmínky pro důvěru lidí – o to tady běží. Místo toho jsme zažili, když se znelíbilo rozhodování pana prezidenta, že jste mu vyhlásili válku a že ta válka jde tak daleko, že mu změnami zákonů berete pravomoci, protože přece je potřeba se pomstít. Přesně tak to má fungovat.

Pak další nevídaná věc. Když hovořím o tom, že když se vám někdo nelíbí nebo nereaguje, jak si představujte, tak na něj začnete útočit. Co jiného byla reakce ministrů Klempíře a Macinky na festivalu ve Strážnici na to, že ti lidé si dovolili pískat? Co tam říkal pan ministr Macinka? Vy jste se zbláznili? To chcete politizovat svůj festival? Aby se vzápětí přidal ještě pan ministr Šťastný a řekl: No, tak nebudou dotace. Volně parafrázuji – nevídaná záležitost. Takhle český stát ale fungovat opravdu nemůže, hrozit zrušením dotace, když ti lidé vyjádří svůj vlastní názor? Jenom to neunesete, jenom se vám to nelíbí. To přece je věc úplně nevídaná.

Potom další totální rozpor s tím, co jste slibovali lidem před volbami. V předvolebním programu Motoristů byla skvělá věta o tom, že, rozhodně nechcete navázat veřejnoprávní média přímo na státní rozpočet, protože by to pak byla vládní média. To nejsou slova současné opozice, to je předvolební program Motoristů. Ministr za Motoristy potom přijde do Poslanecké sněmovny a navrhuje jednu šílenost vedle druhé, aby si vláda podmanila veřejnoprávní média, aby je navázala na rozpočet a na rozhodování vlády – že v programu říkáte: Nechceme vládní média, nechceme navázat na rozpočet státu, a pak ve vládě děláte pravý opak.

Možná řeknete, jak jsem to slyšel opakovaně: Nevyhráli jsme se 70 procenty – slova Petra Macinky – nebo s 60, abych mu nekřivdil – tak je jasné, že musíme přistoupit na nějaké kompromisy. Já tedy nevím, ale slovo kompromis neznamená místo bílé černou, to fakt ne. To není kompromis, to je jenom to, že jste vyhověli a sedli na lep v zájmu Andreje Babiše se vším všady.

A pak vidíme další neuvěřitelné divadlo. Dozvíme se z úst pana ministra Červeného, že na Šumavě hrozí ekologická katastrofa. To odpoledne vystoupí Filip Turek a řekne yperit, za chvíli řekne fosgen a potom ještě týž večer řekne, že to vlastně ani fosgen úplně nebyl. Udělat z dramatického prohlášení totální grotesku, ale zároveň si tímhle způsobem zahrávat s reálnými obavami lidí na Šumavě... V blízkosti té lokality – představte si to – žijí opravdu lidé a reálně se museli obávat, co tady najednou vláda vzkazuje, co jim říká, aby tomu nakonec dodal pětikorunu Andrej Babiš, který když viděl pana ministra Červeného, jak na vládu nese zadání přímo z ruky pro Dekontu – ve které, mimochodem, také svůj díl má současná lídryně Motoristů na pražský magistrát – rozhodne, asi správně, že tedy ne, že jim to nezadá, že to bude dělat armáda, a že je tedy zvědavý na to, co si s tím pan ministr Zůna počne – takhle nějak to znělo v těch vyjádřeních, že ho zajímá ta akce pana ministra Zůny, přitom každý dobře ví, že armáda může zajistit to místo, ale odstraňovat nebezpečné látky opravdu přísluší někomu jinému než armádě, taky se to v dalších reakcích armády jasně ukazuje.

Co to má znamenat? Tohle není kompetentní vládnutí, to je opravdu reálný chaos. Tady chcete, abychom – jak to někdo řekl na sítích – byli v koutě a šoupali nohama? Ne, protože nám nám záleží na tom, kam se bude Česká republika posouvat. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(14.40 hodin)

(pokračuje Martin Kupka)

V tom výčtu chaotických kroků – jmenování nového předsedy představenstva Letiště Praha, Radomír Lašák, s tím, co je za ním a zároveň už dneska vidíme, co se dál odehrává – ukazuje se, že ani Ministerstvo financí není schopno odpovědět veřejnosti, když se ptá a chce vidět, s jakou vizí, s jakým plánem v tom výběrovém řízení – podivném, prapodivném – Radomír Lašák zvítězil. Když i členové té komise postupně berou zpátečku a někteří řeknou otevřeně, že by se nikdy neztotožnili s tou volbou, a ti druzí v zákulisí říkali, že buď toto neodpovídá jejich volbě, jejich hlasování, anebo že rovnou říkají, že Radomír Lašák prostě dobré řešení není, ale co to je za aroganci, když vláda tady jenom proto, že si usmyslí, vyhodí ředitele, kterého mimochodem před lety sama jmenovala, ten ředitel v posledním období vykazuje jednoznačně pozitivní čísla, ať už z hlediska rekordního zisku Letiště Praha přes 3 miliardy korun, zároveň zvyšuje počet cestujících, těch, kteří využívají služeb Letiště Praha ve prospěch České republiky, cestovního ruchu a toho, aby fungovala dopravní infrastruktura – a co se děje dál v pozadí, jakým způsobem vyhazuje další kompetentní lidi a nechává audit prověřovat, jak to bylo, ale potom, když ten audit ukáže, že vlastně ti, kteří byli vyhozeni, prošli správně výběrovým řízením, že to bylo fér, tají výsledek toho auditu. Proč? Protože se jim nehodí do krámu.

A ještě jedno fenomenální personální rozhodnutí v případě důležitého státního podniku, respektive státní akciové společnosti, tu máme. Úspěšný ředitel Českých drah dojel na nedostatek toaletního papíru, který odhalil Tomio Okamura. Akorát nikdo systémový problém u Českých drah nejenom nezaznamenal, ale České dráhy ročně ve svých vlacích v zásobování zajistí 3 miliony roliček toaletního papíru, a přesto to stálo místo schopného generálního ředitele Českých drah, který mimo jiné zvedl fungování Českých drah a zároveň spustil i důležité změny v ČD Cargu, které se ale některým asi moc nelíbí.

A pojďme možná k jednomu z nejdůležitějších témat, obranyschopnost a bezpečnost České republiky. Jak tady funguje chaos? No, téměř absolutně. Lépe řečeno, to, že v té vládní většině je zároveň SPD, která, jak známo, často víc slouží a mluví podobně jako propaganda Kremlu, než aby sloužili tomu, co pomůže českým lidem k většímu bezpečí a k jasné linii, kdy jsme členy Severoatlantické aliance, stojíme pevně proti ruské agresi na Ukrajině a usilujeme reálně o to, aby se současné riziko expanzivního Ruska nedotklo dalších států Evropy – a pan ministr Zůna dostane zákaz, aby se vydal na Ukrajinu. Místo toho hledá cestu na geniální vojenský summit do Pekingu, do Číny. Asi tam nakonec nepojede, pevně doufám, protože ze všech normálních států tam jezdí jenom vyšší úředníci, ale tím to zdaleka nekončí. Zároveň vláda zakáže cestu do Kyjeva náčelníkovi generálního štábu. Ale on tam neměl jet proto, aby se tam dobře bavil. On tam přece měl jet především proto, aby dokázal navazovat další klíčové vztahy a aby Česká republika mohla čerpat ze zkušeností, vojenských zkušeností Ukrajiny, které žádný jiný stát v Evropě a na světě bohužel nemá, a místo toho, abychom v tomhle okamžiku dokázali i naši vlastní obranyschopnost posilovat, například díky znalosti dronových technologií, tak zákaz pro cestu náčelníka generálního štábu se dotkne i dalších lidí v armádě, kteří tam ale měli už jednat o konkrétních věcech, o konkrétních kontraktech. A tady nejde jenom o nějaký boj mezi ruskou propagandou a mezi tím, co má dělat suverénní Česká republika, která si je vědoma svých závazků vůči Severoatlantické alianci a především je si vědoma nebezpečí, které v současném světě představuje Rusko – hybridní válka, hybridní útoky, například v nedalekém Německu, kousek za našimi hranicemi, a přiznání premiéra, že skutečně jsme v hybridní válce – a hned se ozvalo SPD, že jim to premiér neřekl. No, ono je to totiž bohužel zjevné a bezpečnostní služby na to upozorňují dlouhou dobu. Ale cením si toho, že premiér to takhle jasně pojmenoval – pojmenoval to jako hrozbu, jistě ne jako útok na svého koaličního partnera. Ale zasloužil by si koaliční partner v tomto směru aspoň trochu nasměrovat do reálných kolejí našeho bezpečnostního zájmu – ne zájmu Ruska, ale bezpečnostních zájmů České republiky. Vypadá to tak, že ukrajinské zkušenosti, ukrajinská armáda ne, ale Čína a čínský kvazisummit patrně ano. To je jako symbol současné vládě blíž.

Tohle všechno jsou konkrétní kroky, pro které přirozeně vyvoláváme hlasování o nedůvěře vládě, a je to naprosto namístě. Personální čistky na Ministerstvu životního prostředí – jsou to influenceři místo odborníků, kteří tam provádějí kvalitní propagandu pro Motoristy a pro svého ministra, nebo vlastně já se v tom nikdy neorientuju, kdo je ministr a kdo je zmocněnec, kdo je vlastně víc a kdo koho úkoluje. V každém případě to fakt nemá být role poradců, kteří by v tomto směru měli sloužit České republice, a ne často prapodivným zájmům svých šéfů. Tohle jsou tři závažné důvody pro nedůvěru: rozpočtový armagedon, všechno pro Agrofert, pavučina střetu zájmů Andreje Babiše a Babišistán.

Je úplně jasné, že místo toho, aby tato vláda sloužila České republice a českým občanům, bohužel často mnohem víc chrání ekonomické zájmy svého předsedy a mění kvůli nim zákony – ukazoval jsem to tady na několika případech – a útočí na instituce, které mají ale vládě jasně nastavovat hranice. Útočí na soudy, útočí na prezidenta, na Ústavní soud a na nezávislá média a taky útočí na občanskou společnost a na neziskový sektor.

Chci zdůraznit: Každý z nás, včetně poslanců současné vládní koalice, bude hlasovat ne za Andreje Babiše, ne za vládu, bude hlasovat sám za sebe, a taky nejenom před Andrejem Babišem a před vedením své politické strany, bude hlasovat před občany České republiky, protože je úplně jasné, že největší účet za tohle působení české vlády nesplatí ti, kteří dneska obývají Strakovu akademii. Budou to platit občané a především nejmladší generace, ti za tohle zaplatí nejvíc, a místo toho, aby měli stát, který bude schopen investovat do dopravy, aby měli stát, který bude schopen zajistit dostupné bydlení, fungující školství, bezpečnou zemi a také fungující zdravotnictví včetně funkčního důchodového systému, zdědí po téhle vládě mnohem větší dluhy a bohužel mnohem větší balík, který budou muset každý rok zaplatit na úrocích. Tohle je reálný dopad fungování této vlády.

Takže je jasné, že musíme a máme téhle vládě položit účet za její konkrétní vládnutí, za její rozpočet, za střet zájmů Andreje Babiše, kdy zákonitě šije i zákony na míru Agrofertu, za útoky na soudy, prezidenta, Ústavní soud, nezávislá média a také za útoky na občanskou společnost – za způsob, jakým její představitelé útočí na základní demokratické principy a za propast mezi tím, co jste před volbami slibovali lidem o tom, jak budete lépe hospodařit, jak budou lacinější hypotéky, jak se vypořádáte s vážnými problémy, ale neplníte to. A znovu připomenu, přímo ve vašem vládním programovém prohlášení je závazek, že budete držet schodek rozpočtu bezpečně pod 3 procenty. Bezpečně pod třemi procenty není 3,5 procenta.

Na závěr mám pro vás, milá vládo, ještě jedno důležité sdělení, a týká se vaší sebejistoty dávané okázale najevo, že hlasování o nedůvěře vládě překonáte, že se nic nestane – slovy Andreje Babiše, že se na to těšíte, ale chtěl bych zdůraznit, že i váš politický vzor Viktor Orbán se choval podobně. Jak to dopadlo, všichni víme. Skončil a nic pěkného to není, a je také jasné, že podobně to dopadne v České republice. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(14.50 hodin)

(pokračuje Martin Kupka)

Chci tady všechny ujistit, i všechny, kteří nás teď sledují, že každou korunu, kterou neoprávněně vyplatíte ze státního rozpočtu, budeme po vašich firmách vymáhat zpět. Každého úředníka, který se na tom bude vědomě podílet v rozporu se zákonem, pravidly nebo profesní etikou požene demokratický stát k odpovědnosti. Zároveň vás ujišťuju, že každého, kdo poruší zákon a neoprávněně se obohatí, bude čekat spravedlivý zásah nezávislé justice. Chci zdůraznit: ne vaší justice, ne naší justice, ale nezávislé justice České republiky. Chci říct jasně: protože Česká republika není Agrofert, protože tahle země není majetkem Andreje Babiše, tahle země není a nebude Babišistán. Je to Česká republika a my nedovolíme, abyste ji ničili. Děkuju za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a připraví se pan premiér Andrej Babiš. Paní ministryně, máte slovo. Prosím.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, včera byl Den české státnosti a při té příležitosti se na Ministerstvu financí konal den otevřených dveří – bylo to podesáté – kdy v roce 2016 tuto tradici odstartoval Andrej Babiš jako ministr financí. Do té doby byla budova pro veřejnost beznadějně uzavřena. Nikoho z ODS – a že těch ministrů financí měla – nenapadla taková jednoduchá věc, aby kanceláře, odkud se každý den rozhoduje o veřejných penězích, alespoň na jeden den zpřístupnili i lidem, bez kterých by žádné veřejné peníze nebyly. Proč o tom mluvím? Protože tématem dnešní schůze je slovo důvěra. Víte, já jsem tam včera celý den s těmi lidmi byla, na rozdíl od mého předchůdce, samozřejmě.

Procházeli jsme okolo kanceláří, ve kterých od 15. prosince loňského roku [pracujeme třeba na Lepším penzijku, díky kterému se konečně omezí nehorázné poplatky penzijním společnostem, a obyčejní lidé, kteří si dobrovolně spoří na penzi, si tak odnesou do důchodu o milion korun v dnešních cenách navíc]. Problém, o kterém předchozí kabinet věděl, ale který jako pověstný kabinet bank záměrně přehlížel. Procházeli jsme společně kolem kanceláří, kde [jsme v rekordním čase postavili EET 2.0], které podle nezávislých expertiz Univerzity Karlovy bude přinášet každý rok 14 miliard korun v dnešních cenách navíc a které minulá vláda jako patronka šedé ekonomiky bez náhrady zrušila; kolem kanceláří, kde před půl rokem poprvé zasyčela [Kobra 26 úspěšně bojující s fenoménem nelegální práce], která neohrožuje jen státní rozpočet, ale hlavně samotné zaměstnance, kteří přicházejí o sociální jistoty a často bohužel i o zdraví, neřkuli o životy. Minulá vláda Petra Fialy totiž po sobě zanechala situaci, kdy v Česku pracovalo neuvěřitelného půl milionu lidí načerno.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Lepší penzijko; příprava EET 2.0; spuštění Kobry 26 proti nelegální práci.

[Nabídli jsme českým domácnostem, aby si za své úspory mohly koupit dluhopis republiky]. Nechtěli jsme, aby na obsluze státního dluhu vydělávaly jen banky nebo zahraniční institucionální investoři. Proč by totiž měli? Když už ty úroky musí stát jednou platit, tak ať zůstanou doma, nebo ne? Důvěra, kterou jsme na oplátku dostali, je zavazující. Zájem o dluhopisy republiky už překonal 80 miliard korun. Snad ani nemusím dodávat, že minulá vláda možnost koupit si státní dluhopisy českým domácnostem bez náhrady a bez vysvětlitelného důvodu odebrala. Důvěra, to je to, co nám v pátek prokázali [nezávislí analytici ratingové agentury Standard & Poor’s] se sídlem v New Yorku, když České republice [zlepšili výhled ratingu z neutrálního na pozitivní] a vyslali tím signál do celého světa, že Česko si zaslouží větší důvěru, než jakou mu přisuzovali v dobách vlády STAN, ODS, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL, mimochodem té vlády, za které se výhled ratingu zhoršoval. Ano, důvěra v Česko klesala poprvé za vaší vlády od devadesátých let.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Obnoven Dluhopis republiky pro domácnosti; S&P zvýšila výhled ratingu ČR na pozitivní.

Víte, někteří návštěvníci té včerejší velmi milé akce, kterých bylo něco ke dvěma tisícům, se mě ptali. Ptali se, co že se v těch stejných kancelářích, kde od rána do večera už 9 měsíců a 14 dní na tom všem pracujeme, co že se tam dělo ty čtyři roky předtím. Nedělala jsem opravdu žádnou politickou agitaci, konečně mezi návštěvníky nebyli jenom příznivci naší vlády. Řekla jsem jen lakonicky a zcela pravdivě: Tady je kancelář, kde seděl pan Filip B. Ten Filip B.? Ten, který nechal 36 dní ladem veškerá alarmující varování právníků Ministerstva financí před plánovanou dražbou bitcoinů za více než miliardu korun a společně s ministry Fialovy vlády tak dopustil faktickou státní legalizaci výnosů z trestné činnosti a související finanční a reputační škody? Tu zločineckou operaci, za kterou jsou dnes navrhovány letité tresty odnětí svobody, ministra minulé vlády nevyjímaje? Ano, přesně ten, vážený pane, šéf kabinetu exministra financí Stanjury a bratr šéfa poslanců ODS v jedné osobě. A tady v té kanceláři seděl, paní ministryně, prosím pěkně kdo? Tady seděl první z deseti poradců pana exministra, shodou okolností člen jedné z buněk ODS, který měl s financemi společného snad jen to, že mu na účet chodila čtyři roky tučná finanční výplata. A tady seděl druhý, tady třetí, tady čtvrtý, pátý, šestý, sedmý, osmý, devátý a tady desátý. Ministerstvo jako dojná kráva pro kamarády ze strany a nejen pro ně. Taky pro banky, pro zahraniční obchodní řetězce, pro zbrojaře. Ti všichni měli na rozdíl od obyčejných lidí na Ministerstvu financí den otevřených dveří, a to čtyři roky v kuse.

Nejinak tomu bylo na Úřadu vlády. Premiér ve skutečnosti neřídil vládu. Nenechme se vysmát, vůbec se nezajímal o ekonomiku, životní úroveň ani řádění svých ministrů po jednotlivých rezortech, které ze všeho nejvíc připomínalo, jako když si děti hrají na doktory. Premiér tady byl pro finanční zájmy ODS a byl až po uši namočený do penězovodů mezi klubovou kampeličkou pražského palerma, vlastněnou 99 družstevníky včetně jeho samotného, a jeho stranou a institutem. Premiér, který se zaklínal hodnotovou politikou, ale jen proto, aby za její oponou mohly probíhat podivné finanční dary pro ODS, praní špinavých peněz, záhadná zmizení stamilionů korun, nevysvětlené finanční toky mezi kampeličkou, Bruselem a Institutem Petra Fialy a v neposlední řadě paradoxně i ztráta peněz na zbraně pro Ukrajinu, kdy jejich část skončila u pravděpodobného sponzora ODS Kamila Bahbouha. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(15.00 hodin)

(pokračuje Alena Schillerová)

Ano, strany minulé koalice měly vůbec štěstí na padouchy. Dělat jménem státu kšefty s odsouzeným zločincem Jiřikovským, provozovatelem darknetového tržiště, kde se dražily drogy, zbraně a kdoví co ještě – excelentní volba. Nechat to celé řídit dvorního právníka ODS Kárima Titze, Stanjurova spolužáka a pravou ruku exministra Blažka, aby pak tomuto advokátovi podle policie přišli na účet miliony v kryptu – výborný nápad. A co Michal Redl, osvědčený spolupracovník Radovana Krejčíře, který řídil organizovanou skupinu odsávající finance například z Dopravního podniku hlavního města Prahy? A kam? To víme díky svědectví bývalého ředitele tohoto podniku, Mateje Augustína: přece 50 procent pro TOP 09, 30 procent pro STAN a 20 procent pro nás. Asi pro management. Ano, to je kauza Dozimetr ukazující zločineckou podstatu hnutí STAN.

Vážené dámy, vážení pánové, řekla bych, že je poněkud brzy, aby představitelé až po uši na močení v těchto špinavých kalužích chtěli na kohokoliv házet bláto. Mezinárodní ostuda s dražbou bitcoinů, praní špinavých peněz v kampeličce, podivné financování ODS, TOP 09 i STAN, kauza Dozimetr, snaha prodat pod cenou klíčový kus Letiště Praha, bez které neodletí jediné letadlo, smlouvy pro kamarády, miliardové armádní tendry bez soutěže, které prověřuje policie, a to ještě nemluvím o tragické hospodářské politice, o nejdražších energiích vzhledem ke kupní síle v Evropě, o 30procentní nezvládnuté inflaci, o zpackané windfall tax, kde jste od bank vybrali místo plánovaných 33 miliard směšných 700 milionů korun – o té windfall tax, prostřednictvím které jste přes státní ČEPS zdražili lidem a firmám elektřinu o 5,1 miliardy. Neuvěřitelné!

Samostatnou kapitolou jsou pak mimorozpočtové půjčky, jak zmínil pan předseda ODS Kupka, kterými jste si uměle vylepšovali schodky a které po vás my nyní musíme splácet. Systematicky nadhodnocované příjmy a podhodnocované výdaje, které se staly praxí a které vyvrcholily návrhem rozpočtu na rok 2026, návrhem, kde chybělo 30 miliard na mandatorní výdaje MPSV, kde byla bezprecedentní díra v SFDI ve výši 38 miliard, kde byly nepokryté slevy na jízdné, výdaje na školství nebo zdravotnictví, to vše ergo kladívko v celkové výši 95 miliard korun. Stanjurovo rozpočtové waterloo, jinak to nazvat ani nešlo. NKÚ nám dal pár týdnů zpátky za pravdu, když zkritizoval 50miliardovou díru už v rozpočtu na rok 2025.

Já se ptám: Vy chcete mluvit o důvěře? Vy chcete někomu vyslovovat nedůvěru? Jak se opovažujete? Vy jste těmi, kdo důvěru ztratili, a ztratili jste ji dávno před říjnovými volbami. Ztratili jste ji, protože jste tady nebyli pro lidi, ale pro banky, pro zbrojaře, pro energetické giganty, pro zahraniční obchodní řetězce a někteří z vás bohužel i pro organizovaný zločin peroucí špinavé peníze z darknetu.

Ztratili jste ji, protože jste nejednali, když jste jednat měli. Když bylo potřeba zastropovat ceny energií u výrobců, jenom jste přihlíželi, a připravili tak české domácnosti o třetinu jejich úspor a reálných mezd. Když bylo potřeba bojovat s šedou ekonomikou, raději jste složili ruce pod stůl a zvýšili daně. Ty jste nakonec kvůli šedé ekonomice stejně nevybrali, takže jste poslali do červených čísel postupně zdravotnictví, školství, a aby vám to vůbec nějak vycházelo, začali jste fixlovat státní finance jako Charles Ponzi.

Ztratili jste důvěru, protože jste jednali, když jste jednat neměli. V době největší inflace jste sebrali důchodcům jejich zákonnou mimořádnou valorizaci penzí a nechali je válcovat šílenými složenkami, zdražujícími potravinami i nájmy a ještě jste je označili za mimořádnou hospodářskou škodu. Jak se opovažujete?

Víte, my [neztrácíme čas kšefty s odsouzenými zločinci, nepereme peníze na provoz strany přes zločinecké kampeličky ani nevysáváme dopravní podniky]. Naopak, jdeme si pevně za tím, s čím jsme vyhráli volby. [Prosazujeme dobré věci, pracujeme naplno od rána do večera, komunikujeme, skládáme odpovědnost a budeme to dělat každého půl roku na datech, na číslech a na faktech.] Jsem přesvědčena, že po těch necelých deseti měsících mohu předstoupit před Sněmovnu a zejména před občany naší krásné země, a to se vztyčenou hlavou, že se mohu podívat občanům do očí, každému z nich. Udělali jsme za těch pár měsíců pořádný kus práce, a ano, ještě větší kus práce je před námi. Výsledky už se dostavují, ale ty největší teprve přijdou.

Ne, opravdu se před vámi nemáme za co stydět. Ne, opravdu nás nemáte nejmenší právo mistrovat. Ne, opravdu nestojíme o vaši důvěru, dokud si nezametete před vlastním prahem svoje bitcoiny, kampeličky, dozimetry a kolosální selhání de facto ve všech oblastech řízení státu.

My jsme tady pro lidi a lidé to vědí. Děláme z Česka lepší místo k životu a to se jÍm každým dalším měsícem naší vlády doopravdy stává. Je příliš brzo, aby se zapomnělo. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí premiér Andrej Babiš a připraví se Tomio Okamura. (Pobavení v sále.) Já jsem připravený samozřejmě. Pane premiére, prosím, máte slovo.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vážení spoluobčané, dámy a pánové, už mi to chybělo. Dávno jsem tady nemluvil. Já jsem přemýšlel, jestli začnu číst ten projev, nebo budu komentovat vystoupení pana předsedy. Když jsem viděl paní Černochovou, ona tady takhle vlastně v té lavici tohle dělá. (Gestikuluje.) Já jsem si myslel, že se modlí, aby už to konečně skončilo, ty nesmysly, které tady vykládal ten člověk. (Se smíchem.) Fakt mám pocit, že se modlila. Víte, ono je nejhorší vždycky, když se něco chystá, a ten daný člověk o tom neví, takže, pane předsedo, my vám přejeme, abyste nám vydržel aspoň do roku 2029.

Rychle jenom okomentuju ty vaše nesmysly. Deficit – [renomovaná agentura a renomovaný ekonom jasně říká dvacet důvodů, proč máme nejlepší rating nebo výhled ratingu za posledních patnáct let]. Hypotéky – prosím vás vy si ani nepřipravíte ta čísla. (Ukazuje materiál.) Kolik byly hypotéky v roce 2021, když my jsme končili? 2,27. Kolik skočily za vás? Na 5,81. Tak o čem mluvíte? ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(15.10 hodin)

(pokračuje Andrej Babiš)

Řekněte panu prezidentovi, aby se přimluvil za nás u České národní banky, proč drží nesmyslně základní prime rate na 3,75. Mě strašně bavilo, jak dneska Piráti argumentovali: Představte si, na Slovensku mají nižší hypotéky. Proč asi? Protože mají základní sazbu Evropské centrální banky 1,5 procenta. Chápu, že vy nerozumíte ničemu, ale hlavně o tom mluvíte. Takže to máme ty...

[Zvyšujeme mandatorní výdaje.] Dobré ráno! 2 procenta na obranu je mandatorní výdaj. Jde tam o 36 miliard navíc.

Co tady máme dál? Imunita – no samozřejmě. Kdybyste mě vydali a ta soudkyně, která rozhodla jak (za?) totality, že se ztotožnila se žalobcem, tak byl bych odsouzen na podmínku a tady byste čtyři roky mě vyzývali, abych odstoupil. Ale já jsem přesvědčen, že to vyhrajeme, protože je to neuvěřitelné. Dokonce sám soudce Šott řekl, že ji musí odsoudit, i když je nevinná. Doslova to tak bylo řečeno, že je nevinná.

Prosím vás, úroky. Tak, pane předsedo, tak kolik byla obsluha státního dluhu v roce 2021 za nás? 41 miliard. A za vás, tedy příští rok, bude kolik? 130. Proč? Protože jste nasekali 1 200 miliard dluhů, ale hlavně nikdo nikdy neví, kam vy ty peníze vlastně dáváte. My to říkáme těm lidem. My to říkáme, no.

Reprodukční kliniky. Prosím vás, vy máte v koalici nějakého pána, který porodil. Vy kdybyste chtěl otěhotnět, tak si nevyberete kliniku, která patří do fondu Babiše. Půjdete někam jinam, ne? To je ta odpověď.

Potom samozřejmě je neuvěřitelné, jak jste zase tady otočili ten výmysl jedné novinářky ohledně kauzy FAÚ, ano, tak ještě jednou to zopakuji. Dneska jsem to říkal do Deníku v rozhovoru s paní Perknerovou. V červenci 2025 Evropský soudní dvůr dal za pravdu Finanční správě, že při stanovování daně a ručení postupovala správně. Trestní soud výslovně uvedl, že zkrácení daně ve velkém rozsahu bylo spolehlivě prokázáno, ale to neznamená, že když ji zprostil v trestní věci ten soud, tak to měla být práce policie a státního zastupitelství, aby to dotáhli, takže prosím vás, přestaňte lhát, protože... Rozhodnutí soudu vlastně obralo daňové poplatníky o 260 milionů korun. Vy jako strana, která tady je u moci už – byla – 27 let, tak mohl bych vám tady číst ohledně lehkých topných olejů, jak jste tady to nechali rozkrást, ohledně... různé aféry a tak dále. Bylo by to na dlouho. Takže zase jste neříkal pravdu.

ETS dvojky, ETS jedničky, o tom budu mluvit v projevu.

Potom samozřejmě Agrofert, bez Agrofertu ani ránu, takže prosím vás já bych vám to znovu jako zopakoval, protože to, že si tady váš parťák Výborný vymyslel před volbami měsíc, že někdo někomu něco dluží, tak samozřejmě je to lež. Vy buďte rád, že jsem tady založil Agrofert. [Agrofert za posledních 21 let odvedl do evropských rozpočtů – evropských – 109 miliard 585 milionů korun a do českých rozpočtů 64 miliard 560 milionů korun]. Co vy tady vykládáte o dotacích, že někdo žije z dotací? V roce 2025 ta firma odvedla do evropských rozpočtů 7 miliard 500 milionů korun a České republice odvedla 4 miliony 86 (tisíc?) a dostala dotace nárokové (1) miliardu 114 (milionů?), takže jednu čtvrtinu. To je ta pravda. Vy jenom lžete stále. Slovo Babiš jste řekl nevím kolikrát, padesátkrát. Vy jste všichni nemocní. Vy jste prohráli volby na antibabišismu a vy o tom stále pokračujete.

[Střet zájmů jsem vyřešil, jednoznačně]. Zbavil jsem se firmy, ano. To, že nějací úředníci z Komise napsali nějaký názor... Co oni vlastně řekli? Proč to neřeknete popravdě? Že zadrželi 75 milionů korun na nějaké období a je tam nějaký názorový střet. To je všechno, takže nevím, o čem mluvíte. [Splnil jsem to, vzal jsem si dividendu a firma zaplatila do státního rozpočtu 750 milionů korun, srážkovou daň], na rozdíl od Lukačoviče, Seznam Zprávy, který vás všude podporuje a kde o nás lžou od rána do večera. Snad jsem vám odpověděl.

Samozřejmě můžeme si říkat, kdo tady co udělal pro naši zemi, například OKD jak jste privatizovali. [Já jsem zachránil OKD]. Bylo tam 11 miliard na účtě. Co jste dělal vy s hejtmanem v rámci rozpočtu středních Čech? Vysáli jste 40 milionů. Posadili jste se na koně a šli jste zpívat pod Karlštejn. 40 milionů za pět let pryč. Tak to jsou vaše privatizace středočeských nemocnic. Teďka máte nějaký problém tady, ve VZP byla NCOZ. Nějaký váš zastupitel tam má nějaké problémy. Takže prosím vás přestaňte tady lhát o mně. Já mám čistý stůl, ano, a vy neustále vykládáte nesmysly.

Vážení spoluobčané, dnes je to samozřejmě předvolební mítink všech a já děkuju za pozvání, protože já tomu nerozumím, proč tady máme mluvit, ale já tady budu mluvit rád a velice konkrétně a celkem dlouho. V podstatě když víte, že nemáte na to, že nemáte 101... Vlastně uplynulo jenom sedm měsíců od prvního hlasování a vy už svoláváte druhé, jo? Já si neumím představit, co by se mělo stát, abyste získali v rámci naší koalice 9 hlasů. Určitě nemáte ani žádný plán, ale vy samozřejmě to děláte jenom proto, abyste tady něco sdělili. Ale my budeme taky říkat a my budeme říkat konkrétně, co jsme udělali tady pro lidi. Vy neděláte nic, ale samozřejmě musíte něco vykázat. Tak to je.

Co jsme tady viděli za poslední měsíce? Léto máme za sebou. [My jsme pracovali jako vláda: jsme jednali, připravovali rozpočet, řešili energie, zdravotnictví, dopravu, obranu, bydlení a fungování státu.] Ministři jezdili po celé republice, řešili konkrétní projekty a připravovali opatření, která zlepší lidem život. No a opozice, ta si udělala dva měsíce prázdnin placených daňovými poplatníky a teď se opoziční politici po létě probudili a zjistili, že brzy budou volby a že musí udělat něco, aby se dostali samozřejmě do médií. Všechno je teď urgentní, všechno je skandál, všechno ohrožuje demokracii, bezpečnost.

Prosím vás, já jsem dnes byl znovu u pana prezidenta, jo? [To, že tady neřešíme věci, které jsou v režimu pro novináře, neznamená, že nejsme připraveni a že nesledujeme to, co se děje.] Ano, s panem prezidentem jsem dneska projednával přípravu na Bezpečnostní radu státu, která se uskuteční 20. října.

Potom strašíte budoucností, vy, kteří tady jste byli u vlády 27 let, ano. Proto jste svolali tu schůzi a chcete nám vyslovit nedůvěru. Tak to je jenom samozřejmě nějaká mediální mlha, jo. Zkuste se podívat, co se děje v Praze. Já jsem dneska dával video, co je v centru Prahy: žebráci, drogy... Neuvěřitelné. To je výsledek taky vaší opozice, protože vy jste v koalici. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(15.20 hodin)

(pokračuje Andrej Babiš)

Vy nepracujete, vy jste nikdy nepracovali. Vy jste i za minulé vlády... Vláda za vás byla ve středu, aby ti, co jsou z Moravy, v pondělí a pátek nemuseli jezdit, jo? My když jsme byli v opozici, samozřejmě jsme to měli jinak. Nebrali jsme poslanecký mandát jako dobře placené nicnedělání. [Naše vláda stínová jednala každý týden, byli jsme aktivní ve Sněmovně, připomínkovali jsme zákony, připravovali návrhy, řešili problémy a jezdili po celé zemi mezi lidi, ano.] [Pracovali jsme stále, i o víkendech, o prázdninách.] Opozice neznamená mít dovolenou mezi dvěma volbami. My jsme to měli nastavené jinak. Vy jste za devět měsíců měli možnost ukázat občanům aspoň něco, aspoň něco, když už jste to nedokázali za čtyři roky u vlády. Vy nám teď vyčítáte po devíti měsících věci, které vy jste mohli udělat předtím. Je to jenom... Místo práce se producírujete před kamerami a píšete různé nesmysly na sociální sítě nebo blokujete Sněmovnu. Některé zákony například ministr spravedlnosti Tejc tady má od února, jo, a není možné je prosadit, protože stále děláte nějaké problémy.

Když už s něčím přijdete, tak to samozřejmě stojí za to. Třeba ODS se shovívavostí vůči pedofilům a odmítáním dětského certifikátu nebo se blýskne plánem zřídit diplomatického poradce pro pražského primátora. Super tedy. Teďka nevím, jestli za Piráty nebo za ODS nebo za koho, jo. Vy to tak tam máte. To je fakt skvělá agenda. Politici ze STAN zase zaujali svou firmou, která roztáčí byznys se státními penězi. Potom tady máme KDU-ČSL a ta byla u všeho od revoluce. Ti tam byli vždy, dokonce i s námi, takže já ty lidi dobře znám.

Teďka přišla nějaká poplašná zpráva, že chybí léky na rakovinu. Teďka mají nového předsedu, tam rozdávají nějaké... Nevím, proč tady vlastně byl, když není poslanec. Teďka jako hejtman nemá co dělat asi, tak bude kandidovat do Senátu. Po třech letech asi, když se tedy dostane, skončí – za to zaplatíme 14 milionů, mimořádné volby – a potom přijde asi sem. Já jsem si myslel, že hejtman to je full-time job, když máte, nevím kolik, sedm, osm, devět nemocnic a školy a silnice, na které jste dostali RUD. Ano, dostali jste RUD na silnice. Vy máte 165 miliard na účtech na rozdíl od nás, kteří máme minus, které jsme tak i zdědili.

Samozřejmě ten celý opoziční bizár, tam vítězí Piráti, jo? Strana pozérů, která ve Sněmovně chodila pozpátku a nosili kostkované košile, a samozřejmě pan předseda, který tady vystupuje, který samozřejmě dostával nějakých 50 000, ani si toho nevšiml. Já ani nechápu, co oni vlastně chtějí tady nabízet po tom, co předvedli i ve vládě, i v Praze. Křečovití pozéři, kterým se strašně moc líbí být cool, jo? Ono ta generace, se tomu říká try hard, ale nevím tedy.

O co míň máte za sebou práce, o to více rozhořčení a o to více výkřiků, tak proč vlastně podruhé už tady vyvoláváte nedůvěru? No, prý kvůli rozpočtu. Na to vám odpověděla paní ministryně financí. Zhoršování životní úrovně, bezpečnosti, údajným útokům na soudy. To jsem už tady odpověděl. No a samozřejmě hlavně ten Babiš. Ale co mě nejvíc baví, jsou, že neplníme předvolební sliby. Kdy jste vy v historii vašich stran – a ODS nedávno slavila 30 let – jednou vyhodnotili nějaké programové prohlášení vlády? Nikdy, nikdy! To jste ani nemuseli, měli jste Antibabiše, tak všechno, co bylo spojeno s Babišem, tak jste ničili, likvidovali a bylo vám to úplně, úplně jedno. My naše sliby plníme. Ano, i ty poplatky, i s těmi poplatky přijdeme, ale my chceme nejdřív prosadit věci v prospěch lepšího života našich spoluobčanů. Možná se, vážení spoluobčané, dozvíte něco nového v rámci mého projevu.

Nechápu, jak tito lidi můžou lektorovat o ekonomice, životní úrovni a státním dluhu, když zasekli sekeru 1 200 miliard a kumulovaná inflace – a to pan předseda ODS zapomněl říct – za čtyři roky byla 30 procent. Vy jste měli 19 procent inflaci, my máme třetí nejnižší, ano. Propad reálných mezd o pětinu, jedny z nejvyšších cen elektřiny v Evropské unii. Potom samozřejmě to rozpočtové letadlo. Mě strašně baví, když vlastně pan předseda o tom mluví tady, když byl ministr dopravy a 30. 9. 2025 předložil poprvé v historii vlastně rozpočet SFDI, kde mu chybělo 37 miliard od Stanjury. To je neuvěřitelné. To je fakt neskutečné divadlo. My s paní Schillerovou historicky víme, co je to dělat rozpočet. My jsme taky snižovali dluh vůči HDP a taky jsme přišli s věcmi, které přinesly do rozpočtu obrovské peníze. Já jsem vybral 600 miliard. Kontrolní hlášení, Daňová Kobra, Kobra 26, dodaňování vlastně nadnárodních společností a tak dále. To všechno jsme dělali a snižovali jsme daně.

Standard & Poor’s jasně řekli, že máme nejlepší ratingový výhled, a taky je k tomu od renomovaného ekonoma Kovandy dvacet důvodů, proč je nový ratingový posudek Standard & Poor’s vysvědčením současné Babišovy vlády, protože posudek vznikl po nástupu Babišovy vlády a S&P nerozhodovala před volbami ani při sestavování kabinetu, ale 25. září 2026, tedy s několikaměsíčními zkušenostmi s novou vládou a její politikou. Agentura Babišovu vládu v textu jmenuje přímo, a to celkem patnáctkrát. Fialova vláda je zmíněna jednou, další vlády ani jednou, takže nejde o anonymní zhodnocení České republiky. S&P píše o vládě vedené ANO a o návratu Babiše do premiérské funkce. Přímo posuzuje hospodářskou politiku nové vlády. Doslova očekává, že „economic management will remain prudent under the ANO-led government“. Agentura tedy předpokládá rozvážné hospodářské řízení právě za současného kabinetu. Já to nebudu celé číst. Je to dvacet jasných argumentů. Ale co je důležité, je, že ta agentura říká, že Česko si totiž může dovolit určité fiskální uvolnění díky relativně nízkému zadlužení. Když jsme končili 2021, byli jsme šestí nejméně zadlužení. Teď jste nám to předali, jsme na osmém místě a samozřejmě jsme se rozhodli investovat. Vy jste de facto narazili na zeď. Na dálnice už nebylo, do zdravotnictví jste nedali nic, dali jste 14 miliard. Já myslím, že to je všechno dohledatelné a já vůbec nechápu, jak vůbec vy tady můžete o tom mluvit, jo... (Poslanec Jurečka předstupuje přes pultík se zdviženým transparentem.)

Jasně, pane... Vás znám dobře, pane kolego. S vámi jsme seděl ve vládě, víte?

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, tohleto nedělejte...

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: S vámi jsem seděl ve vládě, víte? Vy jste byl špatný prodejce pesticidů.

Předseda PSP Tomio Okamura: Ne, pane premiére...

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dostal jste padáka a teďka se živíte politikou, takže radši (nesrozumitelné?).

Předseda PSP Tomio Okamura: Pane premiére, já zjednám pořádek. Chtěl bych vyzvat pana předsedu Jurečku, aby nenarušoval prostor pro vyjádření jiných poslanců. Prosím.

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Jestli tady někdo lidem kradl budoucnost, tak jste to samozřejmě vy, co se živíte po politikou. Jednoho jste teďka viděli, jo? (Potlesk koaličních poslanců.) Vy jste ve vládě vždycky kradli a dodnes tam sedíte v opozičních lavicích. (Se smíchem.) Ty skandály, které byly za Fialovy vlády, tak to bylo úplně nejvíc.

Vy tady ještě mluvíte o bezpečnosti, jo? O bezpečnosti. Vy jste tedy co dělali v té bezpečnosti? Můžu tady ukázat paní Černochové. Víte, jak to bylo? (Ukazuje materiál.) ODS vždy brala peníze obraně, vždy. Tady jste to vzali. Když jsme nastoupili my 2014, tak všechno bylo ruské ještě: vrtulníky, UAZy a všechno, jo? [My jsme navýšili – navýšili – ze 41 miliard až na 90, takže my jsme skutečně dělali všechno, abychom podporovali naši armádu.] My jsme ještě v únoru 2022... Vy jste snížili obranný rozpočet o 5,4 miliardy korun a tím klesl z 1,39 na 34. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(15.30 hodin)

(pokračuje Andrej Babiš)

A když jsme my přišli s tím, metnar chtěl dát pozměňovák, abychom dali armádě těch 5,4 - tak nám Stanjura řekl, že když mu vyhovíme v hazardu, nějaká korupce zase, tak s tím bude souhlasit. No, takto to je.

Protivzdušná obrana. Paní Černochová, podle tady mých informací, zrušila to oddělení k 31. 12. 2024, čím došlo k zásadnímu zpoždění nasazení systému SPYDER. Šetření NKÚ ukázalo, že armáda promeškala dobrou cenu pro nákup střel pro SPYDER, čím došlo k následnému navýšení ceny o 400 milionů, a samozřejmě to asi není péče řádného hospodáře.

No, a pro zajištění infrastruktury pro SPYDER se v posádce Strakonice za celé tři roky neudělalo také skoro nic. Výstavba nových garáží a učebního bloku pro budoucí obsluhu SPYDERu proti smlouvě podepsané v roce 2021 bude mít zpoždění a při dnešních vysokých cenách stavebních prací a materiálu budou náklady zase několikanásobně vyšší než v roce 2023. Vykašlali jste se na posílení protiraketové a protidronové obrany, i když jste viděli, jaká je situace na Ukrajině, a místo toho jste vykazovali zálohové faktury na stíhačky F 35, protože ty samozřejmě budou postupně k dispozici až v roce 2035. No, a zatím nevím, jak se budeme bránit.

Za čtyři roky jste nabrali míň vojáků než my za necelý rok.

A samozřejmě specialitou byly vždy... (Reakce na poznámky:) Na to jsou tabulky. ... netransparentní a prodražené nesystematické nákupy, jo. Takže nakoupili jste ty tanky, nejdřív jste dostali dar, abyste to opravovali, aby se nesoutěžilo.

Jenom takovýhle titulek tady. (Ukazuje stránku s textem.) Hned první den zmizelo 17 milionů. Drony nikdy nepřišly, viník se nenašel. Vojenská policie pátrala, proč 10 dronů určených právě pro ni samotnou, nikdy nedorazilo, ač byla složena záloha. A nakonec věc uzavřela, že k podvodu či zpronevěře nedošlo. Tak, 17 milionů fuč a všichni jsou v pohodě. No, tak to nevím, jestli to není dvojí metr. Je to tady, na 10 amerických dronů to byla záloha. A byl tam stínový premiér u toho. Víte, o kom mluvím.

Teď jste také na vládě udělali usnesení vlády, že jste dali 148 milionů korun na tu Konferenci o bezpečnosti, na tři roky, spěchali jste rychle. Už jste asi věděli, že je konečná, tak jste ještě rychle to rozdali. No, takže jste dávali tady 61 miliard CV90, ty také přijdou možná někdy, možná VOP to bude montovat. Otázka je, jestli skutečně ta smlouva, kde slibujete, nebo slibují 40 procent, že tam náš průmysl bude dodávat, bude naplněna. Já mám spíš informace, že to tak není.

No, darované vrtulníky H-1 z Ameriky, že je dostáváte zdarma. Potom se zjistilo, že musíte zaplatit 3,7 miliardy. Polní kuchyně, no, tak to je ta specialitka. Rámcová dohoda pro firmu kamaráda z ODS. Jediná kuchyně na podvozku Tatra, 67 milionů. Potom tady jsou drony, o tom jsem už mluvil.

No, takže já nevím, jak s tímhle tedy se chceme bránit, ty nové tanky, já nevím, proč jsme nesoutěžili? Poláci si koupili Abrams. Ale chápu, že jsme nejdřív si nechali dát ten dar, nějaké staré šunky, abychom to ještě opravovali, a my jsme mohli tedy i ty nové nakoupit tam, kde je potřeba.

No, KC 390, tak mně vojáci říkali, že to chtěli až za čtyři roky, vy jste s tím spěchali. Šílená cena - 11,3 miliardy za dvě letadla. Nakoupili jste to v podstatě dráž než ostatní země.

Takže já vůbec nehápu, proč vy tady mluvíte o nějaké obranyschopnosti, když jste nepokračovali v naší koncepci armády, a ta byla založena na protivzdušné obraně a protidronové obraně.

No, a potom samozřejmě nesmím zapomínat na to, jak v letech 2024 a 2025 probíhaly v armádě akce s názvy Karel a Volby 25, v rámci nichž měla armádní jednotka analyzovat politické strany, mimo jiné i hnutí ANO, a jejich kampaně, profilovat jednotlivé skupiny voličů, sledovat veřejné diskuse a tak dále. Vždyť celkově ODS, vy máte tradici zneužívání, a nejen vy, ale i ČSSD, zneužívání těch služeb. Ne? Kdysi jste nechali sledovat Nečasovu manželku vojenskou rozvědkou. Chovanec, ten zase používal UZINu (?) na různé věci, tam vznikla kampelička. Pamatujeme si na aféru Blahut, ale tam to údajně nedopadlo, protože... Nevím jak. Takže vždycky ty služby vlastně vy jste zneužívali, ano, Tak to je. Já myslím, že všichni do toho vidí, tak vědí, o čem mluvím. Akce Schuman. (?) Ano, také ji tam máme.

No, takže střet zájmů tady mám, to už nebudu vůbec tady řešit.

No, a samozřejmě velice úsměvné je to, že nás tady chcete odvolávat, protože neplníme předvolební sliby. Tak já nevím, my jsme to vlastně vyhodnotili slovo nebo větu po větě, je to veřejné, dělali jsme to v červenci. Ale samozřejmě chápu, že vy potřebujete stále říkat nepravdu, a proto tady vlastně dneska budete vystupovat.

Celý váš program byl vždycky jenom Antibabiš. Jo, můžu se vrátit do toho střetu zájmů. Kdysi (Když si?) to Sobotka zjistil, že nebudu krást, když jsem kritizoval leteckou záchranku, a bylo mi řečeno, že tam mám Kapsch. No a potom vymysleli s Kalouskem jejich dluhopisy a potom střet zájmů a všechno, jen aby se mě zbavili, protože měli smůlu. A já krást nebudu ani jsem nikdy nekradl a nemám to zapotřebí, protože mám celkem dost peněz. (Ohlas v sále v řadách opozice.)

Takže daně se rekordně zvýšily všem zaměstnancům, živnostníkům, studentům, rodinám s dětmi, důchodcům i firmám. Zvedli jste odvody na daních, nemocenské pojištění, firmám jste zvýšili daně z 19 na 21 procent (?), zvýšili jste DPH u léků, vodného, stočného, tepla, piva a řady služeb. Také jste zdvojnásobili daň z nemovitostí a já nechápu, že... Ty lidi si to ještě pamatují, že jste si nedali aspoň rok pauzu, i když tedy samozřejmě média jsou na vaší straně a ona to nepřipomínají, nedělají ten monitoring, Učitelům jste také nesplnili ten slib, aby brali 130 procent průměrné mzdy

No, zvýšili jste koncesionářské poplatky, samozřejmě abyste korumpovali veřejnoprávní média před volbami, veřejnoprávní televize. To jsme viděli, jak funguje, v neděli, když 77krát pan redaktor skočil do řeči paní Schillerové a ten zločinec z Opavy dostával prostor, a ještě ho ještě ho podporoval.

No, takže vůbec to nechápu, proč tohle děláte, abychom vám to znovu všechno zopakovali, a vy zase budete mluvit o demokracii, ohrožení a tak dále.

No, [výkaz naší práce, znovu opakuju, dělali jsme to začátkem července, za prvního půlroku jsme ze všech 978 úkolů z programového prohlášení vlády jich splnili 195, na 774 jsme pracovali, u 9 jsme zatím nezačali.] A samozřejmě ta čísla znovu vyhodnotíme v lednu.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Podle premiéra bylo v pololetí splněno 195 z 978 úkolů programového prohlášení a na 774 se pracovalo.

Ano, začnu... A my skládáme účty samozřejmě občanům, protože média to většinou moc nezajímá. Ta vám stále fandí. My asi víme proč, k tomu ještě se dostanu postupně.

No, takže začnu Úřadem vlády. Moje moje hlavní práce jako premiéra je samozřejmě bojovat za zájmy našich občanů a naší země, a to především v Evropské radě. Ano, v Evropské radě, kde Česká republika od vstupu do EU sedí, na levé straně sedí Emmanuel Macron a napravo teď budeme sedět a uvidíme, jestli Magdalena Anderson vyhrála ty volby s hlasy somálských migrantů, nebo ne, jak to všechno ještě bude. A tam je to místo, kde se samozřejmě rozhoduje o rozpočtu, také o zákonech a o budoucnosti. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(15.40 hodin)

(pokračuje Andrej Babiš)

My jsme šli do toho s tím, že nebudeme čekat, co všechno přijde z Bruselu, a všechno automaticky budeme odmítat. Bylo by dobré, abychom už taky svolali nějakou mimořádnou schůzi na ty evropské zákony, protože už nám hrozí dost infringementů, to znamená nějaká pokuta. My jsme začali aktivně, takže my přesně víme, co chceme změnit v Evropské unii. Dnes večer nás navštíví krátce i italská premiérka Giorgia Meloni, s kterou budu o tom jednat.

V první řadě bojujeme za konkurenceschopnost Evropské unie. Evropa má vážný problém. Evropské firmy platí za energie výrazně více než jejich konkurenti v Americe nebo v Asii. Máme drahou energii, vysoké náklady spojené s emisními povolenkami a stále příliš mnoho regulace. Česká republika je průmyslová země – automobilový průmysl, strojírenství, chemie, ocelářství, energeticky náročná výroba. Ano, od vzniku těch povolenek, co náš průmysl dostal a zaplatil, je to minus 159 miliard, protože zkrátka Evropská komise se netrefila a předpokládali cenu emisních povolenek 2030 26,50 a dneska jsme někde kolem 80.

Proto jsme od nástupu začali tlačit na změnu hospodářské politiky. Vy jste měli předsednictví a co? 2,5 miliardy – chlebíčky a nic jste pro prospěch naší země neudělali, i když budete argumentovat, že to tak vlastně se nepatří, ale všichni to dělají. V lednu a únoru jsme evropským lídrům a Evropské komisi poslali tři dopisy, ve kterých jsem konkrétně popsal problémy s cenami energií, ETS, přehnanou regulací, taxonomií nebo veřejnými zakázkami, a chtěli jsme konkrétní změny. V květnu jsme evropským lídrům znovu napsali, že vysoké ceny energií, nejistá regulace a stále nové povinnosti oslabují evropský průmysl. Dál [dali jsme impulz ke vzniku skupiny Přátel konkurenceschopnosti, do které se postupně zapojila skoro celá Evropská unie.] To je způsob, jakým chceme evropskou politiku dělat: přijít s návrhem, najít spojence a snažit se věci změnit.

Jedním z hlavních témat jsou pro nás od začátku emisní povolenky ETS 1, o tom jsem mluvil. Dlouhodobě říkám, že klimatická politika nemůže fungovat tak, že zavřeme evropskou výrobu a ta se přesune do Číny nebo do Spojených států. Proto tlačíme na Evropskou komisi, aby emisní povolenky ETS 1 revidovali. Pár čísel: Evropa se na celosvětových emisích podílí cirka 6 procenty – 6 procenty – a své roční emise CO2 proti roku 2000 snížila o 1,2 miliardy tun ročně, zatímco svět zvýšil emise o 13 miliard tun, takže se můžeme stavět v Evropě na hlavu, ale emise stejně porostou. Kvůli ETS 1 z Evropské unie odešlo nebo zavřelo za 10 let 26 procent firem z energeticky náročných odvětví: ocel, chemie, keramika, papírenství a podobně. Ty samé komodity – například z Číny vozíme 4 miliony tun hliníku – Evropská unie dováží přes půl světa. Systém ETS stál český průmysl – o tom už jsem mluvil – kolik miliard? 160 tady mám. A bude stát dalších 200 miliard roku 2030, pokud se nic nezmění. Kvůli ETS máme v Evropské unii jedny z nejvyšších cen elektřiny a pohonných hmot na světě a ještě si k tomu zavíráme základ našeho průmyslu. Stáváme se čím dál závislejšími na dodávkách základních komodit pro stavebnictví, výrobu aut, léků.

Největší ostuda, teďka co je, že šéf Škoda Auto... To je super firma. Mimochodem, minulý rok mají... Jsou na třetím místě nejvíce prodávaných aut v Evropské unii. Ten šéf Škoda Auto, kterého my dobře známe s Karlem Havlíčkem, přechází do firmy Volvo. Komu patří Volvo? Číně. Ano, tak to je, takže pokud to takhle půjde dál, v Evropě už se nebudou vyrábět elektrická auta, ale jenom tanky. Tak to je.

Jsme závislí na dodávkách základních komodit, o tom jsem už mluvil. Na té Evropské radě se samozřejmě snažím byť konkrétní, ale bohužel tam často neproběhne ta debata. Důležité jsou ty bilaterální schůzky, kde samozřejmě potom mluvíme úplně jiným způsobem a snažíme se přesvědčovat naše kolegy z Evropské rady, že máme pravdu a dojde na naše slova, přesně jak se to stalo s migrací.

Tak se podívejte, co se děje ve Švédsku. Co se děje v Berlíně? Tam budou znárodňovat byty asi, ne? Tam za tím je údajně i organizovaný zločin, v Berlíně. To jsou neskutečné věci. Nebo někdo chce vyměnit původní obyvatelstvo Evropy za přistěhovalce jiného náboženství? To fakt chceme, abychom to měli jak v tom Švédsku? My to nedovolíme, my to nedovolíme. Proto teď, když jsme byli v Karlovarském kraji, tak tam budeme mít velkou přítomnost naší armády, velkou přítomnost: na letišti, centrum IZS a tak dále.

[Prosazujeme konkrétní věci a určitě to prosazujeme i společně s Itálií.] Dnes přijede premiérka, o tom jsem už mluvil. [Řešíme využití rezervy emisních povolenek, pravidla bezplatné povolenky nebo to, jak zabránit tomu, aby vysoké ceny energie a uhlíku vedly k trvalému zavírání evropských výrobních kapacit.] [Vybojovali jsme pro náš východoevropský region nad rámec současných zdrojů 200 miliard korun na investice do průmyslu a energetiky.] Od roku 2030 bychom jako Česká republika měli mít k dispozici dalších minimálně 70 miliard do Modernizačního fondu, druhý největší příděl z celé EU. [To jsme vybojovali ještě za naší první vlády s polským premiérem Morawieckim.] Mimochodem, [minulá vláda už zazávazkovala z těch peněz, co jsem já vybojoval, 230 miliard na různé projekty, ale ještě 65 miliard ani nepřišlo z Evropské unie, takže naši předchůdci samozřejmě spěchali, aby mohli vyhovět, na nějaké své zájmy.]

Potom máme tady obrovský problém a to jsou rafinérské kapacity. To je otázka ETS 2, ano. My jsme řekli, že to odmítneme. Některé státy to akceptovaly, ale už teď vidí ty argumenty, už teď vidí, kolik rafinérských kapacit odešlo. Pokud ETS 2 by bylo zavedeno, tak odejdou další. Američani jako ExxonMobil nebo další nebudou tady podnikat, když budou muset platit ETS dvojky. Samozřejmě všechno to zdraží život lidem, Evropanům. Snažím se to lídrům vysvětlovat i na Vé čtyřce. Je potřeba posoudit ty dopady ETS dvojek a jejich zavedení by se mělo jednoznačně odložit. Za to bojujeme a budeme bojovat.

[Velký posun jsme prosadili taky u nařízení o metanu.] Podařilo se nám – tedy hlavně Karlovi Havlíčkovi – zastavit hrozbu pokut pro firmy dovážející ropu a plyn do Evropské unie. Ty totiž hrozily od roku 2027 všem, kteří nesplní velmi přísné požadavky na těžbu ropy a plynu. To by znamenalo nejen ohrožení dostatku klíčových energetických surovin, ale mělo by to také významný vliv na růst ceny ropy a plynu. Karel Havlíček proto na začátku léta zmobilizoval ostatní členské státy a na radě hospodářských a energetických ministrů získal podporu pro odklad nařízení od 16 dalších zemí včetně Německa. To ale Evropské komisi nestačilo a pouze neurčitě doporučila, aby členské státy po dobu 3 let – pro roky 2027, 2028, 2029 – neukládaly pokuty ropným a plynárenským společnostem, které nová pravidla poruší. Ale Karel se s tím nespokojil. Nebyla to žádná jasná záruka pro podniky, jejichž vedení musí jednat jako řádní hospodáři, a toto nebyla žádná garance. Pokračovalo se proto v přesvědčování dalších zemí a v mezidobí se mu podařilo získat další státy a konečná podpora byla od 19 zemí. Zvrat nastal poté, co se připojila Francie. Evropská komise nyní oficiálně deklaruje, že je připravena odklad podpořit a řeší se časový horizont. Česko tak během léta odvrátilo bezpečnostní riziko nedostatku ropy a plynu a další růst jejich cen.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: ČR získala podporu skupiny států pro odklad evropského metanového nařízení.

Ano, o tom vy nevíte, vážení spoluobčané, protože zkrátka se to nepíše, ale věřte mi, že máme výsledky. Tady skvělý výsledek Karla Havlíčka ohledně metanu. Já jsem to taky podporoval. Ale samozřejmě u těch ETS jedniček některé státy jako Španělsko, které má slunce, moře, vítr a mají cenu energií pětinovou, tak samozřejmě nejsou úplně s námi solidární. Nemáme stále jádro na stejné úrovni jako obnovitelné zdroje. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(15.50 hodin)

(pokračuje Andrej Babiš)

Další oblast je nelegální migrace. Tam se všichni probudili. Ti, kterým jsme to říkali 2016, že je to průšvih, tak teďka se snaží to zvrátit. Naše země je bezpečná a bude ještě bezpečnější. Já myslím, že všichni ve Vé čtyřce jsme na jedné lodi, kdysi to fungovalo úplně skvěle. Chceme to zastavit, ale já myslím, že jsme jim to říkali tak dlouho, teďka se už konečně probudili a už to říká velká část lídrů, ano? Jsme součástí aliance států, které prosazují tvrdší přístup proti nelegální migraci. Zkrátka ten princip je stále stejný. Musíme vědět, kdo do Evropy přichází, musíme ochránit vnější hranici, a pokud někdo nemá právo v Evropě zůstat, tak musí existovat reálná možnost ho vrátit, ano. To je samozřejmě problém.

Teď Giorgia Meloni, italská premiérka, a Mette Frederiksen, dánská premiérka, organizují vždy, když je Evropská rada, takové snídaně o migraci. Minule belgický premiér říká: Teď jsem měl případ, že ilegální migrant znásilnil tři belgické ženy. Co s tím můžu dělat? Nemůžu ho vlastně vyhostit, protože soudy se odvolávají na rozhodnutí nějaké Evropské rady, že vlastně právo migranta, jeho lidské právo, je víc než právo té ženy, která je znásilněna. Absurdní! My se tam o tom bavíme a jde o to, aby zkrátka ty soudy k tomu přistupovaly úplně jinak. To je první věc, nejdůležitější. Druhá je, aby Sýrie se znovu stala bezpečnou zemí. Potom samozřejmě můžeme ty některé ilegální migranty vracet. Ale u nás žádní nejsou.

[My budeme tady rozhodovat, kdo tady zůstane a nezůstane a kdo bude tady pracovat. Měníme zákony. Na Bledském fóru jsem o tom mluvil, takže v tom budeme pokračovat.] Paradoxně dnes nový maďarský premiér je jediný, který platí pokutu milion dolarů denně, protože samozřejmě rozhodli proti Maďarsku, když Maďarsko odmítlo brát ilegální migranty. Teďka se mu to nedaří změnit a musí to platit, i když některé jiné země to vůbec nerespektují a neplatí.

Třetí zásadní téma je evropský rozpočet na roky 2028 až 2034. To bude moje hlavní evropská agenda příštích měsíců. Budou tři Evropské rady v říjnu, listopadu a v prosinci. My nechceme, aby nový evropský rozpočet byl nastaven tak, že průmyslové a méně bohaté státy budou dostávat relativně méně, budou mít přísnější podmínky a zároveň budou relativně více platit. Současný návrh přesouvá výrazně více peněz z národních programů do programů řízených přímo z Bruselu. Dnes je prostřednictvím členských států spravováno přibližně 64 procent evropského rozpočtu a podle návrhu má tento podíl klesnout na 45 procent. To není technická změna. Rozhoduje se tím, kdo bude mít nad penězi kontrolu a kam nakonec půjdou. S tím my nesouhlasíme, aby se to změnilo. Samozřejmě [podporujeme investice do konkurenceschopnosti, technologií obrany nebo inovací, ale pokud vzniknou nové evropské fondy, musí být nastaveny tak, aby z nich mohla profitovat celá Evropská unie, nejen několik nejbohatších zemí a z nich největší firmy.] Evropa potřebuje vytvářet nová centra špičkového výzkumu a inovací, ne jen posílat stále více peněz tam, kde už dnes existují nejsilnější firmy a instituce.

[Proto jsem připravil návrh společného postupu pro Vé čtyřku.] To jsem vlastně poslal dopisem premiérům V4 před zářijovým summitem v Bratislavě. Já tomu říkám jednoduše férovost evropského rozpočtu. Musíme se podívat na čtyři věci: za prvé, kolik peněz zůstane v národních obálkách a kolik se přesune do Bruselu; za druhé, jak budou rozděleny případné škrty; za třetí, kdo a kolik bude do evropského rozpočtu platit.

My mimochodem platíme stále víc. Minulý rok jsme platili 65 miliard a příští rok, respektive ještě tento rok, budeme platit 87. V roce 2014 jsme platili 1,1 procenta HDP a tento rok už to bude, nebo příští, 1,9, takže platíme stále víc a víc. Rozdíl je v tom, že my pošleme eura a oni tam za naší účasti samozřejmě to rozdělí, ano, ale když my bojujeme o ty peníze, tak oni se snaží nám vnutit 43 procent zelené a 12 procent měkké a tohle. Ale my potřebujeme dostavit ty dálnice, my potřebujeme postavit ty nemocnice, my potřebujeme postavit ty svazkové školy a my potřebujeme další věci, co si oni, ty státy, které tam byly před námi, všechno vyřešily. My bohužel to nemáme vyřešeno, protože naši předchůdci, když jsme začínali v roce 2014, tak nám nechali 800 metrů dálnic. Ano, tak to je.

Česká ekonomika je jiná. Je založená převážně na službách, a když zvýšíme cenu energie, uhlíku nebo průmyslové výroby, dopad na Českou republiku, Polsko nebo Slovensko je prostě větší. Energetický mix Polska v rámci ETS jedniček... Oni mají podíl 24 procent, my máme 21, ano, některé státy mají 5, 6 procent. Proto je mimořádně důležitá Visegrádská čtyřka. Nový maďarský premiér se chopil iniciativy, už jsme měli dvě jednání.

Teď má předsedat Slovensko a mám z toho dobrý pocit, protože po té druhé schůzce skutečně jsme si porozuměli ve vícero věcech, jak chceme společně postupovat z hlediska energií. Na zářijové jednání přijel do Bratislavy taky host, důležitý host, irský premiér Micheál Martin, který je premiérem předsednické země. Je to důležité právě kvůli evropskému rozpočtu. Irské předsednictví bude mít v následujících měsících klíčovou úlohu při vedení, vyjednávání a přípravě dalšího kompromisu o rozpočtu.

Vé čtyřka je důležitá, vždy byla důležitá. Pan Fiala ji rozbil jenom proto, že jsem měl blízký vztah s Viktorem Orbánem. Tady zase něco pan předseda mluvil o Orbánovi, vůbec nechápu souvislost. Já mám s novým maďarským premiérem dobrý, pragmatický vztah. Vždy jsem byl pragmatik. Lidi si zvolili někoho, my potřebujeme spojence a přesně takhle to děláme všude. Potřebujeme jednotný trh, fungující. [Tyhle čtyři státy mají 65 milionů obyvatel, takže vracíme se tam, kde jsme kdysi byli, kdy jsme měli skutečně velký vliv.]

[Z hlediska diplomacie, byl jsem v Davosu, tam jsem měl x různých jednání, v Gdaňsku, kde jsme podpořili české firmy, a Karel Havlíček se chystá na ekonomickou misi na Ukrajinu.] [Samozřejmě jsme měli nebo se snažíme budovat přímé vztahy s evropskými partnery.] Byl tady belgický premiér, černohorský premiér, finský prezident, jordánský král, já jsem navštívil německého kancléře, rakouského kancléře, italskou premiérku – ta přijede dneska večer – francouzského prezidenta, maďarského premiéra, slovenského premiéra, slovinského premiéra... Jo, o tom to je, mít ten vztah napřímo.

[S Německem jsme jednali hlavně o energetické dálnici, kterou potřebujeme, propojení asi 20 kilometrů.] Když jim tam svítí a fouká, teče to, a potom nám prdne transformátor u nás, tak musíme to nějak dát do pořádku a uděláme propojku na Bavorsko. [Taky snad konečně, když už dostavíme dálnici do Karlových Varů v roce 2029, v roce 2031 budeme na hranici, kde je Cheb, tak chybí na A jedničku – to je důležitá dálnice v Německu – 20 kilometrů.] Teď konečně nám to slíbili, bavorský premiér, tak snad to všechno dobře dopadne, protože když jsem kdysi říkal, že Rakousko bude později na hranici naší dálnice na jih Čech z Lince, tak myslím si, že to tak bude, a my ji otevřeme dřív, než oni tam budou. To jsou všechno konkrétní věci, které řešíme. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(16.00 hodin)

(pokračuje Andrej Babiš)

[Po několika letech jsme obnovili společné zasedání české a slovenské vlády.] Byli tam všichni ministři. Myslím, že navzájem si máme co říct, protože samozřejmě je tam plno věcí, které jsou pro nás dobré a naopak. 10. listopadu bude druhé zasedání v Bratislavě.

[Stejně samozřejmě jednáme s evropskými institucemi.] [V rámci Evropské rady jsem se zúčastnil pěti formálních i neformálních jednání evropských lídrů, kde řešíme všechno.] [Přijal jsem devět komisařů, členů Evropské komise.] Novináři měli starost, že nikoho nepřijímám. [Každý, kdo požádal, toho jsem přijal.] Byl tady předseda Evropské rady António Costa. Takže jsme aktivní, je o nás slyšet a myslím si, že tam máme respekt.

Samozřejmě děláme i zahraniční politiku, aktivní. Já jsem byl na summitu evropského politického společenství v Jerevanu. Zapojili jsme se do široké aliance států zaměřené na společný postup proti drogám. V Jerevanu bylo 40 lídrů světa. [Tam jsem jednal s norským premiérem, ukrajinským prezidentem a britským ministerským předsedou.] Ale už tam mají zase nového.

[Také jsem se zapojil do skupiny států, které aktivně diskutují o opatřeních proti negativním dopadům sociálních sítí na děti a mladé lidi.] To je samozřejmě důležité, protože v rámci Evropy jednotlivé členské státy přicházejí s některými iniciativami. [My jsme zatím ještě nevyřešili ty mobily u nás, ale snad to jednotliví ředitelé zvládají.] I když všechny ostatní státy... [Snad ten návrh, co jsem předložil s panem ministrem Plagou, brzy projednáme, řekneme si k tomu nějaké názory a schválíme to.] Sociální sítě jsou pro naše děti mimořádně nebezpečné a je potřeba hledat nějaké řešení.

Takže, to je naše představa evropské politiky České republiky. [Jsme aktivní, víme, co chceme, přicházíme s konkrétními řešeními, nacházíme spojence, budujeme vztahy a vyjednáváme.] Chceme samozřejmě co nejlepší výsledek pro Českou republiku a tak jsme od ledna postupovali.

[Byli jsme i v zemích, kde jsme podpořili naše exportní firmy – Uzbekistán, Kazachstán, Ázerbájdžán.] [Ázerbájdžán už na základě naší návštěvy – Budvar je tam aktivní. V Uzbekistánu jsme prodali naše výrobky, vlaky ze Škody Transportation. Byli jsme v Srbsku. Tam jsme prodali šest letadel L 39 NG a (3703?) L 410. V Bulharsku jsem předal osobně nabídku na osm letadel L 39 NG.] [Vypadá to skvěle, protože ten Skyfox skutečně má stále lepší pověst a má velkou šanci, aby se stal dron huntrem v rámci NATO. Takže letadlo efektivní, malá spotřeba a mohlo by být použito na sestřelování dronů, což je samozřejmě skvělá zpráva pro náš průmysl.] [Chystáme se ještě do Alžírska a do Vietnamu. Samozřejmě děláme pragmatickou politiku pro naše firmy. Nejsou to jenom deklarace, ale máme i konkrétní výsledky.]

Potom jsem chtěl ještě mluvit o Úřadě vlády. Ano, tady byla debata, že jsme nějakým způsobem na vládě mluvili o tom, že bychom přece jenom měli ještě snižovat a šetřit. My jsme převzali Strakovu akademii v přebujelém stavu. Bylo tam 643 zaměstnanců. Toto sloužilo spíš jako odkladiště politických kamarádíčků a známých předchozí Fialovy garnitury. S tím jsme samozřejmě okamžitě skončili. [Škrtnutím zbytečných politických trafikantů jsme počet zaměstnanců nejprve srazili na 440. To je o 200. Od ledna na cílových 390, takže celkově odejde 253 lidí], což samozřejmě znamená úsporu desítek milionů korun ročně na platech, odměnách. Někdo může říct, že jsou to drobné. No, ale jde o princip.

Klíčovým symbolem našich úspor bylo [zrušení tří zbytečných ministrů bez portfeje]. Jejich agenda byla čistě duplicitní, uměle vytvořena, pro chod země naprosto postradatelná. Ministr pro evropské záležitosti ze STAN Dvořák spolykal astronomických 102 milionů korun a uměle živil 18 úřednických míst, včetně třech náměstků. Ministr pro vědu pan Ženíšek – nevím, jestli jste o něm slyšeli někdy – z TOP 09, tak tahle trafika stála daňové poplatníky celkem 143 milionů a nabobtnala na 28 míst. Místopředseda vlády pro digitalizaci – to bylo stvořeno pro Piráta Bartoše – rozpočet 92 000 021 tabulkových míst – který samozřejmě po sobě zanechal jenom nefunkční digitalizaci stavebního řízení. To jsme taky zrušili. [Celkem jsme zrušením těchto tří zbytečných útvarů ušetřili neuvěřitelných 338 milionů korun z kapes daňových poplatníků.] Jen loni to ušetřilo přes 90 milionů.

Samozřejmě, že [jsme zarazili taky taktiku odklánění veřejných peněz v rámci různých zbytečných mediálních kampaní pro spřízněná média a firmičky blízké tehdejší pětikoalici.] Jen z Úřadu vlády byli schopni vyčlenit na tyto nesmysly přes 132 milionů korun z peněz daňových poplatníků. Ty miliony tekly přes vybrané komunikační agentury do vybraných médií, které je samozřejmě milují. Oni je stále milují a stále o nás píšou špatně. Ale to nevadí. Myslím, že lidi nejsou hloupí.

Takže ano, to byly takové projekty jako Deštník proti drahotě. To byl projekt. Tam utopili 24 milionů korun za jeden obyčejný nefunkční webový rozcestník. Vyhodili peníze za informování o očkování proti klíšťové encefalitidě. Měli kampaň Česko informuje. Desítky milionů vyhozených z okna. Jen finální kampaň pro rok 2025 stála astronomických 34 milionů, aniž by si toho někdo všiml.

Média to samozřejmě nezajímá, protože ty peníze končí na jejich účtech. Takže to, že to bylo samozřejmě součástí kampaně do Sněmovny, je úplně jasné. Ten systém, který tady funguje už 12 let a je velice sofistikovaný, tak o tom jsem mluvil na tiskové konferenci. Vysáli asi ze 150 různých institucí (?) za ta léta 5,3 miliardy korun. Dobře slyšíte, 5,3 miliardy korun. Takže ty peníze šly na to, aby si u redakcí kupovali mediální prostor.

Potom tady máme bývalého skutečného premiéra. To je pan Pojar, který z peněz daňových poplatníků prosadil tady asi pro Mezinárodní institut strategických studií skoro 150 milionů na organizaci konference pro Prague Defence Summit. Já jsem tam vystoupil v letech 2025, 26 a 27. Jedna konference 48 milionů. No, nekup to.

Takže, my [jsme udělali skutečnou racionalizaci vládních agend a poradních orgánů.] Teďka nám vyčítají, že nemáme bezpečnostního poradce. No, tak samozřejmě přemýšlíme o tom. Mluvil jsem o tom s panem prezidentem, budeme to nějak řešit. Celá řada míst v radách totiž sloužila jako odkladiště pro příznivce pětikoalice a velmi dobrý zdroj příjmů pro různé lidi z politických neziskovek, kamarádů pana premiéra a spol nebo blízkých pětikoalici. [Agendy jsme převedli z Úřadu vlády přímo pod jednotlivá ministerstva, kde to má větší logiku.] Tím jsme definitivně utnuli penězovody pro politické aktivisty, kteří si z vládních struktur udělali soukromý byznys za peníze daňových poplatníků.

Tady máme ten [Stratkom] – odbor strategické komunikace – úplně zbytečný úřad. Utopil 157 milionů. Nejdřív si v březnu, vážení spoluobčané, 2022 vymysleli funkci vládního zmocněnce pro média a dezinformace, pana Klímu. Potom k tomu v srpnu přilepili malé oddělení strategické komunikace, které řídil pan Lupjan, a pan Klíma to nějak koordinoval. 2024 z toho udělali celý odbor – 17 zaměstnanců – kde tomu šéfoval pan Foltýn. Tvrdí, že to dělal bezplatně. No, tak to nevím. Přitom myslím, že tady mám napsáno, že ho celou dobu platila Vojenská Kancelář prezidenta republiky. Takže, zase jenom levá kapsa, pravá kapsa, ze státního rozpočtu. No, a [my jsme to zrušili, protože komunikujeme napřímo a nepotřebujeme, aby nám někdo psal, co máme říkat.] My fakt takový aparát nepotřebujeme. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(16.10 hodin)

(pokračuje Andrej Babiš)

No, nechci zdržovat, ještě mám toho dost, takže teď se budu věnovat, co jsme udělali za těch devět měsíců. Velice krátce. Na Ministerstvu financí konečně skončilo Stanjurovo podvodné účetnictví. [Rozpočet, který bude výrazně proinvestiční, jsme vrátili k reálným číslům.] Můžu vás ujistit, že s evropskou únikovou doložkou na obranu COFOG budeme bezpečně pod třemi procenty. A jenom připomínám, že Česko má jedno z nejnižších zadlužení v Evropské unii.

[Z praktických věcí jsme obnovili dluhopis republiky.] Mě strašně baví, když já něco řeknu, mě lidi něco napíšou, já to řeknu, a všechny ty podcasty, které by bez Babiše neměly ani lajk, aby skončily, tak hned to řeší. Já jsem jenom ilustrativně řekl, že úspory obyvatelstva, jenom aby lidi měli představu, že ten dluh není nějaký dramatický, že jsou vyšší než to zadlužení. No a mimochodem, lidi si koupili 80 miliard dluhopisu republiky. (Část poslanců zprava nesouhlasně buší do lavic, poslanec Výborný ukazuje před řečništěm tabuli o obřím dluhu). [Zastavili jsme další růst minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ.] [Umožnili jsme 200 000 seniorům výhodněji ukončit penzijní spoření bez sankce nebo prosadili jsme lepší penzijko, které bude výhodné pro lidi, ne penzijní společnosti.] [Znovu jsme nastartovali daňovou Kobru.] [Spustili jsme Kobru 2026 proti nelegální práci a prosadili jsme od ledna 2027 EET 2.0, které přinese do rozpočtu minimálně 14 miliard ročně] a tak to je.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Obnoven Dluhopis republiky; zastaven další růst minimálního vyměřovacího základu OSVČ; upraveno penzijní spoření; spuštěna Kobra 2026; prosazena EET 2.0.

Na Ministerstvu průmyslu a obchodu jsme od prvního dne měli jeden hlavní úkol, a to je udržet konkurenceschopnost, to začíná u energií. [Stát] proto [převzal část nákladů na podporované zdroje energie], vážení spoluobčané. Ano, my jsme za vás zaplatili to, co jste měli na faktuře za elektřinu a za teplo. Přesně tak. Hned jsme to udělali. Ještě jsme to udělali v rozpočtu 2026 a teď pokračujeme 2027. Proto [máme jednu z nejnižších inflací v Evropě. A díky tomu jsme snížili regulovanou část elektřiny domácnostem i firmám přibližně o 10 procent a budeme v tom pokračovat.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Stát převzal část nákladů na POZE; podle projevu tím klesla regulovaná část ceny elektřiny přibližně o 10 %.

[Zastropovali jsme marže u prodejců pohonných hmot a udrželi jsme na uzdě inflaci.] Ano, všichni křičí, že teď je to téměř 50, ano, ale všichni zapomněli, že 26. 3. to bylo například na plzeňské dálnici 53 nebo na D1 52,50. Ano, [my jsme to zastropovali 2. dubna, snížili jsme spotřební daň.] No a potom jak všichni kolem nás v červenci jsme to pustili. [Teďka jsme znovu rozhodli o tom, aby se to zastropovalo, protože nikdo neví, co vlastně v tom Hormuzu, jak to dopadne a je to absolutně nepředvídatelné, co bude.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Dočasně zastropovány marže u pohonných hmot a snížena spotřební daň.

[Rozvíjíme jadernou energetiku, modernizujeme energetické sítě a podporujeme další zdroje v severních Čechách, na severní Moravě nahrazujeme uhelné zdroje.] [V lokalitách Tušimice a Dětmarovice připravujeme moderní malé modulární reaktory pro stabilní energetiku.] Já si myslím, že to je skvělá investice ČEZu a všichni se na to ptají. I bavorský premiér i Německo, které zavřelo teda jádro, má o to velký zájem.

Teď zdravotnictví, co je moje absolutně srdcovka. Jako já bych chtěl jenom zopakovat, že v roce 2013 vydala Evropská komise takzvaný health corruption report o tom, kde se a jak se krade v členských státech. A tam vyšel jako ten Richelieu, ten odeesák, který tady všechno ovládal a zplodil další šnajdroidy. My jsme s jedním bohužel byli ve vládě, ten tam byl 2014 až 2017. A my jsme dostali zdravotnictví až v roce 2018, až v roce 2018, aby bylo jasno. A v roce 2019 jsme například rozhodli o strategických investicích do sedmi fakultních nemocnic. Ano, o tom jsme rozhodli. Některé jsme stačili ještě postavit. Jak pavilon G1, G2 v IKEMu. Ano, [ty peníze, které já jsem vyjednal v Evropě, se teď proměnily v Motole na novou onkologickou nemocnici za 5 miliard, i když původně jsme chtěli onkologickou nemocnici samostatnou, jako mají v Brně Masarykův onkologický ústav. Tam jsme ještě tehdy vyřídili pozemek a za 1,5 miliardy mají v Brně fantastickou onkologickou nemocnici. I v Olomouci i chirurgické pavilony v Plzni a Hradec Králové.] A to jsou všechno ty investice, které jsme dělali.

Když jsem tady ukazoval ten prospekt Úřadu vlády, který stál 40 000 korun, tak tady na mě Jurečka řval, jak úplně, že to je kampaň a že co si to vlastně dovoluju, takže to jsme vydali – 40 000 korun to stálo – na Úřadě vlády v roce 2020 a tady křičeli na nás, aby to lidi nedostali a že si děláme kampaň. Já jsem vždy propagoval prevenci a je to důležité. Pokud mě nesledujete v neděli na videu, tak vám chci jenom říct, že Karlovarský kraj hledá 11 onkologů nebo radiologů. Je obrovský výskyt rakoviny prsu hlavně na Chebsku, takže prosím vás, nepodceňujte to. No a Karlovarský kraj říká, každému radiologovi a onkologovi dám milion korun, když podepíše s krajem na tři roky smlouvu. Ano, na ten kraj se taky zapomnělo a my to teďka jako napravujeme. A jsem přesvědčen, že pokud se to bude vyvíjet v západní Evropě tak, jak se to vyvíjí, že tam tu armádu fakt budeme potřebovat, abychom ubránili naši bezpečnost. Takže absolutně na 1. místě.

[Vrátili jsme do systému 24 miliard.] Válek vzal 14. Válek vlastně utratil a Stanjura mu na to nedal peníze. Takže [výrazně jsme posílili roli praktických lékařů. Můžou předepisovat více než 1200 dalších léků. Dříve museli lidi chodit ke specialistovi. Prosazovali jsme radiofarmaka.] Ano. Proč máme tady monopolně lék na rakovinu prostaty Pluvicto, který stojí 430 000 a když někdo bohužel má tu rakovinu, tak ho musí dostat šestkrát. Proč to nemůžou vyrábět naše nemocnice? Můžou! A my za to bojujeme.

Takže samozřejmě [navyšujeme kapacity lékařských fakult.] V září 2019 jsme rozhodli, když jsem zjistil, že 2 500 studentů udělalo přijímačky a nedostali se na lékařské fakulty, tak jsem se ptal, proč? Že nejsou pedagogové. Proč? Nejsou peníze. No [tak jsme dali 7 miliard na 10 let a teď v tom rozpočtu na 2027 je 700 milionů. Je tam 180 milionů pro zubaře.] Ano. [Teď se otevřel nový kampus Karlovy univerzity v Hradci Králové, Lékařská a farmaceutická fakulta. Je tam z Evropy asi 4,5 miliardy.] [Já jsem vyjednal v Evropě 55 miliard pro české zdravotnictví, z toho šlo na REACT-EU 26 miliard.] Všichni dostali, co požádali. To jsou všechno fakta, která my jsme dělali.

No a samozřejmě víte, jak vypadá Praha. Tak [konečně v Thomayerce začnou stavět centrální urgentní příjem. Paní profesorka Vašáková tam má díky nám novou plicní kliniku.] No a teď konečně se to začne, protože za minulé vlády to nebylo.

Všude stavíme parkingy. Někdo se směje. No, tak podívejte se, jak se parkuje v Plzni, jak se parkuje v Motole, jak se parkuje všude. No, Vinohrady, to je úplné peklo. Takže [všude postavíme parkingy, protože lidi, když jdou k lékaři, nemůžou hodinu hledat parking.] Může to být někomu směšné, mně to není.

A poprvé [budeme stavět pro sestry a zdravotnický personál v Thomayerce byty; 120 bytů a ze dřeva.] Ano, taková skládačka, doufejme, že se nám to povede brzo, když bude projekt a všechna povolení, tak by to mohli rychle rychle postavit. Takže to zdravotnictví, můžu vám o tom tady vykládat dlouho. [Od 1. 9. jsme zavedli EZKartu.] Máte tam všechno. máte tam. kdy máte jít na prevenci, kdy jste byli očkováni, všechno tam máte. my jsme udělali eRecept. My [připravujeme eŽádanku, abychom věděli, když vás lékař pošle na cétéčko nebo na rentgen nebo nevím, na nějaký přístroj, jak dlouho čekáte.] To taky připravujeme. Mimochodem předsedám rady Ervisu, která a o tom ještě tady budu mluvit, to mám v projevu, skutečně konečně uchopila to IT.(?) Takže zdravotnictví absolutně pro mě... My máme jedny z nejlepších lékařů na světě a chci, abychom měli skvělé nemocnice a nejlepší přístroje! ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(16.20 hodin)

(pokračuje Andrej Babiš)

Když jsem navštívil Siemens s panem profesorem Ferdou, co je třetí nejlepší onkolog na světě, díky kterému Siemens vyvinul ten foton CT, je jich asi sedm, foton CT. Dostanete kontra, za 2 minuty máte 3D v barvě. Celé srdce, kalcifikaci, všechno. My jsme třetí nejhorší v rakovině slinivky. Tyhle přístroje objeví, nedej bože, pokud by to někdo měl, tu tečku na slinivce, protože mají rozlišení třikrát lepší než lidský vlas. A my potřebujeme mít nejmodernější přístroje. A ta rakovina je fakt velký problém.

Máme tady epidemii mladých. Ta se biologicky chová úplně jinak. Mladý je 18 až 50. Úplně jinak se chová ta rakovina, jak rakovina řekněme ta klasická, kde největší výskyt je rakovina prsu nebo rakovina prostaty. Ale nejsme na tom dobře. Nejsme na tom dobře, a proto je potřeba, aby když někdo mluví o zadlužení a o generacích a tyhle jako blbosti, tak já říkám, my musíme investovat, abychom měly zdravé občany a hlavně duševně zdravé mladé lidi. Celá populace, aby byla zdravá. Pokud to neuděláme, tak nebudou ty generace, o kterých někdo tady mluví, a samozřejmě je to jako nesmysl. Takže těch věcí jsme udělali strašně.

A teďka poprvé tady jsou na stole ten celotělový PET/CT – přístroj fantastický, nejmodernější. Ještě tady není. Ještě tady není. A má to skvělou návratnost. Má to návratnost efektivní, méně ozáření, více klientů. Super. A proto já chci, abychom měli nejmodernější přístroje – nejmodernější přístroje – a pro to uděláme všechno. A znovu opakuji, že to jsou nejlepší investice. Ano.

I dneska NATO mluví o tom, že zdraví vojáci je zbraň. Ano, zdraví vojáků je taky důležité. I o tom se teďka mluví.

Potom tady mám Ministerstvo obrany, tak to navýšíme o 36 miliard, 2 procenta. Tak snad.

Ještě jsem zapomněl ty fakulty lékařské. Stavíme Albertov. Tady pražské lékařské fakulty. [Stavíme Albertov Karlovy univerzity. V Hradci Králové je hotovo.] Takže to je taky jako důležité, aby studenti měli to zázemí.

Samozřejmě vojáci, je třeba přiznat, že to je tedy zásluha paní Černochové, sice si na to vzpomněla na poslední chvíli, ale mají tedy od roku 2026, my jsme v tom pokračovali, vyšší příjem. Ale my samozřejmě chceme nabírat 3 000 vojáků ročně, protože v té nové koncepci je to nutnost. [Náborový plán na letošní rok počítal s 2 250 novými vojáky, ale už 3 546 lidí nastoupilo nebo má nastoupit.] A my samozřejmě se musíme o ně postarat. Musíme jim znovu postavit byty. Oni mají rodiny. A musíme samozřejmě tohle udělat i u policie a u hasičů, protože aby se nestávalo, že když tady na posádce někde v jižních Čechách navýší platy vojáků, že tam z nějaké věznice odejde 10 lidí, protože mají o 10, 15 000 vyšší platy. Takže to musíme postihnout celé, všechny ty profese. A musí to být koordinováno.

Doprava – rekordních 169,3. Pokračují klíčové stavby. Pan předseda tady mluvil, ale on končil jako s dírou 37 miliard, ale samozřejmě to nepřizná, ale dobrá. Pražský okruh, plno obchvatů: D11, D35, D3, D6, D52. Musíme už konečně dokončit základní páteřní dálniční síť. Pokud jezdíte kolem Brna a vidíte tam to peklo, tak tam se staví ta křižovatka napravo tedy D2 a nalevo je Ostrava. Tam kolikrát se čeká: i 20 kilometrů jsou tam v řadě kamiony. Takže to je obrovská investice, která zásadním způsobem může pomoci.

Ale co my potřebujeme hlavně, je Dé třicetpětka. Já nevím, co čtyři roky dělal pan předseda, pan Kupka, že nevysoutěžil toho dodavatele. Jediný PPP projekt udělal Karel Havlíček – od revoluce. Od revoluce. Takže plno projektů. Je to důležité.

Kdyby se tady někdo v roce 1991 nad tím zamyslel a všechno to postavil, tak jsme mohli ušetřit mraky peněz. Proč? Protože v červnu 2014 jsem zjistil, že kolem Prahy je plno mladých rodin a nejsou školy a nejsou tělocvičny, není nic. Proč? Kdo by se vracel do Karlových Varů? 2 hodiny tam, 2 hodiny nazpátek. Tak se tady usadili a potom jsme to řešili. Tak snad to všechno dokončíme. Naši předchůdci tam nechali 800 metrů.

Ano, [je potřeba poděkovat Ťokovi, který to tehdy se mnou v roce 2014 nastartoval a otvírali jsme D8 Praha – Ústí, 32 let.] A ty Karlovy Vary 40 let. To je fakt peklo. Místo toho jsme to všechno měli postavit už dávno, ještě před vstupem do Unie, ještě před různými ekologickými teroristy, kteří znovu a znovu jenom tomu brání.

[Zastavili jsme zdražování dálničních známek], ale už o dopravě nebudu mluvit. Tady pan ministr je tady, snad taky k tomu něco řekne, abych tady neříkal všechno.

Ministerstvo práce a sociálních věcí – [zvýšení rodičovského příspěvku, ano. Důchody vyšly na 300 korun, my k tomu dodáváme další 2 000. Srazili jsme inflaci.] A samozřejmě zdědili jsme nějaký stav, ale určitě ty důchody v roce 2028 budou podstatně lepší. [Od ledna 2027 valorizujeme podle věku, takže senioři získají navíc 500 korun měsíčně při dosažení 80, 85, 90, 95 let a 1 000 korun při dosažení 100 let.]

[Upravili jsme podmínky superdávky.] Od října budou normativy nákladů na bydlení. To jsme zdědili. Já jsem ministrovi říkal, že v tom nemá pokračovat. Snad to dopadne dobře, protože to jsme zdědili. A je potřeba to dát do pořádku tak, aby to bylo spravedlivé, aby zohlednila ta superdávka situaci zranitelných lidí včetně samoživitelek.

Posilujeme sociální služby. Financování na tento rok 1,4 miliardy na 26,74 miliardy. [A taky jsme legislativně propojili zdravotní úkony se sociálními službami, protože člověk přece není rozdělený na zdravotní problém a sociální problém.]

Na Ministerstvu školství je nový vysokoškolský zákon. A samozřejmě tam nás čeká taky plno práce. [My jsme teď prosadili, a já osobně jsem prosazoval 300 milionů na prevenci, aby ti, kteří učí a potom vlastně pár hodin dělají prevenci na školách, aby na to měli podstatně více času, a musíme je tedy zaplatit.]

Velké téma je digitalizace a umělá inteligence. A samozřejmě chceme méně administrativy, lepší pracovní podmínky a náš slib, aby učitelé měli na konci volebního období v roce 2029 průměrně 75 000, platí. Ano. Prosím vás, my máme program na čtyři roky. Všichni, někteří, co nás kritizují, si myslí, že to můžeme za 9 měsíců stihnout. To nejde.

Ministerstvo vnitra – bezpečnost našich občanů. [Prosazujeme politiku nulové tolerance nelegální migraci, a proto jsme hned na prvním zasedání vlády odmítli migrační pakt včetně povinné solidarity a kvót na uprchlíky.] [Připravili jsme nový zákon o vstupu a pobytu cizinců a bezpečnostní novelu, která má dále posílit ochranu České republiky.] V EU se nám podařilo prosadit zpřísnění pravidel pro nově příchozí z Ukrajiny.

Platy policistů a hasičů za tři roky navýšíme až o 8 700 korun, aby k 1. lednu 2029 dosáhl nástupní plat policisty a hasiče 50 000 korun. A za mimořádně důležitý považujeme boj proti nebezpečným psychoaktivním látkám. Vyhlásili jsme válku kratomu. Dneska jsem dával to video, na Národní mají obchod. Naproti magistrátu je obchod, který jsem jmenuje Kratom World. Neuvěřitelné. Naproti magistrátu jsou tři obchody. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(16.30 hodin)

(pokračuje Andrej Babiš)

Včera jsme tam stáli, už bylo zavřeno, tak tam přišel nějaký kuchař a vykládal nám tedy, že jak na tom je, utratí 500 korun denně na ten kratom. Je si vědom toho, že je to hnus, tak jsme s ním tam debatovali, ale my tohle nedovolíme, tuhle liberální prodrogovou strategii, jak to měli naši předchůdci. Všichni křičeli adiktologické služby. Tak [adiktologické služby kdysi měly 315 milionů, já jsem tam přidal 400 – na 415, teďka tam bude 500 a z toho bude 100 milionů na prevenci.] Tady v Praze je skvělá služba Drop In. Já se tam chystám, neměl jsem čas a tam vlastně chodí celé třídy a ty dámy, které samozřejmě dneska nemůžou sehnat kolegy, protože jim nabízejí 30 000, tak potřebují 40 000, aby sehnali další kolegy. Tak o takovýchhle směšných částkách se bavíme a musíme s tím něco udělat, protože je to fakt velký problém. Velký problém. Takže budeme bojovat proti těm psychoaktivním látkám a samozřejmě máme tady i nějaký zákon, abychom zavřeli ty automaty a další věci.

Na Ministerstvu spravedlnosti je naším cílem, aby právo chránilo normální lidi, aby bylo skutečně vymahatelné. [Znovu zavádíme trestnost neplacení výživného, zvyšujeme tresty za týrání zvířat, připravili jsme také změny opatrovnického práva, které mají lépe chránit zájmy dětí.] [Vražda a další nejzávažnější trestné činy už nebudou promlčitelné. Jednodušší bude také vyhošťování cizinců, kteří u nás páchají trestnou činnost.] Ale tyhle všechny zákony, pan ministr Tejc, pokud vím, sem dodal v únoru a stále nejsou hotové. Přitvrzujeme vůči řidičům pod vlivem alkoholu nebo drog i vůči agresivním řidičům, zavádíme také možnost zabavit vozidlo. Nově bude trestně postižitelné také nebezpečné ujíždění před policií, vybržďování či vytlačování ze silnice.

Na Ministerstvu zemědělství samozřejmě jsme oprášili znovu to sucho. Je to velký problém. Já jsem dostal ty tisíce mailů, protože pan ministr Macinka – tady vlastně je taková ta výzva. (Ukazuje materiál.) Tady tohle zveřejnil Greenpeace a tady se píše: Vyplň své kontakty a pusť se do posílání vzkazů. A tady mají ještě stupnici, že mají – náš cíl je poslat 2 000 mailů. Napiš premiérovi zprávu a vyzvi ho, aby začal chránit přírodu. No výborně! Tak já jsem dal na Facebook, co my jsme udělali s Brabcem, a nebylo toho málo od roku 2014 do roku 2021, nikdo tolik tady pro naši přírodu neudělal jako my, tak prosím vás mi nepište, nejsem schopen vám odpovídat a o to víc, když je to jako nějaký spam nebo tak. Já jsem odpovídal, ale když je to normální debata, tak samozřejmě odpovídám, ale nejsem schopen od rána do večera tohle řešit.

Takže chceme modernizovat vodovody. Potřebujeme... My máme situaci, na vltavské kaskádě není dostatek vody, ale v Slezské Hartě je tolik vody, že by ji mohli rozdávat. Takže potřebujeme tam asi 30kilometrové propojení na Olomoucko, potřebujeme začít stavět Vlachovice a další věci a tohle chceme samozřejmě urychlit. Samozřejmě chceme o tom vyjednávat v Evropě, protože když tedy chtějí na ty zelené věci nebo určují nám, abychom dali 43 procent, tak samozřejmě to budeme dělat. Modernizace vodovodů, kanalizací, ochrana zdrojů pitné vody, retence vody v krajině, obnova rybníků, nádrží, ano a vodní stavby. [Do krajiny vracíme meze, remízky, stromořadí, mokřady, travnaté pásy, které omezují erozi, zadržují vodu a pomáhají půdě zvládat extrémní počasí.] K tomu taky říkám, že o tom rozhoduje vlastník půdy, protože samozřejmě někteří novináři píšou, že zase za to může Babiš, jak jinak, tak samozřejmě, když ten zemědělec, který to obdělává a chce tohle udělat a vlastník mu řekne, že nemá zájem, tak to nemůže udělat. Takže jak to bude řešit rezort zemědělství, nevím, ale jen komentuju.

Takže potom tady máme Ministerstvo pro místní rozvoj. Tam jsme zdědili jeden z největších průšvihů bývalé vlády, to je stavební řízení, které se místo zrychlení zkomplikovalo. Digitalizace stavebního řízení bylo exemplární pirátské fiasko. Stálo to obrovské peníze a lidé i firmy jen čekali a čekali. A my jsme udělali zásadní věc – [prosadili jsme nový stavební zákon.] Jeho základ je jednoduchý: jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko. Na běžný rodinný dům dostanou povolení do 30 dnů, u drobných staveb do 60 metrů čtverečních povolení vůbec nebude třeba. Kolaudace už také nebude trvat dlouhé měsíce a hlavně skončí nekonečné papírování a běhání od úřadu k úřadu. Všechno nové vyřešíte na jednom místě. Stavební zákon zrychlí další stavby jako bytové domy, školy, domovy pro seniory, sportoviště a tak dále.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Prosazen nový stavební zákon s principem jednoho úřadu, jednoho řízení a jednoho razítka.

A to souvisí s dostupným bydlením. Každý mluví o tom bydlení. Ano, teď budou volby samozřejmě, tak všichni mluví o tom bydlení, tak nevím, co tam dělali v Praze nebo naši předchůdci ve vládě, ale dneska v Česku patří bydlení k nejdražším v celé Evropě. [My jsme letos vyčlenili 2 miliardy korun na vznik dostupných nájemních bytů pro mladé rodiny, seniory, studenty a klíčové profese, jako jsou učitelé, policisté, lékaři nebo zdravotní sestry a pan ministr obrany taky vlastně má projekty ve výstavě bytů pro vojáky. V příštím roce to bude dalších 6 miliard korun na dostupné nájemní bydlení a 129 milionů na zvýhodněné půjčky na akontace pro mladé, jak jsme slíbili.]

Takže prosím vás, ty hypotéky jsem vám ukazoval. To je jako neskutečná drzost, když vy o tom mluvíte. My jsme měli 2,27 a vy jste to dotáhli na 5,81 a samozřejmě je tam 1,5 procenta České národní banky jako základní sazba. A tady jako někteří ani nechápou, že proč na Slovensku jsou levnější hypotéky. No, právě proto. Právě proto, že i když máme nízkou inflaci, tak ta sazba za mě by měla být na úrovni eurozóny. Takže ano, budeme to řešit, máme i programy pro mladé rodiny, ale musíme si to samozřejmě dobře rozmyslet, abychom nešli na trh ještě s větším zájmem a ještě to zhorší situaci, takže musí nejdřív přijít nějaká situace na trhu, že skutečně ty ceny nebudou stoupat. Různí kritici říkají, že tedy to bude problém, protože se bude moc investovat. Já jsem se ptal šéfa ŘSD, on dneska soutěží, mi řekl, některé dálnice za 65 procent ze 100 předpokládaných. Takže je tam ta konkurence. Samozřejmě ohledně těch bytů, tam to může být horší, ale je potřeba, abychom hledali další dodavatele a aby stavební firmy vlastně posílily a šly na ten trh, když teď bude ta příležitost stavět podstatně ve větším měřítku.

[Na Ministerstvo zahraničních věcí jsme zásadně změnili přístup. Naše zahraniční politika je opět sebevědomá, pragmatická, postavená na českých zájmech. Nebudeme už jezdit po světě a přednášet ostatním, co mají dělat a jak mají žít, i když na některé věci máme jiný názor.] [Narovnali jsme vztahy se Slovenskem a obnovili jsme společné zasedání vlád.] [Zasadil jsem se také o to, aby znovu začala fungovat V4.] [V Evropské unii znovu aktivně hájíme naše zájmy, posílili jsme bilaterální vztahy se Spojenými státy.] Pan pan Macinka tady není, ale náš nový velvyslanec Kulhánek předal pověřovací listiny. Teď si to neotevřu, chtěl jsem to ukázat. Pověřovací listiny Trumpa. Ano, správně. A pan prezident Trump mi poslal tuhle medaili. Koukejte. (Ukazuje.) To je co? Vy jste mi tu fotku z Washingtonu 2019 někde zašantročil. Nechtěl jste, abych to dostal. (Nesouhlasná reakce poslance Lipavského.) Takže toto je medaile od prezidenta Spojených států, který ví, kdo jsem. (Poslanec Lipavský: Nelžete o mně!)
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Obnovena společná zasedání vlád se Slovenskem a aktivizována spolupráce V4.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Poprosím... Moment, pane premiére, počkejte. Poprosím vás, abychom na sebe...

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže máme... (Předsedající: Pane premiére, počkejte...) Máme silného spojence. Má14 letadlových lodí... (Předsedající: Jenom abychom na sebe nepořvávali, prosím!) ...a 6 000 stíhaček. Dobré. Tak, můžeme dál. Takže posílili jsme vztahy se Spojenými státy. Já jsem si vzpomněl na tu Ankaru, sestříhali to video, když mi podal ruku. To bylo, to je strašná ostuda. Já nevím, jako fakt. Bez komentáře. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(16.40 hodin)

(pokračuje Andrej Babiš)

Tak nejsme v žádné izolaci, jo, nic takového se neděje, jo. Ministr Macinka už mluvil dvakrát v Radě bezpečnosti OSN a naše země bude v roce 2027 vůbec poprvé předsedat ministerskému zasedání OECD. [Na Ministerstvu životního prostředí – to mi stále píšete – jsme vrátili do politiky rozum, klimatická politika musí být založena na realitě, technických možnostech, fyzikálních zákonech a ekonomických dopadech, ne na ideologii a přání zelených aktivistů.] O emisních povolenkách jsem už mluvil. Soustředíme se i na jiné oblasti, jako narovnání evropského nařízení o obalech, PPWR. [Česká republika se z pasivního příjemce evropských pravidel stala lídrem změny, problém jsme otevřeli v Bruselu, získali spojence mezi členskými státy a prosadili úpravy pravidel, jejichž původní nastavení by evropské firmy stálo 56 miliard korun.] To je fakt neskutečné, co tam zase vymysleli ohledně těch obalů.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Prosazeny změny evropských pravidel pro obaly (PPWR), které vláda prezentuje jako úsporu nákladů pro firmy.

Na Ministerstvu kultury jsme především nasměřovali finance na projekty mimo hlavní město. V příštím roce půjde na regionální a mezinárodní kulturu více než 1,28 miliardy korun. [Zvýšili jsme platy pracovníků v kultuře o 9 procent, výrazně jsme posílili podporu památek a kulturního dědictví, od dubna také funguje bezplatný vstup ve 45 objektech státních muzeí a galerií, aby se k umění a kulturnímu dědictví mohli dostat lidé bez ohledu na to, kolik peněz mají v peněžence.] A samozřejmě [pokračujeme v rekonstrukci našeho kulturního dědictví.] Pokud mě sledujete na sítích, Vyšší Brod je fantastická památka, tam taky jim pomůžeme s rekonstrukcí toho fantastického areálu. No a [Invalidovna], kterou kdysi chtěla odéeska zase zašantročit nebo zprivatizovat, tak já jsem ji uhájil jako ministr financí a teď se do ní investuje – a [bude to nové fantastické kulturní centrum v Praze.] Ano, tak to je.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Zvýšeny platy pracovníků v kultuře; posílena podpora památek; bezplatný vstup do 45 státních muzeí a galerií.

No a 2,15 miliardy korun, staví se Nová scéna. [My jsme za nás dělali Státní operu, Národní muzeum, Císařské lázně a taky ještě i věznici v Uherském Hradišti] – taky by mohli zrychlit, minulá vláda se tam vyfotila, všichni, ale já jsem to kdysi vybojoval, (?) aby to skončilo na Úřadu pro (zastupování?) státu ve věcech majetkových, ale musíme konečně to doinvestovat nebo začít investovat.

Sport. [Dáváme do pořádku chaos v Národní sportovní agentuře.] Taky jsme se dívali na peníze, které plynou do sportu – [letos jsme výrazně navýšili prostředky na regionální sportovní infrastrukturu, základní program narostl ze 490 milionů na 1,29 miliardy korun a dalšími prostředky jsme celkovou podporu dostali na 1,59 miliardy.] To znamená, [podpora více než 200 projektů po celé České republice, je to čtyřikrát více peněz než v roce 2025], ale není to stále (to), co jsme nechávali v roce 2021, to bylo 11,5 miliardy a převzali jsme v 2014 – 3,5 tehdy. [Připravujeme také změny zákona, které mají umožnit větší podporu školního a vysokoškolského sportu, trenérů ve školách, inovací a výzkumu a zdravotního zabezpečení sportovní prezentace (reprezentace?).] Prostě [děláme sport dostupný pro děti v každém městě a v každé obci], je to strašně důležité.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Navýšena podpora regionální sportovní infrastruktury na 1,59 mld. Kč a podpořeno přes 200 projektů.

No a nakonec chci mluvit o digitalizaci. Takže já tu radu řídím a samozřejmě řídím ji jako manažer a je to klíčové. Jsou pod námi startupy, AI IT, jde tam šílená pálka peněz, asi 23 miliard. No a tady se musím vrátit do historie, že když předchozí vláda zavedla přelomovou bankovní identitu, tak... naše vláda, co zavedla tu bankovní identitu, to bylo ještě... měli jsme vládního zmocněnce. [A udělali jsme eRecept, taky jsme spustili Portál občana], no a [prosadili jsme zákon o právu na digitální služby, zákon, který garantuje občanům a podnikatelům, že si záležitosti se státem vyřídí on-line.] No, to jsme udělali my za první vlády – a když jsme se vrátili, jaká byla realita? Nejenže byl zákon minulou vládou odložen, Fialovou vládou, ale k 16. 12. 2025, [když jsme převzali vládu, bylo hotovo 1 728 služeb]. Od roku 2020 za 50 miliard podle NKÚ a (když?) jsme předložili plán, který odsouhlasila minulá vláda, byly tam termíny v roce 2028, 2029. A i když už byl jednou odložený zákon, hovoří jasně o tom teď, my, že hotovo má být v únoru 2027. Dnes, ani ne (o) rok později, co jsme přišli, [mohou lidé používat už 3 187 služeb, skoro dvakrát tolik] – a ten únorový termín určitě stihneme. Takže to je malá ukázka toho, že když se do něčeho naše vláda opře a řídí se to, tak to funguje. Můžu samozřejmě pokračovat dál.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Rozšířen počet digitalizovaných služeb státu z uváděných 1 728 na 3 187.

IT, výdaje na Ministerstvu zahraničních věcí na informační podporu v oblasti (?) vzrostly mezi roky 2022 (a) 2024 (z) 1,1 milionu na 25,9 milionu – přitom se agenda vůbec nezměnila, jo, takže to je jako neskutečné.

Stovky milionů – zastaveno a nefunkční digitalizace stavebního řízení. Projekt Vývoj, který si tady za předchozí vlády přehazovali jako horký brambor a nic se neudělalo, dokonce úředníci ani nebyli schopni říct, co přesně je obsahem. Všichni věděli jen, že jsou na to potřeba miliardy – nebo netransparentní zakázky firmě, která vyrostla (za?) vašeho působení z nula na 300 milionů v registru smluv.

Kybernetický útok na jeden silový rezort, o kterém jste několik dlouhých měsíců nevěděli – a ten (účastník?) se tam celou dobu pohyboval. A když už nebylo kudy kam, tak se platily desítky milionů médiím na kampaně k digitalizaci.

No, tak my to děláme jinak – my IT řídíme centrálně, máme prioritní projekty a první výsledky, jako například novou EZKartu, kterou jsme už ukázali a kde najdeme data z vyšetření, laboratorní výsledky nebo prevenci – o tom jsem už mluvil. [Připravujeme toho spoustu v rámci IT a AI – budeme investovat do on-line finančních úřadů (s ?)předvyplněným daňovým přiznáním, děláme eŽádanku, EET 2.0, (?) platební bránu nebo možnost doručení registrační značky na auto nebo motorku do boxu.]

Samostatnou kapitolou jsou IT projekty v oblasti bezpečnosti. [Konečně uděláme cizinecký agendový systém] – nerozumím tomu, proč jste to ještě neudělali. [Děláme projekty s hasiči, například Cell Broadcast, varování do mobilu pro lidi, nebo s armádou budujeme systém zajišťování obrany státu] – všechno velmi důležité věci pro bezpečnost a pro lidi.

Nezapomínáme s digitalizací ani na podnikatele. [Opravujeme Portál podnikatele a stavíme jednotný portál kontrol.] [Zavedli jsme systém řízení výdajů na IT] a to v tomto rozsahu tady ještě nebylo, a to je jenom důkaz, že digitalizaci skutečně řídíme.

Součástí našich aktivit IT je samozřejmě i AI. [Za devět měsíců jsme dali AI ve státní správě centrální řízení napříč úřady, připravili jsme vládní rámec pro schvalování AI projektu a rozjeli stavbu LLM brány jako sdílené a auditovatelné páteře pro práci s jazykovými modely.]

[Vláda schválila podporu – projekt AI Gigafactory.] [V Praze devět zemí podepsalo Pražskou deklaraci o AI, se Slovenskem, Polskem a Chorvatskem jsme uzavřeli bilaterální memoranda, takže Česko dnes táhne AI spolupráci ve střední Evropě.] Budeme podporovat konkrétní IA projekty ve zdravotnictví.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Schválena podpora projektu AI Gigafactory; podepsána Pražská deklarace o AI a bilaterální memoranda.

[Také se nám povedlo připravit návrh startupového zákona.] Klíčová věc, kterou přináší, je definice startupu. Součástí zákona je důležitá výhoda, kdy nabízíme investorům typu business angel, kteří investují do certifikovaných startupů – nabídneme daňovou pobídku, možnost odečíst si ze základu daně až 5 milionů korun ročně.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Připraven návrh startupového zákona včetně zamýšlené daňové pobídky pro investory.

No, takže, vážené poslankyně, vážení poslanci, to je výkaz práce naší vlády. A dnes jsme slyšeli od pana předsedy nějaké... vlastně... neskutečné věci, které jsou nepravdivé a které já jsem na začátku svého projevu vyvrátil. Takže my za tři čtvrtě roku jsme udělali tolik věcí a vy jste nebyli schopni nic říct. Co zůstalo po vás tedy, kromě dluhu 1 200 miliard, kumulované inflace 30 procent, propad reálných mezd o 20 procent, osekání důchodů, zvýšení daní, rekordně drahé energie, zvýšení koncesionářského poplatku, skandály a korupční kauzy – a že jich bylo za ty čtyři roky. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(16.50 hodin)

(pokračuje Andrej Babiš)

No, tak samozřejmě k odklánění stovek milionů na různé mediální a komunikační kampaně, o tom jsem se mluvil. Takže teď vlastně máme tady tři vlastně... to je taková svatá korupční trojice za Fialovy vlády. A to je bitcoin, Dozimetr a kampelička, no. Takže o tom se moc jako nemluví. Teď na začátku to pan premiér vlastně bagatelizoval, říkal, že mu to někde řekl pan bývalý ministr Blažek, že to není nic jako důležitého. Tak samozřejmě, že to věděli. Samozřejmě, že pan Stanjura načetl osvobození od daně pro bitcoiny. No a čím dále se případ vyšetřuje, tak tím se potvrzuje to, co jsme tvrdili, že je to levárna, která se odehrávala na Ministerstvu spravedlnosti, tedy na úřadu, který má být jedním ze symbolů právního státu. Takže klasická ODS, která samozřejmě vždycky, když byla ve vládě, měla tyhle průšvihy. A to nemluvím tady o IKEMu. Ještě si pamatuju, co pan bývalý ministr Válek mluvil, jak tam musel krýt nějaké kšefty bývalého poradce pana premiéra Fialy. No tak Dozimetr, tak to je klasika, to je samozřejmě...to nikdo jako nepřipomene, že dřív, než se pan ministr Rakušan stal ministrem vnitra, tak samozřejmě zlikvidoval policejního prezidenta z té mafiánské organizace, tlačil a prosazoval do rozvědky nějakou strukturu na poštu a tak dále. STAN i TOP 09 dostávaly peníze z tohoto korupčního systému, ale samozřejmě žádná z těch stran není stíhána.

Desítky milionů vypraných přes směnárny, offshore a tak dále. To byl vlastně ten systém Dozimetr, který přišel ze Zlínska. No a potom máme tady kampeličku, na kterou se zapomnělo, protože ji někdo zlikvidoval. No a Česká národní banka tuhle kampeličku označila za pračku špinavých peněz, ze které se vyneslo celkem 668 milionů korun v hotovosti v igelitkách. A kromě záložny se pohybovali lidé z okolí tehdejšího premiéra Fialy i firmy a osoby spojené s ODS. Peníze ze záložny proudily do politiky, například na konto bruselské nadace New Derection, která je napojena na evropské konzervativce, reformisty, tedy frakci, kde působí ODS. Odtamtud pak část prostředků směřovala do Fialova think-tanku Pravý břeh, prostě klasická, klasická ODS. Tak vy tady mě zkoušíte ze všeho, mě vždy fascinuje, že pan expremiér byl nedotknutelný u médií.

Pokud jsme slyšeli a viděli, tak má velké panství v Trpíně, to je pozemek, který má 80 000 metrů čtvereční, to je 11 fotbalových hřišť, polí a lesů. No a tam nikdy média nebyla, nikdo se ho nikdy na to neptal. (Se smíchem.) Mně rozpitvaly na atomy všechno. Když jsem tady jednoznačně dokázal, že s dluhopisy nemám nic společného, tak jsem musel dokladovat můj majetek, všechno, no, ale tady samozřejmě novináři se na to neptají. Takže nějaké ty pomluvy, že by nějaké firmy mu rekonstruovaly ten majetek, když byl rektorem Masarykovy univerzity v Brně, tak to určitě asi není pravda. On investoval do dluhopisů za 2 miliony, tak firma měla na účtě desítky tisíc korun a nemá žádný majetek, ale všechno je to v pohodě. Tak to je ten dvojí metr těch médií. Tady nějací naši noví kolegové měli nějaké nájmy dlouhodobě, tak z toho se dělá vždycky megaskandál a tyhle věci samozřejmě média vůbec jako neřeší a nechci to tady všechno už číst, protože je to úplně hrozné vlastně, co tady... Jo, letiště tady ještě drze říká pan předseda, no tak já jsem zvědav na tu smlouvu za 777 777 000, kterou někdo tam podepsal už po volbách a 100 milionů, které jste chtěli odklonit zase těm vašim spřáteleným médiím.

No, tak už mluvím asi dlouho, tak chtěl jsem to využít, už jsem tady dávno nebyl, vážení spoluobčané, tak zase asi tady dlouho nebudu. Jedině že by zase vyvolali vlastně nedůvěru naší vládě, ale uvidíte v lednu, když vám řekneme, co jsme všechno tento rok pro vás udělali, tak si myslím, že musíte být spokojeni. Jasně, nejde všechno rychle. Ano, i ty poplatky a tak dále. Ale podstata je, že naše vláda pracuje, to je ten velký rozdíl, že my pracujeme, oni nepracují a jenom pomlouvají, lžou a svolávají takovéhle zbytečné schůze, co samozřejmě jenom zdržuje tu Sněmovnu. Takže jsem vám předložil čísla, snadno ověřitelná fakta, konkrétní výsledky. Mluvil jsem téměř o všem, takže my máme samozřejmě před sebou strašně moc práce a určitě vás budeme transparentně informovat a zkuste se zamyslet když tedy budou za 10 dnů volby, že komu dáte ten hlas a podívejte se, jak vypadá ta Praha. Tam oni vládnou a jak to vypadá. Je to strašná ostuda. Takže jejich program je jenom Antibabiš a v podstatě nedají si říct, stále přicházejí s těmi lžemi.

Já jsem skutečně nešel do politiky, abych si vydělal 50 000 korun nebo nějaké takové nesmysly a chci jenom říct, že děkuju za tu možnost tady vystoupit a mít vlastně skvělý předvolební mítink. A všichni spoluobčané, kteří se na nás dívali, tak doufám, že dobře poslouchali. A my vám to samozřejmě ještě budeme servírovat ve videích. Děkuju moc a na shledanou. (Potlesk koaličních poslanců.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Další v pořadí přednostních práv ještě před otevřením je Tomio Okamura.

Než přijde, přečtu omluvy, které mezitím dorazily: Vojtěch Krňanský celý jednací den ze zdravotních důvodů, Jana Krutáková celý jednací den bez udání důvodu, Jana Patková od 14.10 do 16.10 z osobních důvodů, David Pražák do 17 hodin – pracovní důvody, Lucie Sedmihradská celý jednací den – zdravotní důvody, Lucie Šafránková od 14.20 do 15.20 – pracovní důvody a Zuzana Mrázová do 15 – pracovní důvody. (Ministryně Mrázová je přítomna.) Ale přečíst to musím, protože to tady bylo. Byl projev premiéra, nemůžu přerušovat projev, přečtu to tak, jak to sem přišlo. Paní ministryně už je tady.

Tak v této chvíli vystoupí Tomio Okamura. Nicméně jemu už musím, na rozdíl od členů vlády, stopnout 30 minut. Takže, pane předsedo, vašich 30 minut.

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych zrekapituloval, co jsme za 9 měsíců naší vlády už konkrétně prosadili. Za prvé, [ceny elektřiny poklesly ve srovnání s loňským rokem], tedy s dobou, kdy byla u vlády ještě bývalá Fialova vláda, tak za naší vlády poklesly [o 11 procent.] [Jsou to oficiální čísla Českého statistického úřadu, protože jsme převedli ten poplatek POZE za obnovitelné zdroje], který vám naordinovala bývalá Fialova vláda, tak jsme ho [zpátky převedli na stát.] Takže pokles ceny elektřiny o 11 procent ve srovnání s loňskou ještě Fialovou vládou.

Pokles ceny plynu. Podle Českého statistického úřadu za naší vlády poklesla cena plynu o 5 procent ve srovnání s loňskem, kdy byla u vlády ještě bývalá Fialova vláda. Další konkrétní výsledky naší vlády za prvních 9 měsíců, co jsme u vlády.

Pokles cen základních potravin. Podle Českého statistického úřadu opakovaně potvrzuje, že za naší vlády ve srovnání s loňským rokem poklesly ceny vepřového masa o 24 procent, poklesly ceny drůbeže o 8,3 procenta, ceny mléka poklesly za naší vlády ve srovnání s loňskem, kdy vládla ještě Fialova vláda, tak ceny mléka poklesly o 42 procent, ceny vajec o 14 procent, ceny másla dokonce o 42 procent. [Mimochodem, ceny másla jsou levnější než na jarmarcích SPD, jak jsme slibovali před volbami.]

[Inflace v srpnu 1,9 procenta, v červenci 1,7 procenta a jsme mezi třemi zeměmi EU s nejnižší inflací] vůbec, s nejnižší. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(17.00 hodin)

(pokračuje Tomio Okamura)

Zatímco za bývalé Fialovy vlády byla kumulovaná inflace v České republice přes 30 procent a měli jsme ji nejvyšší v Evropské unii, takže bývalá Fialova vláda znehodnotila vaše úspory o třetinu, tak [za naší vlády je inflace jedna z nejnižších v celé Evropské unii, konkrétně druhá až třetí nejnižší.] A všichni ekonomové, nebo ekonomové a odborníci i veřejně mainstreamových médií říkají, že [jeden z těch hlavních důvodů je to, že jsme právě převedli tu platbu POZE u elektřiny z občanů zpátky na stát.] Takže je to rozhodnutí naší vlády a výsledek naší vlády.

[Dále jsme zvýšili platy ve veřejném sektoru až o 9 procent.] Bylo to od letošního dubna, od 1. dubna. [A zvýšili jsme až o 8 procent platy ve veřejném sektoru.] To znamená, jsou to třeba pracovníci v sociálních službách a tak dále. Je to spousta povolání. A [budeme tímto způsobem zvyšovat i v příštím roce, což už naše vláda rozhodla, takže zvýšeno dostanou opět v podstatě všechny profese ve veřejném sektoru, policisti, hasiči, vojáci, samozřejmě občanští pracovníci i pod rezortem armády a spousta dalších.] Musel bych tady vyjmenovávat v podstatě stovky profesí ve veřejném sektoru.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Zvýšeny platy ve veřejném sektoru; posíleno financování sociálních služeb o 1,4 mld. Kč.

[Posílili jsme sociální služby o 1,4 miliardy v letošním roce, aby občané měli lepší péči.] Takže 1,4 miliardy jsme dali do sociálních služeb navíc.

[Dále naše vláda odmítla implementaci Migračního paktu EU], protože tady na rozdíl od té bývalé Fialovy vlády, která souhlasila s Migračním paktem EU, tak my jsme ho odmítli, [protože nechceme v České republice přerozdělování afrických a islámských migrantů. My chceme bezpečnou Českou republiku.] A připomenu, že bývalá Fialova vláda odsouhlasila migrační pakt pro Českou republiku, a to byl tedy velký podraz na bezpečnost našich občanů. Takže my jsme to zastavili. A kdyby tady byla ještě bývalá vláda, tak od června začal platit migrační pakt, tak už by tady mohli být různí tito migranti přerozdělováni za souhlasu bývalé Fialovy vlády.

[Dále naše vláda, a to všechno jsme stihli za devět měsíců, odmítla nové emisní povolenky ETS2], to znamená, protože to zdraží životy našim občanům a opět bych se chtěl krátce u tohoto zastavit. Bývalá Fialova vláda v minulém volebním období naopak dvakrát dokonce na úrovni Evropské unie tyto emisní povolenky odsouhlasila pro Českou republiku. To znamená, bývalá Fialova vláda vědomě se chystala zdražit životní náklady našim občanům, a to velmi prudce. To znamená [za vytápění, za benzín, za naftu, za pohonné hmoty a tak dále, za dopravu. Takže my jsme to zastavili a my jsme jasně deklarovali, že nechceme implementovat emisní povolenky ETS2 v České republice, protože to zdraží životy občanů.]

[Co se týče opatření proti drahému benzínu a naftě, tak připomenu, že před několika měsíci jsme zastropovali marže obchodníků v tom krizovém období tehdy, snížili jsme i spotřební daň u pohonných hmot a kontrolovali jsme ty marže.] A teď jsme rozhodli, naše vláda rozhodla, že od 1. 10. to uděláme znovu, protože pohonné hmoty jsou drahé, takže opět zastropujeme marže obchodníkům a snížíme spotřební daň. Samozřejmě tím důvodem je ten konflikt v Hormuzském průlivu, na který nemáme vliv. A druhým důvodem, na kterém se shodují všichni ekonomové, ostatně i západní politici, je, že Ukrajinci trefili ruské rafinérie, což způsobilo, oba dva tyto faktory způsobily ten prudký nárůst. Takže to jsou faktory mimo Českou republiku. Nicméně [od 1. 10. zastropujeme marže obchodníkům a snížíme spotřební daň, aby ty ceny pohonných hmot byly pokud možno co nejlevnější], takže jednáme.

[Slibovali jsme před volbami levnější a dostupnější bydlení, proto jsme letos urgentně přijali nový stavební zákon.] Ten už vstupuje v platnost, už definitivně prošel Sněmovnou i Parlamentem. Už je to i po podpisu prezidenta. Takže jsme prosadili zákon, kdy například stavební řízení v Praze trvá až devět let, to je neuvěřitelné, a [na základě našeho nového zákona stavební řízení u bytových domů může trvat v podstatě jenom rok.] To znamená, [chceme, aby se rychleji stavěly bytové domy, aby se zvýšila nabídka na trhu.] Tím pádem by to mohlo lépe uspokojit poptávku a ceny by už nestoupaly. Ideálně by ceny klesaly. Takže stavební zákon jsme přijali A [další krok, co jsme slibovali, že uděláme všechno pro dostupnější a levnější bydlení, tak jsme udělali letos už konkrétní krok.] Samozřejmě projeví se to až za nějakou dobu, protože nejdřív musí ta stavební řízení rychle projít, ty stavby se musí se postavit, ale proto jsme to udělali hned na začátku našeho volebního období, aby občané co nejdříve viděli výsledky. Takže konkrétně konáme, zákon je přijat.

Také jsme přijali zákon, a ten začne také platit od 1. 1. 2027, že [od ledna začnou platit daňové slevy pro rodiče s dětmi. To znamená, zavádíme daňovou slevu za umístění dítěte do školky, takzvané školkovné, daňové zvýhodnění pro rodiny s nezaopatřenými dětmi. Dále zavádíme daňovou slevu pro studenty, takže budou mít více peněz.] A to jsou opět zákony, které už tady ve Sněmovně prošly. To už jsou zákony, které prošly. To znamená, začnou platit. Už jsme to protlačili Sněmovnou navzdory opozici. Takže rodiny s dětmi budou mít více peněz, studenti budou mít více peněz.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Schváleno školkovné, daňové zvýhodnění pro rodiny s dětmi a studentská sleva.

[Dále jsme také prosadili zákon, už je to definitivní, už to vstupuje v platnost, že se nebude danit spropitné v restauracích], to znamená, uvítají to všichni pracovníci v gastronomii, protože dodnes jim ze spropitného zaměstnavatel – to není kvůli zaměstnavateli, ale protože většina klientů, zákazníků už platí na karty, tak jim z toho strhl třeba až půlku, protože z toho měli odvody. Takže teďka jsme to osvobodili od odvodů a pracovníci v gastronomii budou moci dostávat plné spropitné jako legální příjem, zlegalizovali jsme to, a pomůže jim to tím pádem i třeba když si budou žádat o hypotéky a tak podobně. Takže více peněz a ještě ještě budou mít lepší podmínky.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Schváleno osvobození spropitného od odvodů.

[Dále jsme zrušili daňové stropy na zaměstnanecké benefity], takže také už to platí. Tento zákon už je přijat ve Sněmovně definitivně ze strany naší vládní koalice, už jsme ho tady prohlasovali, takže budou mít lepší podmínky pro zaměstnance. Budou to lepší podmínky pro zaměstnance a motivujeme zaměstnavatele k těmto lepším podmínkám.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Zrušeny daňové stropy na zaměstnanecké benefity.

Dále za první devět měsíců, co jsme tedy všechno ještě konkrétně udělali. [Zvýšili jsme rodičovský příspěvek z 350 tisíc na 400 tisíc.] Také už jsme to prosadili, takže to vstupuje od ledna v platnost.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Zvýšen rodičovský příspěvek z 350 na 400 tis. Kč.

Od 1. 1. [také budeme zvyšovat důchody nad zákonnou valorizaci.] Nejsem spokojen s výší toho zvyšování, určitě je potřeba zvyšovat více. Takže jako úvodní krok zákonná valorizace má být 270 korun, což je ostuda, takže jsme se v koalici domluvili, že všichni důchodci dostanou jednorázový příspěvek 2 tisíce korun a plus ještě zvýšíme tu valorizaci nad zákonnou valorizaci. Takže dohromady to v průměru vychází, že příští rok budou mít všichni důchodci v průměru o 470 korun více. Není to tak, jak bych si přál. [Určitě bychom si všichni přáli více, budeme na tom dál pracovat a brzy bychom přidali ještě více.] To znamená, v koalici o tom hovoříme. Takže tohleto je, co se týče důchodů, takže také na tom pracujeme. Všechno, co za těch devět měsíců teď dáváme, jsou to ty kroky.

[Dále zvyšujeme důchody, budeme zvyšovat důchody od 80 let věku ještě věkovou valorizací o dalších 500 korun měsíčně.] To už prošlo úvodním hlasováním, tento náš zákon a předpokládám, že to do konce roku projde, aby to od příštího roku už platilo.

[Navíc dostanou také zvýšené důchody pracující důchodci, protože budeme zvyšovat vyměřovací základ.] Také už to prošlo prvním čtením ve Sněmovně, prvním hlasováním. Takže u všeho děláme konkrétní kroky a všechno tady už probíhá.

Další věc, co už jsme prosadili. [Od 1. 1. 2027 nezdražíme dálniční známky, protože jsme zrušili], také už to prošlo, tento náš zákon už prošel ve Sněmovně, zrušili jsme [valorizaci, kterou zavedla Fialova vláda.] Takže Fialova vláda vám chtěla každý rok dálniční známky zdražovat, také je zdražovali každý rok, ale my jsme to zarazili. To znamená, dálniční známky se zvyšovat nebudou a opět budete mít více peněz v peněženkách, vážení občané.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Schválen konec automatické valorizace dálničních známek.

Dále připomenu, že jsme přijali letos v prvních devíti měsících další zákon, kdy [jsme pomohli klientům dvou zdravotních pojišťoven, konkrétně Vojenské zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, které se po Fialově vládě ocitly bez peněz, což by znamenalo, že občané nebudou mít letos zajištěnu zdravotní péči.] ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(17.10 hodin)

(pokračuje Tomio Okamura)

[Takže my jsme urgentně už na jaře poslali do těchto pojišťoven 8 miliard korun a tím jsme zajistili všem klientům těchto zdravotních pojišťoven zdravotní péči pro letošní rok.] Jinak hrozilo, že po Fialově vládě zůstanou klienti těchto zdravotních pojišťoven bez péče, bez adekvátní péče. To znamená, (že) [ty peníze jsme tam dali, a i toto byl zákon, který jsme tady ve Sněmovně museli přijmout a urgentně jsme ho přijali, protože zdraví je samozřejmě jednou z nejdůležitějších věcí.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Poskytnuto 8 mld. Kč dvěma zdravotním pojišťovnám k zajištění péče jejich klientů.

[Dále jsme konkrétně za SPD v tomto vyjednali výjimku pro živnostníky do obratu 1 milion korun u EET.] To znamená.... Takže živnostníci mají volbu, jestli chtějí EET, nebo budou mít dál paušální daň. Takže my podporujeme živnostníky, nechceme, aby měli více byrokracie. Takže jsme prosadili výjimku pro živnostníky do obratu 1 milion korun. Samozřejmě, (že) my jako SPD jsme chtěli výjimku do 2 milionů korun, ale je to koaliční kompromis. Takže jsem rád, že živnostníci nebudou mít více byrokracie a mají tuto volbu.

Mimochodem, když už jsem u živnostníků, tak jsme prosadili, ten zákon už také platí, také jsme ho přijali v prvních devíti měsících, [prosadili jsme snížení povinných odvodů pro živnostníky od ledna zpětně.] Takže to už živnostníci všichni cítí, protože už to platí. [Byl to zákon opět naší vlády a živnostníkům jsme ušetřili v průměru 8 500 korun ročně jenom v letošním roce.] 8 500 korun ročně mají živnostníci díky zákonu, který přijala naše vládní koalice. Takže to také už všechno platí a také je to výsledek prvních devíti měsíců naší vlády.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Sníženy povinné odvody OSVČ oproti dříve plánovanému růstu.

Takže zatímco bývalá Fialova vláda dokonce dvakrát zvýšila živnostníkům povinné odvody a podrazila je a okradla je o peníze doslova, tak my jsme udělali opak a to... A [my jsme to zdražení těch povinných odvodů, zvýšení povinných odvodů, co ještě živnostníkům naordinovala bývalá Fialova vláda letos od ledna, tak jsme ho zpátky snížili. A tím pádem živnostníci ušetřili skoro 10 000 korun díky zákonu naší vlády.]

Budu pokračovat dál (o tom), co jsme stihli za prvních devět měsíců naší vlády. Do závěrečného hlasování jde náš zákon na zásadní zpřísnění trestů za týrání zvířat, protože my máme rádi zvířata a absolutně nesnesu ani lidsky, když vidím, jak se někdo baví – takové ty lidské zrůdy – se baví tím, že dali kočku do sušičky a pak natáčí video a chlubí se tím na sítích. Ta kočka samozřejmě tam zemřela. Anebo když někdo týrá odporným způsobem jezevčíka na balkoně, třeba ta otřesná kauza v Teplicích, a ještě se tím baví veřejně. To znamená... My se na to dívat nemůžeme v naší vládní koalici, a SPD už tedy vůbec ne, a okamžitě jsme iniciovali zákon, kdy zpřísňujeme tresty za týrání zvířat. Takže tento zákon už jde do závěrečného hlasování, kde jednou tolik zpřísňujeme sazby za týrání zvířat a další samozřejmě okolnosti zpřísňujeme. To znamená, abychom zásadně zpřísnili možnost, že by takovéto, řekl bych, lidské zrůdy, které se kochají tím a ukájí se nad týráním bezbranných zvířat, tak aby vůbec mohli potom už chovat zvířata a podobně. Takže zpřísňujeme to po všech stránkách.

[Dále opět už jdeme do závěrečného čtení, do závěrečného hlasování ve Sněmovně za náš vládní zákon na zpřísnění trestu za neplacení výživného, protože podporujeme děti, podporujeme děti v rodinách a podporujeme rodiny s dětmi.]

Opět, dál budu pokračovat, [prvním hlasováním nám už prošel zákon na zamrazení platů politiků na pět let.] A tady se ukazuje úplné pokrytectví současné opozice. To znamená, (že) oni mluví, že je vysoký deficit, který způsobili notabene oni, protože oni zadlužili o 1,2 bilionu korun, o třetinu za čtyři roky své vlády zadlužili český státní rozpočet. To, co se nikomu nepovedlo za 30 let, tak se jim povedlo za čtyři roky. A když jsme jim nastavili zrcadlo a řekli jsme jim, tak co kdybyste vy ušetřili na svých platech, protože i to zvýšení platů, které má být, tak je v rozpočtu na příští rok, tak opozice nám tady zavetovala, odmítli snížení platů politiků. (Protože) my jsme tady minulý týden totiž navrhli snížení platu a to je potřeba zdůraznit, jo, naše vládní koalice navrhla snížení platů na loňskou úroveň a opozice to odmítla a teď tady mluví o nějakém deficitu. To znamená, (že) sami sobě si chtějí nasypat opozice do kapsy – ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Piráti. Sami sobě si chtějí nasypat do kapsy příští rok. Ostatně oni si v minulém volebním období zvýšili sami sobě platy dvakrát a to bych chtěl zdůraznit – dvakrát si zvýšili sami sobě platy bývalá vládní koalice. A my, když říkáme – a já jsem o tom přesvědčen, že politici by měli začít od sebe v těch úsporách – a chceme, abychom si tedy snížili plat, tak oni to odmítli a zavetovali to. A dokonce odmítají i zamrazení platů politiků opozice. Takže mají plná ústa řečí, řekl bych keců, jo, o tom, jak se má šetřit, ale sami na sobě šetřit opozice nechce. To je neuvěřitelné pokrytectví. Takže my jsme ale už tady prosadili v prvním hlasování, prvním hlasováním už prošel zákon na zamrazení platů politiků.

Dále co jsme prosadili v prvních devíti měsících. Nový trestný čin nám tady prošel už také prvním hlasováním, takže to co nejdříve prosadíme. [Vhození omamné látky bez vědomí oběti do nápoje bude trestným činem.] To znamená, že – dneska je to časté – že si jde někam sednout večer, odvrátí pozornost, odskočí si na WC a mezitím mu někdo do nápoje vhodí omamnou látku a pak ho sexuálně nebo jiným způsobem zneužije. Takže... A představte si, nebyl to trestný čin dodnes. Takže my zavádíme tento trestný čin a mám velkou zpětnou vazbu třeba i od mladší generace, má s tím hodně špatné zkušenosti mnoho lidí, tak teď my budeme chránit tyhlety oběti.

Dále zásadně zvýhodňujeme podmínky penzijního připojištění. Opět to prošlo prvním čtením, už prvním hlasováním nám to prošlo. Kdy, opět vládní návrh, kdy [snižujeme poplatky u penzijního připojištění, vyšší státní příspěvek budou dostávat lidé. Například zdvojnásobujeme státní příspěvek pro lidi do 30 let, abychom motivovali.] [Dále jsme tedy snížili zásadně ty poplatky, které patřily k nejvyšším v Evropě u penzijního připojištění.] Bývalá Fialova vláda neudělala nic a nechala tady sdírat naše občany a my naopak občanům pomůžeme. [Snížili jsme taky minimální úložku z 500 korun na 100 korun, kde tedy vzniká ten nárok na státní příspěvek, aby ten státní příspěvek mělo co nejvíce lidí, kteří chtějí penzijně se připojistit], což je super úplně. A samozřejmě taky umožňujeme, že po 10 letech až třetinu vkladů si budou moci lidé vybrat, což dodnes také nebylo možné. Takže po všech stránkách zlepšujeme podmínky. Penzijní připojištění se týká obrovského množství občanů České republiky, takže všichni budete mít lepší podmínky a ty smlouvy se vám překlopí do těchto nových podmínek. Takže myslím, že je to skvělá zpráva.

Dále [rekordně investujeme do výstavby silnic, dálnic, železnic a vodních cest. Letos 170 miliard a příští rok to bude ještě více], protože... A je to rekordní částka v historii České republiky. Takže [rekordně stavíme dálnice, zahájili jsme velké dopravní stavby, například stavbu dálnice D11 Jaroměř – Trutnov, D35 Úlibice – Hořice, zahájili jsme stavbu městské mimoúrovňové křižovatky Aviatická Ruzyně v Praze, přestavby mimoúrovňových křižovatek, zprovoznění nových úseků dálnic v letošním roce Kaplice nádraží D3 další úsek Nažidla – Dolní Dvořiště.] Mimochodem, [bude možné platit mýto přes mobil], taky letošní záležitost. [Rekonstruujeme železnice, zvyšujeme bezpečnost, modernizace velkých tratí.] Dále samozřejmě budeme, [připravujeme prosazujeme, aby převody vozidel byly online na portálu dopravy, doručování registračních značek, osvědčení o registraci vozidla do výdejních boxů, výdejen, abyste to měli pohodlné.] Dále samozřejmě dálniční známku, když si dneska koupíte – už jsem hovořil o tom, že dálniční známka se nebude zvyšovat – ale když si dneska koupíte dálniční známku, tak vám platí jen do půlnoci, a my [zákonem jsme přijali, že ta dálniční známka bude platit 24 hodin od toho okamžiku nakoupení, aby to občané měli pohodlnější.] Samozřejmě, k tomu se ještě dostanu, že počítáme s tím taky – a už to tady prosazujeme, už to prošlo hlasováním – že [technické kontroly ukrajinských aut budou muset být stejné.] Fialova vláda jim dala výjimku. Prostě úplně neuvěřitelné. Pro ně byla Ukrajina na prvním místě. Příšerný to tady bylo za té minulé vlády. Potom jsme, [co se týče třeba taxislužeb a těhle přepravních firem, tak jsme přijali zákon, aby města mohla požadovat, že řidiči taxislužeb budou muset umět místopis a češtinu.] ***
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Podle projevu rekordní investice do dopravní infrastruktury a zahájení několika velkých staveb.

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(17.20 hodin)

(pokračuje Tomio Okamura)

[Ministerstvo obrany, to má SPD, je bez korupce, bez předražených zakázek.] [Ukončili jsme financování války na Ukrajině z českého rozpočtu.] [Nepodporujeme válku, ale mírová jednání, a daří se nám rekordní nábory vojáků.] [To znamená ten cíl přes 2000 vojáků nabrat, tak už jsme ho splnili během jara, přestože to byl celoroční cíl.] To znamená za bývalé ministryně Černochové, ta měla plus minus nábor 184 vojáků za rok, protože se za bývalé ministryně Černochové nechtěli vojáci hlásit, protože pod ní nechtěl nikdo pracovat a u nás máme rekordní nábory poté, co naše vláda převzala vedení armády. A já moc děkuju i rodinám, i těm vojákům, i jejich rodinám za to, že se rozhodli pro službu vlasti. To je velice důležité.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Celoroční náborový cíl přes 2 000 vojáků byl podle projevu splněn už během jara.

Pojďme dál. My jsme toho za těch devět měsíců, máme toho ještě hodně. Takže [pro těhotné ženy], připomenu, už to taky platí, ten zákon, 15 000 měsíčně nově od 1. 1., [poslední dva měsíce před porodem budou dostávat 15 000 měsíčně, protože je to finančně nejcitlivější období a budou moci čerpat tuto podporu, protože potřebují nakoupit pro to miminko oblečení a tak dále, už nemůžou chodit do práce ty ženy samozřejmě.] Takže jsme se rozhodli podpořit těhotné ženy dva měsíce před porodem, dohromady 30 000. To už taky vstoupilo v platnost, tento zákon. Dále – od 1. 1. to bude realizováno, ale zákon už jsme prosadili. [Dále jsme zvýšili platby na zdravotní pojištění za děti a důchodce o 24 miliard korun], aby měli zajištěnou péči české děti, čeští příjemci důchodu, protože pojišťovny letos hospodaří s příjmy, které jsou o 15 miliard nižší, to je dědictví po Fialově vládě, než [výdaje potřebné na zdravotní péči]. Ty výdaje [představují 570 miliard a pojišťovny, jim tam chybí 15 miliard. Proto jsme zvýšili ty platby, aby občané měli zajištěnou zdravotní péči.] To je velmi důležité.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Navýšeny platby státu do zdravotního pojištění za děti a důchodce o 24 mld. Kč.

[Dále jsme prosadili zákon, kterým omezujeme zneužívání státní podpory nepřizpůsobivými lidmi, spekulanty a obchodníky s chudobou.] Takže to už je také přijato, ten zákon. [Dále jsme přijali zákon, kterým jsme odstranili diskriminaci důchodců, kteří si spořili v třetím pilíři a díky naší nové úpravě budou moci dotčení účastníci, konkrétně důchodci, vystoupit bez sankcí a vzniká prostor i pro kompenzaci těch, kteří přišli nejen o státní příspěvek, ale také v některých případech i o část vlastních prostředků.] [Týkalo se to více než 100 000 důchodců], konkrétně toto se týkalo důchodců, a my už jsme přijali zákon, kterým jsme pomohli více než těmto sto tisícům lidí, aby se dostaly z této finanční pasti.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Upravena pravidla třetího pilíře pro více než 100 tisíc důchodců, včetně možnosti vystoupit bez sankcí.

Dále jsme odmítli, [připomenu, že jsme odmítli usnesení ve Sněmovně také konání sjezdu Sudoněmeckého landsmanšaftu v České republice.] [Dále jsme přijali Den české vlajky na 30. března.] Ano, je to symbolické, vlastenecké. V této souvislosti bych upozornil, byť to byl samozřejmě symbolický krok, že [jsem po nástupu do funkce předsedy Sněmovny sundal ukrajinskou vlajku, protože my tady máme české vlajky a jsme Česká republika.]

Dále po úvodním hlasování ve Sněmovně [už nám prošel zákon na zpřísnění podmínek pro pobyt Ukrajinců a jiných cizinců v České republice.] Už jsem naznačil [třeba ty poznávací značky, registrační značky, ty technické kontroly, ale my celkově zpřísňujeme podmínky pro pobyt Ukrajinců a cizinců v České republice také i například tím, že bojeschopní Ukrajinci, to jsme prosadili na evropské úrovni] dokonce, my jsme o tom na koalici hovořili v zimě s tím, že to budeme prosazovat v Evropské unii, v Bruselu, a podařilo se to[, že bojeschopní Ukrajinci už nebudou dostávat od teď, respektive od července, protože už jsme to prosadili, dočasné ochrany v zemích EU, protože proč by se měli vyhýbat.]

[Dále tady prosazujeme zpřísňování, že i občané Evropské unie, kteří chtějí bydlet v České republice, se budou muset registrovat povinně, protože tam je řada lidí třeba migračního původu, kteří tam páchají kriminalitu a dodnes byla registrace dobrovolná a oni už mají občanství a my chceme mít přehled, když tady chce někdo bydlet.] [Připravujeme také zákon na automatické vyhošťování cizinců za trestné činy a také v tom zákoně, který už tady prošel hlasováním, zpřísňujeme podmínky, respektive vytváříme prostor pro lepší vyhošťování cizinců, kteří tady páchají trestnou činnost, ale ještě to zpřísníme.] [Připravujeme taky zákon na zpřísnění trestu za znásilnění, aby se nedávaly podmínky, protože prostě není možné, že nějací rodiče pošlou své dítě na tábor a pak ho tam někdo zneužije a nějaký pedofil pak dostává podmínku, anebo že znásilní někdo ženu, dívku, znásilní ji a pak je za to podmínka.] To je nepřijatelné pro nás. Proto chystáme samozřejmě zpřísnění trestů za znásilnění, protože slušný člověk musí být na prvním místě.

[Jinak za SPD řeknu, že jsme taky odmítli v prvních devíti měsících návrhy na snížení podpory v nezaměstnanosti.] Toto se týká pouze zaměstnaných lidí pochopitelně, protože v případě, že se ocitnou chvilkově bez práce, tak my jsme proti tomu, aby měli sníženou podporu v nezaměstnanosti, protože všichni pracující lidé odvádí odvod z hrubé mzdy povinný právě na tento případ. [Dále jsme odmítli také zrušení proplácení prvních tří dnů nemocenské.] [To jsme v SPD odmítli, protože nemůžeme trestat slušné a pracující lidi za to, že někdo se chová – já nevím, proč bychom je trestali.] Prostě my chceme, aby se lidé doléčili, aby nebyli pod tlakem. Týká se to hodně právě středněpříjmových, nízkopříjmových občanů. Každá tisícovka se hodí. A proč by neměl mít proplacené první tři dny dovolené (nemoci)? Takže SPD jasně řeklo, že my jsme proti zrušení proplácení první tří dnů nemocenské.

Dále v zahraniční politice. My [děláme zahraniční politiku pragmatickou, realistickou, nikoliv ideologickou.] Velký rozdíl proti bývalé vládě, která nás znepřátelila v podstatě s každým a už se s námi za Fialovy vlády nechtěli bavit ani na východě, ani na západě, ani ve střední Evropě. Američani se s Fialovou vládou nechtěli bavit, na východě taky ne, ať vezmu třeba Čínu, už se nechtěli bavit ani ve střední Evropě, ani Slováci, Maďaři. A to byl výsledek zahraniční politiky Fialovy vlády. No hrůza. [Naše vláda se zároveň odmítá podřizovat diktátu Evropské unie. Takže jak jsem říkal, odmítáme euro, nebude přijato euro za naší vlády. Odmítáme emisní povolenky ETS2 a imigrační pakt.]

[Co se týče SPD, rozpočet, tak jsme navrhli úspory. Dávky Ukrajincům škrtnout úplně, 12 miliard korun, snížit výdaje na zbrojení o 7,5 miliardy korun, to samozřejmě je otázkou koaličních dohod, ale budeme za tyto body dál bojovat.] Takže já mám bohužel jenom 30 minut podle nového jednacího řádu, takže to je naše práce za devět měsíců. Samozřejmě další velké množství pozitivních návrhů chystáme v dalších měsících. Postupně plníme celé naše programové prohlášení vlády, co máme na čtyři roky a já jsem přesvědčen, že po tomto výčtu je zcela zřejmé, že není žádný důvod, aby tady opozice vyvolávala nedůvěru vládě. Prostě oni nemají žádné téma, nic, co by pozitivního udělali pro lidi. Takže je to takový předvolební výkřik opozice. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji za dodržení času. V pořadí nyní vystoupí pan ministr Šťastný. Jinak vám přeji hezký večer, vystřídali jsme se v řízení schůze. Tak pane ministře, máte slovo.

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně a kolegové, opozice vyvolala jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Já jsem však přesvědčen, že ve skutečnosti jde o něco jiného. Jde o to, zda má Česká republika odvahu dělat změny, zda má odvahu řešit problémy. Protesty opozice i tato schůze jsou tedy ve skutečnosti protestem proti tomu, aby Česko pracovalo na své budoucnosti. Devět měsíců minulé vládě trvalo, než začala řešit energetickou krizi. Devět měsíců přešlapování. Příprava nového stavebního zákona, který minulá vláda zpackala, trvala roky a další měsíce, než bývalý premiér Petr Fiala našel odvahu vyhodit Ivana Bartoše z vlády za totálně zfušovanou digitalizaci stavebního řízení. Důchodová reforma nebyla reformou, ale pouhými parametrickými změnami, abychom pak zjistili, že minulá vláda potrestala ty, kteří do systému poctivě přispívají. Totálně absurdní model, který z lidí, kteří věřili státu, udělal hlupáky.

Krizi bydlení minulá vláda vyřešila nesystémově nastaveným příspěvkem na bydlení, který jen bydlení zdražil a fakticky nic nevyřešil.***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(17.30 hodin)

(pokračuje Boris Šťastný)

Konsolidaci státních financí minulá vláda čtyři roky odkládala tak, aby to odnesla vláda naše. Odkládala platby, přesouvala účinnost zákonů na později. Zajistili brutální zdražení života nás všech a znehodnotili třetinu úspor všech obyvatel České republiky.

Pan hejtman Jan Grolich napověděl současné opozici, aby svolali tuto schůzi. On byl iniciátorem toho, proč tady dnes jsme, přestože není poslancem. Přitom tento politik KDU-ČSL chce sedět na třech židlích. Pan hejtman Jan Grolich chce totiž letos zvládnout všechno najednou. Stal se předsedou lidovců, hejtmanské funkce se ale vzdát nechtěl, a ještě tedy kandiduje do Senátu. Jenže hejtman není funkce na poloviční úvazek a předseda strany není práce na pár hodin týdně. Kumulace funkcí není důkaz schopností. Je to důkaz, že na prvním místě je kariéra, a ne zájmy České republiky nebo Jižní Moravy. I proto za Motoristy říkám, že kumulace funkcí by měla skončit, a především placená kumulace funkcí.

Co ještě pan Grolich, s čím přišel? Transformace nemocnic za 100 milionů korun na Jižní Moravě. Po krajských volbách si tento politik vzal zdravotnictví přímo pod sebe a prosadil, že devět krajských nemocnic bude řešit společnost Jihomoravská zdravotní. Transformace má během tří let stát až 100 milionů korun. Byla prosazena navzdory otevřenému odporu zaměstnanců a zdravotnických odborů, kteří se samozřejmě báli horších podmínek.

Nemocnice Kyjov a Znojmo. Ve Znojmě letos složil funkci, jak dobře víme, primář interny a urgentního příjmu. Následovaly výpovědi dalších lékařů. Jako důvod byl uveden argument chybějícího řízení a koncepce. Ředitele kraj tedy nakonec odvolal a v Kyjově skončil loni spor zaměstnanců s vedením rezignací ředitele, tedy v době, kdy pan hejtman má na starosti tuto oblast.

Já se tedy osobně domnívám, že bylo velkou chybou opozice svolávat tuto schůzi před blížícími se komunálními volbami, protože mojí povinností je tady tedy také na komunální problémy upozorňovat, tak jak to dělají často Piráti a strany opozice.

My bychom mohli pokračovat v Brně. Mohl bych tam pokračovat různými kauzami, které se týkaly kšeftování s byty. Mohli bychom hovořit o bílém prášku na mobilním telefonu primátorky ODS. Premiér tady hovořil o kampeličkách, kampeličce bývalého předsedy vlády, hovořil tady i o bitcoinech.

Ale můžeme se zastavit na chvíli v Praze. Náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib z Pirátů má totiž na svědomí, že Pražané loni strávili v dopravní špičce v průměru 92 hodin. Plynulost dopravy je v Praze nejhorší v historii, dokonce horší než například v Istanbulu. Piráti svým ideologickým bojem proti autům Prahu ucpali, proto se dnes zpožďuje i dříve výborná městská hromadná doprava. Z cyklostezek zůstaly sliby a nebezpečné cyklopruhy na rychlostních silnicích téměř nikdo nevyužívá.

Pan primátor Svoboda z ODS, spolu s tehdejším ministrem dopravy Kupkou, sliboval, že Pražský okruh vytlačí auta z centra. Tím dokonce hájil i kumulaci svých funkcí. Jako poslanec prý pomůže prosadit zákony důležité pro Prahu. Za čtyři roky v této věci však neudělali vůbec nic. Až budete, vážení občané, letos před volbami slyšet další sliby, vzpomeňte si na to.

Byla tu řeč i o Dozimetru. Pan Petr Hlaváček ze STAN, dnešní kandidát na primátora, podle svého bývalého stranického kolegy Petra Hlubučka využil kauzu Dozimetr pro vlastní politické ambice. Po jejím propuknutí udělal na pražské kandidátce STAN čistku a lidé, kteří z nich vyřadil, pak ve svých městských částech uspěli.

Praha má sice bezmála 200 miliard korun na účtech, ale na Linku důvěry nezbylo. Primátor Svoboda a vedení města nepodpořili linku důvěry v Bohnicích a ta po letech skončila. To v době, kdy psychických problémů, zejména u mladých lidí, obrovsky přibývá. Podle všech dostupných analýz odbornou pomoc by potřeboval zhruba každý čtvrtý žák druhého stupně a středních škol. Pro mě jako ministra, který má na starosti i oblast prevence a zdraví, je to zcela nepochopitelné.

Pan Zdeněk Hřib za Piráty a Adam Scheinherr, lídr Prahy sobě, nesou odpovědnost za to, že po zpackaném výběrovém řízení je Libeňský most částečně zbouraný. Tramvaje přes něj nejezdí a auta mají omezení. Neexistuje jasný plán, termín dokončení. Hlavně že se politici Prahy sobě k mostu lepili, aby zabránili jeho opravě v době, kdy to ještě šlo. Až pojedete přes Libeňský most nebo okolo, vzpomeňte si, že brzy tam ten most nebude. Dlouhá léta bude složitě rekonstruován a nákladně rekonstruován. Náklady budou mnohonásobně vyšší, než mohly být v minulosti. Vzpomeňte si na tuto věc. Možná je to proto, že jako experta na mosty si tito politici vybrali odborníka, který měl dohlížet na opravy Barrandovského a Libeňského mostu. Tento muž je dnes obviněn a podle policie se měl dopustit trestné činnosti právě při stavbě mostu. Loni si i s odměnami tedy přišel na 3,9 milionu korun hrubého.

Mohl bych mluvit, když jsme u těch mostů, i o Dvoreckém mostu. Ten měl stát 1,075 miliardy korun, ale konečný účet, dámy a pánové, bude téměř 2 miliardy a zpoždění přes rok. Vysokého manažera městské firmy, která má mosty na starosti, v květnu obvinila policie.

Mohl bych mluvit o metru D. Opět Piráti – Zdeněk Hřib – v roce 2019 při zahájení stavby slíbili, že metro D bude v provozu v roce 2027. Dnes sami říkají, že to bude nejdříve v roce 2031, tedy nejméně čtyři roky zpoždění a opět miliardy korun navíc.

Současná koalice na městě – ODS, Piráti a STAN, tedy ta koalice, která svolává tuto schůzi a chce vyslovovat naší vládě nedůvěru, dopustili, že pražská MHD, která byla v celosvětovém žebříčku druhá, čili na předních příčkách, spadla do druhé desítky. Jízdné se zdražuje, ale čistota a bezpečí jsou na okraji zájmu. Mnohem důležitější je samozřejmě obsadit dobře placená místa ve správních radách jednotlivých městských společností.

Pražská ODS také před volbami v roce 2022 slibovala, že nebezpečné cyklopruhy vyřeší a ty nejhorší odstraní. Místo toho ale stavěli další a doprava na nejvytíženějších místech Prahy se samozřejmě ještě zhoršila.

Musíme říct ještě další věc. Je dobře vědět, jak nebezpečné jsou CBD, kratom nebo THC, přesto v Praze se prodávají tyto nebezpečné látky jako suvenýry a koupíte si je často i v automatu. Záchranka loni vyjížděla k více než tisíci – tisíci, opakuji – mladistvých pacientů a letos jich jen do 24. března bylo už přes 500, krize pokračuje. [Je to naše vláda a náš zákon, který jsme s panem premiérem předložili, který umožní Policii České republiky, aby uzavřela provozovnu, pokud bude mít důvodné podezření, že jsou tam prodávány návykové látky.] ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(17.40 hodin)

(pokračuje Boris Šťastný)

Projděte si centrem Prahy, projděte si Mosteckou ulicí od Karlova mostu, projděte si okolím Staroměstského náměstí a tak dále. Je neuvěřitelné, co se tam odehrává, a městská policie pro to nedělá nic. Bohužel, Městská policie místo toho nebohým řidičům dává botičky, když by nemusela, odtahuje jim auta za nekřesťanské peníze, a teď jsme se mohli dočíst, že dokonce příslušníci Městské policie – nebo konkrétně příslušník Městské policie – zbil stařenku, která krmila u řeky labutě. Strašné!

Místa na středních školách: pan radní pro školství Klecanda ze STANu a jeho předchůdce pan Vít Šimral z Pirátů roky přehlíželi, že v Praze chybí přes 1 000 míst na středních školách, a tedy místo toho, aby ta místa přibývala, tak ta místa ještě ubyla.

Dobře také víme, že Praha trpí nedostatkem dostupného bydlení. Nájmy rostou, mladé rodiny nemají kde bydlet, a přitom téměř z 30 000 obecních bytů stojí 2 287 úplně prázdných a u více než 17 000 město ani neví, k čemu slouží. Místo toho přichází s různými nápady na regulaci airbnb, na to, že občané, kteří uložili své peníze místo toho, aby je uložili na účtu, tak je uložili třeba do nemovitosti, aby získali nějaký výnos, nebo čekají na to, až jim dorostou děti, tak přichází s nejrůznějšími nápady, které v jednoduchém případě hovoří o nějaké regulaci, v těch nejstrašnějších pirátských představách skutečně téměř k znárodňování těch bytů a předávání lidem, kteří nemají kde bydlet.

My jsme přišli s jiným řešením. [Přišli jsme se stavebním zákonem, který tato opozice, která svolala tuto schůzi, nepodpořila, blokovala přijetí tohoto zákona, seč mohla, přitom tento zákon zrychlí stavbu právě stavitelům z deseti až na třeba jeden nebo dva roky a firmy, které drží pozemky, potom dlouhá a dlouhá léta musí – a ztrácí peníze, tak samozřejmě nebudou ty peníze ztrácet a mohou tu marži obětovat do snížení ceny.] Pominu-li, že se zásadním způsobem zrychlí samozřejmě jak výstavba nových bytů, tak rekonstrukcí, což logicky povede k snížení na primárním i sekundárním trhu.

Vltavská filharmonie – hovořil už o tom pan premiér – měla stát 6 miliard, dneska je to 16,5 miliardy a hotovo má být až v roce 2032. Opět náměstek primátora ze STAN, který má tuto kompetenci pod sebou, tomu přihlíží, a k tomu tedy chtěli vynaložit ještě 100 milionů korun na propagaci stavby, která ani vůbec nestojí.

Takže mohu pokračovat. Pardubice, město Pardubice, krásné město, umí postavit parkovací dům P+R hned u nádraží, kdy jedno místo tam vyjde na 300 000 korun. Piráti staví parkovací dům, kde jedno místo stojí 1,3 milionu korun a ani nebude u metra. Já nevím, jestli v Pardubicích mají asi levnější stavební firmy – já si myslím, že je to spíše politickou reprezentací.

Magistrát před nějakou dobou také zaplatil třeba za budovy pana Jaromíra Soukupa, bývalého – možná současného – majitele televize Barrandov, téměř 650 milionů korun v dražbě. Dneska to vyšetřuje policie. Posudek tyto stavby ocenil na 300 milionů.

Byly slíbeny nové školy a byty, bohužel z toho sešlo a radní pro majetek pan Zábranský z Pirátů pořád čeká na nějakou analýzu.

Takže já bych mohl pokračovat, mohl bych mluvit tady o těchto věcech celé hodiny. Jenom jsem chtěl nějakých jednoduchých bodech nastínit, že toto (Ukazuje doprava.) – toto je opozice, která nám dnes chce vyslovit pár dnů před komunálními volbami nedůvěru.

Mojí pozicí jako ministra sportu je starat se o to, aby sport byl financován transparentně, predikovatelně a především účelně. Ale dovolte mi ještě, když jsem u té Prahy, několik poznámek ke sportu v Praze. Když jsem říkal, že Praha má na účtech okolo 200 miliard korun – to je obrovské číslo, jenom si spočtete při nějakém průměrném úložkovém úroku, kolik miliard korun vlastně získá město ročně – tak v Praze je z hlediska sportu infrastruktura naprosto katastrofální, naprosto katastrofální: chybí nám hokejové haly, chybí nám atletický stadion, atletická hala, chybí tady gymnastická hala, chybí nám závodní i tréninkové bazény, chybí nám sportovní školy a chybí nám samozřejmě zázemí pro mladé sportovce. Toto není vizitka evropské metropole, to je vizitka vedení, které roky jen slibovalo.

My jen kritizovat nechceme. [Rádi bychom proměnili Strahov, bývalý spartakiádní stadion, což je hromada betonu, v moderní sportovní centrum s atletikou, halami, tréninkovými plochami a zázemím pro kluby. Na Štvanici bychom na jedné straně chtěli i s podporou státu, aby byla ledová plocha, jaká tam kdysi byla. Na druhé straně si myslíme, že Praha má mít ambici mít jako ostatní metropole a i česká krajská města halu pro míčové sporty.]

Dobře víme, jaký je nedostatek bazénů v Praze. [Určitě podporujeme budoucí výstavbu moderního závodního areálu plavců v Modřanech, ale dobře víme, že rekonstrukci potřebuje Podolí.] Je potřeba rekonstruovat i plavecký stadion na Slavii. To všechno samozřejmě není možné jenom s podporou státu. Tam je potřeba, aby tam došlo k sounáležitosti a spojení prostředků kraje, a tedy města, a podpory Národní sportovní agentury, která spadá i do mé kompetence.

V Troji je potřeba rozvíjet Centrum vodáckých sportů, v Praze 6 na Markétě pod gescí pana premiéra Andreje Babiše věříme, že brzy vznikne nová gymnastická hala Věry Čáslavské, která bude spadat pod Olymp čili rezortní centrum Ministerstva vnitra, a v Modřanech si myslíme, že je ideální také místo pro zázemí pro naši reprezentaci v ragby. Mohl bych pokračovat.

Nyní k Motoristům. Motoristé vstoupili do nové současné vlády s jednoduchou představou. Ta představa je, že stát nemá občanům komplikovat život. Stát má být silný tam, kde silný být musí, a slabý tam, kde lidem zbytečně překáží. My Motoristé věříme v osobní odpovědnost, věříme ve svobodu, věříme v práci a ve zdravý rozum a odmítáme politiku, která lidem neustále něco zakazuje, přikazuje a poučuje o tom, jak mají žít. Lidé nepotřebují další morální školení, lidé potřebují fungující stát.

Často nám je ze strany opozice a některých médií předhazován necitlivý postoj k neziskovým organizacím. My ale nemáme problém s neziskovým sektorem. Konečně zdravotnictví, sociální služby nebo sport, tam neziskový sektor má nezastupitelnou roli, ale dlouhodobě jsme velmi kritičtí vůči organizacím, které vstupují do politického procesu a prosazují jednu ideologii za státní peníze. To, co děláme, je, že máme odvahu pojmenovat rozdíl mezi občanskou společností a politickým aktivismem.

Ministři Motoristů se aktivně a kompetentně podílí na politice současné vlády. [Pod jejich vedením se vracíme k realistické zahraniční politice, bojujeme proti nesmyslným zeleným ideologiím.] [Zpřístupňujeme kulturu obyčejným lidem nebo transparentně a férově podporujeme český sport.]

Jsme aktivní i v legislativě. Díky našim návrhům – už tady o tom byla řeč z úst předsedy Tomia Okamury – se podařilo v rámci elektronické evidence tržeb 2.0 nastavit příznivější nastavení pro drobné podnikatele, tedy výjimku podnikatelů do 1 milionu obratu při speciálním paušálním režimu, omezení povinnosti tisku účtenek, zajištění offline režimu a jednoduché mobilní aplikace. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(17.50 hodin)

(pokračuje Boris Šťastný)

Byla tady řeči o drink spikingu, náš společný návrh vytváří samostatnou skutkovou podstatu pro neoprávněné podání návykové látky.

[Osobně jsem předložil změnu stavebního zákona, která byla ve formě pozměňovacího návrhu a byla také přijata, která urychlí stavby sportovišť do 3 000 metrů čtverečních, otevřených sportovišť včetně jejich zařízení, nebude napříště potřeba složité stavební povolení a schválení lze očekávat ve zjednodušeném režimu do 30 dnů.]

Navrhli jsme také zanesení české koruny do Ústavy České republiky jako národní měny.

Jak již jsem zmiňoval, [s panem premiérem jsme předložili návrh na uzavírání provozoven, které prodávají nelegální škodlivé látky, a díky tomu bude moci policie ihned zavřít obchody, které ohrožují zdraví lidí.]

Třešnička na dortu: všichni jsme se tady shodli na novele jednacího řádu. Po dnešním ranním grémiu, už o tom hovořili koaliční partneři na svých tiskových konferencích, se však domnívám, že můžeme mít jednací řád jakýkoliv, ale pokud opozice přichází na jednání vedení Sněmovny a předsedů poslaneckých klubů již poněkolikáté s tím nebo se slovy: Rozpoutáme peklo, jaké jste nikdy neviděli, a zablokujeme všechno až do Vánoc, na což jsem odpověděl: Klidně to zablokujte až do konce volebního období, ale my to nedopustíme – tak znovu říkám, že my se musíme zasadit o to a zasadíme se o to, aby formou nových usnesení a účinných usnesení a případnou další změnou jednacího řádu se Sněmovna dostala na úroveň běžných evropských parlamentů. Prostě je nemožné, aby opozice blokovala demokraticky zvolenou vládní většinu v podstatě kvůli jakékoliv drobnosti, Sněmovna byla zablokována a nebylo možné zemi měnit podle toho, jak si lidé přáli a jak si lidé zvolili.

V oblasti sportu jsem přišel se zásadními změnami, peníze z daní mají jít na podporu sportu, to všichni se na tom asi shodneme, nemají končit v útrobách byrokratického systému, ale u lidí, kteří skutečně sportují. Veřejné prostředky proto musí směřovat především tam, kde přinášejí měřitelný přínos občanům, ať už jde o zdravotnictví, vzdělávání, bezpečnost, dopravní infrastrukturu nebo právě podporu sportu. Každý program financovaný z veřejných rozpočtů by měl být schopen prokázat svůj účel, efektivitu a konkrétní dopad. Transparentnost, kontrola výdajů a odpovědnost za dosažené výsledky musí být základními principy fungování moderního státu, a to bez ohledu na to, zda prostředky čerpá státní instituce, samospráva, soukromý subjekt nebo třeba nezisková organizace. Pravidla musí být stejná: veřejné peníze mají sloužit veřejnému zájmu a jejich využití musí být doložitelné a obhajitelné. Také vidím jasné propojení sportu se zdravím, konečně název toho úřadu tomu napovídá.

Dobře víte, že ve zdravotnictví a sociálních službách jsem se pohyboval prakticky celý profesní život, ale také je nutné přiznat, že debata o zdravotnictví se soustředila doposud především na léčbu, nemocnice, zdravotní pojištění a financování systému. To jsou nepochybně důležitá témata, ale řeší především důsledky, a já jsem přesvědčen, že úkolem ministra sportu a prevence je zcela jiný pohled. Mým úkolem není řídit léčbu nemocí. Mým úkolem je snižovat náklady zdravotnictví a sociálního systému tím, že budeme mít méně nemocných lidí. Úspěšný zdravotní systém se totiž dnes už neměří počtem výkonů, operací nebo hospitalizací, měří se schopností udržet populaci zdravou co možná nejdéle a známá ekonomická poučka říká, že nejlépe investované peníze jsou ty, které se nemusí vůbec utratit. Prevence, pohyb a zdravý životní styl jsou tedy investice a je potřeba brát jako investice, a nikoliv jen jako výdaj.

Dobře víme, že podle všech studií je návratnost prevence prokázaná. Každá investovaná koruna do pohybu šetří budoucí výdaje. V závislosti na metodice se návratnost pohybuje mezi poměrem 1 : 2 až 1 : 5. Jinak řečeno, 1 euro nebo 1 koruna dnes investovaná může společnosti ušetřit 2 až 5 korun či eur budoucích výdajů. Podle studie Deloitte z roku 2025 dosahuje návratnost investic do sportu a pohybových aktivit v České republice v poměru přibližně 1 : 2,4. To je dobrý výsledek, který zároveň však ukazuje, že zde existuje významný prostor pro další zlepšení.

Velký prostor pro změnu mají zdravotní pojišťovny, a proto jejich role nesmí být omezena pouze na úhradu zdravotní péče. Pojišťovny musí být motivovány k tomu, aby aktivně podporovaly zdraví svých pojištěnců. Proto se zasazuji o to, aby budoucnost systému nebyla pouze v prevenci nemocí, ale spočívala v přesunu části pozornosti, motivací a zdrojů od léčby k udržování zdraví obyvatel zdravým životním stylem, a zdravotní pojišťovny budoucnosti nebudou nejúspěšnější podle počtu proplacených výkonů, ale podle počtu let života ve zdraví, které svým klientům pomohou získat. Proto náš národní cíl je, že musíme přidat zdravé roky života. Nestačí už žít jenom déle, ale důležité je, že musíme déle žít ve zdraví.

Proto největší výzvou je skutečnost, že příliš mnoho občanů tráví poslední desetiletí svého života ve špatném zdravotním stavu. Český pětašedesátník má dnes před sebou v průměru pouze sedm až osm let života bez zásadního zdravotního omezení, přitom ve Švédsku je to prakticky dvojnásobek. Tento rozdíl nepředstavuje pouze statistiku. Dámy a pánové, představuje rozdíl v kvalitě života lidí, v nákladech na zdravotnictví, zatížení sociálního systému i ve schopnosti starších občanů zůstat aktivní součástí společnosti.

Naším strategickým cílem je tedy prodlužování délky života ve zdraví a právě to je ten nejvýznamnější ekonomický ukazatel budoucnosti země. Nejlevnější lék je totiž pohyb. [Česká republika dnes vydává na veřejné zdravotnictví více než 700 miliard korun ročně, letos to bude 605 miliard korun, rekordních 605 miliard korun přes systém veřejného zdravotního pojištění, ale na sport a pohybové aktivity přitom putují jednotky miliard korun.]

Na závěr mi dovolte shrnout, co se nám podařilo v oblasti rezortu sportu a co budeme v nejbližších měsících podporovat. [Podporujeme recept na pohyb jako součást primární péče.] [Posilujeme preventivní programy zdravotních pojišťoven, podporujeme sport dětí a mládeže, podporujeme výstavbu sportovních hřišť a sportovišť přístupných široké veřejnosti – nejenom závodním sportovcům, nejenom pro soutěže, ale široké veřejnosti.] [Podporujeme prevenci civilizačních onemocnění na pracovištích, rozvíjíme programy aktivního stárnutí, připravujeme využití digitálních nástrojů pro podporu zdravého životního stylu a také podporujeme vize v oblasti prevence v rezortech sportu, zdravotnictví, školství, obrany i práce a sociálních věcí.]

[Ve sportu nebo v mé agendě jsme vytvořili malý kabinet a malý tým.] Za krátkou dobu jsme novou agendu proměnili v konkrétní výsledky. [Nestavěli jsme a nestavíme žádný další velký úřad.] [Propojujeme kapacity a rezorty, které stát už měl nebo má.] Výsledkem jsou konkrétní peníze, konkrétní projekty, konkrétní legislativa a konkrétní změny systému. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(18.00 hodin)

(pokračuje Boris Šťastný)

[Sport, prevence a zdraví nejsou a nikdy nebudou záležitosti jednoho rezortu, proto jsem jednal se všemi členy vlády a postupně jednám i s jednotlivými hejtmany.] [Vznikla Rada vlády pro sport, prevenci a zdraví, která se pravidelně schází. Pod ní pracují odborné skupiny, například pro sport a pohyb ve školách, pro prevenci a zdraví, pro vzdělávání, další pro financování, další pro infrastrukturu, legislativu, zaměstnavatele, odolnost i bezpečnost na stadionech, a poprvé tak u jednoho stolu sedí zdravotnictví, školství, samosprávy i další rezorty.]

Letos jde do českého sportu celkem 9,72 miliardy korun, bereme-li i peníze, které minulá vláda nezvládla investovat, a je to tedy o téměř 2 miliardy víc než v roce 2025. Rozpočet rezortu sportu pro letošní rok je 8,2 miliardy, pro příští rok před druhým čtením, kde určitě ještě budeme usilovat o některé možné změny, je to o 200 milionů korun více. [Jen program Můj klub rozdělil 1,867 miliardy korun a podporu získalo 6 929 žádostí.] Na regionální sportovní infrastrukturu jde 1,59 miliardy korun a dalších 250 milionů korun na obnovu sportovišť zničených povodněmi.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Navýšeno financování sportu; program Můj klub podpořil 6 929 žádostí a regionální infrastruktura získala 1,59 mld. Kč.

Tady bych se větou zastavil. Předchozí vláda sice ty peníze alokovala na ty povodně, které byly skutečně zejména v Moravskoslezském kraji opravdu devastující, bohužel ta sportoviště dostávají ty peníze především teď.

Současně je potřeba říci, že místo něco okolo 60 sportovišť v minulém roce letos už se staví nebo rekonstruuje za státní peníze vydané Národní sportovní agenturou více než 200 sportovišť, což je prakticky čtyřikrát více v meziročním srovnání. Do investiční výzvy do 10 milionů korun výrazně vzrostl počet úspěšných žadatelů oproti loňskému roku.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Podle ministra se letos staví nebo rekonstruuje přes 200 sportovišť za prostředky NSA.

[Připravujeme generel národní sportovní infrastruktury.] Velké sportovní stavby budeme plánovat na 8 až 12 let dopředu.

Jak jsem říkal, [velký důraz dáváme na sport dostupný pro veřejnost, ne jen na vrcholový sport.] Školní hřiště a sportoviště mají sloužit i lidem z okolí, ne stát po vyučování zamčená. Náš cíl z hlediska dotačních řízení je jednoduchý: systém, který je transparentnější, předvídatelnější a méně zatěžuje žadatele papírováním.

Na závěr: hodně jsme dali i do bezpečnosti a integrity sportu. [Schválili jsme novelu zákona o podpoře sportu, která rozšiřuje působnost antidopingového výboru.] Ten už nebude řešit jen doping, ale také manipulaci soutěží, ochranu dětí a dalších osob ve sportu a prevenci diváckého násilí, a to bez nové instituce a bez požadavku na navýšení výdajů Národní sportovní agentury. Využíváme to, co už máme.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Schválena novela zákona o podpoře sportu rozšiřující agendu o integritu soutěží, ochranu dětí a prevenci násilí.

[7. září vláda schválila také podpis Macolinské úmluvy Rady Evropy proti manipulaci sportovních soutěží.] Deset let se nic nestalo, přestože Česká republika podpis měla schválen už v roce 2016, a my jsme to po deseti letech pohnuli z místa. Manipulace sportovních soutěží je zlo, které je skutečně ostudou sportu a ke které je potřeba přistupovat zcela rázně. Tato úmluva znamená užší spolupráci státu, policie, sportovních organizací a dalších aktérů.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Schválen podpis Macolinské úmluvy proti manipulaci sportovních soutěží.

Spolu s kolegou Nacherem a dalšími kolegy se zabýváme i bezpečností na stadionech. [Poprvé probíhá koordinovaná práce na systému bezpečnosti na stadionech, řešíme odpovědnost pořadatelů, kamerové a identifikační systémy, spolupráci klubů, svazů, policie a státu.] [Připravujeme zákon, který bude o chytrých stadionech a umožní bez nějakého šmírování lidí nebo nebezpečí zneužití osobních údajů skutečně chytrý, bezpečný stadion tak, aby na jedné straně mohly fotbal podporovat fanouškovské skupiny a na druhé straně šlo o bezpečné místo.]

[Ve změnách zákonů, které platí nebo začnou platit od 1. ledna příštího roku, jsme propojili sport, pohyb, prevenci, veřejné zdraví.] Definovali jsme zákonným způsobem trenéra, nastavili jsme novou podporu školního a vysokoškolského sportu, stanovujeme národní registry sportovišť, sportovců, trenérů, klubů a svazů. [Zrušili jsme dozorčí komisi Národní sportovní agentury, čímž se snažíme odpolitizovat celý systém, a také jsme přistoupili k řadě preventivních projektů.]

Dámy a pánové, existují politici, kteří občanům vysvětlují, proč něco nejde. Já jsem přesvědčen o tom, že úkolem politika je ale hledat cestu, jak to udělat. Existují politici, kteří vidí problémy, já chci vidět řešení. Existují politici, kteří se bojí rozhodovat, já se rozhodovat nebojím, protože nerozhodnost je často mnohem dražší než chyba. Když dnes opozice mluví o nedůvěře vládě, měla by si položit jednoduchou otázku: Co by bylo jinak? Bylo by méně peněz pro sport? Bylo by nám v naší zemi lépe? Já si myslím, že občané si umí na tuto otázku odpovědět sami, a věřím, že já i mí ostatní rezortní kolegové jsme vás o tom přesvědčili. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a další přihlášený v pořadí je pan vicepremiér Havlíček. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane místopředsedo Sněmovny, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, páni ministři, paní ministryně. No, když se dívám do sálu, tak zase stejné jako vždycky. Svoláte si schůzi – teď hovořím k opozici, s tím, že tedy chcete diskutovat – no nevím, kolik vás je tady. Tři drží stráž za ODS, KDU-ČSL, to musím říct, tři tady jsou, Piráti, tam není ani noha, ale mají tady zajímavé grafiky, napsané jako takové hororové scény, jako když tam stéká krev, ale není tady ani noha. Tam je horor. Já jsem si vzpomenul na horor, jestli to znáte, ze sedmdesátých let, Přichází Satan – Gregory Peck tam hrál. Tak kdyby tady aspoň byl pan Hřib, ale nic, nikdo. Ale za STAN (Počítá.) – jeden, dva, tři, čtyři, tak to je dobré. Tak nevím. Stojí nás to kolik? 4 miliony za den, kolegyně, kolegové. Budeme tady minimálně dva dny, možná tři, takže nás to vyjde na 12 milionů, a nikde ani noha. To jsme si mohli přes sociální sítě posílat.

Ale pojďme k věci. Já to vezmu tak, že připomenu, co by nás čekalo, kdybyste tady nedejbože, vážná opozice, opět řádili, a teď se nebudu věnovat tradičním tématům, jako je Dozimetr, jako je kampelička, jako jsou bitcoiny, sauna – vzpomínáte, jak si tam předávali ty peníze, jako jsou armádní malé domů, jako je průšvih v Ósace, to je to Expo, jak se úplně nevydařilo, myslím, že 500 milionů nás to stálo, ani nebudu hovořit o komunikačních kartách plukovníka na Úřadu vlády, já se budu držet věcně hospodářských témat. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(18.10 hodin)

(pokračuje Karel Havlíček)

A pojďme rovnou od podlahy, jak jste tady před čtyřmi lety válčili s energiemi vy, ale to, co je podstatnější, to, co zajímá lidi, jak válčíme my. Já vím, že to tady padlo už mnohokrát, ale je dobré si to připomínat. V roce 2022 už jste šplhali ke 40 procentům energetické inflace, už jsme byli jedni z nejhorších v celé Evropě. Píše se rok 2026, a máme dokonce zápornou energetickou inflaci. Jsme čtvrtí nejlepší ze všech zemí OECD, což se logicky propisuje do celkové inflace, protože zatímco dnes jsme šestí nejlepší ze všech zemí OECD, dokonce v Evropě, v EU, jsme třetí nejlepší, tak v roce 2022 už jsme byli téměř na čele – druzí nejhorší. A teď nekritizuju ani výši inflace, je jasné, že byla jiná situace, ale porovnávám to s tím, kolikátí nebo jak jsme na tom byli v porovnání s ostatními zeměmi.

No, logicky, vy jste číhali stále na to evropské řešení. My jsme na nic nečíhali, protože na to nespoléháme. [Srazili jsme dolů cenu regulované složky tím, že jsme okamžitě zrušili zelenou daň – to jsou ty tunely, solární tunel za těch 600 miliard korun – a okamžitě se to projevilo ve vašich peněženkách na úrovni 10 procent – každý, kdo z vás platí vždycky na konci měsíce fakturu nebo složenku, tak by platil za elektřinu o 10 procent více.]

Abych byl ještě korektní, vy jste přece jenom na podzim roku 2022 po obrovském tlaku a poté, když už bylo zcela zjevné, že váš ministr průmyslu je úplně na jiném nástupišti, ne že mu ujel vlak, tak rychle pan premiér svolal rychlou skupinu – vedl ji tenkrát pan Zajíček – a narychlo jste dali dohromady nějaké opatření, které od roku 2023 mělo fungovat, ale tam už se to zase začalo otáčet, ty ceny. Ještě jste narychlo spíchli ten takzvaný energetický úsporný tarif – to byla taky pěkná ostuda.

No, [my nicméně u toho nezapomínáme ani na energeticky náročné obory – to je to, co nám často říkáte: My bychom podpořili ty energeticky náročné obory.] No, že jste to neučinili, když jste tady vládli, protože vy jste jim silou vůle vykouzlili 1,5 miliardy, což bylo, jako když plivnete do rybníku, ale zaplaťpánbůh aspoň něco. My jim dáváme jenom za rok 2026 7,5 miliardy – a to, co je podstatné: nedáváme to z rozpočtu, takže nemusíte nás kritizovat, nejde to přímo z rozpočtu, jde to z emisních povolenek, jinými slovy, z příjmů z EU, kdy to tam předtím doteklo jakožto výdaj našich firem. Jinými slovy, méně peněz dáváme na vaše hrátky se zelenými technologiemi a dáváme je těm naopak, kteří to potřebují, což jsou zaměstnavatelé, energeticky náročné obory. To jenom k tomu, abychom si rozuměli.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Energeticky náročným oborům vyčleněno 7,5 mld. Kč z výnosů emisních povolenek.

No, [pilně pracujeme v Evropské unii.] Jenom pro srovnání, [co se nám už zatím podařilo v tomto roce] – možná jste to zaregistrovali v posledních hodinách[: odklad metanového nařízení.] Předkládám do češtiny: [Hrozilo nám zvýšení cen plynu a ropy, kdy by musely firmy zjišťovat životopis komodit, jako je ropa, jako je plyn, které nakupují ze třetích zemí, Afrika, já nevím, severní Amerika nebo třeba Asie. Fakticky by to znamenalo zvýšení cen těchto komodit.] Přišli jsme s tím do Evropské unie. [Nejdříve jsme získali na naši stranu 16 zemí, nakonec dokonce 19 zemí a před pár hodinami Evropská komise cukla – to znamená, ano, odloží se metanová směrnice.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: ČR podle ministra vybudovala koalici států pro odklad metanového nařízení EU.

[Stejně tak se nám podařilo udržet nad vodou energeticky náročné obory v rámci celé Unie. To jsme rovněž prosadili, tam nám stačilo 13 zemí, které jsme získali na naši stranu.] A ať jsem úplně objektivní: Nezlepšili jsme jim podmínky, ale zabránili jsme tomu, že se jim nezhorší podmínky do roku 2029, 2030 – takže není zač.

Jak vy jste válčili před těmi čtyřmi lety? Před čtyřmi lety jste v tuto chvíli už schvalovali balíček Fit for 55. To je vlastně ten nejzrádnější instrument, který jste dotáhli do naprosté dokonalosti tím, že jste odbouchli mimo jiné emisní povolenky pro domácnosti, což znamená zvýšení cen pohonných hmot, zvýšení cen vytápění – a ještě jste se tím pochlubili. No, že jste nakonec zvedli ruku pro, což byl zřejmě nějaký koaliční kompromis, je samozřejmě ostuda – ale to, že jste to ještě okomentovali, budu citovat tehdejšího ministra Jurečku: „To, že se to podařilo, je obrovský úspěch, umožní nám to splnit klimatické cíle v hlavních hospodářských odvětvích a zároveň zajistit, aby byly při přechodu na novou klimatickou politiku účinně podporovány nejzranitelnější domácnosti a malé podniky.“ Tak to nevyšlo, jako obvykle.

Ale reagovali jsme i na ceny pohonných hmot. Dvakrát na jaře, teď podruhé – vždy v pravou chvíli, protože logicky, řekli jsme, že tak učiníme v momentě, kdy budou reagovat ostatní země, což se přesně stalo. Jenom podotýkám, že zatím ještě ty ceny nejsou ani na té úrovni, jako byly za vás v roce 2022, nicméně na nic jsme nečekali a učinili jsme tak.

To, co je podstatné, to, co je důležité: [Pokračujeme v politice budování velkého jádra – tady se snad shodneme – my jsme ho zahájili, vy jste pokračovali, my ho dokončujeme nebo připravujeme k výstavbě, ale to, co jsme rozjeli, jsou malé modulární reaktory – na nic jsme nečekali, máme vytipované tři lokality.]

Vzpomínám si, jak jste v tuto dobu argumentovali s tím, jak nás zbavujete závislosti na ruských energiích, abyste o dva roky později, v roce 2024, na konci roku zjistili, že dovážíme 95 procent ruského plynu přes Slovensko.

A vzpomínám si, jak jste nás přesvědčovali – my jsme vás varovali – jak skvěle nakupujete infrastrukturu, plynovou infrastrukturu. No, nakoupili jste předražený NET4GAS, plynovody, nakoupili jste plynovody ztrátové a zaplatili jste za ně desítky miliard korun. My tvrdíme a tvrdili jsme, že zbytečně – vy jste nám tvrdili, jak jste to nakoupili skvěle: audit, který si zadal ČEPS od KPMG, potvrdil to, že jste okradli lidi, protože vy jste to ve finále překlopili pouze do regulované složky – a chlubíte se tím, jaký to byl skvělý nákup. Tak to taky nevyšlo.

Mohl bych zde mluvit dlouze i o dopravě, ale nebudu kolegovi Bednárikovi sahat do jeho kompetencí, pouze konstatuji, že se to týká rovněž i rozpočtu, že tu díru, kterou jste udělali na dopravě na rok 2026, kdy chybělo 45 miliard korun, jsme zalepili. [Postavili jsme – nebo stavíme dopravní stavby a na příští rok dáváme rekordních 183 miliard korun.]

Všechno koresponduje s naší hospodářskou strategií, kterou připravili lidé z byznysu, z výzkumu, z vědy. Dva roky jsme ji dávali dohromady – a já to říkám jenom proto, že jsme ji měli připravenou a jedeme a odškrtáváme úkol za úkolem od prvních dnů naší vlády. Vy jste, pravda, taky připravili hospodářskou strategii, to nekritizuji, leč s křížkem po funuse, ve třetím roce vlády, kdy se už koaličně shodnete tak maximálně na tom, jestli si dáte večer guláš, nebo nikoliv.

[Slíbili jsme, že utlumíme dotace – to je pravda, někdo z toho nemá radost, typické je třeba Nová zelená úsporám, ale nejsou na to peníze. Naopak jsme řekli, že přejdeme na systém záruk, úvěrů, pojištění – jinými slovy, nepřímá podpora, finanční nástroje, instrumenty.]

[Takže jsme rozjeli program Národní záruka – dva roky], stále nechápu proč, [firmy, které vždycky od Národní rozvojové banky čerpaly záruky, nemohly v posledních dvou letech vaší vlády čerpat vůbec nic.]

[Rozjeli jsme úvěry pro malé a střední firmy s nízkým úrokem, dokonce nulaprocentním.] [Program Expanze – jenom se zaprášilo po tom – podotýkám, nejde to na úkor rozpočtu, abyste nám zase nevyčítali, že utrácíme za ty nezbedné firmy – ne, dáváme to z evropských fondů, které jsme ještě vyšetřili a dali jsme dohromady ze starých programů.]

[Podporujeme pojištění, zejména pojištění exportu, rozjeli jsme vyšší stupeň nebo vyšší level pojištění na například Ukrajinu, kde rovněž jsme dotáhli váš program, který jste zahájili – to vám nevyčítám – to jsou ty specifické záruky pro investice.] Hezky jste se u toho vyfotili – a tím to skončilo, po roce a půl nebylo nic, takže nám z Evropské unie volali, jestli bychom s tím nechtěli už konečně něco udělat. Tak to jsme taky dotáhli.

Slíbili jsme, že budeme podporovat technické obory. Vy jste o tom hrozně rádi mluvili: Podporujeme technické vzdělávání. Krásně se to poslouchalo, jako na přednášce na Masarykově univerzitě. Výsledek byl ten, že jste neudělali ale lautr vůbec nic. [Prosili jsme vás, ať dotáhnete náš produkt nebo projekt, který byl o zavedení technické výuky říkejme – ten předmět se jmenoval Člověk a technika, to není podstatné – jakési pracovní vyučování s novými technologiemi na základní školy.] [S Robertem Plagou v předcházejícím období jsme ho rozjeli a 60 škol to pilotovalo, tehdejší ministr školství, který tam přišel – tuším, že to byl pan Gazdík – říkal: Jo, jo, to pohlídáme.] No, tak pohlídali – skončilo to, neudělalo se vůbec nic s tím dál. A stejně jsme vás poprosili, abyste dotáhli mistrovskou zkoušku. My jsme ji měli komplet napsanou, zákon hotový, projednaný s cechy, s Hospodářskou komorou, s Agrární komorou. Dobrovolná mistrovská zkouška – tak jste ji taky zazdili, čtyři roky jste neudělali vůbec nic.

Co musím uznat, ať zase vám taky nějaký bodík připíšu, v legislativě pro duální vzdělání jste pokračovali a dotáhli jste ji – to je pravda, my ji teď startujeme a zaplaťpánbůh to vypadá, že by to mohlo fungovat, máme první projekty. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(18.20 hodin)

(pokračuje Karel Havlíček)

[A co se týká technického vzdělávání na vysokých školách, to chceme řešit změnou zákona Ministerstva školství, a to je vysokoškolský zákon, konkrétně by se jednalo o takzvané kontraktové financování.] Jinými slovy, zajímavé obory bychom byli schopni specificky podpořit na vysoké škole.

Mnoho jste navykládali o tom, jak se budete zaměřovat na startupy, a co jste udělali? Nic. [Zákon jsme připravili, je schválen vládou, jde nyní do Poslanecké sněmovny, abych byl tedy přesný – nakonec jsme vás v uvozovkách dotlačili k tomu, že se alespoň změnil ten takzvaný ESOP, to jsou ty zaměstnanecké akcie, ty byly úplně katastrofálně napsány, a našli jsme naštěstí několik z řad tehdejších koaličních poslanců, kteří to podpořili – tak to je malé, drobné plus pro některé bývalé poslance vládní koalice. Jinak jsme to komplet teď dotáhli.]

[Co se týká výzkumu, vývoje,] vy jste za dobu vašeho fungování u vlády přidali na výzkum za čtyři roky 3 miliardy korun. Jenom [podotýkám, že se tam dává přibližně 45 miliard celkem.] [My jsme za první rok zvýšili, myslím tím na ten rok příští, rovnou o 2 miliardy.] Takže vy 3 miliardy za čtyři roky, my 2 miliardy za jeden rok. Netvrdím, že to je všechno, to financování, to zase musím korektně říct, že to neznamená, že když se zvyšují, takže to je vždycky na úrodnou půdu, ale v každém případě, [změnili jsme řízení RVVI, vyměnili jsme je za klíčové lidi, myslím tím ve vedení RVVI v rámci předsednictva.] Nahrnuli jsme to z Úřadu vlády pod Ministerstvo průmyslu, budoucí ministerstvo hospodářství, a konečně se věda po delší době řídí.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Navrženo zvýšení financování výzkumu a vývoje o 2 mld. Kč.

Trh práce. Opět, co jste pro něj prosím pěkně udělali? Mnoho hezkých slov. [Nicméně my jsme po dohodě se zaměstnavateli připravili zvýšení kvót na konkrétní země, mimo jiné Indie, protože kvóty byly vyčerpány.] [Nezbývá nám než si vypomáhat i zahraničními pracovníky, pokud čeští pracovníci jsou nedostatkovým zbožím nebo v podstatě nechtějí třeba určitou práci dělat.] [Zahájili jsme Projekt platformového zaměstnávání, to znamená, je to zajímavá věc pro zaměstnavatele, zjednodušeně řečeno pružnější, pružnější trh práce to vytváří.]

[Slíbili jsme, že začneme zeštíhlovat státní správu.] Budu se držet jenom hospodářských aktivit rezortu. Takže [po mnoha letech diskusí CzechTrade, CzechInvest, dokonce CzechTourism pod jednou střechou, CzechBusiness se to bude nově jmenovat.] [Zkušební ústavy, měli jsme jich šest, dáváme do jednoho – Národní zkušební ústav.] Na tom všem šetříme. Nejsou to pravda třeba miliardy, jsou to desítky milionů nebo stovky milionů, ale i to je důležité připomínat, šetří to lidi a tak dále. Další zkušebáky secvakáváme dohromady, nejenom tedy těch šest, nebudu tím zdržovat. No, ono se taky projeví tím, jak vám rostly počty lidí na rezortech hospodářství. [Tak já jsem končil na MPO v roce 2021, bylo tam – budu to zaokrouhlovat – 900 lidí, a vrátil jsem se, ejhle, byla jich tam skoro tisícovka. Tak teď jich je tam opět 900 a tím, že budeme zeštíhlovat organizace pod Ministerstvem průmyslu a obchodu – určitě ještě budeme – budeme šetřit i na tomto.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Zahájena konsolidace hospodářských agentur a zeštíhlení aparátu MPO.

[Konečně jsme rozjeli ekonomickou diplomacii.] [Jenom za prvních několik měsíců jsem navštívil – a teď samozřejmě neberu ještě kolegy ostatní, někde jsem byl sám, někde s panem premiérem – Spojené státy, Ázerbájdžán, Kazachstán, Uzbekistán, Itálie, Bulharsko, Velká Británie, Srbsko, Německo, všechno s letadly plných podnikatelů, a do konce roku ještě chceme zvládnout Alžírsko, Indii, Ukrajinu – to bude velká podnikatelská mise – Vietnam a Jižní Koreu.] A já teď nechci říkat, jak to děláme skvěle a tak dále. To je samozřejmě – člověk řekne, že se někdo chlubí, ale doporučuji jedinou věc: zavolejte si těm podnikatelům, zeptejte se jich, zeptejte se na komoře, na Svazu průmyslu, zeptejte se na výsledky, kolik se prodalo letadel, kolik se prodalo vlaků a tak dále, a já mám radost, že se to daří a že podnikatelé ožívají.

Samozřejmě mohl bych dále jmenovat ještě instrumenty, které zavedlo Ministerstvo financí, ale to si tady určitě obhájila a obhajuje průběžně i paní ministryně financí, paní vicepremiérka Schillerová, ať už je to slib zavedení EET, připraveno, nebo nové penzijko, úžasný nástroj, kdy konečně se snaží někdo dávat do budoucího systému důchodového zdroje tak, abychom zvyšovali příjmy nebo abychom tam měli rezervy, nikoliv že se pouze řeže. Osoby samostatně výdělečně činné – zatímco vy jste jim zvyšovali daně, my jsme jim tu poslední várku, která se měla zvýšit u toho sociálního, už nezavedli, jinými slovy, vůči vám jsme ji snížili.

Ano, samozřejmě, mohli bychom se bavit o rozpočtu, ale to tady už byla diskuse poměrně, poměrně dlouhá. Mě jenom překvapuje, že si v té opozici ani neujasníte, jak byste to vlastně vy směrovali, protože pokud mi ze strany ODS přijdou dvě cifry, dokonce v ten samý den, kdy stínový premiér nebo předseda ODS tvrdí, že by to zvládl až na 150 miliard schodku v příštím roce, tak racionálněji mluvil místopředseda Sněmovny pan Skopeček, ten se pohyboval někde okolo 300 miliard, ale v jedné straně dva důležití činitelé vám během jednoho dne řeknou čísla, která se liší o 100 procent, tak podle toho se asi dá udělat závěr.

Takže jenom [připomínám, že vy jste tam měli 1 200 miliard korun. My taky nemáme radost z vysokého schodku, na druhou stranu, pokud jsme nechtěli porušit energetickou bezpečnost, pokud jsme nechtěli vůbec snížit zásadní způsobem zdroje na armádu a na obranu, a tím pádem ohrozit naši vnější bezpečnost, a pokud jsme nechtěli přestat stavět dálnice, silnice a železnice, tak jsme se v zásadě museli pohybovat kolem této částky], ale to už bylo řečeno mnohokrát. V každém případě ten rozpočet je férově nastavený a jsem přesvědčen, že to tak uznávají i ti, kteří nás hodnotí, protože my jsme něco vytyčili v hospodářské strategii, důsledně za tím jdeme. Motorem růstu je už konečně privátní sektor a já mám radost, že má předvídatelné prostředí a že privátní sektor – a můžete si to ověřit ve firmách, v asociacích, ve svazích – vnímá, že je zde vláda, která je provýsledkově orientovaná, a ty výsledky neuhrajeme jinak než s podnikatelským sektorem.

Konečně, všímají si toho i ratingové agentury. [Ratings Standard&Poor’s z těch posledních hodin hovoří jasně, a to tak, že jsme dostali zatím nejlepší vysvědčení v historii, a to tak, že z výhledu stabilního se posouváme na výhled pozitivní.] Netvrdím, že to je jenom zásluha naší vlády, tak to není, ale v každém případě je to dobrá zpráva a je úplný nesmysl a blábol tvrdit, že naše vláda na tom neměla žádnou zásluhu. Chtěl bych jenom říct, že se vycházelo i z naší hospodářské strategie, když to připravovali – já jsem měl možnost ta data předávat a jenom by chtěl říct, že ten posudek vznikl až po našem nástupu. Standard & Poor’s nerozhodovala před volbami ani při sestavování kabinetu, ale až 25. září roku 2026, jinými slovy, už zde byla několikaměsíční zkušenost s naší novou vládou, to uvádí známý ekonom Lukáš Kovanda, a dodává, že naši vládu v textu Standard & Poor's jmenuje přímo celkem patnáctkrát, zatímco Fialovu vládu pouze jednou. Nelze tedy hovořit o anonymním hodnocení České republiky, Standard & Poor’s jasně píše o vládě vedené ANO a o návratu premiéra Babiše do funkce. Ale to, co je asi to nejpodstatnější, Standard & Poor’s přímo posuzuje hospodářskou politiku nové vlády – a ty základy jsem tady před chvílí se snažil prezentovat, konkrétní výsledky, abych byl přesný – a doslova očekává Standard & Poor’s, že „economic management will remain prudent under the ANO-led government“. To znamená, myslím si, že to je solidní vysvědčení. Jinými slovy, předpokládá rozvážné hospodářské řízení současného kabinetu založené na hospodářském růstu, založené na inflaci a založené na postupné konsolidaci státního rozpočtu. Že to nebude jednoduché, víme, ale na druhou stranu, po dlouhé době nelžeme v tom rozpočtu. [Když k tomu připojím dobrou inflaci, když k tom připočtu růst průmyslu, který vypadá, že v tomto roce by mohl být přes 2 procenta, a vypadá to velmi nadějně s průmyslem, po dlouhé době dlouhodobě je nejnižší nezaměstnanost, tak jsem přesvědčen, že Česko se dostává do dobré hospodářské kondice a že vaše argumenty, jak zahájil pan předseda Kupka, které jsou založeny na ekonomickém armagedonu, že není nic jiného než předvolební výkřik opozice, která se potřebuje zviditelnit.] Na to má právo, ale myslím a tím to zase ukončím, tady mohla alespoň sedět, alespoň na tu chvíli. Díky.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: V tuhletu chvíli by měl vystoupit pan ministr Zůna. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(18.30 hodin)

Místopředseda vlády a ministr obrany ČR Jaromír Zůna: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a vážení poslanci, dovolte mi, abych vás seznámil s naplňováním programového prohlášení vlády v působnosti Ministerstva obrany České republiky.

V konečném důsledku jakékoliv hodnocení naší práce a našich výsledků v dosavadním období našeho výkonu funkcí stojí výlučně na exaktních datech a faktech.

My jsme nepřišli na Ministerstvo obrany s tím, abychom si vyzobali některá lukrativní témata a zbytek řízení Ministerstva obrany ponechali svému osudu, protože si uvědomujeme, že komplexní řízení je jediná cesta vpřed. Komplexita předznamenává úspěch, její ztráta znamená zánik. Proto také programové prohlášení vlády pracuje v oblasti obrany a bezpečnosti s pojmy, jakými jsou koncepce celkových sil, celospolečenský přístup, bezpečnostní systém státu a podobně, tedy pojmy, které oproti minulosti pracují s komplexním pojetím bezpečnosti, kde vnitřní i vnější bezpečnost ve struktuře našeho národního zájmu jsou kladeny na stejnou úroveň.

Vycházíme ze strategických dokumentů České republiky a v rámci Ministerstva obrany ze stromu koncepcí vyššího i nižšího řádu, které stanovují v dlouhodobém výhledu cíle a opatření směřující k posilování obrany a bezpečnosti státu.

Vzhledem k ukotvení České republiky v bezpečnostní architektuře NATO a Evropské unie je nutné reflektovat mezinárodní závazky vycházející z potřeb kolektivní obrany. Současně je nutné respektovat prioritní národní zájem, bezprostřední potřeby a zdrojové možnosti České republiky a z toho vyplývající národní způsob a národní priority výstavby vojenských schopností ozbrojených sil České republiky.

Oproti období nekritického budování výlučně expedičních schopností naší armády musíme dnes především urychlit výstavbu vševojskové armády k zajištění obrany teritoria České republiky a NATO a současně schopnosti podporovat integrovaný záchranný systém a systém krizového řízení státu.

Pokud je vysílán do zahraniční operace kontingent, vždycky máte hodně času na to, abyste ho dokázali zorganizovat, vycvičit a komplexně zabezpečit v aliančním uskupení sil. Pokud ale vzniká nutnost rychlé reakce na závažnou bezpečností hrozbu a dochází k aktivaci vojenských sil, armáda je použita ve stavu, v jakém je. Odtud pojem urgence a také nutnost správného nastavení priorit v existujících limitech a podmínkách zdrojového zabezpečení, které může naše země poskytnout.

[Proto jsme v programovém prohlášení vlády formulovali priority výstavby ozbrojených sil České republiky, které na tuto skutečnost reflektují, od protivzdušné obrany státu přes výstavbu teritoriálních sil, posílení logistiky až například pro adaptaci systému přípravy personálu k podpoře našich ambicí v personální oblasti.] Naším cílem je budovat moderní, profesionální a technologicky vyspělou armádu. Navazujeme tím na dlouhodobý záměr budovat jednu z nejkompetentnějších armád mezi státy našich velikostí a našich možností.

V obranné a bezpečnostní politice dochází v souběhu s aktivací regionálních, operačních a dalších plánů NATO k posilování obranných kapacit a schopnosti odstrašení podél východního křídla Aliance. Působení sil a prostředků Armády České republiky v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku je pro Českou republiku prioritou. Současně jsou přijata opatření k posílení těchto jednotek v případě potřeby.

[Armáda České republiky v současné době působí v 17 misích a operacích NATO, Evropské unie a OSN.] Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích do roku 2028, připravované operační plány a dokumenty, stejně tak zahájený proces revize bezpečnostní a krizové legislativy reflektují na národní zájem, bezpečnostní potřeby, alianční závazky ke kolektivní obraně a součinnost se spojenci.

[Do konce roku 2026 bude dokončena revize Ústředního plánu obrany státu a schválen Dlouhodobý výhled pro obranu], přičemž důraz je položen na celovládní a celospolečenský přístup a praktickou proveditelnost jednotlivých opatření. Posilujeme regionální formy spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti, například v rámci V4, středoevropské obranné spolupráce, západního Balkánu a bilaterální spolupráce.

[Se Slovenskem jsme obnovili mezivládní konzultace, prodloužili ochranu jeho vzdušného prostoru a podepsali dohody související s nákupem vojenského materiálu.]

S Velkou Británií jsme prodloužili působení vojenského poradního výcvikového týmu ve Vyškově, jehož výcvikem za dobu jeho působení prošlo více než 13 000 vojáků.

V rámci zemí V4 budeme v roce 2028 vytvářet společné bojové uskupení Evropské unie – EUBG, ve kterém bude Česká republika sehrávat roli vedoucí země.

Do závěrů summitu NATO v roce 2026 v Ankaře Česká republika pomohla prosadit projekt rozšíření středoevropské sítě produktovodů NATO CEPS přes území České republiky na další alianční země střední a východní Evropy. Velmi významný úspěch.

Hlavním opatřením ve strukturálních změnách v tomto roce bylo vytvoření Velitelství teritoriálních sil v Táboře, ustanovení systému velení a řízení a zahájení procesu jeho institucionalizace a budování kapacit. Výstavba teritoriálních sil probíhá v souladu s přijatými plány a opatřeními. V roce 2026 bylo 14 rot aktivních záloh krajských vojenských velitelství reorganizováno do struktury 14 praporů územní obrany teritoriálních sil, u kterých u každého z nich bude v cílovém stavu sloužit okolo 600 profesionálů, příslušníků aktivní zálohy a všeobecné zálohy.

Posilujeme kapacity k plnění jednoho z našich hlavních závazků ve výstavbě vojenských schopností, kterým je podpora hostitelskou zemí. Dnem 1. 10. 2026 zahajujeme výstavbu pluku, podporu nasaditelných sil, v Rakovníku.

Rovněž byla provedena optimalizace struktury Ústředního správního úřadu Ministerstva obrany a redukce jeho velikosti o 6 procent. Cílem je posílit odborné a výkonné složky Ústředního správního úřadu Ministerstva obrany.

Další organizační, dislokační a mobilizační opatření se v současné době připravují pro rok 2027. Vnímejme ale trend vývoje počtu služebních míst na Ministerstvu obrany v uplynulých deseti letech, od roku 2016, který je setrvale klesající při narůstajícím objemu a komplexitě činností včetně výdajů na obranu. V roce 2016 to bylo 1 035 systemizovaných míst, v roce 2026 již jen 899.

Jedním z významných dlouhodobých a komplexních procesů, který byl v letošním roce zahájen, je adaptace systému přípravy personálu. Ačkoliv jde o oblast, kterou řadíme do principu výstavby vojenských sil, byla minulým vedením Ministerstva obrany zcela opomenuta. Velitelství výcviku, Vojenská akademie ve Vyškově byla ihned personálně posílena za účelem vytvoření podmínek pro zajištění přípravy a všestranného zabezpečení rostoucího počtu absolventů ve všech formách přípravy. Tento proces bude pokračovat i v dalších letech. Personálním zdrojem je racionalizace a optimalizace struktur systému přípravy personálu v Ministerstvu obrany.

Zahájen byl pilotní projekt Kurz důstojníků v záloze pro vysoké školy při Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT, který bude organizován v Karlovarském kraji. Jde o nástroj, který zásadním způsobem do budoucna pozitivně ovlivní doplňování důstojnického sboru ozbrojených sil České republiky, ať už jde o profesionální armádu, aktivní zálohu nebo všeobecnou zálohu. Postupně bude celorepublikově rozšířen a již dnes evidujeme zájem ze strany vysokých škol.

Hovoříme sice o potřebě zvyšování početních stavů armády nebo aktivní zálohy a mobilizačního systému, ale musíme si v prvé řadě položit otázku, jak bude personálně zajištěno v případě potřeby velení ozbrojeným silám o větší velikosti a struktuře, a toto je ta odpověď. Je to také silné posílení miličního pojetí armády.

[Pobočka Vojenské střední školy v Moravské Třebové, v Sokolově rozšíří počet tříd a zahájili jsme také jednání o převzetí samostatného školního areálu do majetku Ministerstva obrany.] [Umožní nám to perspektivně investovat a vybudovat moderní zázemí pro vzdělávání i pobyt žáků na této škole a zvyšovat její kapacitu.]

[Ministerstvo obrany, Zlínský kraj a další subjekty zahájily součinnost při přípravě na vybudování společného kampusu zajišťujícího vzdělávání, zázemí pro činnost, součinnost, výcvik, rekrutaci a podobně pro složky bezpečnostního systému státu na bázi Střední školy – Centra odborné přípravy technické v Uherském Brodě.] Jde o jedno z významných opatření, se kterým pracuje i programové prohlášení vlády. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(18.40 hodin)

(pokračuje Jaromír Zůna)

Univerzita obrany a Západočeská univerzita připravují společný studijní program Ochrana obyvatelstva, jehož cílem je příprava personálu pro oblast krizového řízení, který by měl být také organizován v Karlovarském kraji. Byla uzavřena dvě nová memoranda s vysokými školami, konkrétně Jihočeskou univerzitou a Univerzitou Pardubice, takže celkově spolupracujeme již s 25 vysokými školami.

Současně přibylo 11 dohod se středními školami, jejichž celkový počet dosáhl 45. Aby tomu bylo rozumět, jde o stipendia pro studenty, kteří studují technické obory, a jde nám o to, abychom motivovali mládež, aby studovala právě tyto technické obory, a jestli se rozhodnou jít do průmyslu, do obranného průmyslu nebo jednoho dne vstoupit do armády, je jejich věc, ale nám jde o to, aby právě tento typ vzdělání byl v České republice podporován. Nepotřebujeme další absolventy různých filozofických škol, kteří pouze se mohou zaměstnat v různých nevládkách.

Tolik v příkladech ze souboru opatření, která jsou v rámci adaptace systému přípravy personálu na MO v současnosti realizována. Jde o tempo, které tady nebylo řadu let. Systém přípravy personálu adaptujeme s cílem vytvořit podmínky pro vyšší ambice, které má Ministerstvo obrany České republiky v oblasti doplňování vojenským i civilním personálem. Pokud se celoroční predikce roku 2026 naplní, dosáhneme v oblasti doplňování personálu nejvyšší čistý přírůstek od zahájení profesionalizace v roce 2002, a to i navzdory skutečnosti, že naše armáda prochází v současnosti generační obměnou. [K dnešnímu dni, tedy 29. 9., nastoupilo do armády nebo již má vydáno rozhodnutí o nástupu 3 597 budoucích vojáků včetně studentů Univerzity obrany], kterých je 396. Přírůstek počtu vojáků jen za první polovinu roku 2026 je vyšší, než byl za minulé vlády za celé funkční období, kdy to bylo jenom 1 541. Celková predikce předpokládá, že původně náborový cíl stanovený minulým vedením Ministerstva obrany na 2 250 osob pro celý rok naplníme na více než 160 procent. Současně dojde ke snížení odchodovosti vojáků o zhruba 15 až 20 procent. Samotná [armáda České republiky by měla za letošní rok personálně posílit o více než 2 000 osob.] Pozitivní vývoj zaznamenává také aktivní záloha, kde očekáváme čistý přírůstek 900 vojáků, tedy o 400 více než v minulém roce. Pokud tedy sečteme za rok 2026 rekrutaci a doplňování aktivní zálohy, jde o 4 500 nových příslušníků ozbrojených sil.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Výrazný růst náboru do armády; podle ministra 3 597 nástupů či vydaných rozhodnutí k 29. 9. 2026.

Znamená to taky, že se nám tímto způsobem podaří dosáhnout poklesu věkové struktury naší armády, což bude otočení trendu za posledních deset, patnáct let. Počítáme rovněž s tím, že v roce 2026 složí vojenskou přísahu ve všech formách přípravy okolo 6 000 občanů České republiky. Pro rok 2027 až 2029 jsme navíc zabezpečili rozpočtové pokrytí pro nábor 3 500 vojáků ročně. To jsou skutečně neskutečná čísla oproti posledním jedné, dvěma dekádám.

[Od 1. ledna 2026 se zvýšily služební tarify vojákům v hodnostech svobodník až štábní praporčík o 7,5 procenta, u důstojnických a generálských hodností o 5 procent.] [Příjem na základní pozici svobodníka přesáhl 50 000 korun měsíčně.] [Od roku 2027 rovněž navyšujeme významně platy občanských zaměstnanců, kdy tato oblast byla v posledních letech výrazně zanedbána.] Jak vyplývá z výzkumu renomovaných výzkumných a analytických pracovišť, se kterými spolupracujeme, nejde ale pouze o výši služebních tarifů, ale o průsečík několika faktorů, které ve své synergii pozitivně působí na kvalitu života a podmínky služby vojáků. Aktuálně Ministerstvo obrany České republiky uvádí přibližně 383 nabídek různých benefitů. Prostor pro posun v kvalitě a atraktivitě těchto nabídek existuje, a tím i možnost jejich dalšího zkvalitňování a lepší dostupnosti pro vojáky. [Zadal jsem proto přípravu komplexního plánu rozvoje systému benefitů na následujících 12 měsíců s termínem předložení do 30. září.] Plán bude obsahovat jasný harmonogram, seznam cílových partnerů i měřitelné ukazatele, zejména počet nových uživatelů a skutečnou finanční úsporu. Smyslem není mít co nejdelší katalog, ale nabídnout výhody, které voják a jeho rodina skutečně využijí.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Zvýšeny služební tarify vojáků a připraven další růst platů civilních zaměstnanců.

[Současně jsem vydal úkol připravit do konce roku 2026 návrh novelizace proviantní normy, která by více odpovídala nárokům a stravovacím návykům nové generace vojáků, kteří dnes do armády vstupují.]

Naší prioritou je i zajištění bydlení pro vojáky. [V posádce Jince byl dokončen převod nového bytového domu se 76 bytovými jednotkami pro vojáky z povolání v hodnotě 245 milionů korun.] [Ve Vyškově byla podepsána smlouva na výstavbu druhé etapy ubytovacího zařízení pro základní přípravu za téměř 299 milionů korun a v přípravě je přestavba bývalé střední školy na služební byty.] [Dostupnost bydlení podporujeme také spoluprací s posádkovými městy, namátkově Žatec, Příbram, Rokycany, Strakonice, Vyškov a Přerov, na základě uzavřených memorand.] [Celkově máme připravený program na výstavbu služebních bytů a modernizaci ubytoven za 3,1 miliardy korun.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Rozšířeno služební bydlení pro vojáky; program bydlení a modernizace ubytoven za 3,1 mld. Kč.

[S tím samozřejmě souvisí rozpočet – v letošním roce Ministerstvo obrany hospodaří s částkou 154,8 miliardy korun.] Pro srovnání uvedu, když využiji Rutteho zprávu z NATO za rok 2025, že nominální výdaje na obranu v období let 2014 až 2025 vzrostly o 400 procent. Reálný nárůst očištěný o inflaci činí 172,5 procenta. Jde o jeden z nejvyšších růstů mezi členskými státy NATO, který nás současně řadí mezi horní třetinu nejrychleji se modernizujících armád v rámci NATO. O tom zase opozice vůbec nemluví, kdy v některých oblastech patříme z hlediska vojenských schopností mezi absolutní špičku.

[Při přípravě rozpočtu na rok 2027 počítáme se 191 miliardami korun přímo v kapitole Ministerstva obrany, což představuje meziroční nárůst o více než 36 miliard korun, tedy přibližně o 23 procent. Historicky jde o nejvyšší výdaje na obranu České republiky.] Současně budeme první vládou, která reálně dosáhne 2 procent výdajů na obranu.

Ještě významnější je struktura těchto prostředků. Programové financování má v roce 2027 dosahovat téměř 82 miliard korun. Oproti roku 2026 jde o nárůst téměř o 26 miliard korun, tedy přibližně 46 procent.

Rozpočet Ministerstva obrany je tedy mimořádně proinvestiční. Plníme rovněž cíl programového prohlášení vlády stanovující dostat do rovnováhy vedle investičních rovněž mandatorní a ostatní běžné výdaje, jinými slovy, posilovat připravenost armády.

[Součástí finančního řízení Ministerstva obrany je aktivní zapojení do přípravy nového víceletého finančního rámce Evropské unie na roky 2028 až 2034, kde jsme identifikovali a připravili projekty v hodnotě 118 miliard korun.] Ty jsme rozdělili do tří hlavních oblastí – výstavba vojenských schopností, obrana odolnosti státu včetně podpory spojeneckých sil a vědy, výzkumu a inovací.

Dalším nástrojem je SAFE. [Česká republika získala možnost čerpat více než 50 miliard korun z tohoto programu, kterými jsme přehodnotili ty původní záměry, a konečné rozhodnutí je, že tyto finanční prostředky budou využity na pořízení tanků Leopard 2A8, vozidel Tatra 815 se speciálními nástavbami a výstavbu dálnice D11.]

Za účelem, a tohle je důležité, maximalizace budoucích výsledků a systémového posilování potřebných kompetencí bylo ke dni 1. 7. 2026 vytvořeno ve struktuře sekce ekonomické Ministerstva obrany specializované pracoviště, které bude řídit proces přípravy projektů a čerpání fondů EU a NATO, pokud taková priorita bude stanovena.

Dokladem modernizace armády a podpory domácího obranného průmyslu je i rozsah nově uzavřených smluvních vztahů, vedle těch, které jsou již dlouhodobě realizované a běží. [V roce 2026 jsme již uzavřeli celkem 7 309 smluvních vztahů včetně dodatků v celkovém objemu více než 34 miliard korun.] [Z toho 6 980 smluv v hodnotě více než 30 miliard korun směřovalo do tuzemska, 163 smluv za 2,36 miliardy korun do zahraničí a 166 smluv za 1,9 miliardy korun se týkalo našich státních podniků a příspěvkových organizací – tedy silně podporujeme domácí ekonomiku.] [Pokud statistiku očistíme od dodatků, podepsali jsme celkem 6 721 nových smluv v hodnotě téměř 34 miliardy korun.] Jen prostřednictvím sekce vyzbrojování akvizic bylo sjednáno 345 smluv za více než 20 miliard korun, a ještě připomenu, to vše v podmínkách tříměsíčního rozpočtového provizoria v roce 2026 z důvodu, v jakém stavu byl připraven návrh státního rozpočtu na letošní rok minulou vládou. ***
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Uzavřeny obranné smlouvy za více než 34 mld. Kč, převážně s tuzemskými dodavateli.

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(18.50 hodin)

(pokračuje Jaromír Zůna)

S vyšším rozpočtem zároveň roste naše odpovědnost. Cílem není rozpočet jednoduše navýšit, čerpat, ale proměnit veřejné prostředky v reálnou, dlouhodobě udržitelnou a použitelnou obranyschopnost České republiky. Proto jsme si také stanovili cíl provést audit některých připravovaných modernizačních projektů na pozadí nově definovaných bezpečnostních priorit státu vyplývajících z vývoje bezpečnostních prostředí a nově přijatých závazků ve výstavbě vojenských schopností ze summitu NATO 2025 v Haagu. Příkladem mohou být systémy protivzdušné obrany Spider a All in One. Pořízení systému Spider bylo zahájeno v roce 2016 a smlouva uzavřena v roce 2021. Dokončení implementační fáze zahrnující dodávky, vojskové zkoušky, integraci, je plánováno do roku 2027. V současnosti jsou i všechny čtyři baterie systému Spider v České republice. Proces složitý, trvající více než deset let – v jeho řízení se vystřídalo pět projektových manažerů, jeden z nich byl dokonce odvolán – ale nakonec spěje i naším úsilím k úspěšnému završení.

Ale tohle je důležité, pro navazující projekt All in One nebyl vytvořen předchozím vedením Ministerstva obrany České republiky žádný procesní předpoklad. Mnou provedenou kontrolou projektu v lednu 2026 bylo zjištěno, že specifikace pro pořízení systému není zpracována a předložena, v tomto důsledku zadávací dokumentace nezpracována. Forma doplňku k předchozím smlouvám odporuje znění zákona o zadávání veřejných zakázek a nadto Program rozvoje vzdušných sil byl vyčerpán z hlediska stanoveného objemu finančních prostředků, na které byl zpracován. Akvizici tohoto systému protivzdušné obrany tedy nešlo zahájit. Protože jde o jednu z prioritních potřeb zajišťování obrany České republiky a rovněž jeden z kritických závazků ve výstavbě schopností NATO, byla přijata razantní opatření k vytvoření institucionálního předpokladu pro tuto akvizici. Mohu zde uvést mohu zde uvést, že v prosinci 2026 bude Ministerstvo obrany připraveno k podpisu smlouvy na pořízení tohoto systému. Tady srovnejte šest let od spuštění procesu do podpisu smlouvy na pořízení systému PVO Spider a 11 měsíců od spuštění procesu do připravenosti k podpisu smlouvy na pořízení PVO All in One.

Tolik na margo neutuchajících diskusí o tom, jak nám byrokracie brání v rychlosti akvizičního procesu. Není potřeba žádných zprostředkovatelů, koordinátorů legislativních či nestandardních kroků. Nutná je znalost vojenského systému, letitá praxe v akvizičním procesu a znalost daného korporátního prostředí, tedy v tomto případě firmy Rafael.

Všechny dříve uzavřené hlavní modernizační projekty Armády České republiky pokračují, jako je BVP CV 90, Leopard 2A4, 2A8, F-35, Caesar, dělostřelecký systém 155 milimetrů, vrtulníky H1 a další. Bohužel, průvodním znakem velkých zakázek je výrazné zpožďování dodávek, neplnění smluvních požadavků ani technických podmínek v daném čase.

Pokračujeme intenzivně v informatizaci, digitalizaci a zavádění nových systémů velení, řízení, spojení, průzkumu a pozorování, elektronického boje a dalších specifických oblastí, zavádění moderních technologií, které jsou rozhodující na soudobém válčišti. Posilujeme stacionární mobilní satelitní kapacity včetně budování redundantních řídících prvků, abychom zajistili rychlý, bezpečný a odolný tok informací uvnitř armády i směrem k aliančním partnerům. V této oblasti, pokud jde o informatizaci, plánujeme do roku 2032 investice téměř za 29 miliard korun.

[V roce 2026 také byla uzavřena rámcová dohoda do roku 2028 na pořízení 3 000 kusů autonomních systémů dronů, především na protaktický stupeň velení a řízení Armády České republiky.] [Karlovarský kraj zahajuje výstavbu společného operačního střediska Integrovaného záchranného systému SOS 112 za významné podpory Ministerstva obrany.] Do společného projektu přispíváme hlavně pokročilými systémy velení a řízení komunikace, jakými je Národní platforma civilní vojenské spolupráce. V gesci Ministerstva obrany je rovněž realizován projekt Informační systém zajišťování obrany státu s integrovanou antidronovou ochranou, který bude dokončen do 31. 12. 2028. K podpoře obranného průmyslu bylo uspořádáno patnáct průmyslových dnů, jejichž cílem je prohloubit kontakt armády s průmyslem, získat zpětnou vazbu a zvyšovat informovanost o technologiích dostupných na trhu. [Proběhla řada významných akcí na podporu exportních aktivit českého průmyslu v Singapuru, v Rijádu, Eurosatory v Paříži, Farmborough, Norimberku, Jihoafrické republice, Düsseldorfu, Chile a podobně. Aktivně v letošním roce podporujeme obranný a bezpečnostní průmysl České republiky v Černé Hoře, Lotyšsku, Moldávii, Slovensku, Polsku, Rumunsku, Ázerbájdžánu, Korejské republice a dalších zemích. V gesci Ministerstva obrany byla podepsána dohoda o obranné spolupráci s Černou Horou, která má usnadnit dodávky vojenského materiálu, a v tomto týdnu bude podepsána dohoda o vojensko-technické spolupráci s Ázerbajdžánem.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Uzavřena rámcová dohoda na 3 000 autonomních dronových systémů.

[V roce 2026 také realizujeme rekordní investice do nemovité infrastruktury v majetku Ministerstva obrany.] Jen v oblasti nemovité infrastruktury bude proinvestováno v letošním roce 9,2 miliardy korun. V hodnoceném období bylo také vyhlášeno 252 veřejných zakázek v oblasti výstavby, rekonstrukce a facility managementu s předpokládanou hodnotou 11,6 miliardy korun. Dokončeno a předáno bude do užívání v roce 2026 okolo 60 investičních akcí s celkovými náklady 5,7 miliardy korun. Mezi nejvýznamnější patří rekonstrukce letiště Čáslav, Pardubice, výstavba nemovité infrastruktury v Přáslavicích, Štěpánově, Chrudimi, objekt Velitelství vzdušných sil v Praze – Ruzyni.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Rekordní investice do vojenské nemovité infrastruktury; v roce 2026 má být dokončeno přibližně 60 akcí.

V rámci modernizace infrastruktury vojenských, lékařských a rekreačních zařízení byla dokončena komplexní přestavba lázeňského komplexu Albatros v Jeseníkách a probíhá výstavba multifunkční sportovní haly v hodnotě 300 milionů korun na Měříně. Zlepšování podmínek pobytu ve vojenských léčebných a rekreačních zařízeních Ministerstvo obrany je rovněž součástí benefitů, které poskytujeme našim vojákům z povolání a občanským zaměstnancům. Ta čísla jsou skutečně obrovská.

Přes vysoké objemy zakázek a investic nedošlo za současného vedení Ministerstva obrany k žádnému podání na ÚOHS nebo nově vyšetřovanému případu. V roce 2026 současně probíhá několik významných interních auditů a například audit plnění závazků vůči NATO má ověřit stav naplňování přidělených aliančních cílů schopností ve vazbě na výdaje kapitoly Ministerstva obrany, audit optimalizace akvizičního procesu a programového financování strategických projektů, audit výstavby jednotek aktivní zálohy nebo audit nákladovosti systému přípravy personálu se zaměřením na plnění kontrolních závěrů kontrolní akce NKÚ na Univerzitě obrany 1920 z roku 2019 a další. Například předběžný nález auditu Ministerstva obrany v letošním roce činí závěr, že v předchozím období nebyl realizován závěr a doporučení kontrolní akce NKÚ z roku 2019 na UNOB. Bude nutné vyvodit jak osobní odpovědnost za tento stav, tak i přijmout systémová opatření a rozhodnutí.

Stejnou logiku má právě probíhající revize systému zálohových plateb – ta, která byla tolik kritizovaná v minulosti. [Zadali jsme komplexní audit zálohových plateb a pravidel, podle kterých Ministerstvo obrany uvolňuje veřejné prostředky předem, který nám odpoví na tyto a případné další otázky: zda byly zálohy v minulosti poskytovány skutečně jen tam, kde byly nezbytné a ekonomicky odůvodněné, zda stát za předčasné uvolnění vysokých částek získal odpovídající ekonomickou protihodnotu a jak byly tyto prostředky chráněny tam, kde jsou zálohové platby součástí samotného mechanismu financování, jak dlouho jsou tyto prostředky před skutečným čerpáním drženy, zda a jak a za jakých podmínek mohly být zhodnocovány, jak chránit jejich hodnotu do okamžiku, kdy budou skutečně použity, jak je aplikováno řízení rizik a kontrolní mechanismy v přípravě a průběhu realizace akvizičního procesu, jak je prováděna předběžná finanční analýza připravovaných majetkových operací, jak je dána do korelace ambice v oblasti akvizic na jedné straně a realismus v dlouhodobém plánování výdajů na obranu na straně druhé.] Za každou touhletou jednou odrážkou je jedna veliká akviziční kauza. Nejde jen o zálohové platby, ale i nastavené splátkové podmínky, přípravu akvizic jako celku, nastavení kontrolních mechanismů a další – nikoliv s cílem projekty komplikovat, ale naopak prosadit pravděpodobnost jejich hladkého průběhu a dosažení projektovaných cílů. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(19.00 hodin)

(pokračuje Jaromír Zůna)

Nezapomínáme také na válečné veterány. Těch novodobých je už více než 16 000. [Připravujeme novelu zákona o válečných veteránech, která rozšíří pomoc rodinám padlých, kdy dosáhnou na příspěvek válečného veterána děti, manželky i rodiče.]

Podle průzkumu veřejného mínění požívá armáda vysokou úroveň důvěry ve společnosti. Jedním z faktorů je skutečnost, že v dlouhých datových řadách a hlavních ukazatelích činnosti dosahujeme v letošním roce svými výsledky historicky nejvyšších hodnot v oblasti rozpočtu, investic, řízení lidských zdrojů, hlavních řídících procesech a podobně – v klidu, bez okázalosti a stále mezi lidmi s novými nápady. Právě tyto skutečnosti pozitivně ovlivňují vztah a posilují důvěru veřejnosti k nám. Jsme na dobré cestě k naplnění našich cílů a ambicí obsažených v programovém prohlášení vlády a jsme připraveni kdykoliv veřejně skládat účty.

Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane ministře. V této chvíli je na řadě z přednostních práv pan ministr Metnar. Připraví se pan ministr Macinka, jestli tady je? Pokud ne, tak ministr Tejc.

Než, pane ministře, se toho ujmete, přečtu omluvy: Matěj Gregor od 20.30 do 23 z pracovních důvodů, Věra Kovářová od 16 do 18 z osobních důvodů, Renata Vesecká od 20 hodin z osobních důvodů.

V této chvíli vám předávám slovo.

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegyně, kolegové, každá vláda musí být připravena skládat své účty z práce, kterou odvádí, nejen tady v Poslanecké sněmovně, ale především občanům, od kterých dostala mandát a vůči kterým nese odpovědnost. Dnešní jednání je jednou z příležitostí takovou bilanci udělat. [Myslím, že právě proto má dnes smysl mluvit méně o slibech a více o výsledcích, o tom, co jsme od našeho nástupu skutečně udělali, co jsme prosadili, co jsme změnili a co připravujeme pro další období.]

V otázkách bezpečnosti nelze dělat kompromisy. Občané naprosto oprávněně očekávají, že zajistíme jejich bezpečnost v každodenním životě a zároveň budeme připraveni reagovat na hrozby, které se rychle mění. To znamená mít stabilní a dobře fungující bezpečnostní sbory, zvládat migraci a mít kontrolu nad tím, kdo na našem území pobývá, chránit kritickou infrastrukturu a dokázat reagovat na kybernetickou kriminalitu, nové technologie i další bezpečnostní rizika. Za poslední měsíce jsme v těchto oblastech udělali řadu konkrétních kroků, ke kterým se postupně dostanu.

Začnu ale u věcí, bez kterých se žádná z těchto změn dělat nedá, tedy u rozpočtu. Když jsem převzal vedení rezortu Ministerstva vnitra, považoval jsem za jednu z hlavních priorit zajistit stabilní a dlouhodobě udržitelné financování rezortu. Pokud má stát garantovat bezpečnost svým občanům, musí tomu odpovídat nejen jeho ambice, ale také prostředky, které je připraven na bezpečnost vynaložit.

Potřebujeme stabilizovat personální situaci u policie a hasičů, vytvořit odpovídající podmínky pro jejich službu, modernizovat techniku a vybavení a současně investovat do schopností, které stát potřebuje pro zvládání nových bezpečnostních hrozeb. To vyžaduje předvídatelné financování nejen na jeden rok, ale i jasný výhled do dalších let. Právě proto považuji vládou schválený návrh rozpočtu Ministerstva vnitra na rok 2027 za velmi důležitý krok.

Když dnes od opozice slyšíme tolik slov o bezpečnosti, považuji za důležité připomenout také to, jak se k ní přistupovalo za vlády Petra Fialy. Připomeňme si rok 2024, kdy si tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan, který – teď dobře poslouchejte – snížil rozpočet vnitra o 2,3 miliardy korun. Takhle si tedy představovali posílení bezpečnosti? Nebo snad tím, že se utrácely peníze z veřejných prostředků na píár akce, nikoliv na reálné zvýšení bezpečnosti? Proč nemluví o tom, v jakém stavu zanechali rezort vnitra, co všechno zůstalo v naprosto tristním stavu, co všechno napravujeme? Já totiž velmi dobře vím, v jakém stavu jsem Ministerstvo vnitra přebíral. Vím, co bylo připravené, co připravené nebylo a kolik problémů teď musíme za vás řešit. Mohl bych ještě dlouho pokračovat ve výčtu toho, co po vás musíme napravovat, ale naší odpovědností není donekonečna mluvit o tom, co jste neudělali. Naší odpovědností je to konečně udělat.

Abych se vrátil k rozpočtu – my jdeme opačnou cestou, cestou posilování bezpečnosti. [Už letos jsme rozpočet Policie České republiky v průběhu roku posílili o dalších 544 milionů korun.] Z toho 190 milionů korun směřovalo na platy příslušníků, především na zvýšené výdaje spojené s pohotovostí a přesčasy, 43,8 milionu korun na občanské zaměstnance a 310 milionů korun na konkrétní investice, 80 milionů korun na techniku pro boj s kyberkriminalitou, 100 milionů korun na investice krajských ředitelství, dalších 100 milionů korun na nová vozidla pro dopravní policii a 30 milionů korun na vozidla pro službu kriminální policie a vyšetřování.

Stejným směrem jde i vládou schválený návrh rozpočtu na rok 2027. Tady už podle mě opravdu není prostor pro žádné politické interpretace, protože čísla mluví naprosto jasně. Rozpočet Ministerstva vnitra bez evropských fondů a finančních mechanismů činí v letošním roce 114,9 miliardy korun. [Pro rok 2027 jsme ve vládou schváleném návrhu zajistili 124,1 miliardy korun, to představuje meziroční nárůst o 9,2 miliardy korun.] Důležité je především to, kam tyto prostředky směřují. [O 5,3 miliardy korun navyšujeme prostředky na platy, o 3,1 miliardy korun investiční výdaje a o 2,1 miliardy korun provozní výdaje.] Posilujeme tak nejen personální stabilitu bezpečnostních sborů, ale také jejich technické vybavení a podmínky pro každodenní výkon služby.

Ještě výrazněji je toto posílení vidět u Policie České republiky. Navržený rozpočet policie bez evropských fondů a finančních mechanismů roste z letošních 60,2 miliardy na 66,3 miliardy korun v roce 2027, to je o 6,1 miliardy korun více během jediného roku. Z toho 4,2 miliardy korun navíc směřuje na platy policistů a občanských zaměstnanců, 2,2 miliardy korun přidáváme na investice a dalších 300 milionů na provozní výdaje.

Totéž platí pro Hasičský záchranný sbor. Jeho rozpočet bez evropských fondů a finančních mechanismů roste z letošních 16,3 miliardy na 17,6 miliardy korun, tedy o dalších 1,3 miliardy. Z toho přibližně 600 milionů korun navíc směřuje na platy příslušníků a občanských zaměstnanců, 0,5 miliardy korun na investice a 300 milionů korun na provozní výdaje.

Právě tady chci připomenout také dobrovolné hasiče. Když jsme přebírali návrh rozpočtu na letošní rok, bylo na investiční dotace pro jednotky sboru dobrovolných hasičů připraveno pouze 40 milionů korun. Výrazné navýšení podpory dobrovolným hasičům přitom nebylo jednorázovým krokem. Investiční dotace ve výši 310 milionů korun navrhujeme zachovat i pro rok 2027. Navíc navrhujeme navýšit neinvestiční dotace o 50 milionů korun na 150 milionů korun. Obce tak budou mít větší jistotu při plánování obnovy techniky a vybavení svých jednotek. Dobrovolní hasiči jsou totiž nedílnou součástí celého systému požární ochrany a v řadě obcí jsou prvními, kdo zasahuje u požárů, u povodní, dopravních nehod a dalších mimořádných událostí. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(19.10 hodin)

(pokračuje Lubomír Metnar)

[Vládou schválený návrh rozpočtu na rok 2027 tak vytváří podmínky pro to, abychom mohli pokračovat v jedné z hlavních priorit, se kterou jsem Ministerstvo vnitra přebíral, ve stabilizaci Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru.] Jedním ze závazků naší vlády bylo zastavit rozevírání platových nůžek mezi vojáky na jedné straně a bezpečnostními sbory na druhé straně. [Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků Vězeňské služby proto budeme v letech 2027 až 2029 postupně zvyšovat. Každý rok půjde o 2 600 korun až 2 900 korun měsíčně, a za tři roky tedy o 8 700 korun. Cílem je, aby k 1. lednu 2029 dosáhl nástupní plat policisty a hasiče po odborné přípravě avizovaných 50 000 korun.]

Posilujeme ale i samotné sbory. [Postupně přibude více než 1 500 policejních míst, díky čemuž se dostane policie na 43 000 policistů, a přibližně 100 nových hasičů.]

Myslíme také na nové bezpečnostní hrozby. Na kyberbezpečnost půjde 240 milionů korun více. Další prostředky investujeme do potřebné techniky, výstroje a výzbroje. Bezpečnost stojí především na lidech. Pokud od nich očekáváme profesionální a náročnou službu, musíme jim vytvořit odpovídající podmínky. Detaily ke schválenému návrhu rozpočtu jsem zároveň představil především těm, kterých se to přímo týká, tedy členům bezpečnostních sborů a zástupcům odborů.

A zdůrazňuji jednu věc, protože ji považuji za podstatnou: nejde jen o nové policisty a hasiče. Bylo by velmi jednoduché říci: zvedneme nástupní plat a tím máme problém vyřešený. Jenže nemáme. Policie i hasiči potřebují nové lidi, ale stejně tak potřebují udržet ty, kteří už dnes slouží deset, patnáct nebo dvacet let, mají zkušenosti a nesou odpovědnost za práci svých útvarů. Stabilizace bezpečnostních sborů samozřejmě není pouze otázkou platu. Stejně důležité jsou podmínky, ve kterých policisté, hasiči slouží, a pravidla, která jejich službu upravují. Proto [připravujeme změny služebního zákona a současně hledáme cesty, jak snížit zbytečnou administrativní zátěž policistů a vytvořit větší prostor pro samotný výkon policejní práce.] [Řešíme přesčasy, služební hodnosti, výběrová řízení, zkušební dobu, elektronizaci osobních spisů i nastavení výsluh.] Cílem těchto změn je nejen získávat nové příslušníky, ale především vytvářet podmínky pro to, aby ti zkušení měli důvod ve službě zůstávat.

Současně chceme policii vracet do ulic a posilovat přímý výkon služby – ne rušit místní oddělení a vzdalovat policii občanům, ale naopak hledat způsob, jak policisty zbavit činností, které dělat nemusí, a umožnit jim věnovat více času práci, kvůli které k policii nastoupili.

A nejde jen o personál. [Dokončili jsme nákup nových vrtulníků pro Leteckou službu Policie České republiky a zajistili finanční prostředky na rekonstrukci hangáru na Ruzyni.] [Posilujeme vozový park, investujeme do krajských ředitelství a modernizujeme vybavení pro kriminální i dopravní policii.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Dokončen nákup nových policejních vrtulníků a zajištěny prostředky na rekonstrukci hangáru.

Dále bych se chtěl zmínit o migraci. Další zásadní oblast, kterou jsme po nástupu vlády začali okamžitě řešit, je migrace a pravidla pro pobyt cizinců. [My jsme od počátku řekli jasně, že prosazujeme nulovou toleranci k nelegální migraci a odmítáme povinné migrační kvóty.] Hned po svém prvním zasedání vláda odmítla princip solidarity, paktu o migraci a azylu v Evropské unii. Náš postoj je v tomto směru jasný: o tom, kdo může vstoupit na území České republiky a kdo zde může pobývat, musí rozhodovat český stát na základě jasných a vymahatelných pravidel.

Ale nezůstali jsme pouze u politického postoje. [Předložili jsme nový cizinecký zákon, který digitalizuje systém pobytové agendy.] Zavádíme nový integrovaný cizinecký agendový systém, elektronické podávání žádostí a komunikaci se státem i lepší propojení příslušných státních databází. Celý proces se díky tomu zrychlí a zjednoduší a stát zároveň získá výrazně lepší přehled o cizincích pobývajících na našem území.

Součástí změn je také povinná registrace občanů Evropské unie, kteří v České republice pobývají déle než 90 dnů. Dnes je tato registrace pouze dobrovolná, a stát proto nemá v základních registrech evidované všechny občany EU, kteří zde dlouhodobě žijí. Nevidím nic radikálního na požadavku, aby Česká republika věděla, kdo na jejím území dlouhodobě pobývá. [Připravili jsme také bezpečnostní novelu, která dále zpřísňuje pravidla pro pobyt cizinců a posiluje možnosti jejich vyhoštění.] Na Ministerstvu vnitra průběžně sledujeme vývoj hrozeb a vyhodnocujeme jejich dopady na vnitřní bezpečnost.

Využil jsem sobotní mnichovskou konferenci evropských ministrů vnitra, kde bylo zastoupeno 17 evropských států včetně České republiky, k diskusím s některými kolegy ministry vnitra, zejména z Pobaltí. V rámci Evropské unie krystalizuje debata, jak nejlépe fungovat v krizových situacích, kdy rozhodující je rychlost informací, flexibilita a jejich sdílení. Na unijní úrovni vnímám, že si hlavně chceme vyměňovat více informací, abychom byli schopni rychleji reagovat a co nejrychleji a nejefektivněji zasahovat. Za Ministerstvo vnitra jsme součástí mnoha iniciativ, které s tímto souvisí. Podílíme se například na estonské iniciativě zamezení vstupu ruských občanů podílejících se na ozbrojeném konfliktu. Iniciovali jsme užší spolupráci Česka, Polska a Německa, která řeší dopady války na Ukrajině na vnitřní bezpečnost v našem regionu. [Společně s Polskem a státy Pobaltí máme nejpřísnější pravidla pro vstup a pobyt občanů Ruska na našem území a podporujeme celoevropské zpřísňování vízového režimu pro příslušníky všech států, které představují hrozbu pro Českou republiku a Evropskou unii.]

Evropa musí lépe chránit svou vnější hranici a umět rychleji reagovat v mimořádných situacích, jako byla ta v Ceutě. [Proto jsme jednali například o možnosti v krizových situacích uzavřít vnější hranice, o posílení role Frontexu při návratech lidí bez oprávnění k pobytu nebo o zrychleném azylovém řízení u žadatelů z bezvízových zemí.]

Musíme se posunout od obecných debat k reálným opatřením. Naším cílem je migrační politika pod kontrolou, která trvale zamezí zneužívání azylu a přispěje k bezpečnosti a plné ochraně vnějších hranic Evropské unie. [Současně jsme prosadili zpřísnění pravidel pro nově příchozí z Ukrajiny.] Náš postoj k nelegální migraci, trestné činnosti cizinců je jasný. Nebudeme tolerovat porušování pravidel pro pobyt na našem území ani trestnou činnost těch, kteří zde pobývají. Stejně důležité je ale zajistit, aby stát měl k dispozici účinné nástroje, jak v takových případech postupovat. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(19.20 hodin)

(pokračuje Lubomír Metnar)

Dále bych se chtěl zmínit o bezpilotních prostředcích a krizové legislativě. Migrace je ale jen jednou z oblastí, ve kterých musí stát reagovat na současná bezpečnostní rizika. Stejně důležité je připravit se na hrozby, které se v posledních letech zásadně proměnily. [Hrozby, které jsme před deseti lety řešili okrajově, dnes mohou během několika minut ohrozit letiště, elektrárnu nebo jiný strategický objekt.] Typickým příkladem jsou drony. Český právní řád nebyl na tuto realitu dostatečně připraven. [Proto jsme připravili novou právní úpravu ochrany před neoprávněným provozem bezpilotních prostředků.] Princip je podle mě naprosto logický. Pokud dron neoprávněně vletí do chráněného prostoru kritické infrastruktury, musí mít stát – a za přesně stanovených podmínek také provozovatel takového objektu – jasně definované možnosti, jak reagovat. Nemůžeme čekat, až dojde k bezpečnostnímu incidentu, a potom začít zjišťovat, kdo vlastně mohl zasáhnout, jak mohl zasáhnout a podle jakého zákona. Proto nová úprava vymezuje zóny se zvýšenou ochranou a vytváří jasný právní rámec pro zásah proti dronu, který takový prostor neoprávněně naruší. Policie České republiky i provozovatelé kritické infrastruktury tak dostanou nástroje, které jim dnes v některých případech chybějí.

S tím souvisí i širší práce na bezpečnostní a krizové legislativě. Současný systém vznikal postupně v různých obdobích a reagoval na jiné typy hrozeb, než kterým čelíme dnes. Proto pracujeme na jeho modernizaci a na jasnějším nastavení pravomocí a odpovědnosti jednotlivých složek státu. Cílem je, aby stát v okamžiku krizové situace nemusel nejprve řešit kompetenční spory, ale aby bylo jasné, kdo rozhoduje, kdo zasahuje a kdo za co zodpovídá.

Teď pár vět ke kyberbezpečnosti. Jednou z oblastí, kde se bezpečnostní prostředí v posledních letech mění nejrychleji, je kyberkriminalita a s tím související kyberbezpečnost. Stále větší část trestné činnosti se přesouvá do on-line prostředí a spolu s tím se mění i způsob, jakým pachatelé postupují. Využívají nové technologie, působí napříč státy a dokážou oslovit velké množství lidí současně. [Vedle internetových podvodů se přitom stále častěji setkáváme i s organizovanými formami této trestné činnosti. Proto jsme letos o 80 milionů korun posílili prostředky na policejní techniku pro boj s kyberkriminalitou.] V návrhu rozpočtu na rok 2027 pak posilujeme prostředky na kyberbezpečnost o dalších 240 milionů korun. Od července letošního roku navíc vznikl na Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování samostatný odbor zaměřený na kriminalitu páchanou v kyberprostoru. Posilujeme forenzní (?) techniku, datová úložiště, software i počet kriminalistických IT specialistů. Policie zároveň rozvíjí operativně pátrací činnost kyberprostoru a schopnost policie reagovat zejména na internetové podvody, které dnes představují jeden z nejrychleji rostoucích problémů.

Ve svém vystoupení se nemohu nezmínit o bezpečnosti dětí, a když mluvíme o internetu, nemohu vynechat oblast, kterou považuji za jednu z nejdůležitějších vůbec, a tou je bezpečnost našich dětí. Samostatnou pozornost věnujeme bezpečnosti dětí v on-line prostředí. Kyberšikana, vydírání, sexuální obtěžování nebo zneužívání intimního obsahu jsou problémy, na které musí být stát schopen reagovat stejně účinně jako na trestnou činnost v běžném prostředí. Dnes je přitom pomoc rozdělena mezi více institucí a pro dítě nebo jeho rodiče nemusí být jednoduché rozpoznat, na koho se v konkrétní situaci obrátit, proto to chceme změnit. [Na program Bezpečné dětství jsme vyčlenili 38 milionů korun a společně s Policií České republiky a dalšími rezorty připravujeme Národní centrum ochrany dětí v on-line prostředí.] Jeho cílem je vytvořit jedno kontaktní místo, které dokáže konkrétní případ vyhodnotit a propojit dítě a jeho rodinu s institucemi, které jim mohou skutečně pomoci.

Vycházíme přitom také ze zkušeností izraelského systému Unit 105. Nechceme ale přebírat cizí model bez ohledu na české podmínky. Chceme využít to, co se v zahraničí osvědčilo, a vytvořit systém, který bude odpovídat našemu právnímu i institucionálnímu prostředí. Výsledkem má být především rychlejší a koordinovanější pomoc dětem, které se stanou obětí trestné činnosti nebo jiného závažného jednání v on-line prostředí.

Ochrana dětí ale samozřejmě nekončí v on-line prostředí. [Dalším problémem, který jsme po nástupu začali řešit, je dostupnost nebezpečných psychoaktivních látek a kratomu dětem a mladistvým], a tady musím říci, že je pro mě nepochopitelné, jak dlouho Fialova vláda nechala tento problém nekontrolovatelně narůstat. [My jsme se rozhodli tento stav změnit, proto jsme spustili rozsáhlou kontrolní akci Korund zaměřenou na nelegální nakládání s kratomem a nebezpečnými syntetickými psychoaktivními látkami.] Poprvé se do ní společně zapojila všechna klíčová ministerstva: vnitra, zdravotnictví, financí, průmyslu a obchodu a zemědělství a její výsledky byly alarmující. Zkontrolovali jsme téměř tisíc provozoven a distribučních míst a u 63 procent z nich jsme zjistili porušení zákona. Celkem bylo zadokumentováno téměř 900 protiprávních jednáních, z toho 373 případů podezření ze spáchání trestné činnosti. Zajištěno bylo téměř půl milionu výrobků a u dalších více než 17 000 výrobků byla nařízena likvidace. Z oběhu byly staženy 3 tuny hašiše, 1,3 tuny kratomu, 11,7 tuny sušiny nízkopotentního konopí a 22,6 kilogramů syntetických kanabinoidů.

Problém se samozřejmě netýká jen kamenných prodejen. Identifikovali jsme 169 rizikových internetových domén, zablokováno bylo 25 internetových obchodů a nabídka byla odstraněna z 96 prodejních automatů. Laboratoře prověřily více než 3 000 vzorků. V 87 procentech z nich byla prokázána přítomnost nebezpečných syntetických psychoaktivních látek.

Nezůstali jsme jen u kontrol. Poznatky z akce Korund jsme promítli do konkrétních technicko-organizačních opatření, která se již realizují, a také soubor legislativních změn. Vláda navrhla lex kratom, který nyní míří do parlamentu. Návrh zvyšuje věkovou hranici pro nákup psychomodulačních látek z 18 na 21 let, počítá se zákazem jejich internetového prodeje a dalšího prodeje na dálku a zpřísňuje pravidla pro specializované prodejny, složení, kvalitu a kontrolu výrobků. Současně reaguje na konkrétní problémy, které odhalila akce Korund.

Návrh zakazuje obohacování technického konopí dalšími látkami a dovoz a vývoz takto obohaceného konopí. Zakazuje také prodej vrchlíků technického konopí fyzickým osobám, protože právě ty byly při kontrolách identifikovány jako významný nosič syntetických drog.

Chci tady zároveň vyvrátit jednu věc, která se kolem tohoto návrhu objevuje. Žádné CBD masti ani běžnou kosmetiku z CBD nezakazujeme. Tvrzení, že Babiš zakázal CBD, jednoduše není pravda. Od počátku říkáme, že naším cílem není plošný zákaz CBD. Chceme zabránit tomu, aby se CBD a technické konopí zneužívaly k výrobě nebezpečných, syntetických a semisyntetických kanabinoidů. Návrh se proto běžných zpracovatelských nebo zpracovaných výrobků obsahujících CBD bez THC, jako jsou kosmetika nebo masti, vůbec netýká. Zakazuje naopak zpracovat CBD a THCA na jiné chemické látky s výjimkou oprávněných terapeutických a vědeckých účelů. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(19.30 hodin)

(pokračuje Lubomír Metnar)

[Další oblastí, které jsme se věnovali – výrazně jsme posílili také boj proti nelegálnímu zaměstnávání.] [V rámci Kobry 26 jsme propojili Policii České republiky s dalšími kontrolními orgány.] Zaměřujeme se nejen na nelegální práci, ale také na ty, kteří tento systém organizují, obcházejí zákony a zneužívají zahraniční pracovníky. Dosavadní výsledky potvrzují, že koordinovaný postup státu funguje, a naším cílem je v něm pokračovat, důsledně postihovat ty, kteří na nelegálním zaměstnávání a vykořisťování lidí profitují.

Další akcí, kterou jsme realizovali, byla akce takzvaná Disco 2026. Úkolem státu není reagovat na bezpečnostní problémy až ve chvíli, kdy se naplno projeví. Musí jim umět předcházet a včas na ně reagovat. [Po tragickém požáru baru ve Švýcarsku jsme například spustili celorepublikovou akci, jak jsem říkal, Disco 2026.] Hasiči společně s policií při kontrolách barů, diskoték a dalších nočních podniků zjistili 2 381 nedostatků a uložené pokuty přesáhly více jak 5,5 milionu korun. Ukázalo se, že takové kontroly mají smysl – ne proto, abychom komplikovali podnikatelům život, ale proto, že bezpečnostní pravidla existují z nějakého důvodu a jejich nedodržování může v krajním případě stát lidské životy.

Na závěr mi, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte ještě pár vět. Od nástupu této vlády jsme na Ministerstvu vnitra udělali řadu konkrétních kroků, o kterých jsem nyní mluvil. [Stabilizovali jsme financování rezortu a pro příští rok vyjednali navýšení rozpočtu o 9,2 miliardy korun.] [Jednou z našich hlavních priorit je stabilizace Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru, proto zvyšujeme jejich rozpočty, zajistili jsme další růst platů a vytváříme lepší podmínky pro nábor nových příslušníků i pro udržení těch zkušených.] [Zpřísnili jsme přístup k nelegální migraci a prosadili zásadní změny v rámci pobytové legislativy a současně reagujeme na nové bezpečnostní hrozby od kyberkriminality a ochrany kritické infrastruktury přes nebezpečné drony až po bezpečnost našich dětí v on-line prostředí.] To všechno jsou konkrétní kroky, které jsme už realizovali. Jde ale o dlouhodobé změny, které potřebují jasný směr a kontinuitu a zároveň vycházejí ze závazku této vlády, a právě v této práci chceme pokračovat.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Stabilizováno financování vnitra; vyjednáno navýšení rozpočtu o 9,2 mld. Kč; růst platů policistů a hasičů.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Prosazeny změny pobytové legislativy a zpřísněn přístup k nelegální migraci.

[Jednou z našich hlavních priorit proto nadále zůstává stabilizace bezpečnostních sborů, budeme pokračovat v růstu platů a náboru nových příslušníků, ale také vytvářet podmínky pro to, abychom ve službě udrželi ty zkušené.] Chceme dokončit změny služebního zákona a pokračovat v modernizaci techniky a vybavení. [V migrační politice chceme dokončit změny pobytové legislativy a dál důsledně postupovat proti nelegální migraci a prosazovat účinnější návratovou politiku.] Česká republika musí mít kontrolu nad tím, kdo na jejím území pobývá, a stát musí mít nástroje k tomu, aby svá pravidla dokázal vymáhat.

Dokončit chceme také novou legislativu pro ochranu kritické infrastruktury před nebezpečnými drony. Budeme dál posilovat boj proti kyberkriminalitě, pokračovat v ochraně těch nejzranitelnějších, tedy dětí, ať už jde o násilí, sexuální zneužívání, kriminalitu v on-line prostředí nebo další rizika, kterým dnes čelí. [Proto budeme pokračovat v programu Bezpečné dětství a připravujeme také systém, který na jednom místě propojí policii, odborníky a další instituce tak, aby děti a jejich rodiče dostali v případě ohrožení rychlou a účinnou pomoc.] [V tomto přístupu budeme pokračovat.] Korund dokázal, že cílené a koordinované kontroly dokážou nejen odhalit porušování zákonů, ale také ukázat slabá místa v našem systému.

Pokračovat budeme také v modernizaci krizového řízení a digitalizaci. Chceme, aby stát dokázal v krizových situacích reagovat rychleji a lépe, koordinovaně, aby jednotlivé složky byly lépe koordinovány a zároveň aby občané mohli stále více věcí vyřídit jednoduše a rychle, bez zbytečné administrativy.

To jsou úkoly, které máme před sebou. Zároveň jsme ale už ukázali, že nezůstaneme jen u jejich pojmenování, a právě v tom spočívá odpovědnost vlády. Nestačí problém popsat, je potřeba připravit řešení, zajistit finanční prostředky, prosadit potřebnou legislativu a uvést změny do praxe a právě podle toho by měla být naše práce posuzována, podle výsledků.

V bezpečnosti si stát nemůže dovolit přešlapovat na místě. Hrozby se mění a stát na ně musí být připraven. Musí umět chránit své občany před riziky, kterým čelí dnes, a současně budovat schopnosti pro ta, která mohou přijít zítra. To je odpovědnost, kterou jsme převzali, a to je práce, ve které chceme pokračovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane ministře. V této chvíli by měl vystoupit pan ministr Petr Macinka, ale já ho tady nevidím, takže půjde na konec fronty, a na řadě je pan ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Než se ujme slova, přečtu jednu omluvu: Andrej Babiš od 18 hodin do 22 z pracovních důvodů.

Pane ministře, máte slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, na úvod musím říct, že mě překvapuje jedna věc, a to, že opozice velmi stála o toto jednání, stála o to, abychom zde mohli diskutovat, o práci vlády, a o to víc samozřejmě nejen mě překvapuje to, že v tuto chvíli je v sále z opozice (Počítá.) jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm poslanců z 92. (Před řečnický pult přichází poslanec Hladík a drží v ruce ceduli.) Já myslím, že by bylo dobré, aby pan poslanec Hladík za prvé neporušoval pravidla jednání Sněmovny a za druhé...

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ne, počkejte, pane ministře.

Pane poslanče, poprosím – já mám tady, já vám to i přečtu, aby to věděli opravdu všichni (Komentáře poslanců ANO, poslanec Hladík odchází.), i pana poslance z našeho klubu poprosím, aby bez mikrofonu tady nevyřvával. Ty různé transparenty umístěné tady v jednacím řádě (sále?), pokud neznemožňují průběh schůze, nejsou odstraněny, také je tady vidíte, nicméně můžou být odstraněny, pokud jsou umístěny u řečnického pultu a řečník nechce být s těmito transparenty spojován. To znamená, když ho budete tady zastiňovat – sami byste to neměli rádi a já takhle přesně budu konat, i když to bude dělat někdo z koaličních poslanců. Tak tolik jenom, abychom tady nepobíhali s těmi transparenty. Poprosím, abychom zachovávali určitou úroveň.

Pane ministře, můžete pokračovat.

Ministr spravedlnosti ČR Jeroným Tejc: Děkuji. Samozřejmě chápu, že pan poslanec Hladík má nervy na pochodu, když zjistil, kolik poslankyň a poslanců z opozice z 92 je tady v sále, pouze devět, ale asi by bylo vhodnější zajistit jejich účast tady ve Sněmovně.

Každopádně vy jste tuto schůzi svolali proto, abyste vytvořili prostor bavit se o tom, na čem vláda pracuje, co dělá, co nedělá, a já samozřejmě stejně jako mí milí kolegové z vlády této možnosti využijeme. Od nástupu do vlády uplynulo něco málo přes devět měsíců a myslím, že je určitě vhodný čas připomenout si, co se za těchto devět měsíců podařilo a co jsme skutečně udělali.

[Jen v oblasti Ministerstva spravedlnosti jsme do Poslanecké sněmovny předložili 15 legislativních návrhů, o kterých chci dnes mluvit, a víte, kolik z těch návrhů, které jsem předložil do této Sněmovny buď já přímo, anebo společně s poslankyněmi a poslanci vládní koalice, bylo projednáno, kolik jich bylo schváleno? Ani jeden. Ani jeden!] ***
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Ministerstvo spravedlnosti připravilo a předložilo 15 legislativních návrhů; podle ministra však v době projevu nebyl žádný schválen.

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(19.40 hodin)

(pokračuje Jeroným Tejc)

Já to neříkám proto, abych se chlubil počtem předložených zákonů, protože samozřejmě vím, že počet předložených zákonů není měřítkem dobře odvedené práce. Podstatné ale je, co ty zákony přinášejí, a za každým z těchto návrhů je konkrétní problém, který jsme se rozhodli řešit: bezpečnost lidí, ochrana dětí, boj proti organizovanému zločinu, domácí násilí, obchodování s lidmi, ochrana obětí, ochrana firem a také plnění závazků České republiky, a právě proto mě mrzí, že řada těchto návrhů čeká ve Sněmovně už dlouhé měsíce. Tak si alespoň pojďme připomenout některé z nich.

Začnu sněmovním tiskem 46. Ten se týká mezinárodní justiční spolupráce a elektronických důkazů. Kriminalita, jak samozřejmě všichni sledujeme, už se dávno neodehrává jen na ulici, odehrává se na internetu, na sociálních sítích a v elektronické komunikaci, a právě elektronická data jsou dnes často jedinou cestou, jak pachatele vůbec najít a trestný čin prokázat. Mluvíme o kybernetických podvodech proti běžným lidem, o dětské pornografii, obchodování s lidmi nebo se zbraněmi. Nezavádíme přitom žádné nové sledování lidí, tato data lze získat už dnes. My jenom chceme zrychlit a zjednodušit cestu, jak se k nim při přeshraničním vyšetřování dostanou orgány činné v trestním řízení. Evropská pravidla se používají od 18. srpna letošního roku a my jsme je stále neimplementovali, přitom času na projednání bylo dost. My dnes doháníme čas, který jsme neztratili při přípravě zákona na ministerstvu ani ve vládě, ale při projednávání ve Sněmovně, a takových návrhů tady leží mnoho.

Dalším návrhem je sněmovní tisk 61, který se týká soudnictví ve věcech mládeže. Reagujeme jím na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. Dnes mladistvý může být při přezkumu vazby paradoxně v horším postavení než dospělý a to nedává smysl. Musíme to napravit, protože mladiství nemají mít horší procesní ochranu jen proto, že zákon jejich situaci historicky upravil jinak.

Další návrhy, sněmovní tisky 101 a 102, se týkají odčerpávání majetku nevysvětlitelného původu. Tady je podle mě nejlepší říct úplně jednoduše, proč to děláme. Nechci, aby stát vracel miliony, u kterých existují přesvědčivé důkazy, že pocházejí z trestné činnosti. Přesně k takovým situacím totiž dochází, typicky u praní špinavých peněz, průtokových účtů nebo u organizovaného drogového zločinu. Současně ale říkám, že při přijetí této normy nebudeme rezignovat na právní stát. O odčerpání bude rozhodnuto soudem a důkazní břemeno bude muset unést státní zástupce. Chceme jediné: aby se zločin přestal vyplácet. Implementační lhůta přitom končí 23. listopadu a ve Sněmovně tento návrh neprošel ještě ani druhým čtením. Návrhy jsou tedy ve Sněmovně řadu měsíců a přijetí ještě bude nějakou dobu trvat.

Další sněmovní tisk – 111, obchodování s lidmi. Obchodování s lidmi patří k nejzávažnějším formám kriminality. Chceme lépe chránit jeho oběti a zároveň jasně postihovat i ty, kteří vědomě využívají služeb člověka, o kterém vědí, že je obětí obchodování s lidmi. Přísněji budeme také postihovat obchodování s dětmi. Důležitá je pro mě i ochrana samotných obětí. Návrh zároveň řeší některé praktické problémy, například při zajišťování výkonu obecně prospěšných prací, třeba právě odpovědnosti za úraz nebo způsobenou škodu. Implementační lhůta opět uplynula již 15. července. I tady je tedy vidět, proč potřebujeme, aby se zákony, které vláda připraví a předloží, ve Sněmovně projednávaly a Sněmovna začala standardně pracovat.

Další tisk 115 – zanedbání povinné výživy. Chceme znovu jasně trestně postihnout člověka, který úmyslně déle než čtyři měsíce neplní svou zákonnou vyživovací povinnost. Dnes musí být pro trestní odpovědnost dítě nebo jiná oprávněná osoba navíc vystavena nebezpečí nouze a podle mě není správné čekat až na okamžik, kdy neplacení výživného přivede dítě do takové situace. Úmyslné neplacení výživného je samo o sobě jednání, na které stát musí umět reagovat, a nejde vůbec o to, abychom rodiče za každou cenu zavřeli do vězení. Cílem je dostat peníze k dítěti.

Dámy a pánové, to jenom jedna část naší práce, tím jsme samozřejmě neskončili a já budu hovořit o tiscích připravených Ministerstvem spravedlnosti dál.

Je to sněmovní tisk 162, který se týká takzvaných šikanózních žalob, tedy žalob, jejichž skutečným cílem není domoci se spravedlnosti, ale člověka zastrašit, finančně ho vyčerpat nebo umlčet. Může se jednat o kohokoliv, kdo se veřejně vyjadřuje k tématu, které se týká nás všech. Já jsem názoru – a věřím, že i vy budete názoru – že svoboda projevu nemůže fungovat jen na papíře. Proto chceme dát soudům jasnější pravidla a lidem účinnější možnost se proti takovým žalobám bránit.

Další oblastí, o které mluvím dlouhodobě, je otázka přiměřenosti trestu. Sněmovní tisk 173 zpřísňuje postih týrání zvířat a týrání osoby žijící ve společném obydlí. Viděli jsme případy brutálního násilí, po kterých následovaly tresty, které podle mě závažnosti takového jednání rozhodně neodpovídaly, a já opakovaně říkám, že trest musí závažnosti činu odpovídat. Pokud odmítáme domácí násilí, brutální týrání zvířat, musí tomu odpovídat i zákon a možnosti soudu při ukládání trestu. Přísnější tresty za týrání zvířat přitom mohly platit už od 1. července tohoto roku, kdyby jejich projednávání opozice nezavetovala.

Další sněmovní tisk – 196, ten se týká přeshraniční trestné činnosti. Zločinci hranice mezi státy příliš neřeší, ale naše justice tyto hranice řešit musí a naším úkolem je, aby zbytečná administrativa justici nesvazovala ruce. Proto zjednodušujeme předávání trestního řízení mezi členskými státy Evropské unie. Místo cesty přes ústřední orgány budou moci příslušné justiční orgány komunikovat přímo. Méně článků a jasnější pravidla, to znamená rychlejší spolupráci tam, kde trestná činnost překračuje hranice. Současně tím ale posílíme i procesní práva obviněných a poškozených.

Sněmovní tisk 207 – posílení trestněprávní ochrany životního prostředí. I tady chceme, aby za závažné jednání následoval odpovídající a dostatečně přísný trest. Pokud někdo závažně poškodí životní prostředí nebo neoprávněně nakládá s nebezpečnými látkami, musí mít stát účinné nástroje, jak takové jednání postihnout. Implementační lhůta této směrnice přitom uplynula už 21. května. Myslím, že tento návrh rozhodně patří mezi ty, na kterých bychom se shodli napříč stranami, a opravdu mě mrzí, že dlouhodobé blokování Sněmovny ze strany opozice brání tomu, abychom přijali tento i další smysluplné návrhy.

Je třeba taky připomenout ještě jednu věc. Pokud Česká republika evropské směrnice včas a řádně neimplementuje, vystavujeme se riziku řízení ze strany Evropské unie a v konečném důsledku i riziku vysokých finančních sankcí. Takže nejde jen o to, že nějaký zákon tady leží dlouho ve Sněmovně, jde o to, že za tu nečinnost zaplatíme všichni konkrétní peníze, a budou to peníze daňových poplatníků, kterými se rádi oháníte.

Další velmi konkrétní problém řeší sněmovní tisk číslo 216, takzvaný drink spiking, a tady mluvíme o situaci, kdy někdo druhému bez jeho vědomí, proti jeho vůli, podá návykovou látku a ovlivní tím jeho schopnost rozhodovat o sobě. Takové jednání musí mít jasnou trestněprávní odpověď, a protože dnes samostatná skutková podstata neexistuje – je to bohužel určitou mezerou v trestním právu, kterou chceme napravit.

[Předložili jsme také sněmovní tisk číslo 260 o evidenci skutečných majitelů, protože ta evidence má mít jednoduchý cíl, a to je boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu.] Samozřejmě ale chceme, aby současně byla respektována práva na soukromí a i judikatura našeho i evropských soudů. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(19.50 hodin)

(pokračuje Jeroným Tejc)

Sněmovní tisk 286 – ten posiluje ochranu obchodního tajemství. Pro řadu českých firem není tím nejcennějším budova nebo výrobní linka, je to jejich know-how – technologický postup, výrobní metoda nebo nějaký recept, informace, do jejichž vývoje investovali čas a peníze. Když někdo takové know-how neoprávněně získá nebo využije, musí mít firma účinnou možnost se bránit. Chráníme tím investice, konkurenceschopnost českých firem a práci lidí, kteří za tím úspěchem stojí.

Vedle těchto návrhů samozřejmě pracujeme na dalších změnách. Jednou z oblastí, kterou považuji za mimořádně důležitou, je ochrana dětí. [Předložil jsem opatrovnickou novelu, kterou velmi brzy projedná vláda.] Chci, aby bezpečí dítěte bylo skutečně na prvním místě. Pokud se jeden z rodičů dopouští domácího násilí, soud by tuto skutečnost měl při rozhodování zohlednit a zvážit odpovídající zásah do rodičovské odpovědnosti. Chceme také lépe a účinněji řešit vysoce konfliktní rozvody. Chceme přesněji vymezit nejlepší zájem dítěte, chceme více respektovat jeho názor a právo být slyšeno. Chceme legislativně ukotvit o spolupráci OSPODu, policie, psychologů, státního zastupitelství a soudů, protože pokud různé části státu vědí každá něco, ale ty informace se nespojí, nepropojí, může být výsledkem tragédie, a přesně tomu musíme zabránit. O dětech se nesmí rozhodovat podle pocitů a dojmů, ale na základě co nejúplnějších informací.

Pak přišel tragický případ malé Viktorky. Já samozřejmě vím, že žádné dodatečné šetření život nevrátí, ale naší povinností je zjistit, jestli systém někde neselhal a co musíme změnit, aby se něco podobného už neopakovalo. Proto jsem zadal důkladný justiční dohled. Nechali jsme prověřit postup soudu i znalecké posudky. [Obrátil jsem se na ministra práce a sociálních věcí kvůli prověření postupu OSPODu a podal jsem kárnou žalobu na soudkyni, protože jsem přesvědčen, že její rozhodnutí bylo excesivní], a právě tady se dostávám k jedné věci, za které jsem občas kritizován. Prý mimo jiné tím ohrožuji nezávislost justice, a já se ptám: Čím? Tím, že jsem využil zákonnou pravomoc ministra a podal kárnou žalobu? Tím, že kritizuji rozsudky, ve kterých podle mého názoru padají nepřiměřeně nízké podmíněné tresty za závažné případy znásilnění nebo sexuálního zneužívání dětí? Tím, že říkám, že závažné týrání dětí, domácí násilí nelze bagatelizovat? Ano, i dál budu taková rozhodnutí kritizovat, a pokud budu přesvědčen, že se jedná o exces v rozhodovací činnosti soudce, i nadále budu využívat možnost podat kárnou žalobu. Soudci jsou a budou ve svém rozhodování nezávislí, ale nezávislost neznamená neodpovědnost a nezávislost justice neznamená, že její rozhodnutí nesmějí a nemohou být kritizována. Nikdy nebudu říkat, jak má konkrétní soudce rozhodnout v dané věci, ale nikdo po mně nemůže chtít, abych jako ministr spravedlnosti mlčel, když některé rozhodnutí soudu považuji za exces.

[Stejně tak jsem vládě předložil priority trestní politiky.] Chceme, aby v závažných případech znásilnění a dalších sexuálních trestných činů nebyly ukládány nepřiměřeně nízké, často podmíněné tresty. Chceme lépe kontrolovat odsouzené, když jsou podmíněně propouštěni, chceme chránit oběti a současně chceme důsledně respektovat základní práva a svobody včetně svobody projevu a práva na nutnou obranu.

Od začátku jasně říkám, že vláda ani ministr spravedlnosti nemohou státním zástupcům určovat, jak mají postupovat v konkrétních trestních věcech, a ani to dělat nechci. Státní zastupitelství je ale součástí moci výkonné, byť se zákonem jasně vymezenými zárukami svého postavení, a vláda jako vrcholný orgán výkonné moci má právo stanovit, co považuje v trestní politice za důležité.

A když už poslouchám lekce o nezávislosti justice, pojďme se podívat na vaše vlastní výsledky tehdejší vlády a současné opozice. Vaše vláda zasáhla do platů soudců. Ústavní soud tyto zásahy opakovaně shledal protiústavními, u jednoho z nich hovořil o narušení stability a nezávislosti soudcovského stavu. A váš účet za tato rozhodnutí? Ten nakonec zaplatil stát ve stovkách milionů korun v doplatcích. Takže než mi začnete vysvětlovat, že nezávislost justice ohrožuje ministr tím, že kritizuje konkrétní rozsudek nebo využije zákonnou pravomoc podat kárnou žalobu, možná by bylo dobré vzpomenout si na vaše vlastní výsledky v této oblasti.

A vedle zákonů ještě jedna věc, bez které justice fungovat nebude – lidé. Můžeme si napsat a schválit sebelepší zákon, můžeme přijmout sebelepší reformu, ale pokud nebudeme mít kvalitní lidi, kteří ji každý den uvádějí do praxe, pak zůstane jenom na papíře. Proto [zvyšujeme platy zaměstnanců Vězeňské služby, Probační a mediační služby a administrativních zaměstnanců soudů a státních zastupitelství, protože jestli chceme kvalitní služby státu, fungující soudy i státní zastupitelství, jestli chceme zajistit bezpečnost ve věznicích i mimo ně, musíme být schopni kvalitní lidi získat a hlavně si je udržet.] Nemůžeme na jedné straně požadovat rychlejší soudy, bezpečné věznice, důslednější dohled nad odsouzenými i kvalitnější práci státu, a na druhé straně přehlížet lidi, na kterých to všechno stojí.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Zvýšeny platy zaměstnanců Vězeňské služby, Probační a mediační služby a administrativy justice.

Když už se tady vede debata o schodku státního rozpočtu a o tom, proč jsou výdaje státu vyšší, toto je právě část odpovědi. [Zvyšujeme platy lidem, na které se dlouhé roky zapomínalo, lidem, bez kterých soudy, státní zastupitelství, věznice a Probační a mediační služba nemohou fungovat.] [Chceme také peníze proto, abychom rozšířili počet zaměstnaných vězňů.] Práce během výkonu trestu pomáhá udržovat pracovní návyky, učí odpovědnosti, připravuje člověka na návrat do běžného života a odsouzení ze své odměny navíc hradí svoje závazky, třeba právě výživné. Proto chceme v příštích letech investovat do nových pracovních míst přímo ve věznicích. [Postavíme v areálu věznic nové výrobní haly, ve kterých budou moci odsouzení pracovat.] Chceme vytvořit podmínky, aby práce ve výkonu trestu nebyla výjimkou, ale běžnou součástí přípravy odsouzeného na návrat do normálního života.

[Samozřejmě vedle toho budeme investovat a investujeme do moderních technologií, do informačních kiosků, do modernizací věznic, protože smyslem výkonu trestu nemůže být jen zavřít člověka do vězení za zeď a čekat, že se sám od sebe napraví.] Smyslem musí být také snížit pravděpodobnost, že se po propuštění vrátí k trestné činnosti.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, schválně jsem prošel návrhy docela podrobně ne proto, abych vám četl legislativní plán Ministerstva spravedlnosti, ale protože právě takhle je vidět, kolik práce jsme za těch devět měsíců udělali, a přestože počet zákonů, jak jsem řekl, není rozhodující a možná podstatný, podstatným je to, co ty zákony přinášejí lidem – možnost odčerpání milionů pocházejících z trestné činnosti, boj proti obchodování s lidmi, výživné pro děti, ochranu lidí před šikanózními žalobami, přísnější postih domácího násilí a týrání zvířat, ochranu obětí, ochranu dětí, a myslím, že to jsou všechno věci, které by měly zajímat nejen vládu, ale i opozici, a myslím, že i lidé očekávají, že se na těch klíčových věcech shodneme.

A proto se vrátím k tomu, s čím jsem začal. [Ministerstvo spravedlnosti pracuje, vláda pracuje, návrhy připravujeme, schvalujeme a posíláme je do Poslanecké sněmovny, ale řada z nich tu leží dlouhé měsíce.] Často potom poslouchám ze strany opozice výtky typu „vláda nic nedělá, vláda je pomalá, vláda měla ten nebo onen zákon přijmout už dávno“. Nezlobte se, ale nemůžete jednou rukou blokovat projednávání zákonů tady ve Sněmovně neustálými návrhy na změnu pořadu, neustálými návrhy na zařazení nových bodů, neustálými mimořádnými schůzemi, a na druhé straně nás kritizovat za to, že snad podle vás neplníme vládní program. Opozice má samozřejmě právo a vlastně i povinnost vládu kontrolovat, má právo kritizovat naše návrhy, má právo předkládat pozměňovací návrhy, má právo nabízet vlastní řešení, má právo hlasovat proti, má právo přesvědčovat veřejnost, že se mýlíme, od toho tady opozice je, ale pojďme ty zákony alespoň projednat, protože permanentní obstrukce nemohou znamenat, že opozice fakticky znemožní vládě vykonávat mandát. Ten mandát tato vláda získala ve volbách. Vláda má demokratický mandát, opírá se o výsledek voleb a většinu v Poslanecké sněmovně, a tím přichází vláda nejen o právo uskutečňovat svůj program, ale především o odpovědnost, kterou má vůči občanům této země. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(20.00 hodin)

(pokračuje Jeroným Tejc)

Porazte nás svými argumenty, přesvědčte většinu této Sněmovny, že naše návrhy jsou špatné, přesvědčte veřejnost, že máte lepší řešení – to je demokracie. Demokracie neznamená blokaci vládní většiny tím, že neustále budete ve Sněmovně marnit čas návrhy, které víte, že neprosadíte, a návrhy, které víte, že Sněmovna například na pořad schůze nezařadí.

Nikdy se nestačím divit, kolik rad od vás dostáváme, co máme dělat, jak to máme dělat, co jsme měli udělat před půlrokem, co jsme měli udělat jinak, a samozřejmě jak byste to všechno dělali vy. Je na tom zvláštní jenom jedna věc. Vy jste tu příležitost měli, měli jste vládu, měli jste pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně, měli jste ministerstva, měli jste čtyři roky, tak kde ty všechny skvělé nápady tehdy byly? Proč jste je nenavrhli? Proč jste je neprosadili? Proč jste problémy, o kterých nám dnes vysvětlujete, že je máme okamžitě vyřešit, nevyřešili sami za čtyři roky? My dnes neseme odpovědnost a já před ní určitě neutíkám.

Mimochodem, mám stoprocentní účast na ústních interpelacích. Kdykoliv se mě přijdete zeptat na cokoliv, co na ministerstvu děláme, rád se budu ze své práce zodpovídat, trpělivě, věcně a tak dlouho, jak to bude potřeba. Nemám problém obhajovat svoje rozhodnutí, nemám problém poslouchat kritiku a nemám problém přiznat chybu, pokud ji uděláme. Až moje působení na Ministerstvu spravedlnosti skončí, klidně položme na stůl výsledky a porovnejme je, co se udělalo za čtyři roky před námi a co se udělalo za čtyři roky této vlády. Troufnu si ale říct, že za několik měsíců na Ministerstvu spravedlnosti jsme udělali obrovský kus práce, možná větší než za poslední čtyři roky, a samozřejmě jsem připraven se zpovídat z toho, co se případně nepovedlo.

Vážené kolegyně a kolegové, dnešní schůzi jste svolali proto, abyste vyslovili nedůvěru vládě. Je to určitě vaše právo a já vám ho neberu. [Stejně tak ale je naším právem a povinností vysvětlit, co jsme za těch devět měsíců udělali my, a proto jsem vám dnes předložil výsledky, konkrétní výsledky práce, konkrétní návrhy, které jsme připravili nebo které jsou v přípravě.]

Chceme ještě víc – chceme výrazně zvýšit trestní sazby pro řidiče, kteří v opilosti nebo pod vlivem drog způsobí při dopravní nehodě zranění nebo smrt. Proto [zavádíme nový trestný čin ujíždění před policií, protože nechceme divoké honičky, při kterých pachatel ohrožuje ostatní účastníky provozu jen proto, aby unikl policejní kontrole.] Trestní právo musí umět reagovat také na agresivní a bezohlednou jízdu, která přímo ohrožuje životy ostatních, třeba úmyslným vybržďováním, vytlačováním jiného vozidla ze silnice. Jak je vidět na našich silnicích, jen s přestupkovým právem si v těch nejzávažnějších případech nevystačíme a třeba možnost zabavení vozidla po vzoru jiných států, kde jsme se inspirovali, je právě způsobem, jak zajistit, aby se podobné věci neděly, nebo se alespoň neděly tak často.

V Legislativní radě vlády se teď projednává ústavní zákon o referendu a myslím, že by bylo dobře, abychom lidem možnost rozhodovat o zásadních otázkách přímo dali co nejdříve. Umožnili bychom jim, aby svým rozhodnutím na pět let zavázali vládu, Poslaneckou sněmovnu i Senát, jak se v dané otázce mají chovat. Je to náš společný dluh lidem v České republice a my jako vláda se lidí nebojíme, nebojíme se jejich názorů a rádi bychom jim toto právo svěřili.

[Připravujeme také změnu právní úpravy vyhošťování, už na to narazil pan ministr vnitra.] [My jsme připravili svůj návrh ještě na Ministerstvu spravedlnosti, protože soudy dnes mohou v případě úmyslného trestného činu cizince za splnění zákonných podmínek vyhostit, ale jak zdůrazňuji, mohou. My nově chceme, aby u vymezených násilných trestných činů a u trestných činů v sexuální oblasti, stejně jako u trestných činů, kde je trestní sazba u některých případů spodní 3 roky, u některých 8 let, soud musel v případě prokázání viny takového pachatele vyhostit povinně. Budeme mít zřejmě jednu z nejpřísnějších úprav Evropské unie, ale myslím, že musí platit, že kdo u nás chce žít, musí respektovat naše zákony.]

Takže ještě jednou: [ochrana dětí, placení výživného, boj proti obchodování s lidmi, odčerpávání výnosů z trestné činnosti, ochrana před domácím násilím, přísnější postih týrání zvířat, ochrana obětí, ochrana svobody projevu, ochrana českých firem, modernizace vězeňství. To všechno je konkrétní práce, na které jsme pracovali, na které pracujeme, kterou máme připravenu nebo už jsme ji předložili.] Velká část těchto návrhů čeká na projednání Sněmovny. Proto vás jako opozici, jako svolavatele této schůze, žádám o jediné: méně frází a patetických prohlášení, více zájmů o skutečné problémy lidí a více věcné debaty o konkrétních návrzích, které předkládáme. Můžeme se přít, můžeme mít odlišné názory, můžete naše návrhy kritizovat a hlasovat proti nim, ale pojďme o nich rozhodnout, protože od toho tady jsme. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký večer. Jako další vystoupí s přednostním právem ministr dopravy Ivan Bednárik a připraví se ministr školství Robert Plaga. Prosím, pane ministře.

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: Vážený pane předsedo, vážené paní ministryně – pardon, páni ministři, kolegyně tady nejsou. Vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, pět členů opozice, stojím tady před vámi podruhé během několika měsíců, abych vyjádřil respekt k této Sněmovně a k parlamentní demokracii a abych se dozvěděl, co všechno při své práci dělám blbě, protože o to tady přece jde, ne? Předvést ohňostroj negace, vylíčit vše v těch nejvíce černých barvách, objektivní úspěchy naší vlády zatajit, něco málo si vymyslet, udělat si pěkná videjka na sociální sítě a zase odjet. O tom je, vážení diváci a posluchači, celé dnešní cvičení. Předpokládám, že ti nejlepší opozičníci v mém případě tuto kritiku ještě opepří útoky na můj původ, na to, že jsem se narodil na Slovensku, vzdání se bezpečnostní prověrky, BZ (?) nazvou toaletním papírem, i když bezpečnostní prověrka a toaletní papír jsou dvě odlišné věci. (Pobavení.)

Co všechno dalšího ještě zazní dneska? Nebo dneska už asi toho moc nebude, ale zítra, zítra toho bude určitě hodně. Nic z toho samozřejmě nebude mít s dopravou mnoho společného.

[Když jsem tady před vámi stál v únoru při předchozí mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, věnoval jsem podstatnou část svého vystoupení situaci v dopravě, kterou jsme po nástupu vlády řešili.] Mluvil jsem především o rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, o rozestavěných a připravovaných stavbách a také o tom, že dopravní infrastrukturu nelze řídit prostřednictvím politických prohlášení a dobře znějících sloganů, protože nakonec vždycky narazíte na realitu, na stav přípravy projektu, na povolovací proces, na kapacitu stavebního trhu, na výsledky soutěží a samozřejmě na peníze.

Od té doby uplynulo sedm měsíců a myslím, že právě proto nemá příliš smysl opakovat to, co již bylo několikrát řečeno. Mohu se vracet k tomu, v jakém stavu jsem rezort přebíral, v jakém stavu jsme rezort přebírali, ale to už jsme si řekli. [Po sedmi měsících je podle mě daleko užitečnější podívat se na to, co se od té doby skutečně událo, co jsme dokázali posunout, co jsme zahájili a jak jsme naložili s problémy, o kterých jsem tady v únoru mluvil.] ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(20.10 hodin)

(pokračuje Ivan Bednárik)

Doprava má totiž (oproti) řadě jiných politických témat jednu velkou výhodu – je poměrně snadno měřitelná. Můžeme se přít o názory, můžeme se přít o priority, můžeme vést nekonečné debaty o tom, kdo kterou stavbu zahájil, kdo ji nakonec otevřel, ale na konci dne je dálnice buďto ve výstavbě, nebo není, železniční trať se modernizuje, nebo se nemodernizuje, smlouva je podepsaná, nebo není a peníze na stavbu buď jsou, nebo nejsou. Doprava se zkrátka nedá dlouhodobě dělat na dobrý dojem, protože dříve nebo později vše dožene realita, a právě o této realitě bych dnes chtěl mluvit.

V únoru jsem tady poměrně podrobně popisoval problém financování dopravní infrastruktury pro rok 2026. Nebudu dnes znovu rozebírat všechna čísla, připomenu pouze podstatu. Po nástupu vlády jsme byli postaveni před situaci, kdy jsme museli ve velmi krátkém čase... (Nově příchozí pirátští poslanci svým hovorem vyrušují.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Já bych chtěl požádat klub Pirátů jenom o ticho, jo? Abychom mohli se vyjádřit. Děkuju.

Ministr dopravy ČR Ivan Bednárik: (U) připravených dopravních staveb jinak hrozilo, že některé z nich nebude možné zahájit a u jiných bude problém pokračovat. Situaci jsme vyřešili, rozpočet pro letošní rok jsme stabilizovali, potřebné prostředky jsme zajistili a stavby se mohly rozběhnout. Dnes už ale ne. Jsme v situaci, kdy řešíme pouze to, jak zajistit jeden rozpočtový rok. Před několika dny vláda schválila návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2027 ve výši 183,1 miliardy korun a tento návrh byl předložen Poslanecké sněmovně. Jde o historicky nejvyšší návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Oproti letošnímu schválenému rozpočtu se jedná o navýšení téměř o 14 miliard korun a z celkového objemu má 127 miliard směřovat do investic. Ředitelství silnic a dálnic má mít k dispozici 87 miliard korun a správa železnic 77,6 miliard korun. Současně rozpočet zajišťuje financování oprav a údržby bezpečnostních projektů měst a obcí i úprav dopravní infrastruktury souvisejících s výstavbou nového jaderného zdroje v Dukovanech.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Stabilizováno financování dopravní infrastruktury a zajištěny prostředky pro pokračování staveb.

A právě tady bych chtěl zdůraznit jednu věc. Rekordní rozpočet sám o sobě není úspěch. Ministr dopravy by se podle mého názoru neměl chlubit tím, kolik peněz dokáže utratit. Úspěchem bude, pokud za těch 183,1 miliardy dokážeme postavit a opravit co nejvíce infrastruktury – pokud budeme soutěžit za rozumné ceny, projekty budou dobře připravené a každá koruna, kterou stát do dopravy vloží, přinese odpovídající hodnotu. Často používám výraz value for money, hodnota za peníze. Možná nezní příliš politicky, ale právě proto ho mám rád. Stát podle mě nemá hodnotit projekt podle toho, jak velké číslo je napsané na jeho cenovce, ale podle toho, co za ty peníze skutečně dostane, a čím vyšší rozpočet máme, tím větší odpovědnost máme za každou jednotlivou korunu.

Právě proto bych byl opatrný také s jedním slovem, které v politické debatě zaznívá velmi často – populismus. Je jednoduché označit nějaké rozhodnutí vlády za populistické. Podstatně težší je podívat se, co konkrétně znamená, kolik stojí a jaký má výsledek. Od prvního dne na Ministerstvu dopravy se ptám, zda jsou projekty skutečně financovatelné, jestli se soutěží s dostatečnou konkurencí, jestli stát neplatí zbytečně vysokou cenu, jestli rozhodování, které dříve trvalo měsíce, nelze zkrátit a jestli opravdu potřebujeme všechno dělat tak, jak jsme to dělali posledních deset, dvacet let. Pokud někdo s konkrétním rozhodnutím nesouhlasí, pojďme se o něm přít, pojďme porovnat čísla, ekonomiku projektu, dopravní přínosy nebo alternativní řešení. Tak podle mě má vypadat politická debata o dopravě.

Podívejme se tedy na silnice a dálnice. Ředitelství silnic a dálnic v tuto chvíli realizuje 266,4 kilometrů nových staveb, z toho 156,8 kilometrů dálnic a téměř 110 kilometrů silnic I. tříd. Dalších více než 84 kilometrů je ve výběrovém řízení a pro letošní a příští rok je ŘSD připraveno zahájit nové stavby v rozsahu až 154 kilometrů. To už není plán na papíře, ale velmi vysoké tempo výstavby, které musíme udržet i v dalších letech tak, abychom dostavěli dálniční páteřní síť. Je to závazek, který všechny vlády mají vůči občanům této už od devadesátých let.

Když jsem tady v únoru mluvil o rozpočtu, uváděl jsem jako jeden z konkrétních příkladů dálnici D11 mezi Jaroměří a Trutnovem. [Tehdy jsme měli připravenou stavbu, ale zahájení bylo závislé na tom, zda dokážeme zajistit financování.] [Financování jsme zajistili a 8. dubna jsme začali stavět poslední chybějící úsek D11 mezi Jaroměří a Trutnovem o délce 19,6 kilometrů, po jehož dokončení bude dálnice D11 kompletní z Prahy až k polským hranicím.]

Současně chci být férový. [Nebudu tvrdit, že jsme za několik měsíců připravili dvacet kilometrů dálnice, protože to by samozřejmě nebyla pravda.] Takové projekty vznikají mnoho let, pracují na nich různé vlády, Ředitelství silnic a dálnic, projektanti obce a stovky dalších lidí. Naším úkolem bylo něco jiného – zajistit, aby připravená stavba nezůstala stát jen proto, že pro ni stát nedokázal zajistit reálné peníze, to jsme udělali a právě proto mluvím o kontinuitě. Kontinuita v dopravní infrastruktuře není politická slabost, ale podmínka toho, aby tato země vůbec něco postavila. Dálnice se nepřipravuje jedno volební období a velká železniční stavba taky ne. [Pokud se každá vláda rozhodne, že všechno, co připravili její předchůdci, zahodí a začne znovu, budeme mít každé čtyři roky nové barevné mapy, nové prezentace a nové termíny, jenom nebudeme mít nové dálnice.] [Proto nemám problém říct, že pokračujeme v projektech, které byly připravovány před naším nástupem, stejně jako očekávám, že naši nástupci jednou dokončí projekty, které připravujeme dnes.] Silnice nemá politickou příslušnost – buď slouží lidem, nebo neslouží.

Posunula se také D35. Na konci dubna začala stavba úseku mezi Úlibicemi a Hořicemi a současně pokračujeme v přípravě největšího dálničního PPP projektu, který Česká republika dosud připravovala, a to je dostavba D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí. V červenci Ministerstvo dopravy obdrželo tři finální nabídky mezinárodních konsorcií na výstavbu, financování, provoz a údržbu 35,4 kilometrů nové dálnice a tyto nabídky nyní procházejí procesem vyhodnocení. Samozřejmě chci, aby se D35 dostavěla co nejrychleji. Je to jedna z nejdůležitějších dopravních staveb v České republice a alternativa k přetížené D1. U zakázky za desítky miliard korun ale nemůže být jediným kritériem rychlost. Musíme mít kvalitní smlouvu, maximálně chránit zájmy státu a minimalizovat riziko budoucích sporů. U tak velké zakázky můžete měsíc získat velice snadno, ale stejně snadno můžete jedním špatným rozhodnutím ztratit několik let. Proto nechci soutěžit v politické disciplíně, kdo oznámí nejhezčí datum. Chci, aby byl projekt správně připravený.

[Současně připravujeme další část dálniční sítě.] [V příštím roce chceme zahájit další úseky D52, další část D55, připravujeme severní část Pražského okruhu, středočeskou D3 a další projekty, a možná ještě důležitější jsou pro řadu lidí silniční obchvaty – Krnova, Bučovic, Znojma, Břeclavi, Pardubic, Rychnova nad Kněžnou a dalších měst.]

Stejný přístup máme na železnici. V letošním roce směřujeme prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury do železnic rekordních 72,2 miliardy korun a pro rok 2027 návrh rozpočtu počítá pro Správu železnic se 77,6 miliardami korun. Tyto prostředky mají zajistit pokračování rozestavěných staveb, modernizaci dalších tratí, elektrizaci, údržbu, zvyšování bezpečnosti i přípravu projektů, které budou určovat podobu české železnice na desítky let. Když jsem zde vystupoval v únoru, mluvil jsem například o nejdelší etapě projektu Praha – letiště – Kladno, tedy o 15kilometrovém úseku mezi pražskou Ruzyní a Kladnem. Tehdy jsme říkali, že to chceme na jaře zahájit. Dnes už o něm nemusím mluvit v budoucím čase, protože od května se staví. Trať bude dvoukolejná a elektrifikovaná, výrazně se zvýší její kapacita a cesta mezi Kladnem a Ruzyní se zkrátí o polovinu. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(20.20 hodin)

(pokračuje Ivan Bednárik)

Pro mě je ale na této stavbě důležitá ještě důležitá ještě jedna věc. V tendru zvítězila nabídka, která byla přibližně o půl miliardy korun nižší než původní předpoklad. Významnou úsporu se podařilo dosáhnout také při modernizaci tratí mezi Plzní, Nýřany a Chotěšovem. Právě toto je podle mě správná odpověď na otázku, co znamená odpovědná investiční politika. Nejde jen o to investovat více, ale snažit se za stejné peníze udělat více. Každý milion, který se při veřejné zakázce podaří skutečně a férově ušetřit, je milion, který můžeme použít někde jinde. A při objemu investic, který dnes v dopravě máme, už se nebavíme o jednotkách milionů, ale o stovkách milionů a v součtu potenciálně o miliardách. Proto budu dál tlačit na kvalitu přípravy, konkurenci soutěží a ekonomiku jednotlivých projektů. Máme rekordní rozpočty, ale to nesmí znamenat, že si zvykneme na rekordní ceny.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: V dopravních tendrech dosaženy uváděné úspory v řádu stovek milionů korun.

Pokračujeme také v elektrizaci tratí, modernizaci železničních uzlů, zavádění zabezpečovacího systému ETCS, rekonstrukci nádraží a zvyšování bezpečnosti železničních přejezdů. [Jen letos jde na bezpečnost přejezdů tři čtvrtě miliardy korun a připravujeme projekty, které budou skutečně generační.] Nový železniční uzel Brno, další etapy spojení Prahy s letištěm a Kladnem nebo budoucí rychlá železniční spojení.

A právě tady bych chtěl doplnit jednu věc, která někdy v české debatě o dopravě ztrácíme ze zřetele. Česká republika není ostrov a doprava taky nezná hranice. Můžeme mít perfektně modernizovanou trať z Prahy k německé hranici, ale pokud na druhé straně nebude pokračovat odpovídající infrastruktura, cestující ani nákladní dopravci z české investice nedostanou plný užitek. Stejně tak můžeme postavit dálnice až k hranici s Rakouskem nebo Polskem, ale její skutečný evropský význam vzniká teprve tehdy, když na ni navazuje infrastruktura sousedního státu. Proto považuji evropskou a přeshraniční spolupráci za jednu ze základních součástí práce ministra dopravy, nikoliv za nějaký doplněk k domácí agendě. [Během posledních měsíců jsem proto velmi intenzívně jednal s našimi sousedy i s dalšími Evropskými partnery.] [S Rakouskem jsem podepsal memorandum o spolupráci na rozvoji přeshraniční železniční infrastruktury a následně také společnou deklaraci ke strategickým silničním spojením D3-S10 a D52-A5.] [Se Slovenskem jsme podepsali memorandum zaměřené na přeshraniční železniční infrastrukturu včetně budoucího rychlého spojení Praha-Brno-Bratislava.] [S Polskem řešíme dokončení dálničního propojení směrem k Baltu i budoucí železniční spojení a s Německem pravidelně jednáme o ose Praha-Drážďany-Berlín, Krušnohorském tunelu, spojení přes Domažlice i přes Cheb.]

A právě tady se podle mě ukazuje, proč má smysl být v Evropě aktivní. Ne čekat, až někdo v Bruselu nebo v sousedním státě něco rozhodne a potom se tomu přizpůsobovat, ale přijít s vlastními tématy a hledat pro ně partnery. To jsme udělali například u nákladní železniční dopravy. [Česká republika letos připravila vlastní evropskou iniciativu na podporu konkurenceschopnosti železniční nákladní dopravy.] Když jsem s ní začínal, připojilo se k nám dalších osm členských států. Když se jim ji následně v červnu představil na Radě ministrů dopravy Evropské unie v Lucemburku, podporu vyjádřily také Španělsko, Švédsko a Polsko. Pro mě je podstatně právě tohle. Česká republika nemusí v evropské dopravní politice pouze přebírat agendu, kterou vytvoří někdo jiný. Dokážeme také přinést vlastní téma, přesvědčit pro ně další státy a otevřít evropskou debatu. Naše iniciativa přitom není akademický dokument, řeší velmi praktické problémy, nedostatečnou kapacitu pro nákladní vlaky, nekoordinované výluky mezi jednotlivými státy, objízdné trasy, terminály, kombinovanou dopravu, digitalizaci a interoperabilitu. Jinými slovy řeší přesně ty situace, kdy vlak s nákladem projede několik států a zjistí, že evropský jednotný trh je sice jednotný na papíře, ale železnice na hranici stále velmi dobře pozná, že přejela z jedné země do druhé. A právě tohle musíme změnit.

Protože pokud chceme mít konkurenceschopnou evropskou ekonomiku, nemůžeme mít dopravu, která funguje pouze pro státní hranici. Stejně tak nemůžeme řešit velké evropské dopravní projekty každý sám. Krušnohorský tunel nedává smysl bez Německa, spojení na Vídeň bez Rakouska, spojení na Bratislavu bez Slovenska, cesta k Baltu bez Polska. Doprava nezná hranice, ale i investiční rozpočty, povolovací procesy a politické priority je stále znají velice dobře. Úkolem ministrů dopravy je proto tyto bariéry postupně odstraňovat. Smysl této spolupráce není v tom, abychom si mohli říkat, že máme dobré vztahy v zahraničí. Smysl má tehdy, kdy se díky ní podaří lépe koordinovat stavbu přeshraniční tratě, získat evropské peníze, sladit výluky, otevřít prostor českým firmám nebo zajistit, že český vlak nebude stát na hranici jen proto, že dva sousední státy plánovaly každý zvlášť. To je podle mě skutečný význam evropské dopravní politiky.

A stejným pohledem se dívám na vysokorychlostní a rychlou železnici. Moje pozice se od února nezměnila. Česká republika potřebuje rychlejší a kapacitnější železnici. Potřebujeme zvýšit kapacitu páteřních tratí, oddělit dálkovou dopravu od regionální a nákladní dopravy a potřebujeme kvalitní spojení se sousedními státy. Za zásadní považuji evropskou osu Berlín-Praha-Brno-Vídeň, stejně jako nové rychlé spojení mezi Brnem a Ostravou a kvalitní napojení na Polsko a Slovensko. Současně ale budu dál říkat něco, co možná není vždy populární. [Musíme otevřeně mluvit o ceně těchto projektů, o jejich ekonomice, o evropském spolufinancování a také o pořadí, ve kterém je Česká republika skutečně schopna je realizovat.] Když je priorita všechno, není prioritou nic. To není rezignace na ambice, ale základní odpovědnost.

Při správě rezortu můžeme nakreslit deset nových tratí. Můžeme k ní vytvořit krásné vizualizace a oznámit deset termínů. Ale nakonec stejně musíme říct, kterou trať začneme stavět jako první, kolik bude stát, odkud na ni vezmeme peníze a jaký konkrétní přínos bude mít. A právě v tom vidím rozdíl mezi strategií a seznamem přání.

Dovolte mi nyní zmínit ještě jednu věc, která není investiční za desítky miliard korun, ale týká se milionů českých řidičů. [Na začátku svého působení na Ministerstvu dopravy jsem otevřel otázku automatického zdražovaní dálničních známek.] Od roku 2022 vzrostla cena roční dálniční známky z 1500 korun na dnešních 2570, tedy o více než 70 procent. [Proto jsme připravili změnu zákona, která automatickou valorizaci ruší.] Vláda ji podpořila a Poslanecká sněmovna tuto změnu 23. září ve třetím čtení schválila. Návrh nyní míří do Senátu. Pokud legislativní proces úspěšně dokončíme, od 1. ledna příštího roku automatické každoročné zdražování dálničních známek skončí a ceny pro rok 2027 zůstanou na letošní úrovni. Roční známka tedy 2570 korun, třicetidenní 480 korun, desetidenní 300 korun a jednodenní 230 korun. Současně Poslanecká sněmovna schválila další praktickou změnu. Dnešní jednodenní známka totiž ve skutečnosti jednodenní není, protože pokud si ji koupíte například večer, její platnost skončí o půlnoci. Nově proto chceme skutečnou 24hodinovou dálniční známku. Možná je to ve srovnání se stavbou dálnice nebo železničného uzlu malá věc, ale právě na podobných věcech lidé poznávají, jak stát vůči nim funguje. Zrušení automatické valorizace samozřejmě neznamená, že se cena dálniční známky nikdy nemůže upravit. Pokud ale některá budoucí vláda dospěje k závěru, že je potřeba cenu zvýšit, bude muset přijít a vysvětlit, proč.

S tím souvisí také mýto. Česká republika je tranzitní země a přes naši dálniční síť projíždí velké množství zahraniční nákladní dopravy včetně těžkých kamionů. [Proto připravujeme změny mýtného systému, přičemž cílem je odpovídajícím způsobem rozdělit náklady spojené s provozem a údržbou mezi její uživatele.]

Doprava ale není jen beton, asfalt, koleje a miliardy. Je také o tom, jak funguje stát vůči občanovi. Můj pohled je poměrně jednoduchý. Pokud stát nějaký údaj už má, nemá po občanovi chtít, aby mu ho znovu nosil na papíře. Pokud lze úkon udělat elektronicky, nemá člověk kvůli němu trávit dopoledne na úřadě, a pokud lze doklad bezpečně doručit do výdejního místa nebo boxu, nemá být osobní návštěva přepážky jedinou možností.***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(20.30 hodin)

(pokračuje Ivan Bednárik)

Proto pokračujeme v digitalizaci dopravních agend a Portálu dopravy. Digitalizace podle mě není o tom, kolik informačních systémů stát nakoupí, ale o tom, zda člověk zjistí, že něco, kvůli čemu dříve potřeboval dvě návštěvy na úřadu, dnes vyřeší z domova. Nejlepší návštěva úřadu je ta, kterou občan vůbec nemusí absolvovat.

Stejně tak nechci, aby Česká republika byla v dopravě technologickým skanzenem. Automatizace, inteligentní dopravní systémy, autonomní mobilita, moderní železniční zabezpečení nebo digitální řízení dopravy, nejsou tématy vzdálené budoucnosti. Jsou realitou, se kterou se musíme naučit pracovat. Úkolem státu není každou novou technologií automaticky odmítnout. Stejně tak není jeho úkolem nekriticky přijmout všechno, co má na sobě nálepku inovace. Musíme vytvářet prostředí, ve kterém se nové technologie mohou rozvíjet a současně důsledně hlídat bezpečnost. Inovace ano, experimentování s bezpečností lidí ne.

Když už mluvím o bezpečnosti, chci připomenout, že [velká část práce rezortu není na první pohled vidět. Není to jen otevření nové dálnice, ale také údržba tisíců kilometrů silnic a železnic, zabezpečení přejezdů, modernizace železničního zabezpečení, opravy mostů, odstraňování nebezpečných křižovatek a bezpečnější infrastruktura ve městech a obcích.] [Právě na tyto projekty myslí také návrh rozpočtu SFDI pro příští rok, protože infrastruktura není pouze to, co nově postavíme.] Stejně důležité je nenechat rozpadnout to, co už máme. Někdy mám pocit, že právě údržba je v politických debatách neprávem za Popelku. Nová dálnice se dobře otevírá, opravený most už méně, ale člověku který po něm každý den jede, je úplně jedno, co je politicky atraktivnější. Potřebuje především, aby ten most fungoval.

Dovolte mi ještě jeden širší pohled na to, proč to všechno děláme. Česká republika si musí odpovědět na otázku, jakou dopravní infrastrukturu potřebuje pro příští desetiletí a jak ji bude financovat. Potřebujeme dokončit páteřní dálniční síť, potřebujeme modernizovat železnici a zvýšit její kapacitu. Potřebujeme rozvíjet vodní dopravu tam, kde dává ekonomický a dopravní smysl. Potřebujeme bezpečné a profesionální řízení, vzdušný prostor, potřebujeme moderní městskou a veřejnou dopravu a především potřebujeme infrastrukturu, která nás kvalitě propojí s okolními státy.

Naše geografická poloha může být významnou ekonomickou výhodou, ale pouze tehdy, když ji dokážeme využít. Proto jsem během posledních měsíců věnoval tolik energie přeshraničním spojením, které se roky připravovaly nebo o nichž se dlouho diskutovalo. Stejný princip uplatňujeme v Evropě. [České Ministerstvo dopravy musí v evropské debatě formulovat a prosazovat zájmy České republiky, hledat společné zájmy se státy našeho regionu a tam, kde je to účelné, společně hledat evropské řešení.] Česká republika předsedá Mezinárodnímu dopravnímu foru při OECD. Jsme země uprostřed Evropy, přes kterou vedou významné evropské dopravní koridory. Práce v české dopravě proto v mnoha případech přirozeně přesahuje naše hranice.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nechci tady vytvářet dojem, že po sedmi měsících je všechno vyřešeno. Ne, není, a i kdybych vám něco takového tvrdil, popřel bych tím vlastně všechno, co jsem právě říkal o realismu. Máme před sebou obrovské množství práce. Musíme udržet stabilní financování dopravní infrastruktury i v dalších letech, dokončit páteřní dálniční síť, zvýšit kapacitu české železnice, vyřešit dlouhodobé financování velkých železničných projektů, dokončit soutěže PPP – konkrétně teďka PPP D35 – pokračovat v digitalizaci a zvyšování bezpečnosti, zlepšování přeshraničních dopravních spojení a dál hledat úspory uvnitř rezortu.

Především ale musíme hlídat, aby se v rekordním rozpočtu nestal automaticky nový standard pro rekordní ceny. Stavební trh velmi dobře ví, kolik peněz stát plánuje v příštích letech investovat. Úkolem státu proto musí být vytvářet maximální konkurenci, dobře připravovat soutěže, hlídat změny během realizace a nebát se ptát, zda je navržené řešení skutečně nejefektivnější. Protože peníze státu nejsou peníze ministerstva ani ministra. Jsou to peníze lidí, kteří je státu poslali na daních. S tímto vědomím bychom s nimi měli zacházet.

Když jsem tady v únoru stál, mluvil jsem o rozdílu mezi marketingem a prací a skončil jsem slovy: Nechte nás pracovat. Dnes už tuto větu opakovat nepotřebuji. Po sedmi měsících se můžeme bavit o tom, co se skutečně stalo. [Stabilizovali jsme financování dopravní infrastruktury.] [Ředitelství silnic a dálnic má rekordní rozpočet.] [Staví více, jak 266 kilometrů nových staveb.] Na železnici se staví nejdelší etapa spojení Praha-Letiště – Kladno. Poslanecká sněmovna schválila konec automatického každoročního zdražovaní dálničních známek a také skutečnou dvacetičtyřhodinovou dálniční známku.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: ŘSD má rekordní rozpočet; ve výstavbě je přes 266 km staveb; schválen konec automatického zdražování dálničních známek a 24hodinová známka.

[Česká republika je aktivní také v evropské dopravě.] Máme konkrétní dohody se sousedními státy, posouváme přeshraniční projekty a česká iniciativa k nákladní železnici získala podporu dalších evropských zemí. [To všechno samozřejmě neznamená, že jsme za sedm měsíců změnili českou dopravu.] Takové tvrzení by nebylo seriózní. Dopravní infrastruktura se připravuje a staví dlouhé roky a za každou velkou stavbou stojí práce několika ministrů, několika vlád a tisíců lidí. Po sedmi měsících je ale možné hodnotit způsob, jakým rezort řídíme, podle financování priorit, výsledků soutěží, průběhu staveb a ekonomiky jednotlivých projektů.

Když jsem vstupoval do politiky, říkal jsem, že doprava má jednu velkou výhodu. Fungují v ní poměrně neúprosné fyzikální veličiny – čas, vzdálenost, rychlost nebo kapacita. [Z pohledu člověka odpovědného za rezort bych k nim přidal ještě jednu veličinu ekonomickou – hodnotu za peníze.] Žádnou z nich nezměníme tiskovou konferencí, politickým usnesením ani příspěvkem na sociálních sítích. Kilometr bude mít pořád tisíc metrů, hodina šedesát minut, most bude muset něco unést, tunel bude muset někam vést a za každým rozpočtem nakonec musí stát skutečné peníze. Proto bych byl rád, kdybychom se v dopravě přeli především o fakta, o kilometry, termíny, kapacitu, cenu, bezpečnost, o ekonomiku projektu a o to, co za veřejné peníze Česká republika skutečně získává.

Protože nakonec není rozhodující, kdo měl nejostřejší projev nebo největší prostor v médiích. Pro člověka, který ráno sedne do auta, autobusu nebo do vlaku, je podstatné, zda se bezpečně, spolehlivě a v rozumném čase dostane tam, kam potřebuje. Pro firmu je podstatné, zda dokáže své zboží včas dostat k zákazníkovi. Pro obec je podstatné, zda jí přes náměstí každý den projede stovky kamionů, nebo projedou po obchvatu. Pro stát je podstatné, zda buduje infrastrukturu, která umožní české ekonomice fungovat nejen příští rok, ale také za 20 nebo 30 let. Doprava je služba občanům, firmám i celé ekonomice a podle toho by měla být práce Ministerstva dopravy posuzována. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Tomio Okamura: To byl ministr dopravy Ivan Bednárik. Nyní požádám o vystoupení... Pan ministr Plaga zde není, takže bude v pořadí na konci. Pan mi ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Pane ministře, v 9 hodin končí jednací den, ale v pohodě, můžete pokračovat i zítra od 9 hodin. Takže si to v klidu naplánujte a zítra od 9 hodin stejně řídím já, takže bych vám klidně znovu udělil slovo, ať máte dostatečný časový prostor. Prosím.

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Moc děkuji, vážený pane předsedo. Budu se to snažit stihnout za těch 23 minut. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, neuplynul ani rok od nástupu naší vlády a už tu máme samozřejmě druhé hlasování o vyslovení nedůvěry. To je spíše vaše vizitka. Rozumím, jsme ve žhavé fázi komunální kampaně. Vaše preference nic moc, tak je potřeba uchýlit se k jakémukoliv zoufalému řešení, které by vám pomohlo alespoň trochu se dostat do médií.

Samozřejmě bych tu mohl hodinu řečnit o tom, co všechno jsme museli po minulé vládě na MPSV napravovat. Třeba jako nastavení superdávky, Národní plán obnovy, maximalistické transpozice evropských směrnic, které by dusily naši ekonomiku, zanedbanou ochranu dětí, podfinancované sociální služby, miliardy z evropských fondů utracené za nesmyslné projekty a rekvalifikace, které vůbec neodpovídaly potřebám trhu práce. Také neřešení platů ve veřejné sféře nebo ztrátu 1,3 miliardy korun za nedodání reformy dlouhodobé péče.

Po necelém roce nás tu neustále kritizujete za to, že neplníme programové prohlášení vlády. Rád bych vás upozornil, že volební období trvá čtyři roky a je vtipné, že nás tu v prvním roce vlády bude školit opozice, která po dvou letech neplnění svého programového prohlášení pod veřejným tlakem rozhodla svoji zradu na voličích legitimizovat tím, že pod výmluvou na válku na Ukrajině zrevidovala svoje sliby a neměla ani odvahu si jít do Sněmovny znovu pro důvěru. Ti nás tady budou mistrovat za to, že my v tuto chvíli, po devíti měsících, máme mít prý celé programové prohlášení vlády už dávno za sebou. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(20.40 hodin)

(pokračuje Aleš Juchelka)

No, co si budeme vykládat. Byla to z velké části právě sociální oblast, ve které Fialova vláda rezignovala na svoje sliby voličům. V původním programovém prohlášení jste slibovali podporu tehdejšímu valorizačnímu mechanismu a nakonec jste se rozhodli na hraně ústavnosti šetřit právě na důchodcích, a to v době těžké ekonomické krize.

Rozhodli jste se překotně měnit systém výplaty sociálních dávek a s argumentem, že pomoc má být cílená na ty, co to potřebují a šetřit veřejné finance, ale to, co jsme po svém nástupu do funkce našli, tak nebyla superdávka, ale superčasovaná bomba, kterou kdybychom neuhasili, tak uvrhneme do chudoby skoro všechny zranitelné skupiny obyvatel.

Nebudu komentovat ani ten fejkový rozpočet, který jste nám přenechali a který vůbec neodpovídal realitě. Asi jste se řídili heslem, že papír snese všechno a po nás potopa, ale považuju z vaší strany za drzost školit nás z rozpočtu, který jste sami zfixlovali a převáděli schodky mimo státní rozpočet do mimorozpočtových fondů. Mohu vás ale uklidnit, že my programové prohlášení vlády plníme. Troufnu si říct, že za necelý rok se na mém rezortu povedla řada změn, které byly ku prospěchu našim obyvatelům. Proto vás rád seznámím právě s našimi výsledky.

Já začnu u rodin. [Prosadili jsme zvýšení rodičovského příspěvku ze současných 350 000 na 400 000 korun a u vícerčat na 800.] Zároveň hledáme další cesty, jak rodinám pomoci a usnadnit jim každodenní život. [Například jsme zavedli čerpání rodičáku již dva měsíce před porodem.] Nechceme se totiž o ty mladé lidi u rodin zajímat až ve chvíli, kdy se dostanou do problémů. [Proto rozšiřujeme síť dětských skupin, vracíme školkovné.] Hledáme také možnosti, jak cíleněji pomoci dětem z rodin s nízkými příjmy.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Zvýšen rodičovský příspěvek; zavedeno čerpání rodičovského příspěvku dva měsíce před porodem; rozšiřují se dětské skupiny.

Na rodinnou politiku přímo navazují úpravy dávky státní sociální pomoci, takzvané superdávky. Její parametry nastavujeme tak, aby lépe odpovídaly realitě, byly adresnější a dokázaly reagovat na konkrétní životní situace jednotlivých domácností. Od 1. 10. například měníme životní a existenční minimum ze 4 860 korun na 5 500. [Také jsme posílili v rámci superdávky ochranu samoživitelů.]

[Původně se zvýšená ochrana vztahovala na samoživitele s dítětem do sedmi let. Nově se tato hranice posouvá až do 15 let.] Péče o dítě totiž opravdu nekončí jeho sedmými narozeninami. Samoživitelé navíc mají mnohem menší možnosti přizpůsobit práci rodinným povinnostem. Nemohou tak snadno vzít přesčas nebo se přizpůsobit směnnému provozu. A právě na tuhle realitu musí sociální systém umět reagovat.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Rozšířena zvýšená ochrana samoživitelů z péče o dítě do 7 let až do 15 let.

[Upravili jsme také normativy na bydlení.] Dosavadní systém pracoval se širokými kategoriemi. Nově vycházíme ze situace v jednotlivých 77 okresech, takže dokážeme mnohem lépe zohlednit skutečné rozdíly v nájemném napříč republikou. A když už vedeme dnešní debatu v poněkud bojovnějším duchu, dovolím si jednu poznámku, abych tady jen nehřímal. Právě u těchto změn superdávky se podařilo najít širokou politickou podporu napříč politickým spektrem. Opozici jsem za to poděkoval tehdy a rád jí samozřejmě poděkuji i dnes.

Od rodin se posuňme nebo posuňme se k dalším zásadním oblastem. Například v tuto chvíli [k důchodům.] [Vláda schválila valorizaci od 1. ledna 2027.] Rozhodli jsme se přitom jít nad zákonné minimum. Průměrný starobní důchod tak vzroste na 22 196 korun. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun. Očekáváme totiž, že i přes valorizaci se v příštím roce sníží poměr průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě. Rozhodli jsme se proto tento pokles i alespoň částečně kompenzovat. Bude to tuším ze 43 procent na 41 procent ten poměr starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Schválena valorizace důchodů nad zákonné minimum a jednorázový příspěvek 2 000 Kč.

Tím ale naše práce v důchodové oblasti nekončí. Jednu z významných změn už mají před sebou například poslanci této Sněmovny. Navrhujeme, aby se lidem po dosažení 80, 85, 90 a 95 let v důchodu automaticky zvýšil vždy o dalších 500 korun důchod měsíčně, po dosažení sta let pak o další 1 000. Důvod je jednoduchý. Právě ve velmi vysokém věku výrazně rostou náklady na péči, léky, kompenzační pomůcky nebo sociální služby. Zároveň už tito lidé zpravidla nemají možnost zvýšit si svůj vlastní příjem jakýmkoliv přivýdělkem.

Vedle toho oceníme seniory, kteří chtějí pracovat i poté, co jim vznikne nárok na starobní důchod. Reagujeme tímto na požadavek zaměstnanců, ale i trhu práce a zaměstnavatelů. Namísto plošného posouvání důchodového věku chceme výrazně motivovat k delšímu setrvání v práci ty, kterým to jejich zdraví a charakter práce dovolují. Pracujícím seniorům se podle našeho návrhu bude procentní výměra důchodu zvyšovat o 1,5 procenta za každý další odpracovaný rok, čímž se jim navýší důchod a nebudou ho mít takto zmražený i poté, co ten důchod budou mít vypočítaný a tím pádem nebudou padat do sociálních systémů dalších.

Zároveň ale víme, že ne každý může pracovat do stejného věku. Kdo celý život pracuje v náročné a rizikové profesi, na tom obvykle v 60 není se zdravím, stejně jako člověk, který strávil kariéru v kanceláři. Proto [připravujeme nové řešení dřívějšího odchodu do důchodu pro náročné profese, které chceme opřít o měsíční Jednotné hlášení zaměstnanců.] Je to velmi důležité, protože chceme postavit právě tady tyto náročné profese na datech a na faktech, které nám právě to jednotné měsíční hlášení dá. [Už jsme měli první schůzku a už na tom pracujeme se sociálními partnery.]

Dnes na něj samozřejmě bez krácení dosáhnou v zásadě jen horníci, záchranáři, hasiči a další lidé, kteří pracují v té nejrizikovější, čtvrté kategorii. To je příliš úzký okruh, chceme ho rozšířit, ale ne podle pocitů, nýbrž jak jsem říkal, podle faktů a dat. Díky novému jednotnému hlášení zaměstnavatelů budeme mít poprvé přesné údaje o tom, kolik lidí a v jakém věku v náročných profesích skutečně pracuje. [Varianty řešení jsme otevřeli se sociálními partnery na tripartitě a nová pravidla chceme mít v platnosti postupně.]

S tím samozřejmě bezprostředně souvisí i další připravované strukturální změny v oblasti penzí. [Připravujeme zastropování věku odchodu do penze na 65 letech a změnu valorizačního mechanismu u řádné valorizace u té každé lednové splátky na jednu polovinu reálných mezd.]

Další oblastí, kterou bych chtěl zmínit, jsou mzdy, platy, odvody. Od 1. ledna 2027 vzroste minimální mzda na 24 900 korun měsíčně. Je to podle zákona, bude tak odpovídat přibližně 44,6 procentům mzdy průměrné. Naším cílem je postupně navyšovat samozřejmě ten růst tak, aby se v roce 2029 dosáhlo těch 47 procent průměrné mzdy podle zákona.

Nezapomínáme ani na živnostníky. [Prosadili jsme návrat minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ ze 40 na 35 procent průměrné mzdy, protože třikrát v rychlém sledu za sebou v tom minulém období, tuším během roku a půl to bylo právě takto navýšeno.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Snížen minimální vyměřovací základ OSVČ ze 40 na 35 % průměrné mzdy.

Za jednu z nejvýznamnějších systémových změn ale považuji reformu platů ve veřejné sféře. A zdůrazňuji slovo systémovou. Někteří ji nazývají skutečně revoluční. Nejde totiž o jednorázové přepsání tabulek. My měníme samotné nastavení celého systému po 15 letech, kdy se opravdu po této změně volá, kdy se říká, ať se budou zužovat nebo spojovat nejlépe tabulky číslo 1 a 2. Ti, kteří se v tom trochu orientují, tak vědí, o čem mluvím, a my je skutečně k sobě velmi, velmi přibližujeme. Protože dnes jsme v absurdní situaci, kdy je u části zaměstnanců samotný platový tarif nižší, nižší než minimální mzda a rozdíl se tak musí dorovnávat dalšími složkami platu. A to my chceme změnit, aby skutečně bylo jasné, za co ten člověk pracuje a za co je třeba nad rámec tady tohoto tarifu odměňován svým třeba osobním příplatkem nebo dalšími bonusy.

Nejnižší tarify proto navážeme na vývoj minimální mzdy. Jednoduše řečeno, když poroste minimální mzda, bude se s ní muset posouvat i spodní hranice tarifního systému. Tím se dostávám pomalinku k trhu práce. Tady začnu u podpory v nezaměstnanosti. Minulá vláda zvýšila podporu v prvních měsících z 65 na 80 procent předchozího čistého výdělku. A co dnes na základě dat vidíme? Průměrná délka evidence uchazečů, kteří podporu pobírají, se meziročně prodloužila, a to v době, kdy zároveň máme nejnižší nezaměstnanost, kdy nám roste počet nabízených volných pracovních míst a ty se meziročně zvedly tuším z nějakých 85 přes 100 000 už v tuto chvíli na úřadech práce. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(20.50 hodin)

(pokračuje Aleš Juchelka)

[Podpora v nezaměstnanosti] má lidem pomoci překlenout období, kdy přijdou o práci. Nemá ale vytvářet motivaci zůstávat bez práce déle, než je nutné. Proto [jsme její parametry změnili a vrátili zpátky. V prvních dvou měsících bude podpora znovu činit 65 procent.] Výrazně jsme museli taktéž zasáhnout samozřejmě do dalších věcí, jako je čerpání evropských peněz. To se týká zase rekvalifikací.

Když se vrátím zpátky právě k té podpoře v nezaměstnanosti, tak budeme o tom ještě hovořit s koaličními partnery. Někteří skutečně chtějí změny. Nicméně podle propočtů MPSV přinesou tyto změny státnímu rozpočtu úsporu přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně. A to byla taktéž jedna z těch motivací, když máme takovýto schodek státního rozpočtu, abychom něco ušetřili.

Jiný přístup jsme zvolili, jak jsem už řekl a částečně naznačil, u rekvalifikací. Jejich smyslem podle mě nemá být závod v tom, kolik evropských peněz dokážeme utratit a kolik kurzů na konci roku vykážeme, jak tomu bylo za minulé vlády. Rozhodující pro každou rekvalifikaci musí být výsledek a reálný dopad na trh práce. Jestli má člověk po absolvování kurzu skutečně větší šanci získat práci, jestli je po dané profesi na trhu práce skutečně poptávka.

Já si vybavuju, když jsem si to nechal vyjet, jenom některé kurzy, které šly právě z toho Operačního programu Zaměstnanost plus, kde byly opravdu velké miliardy korun, tak jsme například zaplatili, když si to vybavuji 38 nebo 40 000 za rekvalifikaci v pole dance, což je tanec kolem tyče, nebo za střihače psů, za různý koučink. A víme všichni, jakým způsobem probíhala komunikace například u digitálního vzdělávání, kde nám chodily esemesky, přihlaste se na Úřad práce, uděláme si několik víkendů, abychom dostali certifikát, že jsme se zorientovali právě v tom, jak používat umělou inteligenci. Na to už peníze skutečně nejsou. Muselo se to pravděpodobně rychle utratit. Proto některé bizarní kurzy, které jsem si nechal vyjet, tak ještě postupně budeme zveřejňovat. A v tuto chvíli na ministerstvu skutečně podepisuji jeden příkaz za druhým, abychom právě tady tyto některé agentury od Úřadu práce odclonili z toho důvodu, že skutečně to nepřineslo na trhu práce žádnou nějakou další aktivitu navíc.

Fungující trh práce není jen tedy o podpoře v nezaměstnanosti nebo rekvalifikacích. Musí na něm také platit samozřejmě stejná pravidla pro všechny. Právě proto [vznikla iniciativa Kobra 26.] Část současné opozice ji ráda zlehčuje a zesměšňuje. Její smysl je přitom velmi jednoduchý: aby poctivý podnikatel nebyl znevýhodněn proti tomu, kdo pravidla obchází, aby se se zaměstnanci zacházelo slušně a měli ochranu, na kterou mají nárok, a aby byly státu řádně odváděny daně a pojistné. [Proto jsme propojili úřady, které se nelegální prací zabývají, a umožnili jim postupovat společně a cíleně.]

Proto minulý týden jsem tady dal i pozměňovací návrh. Pokud skutečně bude ta nelegální práce organizována v organizované skupině, tak tam budou vyšší tresty, aby skutečně ti lidé, kteří bych řekl, až vykořisťují ty, kteří mají pro ně pracovat, točí se například v třísměnném provozu a spí na jedné posteli a tak dále, tak aby byli skutečně bych řekl citelně postiženi a abychom nemuseli už tady toto více řešit, abychom zaměstnávali lidi skutečně za férových podmínek.

K trhu práce patří také administrativa, kterou stát ukládá zaměstnavatelům. Jedním z největších digitalizačních projektů posledních let je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Projekt jsme po minulé vládě zdědili a jeho rozjezd se neobešel bez porodních bolestí. Minulý týden jsme měli velikánskou poradu na MPSV s dalšími asociacemi, svazy a sdruženími, které dávají dohromady akreditované účetní, daňové poradce, účetní jako takové, byla tam Finanční správa, dohromady zhruba asi 30 lidí, a znovu jsme diskutovali JMHZ a jakým způsobem ještě více pomoci k tomu, abychom měli tady stoprocentní vykazování u zaměstnavatelů svých zaměstnanců, například z toho důvodu, že je potřeba přes tento systém vypočítávat důchody u těch, kteří do důchodu půjdou, abychom měli jasná samozřejmě nejen pravidla, ale i výkazy těch jednotlivých zaměstnanců a mohli se opřít tak u výpočtu například průměrných mezd a tak dále o Český statistický úřad.

Takže tento projekt skutečně nějaké porodní bolesti měl a má. Nakonec se nám to ale podařilo skutečně spustit. A tady chci poděkovat všem účetním znovu za velkou trpělivost a shovívavost právě při zavádění tohoto nového systému.

Vedle toho jsme se museli vypořádat také s evropskou pracovněprávní legislativou. Ta předchozí vláda nám zanechala evropské předpisy, které bylo nutné převést do českého práva. Jejich transpozici odkládala, protože se pravděpodobně bála politicky citlivých rozhodnutí. Už teď jsme u několika transpozic, a i pan ministr Tejc, ministr spravedlnosti, taktéž má několik transpozic, které musí dát do české legislativy, tak už teď v tuto chvíli jsme v prodlení.

Co se týká těch obou případů, tak tam jsme zvolili skutečně nejúspornější cestu. U transparentnosti odměňování nechceme zaměstnavatelům nakládat další povinnosti, než je nezbytně nutné. U platformové práce zase chceme zachovat její hlavní výhodu, a to je flexibilita.

Flexibilita je pro nás ostatně jedním z velkých témat celého trhu práce. Mluvím o flexibilních formách zaměstnávání. Mluvím o flexibilitě jako takové, která dokáže udržet na trhu práce například rodiče s malými dětmi, lidi, kteří pečují o své blízké, nebo i starší zaměstnance, kteří už nemohou nebo nechtějí pracovat na plný úvazek.

Na Ministerstvu práce a sociálních věcí pod vedením státní tajemnice chceme tyto formy práce právě pilotovat. To už jsem uvedl i předminulý týden na jedné z konferencí (nesrozumitelný název), protože chceme ukázat, že flexibilní práce funguje i ve státní správě.

Výrazně jsme museli také zasáhnout do evropských peněz. [Přehodnotili jsme část projektů a uvolněné prostředky přesměrovali tam, kde podle nás dávají větší smysl: k ohroženým dětem a rodinám, lidem s autismem, do oblasti duševního zdraví, paliativní péče a sociálních služeb.] [Některé projekty jsou nesmyslné, které jsem uznal, že jsou dnes opravdu mimo realitu, jsem zastavil a zhruba půl miliardy převedl právě na tyto prostředky duševního zdraví, paliativní péče a sociálních služeb.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Přesměrováno přibližně 0,5 mld. Kč z evropských projektů na duševní zdraví, paliativní péči a sociální služby.

[Zrychlili jsme administraci, přešli na krizové řízení a pomohli projekty dotáhnout do konce.] A výsledek? [Evropský milník jsme splnili a k poslednímu srpnu jsme mohli vykázat přes 500 nových nebo zrekonstruovaných zařízení, ať už se to týká dětských skupin nebo jiných.] U dětí ale samozřejmě nejde jen o dostupnou péči. Stejně důležité je, aby stát dokázal chránit ty, kteří se ocitnou v ohrožení. Nestačí přijmout jeden zákon a říct, že máme hotovo.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Podle ministra byl splněn evropský milník a vykázáno přes 500 nových či rekonstruovaných zařízení.

Bezpečí dítěte závisí na tom, jak spolu fungují OSPODy, soudy, policie, zdravotnictví, školy a další instituce, a také na tom, jestli se systém dokáže poučit z nejsložitějších případů. Proto [jsem také vytvořil Komisi pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí.] Nemá hledat viníky ani nahrazovat policii nebo soudy. Má se vracet k nejzávažnějším případům a zjišťovat, kde systém selhal, jak spolu instituce komunikovaly a co je potřeba změnit, aby se podobné tragédie neopakovaly. A to už naznačoval pan ministr Tejc. Komise už pracuje. [A případy, které jsme řešili, tak jim chceme dát taktéž na základě těch zkušeností nějaké pevné legislativní ukotvení.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Zřízena Komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí.

[Vážené kolegyně, vážení kolegové, tohle je samozřejmě neúplný výčet toho, co jsme za těch několik měsíců na MPSV udělali nebo připravili.] Na závěr chci ale zmínit jeden z největších úkolů, který před námi stojí, a to je nový zákon o sociálních službách a vůbec budoucnost dlouhodobé péče. To není nějaké okrajové téma. Je to strategická otázka pro celou Českou republiku. Naše populace stárne a lidí, kteří budou potřebovat dlouhodobou pomoc, bude rychle přibývat. Musíme proto vyřešit financování kapacity, nedostatek pracovníků, větší podporu domácí a terénní péče. Právě proto [připravujeme nový zákon o sociálních službách a systémové změny dlouhodobé péče.] A dnes poprvé se sešlo těch 30 odborníků, kteří na tom budou pracovat a do konce roku by měli mít své teze. A právě zde potom budu rád za věcnou diskusi napříč politickým spektrem. Není to téma jedné vlády ani jednoho volebního období. Je to úkol, který prostě a jednoduše musíme zvládnout společně. ***

Neautorizováno!

Úterý 29. září 2026

(21.00 hodin)

(pokračuje Aleš Juchelka)

[Dovolte mi, abych se na závěr vrátil k tomu, kvůli čemu jsme se dnes sešli.] Opozice má samozřejmě právo vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. To k parlamentní demokracii patří. Stejně tak k ní ale patří respekt k výsledku voleb a odpovědnost za to, jak využíváme čas této Sněmovny. Občané nás sem neposlali proto, abychom donekonečna vedli stejné politické souboje. Poslali nás sem především proto, abychom řešili problémy a posouvali Českou republiku dopředu. [My jsme za těchto několik měsíců ukázali, že tvrdě pracujeme, a chceme v tom samozřejmě pokračovat.] Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji také za zcela exaktní dodržení času, což je perfektní.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, že je 21 hodin, a protože nepadl návrh na prodloužení dnešního jednání, přerušuji 33. schůzi do zítra, to je středy 30. září, do 9 hodin dopoledne. Přeji hezký večer.

(Jednání skončilo v 21.01 hodin.) ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 33. schůze Poslanecké sněmovny.

Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás odhlásím a prosím, abyste se přihlásili identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.

Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Barták Jiří celý jednací den – zahraniční cesta, Bartoš Ivan do 13.00 – zahraniční cesta, Bartošek Jan do 15 hodin – pracovní důvody, Brzesková Monika celý jednací den – zahraniční cesta, Ferčíková Konečná Irena celý jednací den – zahraniční cesta, Fridrich Stanislav celý jednací den – zdravotní důvody, Krňanský Vojtěch celý jednací den – zdravotní důvody, Majerová Zuzana do 11 hodin – pracovní důvody, Malá Taťána do 10 hodin a od 12 do 17 hodin – pracovní důvody, Němečková Crkvenjaš Zdenka celý Jednací den – osobní důvody, Okleštěk Ladislav celý jednací den – zdravotní důvody, Pařil Patrik celý jednací den – pracovní důvody, Peštová Berenika do 12 hodin – zdravotní důvody, Pláteník Václav do 14.15 – pracovní důvody, Válková Helena do 9.45 – pracovní důvody, Vesecká Renata celý jednací den – osobní důvody, Vrána Petr do 14 hodin – pracovní důvody, Záhoř Martin celý jednací den – zdravotní důvody.

Babiš Andrej do 13 hodin – pracovní důvody a Vojtěch Adam celý jednací den – zahraniční cesta.

Nyní budeme pokračovat v projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České republiky. Nacházíme se stále před otevřením rozpravy. Včera bylo jednání přerušeno po vystoupení ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky s přednostním právem. Nyní bych požádal o vystoupení předsedu poslaneckého klubu SPD Radima Fialu a připraví se ministr Martin Šebestyán a paní ministryně Zuzana Mrázová. Prosím, pane předsedo, máte 30 minut.

Prosím o klid. Prosím o klid. Prosím o klid v jednacím sále.

Poslanec Radim Fiala: Děkuji, dobré ráno. Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se také vyjádřil k návrhu opozice na vyslovení nedůvěry naší vládě. Asi vás moc nepřekvapím, když jako vládní poslanec a předseda poslaneckého klubu vládního hnutí budu tuto vládu a její dosavadní činnost hájit, nikoli však obecnými proklamacemi, frázemi anebo ideologickými floskulemi, ale výčtem konkrétních pozitivních kroků naší vlády, jejími konkrétními výsledky a odkazy na plnění programového prohlášení této vlády. Tyto argumenty, si myslím, že jsou důležité k tomu, abychom obhájili existenci této vlády a abychom si řekli, jak to tedy opravdu vypadá.

Odkazuji se znovu na programové prohlášení této vlády. To je základní, zásadní politický dokument, jakási smlouva mezi vládou a poslanci, na jejímž základě obdržela naše vláda důvěru této Poslanecké sněmovny, protože právě a jedině flagrantní neplnění, nedodržování či porušování tohoto programového prohlášení by bylo relevantním a legitimním důvodem pro vyslovení nedůvěry vládě. Ale k ničemu takovému ani v nejmenším nedochází, a proto je opoziční žádost o vyslovení nedůvěry naší vládě spíše předvolebním představením anebo jakousi další variantou na parlamentní obstrukce, které jsou zatím dominantním rysem povolební činnosti všech opozičních sněmovních stran. Ale je to jejich právo, jejich rozhodnutí a já to respektuju.

Budu jako vždy ve svém vystoupení striktně konkrétní a faktický. Možná to bude pro někoho až příliš fádní a nudný projev, ale já kvůli tomu nemohu ani nechci popírat realitu. Naopak, budu se snažit, abychom si řekli s velkou objektivitou, jak to doopravdy je. Politickou realitou současné České republiky je to, že naše vláda je úspěšná a odvádí dobrou práci pro české občany, pro české živnostníky, pro české firmy, a když to řeknu trochu vznešeněji, tak i z hlediska českých národních zájmů. Já jsem přesvědčen, že české národní zájmy by měly pro tuto vládu být dominantním rysem, měly by být důležité. Jsem přesvědčen a udělám všechno pro to, aby byly důležitější české národní zájmy než pro všechny ty vlády, které tady byly předtím.

Nyní vyjmenuju několik konkrétních kroků naší vlády, které mají jednoznačně pozitivní vliv na životy našich občanů, na jejich životní úroveň, na podnikatelské prostředí v naší zemi, na konkurenceschopnost našich firem. Samozřejmě každý z občanů České republiky to může posoudit, jestli je to pravda, jestli se ho to v reálném životě dotklo, či nikoli.

Za prvé, jako předseda hospodářského výboru musím se zmínit o [snížení regulované části cen elektřiny]. [Stát převzal od počátku letošního roku z rozhodnutí naší vlády financování poplatku za takzvané obnovitelné zdroje, takže v důsledku toho klesla cena elektřiny pro domácnosti a firmy zhruba o 10 procent, pro ty s vysokým napětím nebo s velmi vysokým napětím až o 20 procent. Je to zásadní zejména pro firmy s vysokou energetickou náročností jejich provozu, protože ty firmy už se chystaly buď zavřít svoje provozy, nebo odejít za levnějšími cenami energií do Asie či Spojených států.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Převzetí financování POZE podle projevu snížilo ceny elektřiny domácnostem a firmám; vláda zároveň připisuje svým opatřením podíl na velmi nízké inflaci.

Ještě krátce shrnu [pozitivní dopady tohoto opatření]: samozřejmě [nižší účty domácností při platbách za elektřinu – to se týká nás všech, všech 10 milionů občanů – významně nižší náklady firem za elektřinu, nepřímé snížení nákladů promítaných do cen veškerého zboží a služeb. Ano, toto naše opatření přispělo zásadním způsobem k celoročnímu udržení nízké úrovně inflace, která je jednou z nejnižších v celé Evropě. To umožňuje našim firmám konkurenceschopnost a ziskovost.] To umožňuje našim občanům, zaměstnancům i důchodcům i reálný růst jejich příjmů, nikoli pouze nominální. Já si pamatuju, že v minulých letech, v minulém volebním období, klesly reálné příjmy právě proto, že inflace velmi zrychlila a její kumulovaný součet dosáhl někdy až 30 procent. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(9.10 hodin)

(pokračuje Radim Fiala)

Ano, [Česká republika se v roce 2026 dostala mezi tři evropské země s nejnižší inflací.] Já to považuju za jeden ze základních ekonomických parametrů, který právě určuje konkurenceschopnost, možnost investovat pro investory v České republice. [V srpnu letošního roku činila inflace v naší zemi podle srovnatelného evropského ukazatele 1,5 procentního bodu, což byla třetí nejnižší hodnota v zemích Evropské unie. Nižší byla jen ve Švédsku a v Estonsku, přičemž průměr zemí Evropské unie byl 3,2 procentního bodu.] K tomuto stavu bezpochyby nejvíce přispěla vládní opatření v oblasti cen energií a paliv, o kterých ještě pohovořím. V tomto klíčovém parametru je tedy naše vláda vysoce úspěšná a zodpovědná, na rozdíl od našich předchůdců, kteří se nám dnes snaží vyslovit nedůvěru.

Dalším bodem je [zastavení růstu minimálních sociálních odvodů osob samostatně výdělečně činných], tedy OSVČ. Jde o jeden z našich prvních legislativních kroků. [Snížili jsme minimální vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění ze 40 procent na 35 procent průměrné mzdy.] To doslova zachránilo zejména živnostníky s nejnižšími příjmy a umožnilo jim to dále provozovat jejich podnikání. K tomu doplňuji, že bývalá vláda a zejména některé strany, které ji tvořily, se často zaklínaly svou pravicovostí a ochranou práv a zájmů živnostníků, přitom pravý opak byl pravdou. Bývalá vláda během jejího volebního období zvýšila povinné odvody živnostníků o 60 procent. My je snižujeme, protože považujeme živnostníky a osoby samostatně výdělečně činné za pilíř a páteř naší ekonomiky a společnosti. Díky našemu zásahu tedy živnostníkům zůstává každý měsíc víc peněz, které mohou použít na provoz, investice, mzdy nebo třeba jako rezervu. Asi nikdo nebude rozporovat tvrzení, že jde o národohospodářsky pozitivní záležitost.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Snížen minimální vyměřovací základ OSVČ; vláda zároveň použila daňová a cenová opatření proti prudkému růstu cen pohonných hmot.

Další záležitostí je [opatření proti růstu cen pohonných hmot]. [Vláda na jaře a nyní před pár dny znovu použila kombinaci snížení spotřební daně, monitoringu a regulace marží k udržení cen motorových paliv na přijatelné úrovni] u vědomí toho, že podobně jako ceny energií jsou i ceny pohonných hmot základní rizikovou komponentou pro celkový vývoj ekonomiky, cenové hladiny a inflace. Záměrně jsme zvolili obecná, plošná, jednoduchá a rychlá opatření, se kterými není spojena žádná další administrativa, složité procedury a vedlejší náklady státu ani korupční rizika.

Naše vláda tedy v reakci na palivovou krizi, jejíž původ leží mimo Českou republiku – a my jsme s tím nemohli nic udělat – použila rychlou, efektivní cenovou regulaci, aby zabránila přenosu prudkého růstu cen pohonných hmot do domácnosti a celé ekonomiky. Samozřejmě na vině je válka v Íránu a blokace Hormuzského průlivu, a tím pádem se zvyšují i ceny paliv, fosilních paliv, pohonných látek a podobně. Je to věc, na kterou tato vláda má minimální šanci tento problém nějak odstranit a nějak se tím vážně zabývat.

Naše vláda v této oblasti nepostupuje chaoticky ani nahodile či ad hoc, ale [již v květnu vypracovala a předložila legislativní úpravu, která jí umožňuje při mimořádné tržní situaci tohoto typu regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím nařízení vlády.] Vytvořili jsme tedy právní nástroj, který lze použít prakticky okamžitě, pokud jsou k tomu důvody. A ty důvody teď samozřejmě jsou. [Trvalý zákonný rámec, který umožní rychle zasáhnout proti mimořádnému růstu cen pohonných hmot i budoucím exekutivám.] Postupujeme tedy promyšleně, rychle a efektivně. Dá se toto říct o našich vládních předchůdcích v souvislosti s krizí ceny elektřiny a plynu v roce 2022? No, rozhodně ne.

Dalším bodem, o kterém se tady chci zmínit, je [obnovení školkovného. S účinností od 1. ledna 2027 jsme obnovili tuto základní prorodinnou daňovou slevu] zrušenou Fialovou vládou v roce 2023 v rámci takzvaného konsolidačního balíčku, který v rozporu s předvolebními sliby dnešních opozičních stran zvýšil sazby snad všech existujících daní a pojistných odvodů. Součástí tohoto povedeného (Gestikuluje.) balíčku bylo i zaříznutí pracujících rodin s nejmenšími dětmi, kterým naši předchůdci sebrali právě školkovné, a brutálně osekali a omezili slevu na manželku či manžela pečující o děti v domácnosti. Všichni víme, že se nacházíme v demografické krizi. Demografické křivky padají, nerodí se děti v České republice. Minulá vláda k tomu ještě přispěla tím, že jim sebrala peníze a podpory na to, aby ty rodiny děti měly a nebály se je mít třeba i ve vyšším počtu.

Za tři roky, co byla tato jejich opatření v platnosti, přišly naše pracující rodiny s předškolními dětmi o 140 000 korun čistého. To je opravdu citelná rána a nemohu nevidět její souvislost s rekordním poklesem porodnosti. My tento útok na rodiny zastavujeme a konkrétními kroky obnovujeme efektivní, slušnou a spravedlivou prorodinnou politiku. Všechny strany se tady v parlamentu zaklínají tím, jak mají prorodinné politiky, jak dělají všechno pro rodinu, a dopadlo to tak, že jim sebrali všechny peníze. Kdo ví, kam ty peníze šly, možná že třeba zrovna na Ukrajinu. My to vracíme zpátky, protože pro nás, pro tuto vládu, je prorodinná politika opravdu důležitá.

S tím souvisí i další úspěšný a důležitý krok naší vládní koalice a tím je zvýšení rodičovského příspěvku, další část prorodinné politiky této vlády. [Tento již schválený vládní návrh počítá od počátku příštího roku se zvýšením rodičovského příspěvku z 350 000 korun na 400 000 korun a u vícerčat z 525 000 až na 800 000 korun.] To považuji za zásadní, nikoli kosmetickou pomoc našim rodinám s nejmenšími dětmi s konkrétními, jasnými a pozitivními dopady. Opět, jednali jsme v tomto rychle, efektivně a zcela v intencích předvolebních slibů a našeho vládního programového prohlášení.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Obnoveno školkovné a schváleno zvýšení rodičovského příspěvku, výrazněji u vícerčat.

Za samostatnou zmínku zcela jistě stojí [rozšíření podpory energeticky náročného průmyslu ze strany naší vlády.] [Naše vláda totiž rozšířila okruh průmyslových odvětví, která mohou získat kompenzaci nepřímých nákladů spojených s emisními povolenkami Evropské unie ze 14 na 36.] Nově tak mohou podporu získat [například některé podniky v oblasti chemického průmyslu, výroby plastů, skla, keramiky, baterií, hnojiv či některých ocelářských výrob.]

Mně to nedá, abych se tady v této kapitole nezmínil o sebedestrukčním mechanismu Evropské unie zvanému Green Deal. Firmy některé končí, některé odcházejí kvůli vysokým cenám energií. [Povolenky ETS 1 tvoří až 80 procent ceny energií v Evropě.] Pokud se s tím něco nestane... Naše vláda se snaží jednat v Bruselu, aby ETS 1 byly aspoň... Když ne zrušeny – já bych je zrušil – tak aspoň odloženy a to odložení by mohlo být třeba i na neurčito. Ale pokud se to nestane, tak prostě Evropská unie, její průmysl buď bude končit, anebo se bude stěhovat někam jinam, do Asie, do Spojených států. Ale Evropa, Evropská unie – já budu říkat Unie, protože Unie není Evropa – Evropská unie přestává být konkurenceschopná. Je to sebedestrukce v přímém přenosu a my se jí snažíme aspoň trochu bránit. My ten podělaný Green Deal nemůžeme zrušit, protože podle Lisabonské smlouvy je evropské právo nad právem jednotlivých zemí. Ty země už nejsou suverénní a mělo by se s tím něco dělat. Ale dá se s tím dělat něco v případě, že se změní Evropská komise, obsazení Evropského parlamentu anebo že Evropská unie uhyne na finance. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(9.20 hodin)

(pokračuje Radim Fiala)

Prostě oni už nemají peníze a čím dřív to bude, tím bude možná lepší záchrana celé Evropy. Pro ty kompenzace, které musíme mít, abychom zabránili tomu, že ty firmy budou padat, jako třeba Volkswagen, který v Německu zavírá tři fabriky, které si možná koupí ta hrozná Čína, proti které tady všichni bojují, tak teď jí možná umožní, aby si ty fabriky v Německu koupila. Propouští přes 50 000 lidí. Pro tyto kompenzace za rok 2025 vyplácené v roce 2026 vláda vyčlenila 3,5 miliardy korun. U původně vyčleněných odvětví může tato kompenzace dosáhnout 80 procent způsobilých nákladů a u 22 nově zařazených odvětví pak 75 procent nákladů. My [bojujeme proti tady těm nesmyslům, regulacím a směrnicím Evropské unie a chceme český průmysl za každou cenu udržet, než se ta bouře – než se ta zelená bláznivá bouře, ideologická bouře – přežene.]

Vláda tedy rozšířila okruh energeticky náročných průmyslových odvětví a firem, kterým zpětně částečně vrací náklady spojené s tím, že se cena nesmyslných unijních emisních povolenek promítá do cen elektřiny, a to, jak už jsem řekl, někde až z 80 procent. Cílem tohoto opatření je snížit energetickou nákladovost těch podniků, které jsou nejvíce vystaveny cenám energií.

Já nevím, jestli to víte, ale my máme v České republice už jenom jedny velké ocelárny. Pokud se něco nestane, tak ony samy říkají, že vydrží dva až tři roky a pak že už to neutáhnou, protože každý rok jsou minus 2 miliardy korun jenom díky těm poblázněným ideologickým zeleným povolenkám ETS 1. Ale tím, že se jim snažíme pomáhat, jak to jde, tak můžeme udržet výrobu v České republice, udržet tím pádem zaměstnanost, která se zvyšuje – nevím, jestli to víte – zatím ne příliš rychle, ale plíživě. Ze 3 procent dneska už na 5 procent je nezaměstnanost. Můžeme také zvýšit konkurenceschopnost českých podniků.

Ale pojďme dál. [Snížení DPH na nealkoholické nápoje v gastronomii z 21 procent na 12 procent.] Tohle naše opatření představuje přímou a citelnou úlevu pro restaurace, hospody, kavárny a další stravovací zařízení. Nealkoholické nápoje byly od roku 2024 zařazeny do základní sazby 21 procent. Hádejte, kdo je tam zařadil. Zatímco samotné stravovací služby zůstaly ve snížené sazbě 12 procent, tak minulá vláda ty nealkoholické nápoje zvýšila na 21 procent. Naše nová úprava pro tuto nelogickou a nespravedlivou nerovnost odstraňuje a vrací nealkoholické nápoje podávané v rámci stravovacích služeb do 12procentní sazby.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Snížena DPH na nealkoholické nápoje v gastronomii a osvobozeno spropitné zaměstnanců od daně a odvodů v zákonném limitu.

Ve spojení s dalšími kroky naší vlády bychom mohli hovořit o jakémsi jejich společném jmenovateli, který by zněl: [nižší daně výměnou za lepší výběr daní a férovější podnikatelské prostředí.] Nižší DPH snižuje daňové zatížení legálně podnikajících restaurací a může jim vytvořit prostor pro konkurenceschopnější ceny, vyšší marži nebo pokrytí rostoucích nákladů. Spousta těch restaurací, gastro podniků končí. Končí, protože se neuživí, a my se to snažíme změnit.

Odvětví gastronomie se týká i další podstatný krok, který naše vláda učinila, a tím je [osvobození spropitného zaměstnanců v gastronomii od daně z příjmů i pojistných odvodů až do výše 7 procent měsíčních tržeb restaurace.] Jde o to, že samozřejmě dřív to byla černá a šedá zóna. Dneska to mohou přiznávat, mohou mít vyšší příjmy a na základě toho, že mají vyšší příjmy, mohou získat hypotéky a počítá se jim to i do dalších důležitých ekonomických ukazatelů. Jeho hlavním pozitivním dopadem je zvýšení čistého příjmu lidí, kteří v gastronomii pracují jako zaměstnanci. Spropitné, které host dobrovolně – dobrovolně – zaplatí jako ocenění obsluhy či práce personálu při splnění zákonných podmínek, (se) nebude snižovat o daň a pojistné. Mají to v čistém. Pro tyto zaměstnance to znamená, že větší část peněz, které jim zákazníci dávají, zůstane skutečně jim. Současně tato legalizace a oficiální vykazování spropitného zvýší jejich bonitu vůči bankám, tedy schopnost prokázat pravidelný příjem, jak už jsem řekl, například při žádosti o hypotéku, úvěr nebo jakoukoliv půjčku.

Osvobození dobrovolného spropitného zaměstnanců gastronomie od daně z pojistných odvodů je tedy konkrétní podporou lidí pracujících v restauracích a v dalších stravovacích službách. Těmto zaměstnancům tak zůstane větší část peněz, které jim zákazníci dávají jako ocenění jejich práce. Toto opatření má současně i širší význam pro českou gastronomii: spojuje podporu zaměstnanců s legalizací příjmů, která je v tomto sektoru významnou součástí odměňování, a ti, kteří provozujete restaurace, tak to samozřejmě dobře víte. Zaměstnanec může získat vyšší čistý příjem, aniž by odpovídající část musel hradit zaměstnavatel jako zvýšení hrubé mzdy.

Je to potvrzení toho, že [naše vláda usiluje o lepší výběr daní a omezení šedé ekonomiky, aniž by ovšem zároveň šlo o samoúčelná likvidační opatření], naopak. Ruku v ruce s tím jdou daňová a odvodová zvýhodnění pro poctivé podnikatele a jejich zaměstnance. Například právě legalizace a daňové osvobození spropitného je věc, kterou naše vláda zcela evidentně a zcela konkrétně zlepší životy tisíců českých občanů. To by mělo být přece jednou z hlavních úloh jakékoli vlády. Já jsem (Odkašle si.) – pardon – přesvědčen, že zrovna tento krok tady už po nás zůstane navždy.

Zmíním ještě pozitivní kroky naší vlády vůči důchodcům, i proto, že důchodci byli sociální skupinou, vůči které se naši vládní předchůdci chovali dost hanebně, neuctivě a nespravedlivě. Už tady ani nebudu vypočítávat všechny diskriminační kroky a podrazy Fialovy vlády vůči našim důchodcům, jednak proto, že by to výrazně prodloužilo mé vystoupení – a já rozhodně nechci zdržovat a obstruovat – a též z toho důvodu, že můj projev má být – a doufám, že také je – o tom, co děláme my, tato vláda. My právě napravujeme ty nespravedlnosti vůči důchodcům, kterých se dopustila minulá vláda.

Podpora seniorů a všech příjemců důchodů z naší strany je následující. [Naše vláda bude od ledna valorizovat procentní zásluhovou výměru důchodu nad zákonný rámec.] K tomu naši předchůdci nikdy – slyšíte dobře, nikdy – nepřistoupili. My ano, protože nechceme dopustit, aby se rozevíraly nůžky mezi příjmy důchodců a zaměstnanců, tedy takzvaný náhradový poměr, poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě. Jedná se zejména o to, aby neklesala kupní síla našich důchodců a aby nemuseli po celoživotní tvrdé práci stát ve frontě na sociální dávky. I proto [naše vláda schválila jednorázový příspěvek ve výši 2 000 korun pro každého důchodce.] Ano, příští rok dostanete jednorázový... valorizaci nad zákonnou úroveň a ještě 2 000 korun jednorázového příspěvku pro každého důchodce. Významným krokem je rovněž [posilování státní finanční podpory lidí ve vyšším věku, konkrétně od 80 let.] Smyslem tohoto opatření je zohlednit skutečnost, že s rostoucím věkem rostou i náklady seniorů, zejména co se týče nákladů na zdravotní a sociální péči. Nesmíme zapomenout ani na [znovuzavedení pravidelného zvyšování penze za každý dobrovolně odpracovaný rok v důchodovém věku.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Schválena valorizace důchodů nad zákonný rámec, jednorázový příspěvek 2 000 Kč a další zvýhodnění seniorů.

Dámy a pánové, naše vláda na rozdíl od našich předchůdců určitě nezapomene spolu s návrhem státního rozpočtu předložit do Sněmovny i [návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury a bude o 14 miliard korun vyšší, než byl pro letošní rok.] ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(9.30 hodin)

(pokračuje Radim Fiala)

Schválně říkám, že nezapomene, tak jak na to zapomněla, byť to měla dáno zákonem, ta vláda minulá. [Podle aktuálního vládního plánu bude zahájeno 154 kilometrů nových dálnic a silnic I. třídy, včetně například dálnic D6, D7 a D35] – já doufám, že se, pane ministře Bednáriku, dostanu do Olomouce už i jinak než po D1 – [a pokračování Pražského okruhu.]

Nebojte se, už se blížím k závěru. Nebudu podrobně vypočítávat všechny úspěchy naší vlády. Musím něco přenechat kolegům, a proto jsem se omezil jenom na část z nich.

Ale nemohu vynechat aspoň v krátkosti ještě dvě věci. První z nich je zahraniční politika naší vlády: sebevědomé, profesionální a suverénní obhájení našich národních zájmů na mezinárodním fóru, zejména v orgánech Evropské unie – nebojme se jich – a Evropské komise. Nebojme se jich, snažme se jim říkat, co nás tady brzdí, co ničí konkurenceschopnost Evropy a Evropské unie, a bojujme proti tomu, protože nemáme jinou šanci. Jestli chceme, aby naše firmy přežily, aby byla zaměstnanost, aby lidé měli práci, aby lidé měli peníze, musíme jim to říct na plnou pusu. Já myslím, že už je pryč doba, kdy jsme tady poslušně stáli a salutovali Evropské unii.

[Naše vláda tvrdě usiluje o změny evropské klimatické politiky, zejména o ochranu konkurenceschopnosti našeho průmyslu, omezení dopadů systému emisních povolenek ETS 1 a úplné zrušení plánovaného systému povolenek ETS 2. Patří sem i jednoznačné odmítnutí aplikace nařízení vyplývajících z migračního paktu Evropské unie v naší zemi a prosazování přísnějšího přístupu k nelegální migraci a ochrany vnějších hranic a prosazování českých národních zájmů při přípravě následujícího unijního rozpočtu 2028 až 2034.]

Milí přátelé, v úplném závěru ještě krátce pohovořím o [nejdůležitějším národohospodářském zákonu, který naše vládní koalice schválila. Tím je náš nový stavební zákon]. Hovořili jsme o něm zde dlouhé dny a hodiny, tak jen opravdu to nejpodstatnější. [Nový stavební zákon přináší zásadní zjednodušení povolování staveb.] [Jeho základním principem je heslo „jeden úřad, jedno řízení, jedno rozhodnutí“], takže stavebníci už nebudou obíhat téměř nekonečnou řadu jednotlivých úřadů a shánět desítky samostatných stanovisek a razítek. Jednotlivé požadavky budou soustředěny do jednoho integrovaného řízení a odpovědnost za výsledek bude zcela jasně soustředěna na konkrétní stavební úřad. Výsledkem bude mnohem méně administrativy, žádné duplicity a především větší předvídatelnost stavebního práva a stavebního řízení pro občany, obce i investory. Odstraňujeme nesmyslné řetězení jednotlivých procesů. Zavádí se jasné lhůty a stanoví se, že při posuzování žádostí má být rozhodující stav pravidel v okamžiku jejího podání. Stavebník tak již nebude vystaven situaci, kdy během dlouhého řízení musí opakovaně přepracovávat projekt podle nových a nových požadavků.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Koalice schválila nový stavební zákon; dopravní rozpočet má podle projevu růst a vláda plánuje zahájit další desítky kilometrů silnic a dálnic.

Cílem těchto změn je, aby ke konečné realizaci rychleji dospěly nejen soukromé stavby, ale také byty, školy, školky, nemocnice, dopravní a další potřebná veřejná infrastruktura. Naši oponenti často říkají, že je zde zákon pro developery, ale není to pravda. Ale to neříkám proto, že bych developery považoval za nějaké nepřátele naší demokracie. Naopak, pokládám je za slušné, poctivé a férové developery dodržující zákony, za nenahraditelnou součást naší ekonomiky a našeho stavebního trhu.

Už se mně chýlí čas, takže... Dámy a pánové, nestihl jsem ani říct to, co jsem si tady poznamenal (Předsedající: Čas.), protože těch věcí je spousta. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan ministr Martin Šebestyán a připraví se paní ministryně Mrázová. Prosím.

Já přečtu dvě omluvy ještě: Plaga Robert do 10.30 z pracovních důvodů a Tejc Jeroným do 13 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Martin Šebestyán: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, rezort zemědělství a v něm zemědělství, potravinářství, vodohospodářství, lesnictví jsou strategické sektory našeho hospodářství a takto je k nim potřeba i přistupovat. Podporovat a budovat potravinovou suverenitu státu, vodohospodářskou zajištěnost, zemědělství, které je založeno na podpoře a motivaci k přidané hodnotě, výrobě potravin, produkci potravin, jejich zpracování, a ne na neprodukci, extenzivním přístupu a nákladech. To byla jedna z hlavních myšlenek, proč už před třemi lety se spojila většina zemědělských organizací a vybudovaly si vlastní program, jenž se snaží naše vláda prosazovat. Tento program se netýká jen nějaké skupiny zemědělců, opravdu se týká všech. Týká se rodinných farem, týká se společností s ručením omezeným, akciových společností, malých i velkých zemědělců, ale hlavně aktivních zemědělců.

Jaké máme možnosti a jakým způsobem přistupujeme k této problematice? Úvodem bych chtěl říct, že rozpočet v minulých letech za minulé vlády pro rezort zemědělství v roce 2025 byl 65 miliard korun, plus byl vytvořen dluh 4 miliardy. To znamená, že nebyla rozpočtována ani realizována povodňová opatření, nebyly řešeny a byl vytvářen dluh na řešení škod a obnovy na lesních porostech a byly zpožďovány a pozastavovány výplaty zemědělských dotací. Když jsem nastoupil do pozice, tak [rozpočet připravený minulou vládou pro rezort zemědělství] nebyl 65 ani 69 miliard, jak by to mohlo vypadat, ale [byl 54 miliard. Společně s Ministerstvem financí a paní vicepremiérkou se nám podařilo tento rozpočet navýšit ne o těch 15, ale aspoň o 9 miliard a tím se podařilo zajistit rozpočet pro vodní hospodářství na 3 miliardy korun.] Znova upozornění, v minulých letech se tento rozpočet pohyboval na úrovni 1,5 až 2 miliardy korun a tím také vznikal ten skluz i v provádění opatření, například na odstraňující povodňové škody. [Zajistili jsme finance na rozvoj našeho zpracovatelského průmyslu, vypsali programy na realizaci a posilování přidané hodnoty v rámci zpracování a v neposlední řadě jsme opětovně sladili vlastně harmonogram nařízení 30 pro obnovy lesa], a to i při tomto rozpočtu. To znamená, [opět je standardně vyplácena a podporována obnova lesních porostů, změna druhové skladby], tak jak se k tomu předchozí vlády zavázaly.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Rozpočet zemědělství byl podle ministra navýšen o 9 mld. Kč; posíleno vodní hospodářství, zpracovatelský průmysl a financování obnovy lesů.

Jaký je stav vlastně našeho zemědělství, našeho potravinářství a tohoto sektoru? Já o tom mluvím poměrně často a znova chci zdůraznit některá data. Česká republika není zemí průmyslového zemědělství, není zemí, která vyniká v produkci potravin, a řekněme, efektivitě. Naše přidaná hodnota na hektar, jak vyplývá z dat Eurostatu a Českého statistického úřadu, je pouze 39 procent evropského průměru. Nemáme dobré strategie, nepodporovali jsme většinu zemědělských subjektů, pouze omezené skupiny. Proto jsme se vlastně rozhodli a já jsem takto se o to zasadil, [aby se připravovaly jednotlivé nové strategie jednotlivých odvětví], kde – ať už je to maso, mléko, mlékárenské výrobky, ovoce, zelenina – kde naším základním stavebním kamenem je zajistit právě motivaci našich prvovýrobců k přidané hodnotě, zajistit zpracování v České republice a zajistit férové podmínky na obchodním trhu. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(9.40 hodin)

(pokračuje Martin Šebestyán)

Česká republika v současné době je vývozcem jednoduchých zemědělských komodit, jako jsou obiloviny, živá zvířata a část produkce surového mléka, a například dovozcem potravin, jak jsem řekl, například – chtěl jsem uvést číslo – mlékárenských výrobků, kterých v současné době pro naši spotřebu dovážíme již 42 procent, i když máme vysokou soběstačnost přímo v produkci mléka. Tyto věci se snažíme změnit. Jak už jsem řekl, snažíme se je změnit [opětovným otevřením programu pro posilování zpracovatelských kapacit], snažíme se je změnit tím, že motivujeme všechny a vymýšlíme opatření, která motivují všechny zemědělce k přidané hodnotě, ať už jsou to faremní chovy, [zjednodušování podmínek pro prodej přímo ze dvora], v bioprodukci, abychom vlastně vždy nezapomínali na odvětví bia a ekologického zemědělství, aby opravdu i tito zemědělci měli podmínky pro to prodávat své zboží, byli motivováni k tomu vytvářet tam potraviny a padaly bariéry, které vlastně jejich chovy a hospodaření omezují, například volný chov prasat.

Je pro mě velice důležité, aby zemědělci měli co nejlepší přístup a dostupnost k půdě, aby tato půda byla dostupná pro aktivní zemědělce, pro ty, co na té půdě hospodaří. Zase, tato otázka se v České republice velice politizuje, ale dovolte mi, abych uvedl několik základních čísel. 73 procent zemědělské půdy je v České republice obhospodařováno v pachtu. Pro zemědělskou prvovýrobu je to náklad zhruba 10 až 11 miliard korun ročně. Narůstají nám neustále spekulativní prodeje půdy, to znamená, překup půdy do 5 let, který nám už v současné době tvoří zhruba do 20 procent běžného obchodu s půdou, 30 až 40 procent půdy na dlouhodobé investice nakupují kapitálové fondy a individuální investoři a zhruba 40 až 45 procent v běžném roce zobchodují zemědělci pro získání své půdy. Myslím si, že tento systém není správný, zatěžuje to naši prvovýrobu naše zemědělce, a proto jsem byl velice rád, když naše zemědělské nevládní organizace navrhly a jednají o tom systému s námi, který by pomohl tuto problematiku v České republice řešit. Je to tolik zmiňované téma předkupního práva nebo ohlašovací informativní povinnosti, jsou to témata typu délka pachtů a samozřejmě také zdanění prodeje při krátkodobém držení půdy.

Dalším velkým tématem u půdy je eroze. Opět, tato problematika se velice politizuje a já bych chtěl říct, že Česká republika rozhodně patří ke státům, které mají dobře nastavenou protierozní politiku a tuto problematiku řeší. Naše protierozní vyhláška z 9 tunami smyvu pro opakovanou erozi je něco, co rozhodně slouží k ochraně našeho půdního fondu. Na druhou stranu nesouhlasím s přebujelou byrokracií, gold-platingem a zařazením 64 procent zemědělské půdy orné do preventivní protierozní ochrany. Proto chceme přenést odpovědnost na naše zemědělce, dovolit jim hospodařit podle jejich pravidel, tak aby nedocházelo u nich k opakované erozi a abychom nezvyšovali náklady diktátem, dejme tomu, třiceti půdoochranných technologií, které rozhodně nepostihnou veškeré možné aktivity, které v krajině lze dělat. Opět, pro vaši představu – eroze – jak to vypadá s čísly v České republice, eroze ročně postihne zhruba 0,2 procenta objemu orné půdy nebo ornice v České republice. Není to číslo malé ani velké z pohledu evropských dat. Přirozený smyv by se pohyboval někde asi na jedné čtvrtině té částky, ale to by se v té krajině nemohlo nic dělat. Proto je velice důležité pro mě, abychom podporovali veškerá opatření, která vedou k tomu, aby půda byla v lepším stavu.

Jedním z velkých dluhů, které máme a které se snažíme změnit – anebo já – našimi opatřeními, ať už jsou to investiční podpory, anebo motivační podmínky pro naše zemědělce při jejich podnikání, tak je podpora živočišné výroby. Živočišná výroba jako celek je v České republice z pohledu Evropy na podprůměrné úrovni z pohledu počtu zvířat. Naše zatížení je zhruba ani ne na 50 procentech evropského průměru, to znamená, že na hektar máme polovinu zvířat proti evropskému průměru, a proti západním zemím je to v některých případech až desetkrát méně. Toto samozřejmě oslabuje i stav naší zemědělské půdy. [Potřebujeme vrátit živočišnou organiku na větší část území tak, aby půda dostatečně a dobře vázala vodu a byla v dobré formě.]

Myslím si, že toto jsou věci, které se musí objevit i v přípravě nové Společné zemědělské politiky, které se intenzivně věnujeme. Začíná nám období v roce 2028 a myslím si, že český dotační systém se musí změnit, musí vést k motivaci přidané hodnoty, starosti o krajinu a starosti o co nejlepší stav zemědělské půdy v našem prostředí.

Ještě jednu věc jsem u půdy opomněl. My se dlouhodobě snažíme – rezort, odborné instituce a tak dále – o to, aby docházelo k změně krajiny na základě zátěže, kterou si neseme z padesátých let minulého století. Na druhou stranu, pokud se nám nepodaří vyřešit vztah mezi vlastníkem a uživatelem, zásahy do krajiny budou velice těžké. Nejúspěšnější a nejlepší způsob, jak dávat v současné době krajinu do stavu, který odpovídá současným moderním poznatkům, jsou pozemkové úpravy. V České republice jsou nyní provedeny asi na 44 procentech a 12 procent je v realizaci. Tam vidíme, že pomocí těchto opatření se nám daří do krajiny vracet tůně, remízky, mokřady a další věci. Samozřejmě, že patří dík všem zemědělcům, kteří i tato opatření dělají na vlastní půdě, ale jak už jsem řekl, protože 73 procent zemědělské půdy je v pachtu a pod jedním polem, jedním dílem půdního bloku, je například třicet majitelů, tak tyto věci jsou velice problematické.

Jak zajistit podporu společnosti našim podnikatelům v oblasti zemědělství, potravinářství, lesnictví a dalších oborů? [Rozhodli jsme se, že chceme, aby spotřeba domácích, českých, lokálních, kvalitních potravin z pohledu státu byla prioritizována], abychom prioritizovali pěstování nebo školkařství, aby veřejná zeleň byla ne ze 70 procent z dovozu a z pěstíren nebo školek respektive v Holandsku nebo v Itálii, ale aby to byly plodiny nebo rostliny, české rostliny, české květiny vypěstovány u nás, protože to jednak přispívá k ekonomice České republiky, ale i státu. To samé platí o dřevě, [využití dřeva do staveb veřejné správy a staveb, které zajišťuje stát. Proto jsme připravili i usnesení vlády a aktivně komunikujeme se všemi zřizovateli], ať už jsou to kraje, ať už jsou to jednotlivé rezorty, kde dochází k institucionálnímu zpracování (?), kde dochází k využití dřeva ve stavbách. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(9.50 hodin)

(pokračuje Martin Šebestyán)

[Připravili jsme k tomu metodiku, kde jsou realizovány projekty veřejné zeleně.] Je to důležité a myslím si, že je to úkol celé společnosti na mnoho let, abychom podporovali naše podnikatele, příjmy municipalit krajů, státu tak, aby vlastně tyto produkty měly své místo na slunci v České republice.

Dalším velkým tématem je voda i sucho. Co jsme udělali? Já už jsem to tady zmínil. [Navýšili jsme opětovně rozpočet na vodní hospodářství, kde se řeší jak otázka povodňových škod, tak samozřejmě opatření, která vedou k zadržování vody v krajině. Rozpočet postupně vracíme k těm plánovaným 4 miliardám] – já se dostanu k tomu, co to znamená „plánované 4 miliardy“ – z toho původního 1,5 až 2 miliardy korun. [Připravili jsme a dali jsme do mezirezortního řízení návrh vodního zákona, který bude realizovat změnu podmínek pro čističky odpadních vod u aglomerací a přístup k takzvanému kvartérnímu čištění.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Navýšen rozpočet na vodní hospodářství, připraven návrh vodního zákona a obnovena Národní koalice pro boj se suchem.

[Obnovili jsme Národní koalici pro boj se suchem, vyhodnotili strategii], která v roce 2018, 2019 byla zpracována a v roce 2023 byla aktualizována, která podle mého názoru plošným způsobem pokrývá boj se suchem v celé České republice. Jediné omezení, které tam bylo, je, že do některých kapitol této strategie nešel dostatečný objem prostředků v minulém období. Co je základem naší strategie pro boj se suchem a pro zajištění pro vodohospodářskou zajištěnost? Ty tři oblasti jsou jasné: je to stav zemědělské půdy, stav lesní půdy a vodohospodářská politika. V rámci vodohospodářské politiky bylo už v roce 2018 konstatováno, že je tam asi největší investiční potřeba a že je potřeba do této oblasti dávat minimálně 4 miliardy. My se k tomu vracíme. Chceme řešit propojenost vodohospodářských soustav, malé vodní zdroje a rybníky, podporu jejich vzniku, závlahové systémy pro zemědělce, ale samozřejmě i přípravu větších vodních děl. K tomu bude použit – a vzniká taky na bázi zemědělského výboru – lex specialis, který by měl umožnit a zjednodušit výstavbu těchto děl. Znova říkám, musí to být kombinace všech těchto opatření: celkový mix, lesní půda, obnovy, nové porosty, druhová skladba, zemědělská půda, dostatek statkový hnojiv, kvalita půdy, opatření přírodě blízké na zemědělské půdě a samozřejmě vodohospodářská politika, včetně výstavby větších vodních nádrží, protože bez nich to do budoucna nepůjde. Ty modely jasně ukazují, že v Želivce a ve vodárenské nádrži Švihov nebudeme mít za 30 až 40 let tolik vody jako teď. Je na tom závislá celá Praha a další části České republiky. Zajišťuje to dodávky pitné vody 1,5 až 2 milionům lidí a nesmíme tyto záležitosti podcenit. To znamená, bude větší výpar, příroda bude mít delší vegetační cyklus, nebudeme mít tolik vody na jednotlivých tocích, proto je potřeba tu vodu sbírat i jinde. Ale říkám, musí to být komplexní opatření a ten mix musí být úplný, od jednoho metru zemědělské půdy až k těm velkým anebo větším stavbám.

[V letošním roce nás potkalo sucho a také samozřejmě krize na komoditních trzích. Zemědělství bylo postiženo i – hlavně naši ovocnáři – mrazy, což mělo dopad na produkci.] Ta situace z pohledu České republiky a toho, co se děje v Evropské unii, není ojedinělá. Musím říct, že tyto problémy s nižším srážkovým úhrnem a samozřejmě s komoditními trhy potkaly celou Evropu. [My jsme připravili balíček kompenzačních opatření, která vlastně přináší komplexní řešení této krizové situace. Je to zhruba 3,5 miliardy korun], i když ty ztráty sektoru samozřejmě jsou daleko větší a nevládními organizacemi a experty jsou odhadovány někde v rozmezí 20 až 25 miliard korun ročního poklesu.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Připraven kompenzační balíček přibližně 3,5 mld. Kč pro zemědělství zasažené suchem, mrazy a situací na komoditních trzích.

Z pohledu lesů a stavu v lesním hospodářství se domnívám, že to nejdůležitější, co děláme, je právě dohnání té ztráty z minulého období vládního: [podpora opětovné obnovy lesních porostů, druhové skladby a naplnění toho závazku, který vyplývá pro stát z nařízení 30 a směřuje na soukromé vlastníky lesů.]

Ještě bych se rád vyjádřil k několika aktuálním kauzám a neustále probíhajícím.

První z nich je střet zájmů. Znova bych chtěl – a myslím si, že je to mojí povinností – požádat o to, aby opravdu jsme se navzájem poslouchali, nevypouštěli do veřejnosti informace typu, že hrozí přenesení nějakého dluhu na daňové poplatníky. Ta situace je naprosto jasná a z mého pohledu transparentní. [Po nástupu naší vlády Státní zemědělský intervenční fond pozastavil a prošetřoval otázku potenciálního střetu zájmů premiéra, pak toto své zjištění a tuto svoji analýzu následně zveřejnil a informoval o tom Komisi.]

Komise v reakci na tuto skutečnost konstatovala, že – a řekla to i na svém brífinku v rámci informování k této skutečnosti – že z pohledu Evropského zemědělského záručního fondu – to znamená, toho fondu, přes který jde většina evropských podpor, zejména přímé platby, je to víc jak dvě třetiny celé zemědělské politiky – nespatřuje rizika k naplnění potenciálního střetu zájmů. U druhého fondu, toho zemědělského fondu rozvoje venkova, konstatovala dopisem – a upozorňuju na to, že se jedná o neformální stanovisko procesního charakteru – že si prodlužuje lhůtu na 6 měsíců a bude tuto otázku ještě řešit z pohledu jejich pohledu na tuto problematiku, ale nevydala rozhodnutí o pozastavení, jakýkoliv formální akt, ani rozhodnutí o vyloučení z plateb, takže bych chtěl požádat, abychom Komisi nechali šestiměsíční lhůtu, která už je asi o dva měsíce teď kratší, počkali si na její vyjádření a na to, jakým způsobem k tomuto druhému zemědělskému fondu přistoupí.

Znova chci ujistit, že nehrozí jakékoliv přenesení této zátěže na daňové poplatníky, i kdyby toto řízení dopadlo jakkoliv. Přímé platby podle stanoviska komise vždy se budou vyplácet nebo by se měly vyplácet. Státní zemědělský intervenční fond ve svých procesních pravidlech disponuje nástroji, jako je zápočet daného závazku, a ta částka 77 milionů korun, pokud by byla zpochybněna a měla by být vymáhána, bude okamžitě pozastavena a započtena proti ostatním platbám. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(10.00 hodin)

(pokračuje Martin Šebestyán)

Další věc je přístup minulé vlády k zemědělství, potravinářství a k té oblasti obecně. Myslím si, že došlo k něčemu, co by se v demokratickém státě a ve státě, který si váží svých podnikatelů, nemělo dít. Víme minimálně teď o třech případech, kdy docházelo ke sporu mezi úřady, ať už to byl Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, Ministerstvo zemědělství, nebo Státní zemědělský intervenční fond, při auditech Komise. Úřady chtěly jít do sporu s Evropskou komisí. Chtěly bojovat o to, aby nedošlo k vratce nebo k tomu výkladu, který Komise prosazovala. Jenom chci upozornit, že tyto věci jsou naprosto běžné a v minulých obdobích – nemyslím tím období minulé vlády – úspěšnost našich úřadů při těchto sporech byla osm z deseti.

Z důvodu toho, že tyto případy se týkaly podniků nad 250 zaměstnanců – mezi kterými je a do této skupiny patří také Agrofert – vláda České republiky ani v jednom případě k jakémukoliv řešení a zastání se těchto podniků, podnikatelů i fyzických osob, nepřistoupila. Minimálně v několika případech nebo v jednom případě způsobila to, že [Česká republika vracela podle našeho názoru prostředky, které vracet nemusela], které by ve smírčím řízení nebo v rámci řešení problematiky určitě obhájila a nemusela vracet.

Je to stejný přístup, který teď uplatníme. To znamená, že to [budeme rozporovat, nález Komise, který se týká roků 2024, 2025], kdy zpochybnila kontrolu právního důvodu užívání. Protože se to samozřejmě týká všech zemědělců bez rozdílu, velikosti, zaměření a tak dále, tak říkám za sebe, že budeme bojovat o to, aby navržená sankce ve výši 6 miliard korun, která jde samozřejmě za mým předchůdcem a minulou vládou, tak aby k ní nedošlo. Budeme obhajovat zájmy České republiky a prát se o to, aby nebyly poškozeny zájmy České republiky. Nebudeme rozdělovat mezi jednotlivými zemědělci, nebudeme rozdělovat, jestli má někdo nad 250 zaměstnanců, a proto by neměl být státem obhajován. Myslím si, že toto je naprosto neuvěřitelné a velice mě mrzí, že k tomu docházelo. Moc děkuju za pozornost a přeju hezký den. (Potlesk zleva.)

Předseda PSP Tomio Okamura: To byl ministr zemědělství Martin Šebestyán. Nyní vystoupí paní ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Připraví se pan ministr životního prostředí Igor Červený, po panu ministrovi Červeném místopředseda Sněmovny Patrik Nacher se připraví. Prosím, paní ministryně.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Zuzana Mrázová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené dámy, vážení pánové, mnohé z toho, co jsem dnes chtěla zmínit, již včera nebo dnes na plénu zaznělo, a to z úst mých předřečníků. Vzhledem k tomu, že dnešní mimořádná schůze je svolána s cílem vyslovit nedůvěru naší vládě, dovolím si využít tuto příležitost k tomu, abych nyní velmi otevřeně a konkrétně představila, co se nám na Ministerstvu pro místní rozvoj za naší vlády podařilo, abych ukázala, že plníme programové prohlášení vlády a sliby, které jsme vám, poslancům i občanům, dali, a abych uvedla, jak naše řešení dopadají na občany v praktickém životě. Poté bude vám všem, zde v sále i občanům, jasně zcela jednoznačné, že není jediný důvod vyslovit naší vládě nedůvěru.

Dovolte mi zde zmínit, že si nesmírně vážíme osobní i veřejné podpory a poděkování, které nám za naši práci vyjadřujete. Jsou pro nás motivací, odměnou za naši práci, ale zároveň i výzvou pracovat se stejnou energií a nasazením i nadále.

Jak přiznali sami opoziční poslanci, kteří mimořádnou schůzi nechali svolat, dnes to není o naší vládě ani o tom, co děláme, jak plníme programové prohlášení vlády. Je to o volbách, které se blíží, o senátních a komunálních. Občané tak budou opět svědky opozičního divadla, prázdných frází a politických prohlášení, to vše za 4 miliony korun, které stojí jeden jednací den Poslanecké sněmovny, kdy tu nyní za ty minimálně dva dny neschválíme ani jeden zákon, který by přispěl ke zlepšení každodenního života našich obyvatel. My k tomu přistupujeme jako vláda jinak, zodpovědně, abychom tento prostor využili ke složení účtů, jak plníme, co jsme vám poslancům i lidem slíbili.

My ty výsledky máme, vážení občané. [Schválili jsme novelu stavebního zákona a tím i tolik potřebnou reformu stavebního práva, která nás posune do 21. století a konečně zjednoduší a zrychlí povolování staveb v Česku.] [Zajistili jsme finance a tvoříme podmínky pro zvýšení dostupnosti bydlení v České republice.] Zodpovědně připravujeme nové programové období po roce 2027 s ohledem na dlouhodobé strategické cíle a nezbytné reformy. To vše s plnou odpovědností vůči státu, regionům i vám, našim občanům.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Schválena novela stavebního zákona a rozběhla se implementace nové státní stavební správy.

Jako první bych se ráda zastavila u stavebního zákona a reformy stavebního práva, kde jsme se velmi posunuli od slibů k zákonu. Nejprve však konkrétní data, neboť ta jasně ukazují, jakou prioritu jsme této oblasti dávali od prvního dne, respektive ještě dávno před volbami. Novela stavebního zákona byla naším volebním slibem, programovou prioritou naší vlády a nedílnou součástí naší hospodářské strategie, zároveň však také nutností k obnovení a zvýšení konkurenceschopnosti naší země. Ustavující schůze Poslanecké sněmovny se konala 3. listopadu loňského roku, pan Andrej Babiš byl jmenován 9. prosince loňského roku premiérem a už 12. prosince skupina poslanců, včetně mě, novelu stavebního zákona jako sněmovní tisk 67 předložila Poslanecké sněmovně. Vláda byla jmenována až poté, 15. prosince. Hned 16. prosince vláda vyslovila souhlas s novelou stavebního zákona.

Vedle toho již během probíhajícího legislativního procesu na půdě Parlamentu České republiky [vláda na jaře letošního roku schválila projekt implementace státní stavební správy a jmenovala vládní zmocněnkyni pro implementaci stavebního práva.] Protože vnímáme veškeré obavy a nejistoty politiků, úředníků, samospráv, občanů i dalších aktérů, proto [na přípravě aplikace nové legislativy v praxi pracujeme už od jara, a to v širokém partnerství se všemi relevantními subjekty a organizacemi.] Děláme maximum pro to, aby náběh nového systému i procesů proběhl co nejhladčeji a abychom eliminovali potenciální prvotní provozní problémy nového systému.

Legislativní proces a schválení novely stavebního zákona podpořil 17. září letošního roku svým podpisem i pan prezident Petr Pavel.

Naše reforma reaguje na jasný fakt, kdy řešíme nefunkční systém, kde dnes postupně malé stavební úřady zanikají, kde samosprávy doplácejí na provoz stavebních úřadů z prostředků, které mají investovat do svého rozvoje, kde až 25 procent úřadů reálně nefunguje, funguje s žádným nebo s jedním zaměstnancem, který když si vezme dovolenou nebo onemocní, tak se veškeré povolovací procesy zastaví. Vedle toho 30 procent úředníků stavebních úřadů je dnes v předdůchodovém nebo důchodovém věku. Jsme v situaci, kdy povolování často i jednoduchých staveb v některých regionech díky tomu všemu, co jsem zmínila, netrvá dny nebo týdny, ale měsíce nebo dlouhé roky. Nepředvídatelná a dlouhá povolovací řízení odvádějí investice nejen zahraničních investorů, které by mohly být realizovány v Česku, ale i českých investorů, které vyháníme za naše hranice a nebenefitujeme tak z jejich výkonů. Přicházíme o daňové příjmy z činností, které zde nemohou realizovat. Celá reforma stojí na tolik požadovaném principu: jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(10.10 hodin)

(pokračuje Zuzana Mrázová)

Co dále novela stavebního práva přináší? Za prvé, [je to jasnější odpovědnost za územní plánování a vedle toho povolování staveb.] Za druhé, [je to omezení opakovaného posuzování stejných otázek během pořizování územněplánovací dokumentace a během povolování jednotlivých záměrů.] Za třetí, [je to koordinované rozhodování díky integrování dotčených orgánů, to jest kvalifikovaných úředníků pro ochranu veřejných zájmů do centrální státní stavební správy.] Za čtvrté, [dáváme bydlení a životu lidí stejnou důležitost a váhu, jakou mají jiné veřejné zájmy, a stejně tak právo samospráv na rozvoj své obce se stává veřejným zájmem, který bude muset při rozhodování každého jednotlivého záměru být vážen stejně jako ochrana jiných veřejných zájmů, jako je ochrana životního prostředí, kulturních památek a dědictví a mnoha dalších.] Za páté, díky i zde tolikrát opakovaně zmiňované krizi dostupnosti bydlení [je stanoven nový režim pro velké bytové projekty nad 10 000 metrů čtverečních hrubé podlahové plochy, které se stanou nově vyhrazenými stavbami státu, a to bez ohledu na to, zda jejich investorem bude stát, město, nemocnice, vysoká škola nebo soukromý investor.] Ty bude posuzovat centrální Úřad rozvoje území, ale vždy s ohledem na platnou územněplánovací dokumentaci obce. Obec sama si bude volit v územním plánování, zda stavby hromadného bydlení na svém území chce a za jakých podmínek. Ty si může stanovit v případě investice soukromého investora formou plánovací smlouvy, ať se jedná například o podíl bytů, které následně převede na obec, ať se jedná o zajištění dostupného bydlení, veřejná prostranství, parkovací místa a mnohé další. Můžeme také jmenovat například veřejné služby, v jakém podílu mají být u daného projektu zajištěny a které veřejné služby to případně mají být. Toto vše není v kompetenci vlády ani státu, toto si musí určit samosprávy, které odpovídají za svůj rozvoj, a my jim k tomu dáváme do ruky ty pravé nástroje.

Zdůraznila bych ještě to, že nově se to, [co již jednou bylo posouzeno a odsouhlaseno v územním plánování, tak se znova bez důvodu neotvírá při povolení konkrétního záměru. Správní řízení, která byla řádně vedena a ukončena samosprávou, již nebudou muset absolvovat znovu investoři], ať je jimi stát, obec, občan, nebo soukromý podnikatel. Zde tvoříme základ pro nezanedbatelné úspory, a to jak lidských kapacit, času, tak i financí. Pro stavebníka budou nově rozhodná během povolování projektu pravidla platná ke dni podání žádosti na stavební úřad. Obce budou mít nově silnější postavení v oblasti územního plánování, to jest plánování rozvoje svého území, kdy neztrácí žádnou kompetenci, kterou dosud měly. Územní plánování se zjednodušuje tak, aby zastupitelé ve svém volebním období mohli plnit sliby dané voličům a skutečně projekty realizovat.

Novela byla opakovaně dehonestována opozičními poslanci, že se jedná o lex developer, o zákon, který zvýhodňuje velké developery, ale to zde musím jednoznačně odmítnout, tak jak jsem odmítla již tolikrát. Jednak největšími stavebníky v Česku nejsou soukromí developeři, je to stát, jsou to kraje, obce a jejich organizace, potom malí stavebníci, jako jsou rodiny nebo individuální osoby, a až pak další investoři včetně případných developerů. Navíc chci, aby zde zaznělo, že novelu stavebního zákona jsme diskutovali nejen s rezorty, územními partnery, profesními asociacemi, ale také se stavebními firmami, těmi malými i středně velkými, které jasně vyjádřily podporu tomu, aby jim ubyla nesnesitelná byrokracie, průtahy na úřadech, jelikož to vše jim komplikuje předvídatelnost ve smyslu toho, jak mají řídit své kapacity, personální i finanční. Nepředvídatelnost stavebního řízení je nemalou finanční zátěží pro všechny investory i stavební firmy a bez těch ani tolik žádané dostupné bydlení v České republice nebude. Naše novela myslí na všechny stavebníky, nezapomíná na nikoho. Ve stavebnictví pracuje celá řada našich občanů. Stavebnictví je významnou součástí naší české ekonomiky. Navíc celá řada stavebních firem potvrzuje slova o chaosu, který jim digitalizace způsobila předchozí vládou, a oceňují to, jak se vše snažíme napravovat.

Jednoznačně však musím říct, že jsme si vědomi, že zákon k úspěchu nestačí. Klíčovým krokem je implementace, na které, jak jsem již říkala, od března intenzivně pracujeme. Nová soustava státní stavební správy staví na úspěšném dopravním a energetickém stavebním úřadu, který dnes funguje pod Ministerstvem dopravy. Nestavíme ji na zelené louce, stavíme na praxí ověřeném přístupu, který jasně ukázal, že integrované a koordinované povolování je tou správnou cestou, cestou k vyšší předvídatelnosti. Díky naší novele budou z tohoto přístupu benefitovat nejen vyhrazené stavby státu, ale konečně i občané, obce, kraje, podnikatelé a suma sumárum všichni stavebníci a investoři napříč Českou republikou.

[Státní stavební správa se bude sestávat z centrálního Úřadu rozvoje území v Praze, 14 krajských úřadů rozvoje území a 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností s dalšími detašovanými pracovišti v jejich území], a to tam, kde se na základě požadavků a poptávky ukáže zřízení detašovaného pracoviště jako efektivní. Centrální Úřad rozvoje území v Praze začne fungovat od 1. ledna 2027, 14 krajských a 205 územních pracovišť včetně detašovaných pracovišť začne fungovat k 1. lednu 2028. Konzultační skupiny pod Ministerstvem pro místní rozvoj s přispěním ostatních rezortů, expertů profesních i z území již připravují dnes prováděcí předpisy, spisovou rozluku, vzorová rozhodnutí, vzorové postupy a metodiky, řeší prostory pro samotné úřady i archivy, přechody a nastavení informačních systémů, platové podmínky a další nezbytnosti, jako je například série školení pro úředníky stavebních úřadů, které se právě v těchto dnech naplno rozbíhají napříč Českou republikou. [K 18. září navštívili koordinátoři našeho ministerstva přes 520 obcí, městských částí a všech krajů.] Do našich vlastních analýz posbírali informace o konkrétních údajích a potřebách jednotlivých úřadů a území.

Často se řeší, kolik reforma bude stát a jaký bude její přínos. Reforma – a to si uvědomme – není nákladem, ale je investicí do budoucna. Již v roce 2029 mají ekonomické přínosy reformy stavebního práva převýšit její náklady. Od roku 2030 má reforma přinášet čistý ekonomický přínos 20 až 40 miliard korun ročně, to je 2 až 4 tisíce korun na jednoho občana. Většina plánovaných výdajů přitom neznamená a nepředstavuje nové náklady. Je to převzetí existujících závazků státu a samospráv. Transformační náklady pro roky 2027 a 2028 jsou odhadovány řádově na 1,5, respektive 2,6 miliardy korun. Roční náklady na provoz celé soustavy státní stavební správy je podle aktuálních rozpočtů kolem 9 miliard korun a to je přesně to, co naše vláda přináší. Díky reformám zvyšuje ekonomické přínosy a příjmy státního rozpočtu navzdory počátečním nákladům, respektive počáteční investici. Díky reformě můžeme věnovat více peněz do konkrétních staveb namísto investic do zbytečného papírování.

Ráda bych ještě zmínila, že vedle toho všeho [společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu již nyní intenzivně spolupracujeme na prověření a deregulaci přílišných, konfliktních či gold-platingových požadavků a norem.] Opět plníme to, co jsme vám slíbili.

Druhým tématem, kterému bych se ráda věnovala, je oblast bydlení a její dostupnosti. Místo slibů přinášíme konkrétní čísla. Dostupnost bydlení je jednoznačnou prioritou naší vlády. Nejde tady o jednu skupinu občanů a nejde ani o to mít jeden podpůrný nástroj. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(10.20 hodin)

(pokračuje Zuzana Mrázová)

Jde nám o dostupnost bydlení jako celek, proto [zavádíme celý balíček podpory dostupného bydlení.] Já ráda přirovnávám dostupné bydlení k puzzle. Není to totiž o jednom opatření, o jednom dílku, ale o skládačce a správném poskládání všech jejích nezbytných částí. Jen díky tomu získáme finální obrázek: dostupné bydlení. Toto naše stanovisko a tento náš přístup je dlouhodobě konstantní a je rovněž plně v souladu i s iniciativou Evropské komise Právo zůstat.

Mladí lidé, mladé rodiny mají mít kde bydlet, a to za přijatelných podmínek a ideálně tam, kde mají práci. Senioři musí zvládat náklady na bydlení odpovídající jejich aktuálním potřebám. Klíčové profese, které potřebujeme pro fungování státu, krajů a obcí, ale i ekonomiky jako celku musí mít možnost bydlet v místě, kde jsou zapotřebí. Proto neřešíme jednotlivé formy bydlení izolovaně, ale komplexně, a to efektivní změnou legislativy, zajištěním financování v dlouhodobém horizontu, poskytováním poradenství od A do Z, ale třeba také mediací mezi pronajímateli a nájemníky, kdy spolu řešíme například kauce, ať už jejich vracení, nebo úročení a mnoho dalšího. Naším cílem je opět v souladu s programovým prohlášením vlády posílit a podporovat celý mix bydlení, ať se bavíme o vlastnickém, nájemním, nebo družstevním, a to tak, aby každý člověk, každý z vás, si mohl zvolit takovou formu bydlení, která vám vyhovuje dle vašich finančních možností, životního stylu anebo aktuálních potřeb.

Jaká skutečně byla a jaká je podpora dostupného bydlení? Jako první zmíním určitě [program Dostupné nájemní bydlení.] Ačkoliv byl tento program bývalou vládou určitě myšlen a tvořen v dobré víře, přiznejme si realitu, kterou jsme v prosinci loňského roku převzali. Finanční nástroj 1 pod Státním fondem podpory investic pro projekty do 200 milionů a stejně tak i finanční nástroj 2 pod Národní rozvojovou bankou pro projekty nad 250 milionů nebyly finančně naplněny, a to přesto, že bývalá vláda slíbila do programu uvolnit prostředky ve výši 10 miliard z Národního plánu obnovy, a to v případě většího zájmu ještě slibovala tyto finanční prostředky navýšit. I přes veřejné deklarace se to prostě a jednoduše nestalo. I když do Česka finance z Národního plánu obnovy přišly, my jsme systém převzali se sekerou přes 4 miliardy korun z těch 10 miliard, které byly slíbeny. [Oba programy jsme však díky nalezení financí mimo Národní plán obnovy zachránili.] Nejenže [díky tomu vznikne přes 2 000 nových dostupných nájemních bytů napříč Českem], ale splnili jsme i závazky, které bývalá vláda stanovila v Národním plánu obnovy. Díky tomu jsme eliminovali možnost sankcí od Evropské komise vůči České republice.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Zachráněny programy dostupného nájemního bydlení; vláda uvádí přes 2 000 nových bytů a nový program s alokací přes 5,8 mld. Kč.

Dneska tady jako opozice pořád mluvíte o tom, jak byste na našem místě podporovali dostupné bydlení a kolik peněz byste do něj chtěli investovat, ale přiznejme si to tady na rovinu. Vy jste tu možnost měli. Vy jste mohli podpořit dlouhodobé a stabilní financování dostupného bydlení. Vy jste jí ale bohužel pro všechny občany naší země nevyužili. Mohli jste podpořit dostupné bydlení z evropských fondů v rámci mid-term evaluace, která se dělala ve všech členských státech v letech 2024 až 2025. Bohužel však na rozdíl třeba od Slovenska jste tuto možnost nevyužili.

[My jsme] nyní díky intenzivní práci Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí a intenzivní komunikaci s Evropskou komisí [vytvořili nový program na podporu dostupného nájemního bydlení v rámci Integrovaného regionálního operačního programu a operačního programu Spravedlivá transformace, a to s alokací více než 5,8 miliardy korun.] Dostupné bydlení je pro nás také samozřejmě strategickou prioritou pro vyjednávání nového programového období po roce 2027. V oblasti sociálního bydlení a pomoci těm nejpotřebnějším jsme [společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí zajistili efektivní fungování a implementaci zákona o podpoře bydlení.]

[Od 1. září vůbec poprvé vzniká celostátní síť 205 kontaktních míst pro bydlení ve všech obcích s rozšířenou působností.] Ta slouží jako pomoc a poradenství a ti, kteří toto potřebují nejvíce, již nebudou muset cestovat do sousedních obcí s rozšířenou působností. Jasně jsme také oddělili kompetence. Kontaktní místa pro bydlení pomáhají lidem předcházet ztrátě bydlení, koordinují pomoc a poskytují odborné poradenství v oblasti bydlení, to jest kontaktní místa pro bydlení se stávají klíčovým prvkem prevence, koordinace a kontroly systému podpory podle zákona o podpoře bydlení. Vedle toho úřady práce posuzují žadatele z hlediska jejich situace a vstupních limitů. Zajišťují zápis osob v bytové nouzi a bytů do informačního systému evidence podpory bydlení, který Ministerstvo práce a sociálních věcí spravuje, a pak samozřejmě zajišťují případnou asistenci osobám v nouzi.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Vznikla síť 205 kontaktních míst pro bydlení; SFPI rozšířil poradenství, programy renovací a podporu družstevního bydlení.

Jaká další podpora bydlení v současné době je nebo se připravuje? Mohu zmínit [skvělou práci Státního fondu podpory investic.] V souladu s programovým prohlášením vlády a hospodářskou strategií [jsme zásadně posílili roli tohoto fondu.] Rozvíjíme poradenství obcím v oblasti bydlení jako plnohodnotnou službu. Ráda zde zmíním projekt a webové stránky Obec ON. [Proběhlo za poslední období více než 3 500 konzultací záměrů. Tuto pomoc využilo přes 2 000 obcí.] [V zásobníku nyní máme 905 projektů s potenciálem výstavby téměř 17 000 bytů. Spustili jsme také program Úsporné bytové domy s alokací 500 milionů korun], které slouží k renovacím ke snížení spotřeby energií. Nejčastějšími žadateli jsou společenství vlastníků bytových jednotek. [Rovněž jsme spustili kompetenční centra pro družstevní bydlení.] Ta poskytují metodickou podporu obcím a pomáhají s právními a finančními modely obecního družstevního bydlení. V příštím roce spustíme pilotní projekt zvýhodněných úvěrů pro mladé rodiny na pořízení prvního bydlení. Tento zvýhodněný úvěr budou moct využít na akontaci k hypotéce nebo na nákup družstevního podílu, a to pilotně ve vybraných regionech s dostatečnou kapacitou bytového fondu, které zároveň čelí odchodu mladých lidí z jejich území. Obnovujeme rovněž bonus za každé narozené dítě pro příjemce těchto zvýhodněných úvěrů. Aktuálně intenzivně připravujeme například kompetenční centrum pro PPP projekty v oblasti bydlení, garanční fond pro družstevní bydlení a samozřejmě připravujeme současně legislativní změny v oblasti družstevního bydlení, po kterých bytová družstva roky volají a které pro členy družstva představují často i existenční riziko či riziko ztráty bydlení pro pochybení třetí osoby.

Třetí oblasti, které bych se ráda věnovala, jsou [evropské fondy]. Tady mohu jasně deklarovat, že [efektivně čerpáme v aktuálním programovém období a intenzivně se připravujeme na příští období po roce 2027. Ke konci srpna máme smluvně zajištěno přes 475 miliard korun, tedy 93 procent celkové alokace pro období 2021 až 2027. Evropské komisi jsou předloženy žádosti o proplacení ve výši 168 miliard korun. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu jsme přidělili regionům, městům a obcím přes 3,3 miliardy korun na 572 projektů.] Jejich výsledky můžete vidět všude kolem sebe, ať se budeme bavit o opravených školách – od mateřských po vysoké školy – o moderních nemocnicích, opravených památkách, novém vybavení pro integrované záchranné služby nebo sociální služby, kvalitním veřejném prostranství, zrenovovaných brownfieldech, kvalitně ochráněných digitálních datech a mnohém dalším. ***
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Podle ministryně je smluvně zajištěno 93 % evropské alokace 2021–2027; IROP přidělil 3,3 mld. Kč na 572 regionálních projektů.

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(10.30 hodin)

(pokračuje Zuzana Mrázová)

V jaké fázi jsme nyní s přípravou nového programového období po roce 2027? [Koncem srpna nám vláda svěřila koordinaci Národního a regionálního partnerského plánu, který intenzivně již nyní připravujeme] s rezorty, územními partnery, odbornou veřejností, zástupci občanské společnosti i podnikatelského sektoru. [Vládou byly schváleny také strategické priority pro další vyjednávání s Evropskou komisí a jejich rozpracování.] Mohu zde jmenovat například dokončení strategické dopravní infrastruktury, energetickou bezpečnost, snižování energetické náročnosti, také oblast zdravotnictví, sociálních služeb, vzdělávání, výzkum inovací a podporu podniků s vyšší přidanou hodnotou. Jak jsem již říkala, strategickou prioritou se také stane dostupné bydlení a samozřejmě rozvoj regionů. V návaznosti na přípravu Národního a regionálního partnerského plánu také [intenzivně připravujeme Strategii regionálního rozvoje 2028+], kde je zapojeno přes sto zástupců obcí, krajů, metropolitních oblastí, firem, akademické sféry a dalších orgánů a organizací.

Mohla bych tady pokračovat dál a dál. Před námi je ještě mnoho práce, ať se jedná o přechod na novou státní stavební správu, ať se jedná o konečně kvalitní digitalizaci stavebního řízení a územního plánování, ať se jedná o podporu – legislativní, metodickou nebo finanční – dostupného bydlení, a to v celém mixu vlastnického, nájemního a družstevního, nebo ať se jedná o zajištění transparentních a efektivních pravidel pro krátkodobé ubytování nebo veřejné zakázky. Nejsou to všechno, co jsem zde zmínila, pouze výsledky naší vlády. Za výsledky, které jsem zde uvedla, i těch, které jsem nestihla, stojí jednak kvalitní manažerské vedení rezortu, dále aktivní práce a nasazení většiny zaměstnanců ministerstva a jeho organizací, jako je Státní fond podpory investic nebo Centrum pro regionální rozvoj. Pak je tu také samozřejmě intenzivní spolupráce s kraji, obcemi a dalším širokým spektrem českých i zahraničních partnerů. Já si této spolupráce velmi vážím a děkuji vám za ni.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, poslední poznámka na závěr. Když jsem rezort přebírala, byl plný studií, metodik a evaluací, ale reálných výsledků tam bohužel mnoho nebylo. Toto jsme změnili. Jsem totiž toho názoru, že ministerstvo, stejně jako obec nebo firmu, je potřeba řídit k reálným výsledkům, ne přešlapovat na místě, jako tomu bylo často v minulosti. Dnes máme přijaté zákony, zajištěné peníze, dokončené projekty a pracujeme na dalších aktivitách v souladu s programovým prohlášením vlády a hospodářskou strategií. Prostě a jednoduše, nyní doručujeme výsledky a není jediný důvod, aby naše vláda nezískala vaši důvěru. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zleva.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní ministryně. V této chvíli je na řadě pan ministr Červený. Připraví se Nacher, Jakob v tomto pořadí.

Než, pane ministře, začnete, tak jedna omluva: Jiří Pospíšil od 9 hodin do 12 hodin z osobních důvodů.

Ještě jsem vás zapomněl pozdravit. Vystřídali jsme se při řízení schůze, tak vám přeji pěkné středeční dopoledne.

Pane ministře, máte slovo.

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, milí občané, položme si dnes základní otázku: Proč se zde dnes setkáváme v tak hojném počtu? (Ukazuje do pravé části sálu.) Je to naprosto jednoduché. Pan Grulich přesvědčil opozici, aby mu pomohla se senátními volbami. Pan Grulich... (Poznámky ze sálu.) Grolich, pardon. Pan Grolich přesvědčil se svojí dvouprocentní stranou celou opozici, že to on se má stát lídrem celé opozice. Ale otázka zní: Je to férové? Je to spravedlivé? Protože přece žádný jiný kandidát na senátora v České republice nezneužívá Parlamentu České republiky.

Zároveň si položme otázku. Několik měsíců zde slyším například od TOP 09, KDU-ČSL: Vy nám tady zacházíte s těmi finančními prostředky nepěkně. Jedna hodina zde v této místnosti stojí až 400 000 korun. Za tuto předvolební kampaň do Senátu – okres Vyškovsko, Jihomoravský kraj – zaplatíme až 400 000 korun za hodinu, celkem tedy možná až 4 nebo 8 milionů korun. To platíme my všichni. To platí rodiny, to platí živnostníci, to platí matky samoživitelky. A proč? Protože přece pan senátor, nebo lépe řečeno pan kandidát na senátora, si přece kampaň může udělat kdekoliv chce z vlastních peněz. Ale to ne, to on přesvědčí opozici, že zrovna v tomto období pan Grolich musí být lídrem, který vyzve všechny, aby šli na barikády. To datum s těmi senátními volbami se tam objevuje náhodou.

Pane Grolichu, já si pamatuji, že v bibli je napsáno: Nepokradeš, Kelišová! Takže já bych doporučil, abyste si dal tři otčenášky a poslal minimálně 4 miliony korun.

Ba co víc, aby to byla férová kampaň vůči ostatním kandidátům do Senátu, já bych ty 4 miliony korun dokonce i přiznal ve vašem účetnictví v rámci volební kampaně do Senátu, protože když něco požadujeme po ostatních, máme jít příkladem, pánové a dámy. Je to tak. To jsou finanční zdroje, které Poslanecká sněmovna zcela zbytečně bude investovat do senátorské kampaně lídra za KDU-ČSL. Tak si pojďme nalít čistého vína a dejme k tomu třeba jednu oplatku. Nicméně to, co předvádíte, je nemístné.

Kdyby to bylo až po volbách, ano, jako opozice samozřejmě máte právo dle ústavy svolat tohleto sezení a snažit se svými 92 hlasy přesvědčit o tom, že bychom měli snad tuhletu vládu nechat položit. Ale vy máte jenom 92 hlasů, vy to moc dobře víte, že naše stoosmička je pevná, a shodou okolností nám to vychází na senátní volby. Já chápu, že senátní volby obzvláště kvůli druhému kolu nebývají příliš zajímavé, ale zneužívat k tomu Parlament České republiky, to jsem ještě u žádného kandidáta do Senátu neviděl.

Vy kandidujete do Parlamentu České republiky, do Senátu, jeho horní komory. Měl byste se nad tím, pane Grolichu, zamyslet. Obzvláště už by vaši kolegové neměli říkat něco o tom, že se zde plýtvá finančními prostředky, pokud to vy nebo vaše strana nebudete chtít uhradit. To bych jen řekl takový krátký úvod.

Teď k tomu důležitému. Běžně tady v této místnosti zažíváme televarieté pana Hřiba anebo dneska celé opozice, takže mi dovolte, abych i já za Motoristy sobě dneska výjimečně vložil takovou malou vsuvku. Pojďme se prosím podívat na to, jak by to asi vypadalo na Ministerstvu životního prostředí. Zde použiju legendární větu od samotného Belmonda: Petře, časy jsou zlé, ale občas jste mi i sympatický, proto vám povím vše.

Kapitola číslo jedna: Dluhy pana Hladíka na Ministerstvu životního prostředí. Začneme s oblíbeným tématem [akcelerační zóny]. Je s podivem, že předchozí vláda nejednala proaktivně, když pro ni ty akcelerační zóny byly tak důležité, protože málokdo ví, že původně měly být výnosem vlády odsouhlasené již v roce 2025. Ale co zase čert nechtěl? Ony byly volby. Ježkovy voči! Takže to odložíme o rok později na příští vládu. Co jsme za to dali Evropské unii? 1 gigawatt instalovaného výkonu navíc! Původně Česká republika v rámci akceleračních zón v osmi krajích rozděleně na větrné nebo solární elektrárny měla vytyčit výkon na 2 gigawatty. Co se nám to stalo? Odložili jsme to kvůli volebnímu roku a přidali jsme si o 50 procent navíc! Však český občan to rád vydrží.

Naše vláda k tomu přistoupila racionálně. Ty obce, které chtějí stavět solární nebo větrné elektrárny, to mohou dělat i bez akceleračních zón. Akcelerační zóna neznamená, že tam ta větrná nebo fotovoltaická elektrárna musí skutečně stát. [Zmenšili jsme to pro vás na základě vašich podnětů.] ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(10.40 hodin)

(pokračuje Igor Červený)

Já jsem slyšel od paní ministryně Mrázové, jak probíhalo to veřejné slyšení. Já jsem byl ten, kdo za Ministerstvo životního prostředí četl a měl přehled o těch 13 000 podnětů z obcí, které říkají: Prosím tady to nechceme, tady to takhle nechceme dělat. Pak jsou obce, které řekly: Ano, my jsme již dokonce domluvené. Samozřejmě, ty obce ať toho využijí, když o to mají zájem, ale pak jsou obce, které to prostě nechtějí.

[Naše vláda to snížila], přátelé, z toho obřího čísla, které nám vyrostlo obzvláště díky tomu, že se to o rok – ten volební rok – odložilo, [na pouze 11 procent původní plochy, která byla zamýšlená, a na 45 procent celkového počtu], které vydefinovala pomocí Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj předchozí vláda. I tento dluh jsme za minulou vládu dopracovali tak, abychom naplnili podmínky, které ujednala předchozí vláda vůči Evropské komisi, ale udělali jsme to tak, abychom vám, občanům České republiky, do života zasáhli co nejméně možná negativním způsobem.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Po připomínkách obcí vláda výrazně zmenšila rozsah plánovaných akceleračních zón pro obnovitelné zdroje.

Další dluh, Nová zelená úsporám. Často tady slyším od kolegy, který tady momentálně tedy není – chápu to – že bychom měli zachovat původní program v původní formě. Ale kdo že to vypnul? Jo, to byl pan ministr Petr Hladík. A proč že to vypnul? Jo, ony došly peníze. Co jsme mohli udělat my? Sednout si – já, pan premiér, paní ministryně Schillerová, vládní zmocněnec – a začali jsme hledat variantu, která je finančně udr-ži-tel-ná. Opět spousta slov opozice, ale jaká je skutečná realita? Modernizační fond jsem přebíral s minus 10 miliardami korun. Někdo řekne: Ale přece není možné přebírat takovouhle věc v minusu. Vždyť to musí být přece vyrovnané. Ano, až v roce 2030.

Pan Hladík to dělal velmi chytře. On s tím tak trošičku obchodoval s bývalým ministrem financí. Společně připravili krásnou excelovou tabulku, ve které uváděli, kolik pak že Česká republika obdrží na těch hrozných, zlých emisních povolenkách. Světe div se, vždycky to bylo o polovinu míň. I v tom posledním roce to naplánovali na 16 miliard a ono to bylo necelých 7 až 8 miliard. Na náš nový rok 2026 předvídali 8 až 9 miliard, momentálně nám to vychází na nějakých 5. Z těchto peněz se platily jiným ministerstvům předchozí vlády jejich aktivity, z peněz na dluh. Samotný Modernizační fond skrze pana Petra Hladíka financoval tu „oprav si barák po babičce“, tu protipovodňová opatření, tu tamhle, tu tam. A jak to bylo krásně prezentováno, obzvláště v tom volebním roce. My se staráme, my dáme, my máme.

Ne, nemáme, máme minus 10 miliard korun. Co to znamenalo pro naši vládu? Že jsme museli najít nový mechanismus, který vám, občanům České republiky, těm, co jsou bohužel v sociální nebo energetické krizi, najde finanční podporu dál. [Nová zelená úsporám Light.] Bylo řečeno: O takovouto výzvu nebude mít nikdo zájem. [303 domácností už má dokonce finanční prostředky na svých účtech.] Novou zelenou úsporám jsme museli předělat. [Udělali jsme z ní úvěr.] Proč jsme z ní museli udělat úvěr? Protože jsme neměli ty peníze. Jestli máme promítnout na krátkém časovém období 50 miliard do trhu, které nemáme – a bohužel z těch jednoznačných výsledků a výstupů i statistických čísel Evropské unie, co se týče emisních povolenek, nikdy mít nebudeme – tak jsme museli najít jinou formu.

[Našli jsme spolupráci s Českou bankovní asociací a ta pomocí pákového efektu uvolní 50 miliard vám, našim domácnostem.] [My jako stát z našeho fondu platíme RPSN a veškeré úroky] a vám se to vyplatí. Už je spočítáno – a prezentovali jsme to s panem ředitelem Valdmanem x-krát, i s panem premiérem – že od pátého roku jste v plusu. Splácíte pouze tu jistinu a od pátého roku jste v plusu na cenách těch energií. Zachovali jsme to. Bývalý předseda Zelených pan Bursík, když jsem ho potkal osobně, řekl: Vy jste mi to zachránil, protože já jsem pana Hladíka tři roky v kuse varoval, když se k tomu budete takto chovat, zničíte to. A měl pravdu. Nová zelená úsporám málem skončila. Nebyly by na ni peníze, minus 10 miliard. [Za této situace jsme následně ještě letos našli 3,4 miliardy korun, které jsme poskládali se Státním fondem životního prostředí a Modernizačním fondem, abychom podpořili vás, obce, protipovodňová opatření, čističky odpadních vod.] I tak jsme s tím dokázali pracovat, umořit část dluhu a ještě vám najít peníze na to podstatné: na sucho, zadržování vody v krajině a v případě přívalových dešťů nebo povodní protipovodňová opatření.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Nová zelená úsporám byla přepracována; dohoda s bankami má uvolnit 50 mld. Kč a stát má nést úroky, zároveň bylo nalezeno 3,4 mld. Kč na vodu a protipovodňová opatření.

PPWR. Tři roky jsme slyšeli od pana Hladíka: Musíme zálohovat, musíme zálohovat, musíme zálohovat. Jeden bod z obří směrnice EU, na zbytek Ministerstvo životního prostředí nereagovalo. Jednou se vyjádřil pan Petr Hladík na setkání v Bruselu, že je to negativní.

Co dělala tato vláda? [Od března jsme jednali s Evropskou komisí, já osobně několikrát s paní eurokomisařkou Jessikou Roswall i eurokomisařem pro klima Hoekstrou.] Co jsme jim vysvětlili? Neútočíme na PPWR ani na jeho cíle. Ty navíc nejsou jeho, ty jsou předchozího nařízení. Nechceme tento způsob implementace, který by vás, domácnosti, stál 56 miliard eur na celém území Evropské unie po dobu tří let naprosto zbytečně. Pro jednu domácnost je to 8 až 12 tisíc korun ročně, ne proto, aby byla lepší cirkulární ekonomika, ne proto, abychom posílili udržitelnost a už vůbec ne životní prostředí, protože například výrobci PET láhví by museli několikrát vyrábět nové formy. Jedna ta forma se pohybuje v řádech desítek milionů korun, takže bychom se chovali velmi udržitelně. Jak to velmi hezky řekla paní prezidentka Potravinářské komory, vy jako občan máte tři základní dokumenty: občanský průkaz, řidičský průkaz a rodný list. Na základě těchto tří dokumentů vás stát může identifikovat. Tato láhev (Ukazuje.), případně kelímek od jogurtu, jich bude potřebovat šest, samozřejmě vytištěné, a ten řetězec šest až sedm lidí. Chováme se environmentálně, máme zde směrnici o zákazu vylesňování, ale budeme tisknout tisíce papírů k jednomu kelímku od jogurtu. Gratuluji!

Ne, my jako Česká republika jsme se v této věci chovali velmi racionálně a jednoznačně – jed-no-znač-ně – jsme začali pokládat otázky, podněty z trhu, Evropské komisi. A čeho jsme dosáhli? I díky Hospodářské komoře, výboru pro životní prostředí pod vedením paní Bereniky Peštové [jsme dosáhli toho, že s námi začala Evropská komise skutečně jednat, spoustu věcí už jsme napravili a šetříme 56 miliard eur celé Evropské unii, 8 až 12 tisíc korun každé domácnosti na území České republiky.] A jedeme dál, nezastavujeme. Jednáme s nimi dál, předáváme další podněty a celou tu směrnici opravíme.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Vláda vyjednává s Evropskou komisí změny pravidel PPWR a podle ministra již dosáhla dílčích úprav a úspor.

Už teď varujeme Evropskou unii, aby to stejně nedopadlo v případě cirkulární ekonomiky. Bylo by to zlo, které by opět dopadlo na podnikatele a nás jako rodiny. To je naprosto zbytečné, obzvláště v tomto období, kdy musíme zabezpečit konkurenceschopnost naší České republiky, potažmo celé Evropské unie. Směrnice potřebují mít dopředu připravené delegované akty, aby se na ně trh a domácnosti mohly připravit. Nemůže si nikdo dovolit vydávat nařízení, pro která neexistují prováděcí předpisy, nařízení a způsoby metodiky, protože pak to dopadá jako v krásné knížce Hlava XXII. My máme napomínat české firmy, že to nedodržují, ale nemáme je pokutovat. Ta firma se vás zeptá: Jak to mám udělat? To my nevíme, protože ten delegovaný akt stále není vytištěný, každopádně to děláte špatně. [Tuhle věc momentálně velmi racionálně s Hospodářskou komorou – a ba co víc, dalšími 600 firmami, velkými, nadnárodními, z celé Evropské unie – řešíme a napravujeme.] Opět jeden z dalších dluhů pana Hladíka, protože se věnoval zálohování PETu, jednoho malého bodu.

Pak zde máme Šumavu, Národní park Šumava. Jistě víte, že nás opozice a často i novináři mezi únorem a květnem napadali za to, že když požadujeme v rámci udržitelného financování, aby národní parky využívaly svých finančních rezerv, které v té době byly ve výši 760 milionů korun, které se ještě neustále každý rok navyšují, protože se prodává to dřevo, které tam těží například i z bezpečnostních důvodů, tak jsme málem zničili národní parky. Podívejte se, národní parky stojí a prosperují, existují. Můžete do nich jít, prosím, běžte. Jsou to naše národní parky.

Ale následně, když se objevila v roce 2023 zpráva, že tam máme toxický odpad, tak s tím nikdo nic moc nedělal. Věděl to pan náměstek Tesař? Ba co víc, jak připravujeme trestní oznámení, které podáváme tento týden, jsme zjistili, že dokonce na ministerstvo napsal samotný Národní park Šumava. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(10.50 hodin)

(pokračuje Igor Červený)

Tak proč vedení... Teď budu citovat pana Hladíka z únoru 2026, vysílání televize Nova, Za pět minut dvanáct: „Já žádnou svatou trojici nebo čtveřici nepotřebuji, já jsem byl dostatečně kompetentní ministr, který poslouchal svoje vrchní ředitele a náměstky, a já jsem rozhodl na základě jejich podnětů.“ Pane ministře, exministře, proč jste v roce 2023 nerozhodl, ať se s tím okamžitě něco děje? Proč jsem se to dozvěděl já díky tomu, že mi – nebo nám všem – hořel Národní park České Švýcarsko, a já se náhodou dozvídám, že [na Šumavě je daleko větší problém? Já jsem začal konat okamžitě.] Protože se zprávy rozcházely mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem životního prostředí, [nechal jsem udělat studii, která kompletně zmapovala celé území. Co tam máme? 200 sudů, 100 velkokapacitních nádob a stovky malých kapslí s velmi chemickými, toxickými látkami. Řešíme to okamžitě.] Co jste dělal vy v roce 2023, 2024, 2025? Co jste tam dělal? Byl jste přece jeden z nejlepších manažerů na Ministerstvu životního prostředí. Nebo jste televizním divákům v únoru lhal a neměl jste ponětí, co vám tam dělají?

Často se mě ptáte: A co ta halda? Přátelé, halda nám tady hoří už desítky let, ale je zajímavá jedna věc. Na poradě vedení, na které byl osobně účasten pan exministr Hladík – konkrétně 22. 7. 2025, pro ty, co by se chtěli podívat na zápis, bod číslo 17 – se uvádí, že jste byl varován, že ČIŽP nejedná, že nám může hrozit pokuta, jak inspekci, tak Ministerstvu životního prostředí, protože nevyšetřuje. Je to zdlouhavé a je potřeba konat. Vy jste se na té poradě jenom vysmál. Proč jste opět nekonal? Kde byl problém? Vy jste data měl, proč jste tehdy nekonal? Proč teď napadáte nás, nové vedení Ministerstva životního prostředí, když řešíme vaše problémy? Tohle všechno mělo být dávno vyřešeno. Měla být vyřešena Šumava, měla být vyřešena halda.

Aby se to nepletlo, tak do třetice všeho dobrého: Lom ČSA. Jak je možné, že se tam dostala taková obezlička ve formě toho vzorečku v roce 2023? Opět pan Tesař, nezapomenutelná jednotka Ministerstva životního prostředí. Vy jste pak ten dokument vzal a nechal jste udělat usnesení vlády, že takhle je to v pořádku. Dneska se média ptají nás: Proč Sev.en Energy nevyplatí těch 470 milionů? Proč si je může nechat? Protože někdo nachystal perfektní smlouvu. Ale tehdy jsme na vedení Ministerstva životního prostředí, my, naše vláda, se nijak nepodíleli. Proč ty otázky nekolují na pana Hladíka? Já jsem viděl tu reportáž České televize, kdy se ho ta paní moderátorka tak usměvavě ptala: Pane Hladíku, a nemyslíte si, že je to chyba?

Víte, pro nás je překvapující, že najednou někdo toto slovo zpochybňuje a nachází v ní nové právní možnosti. Ta smlouva neměla s tím vzorečkem nikdy existovat! Vy jste to nikdy neměl donést na vládu! Těch 470 milionů korun měl obdržet stát a ty obce. Nad tím se prosím zamyslete. My zcela určitě v případě lomu Vršany takto postupovat nebudeme, takto netransparentně. Opět – malá obezlička – proč Sev.en Energy vypovědělo smlouvu během letošního roku? Protože byla úmluva – a je to dokonce v usnesení vlády – že to mělo být vše vyřešeno na podzim roku 2025. Naše vláda funguje od poloviny prosince 2025. Další nesplacený dluh pana Hladíka.

Já se ptám: Když nás napadáte, proč jste to všechno nevyřešil během svého volebního období, když jste byl dle vašich slov jedním z nejlepších ministrů, což jistě potvrdí historie? Já tu historii vidím. Budete jednička, ale v opačném smyslu, budete na chvostu toho seznamu.

Vy tady často rád otvíráte jedno téma: personálie na Ministerstvu životního prostředí a jeho přímo řízených organizací, tak se pojďme na něco podívat, pane Hladíku. Nejprve jste kritizoval, že [jsme vyhodili dotačního experta – pardon, právního a ekologického experta] – pana Abela. Ten člověk [žaloval stát poněkolikáté v rámci Klimatické žaloby státu], kdy od prvního slyšení má jednoznačně důkaz – i to je rozsudkem soudu – že stát přeplňuje v tento moment. Pan Alexandr Vondra z ODS, z vaší koaliční strany v rámci SPOLU, to okomentoval přímo na Nově, že vůbec nechápe, co tam ten člověk dělal, že takového člověka by za prvé vůbec nepřijal, minimálně by ho do pěti minut vyhodil. Tak to je zajímavá věc.

Druhá zajímavá věc, Výzkumný ústav krajiny. Máme tam projekt za 40 milionů korun, a co čert nechtěl, participoval na něm pan Abel z jedné strany jako externí zaměstnanec – odměna v několika milionech korun – a pak, co čert nechtěl, výběrové řízení na služby, kde jedeme z CV (?), které abychom mohli naplňovat těch sedm základních bodů, byl opět pan Abel. (Povzdechne si.) My máme špatné personálie.

Pojďme se podívat do útrob Ministerstva životního prostředí a oddělení píár, které tak rád zmiňujete, pane kolego. Copak nám to tady napsaly noviny? Pojďme se na to hned podívat. Vy jste si tak trošičku zaměstnal svého kamaráda Polívku, člověka, pro něhož jste vytvořil novou pozici, a ba co víc, který neměl kvalifikační vzdělání, které třeba dneska zmiňujete rád u některých jiných lidí. Měl jenom bakaláře a pozice byla magisterská, vedoucí. Zrovna u něho ta výjimka nevadila, a že to byl váš člověk z Magistrátu statutárního města Brna, je čistá náhoda. Já věřím, že jak letos kandidujete, tak pana kolegu jistě nevidíme naposledy a něco mi říká, že to Brno ho ještě zažije jednou. Viďte, že jo? Ale to opět nevadí, tam je to v pořádku, tam je to váš člověk. U nás je to samozřejmě apokalypsa. Držme se samozřejmě (?).

Často zmiňujete, že my Motoristé a tato vláda nepodporují ty správné ekologické projekty, které bojují s klimatickou krizí a s CO2, že už vy z Brna máte za sebou výsledky. Ano, máte za sebou krásné výsledky, tak já bych si dovolil přečíst několik novinových článků: „Brněnské solární fiasko. Obří projekt se smrskl, z 650 voltaik jich funguje jenom 9.“ To se stává. „Brněnské solární fiasko. Obří projekt nefunguje.“ „Solární fiasko v Brně. Panely leží ladem a hrozí požár.“ Vy se dvakrát oteplujete, nezapomeňte. Tady to vypadá, že to dokonce bude pálit. „Energie ze slunce měla pohánět i školy a divadla. Teď ale Brno odvrací...“ „Brněnské solární fiasko. Firma, která to měla mít na starosti, krachuje a přebírá ji její matka.“ Já bych řekl, pane kolego, že vaše zelené projekty mají dost drtivý dopad nejenom na samotnou přírodu, ale i rozpočet v případě tomto statutárního města Brna. Já doufám, že nás teďka poslouchají i voliči v Brně a na jižní Moravě, aby si uvědomili, že tohle není dobré, že tohle není environmentální a už vůbec to není finančně udržitelné. Já bych byl nerad, aby to tam dopadlo tak, že Brno bude ještě v minusu. Přece jenom KDU-ČSL má starost o rozpočty a jistě by neinvestovalo špatným směrem.

Bylo toho dost řečeno, jaké byly dluhy. Teď se pojďme podívat, co se podařilo této vládě v tom pozitivním slova smyslu.

[Národní parky.] Nejenom, že jsme je udrželi, že se jim daří, že prosperují, ale [na základě hloubkového auditu jsme zjistili z minulosti, že tam docházelo k několika pochybením, která jsou v rozporu se zákonem], například zřizovací listiny, odvádění DPH z těžby dřeva a podobně. [Všechny tyto věci v tento moment napravujeme tak, jak mají být.] Národní parky, finanční podpora. Ve čtvrtek, zítra, představím v Národním parku České Švýcarsko několik věcí, jak se zaměřujeme právě na to, abychom podpořili národní parky ze soukromých anebo finančních prostředků rodin. Národní parky patří všem a měli bychom a můžeme na nich participovat všichni společně. [První dary, které jsem vyjednal, zítra předáme Národnímu parku České Švýcarsko], protože samozřejmě v oblasti požárů a dalších těchto negativních vlivů je vystaveno nejvíce, pokud možno, bohužel, v nejhorším možném dostupném terénu. ***
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Ministerstvo napravuje po auditu zjištěné nedostatky v národních parcích a vyjednalo první soukromé dary pro České Švýcarsko.

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(11.00 hodin)

(pokračuje Igor Červený)

V národních parcích chystáme... Žádný lunapark, jak tvrdil ve svém videu pan Hladík. Chystáme pouze a jedině to, aby se jim dařilo a abychom je mohli zdravé a v kondici předat budoucím generacím. Jedna z nich... Tak jak mě napadly například Hospodářské noviny, že se nic neděje, tak zítra představím i ten poradní orgán ministra životního prostředí, který se bude zabývat dvěma základními problémy. Co s tím mrtvým, suchým dřevem v lese, v národní parcích, v jakém množství, tak abychom neposkytovali palivo v suchém období pro požáry? A druhý bod – udr-ži-tel-nost.

To je pravicový přístup, to není levicový přístup. To není zelené myšlení, to je to, aby se těm lidem, těm – například v KRNAPu – 27 obcím, které tam byly dřív, než vznikl národní park, dobře žilo a zároveň jsme společnými silami zadrželi to množství turistů ne na dvou místech, ale rozprostřeli je. Znova připomínám to číslo. KRNAP navštíví ročně až 4,2 milionu obyvatel jak z České republiky, tak ze zahraničí. My potřebujeme, aby nám nechodili pouze na dvě místa. My potřebujeme je rozprostřít. Abychom to mohli udělat, musí ten KRNAP prosperovat na všech místech. Národní park Sequoia ve Spojených státech, který je mnohonásobně územně větší než KRNAP, navštíví necelé 2 miliony lidí. To je ten rozdíl. My máme poklad, musíme se o něj starat, ale nemůžeme z něj dělat skanzen. Nemůžeme tam nechávat mrtvé dřevo na to, aby tam hořelo. Přece opozice souhlasí s tím, že klima se mění, takže musíme dělat efektivní zadržování vody v krajině a snižovat riziko požáru.

Pak zde byla otázka: Co ten [Národní plán obnovy přírody a krajiny]? Dnes s tím seznámím výbor pro životní prostředí. Vám mohu jenom říct, že [jsme se primárně zaměřili na vodu.] Jistě víte, že už se v srpnu jsme s panem premiérem a dalšími kolegy řekli, že Česká republika má problém v tom, že jsme střechou Evropy, ale neumíme tady efektivně vodu zadržovat. To je prostě potřeba. Voda na prvním místě. Ne tabulky s CO2, ne ideologie ohledně klimatické krize, ale jednoznačná opatření, jak zadržíme vodu v krajině. To je první bod. Pak musíme zajistit její čistotu, to je bod číslo dvě. Pak musíme zajistit její efektivní využívání, proto [začneme spolupracovat například s Izraelem v oblasti technologií, které umí využívat recyklovanou vodu v průmyslu.] Třetí věcí – nebo pardon, čtvrtou v tomto konkrétním případě – jedná se o protipovodňová opatření, protože samozřejmě když se podíváme k našim blízkým sousedům po Evropě, zažíváme například přívalové deště anebo povodně. Protipovodňová opatření jednoznačně platí, a proto se na ně zaměříme i v tomto plánu. Je to priorita číslo jedna, pro kterou tento stát vždy najde finanční prostředky. Další aktivity, které vychází z Národního plánu, vychází finančně mezi 9 a 15 miliardami korun ročně.

My teďka tento dokument máme v mezirezortním připomínkovém řízení, abychom zjistili, co by chtěli ostatní, co mohou platit ze svých rozpočtů, a následně budeme jednat s Evropskou komisí, kolik finančních prostředků na tyhle původní dohody uvolní. My už si nemůžeme dovolit to, co nastalo v případě Green New Dealu. Ze začátku to byla bohulibá myšlenka, která chtěla ochraňovat životní prostředí. Jaká byla reakce? Nejzelenější předsednictví SPOLU, konkrétně ODS. Jak to dopadlo? Fit for 55. Jak to dopadlo? Zákaz spalovacích motorů a podobně, tyto nesmysly, které ničí český a evropský průmysl.

Nezapomeňme na skvělou ETS 2. Často se nás ptá opozice: Jak se vám daří v tom ETS 1 a ETS 2? Daří se nám, pánové a dámy, daří a vy to neradi nesete a vidíte. Ne, ne, ne, nelibě to nesete, protože my tam jezdíme. Jezdí tam pan premiér, jezdí tam pan vicepremiér, jezdím tam já, jezdí tam paní Schillerová za finance, protože se to týká i financí, i náš vládní zmocněnec tam cestoval.

[Například nám se povedlo, že zůstaly emisní povolenky zdarma pro české firmy.] Ty tam původně nebyly, chtěli je na další období škrtnout. Já jsem vyjednával s panem eurokomisařem Hoekstrou, kde jsem s ním diskutoval nad tím, proč mají České republice zůstat zdarma. Bylo to velmi jednoduché vysvětlení. My jsme se předtím bavili o tom, že konkurenceschopnost Evropské unie klesá, a třetí bod, který jsme spolu projednávali, byly právě ty emisní povolenky zdarma. Já jsem mu řekl velmi jednoduchý fakt: Když českým firmám nedáte ty emisní povolenky zdarma, jejich produkty a služby se zdraží. Nemalé množství – v některých odvětvích až přes 90 procent – se z České republiky v rámci produktů a služeb vyváží do Evropské unie. Ty produkty a služby by se samozřejmě o ty chybějící emisní povolenky zdarma zdražily a nastaly by pouze dvě věci. Země, jako je Německo, Portugalsko, Španělsko, případně skandinávské země, Itálie, by ty produkty a služby měly dražší, nebo v horším případě by došlo k tomu, že by ty produkty a služby nakupovaly například z Asie. To znamená, že jeho požadavek a jeho myšlení v oblasti konkurenceschopnosti evropského trhu by dostal na frak. On mi na to odvětil: Toto je legitimní podnět, proberu s ostatními státy. [A emisní povolenky zdarma nám zůstaly.] Takto jednáme s každým státem, s každým partnerem a hledáme partnerství. [Itálie je toho jasným důkazem. Už mají legislativně ETS 2 zavedeno a ejhle, přidávají se k nám, že to chtějí odložit až za rok 2030.] To je důkaz toho, že jsme v těch vyjednáváních úspěšní. Nezapomeňme prosím, v rámci revize směrnice jsme stále na začátku, ale přidávají se k nám další a další státy.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Podle ministra se podařilo zachovat bezplatné emisní povolenky pro české firmy a získávat další státy pro pozdější spuštění ETS 2.

Obdobně je to [v případě PPWR, toho obalového zákona. Přidávají se k nám další a další státy. Už to není 600 firem, už je to daleko větší množství firem, které se k nám přidávají a tlačí na Evropskou komisi, aby i tato směrnice byla proveditelná, neodporovala fyzikálním a chemickým zákonům a byla finančně udržitelná a stabilní pro konkurenceschopnost] Evropské unie.

Co se nám dál povedlo? Změna přístupu ze strany Ministerstva životního prostředí. Dřív, když jste přišli na jakékoliv jiné ministerstvo a řekli jste, že tam jdete jednat za Ministerstvo životního prostředí, všichni už se otřepali u dveří. Nehledal se kompromis, nehledala se řešení. Hledaly se důvody, proč něco nejde udělat. Dnes jsme partnerem. Vysvětlujeme všem kolem sebe, že životní prostředí je pro Českou republiku důležité a že každé odvětví průmyslu, zemědělství je závislé na environmentu kolem nás. Ale my musíme nacházet partnerství, my musíme nacházet rozvoj naší společnosti, implementace evolučním postupem nových technologií. Ano. S tím přece nikdo nenamítá, proti takovému argumentu. Ale je nesmyslné si kreslit velké zelené zámky, sdírat ekonomiku a tvářit se, že je všechno v pořádku.

Proč teďka Volkswagen propouští statisíce lidí? Proč se nedaří ekonomice Evropské unie? Proč klesl růst HDP německé spolkové republiky za posledních pět, šest let o 24 procent? To jsou data z Národní banky Spolkové republiky Německo. To jsou jejich data. Oni to tam jasně uvádí: velký zelený reset, velká příležitost. No, vidíme tu příležitost, vidíme ten energetický trh, který momentálně je pod velkým pnutím, protože nikdo nedopočítal s tím, že by mohly nastat někdy nějaké geopolitické problémy. My to vidíme každý den na složenkách a taky je to ten důvod, proč stát subvencuje část obnovitelných poplatků na vašich složenkách a fakturách. To není líbivé gesto, to je zamezení inflace, to je pomoc české ekonomice a domácnostem, abychom mohli mít druhou nejnižší inflaci v rámci celé Evropské unie.

Vzpomeňte si na energetickou krizi v roce 2022. Co tehdy vláda udělala? Nic. Osm měsíců vyčkávala. Jaká je kumulativní inflace za toto období jejich vlády? 36 procent. Víc než jedna třetinu vašich vkladů škrtnuta, více než jedna třetina investičních prostředků promrhána, pro nic za nic. Nikomu to nepomohlo. Vy musíte pomáhat tomu trhu v případě, když se jedná a dochází k nějaké neočekávané celosvětové krizi. Je to už v zákoně z roku 1992. Když jsem ještě byl místopředsedou hospodářského výboru a bavil jsem se s některými členy opozice, tak mi sami potvrdili, že tohle podcenili a že neměli reagovat po osmi měsících. My moc dobře víme, proč ta reakce přišla po osmi měsících. Protože už se lid setkal na Václavském náměstí a řekl, že už toho má plné zuby. Tehdy poprvé česká vláda začala jednat, po osmi měsících. 36 procent inflace, takhle se my chovat nebudeme. My musíme udržet ekonomiku v chodu, aby lidé měli práci, měli dostatečné mzdy a platy na to, aby se jim žilo dobře, a ne aby slyšeli: My ještě musíme chvíli vyčkat. V některých momentech se strategicky krátkodobě vyplatí vyčkávat a nereagovat okamžitě, ale v některých momentech nemůžete čekat osm měsíců. To je ekonomická smrt. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(11.10 hodin)

(pokračuje Igor Červený)

Tuto změnu jsme promítli i do přístupu Ministerstva dopravy. Jsme přátelé, vysvětlujeme jim, že se k environmentu musíme chovat slušně, a snažíme se například pro vlakové tratě, pro silnice a dálnice, které jsou páteří společnosti, její ekonomiky, tak aby jejich instalace v prostoru byla, pokud možno, co nejméně závadná vůči environmentu kolem nás. Už jim neházíme klacky, dodržujeme legislativu, ale snažíme se s nimi nacházet taková opatření, která jsou blízká přírodě, abychom té přírodě pomohli, a to i té společnosti, protože když vidíte, co se děje momentálně na území hlavního města Prahy, když vidíte, co se momentálně děje neustále na Dé jedničce po x letech, tak je to děsivé, protože když stojíte v koloně v té Praze až 160 hodin, tak to CO2, což je mantra tady opozice, jistě produkujete efektivně. Někdo řekne: Tak jeďte tramvají nebo autobusem. I tyto prostředky MHD tam stojí. Metro všude nejezdí po Praze a ne všechna města mají metro, že? Takže ta investice do infrastruktury je velmi důležitá a Ministerstvo životního prostředí tady má být partnerem, který má pomáhat nacházet nejméně nešetrná opatření a naopak nacházet ta nejvíce šetrná opatření.

Spolupráce se zahraničím. Já osobně, když jsem byl ve Spojených státech a komunikoval jsem například s Národním parkem Sequoia, tak jsem se dozvěděl, že tento park už byl kdysi v komunikaci za vlády pana Petra Hladíka s Českou republikou a uvažovalo se o vzájemné spolupráci. Jako vždy to byla skvělá myšlenka, která se nedotáhla. My v tento moment dotahujeme partnerství s těmito národními parky, které mají velké zkušenosti s požáry, a chceme jejich zkušenosti přenést a aktualizovat do prostředí České republiky, protože národní parky tady musíme zachovat i pro budoucí generace. To je základ.

Není důvod poslouchat zelené neziskové organizace, které byly přisáty na cecíku Ministerstva životního prostředí. Útočí na nás, že vyhazujeme dotační odborníky a experty, jako je například pan Abel nebo případně kolegové z Magistrátu statutárního města Brna. To my neděláme. [My se zabýváme tím, co je skutečně nutné pro přírodu, a to jsou reálná opatření: zadržování vody v krajině, čistota odpadních vod, národní parky a dalších x desítek opatření], která narovnáváme, ať už s výborem pro životní prostředí, s jednotlivými poslanci, tak s partnery. Zeptejte se Hospodářské komory, zeptejte se Potravinářské komory, zeptejte se různých organizací, jak teďka momentálně Ministerstvo životního prostředí skutečně funguje. Nedávejte na ten mediální vzkaz opozice a některých neziskových organizací, které už prostě nedostávají peníze proto, protože pro nás už není priorita této vlády, abychom pracovali s ideologií. My [vyhlašujeme výzvy – a může se přihlásit kdokoliv – na reálná opatření, na reálnou ochranu životního prostředí, na reálnou ochranu těch zvířat v tom prostředí.] To je cílem Ministerstva životního prostředí pod patronátem této vlády. Reálná opatření, upuštění od zelené ideologie.

Když už nám někdo chce vystavovat účet, tak nejprve ať zaplatí ten svůj, protože většina problémů, které se momentálně na Ministerstvu životního prostředí řeší, jsou ty, které nebyly vyřešeny v roce 2023, 2024 a 2025. To jsme my, tato vláda, u moci nebyli. Můžete říct, že některé věci se mohou natáhnout – jedna, možná dvě – ale jak je možné, že se natáhlo tolik věcí, které jsem vyjmenoval v sekci dluhy pana Hladíka?

Pane předsedo KDU-ČSL, senátorská kampaň se platí z vlastních peněz, ne z peněz daňových poplatníků.

Pane Hladíku, když chcete něco vyčítat, tak nejprve vysvětlete, proč jste tam nechal tolik nedodělané práce, proč jste se u některé práce na poradě vysmíval, že to není podstatné, a nás kritizujete za jakoukoliv maličkost.

Vás, média, prosím o jednu věc. Když jste byli tak urputní mezi únorem až květnem ohledně rozpočtu na rok 2026 u národních parků, buďte prosím tak určitě urputní a bombardujte nás každý den a mediální prostor, proč se Šumava a halda neřešily v roce 2023, 2024 a 2025.

To jsou naprosto legitimní otázky. Děkuji za vaši pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane ministře. V této chvíli bych měl vystoupit já, tak poprosím svoji ctěnou kolegyni místopředsedkyni, aby mě tady vystřídala.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Hezký dobrý den i ode mě.

Než kolega Patrik Nacher dorazí k pultíku, tak načtu omluvu: omlouvá se paní poslankyně Sedmihradská celý jednací den ze zdravotních důvodů.

Pane místopředsedo... (Místopředseda Nacher reaguje po cestě k pultíku.) Čekám, čekám. Máte slovo, spouštím stopky.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Děkuji, že jste za mě vzala teďka ten čas, který budu věnovat svému příspěvku.

Jak jste u mě zvyklí, já nemám nic napsané, nic nebudu číst. Dělal jsem si jenom takhle poznámky (Ukazuje materiál.), takže pojedu spatra. Chci tady hovořit o věcech, které tady za mě ještě nezazněly a které by tady veřejnost slyšet měla. Já jsem včera velmi pečlivě poslouchal všechny vaše tiskové konference, opravdu už od rána, a u některých jsem i cvičil, tak vám najednou začne proudit krev v mozku, tak vás napadne spousta věcí a tak dále. Já jsem si udělal právě některé poznámky, protože jsou to věci, které by neměly zapadnout a hodí se do kontextu dneška. To je projednávání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě.

Na rozdíl od svých kolegů, jako třeba pana ministra Červeného, vám nebudu vyčítat ty 4 miliony nebo kolik, protože si myslím, že na to máte právo. Klidně svolávejte tuhletu schůzi každý měsíc. V pořádku, opozice má na to právo. Jenom tím devalvujete tedy ten samotný akt vyslovování nedůvěry vládě. Připomenu, že v minulém volebním období se to stalo čtyřikrát. V této chvíli za deset měsíců už je to podruhé s tím, že jste trhli rekord, protože poprvé jste to udělali dvacet dnů po jmenování nové vlády.

To znamená, že vy, kteří jste říkali – a to je takový ten můj první bod – že budete lepší opozice, tak když se podívám na fakta, tak to ukazuje, že vy tedy nás vysoce překonáváte ve všech těchhletěch okolnostech, které by se daly nazvat obstrukčními, jo? Nedůvěra vlády podruhé za deset měsíců s tím, že ta poprvé byla nejrychleji od revoluce. Obstrukce jste říkali, že dělat nebudete, jakkoliv projednávání právě vyslovování důvěry vládě naopak patřilo mezi ta nejdelší projednávání. Projednávání rozpočtu na začátku tohoto roku patřilo také mezi ty nejdéle projednávané rozpočty, co jsem se díval. Úterní jednání, která vesměs vždycky se používala jako obstrukce ke zdržování, tak tam jste náš čas průměrného začátku posunuli o minimálně hodinu a tři čtvrtě. To znamená, že vy v těch věcech to, co jste kritizovali u nás, jste posunuli ještě o další level výš. To jsou čísla. To, že Tomio Okamura tady mluvil jedenáct hodin – a to neustále mi v televizi předhazujete – to je pravda. Vy jedenáct hodin nemluvíte, vy si to ale rozdělíte po hodině a ten výsledek úplně stejný. Tam jde o ten celkový čas. To je jedna věc.

Ty 4 miliony já vám fakt tady vyčítat nebudu, to ode mě nikdy neuslyšíte. Fakt máte na to právo. Tady by se stejně ti lidi, ti zaměstnanci by se tady stejně platili, stejně by tady to fungovalo. Jediný náklad navíc je to osvětlení tady, takže to... Za mě v tomhletom to nikdy neuslyšíte. Vadilo mi to, když jste to dělali, když jste to – někdo od vás, ne tady, co jste v sále – říkali nám. Tohleto vám vyčítat nebudu, abyste mi pak neřekli, že mám dvojí metr.

Teďka ty důvody, proč to svoláváte, tuhletu schůzi. Fakt jsem pečlivě poslouchal vaše tiskové konference. Jedna z nich... Mě to velmi překvapilo. Starostka Jeseníku, paní poslankyně Blišťanová z TOP 09, na tiskovce vystoupila a vlastně si tam stěžovala, že tato vláda nepomáhá Jeseníku a té oblasti z hlediska škod, které jsou po povodních, tak to já, když jsem poslouchal tu tiskovou konferenci, tak jsem skoro nevěřil svým uším, protože to byla vaše vláda, kde i s našimi hlasy jsme schválili 30 miliard korun na povodně. Na povodně ve skutečnosti pak ale bylo alokováno nějakých 15,6, co jsem si našel. V roce 2024 se čerpalo 3,9 a v roce 2025 2,7 – podle údajů. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(11.20 hodin)

(pokračuje Patrik Nacher)

To znamená, my našimi hlasy jsme schválili peníze na povodně, které se poté použily úplně na něco jiného. Já to konzistentně kritizoval v televizních debatách, když se jednalo o rozpočtu, jak je možné – a takhle vykouzlíte a takhle Zbyněk Stanjura kouzlil s čísly – že peníze, které i za pomoci opozice dáte na povodně, se pak v důsledku toho, že se to nečerpá, použijí na něco jiného. Já tedy nevím, co paní poslankyně, vaším prostřednictvím, co na tom kritizovala, když to čerpání všechno se dělo za předchozí vlády. Ona tam opakovaně na té tiskové konferenci říkala: Co bylo před půlrokem, před rokem, před dvěma, je jedno, teď je tato vláda. To je pravda, ale to přece z toho nevyplývá, že když předchozí vláda ty peníze alokované fakt na to nepoužila, tak že i nás jako opozici podvedla a podrazila i místní občany a podnikatele, tak proč je tohleto důvod k vyslovení nedůvěry této vládě.

Druhá poznámka, kde jsem také nevěřil svým uším, to byla tiskovka Pirátů, že u nás jsou údajně byty drahé, že nejdéle vyděláváme na byt. To je v Praze. To je pravda, v Praze skutečně ze všech metropolí se nejdéle vydělá na nějaký průměrný, řekněme, šedesáti-, sedmdesátimetrový metrový byt. Ale to je důvod k nedůvěře této vládě? To opravdu Piráti myslí vážně? Tam to mají napsané, ceny bydlení. (Ukazuje vpravo.) Vždyť oni v Praze osm let vládnou, bez přestávky. Poslední čtyři roky se vymlouvají, že jim to ODS kazí. To jsem zvědav, co na to ODS v Praze i tady celostátně bude říkat, ale osm let jsou tam bez pauzy. V Praze, kde je nejdražší bydlení ve vztahu k příjmům v Evropě – a to souhlasím, to číslo je pravdivé – tak je důvod k vyslovení nedůvěry této vládě v momentě, kdy Piráti tam měli čtyři roky primátora, a teďka vlastně než Zdeněk Hřib se toho vzdal, tak byl náměstek pro dopravu. To já fakt... To se... To bylo na oficiální tiskové konferenci tady. Takže to za mě také ne. To se podívejte do vlastních řad a udělejte něco s tím, aby opravdu v Praze se začalo stavět, aby nabídka trochu dorovnala poptávku a aby ceny tady nebyly takové, protože se to týká zejména Prahy, jakkoliv bydlení je drahé po celé republice.

Další důvod – a to bylo vesměs na všech tiskových konferencích – nedodržujeme předvolební sliby. On to vlastně říkal i pan předseda KDU Grolich, že... Jak to tam je napsané? Že už... Jde to jinak? Nebo jestli mi to můžete ukázat, to heslo. To mě... (Poslanec Výborný přináší transparent k pultíku.) Ano, já vám děkuju. Jo, „tohle jsme nechtěli“. Jo, děkuju. (Poslanec Výborný předává transparent místopředsedovi Nacherovi.) Ne, ne, ne...

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Teďka už můžeme cedule u pultíku držet, nebo?

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ne, teď jo. Už jsem si to přečetl. (Předsedající: Děkuji.) Děkuju panu kolegovi Výbornému. (Poslanec Výborný reaguje mimo mikrofon.) Ne, ne, ne, dobrý, v pohodě, v pohodě, ne, ne. Dobrý, už děkuju, už děkuju. (Poslanec Výborný stojí s transparentem poblíž řečnického pultíku.)

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já poprosím... (Místopředseda Nacher: Tohle jsme nechtěli.) Já teďka poprosím, pane předsedo, pan místopředseda si vás na chvilku přivolal, byla tam ta cedule a teďka prosím ji dát pryč, protože podle nových pravidel – a týkají se úplně všech tato pravidla – nemůžeme držet nic před pultíkem, pokud s tím ten, který hovoří, nesouhlasí. Schválně to tady říkám, že tato pravidla budeme vyžadovat – viďte, pane místopředsedo? – úplně po všech. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Budeme vyžadovat po všech, ale není to nové pravidlo, to je z roku 2021. Je to součástí nějakého zápisu, který tady byl ještě tvořen za předchozí předsedkyně. To jsem si načetl. Ale dobře, děkuju.

Tohle jste přece nechtěli, to tam je. Za prvé, jak vy můžete vědět, co voliči ANO chtěli nebo nechtěli? Za a). Za b) v jiných případech vás ale naplňování našeho programu nezajímá, naopak říkáte, ať ho nenaplňujeme, tak já se v tom nevyznám. Když tady chceme a hovoříme o koncesionářských poplatcích a říkáme „bylo to v programu, je to v programovém prohlášení“, vy řeknete „ale to je málo, že jste to měli v programu, musí být k tomu nějaký důvod“. To je zajímavé, takže tam vlastně nás vybízíte, ať to nedodržujeme. Když mi teďka ti lidé píší, proč už s tím něco neuděláme, s těmi koncesionářskými poplatky, a proč to oddalujeme, tak tam skutečně oni: Tohle jsme nechtěli. To se přiznám, to mi takhle píšou. Ale tam vám to nevadí. Vám to vadí v těch jiných věcech, které se vám hodí. Já...

Ten politický boj můžete vést jakýmkoliv způsobem, pokud je to kultivované. Tohleto kultivované je, na nikoho to neútočí, v pořádku. Já jenom, že mi z toho úplně vypadává logika, jo? Protože v jiných případech opakovaně – a to se týká třeba důchodů, zvyšování důchodů a podobně – tam na nás útočíte, ať vlastně neplníme svoje předvolební sliby, ale zároveň nám vyčítáte, že ti lidi jsou zklamaní, že je neplníme a že vám to píší. To fakt dohromady nejde. Kdyby to mimochodem dohromady šlo... Já neříkám, že vláda dělá všechno úplně skvěle, jo? To já neříkám. Některá zklamání mohou být namístě od těch lidí a já se jim snažím to vysvětlovat. Také jsme po prvních deseti měsících, nejsme tady čtyři roky, jo? Tohleto vytahování, abychom splnili všechno po prvním roce, když máme před sebou ještě tři a čtvrt, tak mně nepřijde úplně fér, ale... V pořádku.

Ale jestli existuje nějaká zpětná měřitelná vazba, tak jsou to průzkumy veřejného mínění. Tam i přes určitou nespokojenost s vládou a s některými politickými subjekty v ní opozice propadla ještě víc než vláda, takže bych spíš viděl zpětnou vazbu, že ti lidé jsou nespokojeni s vámi, jak vy to děláte, že nenabízíte alternativy, že jenom kritizujete. Když teďka na vládě se vyhlásilo, aby ministři šetřili 10 procent, tak jsem zase slyšel na té tiskovce, že to je tupé škrtání 10 procent, že to taky není ono. Když se přidává, tak je to špatně. Když je výzva ke škrtání na straně státu, tak je to taky špatně. To znamená, vždycky je to špatně. Já si myslím, že lidé, kteří nejsou úplně tvrdé jádro vaše, které bytostně nenávidí třeba hnutí ANO a některé jeho politiky, takže jim tohleto prostě vadí. Proto ten [poslední průzkum dopadl tak v součtu, jestli si dobře pamatuju, že i přesto, že by se jeden subjekt sem nedostal, tak ty dva vládní by měly 117 poslanců.] To je zpětná vazba, měřitelná, a je to podle mě měřitelné lépe, než jaké maily chodí mně nebo kolegovi Výbornému nebo kolegovi Jakobovi, které vidím, vaším prostřednictvím. Tolik k dodržování nebo nedodržování slibů.

Pak se vás na těch tiskových konferencích ptali na jednání s koaličními poslanci a vy jste odpovídali vlastně všichni stejně, že ne, nejednáte, proč byste pokoutně s někým jednali. Další dotazy na dalších tiskovkách, jak se to vyvíjelo, už bylo jakoby ne pokoutně, už se ti novináři ptali ne pokoutně, ale jestli jste prostě jednali. Třeba kolega Ševčík, kterého jsem viděl, je nespokojen s rozpočtem, tak jestli jste s ním jednali. To je přece úplně legitimní. Vy furt říkáte, že novináři, legitimní dotaz... To je legitimní dotaz a vy jste jasně, jednoznačně řekli, že ne, že to je nějaké pokoutné jednání. Není. Jestli to myslíte vážně, to vyslovování nedůvěry, tak nějaký předpoklad, že jednáte s poslanci koalice, jestli tedy vám nedají hlas na vyslovení nedůvěry, já to za pokoutné jednání nepovažuju, pokud to myslíte vážně. Ale já se obávám, že vy to vážně nemyslíte. Vy víte, že nemáte 101 hlasů, máte jich 92. Jak jsem z těch tiskových konferencí pochopil, vy jste neoslovili ani kolegu Ševčíka. Já se ho pak zeptám na chodbě, jestli jste ho oslovili, protože on i veřejně řekl, že je nespokojen, tak tam by mně to dávalo i dokonce logiku. Vy vlastně ani nechcete tu nedůvěru vyslovit. Prostě je to součást volební kampaně.

Jak jsem řekl, za mě opozice legitimní, dělejte to co čtvrtrok, jenom tím prostě snižujete vážnost potom celého tohoto aktu. Notabene by mě tedy zajímala varianta B, když se vysloví nedůvěra vládě, jestli máte připravenou variantu B, co by tedy následovalo, co tedy nabízíte, jak by to mělo dál pokračovat, pokud nechcete, aby v situaci, kterou sami popisujete z celosvětového pohledu, že je relativně v této chvíli – nebo ne relativně, i absolutně – nejvíce vyhrocená, nebezpečná za poslední desítky let z hlediska války na Ukrajině, konfliktu na Blízkém východě, tak jestli chcete, aby tady nebyla vláda v České republice. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(11.30 hodin)

(pokračuje Patrik Nacher)

Nebo prosím pěkně ty, co z vás budou mluvit, ať mi tedy řeknou, protože jsem to neslyšel zatím na té tiskovce od nikoho, co je ta varianta B. Když by se vám to podařilo, co by následovalo?

Další důvod byl státní rozpočet. Tam tomu taky nerozumím. Máte legitimně právo s ním nesouhlasit, ale od toho je tady projednávání státního rozpočtu a to se bude dít v říjnu teď, první, druhé, třetí čtení, klasicky. Tam doufám, že to nebudete obstruovat. To se neobstruovalo nikdy, protože každá země potřebuje svůj rozpočet, i když se to opozici nelíbí. Tam můžete vyjevit svůj nesouhlas a naprosto legitimně. To já... Je to politikum, rozpočet je politikum. I hlasování o pozměňovacích návrzích je politikum. Já to vím, já byl v opozici. I rozumné návrhy jste si nakonec buď převzali koaličně, nebo jste hlasovali proti opozici. Teď se to otočilo. Takhle to bohužel je. Rozpočet je čisté politikum, zákon roku. Tam to vyjevte. Nevím, jak to souvisí zase s vyslovením nedůvěry vládě. Případně by to teoreticky šlo potom. Schválí se rozpočet nějaký, pro vás naprosto nepřijatelný a pak v důsledku toho vy tedy navrhnete vyslovení nedůvěry vládě, ale ne předtím.

Dál. Pak jsem tam tedy narazil na témata, která na tiskovce moc nezazněla a zaznívají v poslední době ve veřejném prostoru: [výdaje na obranu]. To je tedy velmi zajímavé, to mě fakt hrozně baví, kdy teď se zjistilo zpětně, že předchozí vláda ani jeden rok nedodržela ta 2 procenta, jakkoliv o tom mluvila. Naproti tomu [současná vláda má v tom rozpočtu, který kritizujete, na příští rok poprvé ta 2 procenta.] Ano, můžete mi říct, je možné, že potom ex post NATO nám některé výdaje neuzná, takže to 2 procenta nebudou, to uvidíme, ale zatím tam ta 2 procenta prostě jsou a jsou tam takhle poprvé. V té chvíli mě baví hrozně ta debata, že vy jste to ani jednou nedodrželi přes tu rétoriku, kterou jste měli, a argumentovali jste, že jste chtěli. Já jsem si to napsal: Chtěli jsme, směřovali jsme k těm 2 procentům – a podobně. My teďka ta 2 procenta tam máme a já slyším od těch samých úst věci typu: A budou ta 2 procenta stačit? Nemělo by to být víc? Zase kritika za každou cenu. Vy jste ta 2 procenta nesplnili, my je tam máme v návrhu, abyste neřekli, že jsme je splnili – já se nenechám nachytat tím slovíčkem, že bych to tady řekl – my je máme v návrhu a vy řeknete: 2 procenta jsou málo, chtělo by to víc. Takže zase špatně.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Návrh rozpočtu podle projevu poprvé počítá s obrannými výdaji ve výši 2 % HDP.

Na závěr, nebudu vyčerpávat těch 30 minut, mohl bych tady další témata nahodit. Koneckonců jednotlivá témata, co se podařilo nebo nepodařilo, tak s tímto tady vystoupili jednotliví ministři, tak nebudu to dělat za ně.

Já bych chtěl říct, že i ta vaše výzva ve vztahu právě k těm volbám, které se blíží, aby Senát hlídal vládu, aby tudíž vláda neměla většinu i v Senátu, když ji má ve Sněmovně, tak zase je to legitimní politický slogan, ale já bych jenom chtěl jako voličům, občanům připomenout a říct, že za předchozí vlády jste měli většinu ve Sněmovně i v Senátu. I v Senátu, prezident, většinu hejtmanů svého času jste měli. To znamená, tam ta korekce byla nula v té chvíli. To je také odpověď na to, proč některá legislativa za této vlády bude prostě trvat déle, bohužel, protože Senát tam má většinu opozice. Za vás to ale takhle nebylo. Senát vrací více těch zákonů, takže je potřeba přičíst 30 dnů plus ty lhůty, kdy ten zákon tady musí ležet, plus že některé ty zákony nebude podepisovat prezident a bude se to vracet znovu, takže je potřeba k některým těm normám přičíst, řekněme, čtvrtrok. To je ta nevýhoda této vlády a toho, že v Senátu má většinu opozice. Vy jste měli ten luxus, že jste měli většinu ve Sněmovně i v Senátu, tak mně přijde trochu úsměvné teďka před tím, čeho jste sami využívali, varovat a tím aktivizovat lidi, aby šli k volbám a nepřepustili vládě i Senát.

Suma sumárum, ještě jednou, právo na svolání schůze k vyslovení nedůvěry nepochybně máte. Nikdy ode mě neuslyšíte slůvko výčitky nebo nějakého rozpočtu, výčitky toho, kolik to tady stojí nebo nestojí. Prostě to patří k demokracii, k parlamentní demokracii. Jenom říkám, že ty důvody, které vás k tomu vedou a které jsem se tady pokusil rozebrat, z vašich úterních tiskových konferencí, jsou za mě velmi slabé. Děkuju za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Další s přednostním právem je přihlášen pan předseda Jakob.

Než se dostaví k pultíku, tak jenom přečtu stanovisko legislativního odboru k těm transparentům, k té situaci, která tady byla. „Různé transparenty umístěné poslanci přímo v jednacím sálu, pokud neznemožňovaly průběh schůze, nebyly v dosavadní praxi odstraňovány. Odstraňovány byly pouze tehdy, pokud byly umístěny přímo u řečnického pultu a řečník nechtěl být s tímto transparentem spojován nebo jestliže by transparenty znemožňovaly přístup k řečnickému pultu a podobně.“ Podle tohoto se my všichni předsedající schůze budeme chovat i nadále. Já vám děkuji.

Ještě načtu omluvy: omlouvá se pan poslanec Richter do 11 hodin ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Volfová do 13.30 z pracovních důvodů. Já vám děkuji.

Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Jakob: Děkuju, paní předsedající. Vážený pane jediný přítomný ministře, nepřítomný pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, tak převážně ministerské defilé – veskrze mimořádně nudné – skončilo a teď si to pojďme říct jasně. Tato vláda hazarduje s budoucností příštích generací, ohrožuje nezávislost médií veřejné služby a svým dvěma hlavním představitelům zajistila ochranu před trestním stíháním. Za takovou bilanci se důvěra neprodlužuje, za takovou bilanci se odchází.

Budu hlasovat pro vyslovení nedůvěry, stejně tak celý poslanecký klub TOP 09. Já osobně zejména ze tří důvodů: kvůli budoucnosti našich dětí, kvůli svobodě médií a kvůli zásadě, že zákony mají platit stejně pro předsedu vlády i pro člověka, který žádnou politickou protekci nemá.

Nejvíce této vládě vyčítám první z těchto selhání, tu bezohlednost vůči lidem, kteří účet za dnešní politiku dostanou až za několik let či desetiletí. Vláda se tváří jako štědrý strýček, jenom zapomíná dodat, že dárky nakupuje na kreditní kartu našich dětí. Proto dnes žádám každého poslance, který chce kabinet podržet, přihlaste se k tomu celému: k dluhům, k zásahům do financování médií i k ochraně mocných. Vládní většina se skládá z konkrétních lidí. Každý z vás má jméno a svou čest. Každý z vás má hlas a každý z vás nese odpovědnost. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(11.40 hodin)

(pokračuje Jan Jakob)

Národní rozpočtová rada zveřejnila nové varování. Podle její projekce můžeme na dluhovou brzdu narazit už v roce 2034, za 8 let. Ještě na jaře počítala s rokem 2037. Za necelý jeden rok jsme přišli o 3 roky času. Je to podmíněná projekce. Budoucnost se dá změnit. Právě proto je tak neomluvitelné, že vláda místo nápravy čím dál víc rozhazuje. Za 8 let budou dnešní desetileté děti dospělé. Budou chtít studovat, pracovat, bydlet a následně zakládat rodiny. Od této vlády dostanou do začátku účet, účet za sliby, které samy neslyšely, za rozhodnutí, která neudělaly, za politickou popularitu, ze které neměly vůbec nic. Vychovávám čtyři syny. Budoucí generace pro mě nejsou kolonka na konci rozpočtové tabulky. Jsou to konkrétní lidé, stejně jako děti a vnoučata našich, ale i vašich voličů. Odmítám přijmout představu, že si dnešní politici mohou svou moc zaplatit na vrub jejich budoucí prosperity.

Návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 386 miliard korun. Proti letošnímu schválenému rozpočtu je to zhoršení o 76 miliard. Příjmy mají vzrůst přibližně o 81 miliard, naproti tomu výdaje o 157. Na každou stokorunu nových příjmů vláda plánuje téměř dvě stovky nových výdajů. Utratit více, než dostanu, nevyžaduje žádnou mimořádnou kvalifikaci. Odpovědná politika začíná teprve otázkou, kdo zaplatí ten rozdíl. Prosím neříkejte, že všechno zachraňují investice. Podle Ministerstva financí mají všechny kapitálové výdaje dosáhnout přibližně 290 miliard korun. Schodek navržený je o 96 miliard vyšší. Stále vám tam zůstává obrovská díra.

Ten problém se dotkne obyčejného života obyčejných lidí. Mladá rodina bude splácet vlastní bydlení, pokud na něj vůbec dosáhne. Obec bude potřebovat peníze třeba na školu, nemocnice na péči. Na veřejné služby a podporu potřebných zůstane menší prostor, protože větší díl každý rok připadne věřitelům. Takhle se politická nezodpovědnost mění v horší kvalitu služeb i životních podmínek.

Až pak někdo přijde s tvrdými opatřeními, budete na něj zase ukazovat prstem, na toho, kdo po vás uklízí. Tenhle trik už známe. Jeden kabinet rozdává na dluh a další vysvětluje, proč je nutné šetřit. Rozdavač balamutí z plakátu, ten druhý sklidí většinou spíše nadávky. Jenomže účet mezitím zaplatí občané i s úroky za tuto vaši politickou komedii – spíše tragédii. Investice potřebujeme. Potřebujeme dopravní stavby, energetiku, vědu, inovace i obranu. Právě proto musíme hlídat, aby peníze na tyto priority postupně nespolykaly úroky. Věřiteli totiž nevysvětlíte, že letos nezaplatíte, protože potřebujete třeba opravit školu. Věřitel pošle účet. A škola? Ta bohužel počká.

Dluhová brzda je zákonná hranice zadlužení ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Její dosažení znamená tlak na zásadní nápravu hospodaření. Čím déle budeme rozumné změny odkládat, tím tvrdší bude pozdější rozhodování o daních, službách a výdajích.

Vážení, tohle je začátek rozpočtového armagedonu. Vláda postupně spotřebovává prostor, který budeme potřebovat při příští krizi. Až přijde problém, zjistíme, že rezervu jsme proměnili v předvolební dárky a manévrovací prostor v dluhovou službu. Jaká je vládní odpověď? Rozvolnění pravidel. Když se nevejdete do limitu, prostě ho upravíte. Když varuje nezávislá instituce, zpochybníte varování. Kdyby takhle fungovala požární ochrana, ministr by při kouři v budově vyndal baterii z hlásiče a prohlásil problém za vyřešený. Změnou zákona ale nezměníte cenu dluhu. Výjimka není příjem, odklad není úspora a účetní manévr nevytvoří ani korunu, ze které bychom zaplatili učitele, policistu nebo zdravotní sestru.

V programovém prohlášení slibujete návrat k vyrovnaným rozpočtům. Slibujete ochranu budoucích generací před zadlužováním. Výsledek je pro příští rok o 76 miliard hlubší schodek. Kdyby sliby dokázaly splácet dluhy, byli bychom díky této vládě nejbohatší zemí Evropy. Samotný růst ekonomiky k zdravení veřejných financí nestačí. Potřebujeme skutečné změny: poctivě vyčíslit výdaje, které stát dlouhodobě neunese; omezit neúčelné dotace a daňové výjimky; zjednodušovat stát tak, aby úspory existovaly nejen na tiskové konferenci; otevřít chytrou daňovou reformu a přestat předstírat, že všechny příjmové otázky vyřeší další marketingová kampaň. Chci vidět, jaká opatření vláda přijme, kdy začnou platit a kolik skutečně přinesou. Známe strukturálně-fiskální plán, který vláda sama schválila. Najdete tam tabulku, ve které se schodek za několik let záhadně zmenší, žádnou reformu tam ale nenajdete. Na konci té tabulky musí být zákony, rozhodnutí a politická odpovědnost.

Neříkám, že předchozí vláda vyřešila všechno. Nevyřešila. Ani rozpočtová odpovědnost nedává nikomu právo tvrdit, že každé jeho rozhodnutí bylo bezchybné, ale z nedokončené práce, nedokončené konsolidace, přece neplyne oprávnění obrátit směr. Když dům potřebuje opravit střechu, novému správci nedáváte mandát, aby ještě vyboural nosnou zeď.

Vážení členové vlády, své dnešní rozpočty podepisujete vy, své návrhy zákonů předkládáte vy. Minulá vláda za vás na jednání kabinetu nehlasuje. Výmluva na předchůdce může zaplnit tiskovou konferenci, chybějících 386 miliard však nezaplatí. Čím déle vládnete, tím směšněji působí vaše výmluvy na vaše předchůdce. Chcete-li lidem pomáhat, řekněte jim celou pravdu: kolik dostanou dnes, kolik stát zaplatí zítra a komu tím ubíráte možnosti pozítří. Bez této poctivosti se ze sociální politiky stává předražená reklama na vládu. Za reklamu politické strany nemají ručit lidé, kteří se ještě ani nenarodili.

Místo toho vláda uzavírá iracionální debatu o euru. Přijetí eura samozřejmě není lék na rozpočtovou nezodpovědnost. Schodek nepřestane být schodkem, když ho přepočítáme jiným kurzem, ale dluhová služba by byla výrazně levnější. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(11.50 hodin)

(pokračuje Jan Jakob)

Ostatně o nákladech, přínosech a podmínkách máme vést odbornou debatu. Podnikatelé potřebují předvídatelnost, stát potřebuje strategii. Vy jste si raději předem zakázali byť jen racionální diskusi o zavedení společné měny.

Stejně odpovědně musíme přistupovat k obraně. Naše závazky v NATO se nesplní politickým prohlášením, musí mít skutečné finanční krytí. Kdo nechce jasně určit priority, nemůže být zodpovědným politikem. Za největší hřích této vlády považuji právě to, že ví o nebezpečí, má možnost jednat, a přesto odsouvá účet. Dnešní pohodlí vládní koalice nemá větší hodnotu než budoucnost a bezpečnost České republiky. Nezkoušejte nás umlčet větou, že strašíme. Varovat před evidentním rizikem je povinnost. Mnohem horší je nebezpečí vidět a občanům ho zamlčet, protože se vám to právě nehodí do kampaně.

8 let je v životu státu velmi krátká doba. Pro promyšlené změny potřebujeme každý z těch 8 let. Vy s tím časem zacházíte, jako by byl neomezený. Až dojde, žádný z vašich dnešních potlesků nám ho nevrátí. Odpovědnost začíná právě tím, že jednáme včas.

Druhou výhradou je váš záměr převést financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. Považuji ho za cestu k politickému podřízení médií veřejné služby, za hazard s jedním ze základních pilířů demokracie. Demokracie potřebuje novináře, kteří mohou položit nepříjemnou otázku premiérovi, ministrovi i předsedovi opoziční strany, i mně. Jejich práce nemá záviset na tom, jestli se právě trefili do něčí nálady. Média veřejné služby také nejsou neomylná. Veřejnost může diskutovat o konkrétní reportáži, hospodaření nebo rozhodnutí vedení, kontrola je legitimní a potřebná, ale z jednotlivé výhrady nevzniká právo vlády přestavět financování tak, aby si média musela více hlídat vztah s politickou mocí.

Vláda může opakovat, že nezávislost zachová. Rozhodující je, jaké podmínky vytvoří. Ani zákonná částka a valorizační mechanismus neuzavírají otázku, zda budou prostředky dostatečné a zda nový model nezvýší prostor pro politický tlak. Zákonnou částku lze změnit stejnou většinou, která ji schválila. Netvrdím, že každý rozpočtový model automaticky znamená konec svobodného vysílání. Tvrdím, že vy jste neprokázali, proč máme vašemu návrhu svěřit institucionální nezávislost dvou zásadních médií. Důvěra se nebuduje větou: Nebojte se, my toho nezneužijeme.

Zvlášť půvabná je v této souvislosti role nepřítomných Motoristů. Ve vlastním volebním programu napsali, cituji: „Nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu. Tím by se stala vládními.“ Konec citace. To je vaše věta, vaše varování. Dnes změnu financování prosazuje ministr za vaši stranu. Co se změnilo? Princip, nebo počet ministerských křesel? Před volbami jste občanům vysvětlovali nebezpečí. Po volbách jste se nabídli, že ho sami uskutečníte, a ještě slibujete občanům úsporu.

Česká televize ani Český rozhlas ale nezačnou fungovat jako perpetuum mobile bez peněz. Platbu přesunete do státního rozpočtu, náklad ponesou daňoví poplatníci. Pokud pro něj nenajdete skutečné krytí, jako že nenajdete, přidáte dluh a úroky. Taková sleva se může občanům pořádně prodražit. Navíc ani původně slibovaný termín nemáte pod kontrolou. Ministr kultury už připouští odklad a ministryně financí oznámila, že schválená podoba rozpočtu s převodem od začátku příštího roku nepočítá, naštěstí. Příslib jistoty jste proměnili v nejistotu pro obě instituce. Odklad ovšem neznamená, že hrozba zmizela.

Média veřejné služby patří veřejnosti. Vítěz voleb nezískává právo na jejich poslušnost a poslanci Motoristů dnes mohou udělat něco velmi jednoduchého: zachovat se podle vlastního programu.

Třetím důvodem je právní stát. 5. března tohoto roku Sněmovna nevydala ani Andreje Babiše, ani Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Vládní většina ochránila oba své lídry. Politicky to působí jako velmi výhodná vzájemná pojistka. Ty podržíš mě, já podržím tebe a spravedlnost, ta počká za dveřmi. O vině a trestu nebo nevině mají rozhodovat soudy. Presumpce neviny platí i pro premiéra, i pro předsedu Sněmovny. Právě proto měl jejich případ pokračovat před příslušnými orgány. Hlasování poslanců přece nedokazuje nevinu. Dokazuje pouze to, že máte dost poslanců. Občan, který takovou většinu nemá, musí před orgány činnými v trestním řízení svou věc řešit. Přitom v programovém prohlášení slibujete obnovit přesvědčení, že zákony platí pro všechny stejně. Jak tomu má člověk věřit, když se první zásadní zkouška rovnosti proměnila v demonstraci koaliční imunity?

K tomu přidejme nevyřešenou otázku premiérova střetu zájmů. Andrej Babiš tvrdí, že vložením Agrofertu do nového svěřenského fondu vše vyřešil. Evropská komise dál zkoumá, zda uspořádání odpovídá pravidlům. Začátkem září dočasně pozastavila proplacení části dotací holdingu Agrofert. Nejde o konečné rozhodnutí o všech dotacích, ale ty konkrétní peníze už český stát Agrofertu vyplatil. Evropské proplacení zatím stojí, a pokud nebude uznáno a prostředky se nepodaří získat zpět, ztrátu ponese český rozpočet a český daňový poplatník, každý občan naší země. Proč máme podstupovat takové riziko kvůli podnikatelskému impériu spojenému s předsedou vlády? Proč mají občané čekat, jak dopadne další posouzení dalšího svěřenského uspořádání? Stát přece nemá fungovat jako finanční polštář pro premiérovy soukromé zájmy.

Z vaší politiky mám stále silnější dojem, pane nepřítomný premiére, že nejpečlivěji chráněnou jistotou této země je přístup Agrofertu k veřejným penězům. Obyčejným lidem pak vysvětlete, na co kvůli tomu nebudou prostředky. U dotací spojených s vaším holdingem máme nejdřív zaplatit a potom čekat, kdo nakonec účet ponese. To považuji za kolosální politický problém.

Česká republika potřebuje předsedu vlády, u kterého veřejný zájem nemusíme pracně oddělovat od zájmů jeho podnikatelského zázemí, a daňoví poplatníci potřebují jistotu, že jejich peníze budou chráněny dříve, než se odešlou na jeho účty. Možná namítnete, že tohle jsou výhrady opozice. Ano, zastupuji voliče, kterým záleží na odpovědném hospodaření, na svobodě, včetně svobody médií, i na právním státu, ale stejné otázky si mohou klást lidé, kteří volili vás. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(12.00 hodin)

(pokračuje Jan Jakob)

Za svůj hlas si zaslouží plnění slibů, nikoliv vysvětlování, proč vám na nich po volbách přestalo záležet. Motoristé slibovali vyrovnaný rozpočet během čtyř let, dnes pomáhají schvalovat kolosální prohlubování schodku. Odmítali zestátnění médií veřejné služby, dnes ho jejich ministr prosazuje. Tohle už vyžaduje mimořádnou pružnost, bohužel hlavně pružnost páteře.

A senioři? Těm hnutí ANO slibovalo modré z nebe. Podívejme se na srovnatelná čísla. V prvním čtvrtletí roku 2021 odpovídal průměrný starobní důchod přibližně 43 procentům průměrné hrubé mzdy. V prvním čtvrtletí roku 2023, za naší vlády, to bylo téměř 48 procent a v prvním čtvrtletí příštího roku klesneme do konce pod původních 43 procent. Poctivě dodávám, že tento poměr sám neříká všechno o kupní síle, jenže vaše vyprávění o tom, jak předchozí vláda důchodce pouze ničila a vy jim automaticky zajistíte lepší postavení, při pohledu na tato čísla prostě neobstojí. Ani jednorázový příspěvek, který chystáte na příští rok, neodpovídá na otázku, z čeho budou důchody bezpečně financovány dlouhodobě. Naopak zvýšíte dluh o 5 miliard jednorázově a každý následující rok nás to bude stát 200 milionů na úrocích. Úcta ke starší generaci neznamená chránit jen jejich jistotu, ale i jistotu jejich dětí, vnoučat a pravnoučat. Senioři přece nejsou lidé, kterým je budoucnost jejich rodin lhostejná. Nepřipisujte jim vlastní politickou krátkozrakost.

Vážené kolegyně a vážení kolegové z vládních lavic, dnes po vás nechci, abyste přijali program TOP 09. Žádám vás, abyste si přečetli vlastní programy a připomněli vlastní poslanecký slib. Svůj mandát vykonáváte osobně, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nemáte ho pronajatý od vedení vaší strany. Postavte se tedy a řekněte: Stojím za touto rozpočtovou politikou, rozpočtovým armagedonem, stojím za tímto zacházením s médii, za jejich zestátněním, stojím za tím, že čelní vládní politici jsou si před právem rovnější než obyčejní lidé. Proč toto chcete svým hlasem dál podporovat? Nebojte se vyslovit vládě nedůvěru. U některých z vás by to bylo konečně v souladu s tím, co jste občanům slíbili. Stranická disciplína není omluvenka z osobní odpovědnosti.

A co bude potom? Svět se nezboří. Vyslovení nedůvěry je ústavní nástroj. Stát bude fungovat dál. Můžeme se pokusit najít většinu, která bude hospodařit odpovědně, bude jasně proevropská, dodrží naše závazky v NATO a ochrání demokratická pravidla, svobodu médií i rovnost před zákonem. Nevím, zda takovou většinu tady vůbec lze najít, musíme ji ale zkusit vytvořit. To je naše povinnost. Pokud se to nepodaří, hledejme ústavní cestu k předčasným volbám. Ať rozhodnou občané. Ti nejsou hrozbou pro demokracii, jsou zdrojem její legitimity.

Pokračování dnešní vlády znamená další čas pro politiku, jejíž dluhy dramaticky rostou a za 8 let těžce narazí na dluhovou brzdu. Nemáme povinnost jí ten čas poskytovat. Máme povinnost chránit zemi, kterou spravujeme, a lidi, kteří ji budou jednou přebírat po nás. Za sebe říkám jasně: Této vládě nevěřím. Nevěřím jí starost o budoucnost našich dětí. Nevěřím jí, že nechce zestátnit média veřejné služby. Nevěřím jí ani, že chce chránit veřejný zájem před zájmem soukromým. Budu hlasovat pro vyslovení nedůvěry a žádám vás, všechny koaliční poslance, abyste našli odvahu udělat totéž. Děkuju za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Krásné poledne, vystřídali jsme se v řízení schůze. Všechny vás zdravím.

Budeme pokračovat přednostními právy. Jako další vystoupí pan poslanec Havel. Prosím, máte slovo.

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já navážu na svého stranického kolegu Jana Jakoba. Možná půjdu trošku dál a některé věci rozvedu ještě trochu více.

Myslím, že vláda si musí, ta současná vláda České republiky, zasloužit svoji důvěru ve třech věcech: za prvé, že uhlídá veřejné peníze. To je ten hlavní důvod, kvůli kterému jsme svolali tuto schůzi a pokoušíme se vyslovit nedůvěru vládě. Za druhé, že ochrání naši zemi. A nezneužije svěřenou moc. To je velmi důležité. Já mám vážné pochybnosti u všech těchto třech věcí.

Varuji nás všechny před promyšleným únosem státu, který hnutí ANO realizuje a který začal destrukcí služebního zákona, tedy politizací obsazování nezávislých úřednických míst, těch, která by měla být nezávislá. Chtějí mít úředníky pod svým vlastním politickým vlivem, to za prvé. Pokračuje to zpochybňováním role Ústavního soudu a vidíme, že se zpochybňují i jeho rozhodnutí, pokud nejsou ve prospěch této aktuálně vládnoucí vlády. Pokračuje to dál obcházením ústavnosti, kdy si vláda chce uzurpovat možnost svévolně zvyšovat schodek státního rozpočtu v průběhu roku o nižší stovky miliard korun bez kontroly této Sněmovny. To pokládáme za neústavní, napadli jsme to u Ústavního soudu a věřím, že ten nám dá zapravdu a toto podle nás neústavní ustanovení tedy zruší. Demontáž naší demokracie má pokračovat dál likvidací svobody médií veřejné služby. Ano, to je věc, která se tady chystá. Bohužel, obávám se, to nebude trvat dlouho a už se tady ten tisk objeví. Pryč s takovou vládou, která mění posvátná demokratická pravidla naší demokratické republiky jenom proto, že tady překážejí v jejích nedemokratických záměrech.

Na rok 2027 navrhujete schodek ve výši 386 miliard korun. To je o 76 miliard korun víc než v letošním schváleném rozpočtu, téměř čtvrtinový růst deficitu. Vaše představa nápravy veřejných financí zřejmě spočívá v tom, že každou díru, která tam je, tak ještě důkladně prohloubíte. Těch 386 miliard znamená v ročním průměru více než miliardu schodku denně. Každé ráno, když se probudíme, tak si můžeme říct: Ano, máme tam další miliardu na dluh s 5procentním úrokem. To je 44 milionů korun každou hodinu. To jsou nepředstavitelné peníze, o které chcete bezdůvodně Českou republiku zadlužovat. Vaše přehlídka nezodpovědnosti by měla – musí – skončit. Proto je tato schůze svolána. Účet za ni budou platit naše děti a naše vnoučata ještě dlouho. Dobře to víte.

Ministerstvo financí přitom na příští rok očekává růst ekonomiky o 2,4 procenta, Česká národní banka dokonce o 2,7 procenta. Ekonomika má růst a vy tady připravujete schodek, který je blízký pandemickým rokům. Vy připravujete krizový rozpočet pro rok, pro dobu, kdy žádná krize není. Úplně rezignujete na to, že bychom se právě v této situaci měli na ty krize připravovat, měli bychom se fortifikovat a vyzbrojovat pro krize vnější i vnitřní, protože nějaká vždycky přijde. Tak to bohužel chodí. Kdo je připraven, není překvapen. Vy už potom tady asi vládnout nebudete, ale my, kteří – doufám – přijdeme po vás, tak se budeme muset s tím, co tady chcete nasekat, nějak vypořádat a to bude bolestivé. To prostě jinak nepůjde, pokud tady teďka pořádáme večírek, který mají zaplatit budoucí generace. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(12.10 hodin)

(pokračuje Matěj Ondřej Havel)

V příštím roce vám mají příjmy vzrůst meziročně asi o 81 miliard korun. To se stane. Výdaje jste ale navýšili – naplánovali zvýšit – o 157 miliard. Státu přitečou další peníze, ale vám to nestačí. Ke každé koruně skutečných příjmů přidáte téměř další korunu dodatečného schodku, další korunu, která bude na dluh.

Ten schodek obhajujete investicemi – to je debata, kterou vedeme často – dobře, ale plánované investice představují asi 290 miliard korun, lépe řečeno asi kapitálové výdaje, zatímco ten schodek je ještě o 100 miliard korun vyšší. I kdybychom všechny investice zaplatili na dluh, tak dalších 96 miliard schodku prostě pořád zbývá. Slovo investice, to není taková kouzelná formule, jak o tom hovořil už Jan Jakob, kterou se běžné utrácení promění v nějakou odpovědnost, kterou se utrácení na dluh promění v odpovědnost. Náklady na obsluhu státního dluhu, to zní strašně krásně, ale to není nic jiného než... To jsou úroky, které budeme platit, tak se dostanou na 130 miliard korun. Propánakrále, co by za těch 130 miliard korun bylo? Každá další vláda, která bude plánovat rozpočty, tak bude začínat s tím, že tam má manko 130 a brzy se to dostane až ke 200 miliardám korun, pokud toho nenecháte. Co by za tyhlety peníze všechno mohlo být? Za tento nárůst nevznikne ani jedna nová třída, nevznikne ani jedno nemocniční lůžko. To je dluh, účet, který vystavujete veřejným službám v budoucnosti.

V programovém prohlášení – já jsem ho studoval – jste slíbili veřejné finance bezpečně pod 3procentním deficitem, bezpečně pod 3procentním deficitem. Ale i podle Národní rozpočtové rady, ale ministerstvo pro příští rok předpokládá schodek veřejných financí 3,5 procenta HDP. Váš vlastní slib nevydržel ani do toho státního rozpočtu, který máte zcela ve svých rukou. Přestaňte se pořád vymlouvat na minulou vládu. To zní, jako kdyby Zbyněk Stanjura byl ministrem financí i za vaší vlády a pořád jste se na něj vymlouvali, jako to bylo v těch minulých letech, kdy ta vláda minulá konsolidovala, kdy snižovala procentní schodky vůči HDP. To je prostě nezpochybnitelný fakt. To, co děláte vy, připomíná černobylský scénář. V Černobylu taky nejdřív vypnuli všechny pojistky, převzali kontrolu takzvaně do svých rukou a skončilo to havárií, se kterou se vypořádáváme desítky let. Vypnuli jste pojistky, prohlasovali jste si tady změnu zákona o rozpočtové odpovědnosti, bouráte svodidla, bouráte stavidla a přebíráte kontrolu pod sebe – minus 386 miliard.

Jak to bude dál? Pak přijde velké šetření, říká se. Ale splnění vašeho cíle pro rok 2028 by vyžadovalo snížení schodku veřejných financí odpovídající – ale v dnešních cenách – přibližně 130 až 140 miliardám korun. Vy dneska rozdáváte jisté sliby, ale na zítřek ukládáte dost nejisté úspory. Řekněte občanům, řekněte nám, opozičním poslancům, řekněte všem poslancům Poslanecké sněmovny, kteří vám dávají důvěru, jaké výdaje tedy omezíte, jaké příjmy přehodnotíte? V čem to spočívá? Kde na to, jednoduše vzato, vezmete?

Ve vašich rozpočtech úplně chybí jakákoliv připravenost na krize. To je to, co nám vadí jako TOP 09 na vašich rozpočtech a obzvláště na tom pro příští rok úplně nejvíc. Je to opravdu večírek za peníze budoucích generací, který navíc zakládá neschopnost České republiky sáhnout do nějakých rezerv v době, kdy přijde krize. Kdo jiný než vy by s tím měl mít zkušenost, když jste si zažili ve vládě tady covidové roky? Neřekli jsme tenkrát ani popel, že potřebujete zvyšovat schodek státního rozpočtu v době, kdy je krize. Ano, k tomu to slouží.

Vy se zaklínáte tím, že vzdělání a vzdělávání je pro vás prioritou. To bychom se tedy shodli. Já myslím, že vzdělávání společnosti je důležité. Vzdělaná společnost je odolná, vzdělaná společnost je prosperující. Ale vy to jenom totiž říkáte, protože když se podíváme na návrh rozpočtu na příští rok – i bez znalosti těch kapitolních sešitů, ale teď už se znalostí toho, jak to máte vymyšleno – tak vás už rektoři vysokých škol varují, že s navrženým rozpočtem pro vysoké školy nebude místo pro 9 až 10 tisíc maturantů, kteří by na vysoké školy v tom následujícím roce chtěli. Zvyšuje se populační ročník.

Andrej Babiš, zdá se, nepotřebuje vzdělanou společnost. To je rozdíl mezi mým světem a mezi světem Andreje Babiše. Já si představuji společnost, která je vzdělaná, která je odolná, lidi, jednotlivce, kteří přijmou odpovědnost sami za sebe, dokáží se o sebe postarat a stát jim k tomu bude vytvářet dobré podmínky, nebude je blokovat. Vysokoškolské vzdělání, jeho dostupnost a kvalita, tak to je jedna z těch zásadních podmínek. Toto je, prosím, platný inzerát do výrobního závodu Vodňanská drůbež Andreje Babiše, z jeho holdingu. (Ukazuje materiál.) Tam se kvalifikovaný řezník nebo uzenář poptává za minimální mzdu. To si myslím, že je přesně to, o co Andreji Babišovi jde.

Já si myslím, že kdyby naše společnost byla vzdělanější, kdyby byla fortifikovanější, jak to rád používám, tak bychom nemuseli tolik čelit exekučním pastem, tak bychom tolik nemuseli čelit tomu, že naši občané podléhají dezinformacím. Vzdělaný člověk není tak demagogicky ovlivnitelný třeba ze strany ruské propagandy jako člověk vzdělaný (nevzdělaný?).

Já mám naprosto konstruktivní nabídku pro Českou republiku a pro českou společnost. Je to samozřejmě řada receptů, program TOP 09, kterému říkáme tady v tuto chvíli Česko v TOPu. (Ukazuje materiál.) To je aktuální reakce na to, jak vláda Andreje Babiše hospodaří a co všechno tady plánuje. Ne, neříkám, že všechny věci, které se budou muset v České republice udát, všechny reformy, které se budou muset dít, až vás u té vlády, doufám, vystřídáme, že budou jednoduché. Některé budou bolestivé. Nejsem populista, abych tady říkal, že všechno bude levnější, všude bude více peněz a život bude snazší. Ne, to má všechno nějaké konsekvence, to má všechno nějaké důvody. Vaše schodky státního rozpočtu, váš chystaný únos státu jsou věci, které se budou muset napravovat. A to tedy bude dost složité. My přicházíme s konkrétním plánem, přicházíme i s daňovou reformou, která ty veřejné finance uzdraví, protože je prostě musí uzdravit.

Nevěřím vám ani slovo, pokud říkáte, že chcete konsolidovat veřejné finance v roce 2028. To je předvolební rok. Je to složité pro každou vládu v předvolebním roce dělat nějaká třeba nepříjemná opatření, notabene pro vládu populistů. Vám to nevěřím. Máme s vámi v České republice zkušenosti. Po vás tady zbude spálená země, pokud nepřijmete racionální a rozumnou reformu veřejných financí, která bude třeba i obsahovat nějakou daňovou reformu.

Kolega Jakob tady říkal, že vám nevnucuje program TOP 09. Já vám ho taky nevnucuju. Já vám ale nabízím řešení, které TOP 09 se svými experty ekonomickými, environmentálními a tak dále vymyslela. Máme recept na každou z těchto oblastí. Pokud si to vezmete, budete to chtít přijmout, prohlasovat tady v Poslanecké sněmovně povede to k lepším veřejným financím, povede to k naší obranyschopnosti, povede to k naší důvěryhodnější zahraniční politice, povede to k dostupnému bydlení, povede to k lepšímu životu v našem státě. Tady to je. My proto budeme hlasovat. Nemáme patent na rozum, záleží nám na budoucnosti této země.

Při vašem rozhazování máme poslouchat, že na důslednou obranu země nejsou prostředky. Na rostoucí schodek odvahu máte, ale na vysvětlení bezpečnostních priorit vlastním koaličním partnerům, notabene nám poslancům, notabene celému národu, který nás dneska sleduje, tak už tu odvahu nemáte. Bezpečnostní situace v Evropě se zhoršuje a teď to konkrétně vidíme v Pobaltí. Má to velmi konkrétní podobu.

Zrovna včera 29. září estonské úřady připsaly ruským bezpečnostním službám srpnový žhářský útok na objekt užívaný společností Milrem Robotics, která dodává bezpilotní pozemní vozidla, kam jinam než na Ukrajinu. Mluvíme tady o podezření na státem řízenou sabotáž na území našeho spojence. Jako by s tím snad Česká republika neměla zkušenost. Odkazuji tady na Vrbětice. Do Litvy se vracejí američtí vojáci. Tamější prezident už 22. září potvrdil, že nová rotace už míří do země, po nejistotě, zda nahradí jednotky odsunuté během léta. Americká přítomnost posiluje odstrašení právě tam, kde se spojenecká odhodlanost zkouší nejbezprostředněji. To, že se americká přítomnost do Pobaltí vrací, je přece jasným signálem, že bohužel napětí v tomto prostoru roste a že má Rusko nějaké plány. Estonsko podle svého ministra zahraničí letos investuje do obrany přes 5 procent HDP. Země blízko Ruska si bezpečnost měří schopností přežít, měří si to taky schopností ubránit se a měří to také tím, že je důvěryhodným partnerem a uvěřitelným pro své spojence.

Vaše vláda ji příliš často poměřuje pohodlím koaličních jednání. To je pro nás tak strašně nebezpečné. Uvědomujete si to vůbec? Letos jste proti zděděnému návrhu obranné výdaje snížili. Mají dosáhnout 1,7 až 1,8 procenta HDP. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(12.20 hodin)

(pokračuje Matěj Ondřej Havel)

Na příští rok plánujete zhruba 2 procenta. Já kvituji ten nárůst, ale to je přece zbabělé. To je přece nebezpečné tempo. To je strašně málo. Copak to nevidíte, co se ve světě kolem nás odehrává? Copak nevidíte ty indicie na východě a copak neslyšíte varování našich spojenců? Alianční závazek, ten míří k roku 2035 ke 3,5 procenta HDP, plus tedy 1,5 procenta související výdaje. Mluvíme tady o tom často. Já tady na to často upozorňuju. Předložte tedy věrohodnou cestu k jeho naplnění. Spojenci potřebují schopnosti, spojenci potřebují termíny, ne zásobu omluv od nás, od vaší vlády. To už moc dobře znají. Oni to nejsou ani omluvy, to jsou spíš výmluvy.

Pan premiér prohlásil, že při ruském útoku na Pobaltí bychom plnili spojenecké závazky, a zmínil vyslání dvou mechanizovaných brigád. Já vás beru za slovo, pane premiére, pane nepřítomný premiére, jak vašemu dnešnímu prohlášení ale odpovídají skutečné rozpočtové priority vaší vlády? Jak tomu odpovídá to zbabělé tempo zvyšování rozpočtu na obranu? Propánakrále, to je přece to nejvíc, co stát má nám všem zajistit: bezpečí, obrana na prvním místě. Proto si kdysi lidé stát vůbec vymysleli.

Vojáky nelze vybavit nějakým dodatečným ujištěním, munici neobjednáte zpětně. Pořád vám to říkám, že se to nekupuje v supermarketu. Výcvik nelze dohnat tiskovou konferencí. O připravenosti se rozhoduje dneska při schvalování peněz a zakázek, dlouho před okamžikem, kdy bychom snad museli ty věci potřebovat. A já doufám, že se to nikdy nestane. Zbrojíme pro odstrašení, máme zbrojit pro odstrašení.

Současně jste zastavili české finanční příspěvky na vojenskou pomoc Ukrajině. Podle mého soudu tím oslabujete jeden z nejúčinnějších způsobů, jak držet ruskou agresi dál od našich spojenců a od nás samotných. Úspora, která zvyšuje budoucí bezpečnostní riziko, se může ale strašně prodražit, pokud se to bezpečnostní riziko změní v reálnou hrozbu. Za zbabělou tedy považuji politiku, která občanům slibuje bezpečí, ale bojí se jim vyslovit, kolik je to bude stát. Odvaha předsedy vlády se pozná také podle schopnosti říci vlastní koalici, vlastním koaličním partnerům, ale i všem nám Čechům, všem nám občanům, obyvatelům naší země, třeba i nepříjemnou pravdu. Obrana republiky nesmí být odměnou za to, že s ní bude souhlasit Tomio Okamura.

Vedle odpovědnosti za peníze a bezpečnost stojí taky za zmínku odpovědnost za zacházení se státní mocí. Kauza FAU, kterou, jak teď vidíme, kterou sledujeme, tak nám napovídá, jak se Andrej Babiš chová, jaké reálné zájmy sleduje a jak využívá státní instituce eventuálně pro své soukromé zájmy. Já to připomenu všem, teď se to objevilo opět ve veřejném prostoru.

V roce 2016 Finanční správa zasáhla proti firmě FAU zajišťovacími příkazy za stovky milionů korun. Firma následně skončila v konkurzu. Rezort financí tehdy vedl kdo? Andrej Babiš. Pro podnikatele takový zásah znamená existenční katastrofu, o tom se snad nemusíme přesvědčovat, kterou pozdější – a to je důležité – soudní rozhodnutí samo neodčiní. Krajský soud letos v červnu zprostil FAU i jejího jednatele obžaloby, protože nebylo prokázáno, že žalovaný skutek spáchali. Šlo o rozhodnutí prvního stupně. Nyní zveřejněné informace o písemném odůvodnění podle Neovlivní a dalších serverů navíc popisují likvidační následky nezákonného postupu Finanční a Celní správy. Aha!

Nezákonnost konkrétních zajišťovacích příkazů přitom není čerstvý opoziční výmysl. Není to účelová věc, kterou bych si tady nachystal pro dnešní schůzi o vyslovení nedůvěry vládě. Už v roce 2017 ji po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu výslovně připustila samotná Finanční správa. Vláda se nemůže tvářit, že problém vznikl teprve tím, že o něm znovu píšou novináři, teďka. Ano, samotné doměření daně v jiném řízení obstálo. Ani oprávněný daňový nárok však státu nedává právo postupovat nezákonně. Právní ochrana podnikatele, ta přece nezaniká okamžikem, kdy se o něj začne zajímat Finanční úřad.

FAU vlastnila sklad pohonných hmot a železniční vlečku v areálu tehdejší firmy, která byla pochopitelně holdingu Agrofert. Tady už se nám to dává dohromady. Právě tato vazba vyvolává otázky po obchodních zájmech v pozadí zásahu. Veřejnost i my máme právo vědět, zda státní moc sloužila výhradně zákonu, nebo také něčímu soukromému prospěchu. Do toho zaznívá Babišova nahrávka: „Naši na ně zaklekli.“ To je citace. Naši na ně zaklekli.

Pane premiére, kdybyste tady byl na této schůzi o nedůvěře vaší vládě, tak bych se ptal, kdo přesně byli ti „naši“. Kdo byli ti vaši, kteří na ně zaklekli? Státní úředníci placení námi všemi, občany naší země? To přivlastňovací zájmeno si zaslouží podstatně důkladnější vysvětlení než další útok na novináře.

Tyto skutečnosti podle mého názoru zakládají vážné podezření – vážné podezření – na zneužití státní moci ve prospěch soukromých podnikatelských zájmů Andreje Babiše. Osobní pokyn Andreje Babiše tím soudně prokázán není. Právě proto požadujeme nezávislé vyšetření a konkrétní odpovědi.

Praktickou důvěru ale nelze podmiňovat tím, že nejprve padne trestní rozsudek. Podle písemného rozsudku soud odmítl jako nepoužitelný také znalecký posudek k daňové stránce případu. Jeho autorka nedokázala závěry při výslechu vůbec obhájit. Další důvod prověřit, jak kvalitní byly podklady pro postup, který zasáhl firmu i lidské životy na celé roky. Ministryně Schillerová přesto oznámila, že žádné šetření nechystá a ujišťuje nás o zákonnosti postupu. To je pozoruhodný kontrolní mechanismus. Vedení rezortu věří vedení rezortu, takže se nic prověřovat nebude. Občan, kterému stát zablokuje majetek, by takovou míru důvěry také jistě ocenil.

Já bych chtěl jasné odpovědi. Kdo nesl tedy zodpovědnost za nezákonný postup? Kdo jej kontroloval? Jaké důsledky by byly vyvozeny? Pokud stát bude hradit náhradu škody, jak zajistí, aby se prověřila také osobní odpovědnost těch, kteří ji způsobili? Který podnikatel musí mít jistotu, že spor se státem rozhodne právo? Přece každý podnikatel. Nesmí žít s obavou, že nejdůležitější položkou jeho podnikatelského plánu bude dobrý vztah s majitelem správního holdingu, bude dobrý vztah s premiérem České republiky.

Je tedy možné, že v čele vlády stojí člověk, který zneužíval státní orgány pro svůj konkurenční boj. Andreji Babiši, vysvětlete nám to. Je to tak, nebo to tak není? Na základě toho, co se objevilo, máme o tom vážné pochybnosti. Já tedy ty pochybnosti mám hluboké.

Vy, koaliční poslanci, vy vládní poslanci, budete hlasovat také o vlastní odpovědnosti. Po tomto jednání už nemůžete říkat, že jste o rozpočtových rizicích, bezpečnostních rozporech a nezodpovědných otázkách třeba kolem firmy FAU nevěděli. Důvěra vládě je váš vědomý politický podpis. Je to vědomý akt vašeho výkonu poslaneckého mandátu nad jejím pokračováním či nepokračováním.

Bohužel tady nesedí nikdo z Motoristů, ale kdyby tady byli, tak bych na ně apeloval. Sáhněte si do svědomí, s čím jste kandidovali do této Sněmovny: pohlídat Babiše, vyrovnané rozpočty, nechceme změnu financování veřejnoprávních médií. Je to váš ministr, který sem teď ponese tu novelu, která změní financování veřejnoprávních médií, která je má ujařmit, která má zlikvidovat jejich nezávislost. Jste to vy, kdo hlasujete pro rozvolnění rozpočtových pravidel. Jste to vy, kdo se chystáte hlasovat nejspíš pro ten šílený rozpočet v příštím roce, s tak děsivým schodkem. Jste to vy, kdo máte předsedu rozpočtového výboru, který byl strašně překvapený výší toho schodku, když byl oznámen. Já myslím, že máte šanci na reparát, na reparát vlastního svědomí, když teď vyslovíte vládě Andreje Babiše nedůvěru, protože pokud to neuděláte, tak jste podepsáni pod tím vším, co tady Andrej Babiš a jeho vláda chtějí napáchat, úplně navzdory tomu, co jste slibovali. Bude to znamenat, že jste svoje voliče grandiózně podvedli, protože děláte úplně jinou politiku, než jakou jste slibovali a jakou jste třeba i v minulosti kritizovali. Takovou tedy děláte.

Podpořím vyslovení nedůvěry této vládě. Česká republika si zaslouží vládu, která za prvé umí hospodařit, která má odvahu Českou republiku bránit, která má odvahu přijmout taková opatření, aby všichni obyvatelé České republiky byli v bezpečí, aby měli prosperující a šťastnou budoucnost, a hlavně podpořím vládu, která ví, kde má hranice své moci, která respektuje demokratická pravidla, která nepotřebuje demontovat pojistky demokracie, protože se jí to zrovna nehodí. ***

Neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(12.30 hodin)

(pokračuje Matěj Ondřej Havel)

Myslím, že občané naší země mají právo na víc, než splácet vaše sliby, dělat podhoubí vašim zájmům, spoléhat na odvahu spojenců a doufat, že na ně podle vašeho vyjádření takzvaně „nezakleknou naši“. To je svět Andreje Babiše. Já nabízím alternativu: právní stát, který respektuje demokratické principy. Uvědomuji si – a znova to říkám – že Česká republika bude potřebovat reformy. My jsme je připravili, jsme odhodláni je realizovat. Jakmile se dostaneme k moci, tak to určitě uděláme. Neslibujeme vzdušné zámky, neslibujeme, že dostanou všichni všude přidáno, všechno bude levnější a státní dluh se sníží. To nejde. Kvadratura kruhu už byla v minulosti popřena. Slibujeme odpovědnou politiku, která – byť za cenu třeba nepopulárních kroků – zajistí nám všem bezpečnou a prosperující budoucnost. To je všechno jinak, než jak to realizuje a nabízí vláda Andreje Babiše.

Já i TOP 09 z toho důvodu budeme hlasovat pro vyslovení nedůvěry a vás všechny k tomu vyzývám taky. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09).

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní v pořadí přednostních vystoupení vystoupí pan poslanec Rakušan. Prosím, pane ministře (poslanče).

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený – jeden – pane ministře, vážené kolegyně a vážení kolegové, co jsme slyšeli od pana premiéra Babiše? Naše země vzkvétá a nebýt zlé, zločinné, mafiánské opozice, spiknutí médií, ať už těch soukromých, nebo těch veřejnoprávních, nebýt zlovolné justice, kde si lze objednat odsouzení člověka, tak by Česko bylo rájem na zemi.

Problém je v tom, pane premiére, že vy lidem říkáte jenom to, co chtějí slyšet, místo abyste jim nalil čistého vína. Vy sám také vidíte jenom to, co chcete vidět. Před tím ostatním zavíráte oči. Dokud jste byl opozičním politikem, tak tenhle princip byl na pováženou, ale ještě nikomu reálně neškodil. Pokud jste ovšem premiérem vlády v České republice, premiérem vlády v téhle zemi, tak tím škodíte občanům téhle země. Pokud nejste schopen poukázat na reálná rizika, která tady jsou, obeznámit s nimi občany a mezitím se věnujete pseudotématům a vlastní sebepropagaci, tak už to začíná být nebezpečné.

Já, vážený pane premiére, vidím úplně jinou zemi, než vidíte vy. Vidím zemi jinou, než vy líčíte, když sám říkáte „budeme nejlepší zemí na planetě“, ale v druhé větě dodáváte, že to, co tady je, je vlastně spálená země. Jak ono to vlastně s tím vaším pohledem je? Za poslední rok jsem byl v bezmála stovce měst a obcí v Česku. Absolvoval jsem besedy v hospodách, na náměstích, někdy náročné, někdy velmi hlučné, někdy argumentačně náročné, ale rozhodně jsem se nebál podívat lidem v téhle zemi do očí a zeptat se jich, jak se jim žije, a to ve všech regionech v téhle zemi, i v těch, odkud pochází většina vašich hlasů, v těch regionech, kde jste naslibovali hory i s horákama.

Také jsem potkal desítky, možná stovky starostek a starostů napříč politickým spektrem a jich jsem se ptal, jak se jim pod touhle vládou žije. To jsou ti, kteří drží tuhle zemi nad vodou. To jsou ti, kteří se proinvestovávají dál. To jsou ti, kteří dobře hospodaří. A co od vás slyší? Nedostaneme na krajské komunikace. Potom od vás slyší také to, že na účtech mají vlastně moc finančních prostředků a že by se stát měl zamyslet nad tím, jak se k těmhle financím dostat. Ne, pane premiére, to nejsou vaše peníze, to jsou peníze řádných hospodářů, těch, kteří to umí, těch, kteří si na svém městě a obci nemohou dovolit mít takové deficity jako vy a chvástat se potom anebo zaštiťovat pseudoargumenty „vždyť na účtech lidí je tolik peněz, že bychom si mohli ten dluh klidně koupit“. No, to snad už nemyslíte vážně! Nejenom že budeme sahat na peníze, které mají obce a města na svých účtech, ale budeme snad sahat i na peníze lidí, aby si kupovali tenhle státní dluh?

Vaše vize Česka je zadlužená země, a to bez jakéhokoli pohledu do budoucnosti. Je ale moc zajímavé, že o tohle nestojí ani vaši voliči. Bavíme se s nimi. O 400miliardový schodek nestojí v téhle zemi vůbec nikdo. Ze všech průzkumů veřejného mínění vychází i to, že více jak nějakých 65 procent vašich voličů, pane premiére – voličů hnutí ANO – má strach z toho, jak tuhle zemi zadlužujete, jak to dopadne s veřejnými financemi a kdo ty dluhy bude splácet. I vaši voliči mají své děti a své vnuky a vnučky a tuší, že to budou splácet oni. Tohle určitě není cesta k prosperitě.

Já vidím jiné Česko. Já vidím Česko, které dbá na příští generace. Dbá na budoucnost dětí, které nemají žádné svěřenské fondy a které jednou budou muset splácet hypotéky. Na tu hypotéku si budou muset v téhle zemi vydělat samy. Jsou to také ty děti, které budou splácet vaše dluhy, které vy teď naděláváte absolutně bezostyšně a bez jakékoli zodpovědnosti pro příští generace. Ty děti budou muset zároveň požadovat od státu nějaké služby, pokud možno stejně kvalitní služby, jaké konzumujeme my teď. Jakou vy dáváte vizi? Bude na něco takového? Tvrdíte, že budete konsolidovat v druhé části vašeho volebního období. Nelžete, pane premiére. Vy? Vy populistický politik, který slibuje a rozdává, tvrdí, že rok před volbami bude konsolidovat veřejné finance? Vždyť je to směšné a nedůvěryhodné. Tomu argumentu nevěří ani lidé, ale především mu nevěříte ani vy sám, protože je to bohapustá lež.

Co vy vidíte? Svoje byznysové zájmy v zemědělství, v průmyslu, ve zdravotnictví. Já vidím Česko, kde zájmy jednotlivců, a to i těch prominentních jednotlivců, třeba členů vlády, se podřizují zájmu celku, podřizují se zájmu nás všech. Vaše byznysové zájmy prosazujete i z pozice, kterou vám dávají vaše politické funkce, a to nezákonně, jak konstatoval soud. Likvidujete své konkurenty. Ta firma se jmenovala FAU, pane Babiši, a já jsem teď slyšel velmi vtipný výrok. Tvrdíte, že takovou firmu ani neznáte. Dovolte, abych vám připomněl vaše vlastní slova, která se jí týkala: „Naši na ně zaklekli, na...“ Pár teček. To slovo další říkat nebudu. Ono nepatří na plénum Poslanecké sněmovny a nemělo by patřit ani do slovníku premiéra nebo v té době ministra financí. Kdo byli ti „naši“ v té době, „naši“? Je hezké, že máte takový vztah ke státní správě, k úředníkům, k Celní správě. Říkáte jim „naši“. Byla to Finanční správa a byla to Celní správa.

To je tak flagrantní zneužití moci v byznysovém boji, to je tak jednoznačný střet zájmů, který jste tady předvedl vy, který se oháníte stále tím, že někoho nálepkujete (nálepkujeme?): mafiánská struktura, organizovaný zločin. No, je vidět, že víte, o čem mluvíte. Tohle je mafiánská praktika. Na někoho zakleknout, někoho donutit k tomu, aby se podrobil vůli, vaší byznysové vůli, kterou schováváte za nějakou vůli státu. Kdy nám k tomu něco povíte, jinde než ve vašem nedělním pravidelném hlášení?

Ale abych se vrátil k rozdílnosti našich vizí. Vy vidíte „zemi“ – a to cituji – „která chce mír“. Výborně, pod to se asi všichni tady můžeme podepsat, všichni chceme mír. Ale aby ten mír byl, tak představitelé země musí být ochotni pro to něco udělat, a ne oportunisticky, řekl bych, zbaběle čekat na to, co pro ten mír udělají ostatní. Vždyť vy nejste schopni ani pojmenovat ta rizika, v kterých my v téhle chvíli žijeme, na rozdíl od všech jiných osvícených vlád. Podívejte se na Polsko, které tady máme. Politicky rozhádaná země, ale na jednom se shodnou: co je nebezpečí, co je nebezpečné a že všichni napříč politickým spektrem musí dbát na to, aby občané žili v bezpečí a ta země jako taková byla bezpečná.

Vy se nechováte jako spolehlivý spojenec, jako sebevědomý spojenec, který jasně a nekompromisně označí hrozby, které přicházejí z Ruska. A proč ne? Protože nemůžete. Vy jste vázán za prvé svojí vlastní zbabělostí, ale za druhé koaliční smlouvou, koaliční smlouvou se stranou, která se vlastně bojí označit Rusko za původce agrese, která se bojí označit Ukrajince za oběť a která proti nim vede nejrůznější výpady předsudečného násilí, kterých jsme tady dlouhodobě svědky. Takhle se nechová sebevědomá země a sebevědomý politik. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(12.40 hodin)

(pokračuje Vít Rakušan)

A co vy potom vidíte? Skvěle fungující zdravotnictví. Vidíte ho z úřednických tabulek. No, ta reálná zkušenost je jiná. Zeptejte se v regionech, jaká je dostupnost zdravotní péče. Zeptejte se v regionech, jak dlouho se čeká na zubaře, na dětského lékaře, na pediatra. A také vašimi změnami, které teď chystáte, se v krajských nemocnicích lidé nedočkají ani základní onkologické péče. Nedočkají se třeba operací rakovin prostaty, protože tohle všechno vy budete koncentrovat jenom v těch specializovaných centrech. To je ta země, kterou vy slibujete a chcete? Ne. Opět lidem lžete. Žádné zlepšení v oblasti zdravotnictví za vaší vlády nenastává.

Vy vedete vaši vládu, já tomu říkám kabinet oddanosti. Tam se pracuje výhradně na tom, co chcete vy, kde se schválí jen to, co chcete vy, co je výhodné pro vás. Já vedu kabinet, kterému my říkáme Kabinet budoucnosti, kde se pracuje na tom, co potřebuje tahle země pro další desetiletí, nikoliv na tom, pane premiére, co potřebuje moje ego, a kde jsou kolem stolu chytřejší a šikovnější lidi, než jsem já sám. A to je podstata úspěchu. A já jim věřím, tu důvěru jim dávám, nasloucháme expertům. A mimochodem spolupracujeme s experty z těch týmů, které vy jste rozprášili. Připravujeme dobrý program pro budoucnost téhle země s úplně jinou vizí a pohledem na to, co je Česko a kde Česko má za několik dekád být.

Vy vidíte Česko, které je rozdělené na vaše věrné fanoušky a úhlavní nepřátele, a přesně podle toho se ke každému chováte. To vidíme na každém vašem mítinku, když se nedejbože objeví nějaká kritická otázka. Když se tam třeba pán jde krmit ptáčky, koblížky, tak to už je něco, co vadí, reaguje na to vaše ochranná služba. Jste legrační, nechcete slyšet kritický názor. Pokud se někdo kriticky zeptá, odbydete ho nebo řeknete, že nerozumíte otázce. Vy vidíte Česko, kde jsou lidé, kteří jsou vám oddaní, kteří vám tleskají, kteří se s vámi fotí, a ti druzí jsou nepřátelé.

Takové Česko já nevidím. Nevidím Česko rozdělené na nesmiřitelné a předem onálepkované týmy. Já vidím Česko, kde jsou si všichni rovni v tom ohledu, že každý má možnost se realizovat bez ohledu na to, koho volí a komu politicky fandí. Opatření, která my navrhujeme v Kabinetu budoucnosti, mají za cíl zlepšit život všem, a to bez rozdílu. Vy chcete zlepšit život hlavně sobě. Já vidím Česko, kde je zcela v pořádku, že politik přijde a zcela otevřeně tváří v tvář lidem řekne jednoduchou větu: Udělal jsem chybu. Tuhle větu jsem od vás neslyšel za celou politickou kariéru. Větu udělal jsem chybu, něco jsem neudělal správně, něco se mi nepovedlo, za něco nesu osobní odpovědnost.

Já jsem tohle udělal na mnoha debatách, třeba na té pověstné v Karviné. Je tak těžké říct, že jsem udělal chybu? Pro vás ano. Ve vašem světě je reakcí na jakýkoliv dotaz na vaše pochybení útok, kopání kolem sebe, svalování viny na druhé, zaklekávání. Tohle je jednoduše váš svět. Vy jste bezchybní, vy jste neomylní.

Vy vidíte Česko nahlížené z pražské kanceláře optikou PR agentur. Já vidím zemi, kde i ta nejmenší obec, i v těch regionech, kterým se objektivně daří hůře, potřebuje fungující obchod, potřebuje lékaře a potřebuje kvalitní silnice, na které vaše vláda nedala ani korunu, pokud nemají vznikat stále větší, škodlivější a hlubší rozdíly mezi centrem a periferií.

Živnostníci. Co vy vidíte (v) malých podnikatelích, v drobných podnikatelích? Vidíte potenciální podezřelé – je potřeba je regulovat, je potřeba je kontrolovat, v případě na ně zaklekávat, když se vám to hodí. A já v nich vidím lidi, kteří tvoří motor naší ekonomiky, kteří se nebojí pracovat, vzít aktivitu do vlastních rukou. A stát, který já vidím, jim má pomáhat a bude jim pomáhat a ne jim házet klacky pod nohy.

Co vidíte v malých zemědělcích? V těch, kteří se dobře starají o naši krajinu, kteří mají skvělý přístup k tomu, jak se o krajinu starat tak, aby byla krásnou krajinou i pro budoucí generace a také úrodnou krajinou? Vy v nich vidíte kořist, pane premiére, kde s předkupním právem lze skoupit jejich půdu, nechat si ji pro své velké byznysové zájmy.

Ve školství, o tom jsme se přesvědčili i při přípravě rozpočtu, vidíte provozní položku, možná téma na předvolební slib. Já v tom vidím absolutní národní prioritu – moderní vzdělávání, které neučí jenom memorování, ale které také učí uspět a tvořit v dynamickém světě 21. století a třeba si také ověřovat informace, dívat se na to, co je dezinformace, co je manipulace a co je lež. To má moderní školství naučit, ale to se vám nehodí. To se žádným populistům nikdy nehodilo.

V médiích, v nezávislých institucích a soudech vidíte překážku. Ta vás zdržuje od výkonu vaší moci, ta vás zdržuje v dynamice vašeho egocentrického vládnutí. Já v nich zase vidím nedotknutelný pilíř naší nezávislosti. Vidím v nich záruku naší svobody i pro další generace. Vidím ve všech těchto položkách záruku spravedlnosti a také záruku toho, že pravidla budou platit pro každého stejně, ať je to běžný občan nebo je to miliardář, ať je to řidič tramvaje anebo je to premiér téhle vlády.

V moderní energetice ve všem, co má nedejbože přívlastek zelené, tak v tom všem vidíte bruselský diktát a hrozbu. Já v to vidím obrovskou příležitost, obrovskou příležitost pro to, abychom u nás v Česku měli dostupnější a levnější energie, a to energii čistou, abychom dosáhli energetické soběstačnosti a zároveň jsme byli odpovědní k přírodě, kterou chceme předávat svým dětem.

V úřednících vidíte nepřátele – je potřeba po procentech vyhazovat, tupé škrty bez ohledu na to, jak stát bude fungovat, bez ohledu na to, abyste měli přehled, jaké agendy lze nahradit a kde ti lidé jsou opravdu potřeba. Překvapujete tím i vlastní ministryně a ministry, to jsme slyšeli na poslední vládě. Ale pro úředníky připravujete další a další pasti. Vy je vidíte jako nepřátele, ne jako páteř státu, ne jako ty, kteří vykonávají ty činnosti, které slouží k tomu aby stát běžel a běžel, pokud možno, dobře. Ne, vy pro ně připravíte zákon, kdy je můžete vyhazovat – vyhazovat je rychle, jednoduše, na základě vaší politické vůle. Zrušíte i nominační zákon, aby se nedejbože do těch významných funkcí nedostali lidé, kteří mají vlastní rozum, vlastní názor, vlastní čest a rozumí tomu úřednickému řemeslu a tuší, kdy už je jejich páteř ohýbána přespříliš, a tuší, že mají nějaké mechanismy, jak se proti vaší politické zlovůli bránit. A že tihle lidé, tihle lidé nám mohou pomoci zajistit ten štíhlý, efektivní, digitalizovaný stát, který funguje nejenom pro pár vyvolených, tak, jak vy si představujete stát, ale který funguje pro všechny bez rozdílu.

Co vidíte v bezpečnosti? Jen marketingové téma. Vyfotit se v příhodné době u plotu, protože ten plot symbolizuje, že se sem k nám nikdo zlý nedostane. Tohle není odpovědná bezpečnostní politika. To je systémová práce, to je investice do policistů, hasičů, záchranářů, do důstojných podmínek pro jejich službu.

A teď bych se chtěl u toho zastavit. Pamatujete si ty sliby, které tady byly před volbami od hnutí ANO? Policisté a hasiči, dostanete, až my budeme vládnout, nástupní plat 50 000 korun měsíčně. Promiňte, bez špetky ironie a výsměchu bych se vás, záchranáři, chtěl zeptat: Už máte nástupní plat 50 000 korun? Už jste se podívali na to, jaké tabulky vám včera představil pan ministr Metnar? No ano, je to přesně ten růst, který už schválila naše vláda. To znamená pět procent do tarifů v letošním roce a ve střednědobém výhledu bylo schváleno pět procent do tarifů v roce 2027. Podle zběžné analýzy čísel, která včera byla představena, do tarifů příští rok pět procent nedostanete. A pan ministr Metnar tvrdí, že doklopýtáme do konce volebního období do 50 000 nástupního platu. Ale vy jste to slibovali hned a my jsme vám od začátku říkali, že to nedává žádnou logiku. My v našem střednědobém výhledu bychom se k té sumě dostali také. Nepodvedli vás zase? Nelhali vám zase? Lhali, lhali jako ve všem.

Pane Babiši, my vidíme dva odlišné světy a přitom se díváme na jedno a stejné Česko, a to na zemi, která má obrovský potenciál, která je krásná, která má skvělé lidi. A tahle země opravdu může být jedním z nejlepších míst k životu. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(12.50 hodin)

(pokračuje Vít Rakušan)

Naše vláda ale nejbližší tři roky bude dělat všechno pro to, aby jím nebyla. Bude potenciál téhle země jednoznačně mařit. Protože věčné zadlužování, zadlužování dalších generací, útoky na základy demokracie, základní instituce ještě z žádného místa na světě to nejkrásnější místo na planetě neudělaly. Tohle je váš scénář. A to je scénář, proti kterému my musíme udělat maximum. A proto i tady dneska stojíme, a proto říkáme, že tahle vláda nemá důvěru. Umíme počítat, víme, jaká je aritmetika, ale udělat to musíme. A musíme vyslat lidem v téhle zemi jasný vzkaz o tom, že víme, co jim vadí, a že tahle vláda je k prosperitě a k tomu, aby se tady žilo dobře i budoucím generacím, rozhodně nedovede.

My budeme dělat všechno pro to, máme na to tři roky, třeba to bude doba kratší, abychom nepropásli šanci být jedním z nejlepších míst. A budeme dělat všechno pro to, abychom vám ztěžovali vaši práci, ztěžovali práci na destrukci veškerých kvalit, které naše země získala. A já se budu bavit i s vašimi voliči. Znovu říkám, nebudu posuzovat, s kým se bavím a nebudu říkat, zda je to odpůrce nebo příznivec a nebudu říkat, čí je to volič. Já lidi nebudu nálepkovat. Bude mě zajímat jejich názor a budu se jich ptát, jak vidí plnění vašich závazků vůči nim. Budu se jich ptát, jestli mají pocit, že plníte svoje závazky vůči Česku, s kterými jste do vládních funkcí nastoupili. Ale já jim nebudu říkat, v čem jste selhali. To oni uvidí sami a už to vidí sami. Budu jim říkat, co pro ně můžeme udělat my a jaké Česko si představujeme my.

A tohle je něco, co vy dlouhodobě nechápete a nechcete vnímat. Vy vnímáte politiku jako osobní souboj. Souboj plný složek, souboj plný zaklekávání, dehonestace, marketingových hesel. Umíte žít jenom ve světě, kde je někdo nepřítel, kde je ten souboj osobní. Ale tohle není souboj mezi vámi a mnou. Tohle je přece souboj dvou absolutně odlišných pohledů na budoucnost Česka. Váš pohled je Česko zadlužené, váš pohled je Česko, kde veřejnoprávní média budou pod přímou politickou vůlí. Váš pohled je, že nerozlišujete mezi vlastními byznysovými zájmy a zájmy celku. Učinil jste z nich jednotu, nerozlučnou a trvalou.

My chceme Česko, kde se bude myslet na budoucnost dalších generací, kde bude život udržitelný, kde se nebudou popírat jednoznačné věci, jako je klimatická krize, a naopak ta země se na ně bude připravovat, kde se nebudou popírat jednoznačné bezpečnostní hrozby a kde se politici nebudou bát je označit. A to i když se blíží volby, kde politici budou jasně schopni říct, na jaké straně stojí a budou schopni jasně a nahlas říct, že se postavíme za naše spojence ve chvíli, když to budou potřebovat, protože s tím samým počítáme od nich. Země, kde na bezpečnost budeme opravdu myslet a ne lidi jenom strašit anebo uklidňovat větou, že chceme mír. My chceme zemi, kde se budeme dobře chovat ke krajině, zemi, kde budeme respektovat, že školství a vzdělání je největší hodnotou, kterou si můžeme uchovat pro další generace. Tohle vy nenabízíte a stačili jste to za tu krátkou dobu předvést. Vaše politika byla politikem ega, politikou vyrovnávání si účtů se svými oponenty, opojení z moci a rychle, rychle chcete prosadit stát, kde můžete lidi vyhazovat, kde si můžete do důležitých funkcí nominovat koho chcete a kde taky budete mít pod kontrolou i média. Zemi, kde budete kritizovat soudy a tvrdit, premiér téhle země, že si můžete objednat odsouzení člověka, zemi, kde jeden z vládních politiků bude tvrdit, že Ústavní soud by si zasloužil rušit – ne, tohle opravdu není Česko, které chceme. Náš pohled na Česko je jako na zemi, která je svobodná, sebevědomá, moderní. A já věřím, že i když to bude nějakou dobu trvat, i když to nevyjde teď, tak tenhle koncept, tenhle koncept má šanci v téhle zemi zvítězit. Děkuju. (Potlesk opozičních poslanců.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, to byl pan poslanec Rakušan a v tuhletu chvíli by měl vystoupit podle pořadí s přednostním právem pan poslanec Hřib. Tak prosím, vaše půlhodina.

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tak já bych mohl tady teď začít třeba tím, jaký obří schodek tady vláda chystá pro příští rok. Anebo bych mohl začít třeba těmi nesplněnými sliby, které tady vláda slibovala, že jo. Tak třeba to s těmi levnějšími hypotékami, jak to sliboval pan Babiš na těch plakátech, že jo. A teď ty úroky ve skutečnosti rostou, shodou okolností tedy poté, co tady nastoupila Babišova vláda, což není ve skutečnosti shoda okolností. To je dáno skutečně kroky Andreje Babiše v té funkci, že jo. (Poslanec Hřib při svém projevu postupně ukazuje plénu řadu grafů.) Nebo tady jak se ty hypoteční sazby vyvíjí v porovnání se Slovenskem, kdy Slováci za stejný produkt u stejné banky dají na úrocích o jeden a čtvrt milionu korun levněji. To je skutečně stejná hypotéka u stejné banky, jenom je to prostě na Slovensku. Nebo to, jak vláda slibovala tady řešit to bydlení. Takže máme tady teďka nejhorší v EU tu dostupnost bydlení; 15,1 ročních platů, že potřebujete. Nebo jak tady nejenom ANO, ale i další vládní strany teď slibovaly před volbami, že budou dbát na to, aby se poctivě pracujícím tady dobře dařilo. Tak teďka tady vidíme, že podpora v nezaměstnanosti se sníží, že připravíte poctivě pracující lidi o 10 000 v momentě, kdy oni přijdou o práci třeba ne vlastní chybou. Nebo třeba to, jak jste tady kritizovali tu předchozí vládu za ty ceny pohonných hmot a ono to teďka stoupá. Už jsme vlastně tam, kde jsme byli tehdy, když Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Akorát že teď jsme sice na přibližně stejných cenách, akorát ten výhled teďka není, že bude líp. Ono to vypadá, že bude hůř, pane Babiši. A to je ten problém. Nicméně tady tyhle věci, ty už tady zazněly. Zazněly tady opakovaně, stejně jako to, co si myslím já o panu Babišovi, nebo to, co si myslí třeba další zástupci opozice. Takže tím tady teď vás nebudu trápit, protože to už tady zaznělo mnohokrát.

Ale začnu něčím jiným. Já vám tady teď, vážení ministři a vážený pane premiére Babiši, přečtu, co si o vás myslí lidé, protože my jsme je požádali, aby nám zaslali svoje názory na tu vaši současnou vládu. Tak pojďme na to. Takže první pán nám napsal: „Je někde seznam toho, za co těch 386 miliard utrácíme? Kam tečou ty další miliardy?“ Tak samozřejmě to asi pán směřuje k tomu, že ty miliardy tečou do kapsičky panu Babišovi přes Agrofert. Anebo: „Chci zpátky Fialovu drahotu. Ten Babišův blahobyt se mi začíná dost prodražovat.“ To asi směřuje pán k těm cenám pohonných hmot například, které teď skutečně atakují ty nejvyšší hranice. „Snažím se už asi sedm hodin pochopit, proč by lidé měli za své úspory si kupovat dluh, který nevytvořili.“ Tak to je věc, kdy pán má asi na mysli to, jak tedy Andrej Babiš se nechal slyšet, že lidé by si mohli koupit dluh České republiky. Proč by to dělali, že jo? Proč by měli dál tady podporovat to Babišovo rozhazování? No a další člověk to shrnul takhle: „Fučík kdysi napsal: Země, kde zítra znamená již včera. Dnes by mohl napsat:“ O zemi, kde prožrali včera, co měli mít na zítra.“ ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(13.00 hodin)

(pokračuje Zdeněk Hřib)

Tím asi pisatel směřuje k likvidaci budoucnosti, kterou tady ve velkém zajišťuje vláda Andreje Babiše, kdy ničí budoucnost našich dětí.

Anebo další tady: 386 – no, to byl procesor v mém prvním počítači – sympatické číslo, kdyby nešlo o schodek rozpočtu v miliardách korun. Já tedy za sebe dodám ještě, že já jsem začínal na počítači XT, ten měl kódové označení procesorů 8088, což je taky hezké číslo, ale bohužel je to taky číslo, ke kterému se zřejmě rozhodla tato vláda dotáhnout celkový dluh České republiky, což je velice smutné, protože to opravdu sympatické číslo potom už nebude.

No a další pisatel se ptá úplně jednoduše: Na co se naše peníze používají? Pán neví, tak se ptá. Já bych se ptal taky, no, protože určitě to není na zlepšení třeba dostupnosti bydlení, určitě to není na zvýšení kvality ve zdravotnictví a další věci, protože dostupnost bydlení, tu si tady řeší asociace nepřiznaných obydlí, tedy ANO, jen pro svoje Babišovy bytové barony, jejichž řady se rozrůstají každý týden.

No a potom je to vzkaz – možná úplně nejpodstatnější: Pane premiére, zase jste mi neodpověděl. Pane premiére, zase jste mi neodpověděl – slyšíte, pane Babiši? – protože lidé prostě nechtějí poslouchat jenom to vaše Čau, lidi, to vaše chvástání, jak všechno je super, jak všechno vláda zařídila... protože nezařídila – lidé chtějí znát odpovědi na svoje otázky: kam jdou jejich peníze, proč vláda chce udělat tak velký schodek, co se stalo s těmi sliby z kampaně, které z nich vláda reálně splnila – nebo se vůbec chystá splnit – a také: kdo ponese odpovědnost za rozhodnutí, která dnes vláda dělá. A tyhle otázky si tady kladou skuteční lidé, protože tohle jsou věci, které lidi trápí a na které by se vás chtěli zeptat. No a naše práce je ty otázky vzít a přinést je sem, protože poslanec nemá být nějaký nedotknutelný papaláš tady ve sněmovní lavici, který nevidí, neslyší, schovává se před trestním stíháním za imunitu a podobně. My tady máme odpovídat na otázky lidí, kteří nám dali svou důvěru. Já připomenu, že za opozicí tady stojí 2,5 milionu lidí. No a za koalicí vládnoucí jsou další miliony. A všichni mají stejné právo chtít odpovědi od politiků. No a právě proto jsme tady společně s dalšími opozičními kluby jako Piráti podpořili svolání této schůze, protože my máme dva hlavní důvody, proč tady otevíráme otázku důvěry této vládě. A my jsme to říkali i na tiskové konferenci, kde jsme je přirovnali k té hororové situaci, protože nic jiného to vlastně není.

Takže první horor a důvod ke svolání této mimořádné schůze je (Ukazuje ceduli.) hospodaření státu a to, že vláda tady plánuje na příští rok druhý nejvyšší schodek rozpočtu, který konkuruje schodkům za covidu, akorát že teď tady neprobíhá žádná globální pandemie, teď naopak ekonomika aspoň trochu šlape, teď není vůbec žádný důvod k tak masivnímu zadlužování, které vy tady chystáte. Přitom vláda si sama napsala do programového prohlášení, že bude směřovat k vyrovnaným rozpočtům a že bude postupně snižovat schodek veřejných financí. Jenomže tady vidíte naprosto jasně, že to nabralo úplně opačný směr. To je směr, který je: prohlubování dluhu, prohlubování, to znamená, úplně přesně opačný.

Když se podíváme na ta čísla: 310 tento rok, 386 v roce příštím. Připomenu, že to, co slibovali tady například Motoristé sobě, bylo, že letos to bude 225 minus a příští rok to mělo být jenom minus 165. Takže kde je to slibované snižování schodku? Kdy s tím začnete? Jaká je cesta od těch 386, které tady máte naplánované a schválili jste je na příští rok, k té černé nule? Jak se tam chystáte dostat? Protože každá koruna, kterou teď stát vydá na obsluhu dluhu, tedy na placení úroků, no, tak bude chybět na něco jiného – bude chybět na dostupné bydlení, na kvalitní zdravotnictví, na kapacity ve školství. Já připomenu, že Česká konference rektorů už tady varuje, že kvůli tomu, co vy děláte, se na vysoké školy dostane o 10 000 méně studentů, kteří by jinak měli potenciál na vysoké škole studovat. Takže nebude na tyhle důležité věci ani na investice, které by mohly posunout naši zemi dopředu.

No a potom je tady druhý důvod a horor (Ukazuje další ceduli.), a to je střet zájmů Andreje Babiše a jeho závislost na dotacích, protože Andrej Babiš je takový dotační feťák. Protože tady vidíte, že dvě třetiny ze zisku Agrofertu činí dotace, na které se skládáme Andreji Babišovi z našich kapes. A ty peníze potom pochopitelně chybí někde jinde. Takže tohle se opravdu už jinak než jako horor nazvat nedá. 8. září Evropská komise jasně řekla, že českého premiéra považuje za člověka v potenciálním střetu zájmů ve vztahu ke správě kohezních a zemědělských dotací. A současně řekla, že svěřenský fond, kam Andrej Babiš schoval svoje firmy, no, tak to neřeší. A přitom Agrofert stále směle sosá dotace. Ono to je vlastně už tak jako z té písničky od těch včelích medvídků, to – na políčku v jetelíčku sosáčkama sosáme, bez přestání to samé – protože pan Babiš tady smočil sosáček v dotacích a teď sosá a sosá a sosá. A opět se tváří, že vyřešil ten střet zájmů, ale my vidíme, že je to bez přestání to samé, protože nic nevyřešil – jak už řekla i Evropská komise. Protože člověk, který stojí v čele státu, no, tak má odpovědnost za ten stát a ne za to, aby měl plné kapsy peněz z dotací. A tohle jsou vlastně ty dva hlavní důvody, proč my jsme dnes tady: nezodpovědné hospodaření téhle vlády a střet zájmů premiéra. A všimněte si, že tím se vlastně znovu dostáváme k tomu, na co se ptají lidé: Kam jdou naše peníze? Kam jdou naše peníze? A tyhle otázky si pokládají lidé napříč politickým spektrem – to není jenom od voličů opozice, to jsou i vaši voliči, voliči, kteří uvěřili vašim slibům, pane premiére, třeba těm o levnějších hypotékách.

No a abych se tedy ještě jednou vrátil přímo ke vzkazům od lidí. Tak tady je jedna sekce, u které bych doporučil tedy dobře poslouchat hlavně kolegům tady od Motoristů, protože jeden tazatel nám napsal: Neměl by ještě někdo hlídat ty, co hlídají Babiše? (Odmlčí se.) Správná otázka. Já připomenu, že Motoristé tady šli do voleb s tím, že pohlídají Babiše – to bylo jejich základní heslo, měli ho ve volebních klipech, měli ho na billboardech, bylo úplně všude. No a kde je to hlídání teďka? Protože lidi se naprosto oprávněně ptají, jak to hlídání tedy vypadá, jak to jako probíhá. Co tedy Motoristé už uhlídali? ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(13.10 hodin)

(pokračuje Zdeněk Hřib)

Kde jsou ty slibované mantinely, které měli nastavit Babišovi? A dnes tady řešíme důvěru ve vládu, důvěru lidí ve stát, důvěru lidí v politiku.

Takže se vás ptám, kolegyně a kolegové z těch lavic vládní koalice, co to děláte s tou důvěrou, kterou vám ti lidé dali? Protože ti, kteří vám před tím rokem uvěřili, se dnes oprávněně ptají, jak jste s jejich hlasy naložili a kam jdou jejich peníze? A ve Sněmovně o důvěře v koalici hlasují poslanci, ale za 2 týdny budou hlasovat lidé ve volbách v komunálních a v senátních a občané si budou moci sami říct a vybrat, komu tu důvěru v těch volbách dají a komu ji nedají. A já věřím, že voliči to v těch volbách té vaší vládě spočítají, protože poslední slovo mají vždy lidé, nejenom ti, kteří volili vás, ale ti, kteří volili nás. Takže všichni lidé, kteří přijdou k těm volbám, jak ti, kteří volili nás, tak i ti, kteří volili vás, tak budou moci si vybrat. A já tedy apeluji na všechny, co půjdou k těm volbám, nedopusťme, aby tenhleten horor tady dál pokračoval.

Takže přijďte k volbám a řekněte jasně, co si o této vládě myslíte. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak také děkuji za dodržení času. A po panu kolegovi Hřibovi by měla být na řadě paní poslankyně Kateřina Stojanová, která má tady od paní předsedkyně Richterové právo s přednostním hlasem hovořit. Tak paní poslankyně, prosím, máte slovo.

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, bohužel tedy i nepřítomní vážené ministryně a vážení ministři včetně nepřítomného pana premiéra. Když Andrej Babiš v roce 2013 poprvé vstoupil do téhle Poslanecké sněmovny s heslem, že bude řídit stát jako firmu a že všichni kradou, tak já jsem byla ještě na základní škole. Byla jsem dítě, učila jsem se pravděpodobně lineární funkce, možná českou literaturu 20. století, a ten svět té velké politiky, který žiju dnes tady s vámi, mi tehdy ještě přišel úplně nekonečně vzdálený. Nicméně dnes tu stojím před vámi už jako poslankyně Parlamentu České republiky s vysokoškolským vzděláním a moje generace za tu dobu dospěla. Odmaturovali jsme, prošli jsme si univerzitami, vstoupili jsme na trh práce, založili jsme si rodiny, začali jsme platit daně, změnili jsme se my a samozřejmě za tu dobu se změnil i celý svět.

Prošli jsme si pandemií, čelíme bezprecedentní bezpečnostní hrozbě za našimi hranicemi a procházíme obrovskou technologickou i klimatickou transformací. Ten svět kolem nás prostě uhání dopředu obrovským tempem. Ale jedna jediná věc se v té České republice od toho roku 2013 rozhodně nezměnila, protože my tu dnes i po více jak těch 10 letech stále řešíme dokola kauzu jednoho jediného muže. Já tuto schůzi o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše rozhodně nepovažuju za obvyklý sněmovní rituál opozice, tak jak to tu v minulosti označovali někteří členové a členky této vlády, protože pro moji generaci je to i hlasování o ukradené budoucnosti. Je to zúčtování s dekádou, kterou jsme jako stát ztratili. S dekádou, kterou jsme mohli strávit tím, že budeme naši zemi připravovat na výzvy 21. století a my jsme ji místo toho strávili v nekonečném seriálu výmluv, kličkování, auditů, dotačních podvodů a policejních vyšetřování.

Takže zatímco moji vrstevníci museli po nocích studovat a pracovat na brigádách, aby si vůbec třeba mohli dovolit nájem nebo platit kolejné, tak státní aparát pod vedením premiéra Andreje Babiše usilovně pracoval na tom, jak obhájit neobhajitelné. Čas, pane premiére, je to jediné, co nám nikdo nevrátí. A vy jste z této země vysál ten nejcennější kapitál, co moje generace měla a má. A to je právě náš čas. Každá hodina jednání této Sněmovny, která padla na to, abychom řešili, čí je Čapí hnízdo a kdo komu poslal dotace pro malé a střední podniky byla hodinou, kdy se neřešilo třeba dostupné bydlení. Každý den, kdy se na těch vašich ministerstvech hledaly právní kličky, jak zakrýt váš střet zájmů před Evropskou komisí, byl třeba dnem, kdy se neřešila ta katastrofální podoba našeho zastaralého školství. Každý měsíc, kdy jsme byli svědky vaší arogance moci a mlžení třeba kolem otrávené řeky Bečvy, byl měsícem, kdy tato vláda ignorovala ty reálné klimatické dopady na naši krajinu.

My jsme generace, které jste slibovali, že z Česka uděláte zemi pro budoucnost. Sliboval jste nám tu Country for de Future, ale co jste nám reálně předal? Předal jste nám zemi, kde vlastní bydlení není životní standard, ale nedosažitelný luxus pro hrstku vyvolených, včetně tedy vašich ministrů a ministryň nebo členů hnutí ANO, kteří tady s nadprůměrnými platy obývají obecní byty. Stát, kde i vysokoškolsky vzdělaný pár s průměrnými příjmy nedosáhne na hypotéku a je odsouzen k žití v nejistotě v neskutečně předražených nájmech. Předali jste nám zemi, ve které je zakládání rodiny pro mladé lidi ekonomickým rizikem. Zemi, kde se stalo bydlení výhodnou komoditou pro spekulanty a zahraniční fondy místo toho, aby bylo základní lidskou potřebou a tím bezpečným přístavem pro vznikající generaci.

A co jste za celou tu dekádu, kdy jste měli Ministerstvo pro místní rozvoj daleko třeba déle na starosti než my, udělaly pro to, aby se stavělo rychleji, aby obce měly ty dostupné nástroje pro stavění nájemního bydlení? Nic. Absolutně nic, protože samozřejmě řešit systémové reformy vyžaduje práci, vizi a odvahu. Ale vy jste tu veškerou energii spotřebovali právě na to, jak vymýšlet nové dotační tituly, které náhodou vždycky skončily u těch největších hráčů na trhu. Předali jste nám zemi, která propásla šanci stát se technologickým a inovačním lídrem střední Evropy. Vykládali jste nám pohádky o robotizaci, špičkovém výzkumu a digitalizaci. Ale jaká je ta realita po několika, několika dlouhých letech, kdy jste byl sám osobně u kormidla?

Stát, jehož školství zaspalo v minulém století, zatímco svět kolem nás řeší generativní umělou inteligenci, kvantové počítače, přechod na obnovitelné zdroje a moderní metody vzdělávání, naše děti se i přes velkou snahu svých učitelů a učitelek v dějepisu málokdy stihnou dostat přes druhou světovou válku a v informatice se stále učí psát ve Wordu. Předali jste nám zemi s vyčerpanou vysoce průmyslovou ekonomikou s nízkou přidanou hodnotou, zemi montoven a skladů, ze které odcházejí zisky do zahraničí, zatímco u nás doma zůstávají jen nízké mzdy, drahé energie a zdevastovaná krajina. Místo abychom investovali do vědy, do mladých vědců a vědkyň, do startupů a moderních technologií, tvořily se dotační podmínky na míru pro toastový chléb a hnojiva. To není budoucnost, pane premiére, to je skanzen. Skanzen, který jste si postavil pro své podnikání, ale účet za něj jste poslal mojí generaci.

A podívejme se na krajinu a životní prostředí. Moje generace je tou, která teď tady bude nejvíce čelit těm kritickým hrozbám klimatické krize. My budeme ti, kteří budou v 50 letech řešit, zda je v našich řekách vůbec dostatek vody, zda naše lesy přežijí vlny veder a jak zachránit zemědělskou půdu před jejím úplným vyčerpáním. A co jste v téhle věci udělali vy? Otrávená Bečva – symbol netečnosti, mlžení a zametání stop pod koberec. Měsíce a roky výmluv, stírání důkazů a zpochybňování nezávislých vyšetřování jen proto, aby náhodou ten stín podezření nepadl na chemické provozy spojené s vaší minulostí. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(13.20 hodin)

(pokračuje Kateřina Stojanová)

Průmyslové zemědělství. To jsou léta masivních řepkových monokultur, zničená retence vody v půdě, eroze, zlikvidované remízky a vysychající studny v regionech.

Když se řekne to magické evropská transformace, tak z vaší strany vždycky padalo jen strašení. Strašení občanů, šíření dezinformací a zneužívání strachu lidí k tomu, abyste si přihřál vlastní politickou polívčičku. Místo abyste využili stovky miliard z evropských fondů třeba na zateplení domů pro běžné rodiny, na komunitní energetiku, na rozvoj větrných elektráren a solárních parků na brownfieldech, udělali jste z ekologie sprosté slovo. Ale tu vůbec největší škodu jste napáchal na naší společnosti. Na politické kultuře a na důvěře v demokratický stát.

Když jste v roce 2013, pane premiére, vstupoval do politiky, tak jste sliboval, že nebudete jako ti ostatní političtí matadoři před vámi. Tvářil jste se jako spasitel, ale co jste přinesl? Do veřejného prostoru jste přinesl neuvěřitelný cynismus. Normalizoval jste lež. Zavedl jste narativ, že každý, kdo s vámi nesouhlasí, proti vám vede kampaň, že každý audit je účelovka. Každý nezávislý novinář je prodaný. Každý státní zástupce nebo policista, který podle zákona odvádí svou práci, je součástí nějakého spiknutí proti vám.

Naučil jste část společnosti věřit tomu, že pravda neexistuje, že existují jen zájmy, peníze a PR. Rozdělil jste lidi na tábory, poštval jste generace proti sobě. Mladé proti starým, město proti venkovu, zaměstnance proti živnostníkům. Proč? Jen proto, abyste si udržel moc. Jen proto, abyste měl politické krytí pro své osobní a byznysové zájmy.

Moje generace tak vyrůstala v prostředí, kde se bohužel z politiky stal toxický močál. Sledovali jsme tiskové konference, kde se místo faktů šířil chaos, urážky a sebelítost. Sledovali jsme, jak se postupem času státní instituce ohýbají podle přání jednoho muže. Mnoho mých vrstevníků kvůli tomu na politiku zanevřelo, protože si řekli, že to nemá smysl, že všichni jsou stejní, že se nic nezmění, že tahle země je ztracená. To je to, co vám, pane premiére, nikdy nezapomenu, že jste tisícům mladých, talentovaných a pracovitých lidí v téhle republice vzal víru v to, že politika může být poctivou službou veřejnosti a že může být nástrojem, jak měnit věci k lepšímu.

Ale mám pro vás zprávu, nepodařilo se vám zlomit nás všechny. Já tady stojím a nejsem tu sama. Věřím, že za mnou s tím podobným smýšlením stojí stále tisíce mladých lidí, kteří prostě odmítli být pasivním přihlížejícím. Jsou to třeba lidé z naší mladé vlády Pirátů, ale i mladí vědci, učitelé, studenti, podnikatelé, aktivisté, zdravotníci. Generace, která dospěla a říká vám, že už stačilo.

My jsme se nenechali ukolébat vašimi marketingovými pohádkami. Prošli jsme si školami a museli jsme tvrdě pracovat na svých vědomostech. Museli jsme obhájit své tituly, naučit se jazyky, prosadit se v mezinárodní konkurenci, a nikdo nám nic nedal zadarmo. Neměli jsme za zády ani miliardová impéria, ani zástupce PR poradců. Všechno, co máme, jsme si museli odpracovat. Proto dnes nemáme žádný strach. Nemáme ho ani vůči vám, ani vůči vašim strukturám. Nemůžete nás uplatit, nemůžete nás zastrašit a díky Bohu nás nemůžete ani umlčet.

Když tedy dnes řešíme vyslovení nedůvěry vládě, tak tady opravdu nejde o žádný parlamentní handl. Jde o základní politickou hygienu, jde o to, zda má tato Sněmovna a tento stát ještě vůbec nějaké červené linie. Zda je pro nás tedy přijatelné, aby v čele této vlády stál člověk, který je v permanentním masivním střetu zájmů. Člověk, jehož osobní problémy zaměstnávají soudy, policii, státní zastupitelství a Evropskou komisi, zatímco tenhle stát chrápe.

Vážený pane premiére – byť tu nejste – vy se nás často ptáte, co proti vám ti mladí vlastně mají? Vy si myslíte, že je to nějaká osobní zášť nebo že tady podléháme nějaké politické manipulaci. Tak ne. Je to mnohem prostší. My proti vám nemáme vůbec nic osobního. My prostě chceme jen žít v normálním, moderním a funkčním státě, s jistotou, že až za 20 let na tomhle místě budou stát zase naše děti, tak už nebudou muset řešit pořád dokola ty stejné historické kauzy, které jste tady zanechal vy.

Vy jste měl 10 let. Ten nejcennější čas v moderních dějinách České republiky, kdy byla ekonomika na vrcholu a kdy bylo možné provést všechny klíčové reformy. Vy jste ten čas prohospodařil. Místo reformy důchodů jste jenom rozdával své jednorázové dárky na dluh. Místo podpory rodin jste přinesl systém, ve kterém založit si vlastní rodinu je stále čím dál tím víc těžší a těžší úkol. Místo modernizace školství jste do něj přinesli jen plané a nedodržené sliby na to, jak budete našim učitelům a učitelkám zvyšovat platy, které by si bezesporu zasloužili.

Tak dnes si myslím, je čas složit všechny tyhle účty. Odmítám i argument, že nemáme alternativu. Alternativou k vašemu udržovacímu managementu bez jakékoliv vize a přemýšlení do budoucna je věda, je to inovace, je to udržitelnost, je to poctivá práce. Alternativou k vaší politice strachu je politika sebevědomí a politika naděje.

Moje generace nehodlá strávit další dekádu v obraně před vašimi kauzami. My chceme tvořit. My taky chceme zakládat globálně-technologické úspěšné firmy, jako měli podnikatelé ve vaší době. Chceme, aby tahle republika byla připravena na všechny bezpečnostní hrozby. Chceme vracet život do české krajiny a chceme, aby Česká republika byla silným a respektovaným srdcem v Evropě, ne potížistou, který neustále řeší jenom dotace svého premiéra.

Kolegyně a kolegové, my buď dnes večer nebo zítra budeme hlasovat. Každé jedno jméno, které tu zazní, bude zaznamenáno do stenozáznamu této Sněmovny a bude zapsáno do paměti téhle mladé generace. Až budete mačkat to tlačítko, tak prosím myslete na to, co vzkazujete lidem venku. Myslete na to, co vzkazujete mladým lidem, kteří dneska sedí na středních školách a vysokých školách a rozhodují se o tom, jestli zůstanou v téhle zemi, nebo zda odejdou tam, kde stát funguje a kde opravdu mají perspektivu.

Vzkážete jim, že je v pořádku ohýbat pravidla, když máte dost peněz a dostatečnou moc? Vzkážete jim, že střet zájmů je úplně běžná norma a že zničení životního prostředí je taková jenom běžná překážka za legitimním během za ziskem? Nebo jim vzkážete, že Česká republika má přece jenom na víc, že má páteř, že má vizi a že dokáže říct dost?

Já mám v této věci naprosto jasno. Jako pirátská poslankyně a jako předsedkyně naší mladé vlády, ale především jako člověk, který má velkou víru v budoucnost mojí generace a této země, zvednu rozhodně ruku pro vyslovení nedůvěry téhle vládě Andreje Babiše. Zvednu ji za celou svoji generaci. Zvednu ji za ty ztracené roky, které nám už nikdo nevrátí. Zvednu ji s tím vědomím, že náš čas, tedy čas nové, sebevědomé a odpovědné generace, teprve začíná. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. V tuhletu chvíli paní místopředsedkyně Urbanová se posouvá dozadu a v pořadí vystoupí z přednostních práv paní poslankyně Šebelová. Paní poslankyně, vašich 30 minut, prosím.

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Věřím, že svých 30 minut ani nevyužiji, ale než se dostanu k tomu, abych popsala, proč jsme i my jako klub Starostů a nezávislých připojili všechny své podpisy, podpisy všech poslanců našeho poslaneckého (klubu?) k tomu, aby byla svolána tato mimořádná schůze o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše – kterými především jsou nezodpovědné zadlužování, útoky na nezávislé instituce, neřešení bezpečnostní situace – tak se chci vyjádřit k tomu, jakým způsobem to tady probíhá a jakým způsobem to i někteří koaliční ministři, poslanci, doposud vystupující, komentovali. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(13.30 hodin)

(pokračuje Michaela Šebelová)

Tak jsem ráda, že pan místopředseda Sněmovny řekl, že paní místopředsedkyně Urbanová tím, že nemůže vystoupit nyní, se přesune na konec těch přednostních práv. To je totiž standardní postup. Pokud poslanec není přítomen v sále a neexistuje žádná dohoda, a tady k dohodě nedošlo, tak prostě jeho přihláška propadne na konec. Včera končil projev ministr Juchelka, v pořadí další přihlášený by měl být pan ministr Šebestyán. Pan předsedající Okamura v tu chvíli dal naprosto svévolně slovo panu předsedovi Radimu Fialovi, který včera v době, kdy měl mluvit, nebyl v sále. Nehodilo se mu to. Špatně se plánuje čas, když neexistuje žádná dohoda a koalice není ochotna se domluvit.

My jsme se proti tomuto postupu s paní předsedkyní klubu Pirátů Olgou Richterovou důrazně ohradili. Pan předseda Okamura slíbil, že už takto postupovat nebude, a proto nemohl ve 12 hodin, tak jak bylo domluveno, dostat slovo pan vicepremiér Macinka, který tady přišel a dožadoval se, že chce vystoupit. Prostě jeho přednostní právo také propadlo dozadu. Není možné, aby si koalice tady svévolně dělala co chce. Stačí, že jste na nás doslova zaklekli, používám slovník vašeho pana předsedy, a opozice se ke slovu dostala až nyní, až dnes. Včera mohl vystoupit pouze předkladatel a pak jste si tady z toho udělali předvolební varieté. Já jsem s úsměvem říkala svým kolegům nováčkům v poslaneckých lavicích, když hovořil pan premiér Andrej Babiš, že takto to nějak vypadalo v minulém období každé úterý, každou schůzi, kdy tady nastoupil s obrovskými šanony pan premiér Babiš a něco tady povídal. Tak podobně to bylo včera. Ani se mi nechce to komentovat, co tady všechno říkal, ale hodně mi to připomnělo tu minulou dobu. Ale já se nechci dívat do minulosti, chci se dívat do budoucnosti, protože ta je důležitá.

Ale co se ještě tady děje a koluje to na sítích a vlastně se to stalo i dnes během přece projevu našeho předsedy Víta Rakušana, kdy jeden nejmenovaný koaliční poslanec opět fotil poslanecké lavice. Tak přijde mi to úsměvné, že poslanci koalice si nás fotí, kolik je nás v sále, že neposloucháme pana premiéra. Já bych také mohla komentovat, že v tu chvíli, kdy mluvím já, tady je celých pět koaličních poslanců. V tomto sále v tuto chvíli sedí pět koaličních poslanců. Já to ale nebudu komentovat, protože moc dobře vím, že každý poslanec má ve své kanceláři televizi, ve které může projevy poslouchat. Já moc dobře vím, že třeba probíhají jednání výborů a podvýborů, protože je výborový týden. Já moc dobře vím, že televize, která přenáší toto jednání, je na každé chodbě, je ve Státních aktech, kde si celá řada poslanců plánuje schůzky. Já moc dobře vím, že práce poslance se nepozná podle toho, zda sedí během všech projevů v sále, ale zda se věnuje své agendě, zda připravuje zákony, zda připravuje pozměňovací návrhy a zda následně hlasuje. To je totiž v podstatě to, co je pověstné, úplně příznačné pro tuto vládu, že vlastně neustále vytváří alternativní realitu, lže svým voličům. Vy znovu se snažíte vytvořit dojem, že my nepracujeme.

Ale proč došlo k onomu rozporu, kdy vlastně najednou jsme se nedohodli a vy jste nás nenechali mluvit? Protože jste spoléhali na to, že za vás práci odvede opozice. Ale pokud chcete, abychom jako opozice hlasovali pro vaše návrhy, my nechceme hlasovat pro vaše špatné návrhy zákonů, my jsme ochotni být konstruktivní opozicí a jednat s vámi, my jako Starostové předkládáme celou řadu pozměňovacích návrhů a v případě, že s námi budete jednat, my jsme připraveni v případě, že akceptujete některé naše požadavky, hlasovat i pro vaše pozměňovací návrhy i pro některé vaše zákony, ale musíte s námi mluvit. V případě, že s námi nemluvíte, že nejednáte s námi například o zkracování lhůt, protože tady běží nějaké procesy v Poslanecké sněmovně. Prostě mezi těmi čteními je nějaká doba, aby se právě mohlo jednat o těch pozměňovacích návrzích. A pokud my nemůžeme o tom jednat, vy s námi o tom nejednáte, ani neavizujete, že budete chtít nějaké lhůty zkracovat, okay, je to váš způsob práce, ale pak si tady ty věci musíte odhlasovat sami. Pak musíte tady v tom sále být, musí vás být 67 a musíte si ty věci dokázat schválit sami.

Já, co tak jsem poslouchala dosavadní projevy, tak mně z toho zní jedna věc. Mám pocit, že vy si stále neuvědomujete jako vládní koalice, že jste zodpovědní, že vy máte tu zodpovědnost, vy řídíte tuto zemi, vy tady prostě musíte být. Naší úlohou opozice není vám pomáhat tam, kde nechceme. Ano, my jsme připraveni s vámi jednat, ale nemůžeme hlasovat pro vaše špatné zákony, a nemůžete po nás chtít, abychom hlasovali pro lhůty, které nechceme zkracovat, protože tím dochází k omezení našeho opozičního práva na diskusi. Vy s námi nediskutujete, vy s námi nejednáte, stejně tak jako nejednáte s celou řadou odborníků, kteří potom vaše rozhodnutí kritizují. I proto nemá vláda mou důvěru.

Budu se věnovat zdravotnictví, ale chci tady ještě zmínit onen úplně neuvěřitelný schodek, protože často dostáváme dotazy na to, zda má tato schůze smysl. No samozřejmě, že má tato schůze smysl, protože my slyšíme z celé řady odvážných, v uvozovkách, koaličních poslanců, kteří říkají, že mají problém s navrženým schodkem rozpočtu, že jej nechtějí podpořit. Tak ono je dobré to neříkat jenom do médií, ale vy můžete samozřejmě i hlasováním vyjádřit svůj názor, a my vás chceme konfrontovat s vaším svědomím i nyní, zda jste opravdu komfortní s tím, že jste slibovali vyrovnané rozpočty, že jste slibovali, že nebudete přispívat k vyššímu zadlužení státu, a teď tady úplně v klidu hlasujete pro návrhy, které toto rozporují.

Ale k tomu zdravotnictví. A mrzí mě, že už tady není žádný z ministrů, kterého se tato agenda týká. Před chvilkou tady seděl pan ministr Boris Šťastný, tak jsem si říkala, fajn, aspoň ministr pro sport, zdraví a prevenci uslyší mé výtky. A když tady hovořím o tom, že této vládě nelze věřit, tak jí nelze věřit ani v oblasti zdravotnictví, protože čím obhajuje vláda ten neuvěřitelný schodek? Andrej Babiš na tiskové konferenci se snaží vás přesvědčit, že navyšují výdaje do zdravotnictví o 50 miliard korun. Není to pravda. Chlubí se cizím peřím, chlubí se tím, že se daří ekonomice, že se daří na zdravotním pojistném vybrat více peněz, takže se chlubí vašimi penězi, penězi voličů, penězi pracujících lidí, penězi firem. To nejsou peníze vlády. Vláda nenavyšuje peníze do zdravotnictví. Vláda pouze díky tomu, že vláda Petra Fialy nastavila celou řadu dobrých opatření, tak nyní vybíráte více peněz do veřejného zdravotního pojištění. To je celé. A je úplně neuvěřitelné – dobře, je to nějaká předvolební rétorika, vychází to z nějakých vašich průzkumů, kdy jste si zjistili, že jestli něco lidé chtějí, tak chtějí nešetřit na zdravotnictví, chtějí peníze do zdravotnictví, tak vy obhajujete svůj schodek rozpočtu tím, že se tváříte, že navyšujete peníze pro zdravotnictví. Není to pravda. Ale úplně mě překvapuje, že oficiální kanály Ministerstva financí úplně stejným způsobem argumentují. Takže vláda vám lže i na oficiálních kanálech.

A vůbec to zdravotnictví provází neuvěřitelný chaos. Já přemýšlím nad tím, kdo to zdravotnictví řídí, zda to je opravdu pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, protože budeme třeba projednávat navýšení platby za státní pojištěnce, a tam je to teda neuvěřitelný chaos. Pan ministr přišel s návrhem, kdy chce navýšit platby za státní pojištěnce o 21 miliard, což by měla být podle něj částka, bez které zdravotní pojišťovny nevyjdou. Tak bych předpokládala že s touto částkou budou zdravotní pojišťovny počítat, ale v úhradové vyhlášce je 15 miliard korun. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(13.40 hodin)

(pokračuje Michaela Šebelová)

A pak pan ministr Šťastný pak dokonce touto částkou 21 miliard pan ministr zdravotnictví Vojtěch argumentuje, když obhajuje ten zákon ve druhém čtení, aby o několik, o 10 minut později přišel pan ministr Šťastný, jeho koaliční kolega, asi se spolu nebaví. A řekl, že není potřeba 21 miliard, a proto on dává pozměňovací návrh, který snižuje ty náklady o 8 miliard, tedy na 13 miliard.

Dobře, 3 miliardy jsou způsobené nějakými počty, že je více státních pojištěnců, což si předtím neuvědomili, ale 5 miliard podle návrhu pana ministra Šťastného se ušetří. A já se ptám, kde těch 5 miliard se projevilo na snížení schodku státního rozpočtu? Protože vy sice říkáte, že schodek je nižší o 3 miliardy, ale náklady jsou o 6 miliard vyšší. Takže těch 5 miliard, které pan ministr Šťastný ušetřil ve zdravotnictví, nesnížil o to schodek státního rozpočtu, se vůbec neprojevily na státním rozpočtu.

To je ta odpovědná politika Motoristů? To je to hlídání Babiše? Ne, je to naprostý chaos. My neustále jako koaliční poslanci, opoziční poslanci, pardon, kteří se věnujeme zdravotnictví, musíme komentovat pro média nějaké nápady pana ministra Adama Vojtěcha, které on předkládá.Ale my vůbec nevíme, jaké ty návrhy nakonec budou. Protože pan ministr představuje skvělý návrh na očkování v lékárnách. Co se stane potom na vládě? Na vládě se mu to nepodaří prosadit, protože je pod vlivem antivaxerské SPD, protože SPD nechce, aby tady byli chráněni senioři, aby byli senioři – nejzranitelnější skupina – chráněni očkováním proti chřipce. Tak pan ministr to nedokáže prosadit na vládě. Tak jak máme věřit tomu, že to opravdu chce prosadit? A jak máme věřit tomu, že všechny další návrhy jako je třeba opravdu kontroverzní návrh novely zákona o veřejném pojištění, který úplně mění nastavení hospodaření zdravotních pojišťoven, jak máme věřit tomu, že pro tyto návrhy má podporu ve vlastní koalici? Že na to má podporu ve vlastní straně, když nedokáže podpořit tak jasnou věc na které je shora napříč odborníky, která by byla jednoznačně přínosem pro veřejné zdraví, která by ochránila celou řadu občanů, že to nedokáže prosadit?

Stejně tak najednou neprosazujeme Národní očkovací strategii. Já to vnímám jako ohrožení veřejného zdraví. Tedy máme fungující očkování proti HPV, díky kterému můžeme tuto nemoc téměř zcela redukovat, zcela ji vymýtit, jako se to podařilo v celé řadě zemí. Ale protože SPD řeklo ne, tak my nebudeme propagovat toto očkování a nebudeme chránit zdraví občanů. Myslím si, že to není správně.

Nebo, pan ministr Adam Vojtěch rád mluví o tom, že a to já se s ním shodnu, já ho v tom ráda podpořím, že je problém alkohol. Že česká společnost nadužívá alkohol. Že máme velký problém s tím, že celá řada lidí užívá alkohol v nadměrné míře a že by bylo dobré regulovat přístup k alkoholu. Já naprosto s tím souhlasím a pojďme se bavit o omezení prodejní doby, o omezení reklamy, zda je opravdu nutné aby v televizi v době, kdy se na televizi dívají děti, běžela reklama na tvrdý alkohol? Zda je opravdu nutné, aby třeba na sportovních zápasech byla reklama na tvrdý alkohol. Zda je opravdu správně, že si můžete koupit on-line alkohol. Vláda to neřeší, zavírá před tím oči. Vy si v obchodě nemůžete koupit alkohol, není vám 18 ale normálně přes e-Shop si ho objednat můžete. Nikdo nekontroluje při vyzvednutí v tom boxu, kolik vám je let. A takhle se děti úplně jednoduše mohou dostat k alkoholu. To je vládě Andreje Babiše jedno?

No, ale pan ministr o tom zapáleně hovoří na konferencích, hovoří o tom s námi, že by to chtěl navrhnout. A potom pan ministr Boris Šťastný, ministr pro prevenci a zdraví, řekne kategorické ne, nic takového se regulovat nebude, šílený návrh. Vždyť se neumíte domluvit ani mezi sebou, tak jak vám máme věřit? Jak mám věřit panu ministru Vojtěchovi, že chce prosadit tyto změny, že to myslí se zdravím občanů vážně, když neumí prosadit ani tyto změny.

Nechtěla bych tady hovořit o kompetencích pro nelékařské a zdravotnické pracovníky, na kterých máme také širokou shodu a kde celá řada koaličních poslanců opravdu i v minulém období v roli opozičních poslanců odvedla kus práce. Snaží se ty změny prosadit i nyní a najednou to nejde, neumí se domluvit ani v koalici. A my jsme deklarovali navíc jako opozice, že jsme připraveni tyto změny podpořit. Tyto změny jsou nutné, jsou nutné pro české zdravotnictví. Jsou nutné pro to, aby u té stávající demografické křivky, kdy bude přibývat stárnoucích obyvatel, kteří budou potřebovat jak zdravotní, tak sociální péči, tak aby se o ně měl kdo starat, tak musíme navýšit kompetence zdravotních sester, fyzioterapeutů, lékárníků. Bez toho se prostě neobejdeme.

Já jsem opravdu věřila tomu, že se vám tuto změnu podaří změnit a že my vám v tom pomůžeme a budeme konstruktivní opozicí a najdeme shodu, protože jestli něco nemá stranické tričko, tak je to zdraví, tak je to zdraví českých občanů. A proto si nejsem prostě jistá, kdo je opravdovým pánem českého zdravotnictví. A nechci tady teď zabředávat do toho, jak veškerá rozhodnutí ovlivňuje samozřejmě to, že pan premiér podniká ve zdravotnickém byznysu. To je na někdy jindy. To si nechám na tu debatu, až budeme ty zákony projednávat. Ale je to také jeden z důvodů, proč nelze věřit tomu, že pan ministr Vojtěch ty návrhy předkládá opravdu pro dobro občanů a nepředkládá je pro dobro klinik pana premiéra.

Takže kdybych to měla shrnout – ve spoustě věcí nelze vládě věřit. Připravuje naprosto nezodpovědné zadlužování země. Úplně neskutečnými výroky útočí na nezávislé instituce, jako jsou soudy, jako jsou média veřejné služby a naprosto bagatelizuje bezpečnostní situaci. To jsou všechno důvody, proč vláda Andreje Babiše nemá a nebude mít moji důvěru a budu takto i hlasovat. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji, paní předsedkyně. Nyní s dalším přednostním právem pan předseda Jurečka.

Načtu mezitím omluvy paní poslankyně Krutáková celý jednací den bez udání důvodů. Paní poslankyně Richterová od 13.15 do 14.15 z pracovních důvodů pan poslanec Stržínek celý jednací den z pracovních důvodů a pan poslanec Ševčík od 12.15 do 15 hodin z pracovních důvodů. Z členů vlády premiér Babiš od 13 hodin do 20 hodin z pracovních důvodů a ministr Plaga od 14.15 do 15.30 z pracovních důvodů. Pane předsedo vydržte, vynulují se mi stopky. Máte slovo.

Poslanec Marian Jurečka: Dobré odpoledne, děkuji paní místopředsedkyně. Kolegyně kolegové paní ministryně, nepřítomný pane předsedo vlády, dovolím si začít netradičně. Já tady přicházím, abych jasně řekl, že ať už jsme loni na podzim volili kteroukoliv politickou stranu, ať už tady voliči, kteří volili hnutí ANO, Motoristy, SPD, měli různá očekávání, tak si myslím, že se shodujeme na tom, že právo chtít změnu, právo chtít změnu k lepšímu je naprosto legitimní. A já vůbec nerozporuju to, že tady je vládní koalice, která má většinu v této Sněmovně získanou z důvěry, která vzešla z voleb.

Ale myslím si, že voliči nejenom naši, ale voliči i této současné vládní koalice, nechtěli vyšší daně, nechtěli vyšší zadlužování, nechtěli dražší energie nechtěli větší stát, nechtěli větší chaos.

Já jsem si plně vědom toho, že v té minulé koaliční vládě jsme udělali celou řadu chyb, že jsme některé věci mohli udělat lépe, rychleji, jinak je odkomunikovat. A že nemalá část lidí vlastně mohla být z nás zklamaná. A přišli a řekli, chceme změnu. To je v pořádku, to je legitimní. To takto v politice chodí. Ale když se podíváme na to, co vládní strany před rokem nabízely? Tak první velké téma je otázka veřejných financí. Když se podíváme na programové prohlášení vlády a výroky, které tady zaznívaly, mohu citovat, paní ministryně financí jasně říkala a je to i v programovém prohlášení vlády, chceme mít deficity bezpečně pod třemi procenty vůči HDP. Chceme být blízko vyrovnané bilance a směřovat k vyrovnanému hospodaření tohoto státu.

Co máme? Máme návrh rozpočtu na příští rok, který má minus 3,5 procenta HDP, 386 miliardkorun. To v situaci, kdy vláda ve svém vlastním dokumentu říká a v roce 2028, 2029 chceme výrazně konsolidovat. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(13.50 hodin)

(pokračuje Marian Jurečka)

To je úplně stejné, jako kdybychom řekli, máme nadváhu, víme, že s tím chceme něco dělat, že od 1. ledna budeme držet dietu, ale na Vánoce se pořádně napereme a budeme ještě minimálně těch několik dnů do konce roku přibírat. Dává vám to logiku? Dává vám logiku říkat, směřuji tady k tomuto cíli, je ten cíl pro mě důležitý, ale teď ještě chvíli půjdu přesně obráceným směrem, abych se k tomu cíli vracel? Může mi někdo logicky vysvětlit, když někdo říká, na rok 2028, 2029, 2030 chceme snižovat zadlužení této země, proč v roce 2026 a především na rok 2027 navrhuje tak obrovský deficit? To mně prostě logiku nedává.

Když se potom podíváme na ty výroky, které zaznívají, že pro rok 2028 bude tato vládní koalice konsolidovat veřejné finance zhruba o 140 miliard korun, to znamená, buďto musí o 140 miliard korun zvednout příjmy, nebo o 140 miliard korun snížit výdaje, nebo udělat kombinaci například o 70 miliard korun zvýšit příjmy, o 70 miliard korun snížit výdaje.

Ale když se zeptáte této vládní koalice, a paní ministryně jsem se ptal opakovaně, i pana premiéra, představte mi nějaký konkrétní návrh, jak tuto konsolidaci chcete v průběhu příštího roku legislativně zvládnout, abyste to v roce 2028 doručili. A u toho slyšíme pana premiéra, který říká, my o tom diskutujeme, máme celou řadu myšlenek.

Já nevím, jestli pan premiér, který tak rád říká, že byl úspěšný v podnikání, přišel někdy do banky a řekl, já chci úvěr a oni se ho zeptali, jak to budete splácet, a on jim řekl, my máme spoustu nápadů, myšlenek a my o tom diskutujeme. A jestli mu ta banka ten úvěr dala. Nevím, jestli by byl nějaký živnostník v této zemi, který by přišel do banky a řekl, chci půjčit 10 milionů korun, a banka by řekla, tak jaký máte podnikatelský záměr, kde konkrétně na tom vyděláte, abyste to splatili? A živnostník by řekl, mám spoustu nápadů, diskutuju o tom. Myslím si, že nikdo nikdy žádný takovýto úvěr nedostal. Já nechci dávat přímé rovnítko, že hospodaření státu rovná se vždycky ve všech případech hospodaření firmy nebo domácnosti. Má to svá specifika. Ale takovýto přístup nedává vůbec logiku.

Když se podíváme na ten deficit, který vládní koalice schválila minulý týden, jsou tady dvě pozoruhodné věci. Za prvé nám odpoledne Motoristé po té vládě říkali, my jsme se dohodli a na náš tlak jsme snížili deficit o 3 miliardy korun z 389 na 386 miliard korun. Zapomněli ale říct, jak to udělali. Zvýšili výdaje o 6 miliard korun a na papíře namalovali vyšší příjmy o 9 miliard korun. Reálně to znamená, ty příjmy mohou být a nemusejí, a ty výdaje stoprocentně budou. Myslím si, že tohle úplně voliči Motoristů nechtěli.

A je tady pozoruhodná druhá věc: je tady velmi vzácná shoda, kdy chodí premiér a říká ve svých videích a říká veřejně, já s tím rozpočtem spokojený nejsem. Druhý předseda koaliční strany, pan Okamura říká, já s tím zásadně nesouhlasím. Přichází další předseda koaliční strany, pan Macinka říká, Motoristé v žádném případě něco takového podpořit nemohou. To je pozoruhodný úkaz české politiky, který tady dlouho nebyl.

Všichni ti představitelé, kteří drží v rukou vládní koaliční většinu, se umí shodnout na něčem, co určitě nechtějí, a pak pro to všichni hlasují. To je reálná politika a rozdíl v tom, co se slibovalo: nižší zadlužení, snižování deficitu, cesta k rodinnému hospodaření a ta realita.

Druhou oblastí jsou daně. Tady paní ministryně, budu teď citovat, ve vládním programovém prohlášení je uvedeno: Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně. Před volbami to paní ministryně financí slibovala zcela kategoricky. V rozhovoru na Nově na otázku, zda může slíbit, že nezvýší žádné daně, odpověděla: Mohu jen slíbit, dokonce vám mohu říct, že to nebudeme mít ve volebním programu. Je to kapitola, kterou jsem psala já a kterou jsme si připomínkovali, takže to tam natvrdo je. A pokud budeme sestavovat příští vládu, bude to v našem programovém prohlášení vlády. A tady ve Sněmovně pak řekla – cituji: Dlouhodobě říkám, že připouštím zvyšování některých daní. Tak rozdíl v tom, co říká paní Alena Schillerová před volbami, co napíše do volebního programu, co prosadí do programového prohlášení vlády, na základě kterého tato vládní koalice získá důvěru, a co pár měsíců po volbách říká tady o tom, že ty daně vlastně zvyšovat bude.

Já nevyčítám paní ministryni to, že se mohou změnit okolnosti. Ale vyčítám jí to, že lhala. Teď s vážnou tváří se tváří, že takové výroky nikdy neřekla a že vlastně neříká pravdu těm svým voličům, kdy mnoho z nich nám vyčítalo, že v době, kdy my jsme kandidovali v roce 2021, jsme také řekli, že nebudeme zvyšovat daně. Přišla válka na Ukrajině. Přišla energetická inflační krize. A my jsme k některému zvýšení daní museli přistoupit. A změnili jsme tenkrát také potom programové prohlášení vlády. Tak já moc prosím, pokud se okolnosti změnily, pak to jenom naprosto normálně přiznejte, řekněte to a nelžete těm lidem. Protože co určitě vaši voliči nechtěli, je to, abyste jim lhali.

Další oblastí je menší stát. ANO slibovalo: každý rok navíc uspoříme 5 procent na provozu státu. Motoristé psali, že počet lidí, kteří pracují pro stát, se musí snížit nejméně o pětinu. A přitom rozpočet na příští rok počítá se zvýšením výdajů na provoz státu o 36 miliard korun. Nevidím žádné konkrétní úspory na rezortech.

Já jsem byl ministr, který za čtyři roky snížil počet úředníků ve svém rezortu o 10 procent. Roční úspora z tohoto kroku je trvalá: 2 miliardy korun. Mezitím vidíme Motoristy, kteří si vybavují své kanceláře za 3 miliony korun, kupují si křeslo za 50 000, stůl za 130 000. To je ten rozpor mezi tím, co se slibuje a co potom reálně tyto strany realizují, když jsou ve vládě.

Dovolím si uvést ještě další příklad, kdy se porušuje vlastní program. Sleva na jízdném pro seniory a studenty, kterou my jsme snížili, protože jsme snižovali výdaje státu a říkali jsme, pokud má být pomoc adresná, má tady být sociální a solidární stát, má být adresný. Vládní koalice slibovala, vrátíme slevy na jízdném pro studenty a seniory ve výši 75 procent. A váš ministr dopravy 14. září řekl, zatím rozpočet počítá s 50procentní slevou.

Když se potom podíváme, kde chce ta vláda vlastně šetřit, tak tato vládní koalice, milí spoluobčané, chce – a chlubí se tím – ušetřit 5 miliard korun na lidech, kteří většinu života poctivě pracovali, platili pojistné na takzvanou politiku zaměstnanosti, ze kterého stát letos vybere 32 miliard korun. A my jsme chtěli, aby tito lidé měli v prvních dvou nebo třech měsících vyšší podporu, pokud tu práci dvakrát třikrát za život ztratí.

Co udělala tato vládní koalice? Bez jakýchkoliv dat, podkladů přišla a řekla, tupý škrt – na těchto lidech, na maminkách, které se vracejí z rodičáku, na těch, kteří pečují o někoho blízkého třeba 10 let a vrací se zpátky na trh práce. Tak na těch chcete tupě škrtat? Já myslím, že také toto vaši voliči nevolili a toto určitě nechtěli.

Pominu to, že celý poslanecký klub hnutí ANO před rokem a půl pro tuto změnu hlasoval, chválil ji, pan ministr Juchelka tady ještě v únoru letošního roku u tohoto pultíku stále říkal, že musí pochválit Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože ta flexinovela je opravdu dobrá. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(14.00 hodin)

(pokračuje Marian Jurečka)

Předložte za vládu konkrétní data, abyste řekli, v čem konkrétně se ta reforma neosvědčila, a proto měníte ty parametry, pro které jste sami hlasovali a jdete tupě škrtat. Jdete proti lidem, kterým je 50 let věku plus, a potřebují na trhu práce podpořit, když mění zaměstnání, potřebují rekvalifikovat. Potřebujeme investovat do celoživotního vzdělávání.

Když se potom podíváme na energie, tak pan ministr Havlíček rád chodí a ukazuje graf a říká: my jsme snížili ceny energií, a tím pádem zajistili i nižší inflaci. Tak jak to je s ním snížením cen energií? Jediné, co se stalo, tak občan to nezaplatí hned v té dané složence za daný měsíc nebo za to roční vyúčtování, ale zaplatí to později ve všech daních, které odvádí tomuto státu i s úroky. Nechápu tu logiku, proč 17,5 miliardy korun ročně tato vládní koalice jde rozdat plošně, rozdat rodinám i firmám, které jsou na tom dobře, které mají vysoké příjmy a nepotřebují to. Myslím si, že žádná rodina zastoupená poslancem nebo poslankyní v této Poslanecké sněmovně nepotřebuje plošně rozdávat 17,5 miliardy korun, kdy měsíčně to dělá 150 korun na té složence. Proč to děláte plošně? My za lidovce říkáme ano, potřebujeme podpořit ty, kteří jsou zranitelní, potřebujeme podpořit firmy, které mají opravdu vysokou energetickou náročnost, a potřebujeme, aby přežily a investovaly do své modernizace. Ale můžete mně vysvětlit, proč v dnešní době digitalizace nástrojů, které ten stát má, to děláte plošně? Proč těch 17,5 miliardy korun prostě takhle vyhodíte a za desetiletý dluhopis v této částce zaplatíme zhruba 50 procent jenom na úrocích? To znamená, ze 17,5 miliardy korun zhruba nějakých 8 miliard korun zaplatíme jenom na úrocích. Proč to děláte takto? To si myslím, že jsme také nechtěli.

Samostatná kapitola jsou pohonné hmoty. Připomínám to především kolegům z řad ANO a SPD. Před čtyřmi roky jste tady stáli u benzínek, tady u pultíku, na tiskových konferencích a říkali jste, ať vláda okamžitě zastropuje na 35 korunách, sníží DPH na nulu a výrazně sníží spotřební daň. Proč nic z toho teď neuděláte, když jste u vlády? Já to vím, protože vláda nemá v rukou nástroje, kterými by dokázala eliminovat takovéto cenové šoky na trhu s ropou. Proto já u těch totemů nestojím. Ale vadí mně to, že jste tenkrát, a většina z vás to věděla, říkali lidem nereálná řešení, nereálné návrhy. Teď jste sami chyceni do té vaší vlastní argumentační pasti.

A důchodová reforma, to mám z první ruky. Říkali jste, bude to to první, co zrušíme. Tady stála Alena Schillerová u tohoto řečnického pultu a říkala, tu důchodovou reformu zrušíme jako jednu z prvních věcí. Máte celou řadu věcí, které jste prosadili do Sbírky zákonů, na důchodovou reformu jste nesáhli. A dneska z ní těžíte. Letos tam máte poprvé po dlouhých, dlouhých letech přebytek zhruba kolem 10 miliard korun, příští rok tam bude přebytek kolem 40 miliard korun a víte, že nemáte ambici a nemůžete to, co jste lidem slibovali, vrátit. Vy jste říkali, vrátíme vám, co vám vláda Petra Fialy při mimořádné valorizaci vzala. Říkali jste to tady před třemi roky. Tak proč tam teďka nevrátíte těch tisíc korun k těm třem stovkám, které tady teďka navrhujete? Protože víte, že ten státní rozpočet a veřejné finance to nejsou schopny zvládnout. Ale tenkrát se vám to argumentačně, abyste tady Marianovi Jurečkovi, Petrovi Fialovi a dalším vypálili cejch na čelo, že jsme údajně někoho okradli. To se vám to hodilo! Dneska na to máte většinu, máte možnost to udělat, ale neuděláte to! A já vlastně dodávám, že jsem rád, že to neuděláte, protože ten účet, který byste vystavili ještě vyšší těm budoucím generacím, by byl ale opravdu už úplně neférový.

Ale jednu podstatnou, důležitou věc chci říct. My jako lidovci říkáme, že důchodci, naši senioři, naši tátové, maminky, babičky, dědečkové jsou lidé, kteří si zaslouží velkou pozornost. Já jsem byl včera přítomen na semináři, které který pořádalo MPSV. Tam zaznělo, že zhruba v příštích 10 letech budeme potřebovat 180 miliard korun investic do budování sociální infrastruktury. A tady jsem rád, že s těmi daty, která jsme dali dohromady s panem profesorem Duškem, vy jako vládní koalice pracujete. Ale safra, proč se to neprojeví v tom návrhu rozpočtu na příští rok? Nemáte tam ani korunu na investice do budování sociální infrastruktury, pobytových služeb, denních stacionářů, odlehčovacích služeb, rozvíjení kapacit terénních služeb, investice do rozvoje toho, aby tady přibývaly ty úvazky. Proč tam ty peníze nenasměřujete? Proč ten přebytek z těch 40 miliard korun na důchodovém účtu nesměřujete na tuto investici, která by opravdu podpořila kvalitu života našich seniorů ne jednorázově na jeden měsíc 2 000 korunami, ale opravdu v tom dlouhodobém výhledu? Budeme to potřebovat. Vy ta data už dneska máte a trestuhodné a štve mě to, že s tím skutečně nic neděláte. Je vám to jedno a přehlížíte to.

Ve vašich volebních novinách jste měli napsáno – hnutí ANO, teď k nim mluvím, že budete podporovat prevenci ve zdravotnictví, protože screeningové programy jsou velmi důležité jak pro člověka z hlediska včasného zachycení různých typů onkologického onemocnění, ale i z hlediska snižování nákladů zdravotní péče. Proč to neděláte? Proč škrtáte finanční prostředky na screening těch programů? Proč si zvyšujete rozpočet Ministerstva zdravotnictví na ten vlastní vnitřní provoz o 25 procent? A to stejné zvyšujete u Ministerstva financí. To je ten rozpor mezi tím, co jste lidem slibovali, co dávalo logiku, a chápu, že to prostě pro mnoho lidí bylo velmi dobrou a zajímavou částí toho programu, proč je to v rozporu s tím, co teď skutečně děláte? Tohle ti lidé taky nechtěli.

A myslím si, že je tady celá řada voličů, kteří vlastně i nám to říkají, já je potkávám v ulicích, potkávám voliče, kteří mně řeknou, já jsem volil hnutí ANO, ale jsem naštvaný a vadí mně to, že teď je tady celá řada věcí, které jsou chaotické. Ruší třeba tu reformu podpory zaměstnanosti, kterou sami schvalovali. To mně ti vaši voliči říkají. A zároveň mně ti lidé říkají, my jsme očekávali od té vlády mnohem víc. Je to chaos, hádky s panem prezidentem a chybí nám skutečně řešení problémů této země. A já tady neříkám, že vaši voliči se spletli, to vůbec ne. Mám respekt před každým člověkem, který přijde k volbám, odevzdá svůj hlas, ať už volil kohokoliv. Ale je tady chyba v tom, že vy jste jim něco jiného slíbili, něco jiného jste napsali do programového prohlášení vlády a něco jiného teď tady děláte jako vláda. To je ten zásadní problém. A jestli se má budovat důvěra ve společnosti, tak důvěra není jenom jedno hlasování v Poslanecké sněmovně na začátku mandátu vlády. Důvěru politik, důvěru vláda musí prokazovat každý den na obecní úrovni, městské úrovni, krajské, celostátní, evropské. Jinak je to prostě pohrdání těmi lidmi, pohrdání jejich důvěrou, pohrdání tím, že oni uvěřili, že to, co jste napsali do vašich programů, že skutečně budete realizovat a plnit.

Myslím si, že tady je to naprosto jasně viditelné. (Ukazuje velký transparent.) Myslím si, že naprosto všichni si pamatujeme tyto billboardy, kdy tam byla hesla: nižší ceny energií, nižší sazby hypoték, levnější bydlení, dostupnější bydlení, nižší zadlužování. Dneska vlastně vidíme, že se děje v tom, co vláda předvádí, pravý opak. Roste nám stát, rostou výdaje na obsluhu toho státu, rostou hypoteční sazby, rostou ceny energií, roste zadlužování. Myslím si, že to je něco, na co je potřeba, abychom my poukazovali, od toho tady jako opoziční strana jsme. Děláme to věcně, slušně, kompetentně. Chápu, že Alenu Schillerovou a její tým dohání Jan Grolich se svojí lehkostí, do určité, bych řekl, až křeče. Vidíme tady pokusy o tom, že Alena Schillerová sedí jako ministryně u stolu, předvádí, jako že Janu Grolichovi telefonuje. Takhle si myslím se politický marketing fakt dělat nemá. Je to její věc. Jan Grolich vždycky na to umí poukázat, sám jí zatelefonuje a řekne, že má to číslo kdykoliv k dispozici, ať se paní ministryně, pokud fakt něco chce, ozve.

Myslím si, že Jan Grolich ukazuje nejenom na sociálních sítích (Ukazuje další transparent.), ale i v tom, jak řídí Jihomoravský kraj už druhé volební období, jak řídil 10 let obec, ze které pochází, že to umí dělat kompetentně, věcně, myslet i v tom středně- a dlouhodobém horizontu, aby se Jihomoravský kraj dobře rozvíjel. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(14.10 hodin)

(pokračuje Marian Jurečka)

Je to dneska centrum inovací, je to kraj, kde výborně funguje integrovaná doprava, je to kraj, který se opravdu stará o své občany v celé řadě věcí, a je to kraj, který umí rozumně hospodařit. A zároveň také hejtman Grolich férově vyžaduje po vládní koalici to, co sama ona vyžadovala po vládě Petra Fialy, například peníze na silnice druhých a třetích tříd. Tak by bylo fajn, abyste si jako vládní koalice dali dohromady to, co jste slibovali ve vašich volebních programech, to, co jste napsali do programového prohlášení vlády, a to, co vlastně teďka reálně děláte.

A dovolím si v závěru ještě jednu poznámku na nepřítomného pana premiéra. Pane premiére, vy máte jednu věc nebo vlastnost vlastně. Opakovaně jste tady v minulosti napadal Markétu Pekarovou Adamovou například z toho, že byla nějaká prodejkyně mobilů. Opakovaně vysvětlovala, jakou pozici měla u T-Mobilu. Že mně opakovaně říkáte, že jsem nějaký neúspěšný prodejce pesticidů, já vám, pane premiére, říkám jednu jedinou věc. Já jsem vyrostl odmalička v zemědělství. Já na rozdíl od vás si nepotřebuju sednout do traktoru, který vám někdo nachystá, a jezdit dokola na trávě. Já ten traktor umím řídit, umím ho nastavovat, umím u něj požívat různé nářadí, umím ho rozpůlit, umím ho opravovat. Kromě toho, že teď jsem nějaký čas v politice, tak jsem se uměl a umím živit vlastníma rukama, vlastní hlavou a já vás prosím, abyste si odpustil ty osobní invektivy. Tak vy tady chodíte a říkáte, že někdo nepostavil ani psí boudu. Pro mě lidi, kteří se umí starat o své rodiče, o své děti, kteří žijí spořádaným životem, tak jsou to lidé, kteří ve svém životě udělali hodně. Dělají třeba věci, o kterých se nepíše, o kterých se nemluví, ale jsou věci, kterými pomáhají jiným lidem ve svém okolí. A ta vaše snaha někoho dehonestovat je v tomhle ohledu opravdu křečovitá.

Poslední poznámka. Opravte si informace ve své složce k mé osobě. Mě nikdo nikdy nevyhodil, já pokud skončím tady tuto práci ze dne na den, tak normálně se mohu vrátit ke svému zaměstnavateli, pokud bych chtěl. Neříkejte tady lži veřejně. Pokud v tom budete pokračovat, tak já přistoupím případně k právním krokům, protože není možné, abyste si dovoloval takovéto výpady nejenom vůči mně, ale vůči celé řadě jiných kolegyň, kolegů, kdy místo abyste uměl reagovat fakty, argumenty, daty, čísly, tak se snižujete k tomu, že jenom lacině urážíte. Z celé té řady důvodů, kterou jsem tady pojmenoval, a to jsou ty rozpory mezi tím, co jste slibovali, ať to shrnu. Slibovali jste štíhlejší stát – přidáváte 9 000 úředníků a 36 miliard korun na ten stát. Kde je ten štíhlý a efektivní stát. Slibovali jste postupné snižování deficitu a nižší zadlužení. Místo toho je tady obří deficit na příští rok. Slibovali jste, že nebudete zvyšovat daně. Místo toho je zvyšujete. A takhle mohu pokračovat.

Takže já vás normálně, slušně, věcně na základě argumentů, faktů, které jsem uvedl, žádám: upravte si programové prohlášení vlády, nedělejte něco jiného, než jste slibovali svým voličům ve volbách, a z toho důvodu, který jsem tady vyjmenoval, a jsou to fakta a já budu rád, když tady někdo přijde z vládní koalice po mně, a ty klíčové věci, které jsem tady řekl – dluh, daně, energie, investice do sociální infrastruktury, investice do silnic druhých a třetích tříd, když tady přijdete po mně a argumentačně mě úplně rozsekáte a řeknete, nic z toho, co říkal Marian Jurečka, není pravda proto, že to je tak a tak a tak, a doložíte to fakty. K tomu vás vyzývám, to udělejte, to patří do vyspělé parlamentní diskuse. Souboj argumentů, faktů, idejí, ne tupé, hloupé urážení svých protivníků, když dojdou argumenty a fakta.

Z těchto důvodů, které jsem vyjmenoval, logicky poslanecký klub KDU-ČSL bude hlasovat pro návrh vyslovení nedůvěry této vládě, protože tohle jsme fakt nikdo nechtěli. Děkuju za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní s dalším přednostním právem pan ministr Macinka. Pane ministře, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Petr Macinka: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem rád, že taky dostávám prostor tady vyjádřit se jako předseda jedné z vládních stran k dnešnímu bodu programu, tedy k tomu, že opozice svolala tuto mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, aby se pokusila vyslovit nedůvěru vládě. Já myslím, že to je právo opozice, hlasování o důvěře a nedůvěře vládě patří k základním mechanismům parlamentní demokracie. A já jsem vlastně docela rád, že si to dnes můžeme připomenout, protože když někdy poslouchám, jak je v České republice údajně ohrožena demokracie, jak zde vládnou údajné antisystémové síly a jak se naše země snad pomalu propadá někam mimo civilizovaný svět, tak ten dnešní pohled, obrazný pohled do tohoto sálu, pokud by byl naplněn, by působil docela uklidňujícím dojmem. Opozice svolala schůzi, vláda přišla, opozice může mluvit, vláda může odpovídat a nakonec se bude hlasovat. Tomu se, dámy a pánové, říká parlamentní demokracie, která funguje. Úplně jiná otázka samozřejmě je, proč se tady tato schůze koná právě teď několik dnů před volbami. A ještě jiná otázka je, zda někdo vůbec v této místnosti skutečně očekává, že vláda dnes padne. To asi víme všichni, jak to dopadne. Takže si asi nemusíme hrát na to, že jsme se dnes sešli v nějaké mimořádné chvíli ohrožení republiky, až opozice zatáhla za poslední záchrannou brzdu. To asi ne, že?

Opozice nepochybně využila své ústavní právo svolat mimořádnou schůzi a zároveň získala několik hodin televizního vysílání před volbami, což samozřejmě není protiústavní, není to ani nedemokratické, to je politika, a proto já to samozřejmě nikomu nezazlívám. Možná kdybych byl na vašem místě, tak bych také přemýšlel, jak se několik dnů před volbami dostat na co nejdelší dobu do televize.

Ale když už jste nás sem tedy svolali, tak by bylo asi škoda tady této příležitosti nevyužít, protože hlasování o nedůvěře vlády má jednu docela užitečnou vlastnost. Ono nutí tu vládu zastavit se a říct, co vlastně dělá, co se jí podařilo, co se jí nepodařilo, kde existují mezi koaličními stranami rozdíly, kam chceme tuto zemi vést, a já vás možná překvapím tím, že říkám, že si myslím, že dobrá opozice je pro vládu důležitá. Já jsem pravicový politik, já věřím v konkurenci a konkurence je užitečná nejenom v podnikání, v ekonomice, ale určitě je užitečná taky v politice. Konkurence vás nutí neusnout, nutí vás obhajovat vlastní rozhodnutí, nutí vás být lepší a taky proto bych si přál, aby ta opozice tady byla silná. Přál bych si silnou opozici. Opozici, která řekne, toto děláte špatně a my bychom to udělali lépe a takto, tento váš zákon je chybný, my tady máme náš lepší, tady tyto vaše priority jsou špatné a představujeme vám ty svoje a tak dále a tak dále. Taková opozice by byla pro vládu nepříjemná a bylo by to tedy ale pro zemi bohužel tedy užitečné. Bohužel, že to tak nevidím, protože slabá opozice – a teď se opravdu nechci nikoho dotknout – je pro vládu spíše dárkem. Pro vládu je dárkem, že je slabá opozice, ale určitě to není dárkem pro demokracii.

Takže já bych proto uvítal, kdyby vedle neustálého vymezování vůči Babišovi, Okamurovi nebo Macinkovi bylo stále častěji slyšet také to, co vlastně chcete dělat vy. Co chcete dělat, ne co chcete zrušit. Ne koho chcete porazit, před kým chcete Českou republiku zase zachraňovat, ale chtěl bych slyšet, co chcete nabídnout. A to fakt není řečnická otázka. To je, myslím, podstata politické soutěže. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(14.20 hodin)

(pokračuje Petr Macinka)

Takže v tomto smyslu by možná leckdo mohl hodnotit včerejší expozé pana předkladatele jako hodinovou reklamu na vlastní bezvýznamnost. No, nic. Teď k tomu hlavnímu důvodu dnešní schůze – k rozpočtu. Tady možná také leckoho zklamu, nebudu vám tvrdit, že schodek 386 miliard korun je skvělý. Není. Je vysoký, podle mého názoru je příliš vysoký a Motoristé to říkají celou dobu otevřeně. Určitě proto tedy nezačnu dnes před tady touto Sněmovnou tvrdit opak jenom proto, že sedím ve vládě, protože koaliční vláda není žádná sekta.

Členové koalice nemusí každé ráno vstát a přesvědčit sami sebe o tom, že všechno, na čem se večer předtím dohodli, je jejich politický ideál, protože koalice je kompromis a kompromis znamená, že někdy hlasujete i pro výsledek, který by vypadal úplně jinak, kdybyste rozhodovali sami. Motoristé mají ve vládě svoji váhu, hnutí ANO má ve vládě svoji váhu, SPD má svoji váhu, protože voliči nějak rozdali karty a my s nimi musíme hrát.

Za ten výsledek samozřejmě neseme společnou odpovědnost a já od ní určitě neutíkám. Stejně tak nebudu ale předstírat, že 386 miliard schodku je číslo, které bych si já nebo Motoristé, které bychom si napsali na papír, kdybychom státní rozpočet sestavovali sami. To bychom si nenapsali. My jsme před volbami měli heslo, které nám často, nám Motoristům, často připomínáte. I když tedy připomínáte pouze polovinu toho hesla. To heslo znělo: ukončíme Fialu a pohlídáme Babiše. Myslím, že Fialu ukončili voliči a teď zbývá tedy ta druhá část – pohlídáme Babiše. A já jsem vlastně docela rád, že to zmiňujete, protože mám také možnost se k tomu vyjádřit.

Tak začneme rozpočtem. Toto... ten rozpočet na rok 2027 je prvním rozpočtem, který tady tato vláda připravila reálně v tom celém rozpočtovém cyklu. Je to první skutečný volební... První skutečný rozpočet tohoto volebního období, za který naše vláda nese plnou politickou odpovědnost. Je první, ale určitě není poslední. Před námi jsou ještě více než tři roky fungování této vlády a o tom, zda vláda zvládla veřejné finance, podle mě nakonec nebude rozhodovat jedno izolované číslo, rozhodne trajektorie. A já bych to chtěl říct úplně otevřeně, jestli budeme za tři roky stát na tomto místě a předkládat České republice rozpočty se schodky blížícími se čtyřem stům miliard, tak vám určitě nebudu vysvětlovat, že všechno je v pořádku, protože nebude.

Pokud by takto vysoké schodky pokračovaly celé to volební období, tak bych to považoval za neúspěch té vlády. A pokud u toho celého volební období budou Motoristé, tak to by samozřejmě byl také neúspěch Motoristů. To chci říct zcela jasně. Ale stejně jasně bych rád poznamenal, že není správné soudit celé čtyřleté volební období podle jednoho prvního rozpočtu. Na ta čísla se podívejme na konci. Jestli deficit klesal, jestli se podařilo brzdit růst výdajů, jestli jsme odstranili nějaké zbytečné výdaje, jestli ekonomika rostla, jestli stát postupně přestal utrácet výrazně více než kolik vybere. To všechno pak bude měřitelné. Tam se už nikdo neschová za nějakou tiskovou konferenci – ani vláda, ani opozice, ani Motoristé.

A proto říkám něco, co možná není v politice úplně obvyklé – náš slib voličům, že budeme Andreje Babiše hlídat, neposuzujte podle toho, co o něm říkáme dnes, posuďte jej podle výsledku celého volebního období, protože pak už to nikdo neokecá. Ani já. Když jsme říkali, že pohlídáme Babiše, tak jsme tím nikdy nemysleli pouze kalkulačku Ministerstva financí. A možná tady vzniká v hlavách některých jisté nedorozumění. Tak mi dovolte k tomu říct pár slov.

ANO a Motoristé nejsou stejné politické strany. Kdyby byly, tak by jedna z nich byla zbytečná. My máme různé voliče, máme různou historii, máme v některých otázkách různé názory a máme také rozdílnou politickou DNA. Hnutí ANO je široké politické hnutí, je to catch-all party, které má své pravé křídlo, levé křídlo. Motoristé jsou menší stranou, ale aspoň o to jednoznačněji víme, kde stojíme. Jsme pravicová strana, jsme konzervativní strana, věříme v osobní svobodu a osobní odpovědnost, věříme v soukromé vlastnictví, věříme v trh, věříme v rodinu, věříme v národní stát a nevěříme tomu, že úkolem státu je vychovávat dospělé lidi podle momentálně převládající ideologie.

A právě v tomto smyslu chápeme svoji úlohu v dnešní vládě. Nejsme tady od toho, abychom byli nějakou menší kopií hnutí ANO. Jsme tu také proto, abychom byli její pravicovou a konzervativní kotvou. A ano, i toto je ono pohlídáme Babiše, protože jeden z asi největších a nejdůležitějších politických sporů současnosti, podle mého názoru, už dávno neprobíhá mezi tou tradiční pravicí a tradiční levicí. Já myslím, že spor o to, jestli budou daně 19 nebo 21 procent, tak to bylo sporem, tak možná konce devadesátých let.

Podle mého názoru [dnes probíhá jiný střet. Je to střet mezi dvěma představami o společnosti. Jedna představa říká: člověk je svéprávný, má právo rozhodovat o svém životě, stát má chránit jeho bezpečnost, svobodu a majetek, má stanovovat srozumitelná pravidla a pak mu, pokud možno, raději v ničem nepřekážet. Ta druhá představa říká něco jiného, možná opačného, že člověka je potřeba stále více vést, že je potřeba ho regulovat, motivovat, dotovat, zdaňovat, vychovávat, vysvětlovat mu různé věci, například čím má jezdit, jak má topit, co si má kupovat, jaká slova má používat a které společenské postoje jsou žádoucí.]

Tak my, Motoristé, stojíme na té první straně tohoto sporu. A jestli tomu někdo chce říkat kulturní válka, tak, prosím, klidně. My určitě nehodláme předstírat, že žádný takový spor neexistuje. To fakt nebudeme. Pomiňme nebo můžeme zmínit tady náš evergreen – Green Deal. Pro nás to nikdy nebyla a nebude to pouze technická debata o nějakých emisích. Je to debata o tom, kolik práva má politika zasahovat lidem do jejich každodenního života. Když politika rozhoduje, jaké automobily mají být za několik let dostupné na evropském trhu, tak to není klimatická politika, je to také průmyslová a spotřebitelská politika. Když evropský systém emisních povolenek zdražuje energii, vytápění nebo dopravu, tak to není pouze klimatická politika, to je sociální a hospodářská politika. A když průmysl kvůli drahé energii a regulacím přestává být konkurenceschopný, nemůžeme lidem říkat, že mají být spokojeni, protože jsme alespoň splnili nějakou tabulku.

[Proto my chceme změnu evropské klimatické politiky. Proto odmítáme ETS 2. Proto odmítáme administrativní vytlačování spalovacích motorů. A proto říkáme, že ochrana životního prostředí musí hlavně respektovat ekonomickou a technologickou realitu.]

[Stejný hodnotový spor vedeme v otázkách týkajících se migrace. Samozřejmě se asi všichni shodneme, že pomáhat člověku v nouzi je správné, ale stát, který nedokáže rozhodovat o tom, kdo vstupuje na jeho území a kdo na něm může zůstat, přestává plnit jednu ze svých základních funkcí. My jaksi nepovažujeme ochranu hranic za extremismus. Naopak je to základní funkce státu. Rozlišovat mezi legální a nelegální migrací není xenofobie, to je základ právního řádu. A nesouhlasit s konkrétní evropskou migrační politikou není protievropské. To je legitimní politický spor.]

[Podobný spor vedeme v jiném tématu, tématu svobody slova. Svoboda slova není právo říkat pouze to, s čím souhlasí nějaká vláda. Ani to, s čím souhlasí opozice. Ani to, s čím souhlasí novináři nebo univerzity nebo neziskovky. Naopak smyslem svobody slova je právě ochrana názoru, který někoho rozčiluje. Samozřejmě v mezích zákona. Ale ty meze stanoví nějaký právní předpis. Určitě ne nějaká společenská móda nebo aktivistická organizace nebo politická neziskovka. A určitě ne žádný samozvaný arbitrážní sbor nějakých správných názorů.] ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(14.30 hodin)

(pokračuje Petr Macinka)

[Tím se dostávám k neziskovkám, neziskovým organizacím.] I tady se ta debata často docela karikuje. [Nikdo nechce rušit žádné spolky, nikdo nechce zakazovat občanskou společnost. Určitě nikdo nechce bránit lidem, aby se sdružovali a prosazovali názory, kterým věří. Naopak, to je svoboda. Ale svoboda sdružování neznamená automatický nárok na peníze daňového poplatníka.] Jestli chce někdo provozovat politický aktivismus, samozřejmě že na to má v demokracii plné právo, ať přesvědčuje občany, ať si hledá podporovatele, ať si získává soukromé peníze. No, ale je naprosto legitimní se ptát, proč má jeho politický aktivismus povinně financovat občan, který s ním nesouhlasí? To není žádný útok na občanskou společnost. To je debata o tom, co má nebo nemá platit stát.

Podobných otázek se nabízí mnoho, otázka, která se týká kultury, vzdělávání a dalších oblastí. [Stát tady není od toho, aby určoval správný názor, nemá prostřednictvím veřejných peněz vytvářet prostředí, ve kterém je jeden ideový proud automaticky považován za morálně nadřazený těm ostatním. Pluralita není problém, který má stát řešit. Pluralita je naopak stav, který má demokratický stát chránit.]

No a tohle všechno, dámy a pánové, je to ono, to ono pohlídáme. Všimněte si, že neříkám, pohlídali jsme, používám přítomný čas, hlídáme, pohlídáme, protože jsme stále na začátku volebního období. Máme před sebou víc než tři roky a právě proto mi připadá trošku předčasné, když nám opozice už dnes vystavuje závěrečné vysvědčení. Počkejte si, počkejte si a na konci toho volebního období bude mnohem jednodušší zjistit, jestli jsme uspěli. U rozpočtu budou čísla. Buď bude jasné, že deficit klesal nebo nebude. U Green Dealu bude možné říci, co jsme změnili, co jsme nezměnili. U migrace bude možné říci co jsme prosadili, nebo co jsme zablokovali. U regulací bude možné spočítat, co zmizelo, nebo co přibylo. U financování politického aktivismu bude možné zjistit, kam veřejné peníze tekly, anebo téct přestaly. To všechno si budete moci zkontrolovat. A to je možná jeden z podstatných rozdílů mezi námi a částí dnešní opozice.

V minulých letech česká politika se často dělila na strany demokratické a údajně nedemokratické, na přijatelné a nepřijatelné, na ty, se kterými se smí mluvit a na ty, se kterými se mluvit nemá a tak dále. Tak my tady tuto představu odmítáme.

[Demokracie není systém, ve kterém všichni slušní lidé spolu souhlasí. Demokracie je naopak systém, který umožňuje lidem zásadně nesouhlasit a přesto spolu žít v jedné zemi.] Je to náročnější, ale je to také daleko svobodnější. Takže až se mě příště zeptáte, pane Macinko, tak jak přesně hlídáte Andreje Babiše? Tak moje odpověď bude jednoduchá. Chceme tlačit na to, aby se rozpočtová politika v průběhu volebního období vracela k odpovědnosti. Chceme bránit tomu, aby se každý problém automaticky řešil jenom dalšími veřejnými penězi. Chceme bránit český průmysl před regulacemi, které považujeme za škodlivé, chceme velmi přísnou migrační politiku, chceme omezovat financování politického aktivismu státem, chceme chránit svobodu veřejné debaty, chceme připomínat jednoduchou skutečnost, že stát existuje pro občana, nikoliv občan pro stát.

Někdy přitom uspějeme, někdy budeme muset udělat nějaký kompromis, ale někdy třeba prohrajeme. Jsme koaliční strana, ne majitelé České republiky. Ale dokud v této vládě jsme, tak tento hlas v ní bude přítomen.

Teď mi krátce dovolte přejít k oblasti, za kterou nesu ve vládě osobní zodpovědnost, k zahraniční politice. Když jsem přicházel do Černínského paláce, tak jsem nechtěl dělat žádnou revoluci v geopolitickém ukotvení České republiky. Česká republika zůstává členem NATO, zůstává členem Evropské unie, Spojené státy zůstávají naším zásadním bezpečnostním partnerem, máme své spojence, máme své závazky a máme také své zájmy Co jsem ale změnit chtěl, tak byl způsob, jakým českou zahraniční politiku děláme. Méně aktivismu, více diplomacie, méně gest, více výsledků, méně automatického přejímání cizích postojů a více vlastního úsudku. Protože úkolem českého ministra zahraničí není objíždět svět a vysvětlovat ostatním státům, co si mají myslet a jak se mají chovat.

To bejvávalo. Úkolem ministra zahraničních věcí je primárně prosazovat zájmy České republiky. A u každého rozhodnutí se ptát - je to dobré pro bezpečnost České republiky? Je to dobré pro její prosperitu? Je to dobré pro svobodu jejích občanů? A pokud je odpověď ano, tak stojí za to o to bojovat. Proto považujeme transatlantický vztah za zásadní. Evropa musí převzít větší díl své zodpovědnosti za vlastní obranu, ale Spojené státy zůstávají zásadní součástí evropské bezpečnosti. Také proto [jsme obnovili důraz na spolupráci ve střední Evropě.] Visegrád pro nás není žádný nostalgický klub. Má být praktickým nástrojem pro energetiku, pro infrastrukturu, pro konkurenceschopnost, pro ochranu hranic, pro koordinaci v Evropské unii, tam, kde máme společné zájmy. A myslím, že je dobré, že se [státy Visegrádské čtyřky znovu pravidelně scházejí a koordinují své postoje.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Obnovena pravidelná koordinace států V4 a větší důraz na praktickou středoevropskou spolupráci.

To také nebývalo zvykem v uplynulých čtyřech letech. Stejně pragmaticky přistupujeme k Evropské unii. Motoristé nejsou stranou vystupování České republiky z Evropské unie, nikdy jsme nebyli, ale zároveň také nejsme stranou, která bude další a další přenášeni pravomocí do Bruselu automaticky vydávat za historický pokrok. Já myslím, že Evropa má vážný problém s konkurenceschopností, má drahé energie, má přeregulovaný průmysl, zaostává v některých technologiích. Ale odpovědí Bruselu, jak vidíme, je pokaždé zase jenom další regulace. Pro nás to není správný přístup. Ona silná Evropská unie neznamená slabší členské státy. Právě proto chceme být v Evropě aktivní a prosazovat své zájmy. Ne je při vstupu do jednací místnosti odkládat v šatně, tak jak tomu bývalo v minulosti.

Ano, [změnili jsme také tón debaty o válce na Ukrajině.] [Rusko napadlo Ukrajinu a Česká republika má zájem na tom, aby vojenská agrese nebyla nějakým úspěšným nástrojem mezinárodní politiky. Máme samozřejmě zájem na tom, aby Ukrajina zůstala samostatným státem, ale také máme zájem na tom, aby ta válka skončila. Protože válka není PR program,] určitě ne pro tuto naši vládu. Také to tak nebývalo v minulosti. Ve válce umírají lidé každý den. A úkolem diplomacie fakt není soutěžit v tom, kdo pronese bojovnější větu v článku, v rozhovoru, v diskusi nebo na Twitteru. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(14.40 hodin)

(pokračuje Petr Macinka)

Úkolem diplomacie je především hledat okamžik, kdy je možné tu válku ukončit nějakým jednáním, protože síla a diplomacie nejsou žádné protiklady. Bez síly nemá diplomacie váhu, ale bez diplomacie nemá síla žádný politický cíl.

Česká zahraniční politika taky nemůže končit na hranicích Evropské unie, protože víme, že svět se mění a přesouvá se ekonomické těžiště. Některé regiony a země rostou a rostou ty, kterým česká politika v minulosti žádnou velkou pozornost nevěnovala. Asie, Indopacifik, Blízký východ, Afrika, Latinská Amerika. To samozřejmě neznamená, že by všechny tady tyto regiony, anebo že by všechny státy byly našimi spojenci, to určitě ne, ale diplomacie není umění mluvit pouze s lidmi, se kterými se ve všem shodneme, se kterými ve všem souhlasíme. To by bylo velice pohodlné povolání. Diplomacie je naopak schopnost jednat i s těmi, s nimiž se neshodujeme, pokud tím můžeme něco získat pro Českou republiku.

Proto taky [klademe velký důraz na ekonomickou diplomacii.] Také to tak nebývalo v těch uplynulých letech. [České ambasády už ví, že mají pomáhat českým firmám, že mají otevírat trhy, pomáhat získávat zakázky, přivádět investice, hledat technologie, budovat bezpečnější dodavatelské řetězce.] To nedělá tu diplomacii méně vznešenou. To je diplomacie, jejíž užitek skutečně pozná občan České republiky.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Ministerstvo klade větší důraz na ekonomickou diplomacii a úkoluje ambasády podporou českých firem, trhů, zakázek a investic.

Dámy a pánové, naše vláda určitě není bezchybná. Já určitě nejsem bezchybný, Motoristé určitě nejsou bezchybní a určitě během tohoto volebního období uděláme některá rozhodnutí, která se třeba nepovedou, protože kdo tvrdí, že při vládnutí nikdy žádnou chybu neudělal, tak pravděpodobně nikdy nic skutečně neřídil, ale politika se nakonec neposuzuje podle bezchybnosti, posuzuje se podle směru a podle výsledků, a proto se vrátím na začátek.

Tady na této schůzi budeme hlasovat o tom, zda má či nemá vláda důvěru této Poslanecké sněmovny. Chápu, že vy, dámy a pánové z opozice, této vládě nevěříte, to je docela legitimní, že kdybyste vládě věřili, tak byste pravděpodobně nebyli opozicí.

My své vládě důvěru samozřejmě vyslovíme, ne proto, že považujeme každé rozhodnutí za dokonalé, ani ne proto, že bychom byli spokojeni s každým číslem ve státním rozpočtu a už vůbec ne proto, že bychom zapomněli, co jsme říkali před volbami. Právě naopak. My jsme v této vládě proto, abychom své priority dokázali prosazovat. A jsme v ní také proto, abychom ovlivňovali věci, které by bez nás, bez Motoristů, mohly vypadat docela jinak.

A to je podstata koalice. Ne ztratit vlastní identitu, ale svůj mandát použít k ovlivnění výsledného směru. Takže já nebudu říkat dnes, že tato vláda je dokonalá, raději řeknu, podle čeho má být jednou hodnocena. Na konci volebního období se podívejme na státní rozpočet. Je deficit výrazně nižší? Pak jsme se někam posunuli. Není? Pak je na místě říct, že jsme neuspěli. Podívejme se na český průmysl, na ceny energií, na množství regulace, na automobilový průmysl, na migrační politiku nebo na to, co stát financuje, na to, jaký prostor má svobodná veřejná debata. Podívejme se na postavení České republiky v Evropě. Podívejme se na naše transatlantické vztahy. Na to, jestli česká diplomacie přinesla českým občanům a firmám konkrétní výsledky. A potom hodnoťme podle výsledků, ne podle tiskových konferencí nebo podle sloganů, a ne podle toho, kdo na koho dnes v Poslanecké sněmovně hlasitěji zakřičí.

My jsme před volbami řekli, ukončíme Fialu a pohlídáme Babiše. Ta první část už je naplněna. Zaplaťpánbůh. Ta druhá právě teď probíhá. A ano, platí to určitě i pro rozpočet. Takže na konci volebního období bude možné říci, jestli jsme naplnili i tento závazek. Budou před námi výsledky, čísla a rozhodnutí a země, kterou po sobě tato vláda zanechá. A potom teprve přijde to skutečné hlasování o důvěře. Ne tady to dnešní, ale to, ve kterém hlasují občané České republiky ve volbách. A přesně tak je to v demokracii správně. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní je přihlášen před rozpravou s přednostním právem pan ministr Plaga, kterého ovšem nevidím v sále, proto další přihlášený před rozpravou s přednostním právem je pan ministr Klempíř. Pane ministře, máte slovo.

Ministr kultury ČR Oto Klempíř: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je to jednoduché. Opozice dnes žádá o vyslovení nedůvěry této vládě a vlastně proč ne, je to její právo. Je dobře, že toto právo má, protože demokracie bez opozice není žádnou demokracií. Stejně tak ale platí, že demokracie bez odvahy vést debatu a případně jít do sporu není skutečnou demokracií, ale jen hrou na demokracii.

My, ministři za Motoristy, na rozdíl od současné opozice tuto definici demokracie respektujeme. Nevnímáme spory a odlišné názory jako něco nepatřičného. Nepovyšujeme se jako někteří zde, nemoralizujeme ostatní proto, abychom si mysleli, že máme lepší nápady, než mají oni. My Motoristé si jen stojíme za tím, že naše myšlenky jsou správné a že tak to má být.

Seznam vládních úspěchů jste už slyšeli včera od pana premiéra. Něco z toho možná zopakuji, protože opakování je, jak všichni víme, matka moudrosti. Projdu dále věci z mého úřadu, protože mám pocit, že zvláště vy, kteří jste nyní v opozici, máte trochu tendenci tato fakta přehlížet nebo desinterpretovat.

Mnohem více mě ovšem zajímá otázka, proč vlastně tato schůze probíhá. A myslím si, že odpověď není zas tak složitá. Česká politika si během posledních let zvykla totiž zaměňovat aktivitu za výkon. Tiskové konference si zvykla zaměňovat za výsledky. Marketing si zvykla zaměňovat za správu státu. Různé morální pózy a klišé si zvykla zaměňovat za odvahu a videíčka na internetu za politický názor. I proto se tady stále častěji bavíme o symbolech a stále méně se bavíme o podstatě. Vy mluvíte o titulcích médií, které vám fandí, myslím vás, opozice, a zapomínáte na důsledky. Vy stavíte na první místo emoce, my stavíme na první místo fakta. Jenže my na rozdíl od vás nebudeme řídit stát podle nálad na sociálních sítích. Stát totiž není žádný marketingový projekt. Stát je dlouhodobý závazek a každý, kdo někdy něco řídil, ví jednu věc. Pokud děláte rozhodnutí, občas chybu uděláte. Pokud neděláte žádná rozhodnutí, neděláte chyby, ale také nic nezměníte a nic nedokážete.

To vaše vláda, vážená opozice, byla ubátá. To vaše vláda měla strach udělat téměř jakékoliv rozhodnutí. To vláda ODS byla ta, která místo správy státu zvolila jakousi zatuchlost a místo odpovědného rozhodování tady bylo dohazování kšeftíků svým názorově blízkým. A věřte mi, že tak to je. Za ten první rok ve vládě a na Ministerstvu kultury jsem těch důkazů viděl opravdu haldu. Hlavním problémem předchozí vlády nebylo to, že by se udělalo velmi mnoho chyb. Problém byl v tom, že se až příliš často prostě nerozhodovalo vůbec. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(14.50 hodin)

(pokračuje Oto Klempíř)

Váš problém je, že když jste něco náhodou udělali, tak jste to buď úplně nebo alespoň částečně zpackali a my to musíme napravovat.

Dámy a pánové, mám pocit, že se česká politika ocitá v takzvané pasti okamžiku. Řešíme každou kauzu, každou větu, řešíme každý titulek, ale stále méně mluvíme o tom, jak má česká politika vypadat třeba za 10, nebo dokonce za 20 let. A to je přece základní úkol politiky – nestarat se jen o dnešek, ale vytvářet podmínky pro budoucnost, vrátit lidem důvěru ve stát a odvahu nést odpovědnost sami za sebe. Stát není účetní položka. Stát je společenství lidí společenství, které potřebuje důvěru, potřebuje sebevědomí, identitu a potřebuje správně fungující instituce.

Dovolte mi nyní obrátit pozornost k oblasti, za kterou nesu odpovědnost, tedy za kulturu. Možná si někdo řekne, že kultura není při debatě o důvěře vlády důležitým tématem, ale já si myslím pravý opak, protože vztah státu ke kultuře totiž přesně ukazuje, jakou představu má stát o společnosti. A tady je potřeba zdůraznit, že [v roce 2027 bude mít můj úřad o 1 miliardu 653 milionů korun víc než loni.] A rozpočet toho úřadu, tedy myslí Ministerstvo kultury, bude 19 miliard 256 milionů korun.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Rozpočet Ministerstva kultury má podle projevu vzrůst o 1,653 mld. Kč na 19,256 mld. Kč; ministr zároveň otevírá vícezdrojové financování regionální kultury.

Jen pro pořádek, tohleto navýšení probíhá bez stimulační drogy zvané Národní plán obnovy. Tu k dispozici nemáme.

Naše vláda si totiž uvědomuje, že kultura není žádný luxus. Zároveň je potřeba říct, že podle mě kultura také nemůže být koníček několika vyvolených. Kultura je prostor, ve kterém společnost přemýšlí sama o sobě, ve kterém si připomíná svoji historii, ve které hledá svoji budoucnost. Silná kultura totiž znamená velice silnou společnost. Nikoliv proto, že by řešila všechny problémy, ale protože pomáhá vytvářet důvěru, identitu a soudržnost, a to v době, kdy se společnost stále snadněji rozděluje na jednotlivé tábory. Je to důležitější než kdy dříve takhle reagovat.

A když mluvím o rozdělování společnosti, tak tím nemyslím jen hybridní hrozby, ale také naprosto – pro mě nepochopitelné – rozdělování společnosti na my a oni. (Doprovází gesty.)

Kultura ovšem, jak říkám, není jen veřejná služba. Je také významnou součástí české ekonomiky. Podle posledních dat se kultura v roce 2024 podílela téměř dvěma procenty na tvorbě hrubého domácího produktu a zaměstnávala kolem 240 000 lidí. Tržby z vlastní činnosti dosáhly více než 320 miliard korun a představovaly zhruba 84 procent příjmů celého odvětví. To jsou čísla, která vyvracejí jeden zažitý mýtus. Totiž ten, že kultura stojí především na dotacích. Nestojí, jak slyšíte. Kultura vytváří pracovní místa, kultura podporuje cestovní ruch, podporuje služby, podporuje regionální rozvoj, kultura podporuje inovace a především se stává stále více součástí ekonomické konkurenceschopnosti států.

Jeden příklad za všechny je třeba Švédsko – země se zhruba stejným počtem obyvatel je lídrem v počítačových hrách pro mobilní přístroje, je lídrem v hudebních aplikacích a především dlouhodobě silná v hudební branži. I proto říkám, že kultura není náklad, je investicí, stejně jako vzdělání, stejně jako bezpečnost, stejně jako věda.

Když mluvíme o kultuře, nemluvíme přece jen o Praze. Nemluvíme jen o velkých institucích, nemluvíme jen o Národním divadle. Mluvíme třeba o knihovnách v malých městech, o muzeích v regionech, o kulturních domech. Mluvíme o spolcích, o místních festivalech. Mluvíme o lidech, kteří po práci organizují kulturní život ve svých obcích, často bez velké pozornosti médií, často bez jakékoliv pozornosti politiků. Ale právě oni, tito bezejmenní, drží kulturní život této země pohromadě a právě na ně nesmíme zapomínat, protože kultura nevzniká pouze ve velkých centrech. Vzniká všude tam, kde se lidé chtějí setkávat, tvořit a sdílet své zkušenosti. Proto jsem připravený – a řekl jsem to i na festivalu tolik probíraném a komentovaném festivalu ve Strážnici – že budeme podporovat folklór. Jsme připraveni podpořit umění v regionech, protože tam je často daleko hůř dostupné než ve velkých městech.

A právě v těchto dnech vidíme, že nejde o nějakou abstraktní debatu. Prezident Unie orchestrálních hudebníků mě upozornil nedávno na situaci v Jihočeském divadle, kde se dnes řeší propouštění zaměstnanců. Jihočeské divadlo sice není institucí Ministerstva kultury a já jako ministr nemohu, a dokonce ani nechci, zasahovat do personálního rozhodnutí jeho vedení ani jeho zřizovatele, ale nemůžeme dělat, že se nás podobné problémy netýkají. Ukazují totiž na mnohem širší problém české kultury, a to je ten, že profesionální kultura v regionech nemůže dlouhodobě stát výhradně na bedrech jednotlivých měst. Proto [otevíráme debatu s kraji o stabilnějším vícezdrojovém financování profesionální kultury.] Už příští týden mě čeká jednání s hejtmanem... Promiňte... (Odkašle si mimo mikrofon.) Karlovarského kraje a následovat budou další. Chci co nejdříve jednat také s vedením třeba Jihočeského kraje. Protože pokud říkáme, že kultura nemá být výsadou Prahy, musíme proto také něco udělat.

Dámy a pánové, pokud mě něco skutečně znepokojuje, pak je to dlouhotrvající politizace kultury a médií veřejné služby. A říkám to bez ohledu na to, z jaké části politického spektra přichází. V posledních letech stále častěji slyšíme, že kultura a média veřejné služby mají potvrzovat takzvané správné názory, že mají podporovat jednu nebo druhou ideologii, že jsou součástí politického boje. Já myslím, že je to fatální omyl. Úkolem umění není potvrzovat názory politiků. Úkolem kultury není sloužit vládě ani opozici, ale ani žádné ideologii. Úkolem kultury je klást otázky, inspirovat, provokovat k přemýšlení, ukazovat různé pohledy na svět, nořit se do hloubi osudů, vyprávět příběhy, ale hlavně být absolutně svobodný. Ve chvíli, kdy začneme hodnotit umění podle jeho politické užitečnosti, přestáváme vytvářet kulturu a začínáme vytvářet propagandu a s propagandou má tato země příliš mnoho zkušeností na to, aby takovou chybu zopakovala.

Připomeňme si jednu nepříjemnou pravdu. Jak říkal T. G. Masaryk, a taky občas opakuje filozof Václav Bělohradský, společnost nerozdělují rozdílné názory, ty jsou normální. Společnost rozděluje přesvědčení, že existují občané prvního a druhého řádu – ti osvícení, ti zaostalí, ti správní, ti nesprávní, dezoláti a lepšolidé. A právě proti tomu bychom měli vystupovat. Kultura a média veřejné služby nemají vydávat lidem morální certifikáty, a už vůbec to nemá dělat ministr kultury. Moje práce není říkat lidem, co si mají myslet. Moje práce je vytvářet podmínky, aby mohli myslet svobodně.

Dámy a pánové, vážení hosté. (Vzhlédne k levé galerii.) Pokud mě dnes něco znepokojuje, není to nedostatek talentů, není to nedostatek peněz, dokonce ani nedostatek institucí. [Nejvíc mě znepokojuje rostoucí přesvědčení, že kultura má být nástrojem jakési převýchovy společnosti, že jejím úkolem je občanům vysvětlovat, co je správné, koho mají obdivovat, koho mají odsuzovat, jak mají mluvit, jak mají přemýšlet, a někdy dokonce jak mají žít.] ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(15.00 hodin)

(pokračuje Oto Klempíř)

[To není kultura, to je ideologie. A vždycky, když se kultura stala služkou ideologie, dopadlo to s ní velice špatně. Nezáleží na tom, jestli šlo o kulturu nebo o ideologii pravicovou, levicovou nebo o ideologii jakoukoliv jinou. Výsledek byl pokaždé stejný; méně svobody, méně talentu, méně důvěry a více strnulé konformity. Proto odmítám představu, že Ministerstvo kultury má být ministerstvem správných názorů.] Není. A pod vedením Motoristů ani mým nikdy takové nebude. [Ministerstvo kultury bude ministerstvem svobodného prostoru.]

A nyní pozor, teď přichází první moment, kdy se budu věnovat podrobněji médiím veřejné služby. I zde jsme od opozice svědky pokusu zatáhnout tyto instituce do každodenního politického zápasu. Chci jasně říct, že [média veřejné služby nemají být vládní, nemají být ani opoziční. Mají být veřejnoprávní, mají sloužit občanům. A právě proto jsme přistoupili ke změně jejich financování.] Ne proto, abychom si kupovali vliv. Ne proto, abychom si kupovali přízeň. Ale proto, že nezávislost něco stojí. Můžeme vést legitimní debatu o kvalitě jednotlivých pořadů. Můžeme vést legitimní debatu o hospodaření. Ale nesmíme zpochybňovat samotnou hodnotu veřejnoprávních médií, protože demokracie bez nezávislých institucí jaksi nefunguje.

[Brzo přijde čas, kdy si tady toto téma budeme moci probrat do detailů. To vám slibuji.] Ale budu rád, když si do té doby připravíte odpověď na jednu základní otázku. Jak moc se osobně cítíte nesvobodní? Dámy a pánové z opozice, máte pocit, že vám tady někdo brání ve svobodném projevu? Máte snad opravdu pocit, že kvůli tomu, že vaše příjmy jsou napojené na státní rozpočet, tak zde nemůžete svobodně mluvit? Brání vám snad vláda v tom říkat, co si myslíte? Já myslím, že ne. Takže jasně vidíte, že forma financování nemá nic společného se svobodou projevu. Pokud nyní chodíte po médiích a mítincích a říkáte, že změna financování ohrozí nezávislost zpravodajství, tak vědomě lžete. Je na vás si ujasnit, zda lži jsou legitimní součástí demokracie. A jak každý, kdo četl bibli, speciálně lidovci, dobře vědí, že největší lhář je ďábel. Jste snad jeho součástí? Též si myslím, že ne.

Když už mluvíme o svobodě projevu, tak se k ní váže svým způsobem i náš dokument Státní kulturní politika, který nedávno vzbudil velké vášně. Na rozdíl od předchozího vedení jsme ho nedělali jako podklad pro budoucí vypisování dotačních titulů. Nepsali jsme ho ale ani jako soubor všech přání lidí z kulturního byznysu a už vůbec ne jako dokument, který by měl skončit někde v šuplíku, zapomenutý. [My jsme v něm dali odpověď na jednoduchou otázku. Jakou kulturu chceme v České republice mít?] A také jsme samozřejmě v souladu s programovým prohlášením vlády jasně řekli, že kultura stojí na třech pilířích; na lidech, na kulturním dědictví a na budoucnosti.

Na lidech, protože kultura bez lidí neexistuje. Můžeme mít krásné budovy, opravené hrady, skvělé strategie, můžeme mít rozpočty. Ale pokud nebudeme mít schopné umělce, spisovatele, překladatele, knihovníky, památkáře, kurátory, muzejníky a další odborníky, nebude existovat žádná kultura, protože vztah ke kultuře často začíná úplně obyčejně. Třeba tím, že vám někdo jako dítěti přečte první knížku, později si svou první přečtete sami. A právě proto chceme mnohem víc pracovat se čtenářstvím jako s celoživotním cyklem a návykem. Nejde jen o to naučit děti číst. Jde o to, aby měly co číst, aby měly kam pro knihy chodit a aby o vztah ke knihám nikdy nepřišly ani jako dospělí. K tomu potřebujeme knihovny, školy, autory, nakladatele a samozřejmě jako to základní potřebujeme k tomu dobré knihy. A dobrá kniha zase potřebuje lidi, kteří jí pomohou na svět: spisovatele, nakladatele a také překladatele. Proto [nová kulturní politika překladatele výslovně zmiňuje, a proto bude pokračovat i konkrétní podpora literatury a překladů.] Dotační výzvy na příští rok vyhlásíme už v první polovině října.

A právě pro českou literaturu a její cestu ke čtenářům za hranicemi bude příští týden naprosto mimořádný. Česká republika totiž bude čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu. Pro někoho je to možná jen další veletrh v Německu, ale ve skutečnosti je to šance, aby si českých knih všimli i zahraniční nakladatelé, aby dostali kvalitní překlady, aby si českého autora mohl otevřít čtenář v Berlíně, Paříži, Madridu nebo třeba i v Tokiu. A právě v tom vidím smysl naší podpory, aby dobrá česká kniha měla šanci vzniknout, aby si našla svého čtenáře tady doma a aby ty nejlepší dostaly šanci najít si čtenáře i ve světě. Frankfurtský mezinárodní veletrh proto nemá být cílem, ale má být začátkem.

[Druhým pilířem naší Státní kulturní politiky je kulturní dědictví.] A já často říkám jednu věc. [Památky jsou naše moře. Jiné státy mají pobřeží, ale my máme historická města, máme hrady, zámky, krajinu, archivy, muzea, tradice, máme folklor.] To je naše výhoda a je to i naše bohatství. A pokud ho budeme rozvíjet rozumně, pokud ho budeme rozvíjet, jak se patří, může přinášet ekonomickou i společenskou hodnotu ještě desítky let. Památky nejsou skladištěm historie. Památky jsou kapitálem budoucnosti.

A uvedu jeden úplně čerstvý příklad, který se jmenuje [hřebčín v Napajedlích.] Právě letos je to 140 let od jeho založení, 140 let tradice chovu anglického plnokrevníka, místo odkud pocházeli dostihoví šampioni a kam se na prestižní dražby koní sjížděli zájemci z dalekého zahraničí. Přesto předchozí vedení Ministerstva kultury rozhodlo, že památkovou ochranu nebude mít celý historický areál, ale že mimo ni zůstanou krom jiného navazující pastviny. [Já jsem toto rozhodnutí v červnu zrušil a letos 4. září Ministerstvo kultury po novém odborném posouzení rozhodlo, že kulturní památkou bude celý hrazený areál hřebčína včetně jeho pastvin.] Protože hřebčín bez pastvin není hřebčín, je to jen několik starých budov. A já nechci, aby se ze 140 let české historie stala jen vzpomínka na to, co jsme si nechali zmizet před očima. Zachováním areálu jako celku jsme navíc otevřeli možnost, aby se jednou pastviny vrátily ke svému původnímu účelu a aby se do Napajedel jednoho dne vrátili i koně.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Celý historický areál hřebčína v Napajedlích včetně pastvin byl nově prohlášen kulturní památkou.

A [třetím pilířem naší Státní kulturní politiky je budoucnost, protože kultura není jen minulost, kultura je také kreativita, audiovize, design, architektura, nové technologie, digitální ekonomika a dnes také umělá inteligence. Musíme být schopni chránit autory a jejich práva, ale nesmíme bránit žádným inovacím.] Musíme být otevřeni budoucnosti v kultuře, protože země, která rezignuje na kreativitu, dlouhodobě rezignuje i na konkurenceschopnost a v dokumentu Státní kulturní politiky se váže opět k tomu jeden důležitý bod. Někteří lidé z opozice novou podobu tohoto materiálu využili k politické hře postavené na populismu. Ano, náš dokument neplní všechna přání profesních sdružení, zainteresovaných nátlakových uskupení a dalších institucí, které v materiálu připraveném v dílně ODS dostaly prostor. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(15.10 hodin)

(pokračuje Oto Klempíř)

Nevynechává jejich potřeby, ale dává je do reálného rámce. Kdyby tento dokument opozice opravdu četla a nepoužívala jen titulky zainteresovaných stran, musela by nás, řekněme, přinejmenším pochválit za odvahu a dát dokument do racionálního rámce, kam skutečně patří. Slibujeme v něm totiž to, na co Česká republika má a co si může dovolit financovat. Dámy a pánové, za necelý rok se nám podařilo svět kultury trochu rozpohybovat. [Zpřístupnili jsme galerie, muzea a památky lidem.] [Náš projekt vstupů zdarma do objektů spravovaných Ministerstvem kultury není nic jiného než obrovská akce, která posouvá kulturu blíž lidem.] A to v modelu, kdy muzea a galerie na tomto projektu netratí ani korunu. A chci uvést ještě jeden možná drobný, ale podle mě docela výmluvný příklad. Máme v Česku, máme v České republice správně řečeno [soutěž Gloria musaealis]. Už více než 20 let oceňuje nejlepší práci našich muzeí a galerií. Výstavy, nové expozice, projekty, za kterými jsou často roky práce lidí v muzeích po celé republice. Její letošní ročník se ale původně vůbec neměl uskutečnit. Soutěž měla být na 2 roky přerušena. Nám to přišlo škoda nechat něco, co více než 20 let zrálo, fungovalo jednoduše na 2 roky zmizet, tam bůhví, co by se s tím pak stalo v následujících letech, možno by to mohlo zmizet úplně konečně, proto jsme si sedli s Asociací muzeí a galerií a Českým výborem ICOM a snažili se najít řešení a našli jsme ho. [Ministerstvo převzalo větší díl odpovědnosti za organizaci a 1. září tohoto roku jsme pětadvacátý ročník soutěže vyhlásili.]
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Rozšířen bezplatný přístup do státních kulturních institucí a zachován další ročník soutěže Gloria musaealis.

Možná to není rozhodnutí, které se dostane na titulní stránky novin. Ale přesně takhle si představuji práci ministerstva. Když něco dává smysl a narazí to na problém, nemáme vysvětlovat, proč to nejde. Máme se pokusit najít způsob, jak to půjde a stejně prakticky přistupujeme i ke kulturnímu dědictví. [Zrychlujeme obnovu památek.] [Začala velkorysá oprava unikátní pražské stavby Invalidovny, ze které se stane nové kulturní centrum.] [Začala rekonstrukce Nové scény Národního divadla, roky odkládaná.] Na jejím konci bude jedinečný divadelní prostor pro moderní divadlo. [Dokončujeme také nový depozitář Národní knihovny v Hostivaři, který otevřeme už letos v listopadu.] A není to jen další sklad knih, vzniká tam moderní zázemí pro 3 miliony svazků pro jejich ochranu, odborné zpracování a digitalizaci.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Probíhá oprava Invalidovny, rekonstrukce Nové scény Národního divadla a dokončení depozitáře Národní knihovny; připravuje se depozitář Národní galerie.

Národní knihovna zároveň buduje systém, díky kterému dokážeme české písemné dědictví nejen uchovat, ale stále více ho zpřístupňovat lidem digitálně. A troufnu si říct, že v digitalizaci knihovních fondů dnes patříme k evropské špičce. [Již brzy také spustíme stavbu depozitáře Národní galerie.] Mohl bych také mluvit o ostravském muzeu Plus nebo brněnském Janáčkově kulturním centru nebo chystané opravě pevnosti Terezín. Je toho vážně mnoho.

Dámy a pánové, k dnešnímu hlasování bych řekl toto: není to jen o této vládě, je o tom, zda budeme mít odvahu myslet v dlouhodobém horizontu, zda budeme investovat nejen do betonu, ale také do lidí, do vzdělání, do vědy, do kultury, do institucí a do důvěry, do důvěry ve stát a naši vládu, protože silný stát nevzniká pouze z ekonomických ukazatelů. Silný stát vzniká tehdy, když ví, kdo je, když si váží své svobody, když si váží své historie a když má dostatek sebevědomí přemýšlet o budoucnosti. Vláda udělala hodně dobrých věcí.

Slyšeli jste to i od mých kolegů. Přes všechny případné chyby, které jsme nepochybně udělali, jsem přesvědčen, že naše vláda vede Českou republiku správným směrem a proto návrh na vyslovení nedůvěry této vládě nepodpořím. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní ještě před otevřením rozpravy s přednostním právem se hlásí pan ministr školství Robert Plaga.

Já načtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Bauer celý jednací den z osobních důvodů a paní předsedkyně Šebelová od 14.45 do 18 hodin z pracovních důvodů. Pane ministře, máte slovo.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně, dovolte mi, abych i já se vyjádřil k této schůzi, respektive k tématu, které je nedůvěra této vládě. Já se budu snažit vám vysvětlit, že věci, které v oblasti školství, ať už regionálního nebo vysokého, v oblasti vědy a výzkumu, děláme na Ministerstvu školství, tak si rozhodně nezasluhují vaši nedůvěru, ale naopak podporu a důvěru. Začnu základní faktografií, protože ta debata se častokrát stáčí k penězům, k rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Já jsem rovnou řekl, že návrh vládního rozpočtu na rok 2027 beru jako spodní hranici spokojenosti, protože mi umožňuje nastartovat ty změny, které směřují k tomu, abychom dokončili věci Strategie 2030+, která v první ose směřuje k tomu, co snad všichni chceme, a to je modernizace obsahu vzdělávání tak, aby odpovídalo tomu, co se děje a učí v našich školách nejenom obsahově, ale i metodami tomu, co bude potřeba v té velmi dynamické a řekl bych i nejisté budoucnosti, která čeká naše děti.

Druhá osa směřuje k tomu, co možná podprahově cítíme, že je problémem, a já také chci reálně řešit, nikoliv pouze přes novinové titulky, jako někteří z mých předchůdců v posledních předchozích letech a volebním období, tak to chci skutečně řešit, protože to je rovný přístup ke vzdělání v rámci naší vzdělávací soustavy. Zároveň ale jsem připraven spolupracovat a [ta první vlaštovka míří do Sněmovny a to je zákon o registrech ve vzdělávání], který pevně doufám tím, že byl připraven předchozí vládou a já jsem za to rád, tak bych byl rád, abychom si na něm vyzkoušeli tu spolupráci, která je založena na důvěře nikoliv nedůvěře. To znamená, že tato věc, která posouvá digitalizaci posune digitalizaci českého vzdělávání a řízení na základě dat. Doufám, že bude mít ve Sněmovně průřezovou podporu a tedy důvěru.

Ať si ale popíšeme tu situaci a začnu u těch peněz, abych pak mohl jít k těm zásadnějším věcem českého vzdělávacího systému, těm obsahovým. Tak budu trošku jako v Cimrmanech. Rok 2018 – 10,9, 2,1 procenta. Rok 2019 – 14,5, 2,8 procenta. 2020 – 9,7 procenta, 3,2 procenta. 2021 – 8 procent versus 3,8 procenta, z čehož je vidět, že počasí nám přálo. Teď jsem právě řekl, jaký byl reálný růst platů učitelů v našem minulém volebním období versus reálná inflace. Teď se nám počasí dynamicky zhorší a to je něco, co jde za vládou vás, kteří dnes voláte po nedůvěře vlády této. 1,2 procenta růst platů učitelů v roce 2022, 15,1 procenta inflace, 3,6 procenta růst platů učitelů v roce 2023, 10,7 procenta inflace. 1,2 procenta růst platů učitelů, 2,4 procenta inflace. A v posledním roce 2025 konečně zaplaťpánbůh za to 5,7 procenta růst platů učitelů, 2,5procentní inflace, z čehož je vidět, že počasí nám vyloženě nepřálo. A nejsou to jenom externí vlivy, ale je to i také činnost 3 ministrů školství za STAN, kteří tam v předchozím období byli. (Poslanec Sokol reaguje z lavice.) Možný to je určitě. Poprosil bych, kdybyste reagoval slušně. Pokud chcete reagovat, reagujte následně v té debatě, ale tady tento výkřik... Ještě jednou vám to zopakuji. To, proč vyvoláváte nedůvěru vládě a proč kritizujete rozpočet školství, je 1,2 procenta růst platů učitelů při 15,1 procenta inflace, za kterou nemůžete samozřejmě. Ale za ten růst platů učitelů můžete. 3,6 procenta při 10,7 procenta inflace, 1,2 procenta růst platů učitelů. Váš pan předseda Fiala měl 150 procent v rukou. Já bych chtěl říct, že za období vaší vlády poklesly platy učitelů z roku 2021, kdy byly 125,8 procenta průměrné mzdy v národním hospodářství, poklesly na 108 procent v roce 2025, takže si vyprošuji vaše poznámky z pléna, protože tohle jsou čísla a fakta. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(15.20 hodin)

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Pane ministře, dovolte mi udělat pořádek v sále. Nepokřikujeme na sebe a nereagujeme na sebe. Mluvíme ke všem poslancům a poslankyním. Můžete prosím pokračovat.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga: Mohu vás, paní předsedající, poprosit o to, abyste napřed oslovila toho poslance, který narušil pořádek Sněmovny?

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Pane poslanče, já jsem mu řekla, že nepokřikujeme na sebe v sále. Mluvím vždycky obecně, protože se to děje všem. To musíte uznat, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga: Já jsem tady teď za sebe jako ministr školství a nezačal jsem si. Prosím vás, zjednejte pořádek. Já nebudu reagovat na pana poslance.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Ano, pane ministře. Tímto zjednávám pořádek. Jsem si jista, že odteď budeme všichni v sále v naprostém klidu, nebudeme na sebe pokřikovat vůbec nikdo. (Ministr Plaga: Děkuji vám.) Děkuji, pane ministře. Můžete pokračovat ve svém projevu. Poté otevřeme rozpravu a budeme moci na sebe reagovat všichni navzájem i faktickými poznámkami. Děkuji.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga: Děkuji též a zaměřím se opět na ta fakta, data, byť nejsou možná posluchačům v tomto sále příjemná. Tedy vládní programové prohlášení a důvěra, kterou nám dali voliči, se zrcadlí v tom, že jsme do roku 2029 slíbili, že opět učitelům, protože chceme, aby ty děti a mladé lidi, kterých je 2 200 000, v tom systému učili nejlepší z nás a je fér je zaplatit. To znamená, že opět při té inflaci, která není v tuto chvíli vysoká, tak rostou a porostou platy učitelů i v roce 2026 a v roce 2027, takže se vrátíme na tu trajektorii, na které jsme byli za našeho minulého vládnutí. Je to fér, je to skvělé, protože chceme přece, a doufám opět všichni, aby děti učili dobře zaplacení učitelé, věnovali se jim naplno. Pak na ně můžeme klást ty povinnosti. Tak.

K té fakticitě a zase doufám, že se na tom shodneme, a jenom poprosím vás všechny, kteří dnes se snažíte nebo v posledních dnech vyslovit vládě nedůvěru, abyste si vzpomněli, že to není ještě ani rok, co jste na té pálce byli vy, a ta čísla, která jsem tady deklaroval, jasně hovoří, že jste se ke školství chovali poměrně macešsky. Samozřejmě bych si dokázal, budu férový, představit, že ty platy porostou rychleji, ale to, co je pro mě klíčové, je, abychom dosáhli toho slibu, stejně jako v našem minulém volebním období, ke konci volebního období, tak jak říká vládní programové prohlášení.

Co se týká úpravy rozpočtu na letošní rok, dovolím si poděkovat předchozí vládě za to, že do zákona propsala věci, které jsme pilotovali v našem minulém vládním období, to znamená [indexaci škol], a že je propsána do rozpočtu. Díky za to. Trošku mě zamrzelo, ale je to taková technická věc, že na to tam nebyly dedikovány v tom návrhu, který jste ještě vy dali do Sněmovny, [prostředky. Podařilo se je zajistit.] To znamená, důvěru si naše vláda zaslouží za to, že pro indexaci, pro ty pozice, které jsou potřebné, a znovu říkám úplně upřímně, jsem rád, že se na tom shodneme, to znamená, jsou to školní psychologové, jsou to sociální pedagogové, ale i další podpůrné pozice, tak že se shodneme na jejich podpoře a že i do dalších let se budeme věnovat podpoře těchto pozic a indexovému financování. Proto jsem mluvil o té indexaci, kdy [jsme rozběhli teď od 1. 9. cílenou podporu škol indexací.] Budeme v tom dále pokračovat, protože jednak je to propsáno v zákoně, a jednak a především to naplňuje tu prioritní osu Strategie 2030+. Pevně věřím, že se na tom všichni shodneme a opět budeme společně s důvěrou na tom pracovat.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Zajištěny prostředky pro indexové financování a podpůrné pozice; od 1. září běží cílená podpora škol podle indexace.

Co se týká deklarované věci v minulém období, tak opět [přikročil jsem k prodloužení, k posunu náběhu revize rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání o jeden rok] právě tak, aby ta změna nezůstala pouze deklarovaná a nebyla odpracována pouze na papíře v rámci ministerstva či Národního pedagogického institutu, ale by měla šanci se do těch škol propsat, abychom skutečně všichni si tady mohli říct, že k modernizaci obsahu vzdělávání a metod vzdělávání v našem školství dochází.

Další věc, která – a jsem rád, že je na tom průřezová shoda a bude doufám na tom průřezová shoda, byť očekávám věcnou debatu v rámci Sněmovny, tak se týká něčeho, co je diskutováno několik let, a já opět přináším a přinesu tu legislativní úpravu, a to je [přijímací řízení a otočení těch jednotných přijímaček před podávání přihlášek a rozšíření počtu přihlášek] tak, aby děti skutečně dávaly přihlášky na školy dle skutečných aspirací, nedocházelo tam ke slepé či zbytečné volbě, aby lépe zacílily svou volbu a abychom vlastně odhalili i ty diamanty, které dnes třeba jednotnou přijímací zkoušku nedělají. Toto je další věc, která je v procesu. Představím ji jako prioritu s konkrétním harmonogramem a velmi rád povedu věcnou debatu na půdě Poslanecké sněmovny. To znamená, nemluvíme o tom, děláme to. Budu rád, když se o tom budeme bavit bez ohledu na politický dres, a když opět k tomu budeme vzájemně přistupovat s důvěrou.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Ministerstvo připravuje změnu přijímacího řízení a profesionalizaci asistentů pedagoga; konkrétní návrhy jsou v legislativním procesu.

Co se týká dalšího tématu, kde očekávám, že bude věcná debata, a zase po čtyřech letech, kdy vím, že v roce 2021 jsem i já započal s parametrizací asistentů pedagoga. Situace se vyvinula. Během předchozího volebního období tu byl nějaký pokus to upravit. Já teď [přicházím s parametrizací a především profesionalizací asistentů pedagoga], protože tento způsob inkluze se ukázal ne jako úplně efektivní. To znamená, je načase se bavit o tom, jak to lépe nastavit ve prospěch všech dětí, které do té školy chodí. Opět [je tu konkrétní, teď bude v pondělí na vládě, návrh zákona, který pak dorazí do Poslanecké sněmovny], a já pevně doufám, že tu důvěru budeme mít a že tu důvěru přetavíme i v nějaký konsensuální závěr a podporu tohoto zákona, který vnímám, že většina z vás, možná všichni, máte také jako potřebný a tu změnu, která je nutná a nebyla realizována v minulém volebním období, vnímáte jako nutnou.

Dál bych se chtěl dotknout toho, že 30 let se tady neřešil vysokoškolský zákon. Samozřejmě i tady v minulém období na závěr volebního období proběhl pokus o sběr dat, aby Rada vysokých škol a Česká konference rektorů dala své podněty ministrovi. Dokonce bylo deklarováno na zahájení akademického roku, že minulý ministr Mikuláš Bek předá novému ministrovi v mašličkách. Mohu vás ubezpečit, že mně žádný takovýto dokument na Ministerstvu školství nečekal, s výjimkou nějakých stanovisek České konference rektorů a Rady vysokých škol, nezpracovaných do jakékoliv legislativní podoby. Nevadí, každopádně [zahájili jsme zásadní debatu, která vyústila ve věcný návrh zákona o vysokých školách], který přináší jednak [funkční místa profesorů a docentů, jednak 20 let vzývané kontraktové financování, jednak i změnu toho správcovského modelu směrem k těm západním modelům], které umožní mnohem flexibilnější řízení vysokých škol. Zároveň vás mohu všechny ubezpečit před zahájením té debaty, že nehrozí politický vliv na tyto nominace, ani v tom návrhu tam žádná možnost není. Jsme připraveni se bavit a bavíme se celou dobu na fokusných skupinách se zástupci Rady vysokých škol, České konference rektorů, studentů a dalších stake holderů o nastavení brzd a protivah tak, aby ten zákon skutečně prospěl českému vysokému školství a posunul ho do 21. století a západní Evropy, nikoliv abychom si šli tady, jak už jdeme od roku 2016, vlastní českou cestou, na které nás bohužel nikdo z dalších zemí Evropy nenásleduje. To znamená, i tady děláme zásadní věc.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Připraven věcný návrh nového zákona o vysokých školách, včetně kontraktového financování a změn řízení vysokých škol.

V oblasti metodiků prevence, primární prevence na školách [pro 2027 navyšujeme objem prostředků na primární prevenci na dvojnásobek z 35 na 70 milionů] a především po 20 letech volání po snížení přímé pedagogické činnosti metodiků prevence od 1. 9. 2027 zavedeme, chceme zavést a zaplatit banku odpočtů pro ředitele škol tak, aby si mohli dle potřeb jednotlivých škol nastavit tu agendu podpůrných pozic tak, aby to na té škole fungovalo, s tím, že zvláštní akcent dáváme těm místům metodiků prevence, kteří v dnešní době a v té době budoucí budou sehrávat klíčovou roli při tom nedobrém stavu duševního zdraví našich dětí na našich školách.
VÝSLEDEK VLÁDY – dle projevu: Pro rok 2027 se má zdvojnásobit objem prostředků na primární prevenci; ministr také zřídil podporu pro oblast nadání a popularizace vědy.

Tedy tím jsem se dotkl oblasti duševního zdraví dětí, které pro nás není jen planým slovem, významem, ale zároveň ho naplňujeme od samého počátku konkrétními činy, nejenom deklaracemi. Pevně věřím, že se na tom shodneme. Zatím, a za to bych chtěl poděkovat školskému výboru, ta debata tam probíhá velmi kultivovaně bez ohledu na to, v jakém stranickém tričku či v nějakém názorovém spektru se kdo nachází. Vede se tam věcná debata. Doufám, že to vydrží i dál.

Chtěl bych se zastavit u něčeho, co také nebylo úplně postihnuto v minulém volebním období, a to je [podpora nadání a popularizace vědy.] Nejenom, že [jsem jmenoval zmocněnce], ale především ten člověk, který tu zkušenost má, pracuje s celým tím terénem, to znamená jak problematika nadaných, tak problematika olympiád jak národních kol, ale samotná popularizace vědy, anebo chcete-li czech talent, nějaký systém podpory kariérního poradenství, tak je něco, co také s vaší důvěrou, pevně věřím, zvládneme do konce tohoto volebního období postavit tak, aby to byl funkční systém, a ne nahodilé podpory talentů po celé České republice, které jsou založeny na tom, že srdcaři dělají jak SOČky, tak olympiády a nemají k tomu adekvátní podporu ze strany státu, ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. ***

Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Středa 30. září 2026

(15.30 hodin)

(pokračuje Robert Plaga)

Závěrem mi dovolte, abych vám řekl, že [priority Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nejsou jenom ty, které jsou ve vládním programovém prohlášení, v tom technickém jazyce, ale] že jsem bytostně přesvědčen a snažím se tak i chovat při těch tématech – a jedno z nich tady budeme mít, je to samozřejmě [třeba regulace mobilů] – bavit se o tom věcně a k tomu vyzývám i vás. Protože pokud s českým školstvím něco máme udělat, tak je to o vzájemné důvěře, nikoliv nedůvěře, je to o tom, že bych – a každý ministr školství by měl cílit za horizont volebního období, protože ve školství změny trvají dlouho. To znamená, byl bych velmi rád, pokud se shodneme na tom, že do roku 2035 bychom všichni v této Poslanecké sněmovně chtěli – a já v to doufám – lepší výsledky, vyšší odolnost a spravedlnost systému. To znamená, že výsledky žáků bychom měli posunout mezi nejlepší země a posunout se v podílu žáků s nejlepšími výsledky v matematické a čtenářské gramotnosti na minimálně 35 procent ze současných 28, tedy z toho starého šetření, že společnými silami zlepšíme výsledky žáků z prostředí s nízkým socioekonomickým statusem a naplníme tak – ne prioritní osu dvě, Strategie 2030+, ale především tak naplníme talent těch dětí, které tam někde dlí a potřebují podporu tohoto státu, aby se ten talent projevil; zlepšíme duševní zdraví a odolnost našich dětí, protože ta není vůbec dobrá, situace se zhoršuje; zvýšíme kvalifikovanost, a to nejenom středoškolského, ale i vysokoškolského vzdělání; a v neposlední řadě jako pátá priorita přesahující toto volební období, ale doufám, že společná, je, že vědu posuneme na další úroveň. To znamená, že proaktivita české vědy vzroste tak, že dokážeme obstát v mezinárodní konkurenci, to znamená, ne, že navýšíme národní prostředky, ale dokážeme uspět v celosvětových, respektive komunitárních soutěžích tak, aby se ukázalo, že česká věda má potenciál a má zvuk. Jen takto dokážeme naplnit potenciál této země a vzdělaní lidé tuto zem budou smysluplně, efektivně živit – zjednodušeně – dalších 50 let, je to mnohem lepší investice, než si dovedete představit – proto, prosím, dejte nám důvěru a pojďte s námi naplnit potenciál České republiky. Děkuji. (Potlesk v sále.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Jestli se nemýlím, tak jste byl poslední přihlášený s přednostním právem. Kontroluji, jestli tady někdo s přednostním právem ještě nechce vystoupit.

V tu chvíli tedy mohu otevřít rozpravu. Takže zahajuji rozpravu, do které se přihlásili poslanci v následujícím pořadí: Jako první se z místa přihlásila s pověřením předsedkyně klubu přednést stanovisko klubu paní poslankyně Pivoňka Vaňková, které tímto dávám slovo.

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já vystupuji dnes proto, abych vysvětlila, proč tato vláda moji důvěru nemá. A ve svém vystoupení se chci soustředit především na oblast, za kterou jako stínová ministryně práce a sociálních věcí nesu u nás, u Starostů, zodpovědnost, a to je tedy – na práci Ministerstva práce a sociálních věcí a na sociální politiku této vlády.

Včera večer vystoupil pan ministr Juchelka a velkou část svého projevu věnoval tomu, co všechno údajně musí po předchozí vládě napravovat. Mluvil o superdávce, sociálních službách, evropských penězích, trhu práce i o tom, co jsme podle něj nechali v nepořádku. Tak se na to pojďme podívat – ne přes politická hesla, čehož jsme byli včera svědky, ne přes to, kdo komu co vyčítá, ale přes konkrétní rozhodnutí, konkrétní výsledky a konkrétní dopady na lidi, protože důvěra ve vládu se podle mě neměří tím, jak přesvědčivě dokáže ministr Juchelka popsat chyby svých předchůdců – důvěra se měří tím, jak sám svůj rezort vede. A právě tam mám zásadní problém.

Podívejme se například na podporu v nezaměstnanosti. Ještě 6. února tohoto roku Ministerstvo práce a sociálních věcí vysvětlovalo ústy svého ministra, proč je správné, že jsme od ledna zvýšili podporu v prvních měsících nezaměstnanosti. A víte, co tehdy říkal osobně pan ministr? Že cílem není, aby lidé zůstávali bez práce, že vyšší podpora jim má dát prostor hledat práci odpovídající jejich kvalifikaci, zapojit se do rekvalifikace a zvýšit svou hodnotu na trhu práce... a že je to přínosné – nejen pro ně, ale i pro stát a ekonomiku. To jsou vaše slova, pane ministře. A já s nimi mimochodem souhlasím.

Jenže co se stalo o půl roku později? O půl roku později říká vaše ministerstvo pravý opak: že 80 procent je příliš mnoho, že to může vytvářet motivaci zůstávat na podpoře déle, a proto chcete tuto podporu zpátky snížit. Tak se ptám: Co se za těch několik měsíců změnilo? Která data změnila váš názor? Která analýza prokázala, že nový systém nefunguje? Já vám na to odpovím: Žádná konkrétní analýza neexistuje, je to pouze dojmologie, protože 28. července nejprve pan premiér Babiš řekl, že podpora nelogicky vzrostla a že je potom výhodné nepracovat. A krátce nato jste přišel vy a MPSV s návrhem na její snížení. To ale není datově řízená a odpovědná sociální politika – minimálně to vzbuzuje zásadní otázku, kde je mezi těmito vašimi výroky analýza, (která?) takto rychlý obrat zdůvodňuje.

A včera jsme tady ve Sněmovně měli u jednoho stolu svolané jak zaměstnavatelé, odbory, tak i odbornou veřejnost. To jsou skupiny, které se opravdu neshodnou každý den, a přesto se včera shodly na jedné věci: Tak zásadní zásah do fungování pracovního trhu se nemá dělat bez řádné debaty a sociálního dialogu. Například prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký upozornil na dopady na pracovní trh a odměňování. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar řekl naprosto jednoznačně: Dialog nebyl žádný.

Pane ministře, když proti jednomu vašemu návrhu stojí odbory, zaměstnavatelé i odborníci, možná není problém v tom, že vám všichni nerozumějí – možná je potřeba začít poslouchat. Navíc se nesnižuje jen podpora člověku, který přišel o zaměstnání, vláda chce snižovat i podporu při rekvalifikacích a částky pro lidi bez předchozího příjmu. Dopad se tak týká části rodičů vracejících se po rodičovském příspěvku po péči o své dítě či u lidí, kteří dlouhodobě pečovali o blízkého. To je přece úplně proti logice moderního pracovního trhu.

My potřebujeme, aby se lidé nebáli změnit práci, aby člověk nezůstal deset let na místě, kde je podhodnocený, jen proto, že si nemůže dovolit ani měsíc nejistoty. Data, ze kterých vycházela naše reforma, ukazovala, že změna zaměstnání může vést k růstu mzdy zhruba o 8 až 12 procent. Právě proto byla vyšší podpora v prvních měsících součástí takzvané flexikurity, to znamená, větší pružnosti trhu práce výměnou za větší jistotu člověka v okamžiku změny. Vy dnes chcete polovinu té dohody ponechat a tu druhou lidem sebrat.

A podobný problém vidím i u dalších částí vaší sociální politiky. U superdávky vaše vláda s naší podporou posunula přechod stávajících klientů, protože – a teď cituji samotné MPSV – nebylo možné plně zaručit připravenost systému a plynulý přechod. ***

Obsah - 29.9.2026:

30.9.2026