Kladivo na mozky v rukou člověka, co není v tísni
Historie učitelka
Není to poprvé, kdy někdo jde louskat hlavy školáků a studentů, lze najít několik historických paralel aneb Historia magistra vitae.
Dělali to masivně němečtí nacisti, dělali to velmi drasticky v padesátých letech komunisti a dělali to katolíci
– ti se v našich zemích vyznamenali už po roce 1620 čili po bitvě na Bílé hoře, která byla poledním pokusem
o zvrácení vývoje v Čechách.
Jak dopadla, to víme, zatýkalo se, konfiskoval majetek, sekaly se české hlavy, elita národa odešla do vyhnanství, nekatoličtí věřící byli popravování nebo museli přestoupit na katolictví.
Habsburská protireformační a rekatolizační politika způsobila jazykový a kulturní úpadek českého národa – tím že vyhnala z Českých zemí velké procento nekatolické inteligence – vzdělance, umělce a hlavně, co bylo
pro národ nejbolestivější – učitele – včetně Jana Amose Komenského.
Nahradili je jezuité a katoličtí duchovní – jiní vyučující nepřicházeli v úvahu, takže výchova a vzdělání další generace se neslo pouze v katolickém duchu a prohabsburském. Zanikla Karlova universita – Ferdinand III.
ji spojil s jezuitskou kolejí v Klementýnu a vznikla tak katolická státní vzdělávací instituce Karlo -Ferdinandova univerzita.
Na našem území působili velmi aktivně různé řády jako misionáři – hlavně jezuité.
U obyvatelstva byla kontrolována účast na mších a jejich smýšlení, udávalo se o sto šest, ale v rámci výchovy jim byly dopřány i různé katolické slavnosti, kde se hrálo divadlo, hudba a byl i ohňostroj.
Habsburkové i katolické církev věděli, že nejde jen vše potlačit bičem, že i ten cukr je nutný.
A k čemu vedla výchova poslušných prohabsburských katolíků? Ke konci Kališníků, Jednoty bratrské a dalších nekatolíků, ke konci jedinečného reformačního procesu v českých zemích.
Nastala tvrdá rekatolizace v nejen u nás, ale i v celé Římské říši.
Ve městech byla násilná, protože byl zájem ze strany císaře i církve, aby proběhla v co nejkratším čase.
Ono co katolíky tak pohánělo? Nebyla to jen touha po majetku, moci, nebyl to jen strach z jiného nového a i kritického myšlení lidí, byla to i pomsta za reformaci, co u nás proběhla a odstavila je od korýtek – čili pomsta za husitství, které o sto let předběhlo evropskou reformaci.
Žili zde jedineční, nadaní a myslící lidé a to se neodpouští, takovým se vládne špatně, ty je třeba zlomit a jak nejlépe? Rigidním náboženstvím vtloukaným už do malých hlaviček dětí a bláboly o skvělých Habsburcích.
Co to jenom připomíná? Copak to neziskovky dětem tlučou do hlav? A kdo vlastně jsou?
Nezisková chobotnice
Na kterouž věc mnoho a často pomýšleje a s rozumem svým pilně se radě, na tom mi se ustanovovala mysl, abych sobě takový života způsob, v kterémž by co nejméně starostí a kvaltování, co nejvíc pak pohodlí, pokoje a dobré mysli bylo, oblíbil.
Jan Amos Komenský Labyrint světa a ráj srdce
Politické humanitární a lidskoprávní neziskovky jsou pro společnost jako rakovina pro tělo – pouze pojídají jednotlivé orgány, až ho úplně pozřou.
Jak se pozná divná neziskovka?
Představte si následující situaci – jste šéfové tajných služeb a potřebujete nenápadně a dokonce veřejně dostávat do míst svých zájmů své lidi. Jak to uděláte? Nabízí se jedno logické a lehké řešení – prostě založíte humanitární či lidskoprávní neziskovku anebo zaplníte svými lidmi již založenou a převezmete její vedení.
Jedině tak můžete vysílat své agenty do zemí, kde máte své zájmy a chcete ovlivňovat místní obyvatelstvo.
Elegantní, jednoduché a vtipné v tom, že peníze na vaše akce vám bude posílat i dobrotivý občan a samozřejmě v rámci krytí musíte občas i prokázat nějakou tu humanitární činnost – záchranu dětí v Africe, léčba smrtelných nemocí jako je třeba ebola…
To samé platí pro vlády- potažmo politické strany ve vládě – jak elegantně ovlivnit národ?
Jak si vychovat své voliče?
Jak si hlídat své zájmy doma i v cizině?
Nu, prostřednictvím humanitární či lidskoprávní neziskovky.
Jak poznáte takovou neziskovku, která kryje zájmy politiků, tajné služby či dokonce už to není ani na oko neziskovka, ale drze veřejně prezentovaná skvěle organizovaná nadnárodní politická organizace?
Vyměňte si na chvíli pozice s tajnými a sledujte je vy.
Sledujte, kdo je financuje, peníze a jejich množství prozradí leccos. Zjistěte si, kolik miliónů jim dává stát, kolik cizí mocnosti, kolik jiné podivné neziskovky.
Sledujte, kam jezdí, a uvědomte si, kam by měli jezdit se svojí pomocí a nejezdí tam.
Podívejte se, co mají ty země, kam jezdí za bohatství a co mají ty země, kam nejezdí, ač by měli.
Sledujte jejich politické aktivity, a koho preferují.
Sledujte, kdo je jejich VIP člen a kdo předseda a kdo je ve správní radě. Podívejte se kdo je kdo a na jejich vztahy s dalšími mocnými a médii a neziskovkami.
Opravdu pečlivě sledujte jejich činnost třeba i na sociálních sítích a nenechte se ukolébat srdceryvnými PR články o tom, jak jsou summum bonum čili nejvyšší dobro.
V neposlední řadě sledujte do jakých oblastí celé společnosti neziskovka zasahuje – pokud svým dobrem obhospodařuje skoro všechny oblasti lidské společnosti – a angažuje se nejen v cizině, ale i doma – od umění až po výuku a media, od školek až po vysoké školy, od pomoci chudým dětem s doučováním až po pomoc s manželskými problémy, daněmi, dále „pomáhá“ na školách dětem i dospělým se správnými názory, vytváří ten jediný jakoby pravdivý pohled na historii, a také záměrně definuje pomyslného nepřítele a pořádá ony pětiminutovky nenávisti vůči němu a falešně definuje přítele.
Snaží se pod rouškou dobra o cenzuru a kriminalizaci jiných názorů… tak je jasné, že to není jen neziskovka, je to nadnárodní politická nátlaková organizace – až sekta, která se prorůstá státem a může připravovat – jak se říká – půdu pro evoluční převzetí moci, svými pravými vlastníky a nastolení diktatury.
Ano, za maskami dobrodějů se vždy skrývali jak diktátoři, tak sadisté a svět jim to nikdy neprohlédl a ti co prohlédli, ti prostě zmizeli bradou vzhůru pod zemí. A vždy na to jdou stejně – tváří se jako dobro pro celé lidstvo, snaží se ovlivnit mládež a ovládat nějak handicapované lidi, kteří pro ně z lásky a dobrovolně budou dělat špinavou práci.
Nakonec – hlavně neposílejte peníze humanitárním a lidskoprávním neziskovkám – pomáhejte přímo lidem, psům, kočkám, přírodě… ti to potřebují, politické strany, tajné služby a lidé bažící po převzetí moci, mají peněz dost.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/lekari-bez-hranic-afrika-leky-charita-neziskova-organizace.A180621_101052_zahranicni_linv
Fakta o Člověku v tísni a dalších „neziskovkách“
Vraťme se k Člověku v tísni, který vstupuje do škol a nahrazuje veřejnou výuku tou svojí, za 60 618 000Kč a stát nečině přihlíží, ba je i financuje. Podle všech znaků se jedná o nadnárodní politickou nátlakovou organizaci – ovšem vedení se jeví jako místní klan. O čistou humanitární organizaci se v žádném případě nejedná už ze samotné definice humanitární a rozvojové pomoci a ani nesplňuje čtyři základní principy, jimiž se řídí humanitární intervence – viz :
Humanitární pomoc je pomoc poskytovaná typicky v důsledku humanitárních krizí. Reaguje na momentální nerovnováhu v oblasti základních potřeb pro život a je poskytována jen po dobu, kdy je daná země či oblast neschopná fungovat samostatně. Typickým příkladem jsou přírodní katastrofy (povodně, požáry, zemětřesení,…) a válečné konflikty.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Humanit%C3%A1rn%C3%AD_pomoc
·lidskost: zásadním cílem HP je záchrana životů a snížení utrpení lidí;
·nestrannost: HP se poskytuje výhradně na základě identifikovaných potřeb, bez rozlišování mezi příjemci podle jiných kritérií;
·neutralita: v ozbrojených či jiných konfliktech se pomoc nepřiklání k žádné ze sporných stran;
·nezávislost:cíle pomoci nejsou pod vlivem politických, ekonomických ani jiných zájmů dárce ani příjemce.